Ja som už spomenul Podbrezovú. Naši socialisti sa veľmi rozčuľujú, vraj čo sa robí v Nemecku. V Nemecku boly robené provokácie, v Nemecku bol zapálený ríšsky snem, a to len preto, aby vraj mohli potom organizovať pohromu proti proletariátu, poneváč to potrebujú k využitiu válečných štvaníc. Tak sa im toto stáva sympatickým. My nechodíme do Berlína, podívajme sa na provokáciu na Slovensku. V posledných dňoch vraj chceli robotníci v Hronci vyhodiť do povetria domok jedného robotníka, ba chceli vraj i riaditeľstvo vyhodiť do vzduchu. To donesú socialistické noviny, ba tie na prvých stranách rozmazávajú túto aféru. Kde väzí chyba? Hovoril som už, že so snížením platov zamestnancov v štátnych železiarňach v Podbrezovej nesúhlasili delníci, organizovali boj, organizovali odpor, a soc.-demokratickí, nár.-socialistickí a ľudáckí bonzovia museli utiecť pred týmto ľudom. Pracujúcí ľud videl, že jedine komunistická strana a rudé odborové organizácie dôsledne organizujú a pripravujú obranný boj. A proto čím diskreditovať komunistov, čím diskreditovať rudé odbory a jaký komplot previesť? Preto bolo nutno organizovať atentáty. Jestliže organizoval atentát alebo požiar v Nemecku Hitler, tam organizovali takúto provokáciu na Slovensku bonzovia soc.-demokratickí, nár.-socialistickí a ľudácki. Tedy títo sa ani trochu nevychodili na rozdiel od hitlerovcov.
A, pánovia, jestli myslíte, že
týmto zákonom, ktorý je tu predložený, utlumíte nespokojnosť pracujúceho
ľudu Slovenska, jestli myslíte, že tým budete vedieť usmieriť
tisíce a tisíce nezamestnaných robotníkov, že tým budete vedieť
usmieriť niekoľko desiatok tisícov zničených roľníkov, jestli
si myslíte, že tým budete vedieť usmieriť pracujúci ľud slovenský,
tak ste sa prepočítali. Jestli si zároveň myslíte, že tými četníkmi,
ktorí na Slovensku doteraz ukázali, že na miesto maďarskej Černovej
mali sme niekoľko Černových na Slovensku, jestli si myslíte, že
týmto spôsobom znemožníte zvlášte na Slovensku, kde váš aparát
dávno už ukázal fašistické drápy, prácu komunistov, tak ste sa
velice zmýlili. My môžeme len jediné povedať: Pracujúci ľud Slovenska
týmto zákonom len si objasní dnešný vládny systém, pracujúcí ľud
Slovenska spoločne s pracujúcim ľudom Čiech a s pracujúcím robotníctvom
maďarským a nemeckým bude ten, ktorý vám pripraví vo velice krátkej
dobe váš hrob. (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Dále má slovo p. posl. Stern.
Posl. Stern (německy): Tento zákon jest zákon k zavedení fašismu a to v dnešním stavu znamená, že jest také [ ] a zákonem k ještě dalšímu, neuvěřitelně stupňovanému zotročení a potlačení utlačovaných národů. [ ]. To musí býti pracujícím lidem v tomto státě úplně jasně řečeno. Vystoupení Německa ze Společnosti národů a tento zákon zde ukazují, kde stojíme. Dnes jest stav takový, že Hitler zbrojí, že Hitlerovo Německo svým vystoupením ze Společnosti národů prohlásilo, že bude zbrojiti dále a na druhé straně prohlašuje francouzský blok: Bude-li Hitler zbrojiti dále, zahájíme válku. Kdo jest vinen tímto stavem? Kdo jest vinen, že dnes lidstvu hrozí příšera války, která bude tisíckrát horší než příšera poslední války? Každý stát snaží se svaliti vinu na ostatní. [ ] Hitler, [ ], na nějž jest dnes německá buržoasie hrdá, pronesl pacifistickou řeč, jakou by smířlivěji nemohli pronésti největší přátelé míru a běduje, a úpěnlivě prosí svět, aby nevyvolával opět neštěstí války, jen aby takovouto neupřímnou řečí zastřel, že jest pevně odhodlán vésti německý národ do této války. Ze všech svých slibů dodržel Hitler jen jeden, že vede německý národ do krvavé války. Nedává hladovějícím chleba, nedává nezaměstnaným práci, nemůže zadržeti zhroucení německého hospodářství, naopak toto zhroucení urychluje a nejméně může již německý národ vysvoboditi z okovů versaillského míru, a to i německý národ v tomto státě, který jest potlačován krvavými prostředky. Ale může celý svět a německé rolníky a dělníky zavléci a veštvati do války za imperialistické cíle německé buržoasie, [ ].
A ani o vlásek není lepší buržoasie na druhé straně: Ve Francii, v Malé Dohodě, zde u nás v Československu. [ ]. Ale vy chcete dnes více. Právě jako německá buržoasie má k zalknutí málo vzduchu, tak jest tomu také zde a všude. Proto potřebujete nyní válku, abyste dosáhli svých imperialistických záměrů, abyste rozšířili místo pro své vyžití na útraty jiných národů. Celý rozdíl mezi Hitlerem a druhou stranou záleží jen v tom, že Hitler říká: Zbrojíme nyní, abychom získali času a zahájili válku později, ve chvíli, kdy budu míti více děl a tanků; [ ].
Tak tomu je! To zároveň znamená, že buržoasie v této zemi, [ ] musí zároveň vybudovati fašismus proti širokým vrstvám pracujících lidí i vlastního národa. Abyste zavedli fašismus, [ ] prohlašujete, že hájíte demokracii, že hájíte mír, že budete bojovati proti rušitelům míru, proti fašismu, proti Hitlerovu zbrojení. Jakou demokracii chcete zde hájit? Demokracie, která nyní sahá ke zbraním fašismu, byla od prvopočátku diktaturou vykořisťovatelů. Dnes mění jen způsoby, ale provádí dnes právě týž krvavý fašismus, jaký se provádí v Německu. [ ] Prohlašujete, že bojujete proti fašismu a sami jej zavádíte. Prohlašujete, že bojujete proti tomu, aby Německo nezbrojilo, až by bylo dosti silné zahájiti válku, a sami horečně zbrojíte a vůbec ani nepomýšlíte, abyste své zbrojení zastavili. Ale to vše byste nemohli činiti, kdybyste neměli ve svých řadách tak zvané socialistické vůdce, sociálfašisty. Wells a Severing pomohli Hitlerovi k vítězství svou politikou menšího zla a pak, když již byl u moci, prohlásili, že úplně a zcela souhlasí s Hitlerovou zahraniční politikou, s politikou, která, jak dnes zcela zřetelně vidíme, vede k válce. Bauer, Seitz a Renner v Rakousku, tito leví vůdcové, na které jste tak hrdí, podporují dnes otevřeně Dollfusse a podporují dokonce jeho ještě ostřejší fašismus. Podle osvědčené metody prohlašujete, že nebojujete dnes, nýbrž až budou splněny ty či ony podmínky. Ovšem dělníci zahajují boj již dnes. Tutéž hanebnou úlohu, ba ještě hanebnější hrají sociálfašističtí vůdcové u nás. Vy jste došli ve službě buržoasii tak daleko, že jste dokonce ochotni vykopati si sami hrob jen proto, že toho buržoasie potřebuje. Neříkám to, abych vás varoval, neboť sami víte zcela dobře, že vy sami skončíte také v koncentračních táborech, nikoliv, že by se vás buržoasie bála, nýbrž poněvadž nemůže trpěti, aby vaši přívrženci měli ještě organisaci, která by mohla bojovati proti kapitalistické soustavě. Tento zákon zde jest zákon proti každému úsilí svrhnouti kapitalismus, potírati kapitalistickou třídu a vy to jste, kdo tento zákon provádíte.
Právě tak hanebně chová se buržoasie potlačených národů. Starou hru dvou želízek v ohni hrajete opět jako ve starém Rakousku, zde agenta Hitlerova a zároveň zástupce Němců ve vládě, která fašisticky zotročuje potlačené národy, [ ].
Co dělati? Prohlašujeme, dnes
jest stav právě takový jako r. 1914: Vystoupení Německa jest Sarajevo
z r. 1914; ale dnes není 1914, nýbrž dnes počítáme 1933. Dnes
máme komunistickou internacionálu, máme hlad, který byl na konci
války, dnes již před válkou, úpadek, který byl na konci války,
máme již dnes před válkou, Liebknechty a Luxemburgové, kteří vyvstali
za války, máme již dnes organisovány před válkou ve velké internacionále
a šestinu zeměkoule dobyli jsme pro revoluci, v Číně jsou sověty,
na celém světě máme revoluční boje, revoluční vlna stoupá a tyto
věci, které děláte venku, válka a fašismus, jsou známkou, že chápete,
co se děje, že máte strach před blížící se revolucí; jak jsem
již jednou řekl, karabáč fašismu vzali jste do rukou, [ ],
ale ruce i nohy se vám v této chvíli chvějí, poněvadž víte, že
touto politikou urychlujete svou vlastní zkázu. Dnes stojí před
pracujícími lidmi celého světa jasně a zřetelně otázka, jak ji
předpovídal Marx a jak ji hlásal Lenin: Buď zánik v krvavém zmatku
nebo proletářská revoluce. (Posl. Krumpe [německy]: Nebo vláda
Židů!) Buď je člověk kapitalista a zrádce vlastního národního
hospodářství a vede do zkázy, [ ], aby uvolnil cestu lepší
budoucnosti, jak ji vidíme dnes v Sovětském svazu. Prohlašujeme
dělníkům: [ ], nečekejte až vás fašismus zavře do koncentračních
táborů a umučí k smrti, nýbrž zahajte boj; sebe menší boj jest
dnes významný, zastavte práci v závodech, jděte na ulici, ukažte,
že si nedáte vzíti svou stranu a svobodu, že se nedáte vésti do
zkázy, pochopte: skutečně jinak bude teprve tehdy, až celý tento
systém bude svržen. (Výkřiky posl. Krumpeho.) Proč se rozčilujete
právě vy? Což tento zákon není vydáván také proti německému národu?
Ale vám je milejší, aby německý národ byl dvojnásobně vydrancován,
[ ], zotročen, než aby byly ohroženy zájmy vaší třídy.
Proto se rozčilujete právě vy. My prohlašujeme zvláště potlačeným
německým pracujícím lidem, že dvojnásobně hladovějí, že jsou dvojnásobně
utlačováni, že se jich má dvojnásobně zneužíti pro cizí cíle a
aby povstali proti tomuto celému systému. Sláva mezinárodnímu
boji pracujících lidí, pryč s fašismem a válkou, sláva zbratření
československých dělníků s dělníky za hranicemi! Budeme bojovati
společně s německými dělníky, nikoliv pro vás, nýbrž proti fašismu
na obou stranách za své osvobození, za osvobození pracujících
lidí na celém světě, [ ]. (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Slovo k rozpravě si vyžádal pan min. předseda Malypetr.
(Předsednictví se ujal předseda dr Staněk.)
Předseda vlády Malypetr: Slavná sněmovno! Prosím za prominutí, že odchýlím se od předpisů jednacího řádu tím, že nebudu hovořit o předmětu denního pořadu. Nemohl bych o této věci říci nic jiného, než co jsem řekl v ústavně-právním výboru.
Mám však za nutno zabývati se aspoň stručně obsahem řeči p. posl. dr Tiso, pokud pan poslanec mluvil o nitranských slavnostech a jejich rázu náboženském, národním i státním a líčil vývoj příprav těchto slavností a jejich průběh. Je třeba doplniti tento výklad - značně jednostranný - konstatováním, kterak a proč došlo k účasti vlády na nich.
Již v měsíci srpnu r. 1930 byla vládě republiky podána žádost přípravného výboru pro uspořádání oslavy 1100ročního výročí založení křesťanského chrámu knížetem Pribinou v Nitře. Podepsána byla biskupem nitranským dr Kmeťkem, okresním náčelníkem v Nitře Halachim a dr Antonínem Podlahou, světícím biskupem pražským jako členy předsednictva přípravného výboru a bylo žádáno, aby vláda republiky převzala protektorát těchto oslav, na nich se úředně účastnila a poskytla na slavnosti ty hmotnou podporu. Byli to tedy představitelé slovenských církevních a slovenských státních, ale i českých církevních úřadů, kteří dali podnět k pořádání těchto oslav.
Přijetí protektorátu vlády i její účast osobní i finanční bylo pořadatelstvu zásadně přislíbeno a po vykonaných základních přípravách také 27. ledna t. r. ve schůzi ministerské rady usneseno.
Podrobnými přípravami slavnosti a zejména jejího programu pověřen byl smíšený výbor širší i užší, složený stejným dílem ze zástupců úřadů církevních i státních, v čele s presidentem zemského úřadu Országhem a biskupem dr Kmeťkem.
Zvláštní meziministerská komise měla připraviti účast státní správy, především uspořádáním odborných výstav.
V potomních schůzích min. rady bylo rozhodnuto o osobní povinné účasti členů vlády a povolena k úhradě nákladů s pořádáním oslavy částka až do 400.000 Kč.
Je pravda, že pan posl. dr Tiso dne 5. srpna t. r. byl u mne v úřadě a žádal mne, abych opatřil p. posl. Hlinkovi možnost projevu o slavnosti dne 13. srpna. Odpověděl jsem mu, že vláda převzala protektorát a účastní se oslav proto, že mají nesporně značný význam celostátní, že do podrobností programu nezasahovala, ale vymínila si, že tato část oslav nebude míti jakýkoliv ráz stranicko-politický.
Upozornil jsem pana poslance, že jsou přítomni páni ministři dr Hodža a dr Dérer, kteří jsou členy meziministerské komise, a že by bylo nejlépe, kdyby se o věci té s nimi dohodl. Po mém příjezdu do Nitry bylo mně oznámeno, že dosud k dohodě nedošlo, že však ještě dále se o věci jedná.
Je nutno konstatovati, že slavnostní číslo časopisu "Slovák" z neděle dne 13. srpna, které bylo v Bratislavě vytištěno v sobotu dne 12. večer, přineslo původní článek poslance Msgr Hlinky, jehož obsah dokazuje jasně, že bylo vlastně rozhodnuto již v sobotu o tom, co se má státi v neděli. Myslím, že nezapomenu nikdy na trapný dojem ze skutečnosti, že při oslavě 1100letého zavedení křesťanství u západních Slovanů, náboženství, jehož božský zakladatel hlásal lásku k bohu a bližnímu a ukládal věřícím, aby dávali Bohu, co jest božího, a císaři, co jest císařovo, byli to právě někteří kněží tohoto náboženství lásky a míru, kteří jednak sami, jednak s rozvášněným lidem hrubě demonstrovali proti přítomným představitelům vysokých hodností církevních i státních.
Jakékoliv dodatečné vysvětlování této události nesmaže této smutné skutečnosti a nemůže odvrátiti stát od opatření, aby nebylo podobných zjevů v budoucnosti.
Dnes byla zejména panem posl. dr Tisem zdůrazněna důležitost t. zv. slovenského problému, jehož vážnost byla doložena oněmi událostmi nitranskými. Pan posl. dr Tiso byl téměř tři roky ministrem tohoto státu a mohl tedy z vlastní zkušenosti poznati, jaký byl onen problém tehdy a jaký je nyní, a musel poznati, že nebylo u českého národa a ani u jeho představitelů nikdy ani známky nejen nenávisti, ale ani nelásky k slovenské větvi našeho československého národa. (Potlesk.)
Za celých 15 roků republiky nenalezne nikdo zlé vůle v jakýchkoliv rozhodnutích a opatřeních vlád republiky. Jazyk slovenský je postaven úplně naroveň českému, úřadování a všecka správa na Slovensku děje se tímto jazykem.
Po více než 1000 letech stává se Slovensko zvláštním samosprávným územím, o jehož vlastní správu a zájmy starají se Zemský úřad a úřady okresní se zvolenými zástupci lidu; slovenské školství vyvíjí se s neobyčejným urychlením a stát neváhá vynaložiti finančně to nejmožnější, aby pokud možno byly napraveny křivdy bývalého režimu. Posílá v prvních letech úředníky, profesory, učitele a j. proto, že není místních sil, ale ustává s tímto opatřením, jakmile je nebo bude možno nalézti způsobilých žadatelů domácích. Opatření k tomu směřující jsou učiněna, ale je nutno pracovati i k tomu, aby mladí kvalifikovaní žadatelé ucházeli se o místa v zemích historických, abychom postupem času dostali se k užší a důslednější jednotnosti veřejné správy. (Souhlas.)
Nezavíráme oči před skutečností, že těžké hospodářské poměry doléhají zejména na mládež po vykonaném studiu, ale není to specielní zjev slovenský, nýbrž všeobecný, ba světový, tím těžší tam, čím větší část mládeže hledá své životní povolání ve veřejných službách. Ale i tu chceme pomoci co nejvydatněji tam, kde je toho nejvíce třeba. Učinil jsem opatření, aby ve všech oborech státní a veřejné správy, státních podniků a ústavů bylo zjištěno, jak a kým jsou místa v nich obsazena a bude po skončení tohoto šetření podána o tom veřejnosti zpráva.
Učinil jsem také opatření, aby bylo podle pravdy zjištěno, jaké příjmy plynou do státní pokladny ze Slovenska a jaké vydání na Slovensko. Požádal jsem nejvyšší účetní kontrolní úřad, aby z účetních závěrek roků 1919 až 1932 zjistil se svou přesností a naprostou nestranností tato data. Je to úkol velmi obtížný a nemůže býti velmi rychle vykonán. Zatím je možno sděliti aspoň tyto výsledky:
U správních a výkonných úřadů působících | |
v jednotlivých zemích za rok 1919 až 1932 předepsáno na výdajích | 61.793,040.104 Kč, |
naproti tomu bylo jako skutečná platba u těchto | |
úřadů na státních příjmech vyúčtováno | 99.316,652.776 Kč. |
Z těchto předepsaných výdajů připadá: | |
na Slovensko | 15.647,581.084 Kč, |
na ostatní země | 46.145,459.020 Kč. |
Z vyúčtovaných příjmových plateb připadá: | |
na Slovensko | 14.015,392.549 Kč, |
na ostatní země | 85.301,260.227 Kč. |
Z těchto dat vyplývá, že z příjmů na Slovensku zaplacených nejen nebylo nic použito na krytí výdajů společných (president republiky, zákonodárné sbory, ústřední úřady, vojsko, státní dluh atd.), nýbrž že příjmy tyto nestačily ani k hrazení výdajů předepsaných pouze u správních a výkonných úřadů na Slovensku působících, tedy výdajů na Slovensku spotřebovaných.
Posuzují-li se hořejší data s hlediska kvoty obyvatelstva na Slovensku k celkovému počtu obyvatelstva, lze podotknouti toto:
Poměr počtu obyvatelstva na Slovensku k celkovému počtu obyvatelstva jest přibližně jako 1:3 1/2. Předepsané výdaje na Slovensku 15.647,581.084 Kč mají se však k předepsaným výdajům v ostatních zemích 46.145,459.020 Kč zhruba jen jako 1:3. U příjmů je rozdíl přímo nápadný; na Slovensku přijato 14.015,392.549 Kč, v ostatních zemích 85.301,260.227 Kč, tedy mají se tyto příjmy ze Slovenska ku příjmům z ostatních zemí zhruba jen jako 1:6.
Vedle výdajů a příjmů zjištěných z dílčích závěrek podle jednotlivých zemí, jak byly uvedeny, jsou ovšem ještě výdaje a příjmy účtované u ústředních úřadů, které se týkají buď vlastní ústřední správy nebo sice také jednotlivých zemí, ale jsou ústředně účtovány. Nejvyšší účetní kontrolní úřad byl požádán, aby u těchto příjmů a výdajů, pokud je to za daného stavu organisace účtování vůbec možno, zjistil za součinnosti ústředních úřadů, kolik z těchto výdajů a příjmů, které jsou ve svém úhrnu velmi značné, připadá jednak na vlastní ústřední správu, jednak na Slovensko a ostatní země.
Již z těchto dat je vidno, že nebyla státní správa Slovensku nikdy macechou. (Souhlas.)
Neuvádím však tato čísla jen z tohoto důvodu. Až budou úplná, a jak jsem řekl, ze skutečnosti vzata, bude možno nejlépe posouditi nejdůležitější základnu politického požadavku jedné části zástupců slovenského lidu, požadavku co nejširší autonomie, hraničící až na státní dualismus, totiž její základ finanční.
Nebudu se zatím obírati podrobněji touto otázkou, jsem však povinen prohlásiti, že vláda republiky chce se s nejlepší vůlí a vytrvalostí starati o to, aby v republice naší uplatňovaly se čím dále tím více síly soustředivé a nikoliv odstředivé. (Potlesk.)
Jsme ochotni každou otázkou se
zabývati, vyrovnávati rozpory hospodářské, kulturní, sociální
i národní, ale vždy jen s hlediska všeobecných zájmů státních.
K těm podle mého nejhlubšího přesvědčení patří soulad a pevná
soudržnost československého národa. (Souhlas.) Kdo jich
popírá nebo rozvrací, není přítelem státu, byť to prohlašoval
sebe častěji a sebe důrazněji. (Souhlas.) Řekl jsem v ústavně-právním
výboru, že přišel čas, kdy každý občan tohoto státu má povinnost
mužně a jasně doznati, je-li pro tento stát či ne. Dodávám, že
totéž platí o jasném přiznání obou větví československého národa
ku státní a národní jednotě. (Potlesk.)