Pojednávajíce o záměrech vlády, jak se projevují ve vládním návrhu tisk 2228, mluvíme jak pro drobné rolníky, tak také pro drobné živnostníky a drobné obchodníky. Podle našeho mínění statisíce těchto existencí všech těchto stavů jsou cennými živly pro stát, na něž musí pamatovati v mimořádné době právě tak, jako v této době pamatuje nyní na nouzi jiných existencí. K tomuto poznání musí podle našeho mínění dojíti každý činitel, který se cítí nějak zavázán zde uvedeným stavům, ať již nějakým soukromoprávním požadavkem nebo také nějakým státním nebo jiným veřejno-právním závazkem.

V této souvislosti poukazujeme na nutnost, aby bylo zásadně provedeno vyrovnání mezi příjmy a vydáními, nebo mezi výtěžky práce a uloženými břemeny. Nejsou-li ceny, ve zvláštním případě ceny zemědělských výrobků, dnes již v žádném poměru k daňovým břemenům a dávkám, nelze již hospodařiti. Jestliže výtěžek práce obchodníkovy a živnostníkovy klesl proti dřívějšku touž měrou, musí také zde dojíti k vyrovnání. Domnívám se, že stát ve smyslu návrhu o úsporném hospodaření, který jsme podali, byl by mohl aspoň se své strany vytvořiti základnu takového vyrovnání. Upozorňujeme, že je nutno zvýšiti možnost úvěru pro drobného rolníka, drobného živnostníka a obchodníka, zároveň však také dosíci náležitého snížení úroků. Vše, co jest dnes nezdravé a nemravné, co představuje nemravné využití krise, musí býti státem opraveno. Legitimaci k této opravě musí si stát získati svým příkladným chováním k nouzí strádajícím stavům. Žádáme přísné kontroly kartelů, zvláště kartelu umělého hnojiva, kartelu železářského a uhelného. Přirážky k dani pozemkové musí býti uvedeny ve spravedlivý poměr k cenám obilí a dobytka, zvláště bude nutno snížiti daň z masa a daň obratovou.

Upozorňujeme také na tísnivý stav družstev a jejich svazů a úvěrních ústavů, které vybudovaly. Jest nezbytné, aby se jim pomohlo změnou předpisů, které dosud bránily, aby u těchto družstevních svazů nebo jejich úvěrních institucí bylo možno ukládati větší částky a aby mohly poskytovati úvěry dlouhodobé a níže zúročitelné. Jest lépe poskytnouti pomoc pro zachování platební způsobilosti družstevních svazů a všech jejich zřízení, jako jejich úvěrních institucí, vybudováním předpokladů, aby tyto svazy mohly žíti, než aby se svazy a jejich zřízení sanovaly dodatečně, octnou-li se v nouzi.

Poněvadž známe špatnou situaci všech těchto stavů, drobných obchodníků a živnostníků a drobných zemědělců, žádáme, aby také drobní živnostníci a obchodníci byli zařazeni do potravinové akce a do péče o nezaměstnané, aby příslušníci těchto stavů byli zařazeni také do jiných sociálních akcí. Zde bych zvlášť upozornil, že jest nutno, aby příslušníci nouzí trpícího živnostenského a obchodnického stavu byli pojati také do bezplatné léčebné péče. Více než kdy jindy jest nutno, aby v této době státní finanční správa fungovala bezvadně. Připomínáme-li to státní finanční správě, domníváme se, že ji musíme zcela zvláště vyzvati, aby co nejrychleji vyřídila odvolání a žádosti o odpisy daní podané za léta 1929 až 1931. Jen rychlé vyřízení těchto rekursů a žádostí o úlevy bude s to, aby zabránilo připravujícím se úpadkům hospodářských existencí, které se dosud ještě udržely.

Konečně žádáme velkorysého pracovního programu, který by bylo možno určitě provésti z výtěžku půjčky práce a který by mohl sanovati pracovní poměry dělníků, jakož i živnostníků a obchodníků a také zemědělství. S těmito podněty, aby se rozšířila úzká působnost zákona, aby se rozšířily tendence zákona a aby byla provedena opatření, která umožňují faktickou, praktickou a snad také trvalejší pomoc, než jak jest to patrno z vládního návrhu, ke konci bychom ještě jednou zdůraznili, že budeme hlasovati pro tento návrh. S tímto prohlášením připomínáme však parlamentu, aby důrazně dbal vážnosti této chvíle, jak jest to úkolem parlamentu, a aby i dále činil opatření v zájmu obětí této hospodářské krise. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo má dále p. posl. Jos. Svoboda. (Hlasy: Není přítomen!)

Není přítomen. Ztrácí slovo.

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. J. Svobody, Kubače, Novotného, Štourače a soudr.:

Zákon znějž:

o potírání následků hospodářské agrární krise postihující pracující rolníky, domkáře a živnostníky.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Rolníci, domkáři a živnostníci, jejichž roční příjem nepřesahuje 18.000 Kč, jsou osvobozeni ode všech přímých daní.

Rolníkům, domkářům a živnostníkům, jejichž roční příjem obnáší nejméně 18.000 Kč, ne však více než 30.000 Kč, snižují se všechny daně o 50% současné výše.

Proti domkářům, rolníkům a živnostníkům, jejichž roční příjem nedosahuje 18.000 Kč, zastavují se všechny daňové exekuce a všechny jejich daňové dluhy se škrtají. U poplatníků, jejichž roční příjem je vyšší než 50.000 Kč, je všechny daňové dluhy nezaplacené během jednoho měsíce vybrati exekučně.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej celá vláda. Současně pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující."

2. Eventuální návrhy posl. J. Svobody, Kubače, Novotného, Štourače a soudr.:

Uvozovací formule vládního návrhu zákona znějž:

kterým se dočasně upravuje výkon exekuce proti zemědělcům, domkářům a živnostníkům."

§ 1 znějž:

"(1) V exekučních věcech, které budou proti drobným dlužníkům (domkářům, malozemědělcům, maloživnostníkům, drobným obchodníkům atd.), jejichž majetek po odečtení dluhů nemá vyšší hodnoty než 150.000 Kč, zahájeny na návrh učiněný v době od počátku účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1933, smí býti prodej (dražba) věcí movitých nebo nemovitých vykonána až po 31. prosinci 1933. Útraty ostatních exekučních úkonů navržených v této době platí vymáhající věřitel, je-li jeho roční důchod vyšší než 30.000 Kč.

(2) V exekučních věcech proti drobným dlužníkům (odst. 1) zahájených již v den, kdy tento zákon nabude účinnosti, odloží exekuční soud (úřad) na návrh dlužníka výkon prodeje (dražby) věcí movitých nebo nemovitých na dobu po 31. prosinci 1933."

§ 3 znějž:

"Ustanovení §u 1 neplatí o pohledávkách mzdy a výživného, které je dlužník povinen poskytnouti oprávněnému podle zákona, dále o výměncích a pohledávkách věřitele, jehož roční důchod nepřesahuje 12.000 Kč, a o pohledávkách korporací nebo ústavů, jež mají výhradně za účel pomoci sociálně slabým vrstvám obyvatelstva."

§ 4 znějž:

"Nezlepší-li se podstatně hospodářské poměry drobných dlužníků do 31. prosince 1933, bude účinnost tohoto zákona prodloužena o další rok."

Osnova doplňuje se takto:

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedou jej ministři spravedlnosti, financí a vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry."

3. Pozměňovací návrhy posl. Prause, Stenzla, Eckerta a druhů:

K §u 1:

V odst. 1 buďtež za slovo "zemědělcům" vložena slova "jakož i obchodníkům a živnostníkům."

V odst. 2 buďtež za slovo "zemědělcům" vložena slova "jakož i obchodníkům a živnostníkům".

K § 3:

V první větě buďtež po slově "zemědělských" vložena slova "a jiných".

Ve druhé větě buďtež za slovo "zemědělského" vložena slova "nebo živnostenského".

4. Pozměňovací návrhy posl. Ostrého a druhů:

V hlavičce zákona za slovem "zemědělcům" doplněno budiž "a živnostníkům".

V §u 1, odst. 1, na řádce druhé za slovem "zemědělcům" doplněno budiž "a živnostníkům".

V §u 1, odst. 2, na řádce první za slovem "zemědělcům" doplněno budiž "a živnostníkům".

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zemědělského, p, posl. dr. Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! V debatě právě provedené většina řečníků projevila úplný souhlas s tímto vládním návrhem zákona, který upravuje za určitých předpokladů odklad exekuce na movitý i nemovitý majetek zemědělců. V debatě bylo poukazováno velmi správně, že tímto opatřením, které je předmětem předloženého zákona, plní se důležitý úkol nejen bezprostředně pro zemědělství, nýbrž i důležitý úkol s hlediska celostátního. Mnozí řečníci poukazovali velmi správně, že naše zemědělství žije v mimořádně těžké době, v těžké hospodářské krisi, za které bezohledné provádění exekučního řízení proti zemědělcům ohrožuje provozování zemědělských podniků a tím do jisté míry ohrožuje i příští sklizeň.

Zástupce strany živnostenské vyslovil se proti tomuto zákonu, a to s odůvodněním, že ho není vůbec potřebí, anebo s objasněním, že je to příliš veliká odchylka od dosavadního právního řádu, ale připustil, když již se takový zákon zavádí, že by se měl zavésti pro všechny stavy v republice.

K těmto vývodům odpovídám stručně: Pan posl. Ostrý podal doplňovací návrh k tomuto zákonu. Byl jsem zvědav, jak pan posl. Ostrý tento návrh formuloval, a mohu konstatovati, že pan posl. Ostrý nepodal návrhu, aby se zákon vztahoval na všechny stavy, nýbrž toliko aby se rozšířil na živnostníky, tedy i on se přidržoval jednostranného hlediska své strany. (Posl. Ostrý: Vždyť jsem zástupcem živnostnictva!) Uvádím dále, že kdyby byl pan posl. Ostrý tento svůj návrh myslil vážně, byl by také v tom smyslu svůj doplňovací návrh formuloval. Pan posl. Ostrý akceptoval jednostrannost tohoto zákona a já odpovídám, že v minulosti bylo jednostranné opatření podobného druhu i pro živnostníky, ale to se nevytýká, na to se nepamatuje. (Výkřiky posl. Ostrého. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Opakuji ještě jednou, že r. 1921 bylo vydáno zvláštní nařízení o soudcovském moratoriu neboli příročí výhradně jen pro živnostníky postižené válkou. Toto moratorium bylo daleko širšího rozsahu než tento zákon pro zemědělce. Zavádělo se moratorium neboli příročí již také ve stadiu procesu a také ve stadiu exekucí. Také časové omezení bylo delší. (Výkřiky posl. Jiráčka.) Konstatuji tedy, že tehdejší moratorium pro živnostníky bylo časově i rozsahem obsáhlejší nežli moratorium pro zemědělce. (Výkřiky posl. Ostrého. - Místopředseda Stivín zvoní.)

V závěru konstatuji, slavná sněmovno, že všechny sousední státy zavedly podobná opatření již před mnoha lety. (Výkřiky poslanců živn.-obchodnické strany středostavovské. - Místopředseda Stivín zvoní.) Dále konstatuji, že tato opatření zavedly nejenom státy agrární, jako je Maďarsko, kde existuje podobné opatření o odkladu exekucí již 3 roky, dále Rumunsko a Polsko, nýbrž i státy, o nichž máme názor, že jsou hospodářsky silné, jako Dánsko, které má podobné opatření již celé 2 roky, Německo má podobné opatření o exekucích také již 2 roky. Uvádím to proto, abych odůvodnil, že vlastně Československo přichází jako poslední ze států ve střední Evropě s tímto opatřením ve prospěch našich zemědělců. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Jako referent zemědělského výboru doporučuji slavné sněmovně - a opakuji tím svůj původní návrh - aby dala svůj souhlas této osnově zákona. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Někteří páni řečníci v debatě o osnově, která se právě projednává, uváděli důvody, které měly zdůrazniti a také odůvodniti tento návrh zákona, a někteří z nich vítali ustanovení tohoto zákona; jiní zase hledali vady a nedostatky tohoto zákona, anebo se vyslovovali vůbec proti tomuto zákonu. (Předsednictví se ujal předseda dr Staněk.) Pokud zdůrazňovali výhody tohoto zákona, uvedl bych, že to byly důvody, které mluvily pro to, že právě pro zemědělský stav, pro zemědělce, je třeba jistého oddechu a jisté možnosti, aby častokráte pro dražební řízení nebyla znehodnocena zemědělská půda. Jde zde hlavně o ochranu zemědělské půdy, poněvadž se velmi často stávalo a stává, že půda, která jinak je určena zemědělci, dostávala se za velmi nízkou, ba směšnou cenu do rukou těch, kteří se zemědělstvím neměli nikdy nic společného. Jde tu o oddech zemědělcům, jde tu pouze o odklad na poměrně krátkou dobu.

Jde o řešení všeobecné, nikoliv individuální, jak také správně zdůrazněno, poněvadž řešení individuální by znamenalo zatížení soudní agendy takovou měrou, že by se nemohla prováděti ani ta soudní agenda, která se provádí dnes, a soudy by byly zatíženy takovým způsobem, že by musil býti rozmnožen soudní personál do míry nebývalé. Nemůžeme novým zákonem takovýmto způsobem soudní agendu zatěžovati.

Vytýká se a vytýkalo se v debatě, že jde pouze o ochranu jednostrannou. Pravda je, že nejde o zákon dokonalý, a myslím, že žádná sněmovna v žádném státě není s to, aby právě v dnešní tak těžké hospodářské době vytvořila zákon, který by byl dokonalý a všem vyhovoval. Je jisto, že se řeší vždycky právě otázky nejnaléhavější. A vidí-li se, že právě v této době jednou z nejnaléhavějších otázek je, aby byl poskytnut onen oddech právě zemědělské půdě, je přirozeno, že se řeší tato otázka ve prospěch zemědělství. Nejen u nás, nýbrž vůbec ve všech státech jsme se v zákonodárství setkávali a setkáváme s tím, že prospívá-li jedna věc jednomu, po případě určité vrstvě lidí, neprospívá všem, dotýká se případně druhé vrstvy společenské, což v takové neobyčejně komplikované hospodářské soustavě, jakou máme nyní, se ovšem vyskytuje a bude vyskytovati. Toho se nikdy nezbavíme.

Je však nutno si uvědomiti, zdali zemědělec potřebuje této ochrany alespoň pro tuto dobu. Myslím, že je nutno zdůrazniti, že toho opravdu potřebuje, že tento zákon má své výhody, a to velké výhody, které převažují nedostatky, které tu byly zdůrazňovány, které tu snad skutečně jsou a o nichž prakse ukáže, do jaké míry budou prakticky uplatňovány. Tento návrh zákona byl zpracován tak, aby za dané situace, za doby těžké hospodářské krise přispěl alespoň k částečné a dočasné ochraně zemědělství, resp. jednotlivých zemědělců, kteří z největší části bez své vlastní viny se dostali do takové těžké krise, že by jim byl prodán i jejich majetek.

Rozumí se samo sebou, že jde pouze o dražební řízení, nikoliv o celé řízení exekuční. Tato otázka byla již i v ústavně-právním výboru řešena a po řádném vysvětlení bylo jasno, že jde a může jíti pouze o tento poslední akt a že je ovšem věcí věřitelů, aby si byli vědomi, nakolik mohou činiti předcházející akty v této dražbě, aby snad nebyli poškozeni více, než by byli poškozeni tím, že dražba dočasně vykonána býti nemůže.

Ze všech důvodů, které jsem uvedl jednak v referátě, jednak také v tomto doslovu, soudím, že tento návrh zákona přes určité nedostatky a vady je návrhem dočasně dobrým a že prakse ukáže, do jaké míry ochrana poskytnuta bude a býti může.

Zůstávám proto při návrhu, který jsem již učinil za ústavně-právní výbor, aby slavná sněmovna přijala tento návrh zákona tak, jak byl usnesen ve výborech zemědělském a ústavně-právním. (Souhlas.)