2. Zpráva výboru rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 2309) zákona, kterým se prodlužuje lhůta
k dosažení daňové výhody podle §§ 7 až 11 zákona o půjčce práce
(tisk 2313).
Zpravodajem jest p. posl. Ježek.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno!
Zákon o půjčce práce stanoví v §u 7 a v §u 8 určité daňové výhody pro nedoplatce přímých daní - kromě dávky z majetku a z přírůstku na majetku - jakož i daně obratové a daně přepychové za rok 1930 a léta předchozí s přirážkami a s příslušenstvím, jestliže splnil dodatečně určité podmínky tohoto zákona. Mezi ty podmínky náleží jednak zaplacení 75% v upisovací lhůtě, a to z polovice v hotovosti a z polovice v dluhopisech dřívějších státních půjček v přejímacím kursu, který stanoví ministr financí, jestliže dotčený předloží potvrzení, že byla upsána půjčka práce ve výši aspoň 40% takto vyrovnaných daňových nedoplatků. Tato výhoda byla stanovena do konce upisovací lhůty půjčky práce a byla posledně prodloužena do 30. června 1933. Lhůta k upisování půjčky práce již prodloužena nebude. Jde tedy o to, aby, i když bude skončena upisovací lhůta půjčky práce, byla prodloužena ještě lhůta pro dosažení daňových výhod na základě §u 7 zákona o půjčce práce.
Důvodem k tomuto prodloužení jsou zejména poměry v zemědělství, kde zemědělci nemají příležitost, aby si opatřili dostatečnou hotovost na zaplacení žádaného obnosu 37.5% dlužných daní. V důsledku toho se navrhuje prodloužení této lhůty, aby po žních mohli zemědělci tyto hotovosti si opatřiti a přistoupiti ke splacení těchto obnosů.
O této osnově pojednal rozpočtový
výbor v dnešní schůzi a navrhuje ji v tom znění, jak je předložena,
slavné sněmovně ke schválení. (Souhlas.)
Místopředseda Zierhut (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 15 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta jest schválena. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)
Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. Dvořák a dr Bacher.
Uděluji slovo p. posl. Dvořákovi.
Posl. Dvořák: Pan zpravodaj rozpočtového výboru nár. demokratický poslanec Ježek doporučuje, aby lhůta stanovená v odst. 1 §u 7 zákona o půjčce práce byla podle vládního návrhu o půjčce práce prodloužena do 15. listopadu, pokud jde o dosažení daňových úlev, vyplývajících z poskytnutých výhod pro ty, kteří na půjčku práce upsali.
Když přehlédneme upisovací lhůtu od měsíce března až do konce tohoto měsíce, kterým končí, můžeme říci, že celý humbug, se kterým vláda zpracovávala veřejné mínění v Československu, co všechno z půjčky práce bude dělati, jaký to bude dalekosáhlý plán na opatření existencí a chleba nezaměstnaným dělníkům, že všechno to tvrzení ukazuje se právě dnes jako krach této půjčky.
Komu bude sloužiti tato osnova zákona, kterou zde vláda doporučuje? Příslušníci vládních stran tvrdí, že výhody vyplývající z tohoto ustanovení zákona budou prý výhodami pro drobné daňové poplatníky. Právě tak jako bylo nepravdou tvrzení, že zákon o půjčce práce bude velikým plánem na zaopatření práce a existencí nezaměstnaným, je také nepravdou tvrzení, že výhody, vyplývající z tohoto odstavce, budou výhodami pro drobné poplatnictvo. V odstavci uvedeného zákona se doslovně praví, že budou poskytnuty upisovatelům výhody jenom na dlužné daně za r. 1930 a za předcházející léta. Netýká se to tedy poplatníků, kteří dluží daně za léta 1931 a 1932. Je přece všeobecně známo, že drobní poplatníci, malí lidé, maloživnostníci, malorolníci a domkáři mají daně do r. 1930 zaplacené. Ti, kteří nemohli v těchto předcházejících letech zaplatiti daně hotovými penězi, byli prostě exekučně vyvlastněni. Ale, kdo dluží daně za rok 1930, resp. za předcházející léta? Jsou to velké kapitalistické, finančně silné podniky, takové, které si dovedly vybudovati celý advokátní aparát, které si zřídily dokonce advokátní kanceláře, které různými machinacemi je zbavují daňové povinnosti. Že je to pravda, toho dokladem je nedávno propuknuvší aféra pražského advokáta dr Hermanna, který s řadou úředníků z ministerstva financí byl zatčen proto, poněvadž se prokázalo, že tito lidé prováděli daňové malversace.
Proč se prodlužuje právě tento odstavec, jednající o daňových úlevách upisovatelům?
Pánové z vládních stran tvrdí, že prý je to v zájmu státu. To je zakrytí skutečnosti, tedy ovšem opět nepravda. Prodloužení tohoto odstavce děje se na přání bank, které byly pověřeny sbírat úpisy na půjčku práce. Děje se to také na přání kanceláří, které byly vybudovány jak v Praze, tak i v jiných velkých městech, které si v průběhu upisování na půjčku práce zařídily velmi výnosný kšeft. Tedy právě na základě přání těchto institucí se prodlužuje platnost tohoto odstavce. Věc je úplně jednoduchá. Kdo upisuje 100 Kč, dostává státní cenný papír na 105 Kč a z této částky dostává ještě 5% úrok. Vedle toho však má dostati ještě potvrzení, že upsal, a při tom dluží-li kdo daně nebo jde-li dlužné daně za r. 1930 a předchozí léta platiti a předloží toto potvrzení, má z dlužné částky 100 Kč slevu 25%. A právě na základě toho zařídili si pánové svůj výnosný obchod. Z neznalosti zákona nedostane řada upisovatelů tohoto po tvrzení, nebo z neznalosti této výhody se o ně u dotčené banky nehlásí. A když se přihlásí, banka jim za ně nabídne určitou částku, tedy je odkupuje od toho, jenž upsal a v daném případě daň nedluží, poněvadž má zaplaceno. Z odkupu těchto potvrzení, jichž mají banky celé stohy, vyplývá dobrý obchod pro různé kanceláře. To je právě důvod, proč se zde přichází s tím, aby se odstavec, pojednávající o daňových úlevách na základě úpisů půjčky práce, prodloužil. Banky mají tato potvrzení, kanceláře také, ale chybí zde lhůta, aby byl čas zpeněžiti a prodati výnosná potvrzení, která přinášejí bankám tak obrovské výhody.
Pánové z vládních stran říkají, že to prý také prospěje drobným zemědělcům a malým poplatníkům. Počítají s tím, že malý poplatník, i kdyby daně dlužil, dnes platiti nemůže, poněvadž nemá hotových peněz. Co má, stojí ještě na polích, a s tím právě kalkuluje ten, kdo je držitelem potvrzení od upisovatelů půjčky práce. Až bude po žních, bude míti možnost nejen zaplatiti potvrzení, které banka má a které mu poskytuje výhodu 25% ze 100 Kč dlužných daní, nýbrž bude míti také peníze, poněvadž potvrzení samo by mu nebylo nic platné, aby mohl na dlužné daně 75% na 100 zaplatiti. Takový je skutečný důvod, proč zvláště tento odstavec o prodloužení daňových výhod při upisování půjčky práce doznává dnes prodloužení do 15. listopadu. Proč pánové přicházejí dnes s tím, jako přišli před měsícem, aby upisovací lhůta byla znovu prodloužena, když řada vládních poslanců v nestřežené chvíli přiznává, že skutečně průběh půjčky práce a její výtěžek dnes ukazuje, že vláda nebude moci splniti ani 5% z toho, čím zpracovávala veřejné mínění? Uvedu malý rozhovor nár.-socialistického poslance p. Bergmanna z posledního sjezdu československých spořitelen v Praze. Při rozmluvě s pánem, který je finančním referentem z východních Čech a který položil otázku, jak to vypadá s půjčkou práce, řekl pan poslanec: "Ani se nám nezdálo, že by mohl býti tak velký obnos sebrán." Když se však dotčený pán dotazoval pana poslance: "Domnívám se, že se nyní kola práce roztočí", co mu pan poslanec odpověděl? Sedíte zde (obrácen k posl. Bergmannovi) a bylo by třeba, abyste to řekl jasně a otevřeně. Řekl jste: "Kdyby se měla roztočiti skutečně kolečka tak, jak je toho třeba, potřebovali bychom alespoň 7 takových půjček práce, jako máme teď."
Je také pochopitelné, proč pánové neprodlužují půjčku práce. Proto, že zdroje, které měly skutečně vliv na upisování půjčky práce, jsou již vyčerpány. Příspěvky, které byly po léta vymačkávány z dělníků a pracujícího lidu a shrnuty, nastřádány, koncentrovány v sociálních ústavech, jsou již upsány na půjčku práce. Kmenové jmění obcí, fondy, které obce měly, jsou již na půjčku práce upsány. Dokud jste mohli diktovati státním zaměstnancům, že musejí ze svých mezd a platů upisovati na půjčku práce, mohli jste prodlužovati lhůtu, ale dnes, když platy a mzdy státním zaměstnancům snižujete přímo, pochopitelně nemůžete ještě přijíti s tím, aby státní zaměstnanec upisoval na půjčku práce, poněvadž by de facto žádné peníze do ruky nedostal.
Každému je velmi dobře známo, že při lhůtě, která byla stanovena k upisování na vnitřní půjčku, vyplývající ze zákona o půjčce práce, kapitalistické podniky se tvářily, jako by se jich to netýkalo. Ti pánové, kteří v Československu v dobách konjunktury... (Výkřiky posl. Dubického.) Hned vám ukáži, jakými vlastenci a zájemci silné demokracie jste vy, pánové z agrární strany. V akciové společnosti sirkárny "Solo" jest akcionářem váš kolega, p. posl. Machník. Co udělala tato vlastenecká společnost a tito zájemci silné demokracie, když zde byla lhůta k upisování půjčky práce? Pánové svolali závodní schůzi dělníků, na které doporučovali dělníkům, aby upisovali ze svých mezd půjčku práce, ba dokonce jim nabídli zálohu 200 Kč, i to, že jim ji budou po částech strhávati, jen aby prý dělníci pochopili dalekosáhlý význam půjčky práce. Ale společnost sama a agrární poslanec Machník neupsali ani haléře. Dělníky ovšem dovedli nutiti, aby ze svých hubených mezd půjčku práce upisovali.
Tato významná věc vás, pánové, usvědčuje, že všechno to vaše vlastenčení a povídání a všechen ten zájem o silnou demokracii vyplývá jen z toho, že chráníte svůj vlastní měšec. Dnes se, pánové, ukazuje úplně jasně, jak náš návrh, který jsme podali tehdy při projednávání zákona o půjčce práce, byl opodstatněn i vzhledem k výsledku celé vaší akce, kterou jste tímto zákonem sledovali. Pánové z vládních stran a zvláště socialisté tehdy při publikaci zákona o půjčce práce napsali, že komunisté jenom vodí nezaměstnané do ulic, demonstrují a ti nenávidění socialisté se starají, aby sehnali prostředky. Takhle to bylo napsáno, takovým způsobem jste zpracovávali veřejné mínění. Pánové ovšem zamlčeli, že vedle vašeho úplně protidělnického a ve prospěch kapitalistů stávajícího zákona, který jste odhlasovali, postavili komunisté vlastní návrh zákona, který byl by přinesl z výnosu půjčky práce to, aby nezaměstnaným dělníkům se mohla půjčkou práce opatřiti. (Výkřiky. - Místopředseda Zierhut zvoní.) Znovu při této příležitosti, když se projednává určitý odstavec zákona o půjčce práce a když se doporučuje, aby byla prodloužena lhůta poskytující daňové úlevy, zdůrazňuji, že trváme na tom více než kdy před tím, aby návrh zákona, jak jsme jej postavili, byl projednáván.
Náš návrh zákona zní doslovně (čte):
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se, že se k rychlému provedení užitečných prací vypisuje státní půjčka podle tohoto zákona:
(1) Půjčku jsou povinny upsati všechny osoby, jichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč.
(2) Výši půjčky, kterou budou tito upisovatelé povinni upisovati, určí ministr financí nebo berní správy.
(1) Půjčka bude zúročena 5% ročně a umořena ve 20 letech, počínaje r. 1935.
(2) Úroky a úmor půjčky budou kryty ze zvláštní silně odstupňované daně důchodové osob, jichž roční důchod přesahuje 100.000 Kč.
(1) K provedení užitečných prací bude dále použito daňových nedoplatků osob, jichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč.
(2) Seznam těchto osob a jejich daňové nedoplatky budou uveřejňovány čtvrtletně v úředních listech.
(3) Daňové nedoplatky jest na těchto osobách vymáhati v každém případě exekučně a do všech důsledků.
(1) K provedení užitečných prací bude dále použito všech obnosů, které vláda zapůjčila nebo poskytla jako bezúročný vklad soukromým korporacím, vyjma spotřební a obecně prospěšná stavební družstva, a kteréžto obnosy jest vrátiti do 3 měsíců.
(2) Nebudou-li tyto půjčky nebo vklady vráceny do 3 měsíců, je vláda povinna vymáhati je exekučně do všech důsledků.
Výnos půjčky bude přidělen okresům a obcím ku provedení užitečných prací podle počtu nezaměstnaných v tom kterém okresu a v příslušné obci.
Vláda jest povinna předkládati Národnímu shromáždění čtvrtletně přesnou zprávu o použití půjčky, daňových nedoplatků, jakož r zápůjček a vkladů, zmíněných v §u 5.
(1) Dělníkům, zaměstnaným na pracích, musí býti placena mzda podle příslušné kolektivní smlouvy, a není-li této, mzda obvyklá v příslušném odvětví.
Okolnost, že dělník nepřijal práci, která není přiměřena jeho odborné kvalifikaci nebo jeho fysické síle, nebo za kterou není placena mzda podle zásad odstavce 1, nemá vlivu na jeho nároky na podporu v nezaměstnanosti.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem
vyhlášení."
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Žádám pana řečníka, aby skončil.
Posl. Dvořák (pokračuje): Veřejnost je právem zvědava a žádá, aby o všech upisovatelích byla vládou podána zpráva, poněvadž, pokud jsou zprávy o těchto upisovatelích, dosud ani v jedné zprávě není o žádném velkém kapitalistickém podniku ani zmínky.
Za tím účelem podáváme resoluční návrh (čte):
"Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila poslanecké sněmovně:
1. Jmenovitý seznam upisovatelů půjčky práce a u každého zvlášť výši upsané částky.
2. Jmenovitý seznam osob a společností, jakož i fondů a korporací, které použily úpisu půjčky práce k odpisu dlužných daní, a u každého zvlášť výši odepsané částky dlužných daní." (Místopředseda Zierhut zvoní.)
Na těchto návrzích trváme a žádáme
jejich projednání. (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Slovo má pan posl. dr Bacher.
Posl. dr Bacher (německy): Slavná sněmovno! Vítám tento zákon o prodloužení upisovací lhůty půjčky práce ve prospěch těch, kteří chtějí půjčky práce použíti jmenovitě k zaplacení dlužných daní. Vítám tento zákon proto, poněvadž prostě slouží k opatření práce a opatření práce jest dnes ne-li nejdůležitější, pak ze všech nejnaléhavější otázka v republice; vítám jej však také proto, poněvadž může zbaviti finanční úřady z části břemena, jímž byly po léta zavaleny a také s toho stanoviska, že právě ohromná práce, kterou musí vykonati finanční úřady, jest spojena s velkými útratami. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.) Domnívám se, že naše daňová soustava jest vlastně příliš složitá. Tato složitost vede k neobyčejně vysokým správním nákladům a tím se vlastně část placených daní a dávek odnímá vlastnímu účelu. Domnívám se, že jak u daní přímých, tak také nepřímých musíme přejíti k jednodušší soustavě, abychom snížili náklady berní správy a abychom také poněkud omezili úkoly výběrčích daní. Dnes jsou jak velké, tak i střední průmyslové podniky nesmírně přetíženy pracemi s daněmi, musí vydržovati zvláštní zaměstnance, aby mohly splniti své závazky k bernímu úřadu. Mnoho z toho by se dalo odstraniti, kdyby se daňová soustava jaksi zjednodušila, kdyby se zvláště při placení nepřímých daní používalo soustavy kolkové, která by znamenala význačné zjednodušení v mnoha případech.
Čeho však v tomto návrhu zákona hlavně postrádám, jest, že nebylo dbáno dvou okolností: Na jedné straně se praví, že po dobu, po kterou se může upisovati půjčka práce, bylo uloženo berním úřadům, aby odložily všechny žádosti o slevy daní a všechny rekursy stran slevy daní, takže se po tuto dobu neprojednávají. Přednesl jsem dnes tuto věc v rozpočtovém výboru, ale pan zpravodaj mi odpověděl, že moje informace nejsou správné, nýbrž že se ve skutečnosti takové rekursy a zadosti mohou projednávati a dále projednávají. Tato věc jest proto neobyčejně důležitá, že při mnoha daňových předpisech jde o tak vysoké částky, že svým rozsahem přesahují 25%ní slevu daní, poskytovanou zákonem. Informoval jsem se a dospěl jsem přece jen k tomu, že pan zpravodaj Ježek nebyl zřejmě poučen úplně, nýbrž že skutečně, aspoň v jednotlivých okresech republiky, provádí se věc tak, že finanční úřady nechávají zatím bez povšimnutí žádosti o slevy daní a rekursy stran snížení daní. Velmi by mi záleželo na tom, kdyby finanční správa zjednala v této věci jasno a kdyby občanům vysvětlila, že zmíněná podání mohou býti dále projednávána i po dobu upisování půjčky práce. Bude-li se postupovati v tomto smyslu, může výsledek půjčky práce ještě vzrůsti, neboť právě tato jednání mohou vésti k tomu, že se někteří lidé dají pohnouti, aby dále trvající i daňový dluh, pokud nepřesahuje rok 1930, i vyrovnali půjčkou práce, a takto možno pomoci intenci zákonodárcově.
Druhý bod týká se splácení daní ve splátkách. Pro poplatníka jest dnes těžko sehnati najednou i těchto 40%, které se od něho požadují. U bank a spořitelen úvěr nedostane. To vše jest dnes pro něho spojeno s velkými potížemi a nemůže si opatřiti peníze tím způsobem, že by u svých vlastních dlužníků mohl počítati s hotovým placením. Než přes to by rád použil úlevy, kterou poskytuje zákon o půjčce práce, kdyby mohl částku, kterou má podle zákona opatřiti, spláceti. V tomto směru nechává ho však zákon na holičkách, neboť od prvopočátku ustanovil poměrně krátkou konečnou lhůtu. Ovšem nový návrh zákona se svou prolongační lhůtou poskytuje jistou úlevu i takovýmto osobám, než přes to se domnívám, že by bylo jen ku prospěchu účelům zákona, kdyby se berní úřad odhodlal i pro tento případ, upíše-li někdo půjčku práce, povoliti mu splátky na částku, která se má zaplatiti v hotovosti nebo v cenných papírech. Tuto částku lze omeziti do určité výše, rovněž r lhůta může býti omezena, a to i dosti úzce. Kdyby na příklad v zákoně stálo, že práva upsati půjčku práce na zaplacení dlužných daní může se použíti ve splátkách do 31. března 1934, pomohlo by se tím mnoha dlužníkům daní a finanční úřad neměl by při tom jistě čeho litovati.
Ale částku, o kterou jde, lze také zaokrouhliti nahoru, možno se postaviti na stanovisko, že se tím chce pomoci některé kategorii daňových dlužníků, řekněme zvláště velké mase živnostníků, středních obchodníků a středních průmyslníků. Stačí tedy, jestliže se tato úhrnná částka, pro kterou možno povoliti takovéto splácení, určí, řekněme, na 30.000 Kč. Vláda má dnes velmi prostou možnost splniti přání vyslovená nejširšími vrstvami, použije-li zmocňovacího zákona. Také toto ustanovení sloužilo by k depurační akci, to znamená, také takovéto ustanovení přispělo by k tomu, aby stohy daňových spisů, které se povalují na psacích stolech v úřadech, příště se ztenčily a tím se umožnilo rychlejší a lehčí vyřizování. Nosil bych dříví do lesa, kdybych široce vykládal o tom, jak velice překáží celému národnímu hospodářství zdlouhavé vyřizování daňových spisů, zvláště pomalé vyřizování rekursů jest neobyčejně škodlivé a uvádí poplatníky do největších rozpaků.
To by byly dva body, které bych chtěl dáti vládě na uváženou k samému zákonu, k jeho zlepšení. Dosavadní výsledek upisování půjčky práce jest takový, že podle mého mínění může úplně uspokojiti. Vím, že se na počátku, když byla půjčka práce vyložena, počítalo asi s částkou 800 mil. O miliardě odvažovalo se mluviti jen s váháním a nyní ukazuje se částka přes 1600 milionů, úspěch, který může ještě vzrůsti a který podle mého mínění možno pokládati za naprosto uspokojivý výsledek. Při pojednávání o tomto výsledku upisování v časopisech musil jsem však také čísti věci, které mne zarazily a které mohou zeslabiti další úspěch upisování tím, že se zanese do obyvatelstva nespokojenost a roztrpčenost. Mohli jsme totiž čísti, že se německé obyvatelstvo na upisování této půjčky práce účastnilo jen velmi podřízenou měrou a naprosto neuspokojivě. A co bylo uvedeno? Byly jmenovány jednotlivé obce, kde byly podány návrhy na upsání půjčky práce a kde tyto návrhy byly zamítnuty nebo omezeny. Ale co se v těchto zprávách nepsalo, bylo odůvodnění, proč dotčené obce zamítly navrhované částky pro upsání půjčky práce.
Jen dovíme-li se toto odůvodnění, můžeme posouditi dobrou nebo zlou vůli takového samosprávného sboru. Jest všeobecně známou skutečností, že řada samosprávných sborů prožívá sama neobyčejně těžkou nouzi. A jest lehké povstati v obecním zastupitelstvu a podati návrh, aby se upsalo tolik a tolik set tisíc nebo dokonce tolik a tolik milionů na půjčku práce. Ale staré německé přísloví praví: "Kdo více dá, než má, je darebák." A jestliže se pak tvrdí, že některá německá obec zamítla nebo omezila návrh na upsání půjčky práce, toto stanovisko neříká vůbec nic, dokud nevíme, proč tato obec zaujala toto stanovisko.
Ale třeba uvážiti ještě také jinou
věc, zkoumáme-li upisování jednotlivých národů na půjčku práce,
neboť čteme-li, že sociální pojištění upsalo tolik a tolik milionů,
že Všeobecný pensijní ústav upsal tolik a tolik milionů, musíme
přece uvážiti, že tyto ústavy, které útočníci úplně připisují
k účtu českému nebo českému a slovenskému, naprosto tam nepatří.
Podle jejího oficiálního názvu možno ovšem sociální pojišťovnu
nazvati českým ústavem a přihlížejíce k tomuto pojmenování připsati
miliony, které upsala, na účet českého obyvatelstva. Ale, jak
se scházejí částky sociálního pojištění, úrazového pojištění a
pensijního pojištění? K těmto premiím přispívají němečtí zaměstnavatelé
a němečtí zaměstnanci právě tak jako čeští zaměstnavatelé a zaměstnanci,
nebo jako zaměstnavatelé a zaměstnanci slovenští. Zkoumáme-li
tedy nestranně upisování půjčky práce se všech těchto hledisk,
domnívám se, že se výtky určitého tisku, pronášené z politování
hodných agitačních pohnutek, objeví v jiném světle. Upisování
půjčky práce...
Místopředseda Roudnický (zvoní):
Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta již uplynula.
Posl. dr Bacher (pokračuje):
Měl bych ještě leccos říci o půjčce práce a o opatřování práce
s tím souvisícím a také o otázce opatřování peněz. Musím od toho
ode všeho upustiti, poněvadž lhůta pro projednávání tak důležitého
předmětu byla bohužel vyměřena tak krátce. Snad pan předseda poskytne
mi ještě tolik času, abych zde vyslovil své politování, že došlo
ke změně jednacího řádu. Neboť se domnívám, že sněmovna velmi
brzy dospěje k tomu, že zdárné projednávání všech případů, na
nichž má sněmovna zájem...
Místopředseda Roudnický (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, aby nedebatoval s předsedajícím. (Posl. dr Bacher sestupuje s řečniště.)
Dalším přihlášeným řečníkem je
p. posl. Babel. Dávám mu slovo.
Posl. Babel (německy): Zákon o prodloužení daňových výhod podle zákona o půjčce práce, který máme nyní odhlasovati, vrhá všechno jiné, jen nikoliv uspokojivé světlo na úspěch celé půjčky práce, než jak je přede mnou líčil pan posl. dr Bacher. Právě po prvních nabubřelých, vítězných zprávách vládního tisku, když byla upsána první miliarda, napsal časopis "Wiener Börsenzeitung" o československé půjčce práce, že je sice mravním vítězstvím, ale finančním krachem. Tedy, pane Bacher, právě opak toho, co jste zde tvrdil. Jest tomu ve skutečnosti také tak. Neboť právě dnešní zákon, který má býti nyní odhlasován, potvrzuje, že vláda naprosto není spokojena s dosavadními úpisy na půjčku práce.
Nechci se dnes zabývati podrobnostmi zákona, nýbrž chci se pouze zmíniti o užití půjčky práce, jak její dosud dvojí příděl oznámil tisk a jak jej uvedl i ministr veř. prací Dostálek ve svém výkladu v technicko-dopravním výboru. Při prvním prodloužení lhůty pro upisování půjčky práce bylo již všem jasno, že úpisy na tuto tak zvanou půjčku práce zůstaly daleko za očekáváním. Připomínám projevy zástupců úsporné komise při sestavování letošního státního rozpočtu. Tenkrát bylo docela otevřeně přiznáno i v tisku, že pro miliardové schodky, do kterých byl stát zaveden, není jiného východiska, než nejdříve snížiti státní rozpočet, potom půjčka, a když to nepostačí, přistoupí se i k tisku bankovek. Dnes vidíme, že první věc byla sice provedena. Ve státním rozpočtu byla provedena ohromná úsporná opatření, hlavně na útraty státních zaměstnanců a širokých vrstev pracujících, dávky, daně a cla byly nově zvýšeny. Ale také vidíme, že u druhého východiska jsme uvízli a že pravděpodobně
přes ně budeme musiti sáhnouti k třetímu, k tisku bankovek. Ministr železnic Bechyně odpověděl včera v dopravním výboru na dotaz, cítí-li se ministerstvo železnic tak jistým, že bude moci posledního tohoto měsíce vyplatiti svým zaměstnancům platy: "Ano". Ale je příznačné a překvapující pro veškerou pracující veřejnost, že prý již v nejbližších dnech pan ministr financí Trapl předloží sněmovně zmocňovací návrh pro svůj finanční obor. Co tím míní, můžeme si představiti. Nelze tedy ani zdaleka zaznamenávati úspěch u této půjčky práce, nýbrž dnes již stojíme před faktem, že se vláda a ministerstvo financí necítí silnými, aby úplně dostály svým závazkům, pokud jde o velké výdaje na státní zaměstnance a jiné účely, přes to že byly upsány miliony.
Ale pro nás je velice zajímavé, jak se užívá peněz dosud upsaných. Podle vývodů pana ministra veř. prací Dostálka bylo upsáno asi 1.7 miliard Kč. Všichni dobře víte, že se těchto peněz mělo užíti prý na opatření práce. Ale z ministrových vývodů, jak se užilo peněz dosud upsaných, vysvítá, že se z této půjčky opatřilo vše jiné, jen nikoliv práce a že se také opatřiti nemůže. Velice zajímavé jsou číslice, které nám zde byly konkretně předloženy. Chci se omeziti jen na několik nejdůležitějších, abych dokázal, co vlastně bylo účelem této t. zv. půjčky práce. Byly oznámeny částky, které prý byly již z půjčky práce vydány, a to při prvním přídělu. Beru jen zemi Českou: 22 mil. Kč. Z těchto 22 mil. Kč při prvním přídělu z výnosu půjčky práce byly pro celé okrajové německé území jen 4 městům vydány částky, jimiž se v celém německém nouzovém území neopatřila práce ani pro jediného německého dělníka. Máme zde příklad města Cvikova. Tam bylo při prvním přídělu vydáno na ústav pro tuberkulosní děti 2,370.000 Kč. Tento ústav jest však již dávno hotov a po celou jeho stavbu nebyl vůbec zaměstnán ani jeden německý dělník. Nemůže tedy býti ani řeči o opatření práce z této částky pro obvod cvikovský, obvod, kde je největší nezaměstnanost. Stejně je tomu s Libercem, Karlovými Vary a Ústí n. L. Pro všechna tato 4 města v celém německém pohraničním území, kde nezaměstnanost úžasně vzrostla, bylo vydáno při prvním přídělu úhrnem 5,870.000 Kč, ale na stavby ústavů a nemocnic, které jsou již hotovy, tak že se tím nemůže dále opatřiti žádná práce.