Popri týchto mojích poznámok skromných a jasnejších a stinných stránkach tejto osnovy mal by som niektoré poznámky a požiadavky týkajúce sa životu obecnej samosprávy. A síce veľká krivda našej obecnej samosprávy je to, že centrálna moc odňala právo obecným samosprávam vybierať obecné prirážky. Túto moc, toto právo a túto povinnosť vlastne bola pririeknutá expozitúram finančných riaditeľstiev a berných úradov. Dobre, keby to nešlo na úkor obecného života, obecnej samosprávy, ale čo sa stáva? Finančné úrady posbierajú obecné prirážky a potom len horko ťažko, aj to len po mnohých srážkach dávajú obciam tie prídele z obecných prirážok, ktoré im patria a ktoré sú ich majetkom.

Bol som dlho zvoleným členom mestskej rady a obecného výboru vo Zvolene, tak pamätam sa, koľko sme sa navzdychali, koľko sme sa navypisovali pánom finančným úradníkom: Dajte nám už náš prídel, ktorý nám patrí.

Místopředseda Špatný (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že již překročil řečnickou lhůtu.

Posl. Šalát (pokračuje): Hneď, prosím, hneď budem hotový. Právo vybierať obecné prirážky nech sa dá obecným samosprávam. Nech sa nestávajú také prípady, ako je na pr. prípad obce Sielnice v okrese zvolenskom. Táto obec na pr. mala na jeden rok vypísanú daňovú povinnosť 500 Kč. A tak to dali do obecného rozpočtu, že 500 Kč sa bude za ten rok platiť dane a že sa to zaplatí z obecných prirážok. Ale, prosím, čo sa nestalo? Naraz, keď samospráva viedla svoj život, prijde od berného úradu upomienka, že majú ihneď zaplatiť 4000 Kč na daňových reštanciách. Nech sa páči tú obecnú samosprávu viesť, keď taká rana z čista jasna prijde, keď sa 4000 Kč jednoducho srazí z prídelu obecných prirážok, ktorý mal finančný úrad poslať! Takto sa nedá obecná samospráva viesť.

Tiež je naším požiadavkom, nech vláda usiľuje o to, aby vedenie obcí a mest bolo odpolitizované. Veľkou chorobou obecnej samosprávy je to, že u nás vlastne v obciach a v mestách sú maličké parlamenty. Čo sa tu vo veľkom, en gros, robí, že sa strany vo výboroch a v pléne vadia, že každý chce pre svoju stranu čo najviac vytĺcť, to sa robí i v samospráve. (Posl. dr Mareš: A jak by to měli udělat?) Však, prosím, na to ste naši vládni velikáši, keď viete toľko osnôv na stôl položiť, tak položte i osnovu takú, ktorá by ozdravila ovzdušie obecnej samosprávy. Ale do toho sa pánom nechce.

Je potrebné, aby sa riešila aj otázka robenia a spisovania voličských soznamov. Dľa zvyku každého pol roka sa robí revízia voličských soznamov a tieto soznamy sa musia prepisovať. Mne hovorili notári, že je to zbytočná práca. Stačilo by každého pol roka revidovať voličské soznamy, doplniť alebo vy- škrtať tých, ktorí sú alebo nie sú v obci, spraviť doplnky a povedzme každý piaty rok na čisto prepísať tieto voličské soznamy. Podľa dnešného systému každého pol roka musí dať štát celé fúry tlačív a každá samospráva musí zaplatiť za to prepisovanie. Keď šetriť, tak šetriť na celej čiare, i na takýchto prácach, i na voličských soznamoch.

Mimo toho by som mal skromnú poznámku i čo sa týka všeobecného voličského práva. Pekná je síce demokracia dať každému občanovi úplné právo tajného hlasovania a právo voliteľnosti, ale prosím, podľa tejto našej demokracie stávajú sa i také prípady, o jakom mi hovorili, že je v Kálnici pri Leviciach a také prípady sú aj inde - v tejto totiž obci je skoro polovica takých občanov, ktorí sú...

Místopředseda Špatný (zvoní): Upozorňuji pana rečníka, že překročil řečnickou lhůtu.

Posl. Šalát (pokračuje): Prosím, hneď budem hotový.

V tejto obci je skoro polovica takých občanov, ktorí sú takzvaní potulujúci sa cigáni. A, prosím, tí majú také právo volebné a voliteľnosti v obci jako občania, ktorí snášajú ťarchy, ktorí sa starajú o svoju obec. Nehovorím, aby sa im všeobecne vzalo voličské právo a právo voliteľnosti, ale nejak to reštringovať v tom smysle, že každý - taký mladší občan - ktorý od prevratu mohol sa naučiť čítať, písať na základe povinnej návštevy škôl a si to nenadobudol - ani si to nechce nadobudnúť - nech mu je odňaté dovtedy volebné právo, kým sa nenaučí čítať, písať. Prosím, na základe toho terajšieho práva na čelo obcí dostanú sa často takí ľudia, ktorí majú len heslo čím lepšie vypumpovať, vycicať tú obec bez ohľadu na to, či to tí občania unesú alebo nie.

Na základe týchto mojich skromných poznámok, keďže nemôžeme mať dôveru k tejto vládnej väčšine, nemôžeme túto osnovu zákona prijať a vyhlašujem menom našej strany, že sa hlasovania za túto osnovu zdržíme. (Potlesk poslanců slovenské strany ľudové.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Krumpe. Uděluji mu slovo.

Posl. Krumpe (německy): Slavná sněmovno! Návrh na novelisaci řádu volení do obcí jest jedním ze zákonů, vyvěrajících ze strachu, jimiž se v poslední době musil parlament zabývati. Tak se zde máme dnes raditi o tomto zákonu ze strachu, to jest, abych se správněji vyjádřil, má býti usnesen; porada jest vlastně vyloučena, na tom nezmění nic ani dnešní rozprava, jde vlastně jen o formální odhlasování tohoto zákona. Také při tomto projednávání nedbalo se návrhů oposice, ačkoliv nebyly podávány v duchu oposičním, nýbrž vyvěraly z odborné znalosti a z bohatých zkušeností v oboru obecní správy. Celá serie zákonů strachu slouží k ochraně koalice - říká se sice demokracie, ale ve skutečnosti se tím míní koalice. Velectění, bude-li demokracie v tomto státě ještě dlouho takto chráněna dále, jako v posledních týdnech, nezůstane z celé demokracie v brzku již ani jméno, leda ve stranickém štítu soc.-demokratické strany.

Návrh má 28 paragrafů s různými pododdíly. Ale 26 bylo by jich mohlo býti klidně vypuštěno. Významné a důležité j sou jen dva paragrafy, a to §§ 10 a 63. § 10, který prodlužuje dobu mandátu v obcích ze 4 let na 6 let a § 63, který zavádí státní potvrzování obecních a městských starostů. Všechny ostatní paragrafy jsou jen okrasa, zastření, ba klamání veřejnosti.

Pohnutkou tohoto zákona jest strach. Koalice cítí, jak jí mizí půda pod nohama, jest zatížena nevážností veřejnosti, zatížena svým vlastním zaviněním, ztížením živobytí veškerého lidu, lhostejností k velké bídě mas a okolností, že reglementací hospodářství dostává se hospodářských výhod malé hospodářské klice. Poněvadž nyní koalice cítí, jak se jí chvěje půda pod nohama, sahá ke corriger la fortune, zavádějíc místo autonomie státní výsost.

V tomto zákoně pozorujeme především stopy německé soc. demokracie. Pokud jde o zdolání bídy v severních Čechách, v severozápadních Čechách a v pohraničních krajích, nepocítili jsme bohužel vlivu německé soc. demokracie, ale nyní jej cítíme zcela zřetelně. Německým sociálním demokratům nabíhá před výsledky obecních voleb v poslední době husí kůže, vidí, že zde sedí se svými mandáty neoprávněně, že se od nich obyvatelstvo odvrací. Tedy pro Boha, jen žádné volby! Žádné volby do obcí, žádné volby do nemocenských pojišťoven, poněvadž jde o existenci, o zajištění výdělků mnoha set dobře placených agitátorů, tedy žádné volby a odsunutí volebního období ze 4 na 6 let. Proto můžeme tento zákon právem nazvati zákonem na ochranu sociální demokracie.

Zásadně jsme proti mnoha volbám do jednotlivých veřejných správních korporací. Volby do obce, okresu, země, posl. sněmovny a senátu přinášejí zmatek mezi obyvatelstvo, množství voleb nedovolí klid a nepřipustí stabilitu. Jsme pro to, aby toto množství voleb bylo omezeno sjednocením volebních dnů, sjednocením volebního stáří a odstraněním rozdělujících předpisů o době usazení, které jsou pro jednotlivé korporace různé. Velká část veškeré obecní práce vybíjí se v řádném vedení stálých volebních seznamů a tato práce jest nejvíce ztěžována různým volebním stářím a různými lhůtami usazení, aby bylo možno voliti do jednotlivých korporací. Proto jsem podal také příslušný resoluční návrh, jímž se vláda vyzývá, aby zjednodušila volby tím, že ustanoví stejné volební stáří a zavede stejné předpisy o nutné době pobytu v obci. Kdyby se při určení společného volebního stáří ukázalo nutným, že volební stáří musí býti zvýšeno, jsme s tím beze všeho srozuměni. Slyším sice již odpor soc. demokratů, že by to bylo nedemokratické atd. Uvážíme-li, co se zde v poslední době již stalo proti demokracii, nezáleží již na té troše více nebo méně, bylo by to šlo jedním rázem. Dále se namítalo, že by bylo nemožné a nespravedlivé zvýšiti volební stáří, poněvadž mladý muž musí konati vojenskou službu již od 21. roku. Ale právě tato pohnutka byla by rozhodující pro změnu volebního stáří, neboť mladý muž musí nastoupiti službu v 21 letech a nastoupí-li, ztrácí volební právo, nesmí voliti, ale za to nedochůdče, které zůstane doma, požívá velkého občanského práva, smí voliti, ale ten, kdo musí sloužiti pro stát, voliti nesmí a tedy jest to vůči vojákům nespravedlnost vůbec. (Posl. dr Mareš: To udělala vaše koalice!) Nejsme přívrženci volebního práva vojáků, naopak, bylo dokonce nutno, aby volební právo vojáků padlo, aby se uzavřely dveře různým manipulacím.

§ 63 jest vlastně jádrem celého návrhu. V § 63 se praví, že každý starosta města, každý obecní starosta musí býti potvrzen, a to jednak od zemského úřadu, jednak od ministerstva vnitra, a aby práce byla provedena řádně, týká se to také již zvolených starostů, kteří musí býti dodatečně takto potvrzeni. Jestliže nyní některý starosta potvrzen nebude, musí se konati nová volba starosty, a bude-li zvolen opět z oposice, bude obecní zastupitelstvo rozpuštěno. Ale zvolí-li se jiný, který opět nebude potvrzen, jmenuje dohledací úřad starostu ze zvolených sám. V ústavně-právním výboru jsem již navrhl, aby vláda namalovala každému jednotlivému členu obecního zastupitelstva žlutou skvrnu, aby se vědělo, kdo nemůže býti volen, aby se zabránilo komplikacím vznikajícím z rozpuštění a nutného jmenování.

Původní návrh ustanovoval, že také v tom případě, zvolí-li obecní zastupitelstvo někoho, kdo nebude potvrzen, aniž rozhodovaly důvody oposiční, mělo již dojíti k rozpuštění. Věc byla zmírněna, že starostu jmenuje nyní dohlédací úřad. Kdo tedy nemůže býti volen? Jaké jest kriterium, aby jednotlivec mohl býti zvolen obecním nebo městským starostou? Jest to způsobilost? Politické smýšlení? Které strany to postihne? Ponecháváte jednotlivce v nejistotě, aby běhal takřka s provazem kolem krku a aby si hrál na krásné, hodné dítě a aby byl za dobře s okr. hejtmanem, aby mu snad nebylo odepřeno potvrzení. Víme jen jednu věc, že tento paragraf umožňuje nejširší měrou zneužívání a že tímto paragrafem je možno z obcí vyřaditi a umlčeti národní menšiny a především také oposici. To jest zajisté účel této myšlenky. Snad při tom záleží především na stanovisku těchto stran ke státu. To bude ovšem velmi obtížné, zvláště v poslední době, neboť podle projevů jednotlivých oposičních stran zaujímají ke státu takové stanovisko, že pokud jde o státoobčanskost, musí skutečně dostati jedničku. Snad místa starostů mají býti vyhrazena vládním stranám, aby poněkud vzrostl příliv do těchto vládních stran, aby se mohlo ukázati, my můžeme také něco zadati, nikoliv snad poukázky na chléb, aby se člověk nasytil, ale místa starostů těm, kdo se k nám hlásí.

To jest šedivá teorie. Představte si, stane se, že obecní zastupitelstvo, když nebyl starosta potvrzen, zvolí starostu města, který opět není potvrzen. Nyní přijde vláda a jmenuje ze zvolených obecního nebo městského starostu. Co tam bude moci ten ubohý člověk dělati? Bude moci úřadovati s obecním zastupitelstvem, najde nějakou většinu? Většiny tvoří se v obecních zastupitelstvech volbami, práce schopná většina i v obcích tvoří se volbami, volebními sdruženími atd. Nyní bude jmenován někdo, kdo jest ve veřejnosti takřka poznamenán, že nyní musí úřadovati proti vůli zástupců obce, - to není skutečně závidění hodné. Jsem přesvědčen, že tím bude obecní hospodářství velmi těžce poškozeno. (Posl. dr Petersilka [německy]: O nikoliv, příští věc, na kterou dojde, jsou správní komise!) Zde návrh skutečně něco přehlédl. Musí dojíti k doplnění, aby zde byl způsobilý nástroj, poněvadž zůstává v platnosti paragraf, že dva měsíce po dosazení správní komise musí býti rozepsány volby. Místo, aby se odstranilo množství voleb, vyjde z toho nový systém stálých obecních voleb. Nedojde-li k potvrzení, musí se provésti po dvou měsících nové volby a celý efekt selhal. Dosáhlo se právě opaku. Bude pro jmenování rozhodujícím nějaké politické smýšlení nebo způsobilost? Snad se uvažuje tak, že komu dá Bůh úřad, dá mu také rozum! Ale konstatujeme, že v tomto případě nedává úřady Bůh, nýbrž bohužel vláda a nynější vládní většina.

Snad se také očekává, že by se české menšiny v jednotlivých místech mohly více uplatniti. Obecní volby již častokráte opravily výsledky sčítání lidu a ke všeobecnému podivu najde se při volbách více hlasů, než kolik se dříve napočítalo německých obyvatelů. Takovéto divy se dějí a takovéto divy lze nějak opraviti. Kupodivu ze strachu před diktaturou ve státě zavádí se diktatura v obci. Doba, ve které se to děje, tato doba vyžaduje v obcích klidné rozvážnosti vážných, věci znalých a obětavých mužů. Hrozí nám zhroucení veškerého obecního hospodářství, nouze obcí jest tak strašlivá, tak hrozná, že takovéhoto mastičkaření nesnese. Těmito novými ustanoveními sotva lze upevniti situaci obcí, těmito novými opatřeními nedostane se obcím nijakého prospěchu, nebudou sanovány, ale za to musí dojíti ke zmatku, častokráte k chaosu, poněvadž také cit pro odpovědnost jmenovaného člověka, který může býti každou minutu opět odvolán, není nikdy tak velký jako svobodně zvoleného, který musí předstoupiti před obec, které děkuje za důvěru k sobě. Tak se tento paragraf stává hrobem obecní samosprávy a na pokraji tohoto hrobu stojí soc. demokrati, doufajíce, že obecní autonomii lze děditi jako ve straně. Pravděpodobně se také zde dopouštíte omylu, poněvadž naše obyvatelstvo nemá přece tak krátkou pamět. A tak budete musiti přes to ještě počítati s hněvem lidu.

Všechny ostatní paragrafy jsou jen určeny, aby zastřely skutečný úmysl, především aby nějak zmírnily soustavu vázaných kandidátních listin. Vím, že je tento pokus poklonou před panem Stříbrným a před agitací Ligy, z níž nyní máte strach. Při tom mám mimoděk dojem, že se tak jako při echternašském skočném procesí dělají tři kroky dopředu a dva kroky zpět. Právě tak jest tomu s uvolněním soustavy vázaných listin. Jest to bezvýznamné uvolnění, které ve skutečnosti nebude míti žádného výsledku, které však přes to může způsobiti mnoho zlosti, mrzutosti a zmatku. Více toto uvolnění sotva přinese; dokud voliči není do voleno, aby připsal nová jména a odevzdal listiny, dotud nelze také mluviti o nevázané soustavě kandidátních listin.

Musím přiznati, že jeden paragraf přináší užitečnou změnu, a to § 22 o číslování kandidátních listin, že totiž kandidátní listiny nebudou již číslovány podle náhodné doby odevzdání, nýbrž podle losu, a těším se, že se při tom použilo mého iniciativního návrhu ze dne 13. října 1931, tisk 1441.

Lituji, že jsem nemohl uplatniti své názory na změnu §u 66. Právě v poslední době viděli jsme velmi křiklavé příklady nesmyslnosti ustanovení §u 66. § 66 ustanovuje, že uprázdní-li se místo náměstka, může býti zvolen jen z oné strany, z níž pocházel dřívější. To tedy znamená: je-li dnes volebním kompromisem zvolen starosta, prvý a druhý náměstek z plena, a jeden náměstek smrtí nebo tím, že se vzdal mandátu, ubude, nemůže již voliti opět plenum, které volilo po prvé, nýbrž jen strana, ke které dotčený patřil. Z toho vzniká velmi mnoho nešvarů. Často se stává, že malá strana, řekněme se třemi mandáty, vyslala náměstka a když se jeho místo uprázdní, nemá již ani způsobilého člověka, takže to tato strana ani nechce. Ale jest k tomu přinucena, musí vyslati náměstka, ať již je schopný či nikoliv. Nyní se § 66 ještě zostřuje, poněvadž volební období trvá 6 let, a v tomto šestiletém období jest možnost uprázdnění místa jednotlivého náměstka velmi velká. Řeklo se, že nebylo možno toto ustanovení zrušiti, poněvadž by tím mohlo dojíti k přesunům v obecní radě. Proto jsem formuloval svůj návrh takto (čte):

"Uprázdní-li se za doby úřadování obecního zastupitelstva místo člena obecní rady nebo komise, obsadí se uprázdněné místo členy volební skupiny, jíž se včítal uprázdněný mandát (§ 64). Volební skupina provede volbu podle zásady nadpoloviční většiny. Uprázdní-li se místo náměstka, obsadí uprázdněné místo volební skupina nebo sdružení volebních skupin, které kdysi provedlo volbu. Nastane-li touto volbou přesun v zastoupení volebních skupin v obecní radě, provede se i nová volba obecní rady podle §u 64".

Jest tedy vyloučeno, aby snad novou volbou z plena došlo k přesunu v obecní radě, a máme také obdobu §u 63, kde již také jest obsaženo ustanovení v odst. 1: "Nastane-li při této nové volbě přesun v zastoupení volebních skupin v obecní radě, provede se i nová volba obecní rady podle § 64."

Krajní případ, že by mohl býti odstraněn starosta obce, jest prakticky vyloučen. To by bylo možno jen tehdy, kdyby starosta byl zvolen jednou volební skupinou, která by měla jen tři mandáty. Má-li volební skupina jen tři mandáty, nenapadne ani jedinému rozumnému člověku v obci, aby jí hodil na krk ještě také prvého náměstka. To se nedělá. Neboť konec konců lidé, kteří jsou voleni do obce, jsou také aspoň poněkud myslící lidé. Jest to paragraf pro vládu pohodlný, o nějž se opírá, a lituji, že právě pro odpor ministerstva vnitra nedošlo k rozumné a časové změně §u 66. Bylo by ještě dost času, aby byl přijat můj návrh s dodatkem, který jsem k němu podal, a tím by se vyřídila spousta rekursů, které dnes staví jednotlivá města před nejistotu, poněvadž nemohou pochopiti smysl tohoto ustanovení.

Koalice zabývá se nyní již po druhé obecními věcmi. Po prvé bylo to novelování zákona o obecních financích a nyní jest to řád volení do obcí. Novelisace zákona o obecních financích přinesla zhoršení v každém směru. Byl bych pokládal za samozřejmou věc, že nynější vláda opět napraví svou tehdejší slátaninu a předloží nyní důkladnou změnu zákona o obecních financích, která by obsahovala sanaci obecních financí. Ale ze všeho toho není nic. Nouze obcí neproniká až do parlamentu, ale za to řád volení do obcí, z něhož nikdo nic nemá, mimo snad vládní strany, které se obávají o svá místa v obcích, jmenovitě němečtí sociální demokrati, jimž obyvatelstvo dosti zřejmě ukázalo, že nechce o nich nic věděti a že beze všeho vzdává se i jejich spolupráce v obci, jak to ukázaly jednotlivé volby. Zvláště německé vládní strany, a tu opět němečtí soc. demokrati, bojí se nových voleb jako čert svěcené vody. Mají před nimi strach a přece jim nemohou uniknouti. Tiše doufají, že se odsunutím voleb něco stane, že ostatní strany budou zatím zakázány a oni budou moci voliti mezi sebou. Obyvatelstvo nemá pro to porozumění a také jim to splatí. Odpovědnost za to, že se dnes v době národně strašlivě ohrožené vydává všanc velký kus naší samosprávy ústřední vládě a že se ze stranických důvodů upustilo od samosprávy, od autonomie našich obcí, přenecháváme koalici, přenecháváme německým vládním stranám a především německé soc. demokracii a odpíráme tomuto zákonu svůj souhlas. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. dr Hassold. Dávám mu slovo.

Posl. dr Hassold (německy): Slavná sněmovno! Máme před sebou vládní návrh tisk 2277, který přináší změny řádu volení do obcí. Zabývá-li se sněmovna změnami v obecních věcech, není především pochybnosti, že obyvatelstvo, veřejnost byly by očekávaly změny v docela jiném oboru, než jak to jest zde ustanoveno tímto návrhem. Není naprosto pochyby, že poměry v obcích spějí stále více a více ke katastrofě. Ale nemá to své důvody ani tak v jednotlivých, více nebo méně vedlejších ustanoveních řádu volení do obcí, jako spíše v oněch zákonech, které jsou základem obecního finančního hospodářství. Kdo má smutné potěšení, že musí sám spolupracovati v nějaké městské radě, ví, že dnes starostové samosprávných sborů a městská rada nejsou vlastně nic jiného než správcové konkursní podstaty, kteří se od řádného kupce liší jen tím, že musí věčně dělati zaviněný úpadek, aniž to musí zákonitě hlásiti, jak to musí činiti řádný kupec. Mohu klidně tvrditi, že vět- šina obcí jest vlastně nezpůsobilá platiti a nemůže již vůbec ani vytloukati klín klínem. Bylo by bývalo pochopitelné, kdyby se byl parlament konečně vzchopil a kdyby byl zasáhl do této obtížné látky, kdyby byla vláda uznala nutnost podati návrhy v oboru obecního finančního hospodářství, které by skutečně mohly přispěti ke zlepšení. Místo toho vidíme, že vláda jde vlastně úplně mimo tyto závažné otázky a spokojuje se jen se změnami řádu volení do obcí v době, kdy obce nejen jsou finančně v úpadku, nýbrž musí také nesmírně trpěti tím, že na ně byly vloženy velké obory veřejného života, kterých prostě již nemohou zvládnouti.

Upozorňuji jen na slova, která pronesl pan předseda vlády s tohoto místa ve svém vládním prohlášení. V tomto prohlášení pronesl tenkráte jen několik málo vět o obcích a je jich hospodářství, a to v souvislosti s otázkou nezaměstnaných. Odkázal nezaměstnané na podporu obcí a veřejnou dobročinnost dobrých lidí. To byla tenkráte jediná dobrá rada, kterou dovedl dáti předseda vlády ve svém vládním prohlášení obcím a nezaměstnaným do budoucnosti. Čeho jsme se dosud dožili? Těžce bojující obce, používající jedné půjčky za druhou, nedostaly od vlády nižádné podpory, až dnes dospěly tak daleko, že již nedostanou vůbec žádnou půjčku a nemohou hraditi úroky ze svých dluhů, takže již vůbec nelze mluviti o nějakém spořádaném hospodářství.

Obce prožívají takovýto stav a byli bychom se jistě musili domnívati, že v takto mimořádně vážné době konečně si vláda ujasní, že především se stalo nutným novelovati zákon o obecních financích k zabezpečení nesčetných samosprávných korporací. Zkoumáme-li však vládní návrh podrobněji, vidíme v něm naproti tomu především dva body, které zavádějí nejmarkatnější změny dosavadního řádu volení do obcí, které však jsou velmi vzdáleny oborů, jichž jsem se právě dotkl, dva body, které se obírají délkou volebního období a na druhé straně otázkou, může-li býti tak zvaný zvolený starosta potvrzen či nikoliv. Podle mého mínění jest to již samo o sobě úplně nepřeklenutelným rozporem. Neboť buďto se starosta volí, pak nemůže býti jmenován, nebo jest jmenován, pak nemůže býti volen. Má-li se obojí spojiti, může se to státi jen nedovoleným vykonáváním vlivu na volbu nebo na vůli obyvatelstva. Rád bych viděl, jak bude úřadovati starosta, který není zároveň podporován většinou a vůlí obyvatelstva a jehož činnost na druhé straně vláda schvaluje. Táži se, nač se pak ještě provádí ona hra s volbou, dovoluje-li se jen tehdy, dopadne-li příjemně pro vládu? Nejsou-li volby vládě příjemné, budou "opraveny". Nač tedy nejdříve volba? Mnohem nezakrytější by bylo provésti diktát skutečně a míti odvahu k tomu se přiznati a nikoliv obklopovati zamýšlené dosazování starostů demokratickou září.

Pokud jde o prodloužení volebního období, bylo by až do jisté míry přijatelné, kdyby důvody k tomuto opatření nevybízely ke kritice. Byla to zkouška, zkušenost, zkoumání, je-li účelné prováděti volby do jednotlivých korporací v různou dobu, takže se prakticky ukázalo, že jsme vlastně trvale z voleb nevycházeli. V tomto smyslu jest jisté usměrnění volebních období do různých korporací aspoň do určité míry prakticky cenné, poněvadž se tím odstraňují nepřetržité volby. Ale jsem úplně přesvědčen, že toto není příčinou prodloužení volebního období v obcích. Příčiny toho jsou docela jiné a nepohybují se ovšem nikterak již na demokratických základech. Jestliže se v přechodné době mezi volebním obdobím parlamentu konají volby do jiných veřejných korporací, může tím vláda zajisté pozorovati jakýsi kompas veřejného mínění, zda totiž v přechodné době nálada obyvatelstva v jeho politickém rozčlenění zůstala táž, či zda se snad neukazují změny ve veřejném mínění proti vládní většině. Toto pozorování má zajisté značnou cenu, poněvadž konec konců tímto způsobem, těmito demokratickými zřízeními, dává se vládě pokyn, schvaluje-li vět- šina obyvatelstva její běžné stanovisko a chování, či nikoliv. Po této stránce mělo by provádění voleb a jejich pozorování zajisté účel.

Ale, co vidíme na našem dnešním příkladu? Volby posledních let do obcí podaly neklamný důkaz, že nálada obyvatelstva naprosto již za vládou nestojí. Byla již provedena celá spousta voleb, při nichž dostaly většinu strany, které ještě při posledních parlamentních volbách byly silně v menšině. Vláda byla by musila vyvoditi z této zřetelně projevené nálady v obyvatelstvu jediný závěr, že totiž při nových volbách nemá již za sebou sama většinu obyvatelstva, že zřetelně ztratila důvěru obyvatelstva ke svým vládním činům. Bylo by se jednalo demokraticky, kdyby se tyto skutečnosti uznaly a kdyby se apelovalo na obyvatelstvo volbami a takto se mu umožnilo projeviti svou skutečnou náladu.

Co se dělá místo toho? Místo toho bráníte, aby volbami nevyšlo najevo, že se nálada v obyvatelstvu změnila, obyvatelstvo se umlčuje tím, že se tyto nepříjemné korektury, které se ukazují obecními volbami, odstraňují a obce, pokud jde o volební období, usměrňují se podle volebního období parlamentu, čímž se ztrácí politický smysl obecních voleb a obecní volby se provádějí zároveň s volbami do parlamentu. Ostatně i pro tuto věc měl bych ještě porozumění, kdyby se totiž od činnosti obcí nežádalo nic jiného než čistě správní práce. Ale obce, zvláště v poslední době, jsou zatěžovány různými ministerstvy takovým množstvím prací, které nespadají do jejich vlastního oboru činnosti, že obyvatelstvo má zajisté právo, aby obce nebyly pokládány pouze za správní úřad, nýbrž aby měly také jinou vůli a aby tuto vůli směly projeviti. Tímto prodloužením volebního období nesměřuje se k jinému úmyslu, než aby se neukázala nálada obyvatelstva. Jako důvod pro toto zamezení voleb uváděla se dokonce úsporná opatření. Tento důvod jest však neobyčejně průhledný, neboť obecní volby působily zajisté nejmenší výdaje. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) Pravým důvodem jest naopak strach, aby se při tom neprojevila nálada obyvatelstva. Snad se nedomníváte, že se pomůže obcím tím, že se prodlouží volební období o dvě léta? Kdo prakticky pracuje v obci, tomu jest úplně jasno, že hospodářská nouze obcí jest dnes již tak veliká, že nanejvýš ve dvou letech může stoupnouti jen ještě do ne změrné výše, ale že tím zcela určitě nezlepšíte situaci obcí. Již dnes musíme se tázati, co se stane, až uplynou tato dvě léta. Pravděpodobně budete pak míti rovněž málo chuti k novým volbám a nepřekvapilo by, kdyby pak přišel opět další návrh, jímž se volební období prodlužuje znovu, takže bychom se s obcemi a tak zvanými samosprávnými korporacemi, tedy s korporacemi, které si volí svůj správní aparát samy, octli v témž stavu, v němž jsou nemocenské pojišťovny, do nichž se, jak známo, nekonaly volby po 14 let a není možno odhadnouti, kdy se budou konati, takže v obcích bude obyvatelstvo ponenáhlu připraveno o volební právo, tím že se jim ponechá dále spravovati dluhy a dále v nich vězeti, a ve skutečnosti se již vůbec žádné volby do obcí konati nebudou, zcela určitě již nikoliv ve smyslu dřívějšího řádu volení do obcí. To neznamená nic jiného, než že ti, kdo jsou v čele, chápají se málo zastřené diktatury, ti pak, kteří sedí dále níže, že budou této diktatury podle rozkazu poslouchati, jinak že budou prostě sesazeni a že toto sesazení znamená pak vůbec konec volebního práva lidu.

Jiná nejasnost v zákoně záleží v tom, lze-li starostu sesaditi také během volebního období či nikoliv. Velectění pánové, tato otázka jest pikantně zajímavá. V době, v níž se konají parlamentní nebo obecní volby, jest určitá koalice a určitá oposiční skupina. Podle dnešního návrhu zákona bylo by jen možno, že při volbě starosty buďto bude potvrzen, tedy v sídle okresního úřadu samotným ministerstvem nebo jinak zemským úřadem a že, je-li jednou potvrzen, může úřadovati po celé své volební období. Co se stane, jestliže v dlouhém období šesti let bude vytlačena jedna politická strana z vlády a přejde v parlamentě do nejostřejší oposice, ale při tom z dřívější doby má ještě svého starostu? Pro tento případ není v zákoně žádného ustanovení. Že si vláda přeje vytlačiti stranu, která přešla z vládní koalice do oposice, nejen zde v parlamentě, nýbrž i v jiných korporacích, jest mi jasné. V tomto bodě tkví nebezpečí, poněvadž starosta, i jmenovaný, nemá výslovně zaručenu plnou dobu volebního období, že se snad najde nějaký výklad zákona, podle něhož také ještě za volebního období, podle toho, zda se dotčený již znelíbil nebo když jeho strana nesedí již ve vládě, nadhodí se otázka sesazení starosty. Tím nebude již vlastně vůbec žádné zákonné bezpečnosti, jak dlouho má ještě někdo pochybné potěšení býti potvrzeným starostou z Boží milosti a z milosti vlády, než bude milostivě sesazen.