Srovnáme-li to s tím, jak se postupovalo v českých územích, musíme pozorovati vyloženě šovinistickou, Němcům nepřátelskou politiku této vlády. Praha sama při prvním pří dělu dostala 8 mil. Kč proti 5,870.000 Kč, které dostala ona 4 města německého pohraničního území. Vše ostatní připadá českým územím. Při druhém přídělu pozorujeme totéž. Tu bylo vydáno pro města Liberec, Děčín, Falknov, Německé Jablonné, Nejdek, Kadaň, Tachov, Trutnov a Vrchlabí na stavby silnic, pro Aš a Falknov na stavbu okresních nemocnic a pro Liberec a Šumburk na vodní stavby úhrnem 7.9 mil. Kč; tedy pro celé německé pohraniční území jen zlomek toho, co při druhém přídělu připadlo celé republice, totiž 38·8 mil. Kč. I zde bylo zase přes 30 mil. Kč přiděleno českým územím, ačkoliv každý musí uznati, že v německém pohraničním území jest nezaměstnanost největší a nouze již dosáhla katastrofálních rozměrů.

Velice zajímavé jest však toto: Číslicemi se vykázaly nejen částky prvního a druhého přídělu, nýbrž z upsané dosud částky 1.7 miliard Kč bylo prý již dosud přiděleno asi 623 mil. Kč nebo se má co nejdříve přiděliti. Z toho připadá na státní lesy a statky 5,259.876 Kč, při čemž zde musím zdůrazniti, že se z této ohromné částky pro celé německé pohraniční území přiděluje nepatrná částka 100.000 Kč jedině na úpravu lesů a cest v tachovském území. Vše jiné připadá zase českým územím.

Pro poštu se vydává na úhradu schodku a nikoliv na nové opatření práce 48 mil. Kč, o nichž víme, že práce spojená s kladením dálkových kabelů a s rozšířením telefonní sítě bude zadána výlučně zas jen v českých územích a že ani jediný německý dělník z německého pohraničního území nedostane práci. Totéž jest s částkou vykázanou pro železnice. Zde bylo 282 mil. Kč z půjčky práce přiděleno na investice ministerstvu veřejných prací. Co zde konstatujeme? Totéž, že nejen ani jediný nezaměstnaný z řad německého národa nebude zaměstnán, nýbrž že naopak ještě poslední němečtí zaměstnanci budou od železnic vyhozeni, přes to že se 82 mil. Kč vykázalo domněle na opatření práce. Podobné to jest s částkou pro samosprávné sbory, kde jest úhrnem vykázáno na papíře 142 mil. Kč, ale pro německé pohraniční území celkem asi 15 mil Kč, podle vlastních údajů ministra veřejných prací. Totéž jest u vodního hospodářství, kde také částka 146 mil. Kč připadá českým územím, s nepatrnými výjimkami jako n. př. Tisá, kde se na skupinový vodovod vykazuje ohromná částka 6 mil. Kč, [ ]. Poukazuji jen na několik faktů, jak se zde postupuje. Město Chabařovice u Ústí n. L. žádalo o peníze na opatření práce z půjčky práce. Jeho zástupcům, kteří zde v Praze zakročovali, se odpovědělo, že město Chabařovice neplní své úrokové povinnosti a proto z půjčky práce nic nedostane, t. j. tam, kde nezaměstnanost tak ohromně vzrostla, že samosprávné sbory nemohou již dostáti svým povinnostem, mají býti právě vyloučeny z přídělu z půjčky práce. To se zase týká měst a míst německého pohraničního území, kde jest nezaměstnanost největší, kde jsou obce nejvíce zničeny a stojí před úpadkem. Co znamená toto odmítavé rozhodnutí? Že se asi bude dávati jen těm městům a obcím, které jsou ještě aspoň v poněkud příznivé situaci a ani zdaleka nemají takovou nezaměstnanost. Čeho se zamýšlí dosíci opatřováním práce z půjčky práce? Opak toho, co očekávali dělníci a nezaměstnaní.

Příznačné jest ještě toto, co zde uvedu, abych objasnil, jak se všeobecně postupovalo při přídělu peněz z půjčky práce. V malém severočeském městě Haňšpachu byl na státní silnici navržen malý můstek přes řeku a stavba byla zadána. Rozpočet tohoto mostu činil 38.000 Kč a k této práci bylo v místě, kde bydlí jen německé obyvatelstvo, kde kolem tisíce nezaměstnaných hladoví a nedostávají ani Czechových lístků, vzato právě 9 českých dělníků a jeden německý nezaměstnaný; 9 dělníků české národnosti, z nichž většina ještě pracovala celou dobu někde jinde, a z celého okolí se vzal jeden jediný německý nezaměstnaný, aby za peníze z půjčky práce byl na tomto malém mostě zaměstnán. Zde vidíme zřetelně, že se při každé maličkosti zadávají práce v německém území českým firmám a že vláda provozuje šovinistický směr a politiku proti německým zaměstnancům. Jinak to vypadá s penězi na účely, které by nebyly naprosto nutné. Zde vidíme ve výkazu o penězích již vyplacených z půjčky práce stavbu velkého letiště u Ruzyně, které se ovšem jmenuje civilní, ale 10 mil. Kč na účel, jejž nám nikdo nepopře, blíže největších kasáren, která máme v republice - to není naprosto civilní letiště, nýbrž slouží vojenským účelům, na které pracující musejí již beztoho sháněti 30% daní. Mimo to se z půjčky práce poskytují ještě ohromné částky. To se nazývá opatřování práce, ale tam, kde by toho ani zdaleka nebylo tak zapotřebí, jako v německých pohraničních územích, kde sta nezaměstnaných hladoví.

Ještě tato zajímavá věc: Městu Ústí n. L. bylo při třetím přidělování slíbeno 30% nákladů na stavbu mostu, která bude vyžadovati nákladu 15 mil. Kč. To znamená, že se z půjčky práce poskytne městu Ústí n. L. nejvýše 4,200.000 Kč, když město Ústí samo sežene ostatních 11 mil. Kč, ač přece vláda docela dobře ví, že město Ústí nemůže nikterak sehnati 11 mil. Kč z obecních peněz a že nikde nedostane ani potřebného úvěru, aby tyto peníze sehnalo. Proto se to sice píše na papíře, ale jelikož je známo, že město nemůže, tyto peníze sehnati, řekne se: my jsme vám chtěli dáti peníze, ale když sami neseženete zbytek, nemůžeme vám opatřiti práci. A při tom zůstane, ani tam nebude práce.

Můžeme konstatovati, že v celém německém pohraničním území zůstane dále bída a nezaměstnanost, ba že bude krisí ještě více zostřena. Jsou oblasti, jako n. p. českolipská, kde kolem dokola ve sklářských územích Kamenického Šenova a Oldřichova veškeré obyvatelstvo jest bez práce a kde se ze všech těchto peněz nevydává nic, aby se tam práce opatřila. Právě tak tomu jest v Chomutově. Půjčka práce byla sice upisována, ale nic se z ní nepřidělovalo. Jest zajímavé, že i hakenkrajcleři se všude přimlouvali za upisování půjčky práce. Nyní mohou konstatovati, že se práce z této půjčky práce zadávají právě jen do českých území a že se v německém pohraničním území jen upisovalo. Zde chtěli hakenkrajcleři zase jednou dokázati svou loyálnost. Dostanou-li němečtí dělníci práci, jest jim lhostejné. Jen když povznesou československý stát.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta již uplynula.

Posl. Babel (pokračuje): Ke konci chci jen poznamenati, že tyto skutečnosti, jak se užilo půjčky práce, jistě nám poskytují látku k úvaze. Nejprve se musíme tázati, když bylo upsáno skorem 1.7 miliard Kč a nebylo dosud vydáno, při třetím přídělu, ani ještě 624 mil. Kč, [ ], zatím co dělníci venku, především v německých pohraničních územích, na přání vlády dále hladovějí. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Sděluji, že pp. posl. Štětka a soudr. podali návrh na přechod k pořadu. Tento návrh je dostatečně podporován a bude předmětem jednání.

Kromě toho podali pp. posl. Štětka a soudr. ve formě pozměňovacího návrhu návrh osnovy, která škrtá celou osnovu předloženou, nemění jí, nýbrž nahrazuje osnovou naprosto jiného obsahu.

Předsednictvo se usneslo nepřipustiti tento návrh k jednání.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Ježkovi.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! V provedené debatě nebyly proneseny žádné věcné náměty, kromě řeči p. dr Bachra, kteréžto náměty odporučuji ministerstvu financí k pozornosti, poněvadž některé z nich si jí skutečně zaslouží.

Pokud se týče osnovy samé, navrhuji, aby slavná posl. sněmovna schválila předlohu ve znění zprávy rozpočtového výboru. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Panem posl. Štětkou a soudr. byl podán návrh na přechod k pořadu.

Hodlám dáti hlasovati nejprve o tomto návrhu, potom - bude-li zamítnut - o celé osnově podle zprávy výborové.

Jsou proti tomuto pořadu hlasování nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky a soudr. na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přikročíme tedy ihned ke čtení druhému.