Proč, když došlo k diplomatickým zákrokům, nenařídí p. ministr dr Meissner státnímu zastupitelství v Praze, aby se řídilo zákony republiky, bez ohledu na to, je-li list, který tyto zákony přestupuje, listem aktivního ministra, či nikoliv. Či v našem státě platí, že pouze kdo je ve vládě má právo a může psáti tak, že to ohrožuje i bezpečnost státu a jest při tom beztrestný? Pak tedy list státotvorné oposice, chtějící blaho národa a státu, je konfiskován a persekvován jen proto, že kritisuje činnost vlády, která stát náš vede do záhuby a miliony lidí uvádí do zoufalství!

Nemine takřka dne, aby nebyl "Národní střed" nebo "Nový večerník" konfiskován. Činí se vše možné, aby státotvorné oposiční hnutí bylo potlačeno. V každém jiném státě vláda vítá oposici, vítá kritiku, naše však sebe spravedlivější a mírnější kritiku potlačuje. Chápeme, že tato vláda nezná náladu lidu, nebo spíše snad ji znáti nechce. V našem národě však napadený nalézal vždy ochranu a persekuce žádné vlády - tudíž ani ne vlády Malypetrovy - užitku nepřinese, neboť celý národ postaví se na ochranu napadených, proti persekuci.

Dnes je všeobecně známo - a to nejen u nás, nýbrž i za hranicemi - že tato vláda provozuje systém lišící se proti systému ruskému jen tím, že tam děje se to revolucí a násilím, a u nás cestou zákona. A vláda místo toho, aby dělala skutečně demokratickou politiku, nařizuje konfiskace a ničení tisku, který jí to vytýká.

Tak včera opět byly zabaveny "Národní střed" a "Nový večerník" ze dne 21. března 1933 proto, že přinesly citát z řeči bývalého ministra Mlčocha, v němž se praví: "Varujeme proto dnešní režim, protestujeme proti všem výstřelkům střednímu stavu nepřátelským, protestujeme zejména proti zakrytému bolševismu, který se snaží suchou cestou provésti to, co v Rusku bylo provedeno násilím a krví. Dnes se u nás soustavně pracuje k proletarisaci a ke zničení podnikání. To je stav neudržitelný." Tohle, prosím, bylo censurou zabaveno. (Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Chce snad někdo popírati, že se u nás neprovádí bolševismus suchou cestou a že k tomu dokonce nenapomáhají i občanské strany vládní většiny? Co je zákon automobilový? Není to zákon ničící existence více než 400.000 lidí, dělající z nich raby a otroky, zákon uvrhující lid do bídy a neštěstí? U nás stalo se tak zákonem, v Rusku to prostě nařídili.

Výsledek, slavná sněmovno, však je stejný. V Rusku zničili všechny obuvníky a zřídili továrny státní. U nás stát celou silou podporoval p. Baťu a přes všechny naše protesty nechal zničiti 60 tisíc samostatných obuvníků, živnostníků a obchodníků. A což daňový režim? Nezproletarisuje statisíce živnostníků, nadělav z nich žebráky, při čemž napomáhá velkokapitalistům? To vše má odvahu p. státní zástupce konfiskovati. Naproti tomu však útoky německého soc. demokratického tisku volně procházejí censurou, ač si censor musí býti vědom dalekosáhlých následků.

Dále byly v témže čísle zabaveny passy z řeči býv. ministra posl. Najmana: "ale vedeme boj proti nezpůsobilé vládě, která stát ničí a poškozuje. Je nutno rozeznávati mezi státem a vládou. Varujeme a obviňujeme tuto vládu, že vede republiku do katastrofy hospodářské, politické a národní. Je možno, aby někde ve státě byli dva členové vlády, z nichž jeden se ptá v Berlíně, smí-li přijmouti ministerské křeslo, a teprve po tomto vyžádaném souhlasu ujímá se svého úřadu? Jest však vůbec možno, aby dr Czech vyžadoval si schválení vstupu do vlády u II. Internacionály v Amsterodamu? Nevím, zda snad nepožádal o souhlas dokonce také Internacionálu moskevskou. Nebylo by to věru nic divného, neboť způsob jeho vlády v ministerstvu soc. péče nesvědčí o tom, že by byl přítelem republiky, nýbrž právě naopak". To opět pan censor censuroval.

Nikdy, za žádné vlády nebylo tak hospodářsky zle jako za dnešní, a každá vláda - i rudozelená koalice - měla ohledy na postižené. Jen dnešní vláda má jen jeden lék: daně, nové daně, nové dávky, exekuce a inkvisiční zákony. To je lék nynější vlády a vládní majority. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.) Ale prosím vás, pánové, s vámi se o tom baviti bylo by docela zbytečné.

Lid si zoufá a z nedostatku obživy sahá si na život. Zavírají se obchody, podniky, ztrácí se export - a na to odpovídá vláda exekucemi, syndikáty a odstraněním soukromého meziobchodu.

A byla někdy tak zlá politická situace? Nikdy! A kam zavedla nás národně tato vláda? Český člověk je psancem ve svém státě, v uzavřeném území. Němectví se roztahuje, podkopná činnost proti republice se zvyšuje, a vláda má odvahu jíti jen proti rozvratníkům českým; členové vlády však chrání rozvratníky německé i tehdy, když ohrožují republiku a útočí přímo na kořeny státu. Proč? Ježto dva členové vlády, pp. min. dr Spina a dr Czech podávají své veto. Nám se zabavuje, že p. ministr dr Spina se dal informovati, jak bude pohlížeti na jeho činnost ve vládě pan Stresemann. Vždyť je to veřejné tajemství a jsem přesvědčen, že v ministerstvu zahraničí mají o tom dosti silný fascikl. Naše informace jsou čerpány z tak věrohodných úst, že nelze o nich pochybovati. Přímo směšné je, když státní zastupitelství v Praze zabavením chrání p. ministra dr Czecha, aby se veřejnost nedověděla, že ke vstupu jeho do vlády dala předem souhlas II. Internacionála v Amsterodamě.

Myslím, že p. státní zástupce čte noviny a má též paměť. Vždyť při sestavování vlády prošla nezávadně novinami zpráva, že II. Internacionála vyslala do Prahy svého generálního tajemníka, který položil soc. demokracii na srdce žádost, aby p. ministr Czech do vlády vstoupil. - Dnes v celém národě nikdo nevěří, že by p. ministr dr Czech byl přítelem republiky, ba naopak, každý je přesvědčen zcela jinak. Stačí vzíti do rukou staré stenografické protokoly a vidělo by se, jak p. dr Czech mluvil, než se stal ministrem. Mluvil pouze německy a aby nemusil mluviti česky, ačkoliv bral 5 1/2 roku plat jako místopředseda poslanecké sněmovny - raději ani jedenkráte schůzi této slavné sněmovny neřídil! A tohoto pána, který nekonal svou povinnost, aby nemusil mluvit česky, hájí pražský státní zástupce. Ostatně o činnosti p. ministra Czecha píší listy koaliční a všechny se shodují v názoru, že tento pán jest neštěstím republiky, neboť vede ji soustavně do finanční katastrofy.

A jak nevinná jest další kritika, v níž zdůrazňuje posl. Najman, že nemůžeme mít důvěry k vládě - rovněž zabavena -: "Můžeme míti důvěru k této vládě? Na tuto otázku dává 20.000 příslušníků stavu živnostenského odpověď: Ne, nikdy!" - A to slavný pan censor opět také zabavil. Kol. ministr Najman odpověděl: "Vaše výkřiky jsou odpovědí na tuto otázku. Nemáte k dnešní vládě důvěry ani po stránce hospodářské, ani po stránce národní. Tato vláda není vládou národní, ani pravou vládou státu. Dovedli zavírati fašisty, vůči hakenkrajclerům jsou daleko ústupnější." To opět slavná censura zabavila.

Může míti někdo dnes důvěru k vládě? Nemá ji nikdo a jsme rádi, že ji má alespoň pan státní zástupce. Že tomu tak jest a že posl. Najman se nemýlí, jest zřejmo z odpovědi 20.000 lidí, zúčastněných na táboře, a znějící: Ne, - nikdy! Kam až dospěla tato vláda, když se bojí v novinách i těchto slov? To se zabavuje, to má vládě pomoci!

Pánové na vládních lavicích! Včera, na Slovanském ostrově byli zástupci 1200 společenstev a gremií. Toť zastoupení celé jedné třetiny národa a ti otázku důvěry vládě jak jsem již uvedl, zodpověděli tak, a žádali nové volby. Tak voláme i my! Nechte konfiskační prakse, nechte persekuce a odvolejte se k národu! Píšete při každé příležitosti, že živnostenská strana upadá! Dokažte to! Dejte lidem do ruky hlasovací lístek a vysloví-li vám lid důvěru, vládněte dál! V opačném případě udělejte však místo těm, jichž si lid přeje.

Varujeme vládu před pokračováním konfiskační prakse proti státotvorné středostavovské oposici. Budete-li v tom pokračovati, najdeme jiné cesty, aby lid zvěděl pravdu. Řekl jsem, že konfiskační praksí se nedá pravda zastavit. Pravda zvítězí! Máte moc, a kdo má moc, říkáte, že má právo. Vy máte moc, vy nám můžete zabavovat tisk, vy nás můžete pronásledovat, vy nás můžete i žalářovat, ale nedokážete tím nic, naše pravda zvítězí, protože musí zvítězit! (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo p. posl. Klimentovi.

Posl. Kliment: Ujímám se slova, abych především uvedl na pravou míru nesprávné informace a psaní, které rozšiřuje všechen vládní tisk o stanovisku komunistů k investiční půjčce, a dále abych upozornil na nemožné, přímo strašlivé poměry, které jsou na Ostravsku. Minulý týden byla zde ve sněmovně schválena t. zv. "půjčka práce" Všechen vládní tisk píše o ní zrovna tak, jako o ní mluví všechny vládní strany, jako by tato půjčka měla být nějakým universálním lékem proti hospodářskému rozvratu. "České slovo" dokonce uvedlo, že dvakrát 250.000 nezaměstnaných dělníků dostane znovu práci. Není to po prvé, co slibujete nezaměstnaným práci pomocí investiční půjčky. Připomínám jen t. zv. francouzskou investiční půjčku z r. 1931 a jeden z konkrétních případů, jak se tehdy slibovalo. R. 1931 byl stržen do krise koncern Ringhoffer, který má závody v Kopřivnici, kde sociální demokraté měli a mají ještě ovšem již oslabené - posice. Tehdy tam přijel sen. Dundra na veřejném projevu sliboval uskutečněním francouzské investiční půjčky roztočení kol kopřivnických závodů Tatra. Investiční půjčka se uskutečnila, ale kopřivnické závody, jako jiné v republice, se neroztočily, nýbrž jsou dnes téměř němé a proměňují se ve hřbitov. Takový výsledek má býti podle vašeho plánu i z této půjčky, od které si slibujete zaměstnání půl milionu dělníků.

Není jistě nikoho, kdo se více snažil a pracoval o chléb a práci pro nezaměstnané než komunisté, ale po všech zkušenostech z minulých let máme velkou nedůvěru a oprávněné obavy, že peněz bude použito pro všechno možné, jen ne pro to, aby nezaměstnaní dostali chléb a práci. Štvou-li tedy vládní socialistické strany proti nám, že jsme nehlasovali pro tuto půjčku práce, je to svědectví špatného svědomí a vedle toho zakrývání pravého stavu věci. Vždyť již v samé důvodové zprávě se mluví o tom, že z výnosu nové půjčky má býti v prvé řadě použito 347 mil. Kč na práce železnic a jiných státních podniků, které měly už býti kryty řádným rozpočtem. Je tedy jasno, že zde jde o krytí rozpočtového schodku, a nikoli o zaopatření práce nezaměstnaným. Na druhém místě mají býti z výnosu půjčky hrazeny investice státních podniků, zejména železnic, podniků vojenských a státních statků a lesů, které byly v rozpočtu škrtnuty a na kterých pracují jen státní zaměstnanci a jen někteří sezonní dělníci. Také z toho nedostane novou práci ani jeden nezaměstnaný. Z toho, co zbude, budou pak především kryty požadavky fondů, na které mají rozhodující vliv velkoagrárníci: fondu melioračního, vodocestného, silničního a elektrisačního. Tyto fondy dluží státu již z minulého roku na 100 milionů, jak přiznává sama důvodová zpráva zákona, kterýžto dluh mají nyní zaplatiti z výnosu nové půjčky. Ani na těchto "pracích" nenajdou výživu nezaměstnaní, nýbrž budou to pouze "investice" do kapes velkostatkářům. Teprve to, co po všem tom zbude - a není vůbec jisto, zbude-li něco, zda nebo kolik kapitalisté také skutečně upíší - bude na vysoké úroky a pravidelný úmor zapůjčeno obcím, okresům a zemím, aby mohly provést investiční práce, a to tak, že nezaměstnaní budou nuceni za každou desetikorunovou žebračenku pracovat čtyři hodiny, takže vlastně budou vypláceny jen dosavadní ubohé podpory dále s podmínkou nucené práce.

Jedinou výhodu z nové půjčky budou míti kapitalisté, kteří dostanou 6 1/4% úroku a kterým kromě toho bude prominuto až 30% na jejich daňových nedoplatcích i na obecních přirážkách a kterým případně budou prominuty všechny zdefraudované daně až do r. 1931 vůbec. Že není správné tvrzení, že komunisté se stavěli proti půjčce práce, to dokazuje i náš pozměňovací návrh, který k tomuto návrhu zákona byl podán. V tomto návrhu se říká: Půjčku jsou povinny upsati všechny osoby, jichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč. Výši půjčky, kterou budou tito upisovatelé povinni upsati, určí ministerstvo financí nebo berní správy. Půjčka bude zúročena 5% ze 100 ročně a umořena ve 20 letech počínaje r. 1935.

Úroky a úmor půjčky budou kryty ze zvláštní silně odstupňované daně důchodové osob, jichž roční důchod přesahuje 100.000 Kč.

K provedení užitečných prací bude dále použito daňových nedoplatků osob, jichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč. Seznam těchto osob a jejich daňové nedoplatky budou uveřejňovány čtvrtletně v úředních listech. Daňové nedoplatky je na těchto osobách vymáhati v každém případě exekučně a do všech důsledků.

K provedení užitečných prací bude dále použito všech obnosů, které vláda zapůjčila anebo poskytla jako bezúročný vklad soukromým korporacím, vyjma spotřební a obecně prospěšná stavební družstva, kteréžto obnosy je vrátiti do tří měsíců. Nebudou-li tyto půjčky nebo vklady vráceny do tří měsíců, je vláda povinna vymáhati je exekučně a do všech důsledků.

Výnos půjčky bude přidělen okresům a obcím ku provedení užitečných prací podle počtu nezaměstnaných v tom kterém okrese a v příslušné obci.

Proto se také stavíme proti tomu, aby obce upisovaly t. zv. půjčku práce, protože to právě půjčka práce není. Jsme pro to, aby obce zahájily ihned nouzové práce, a žádáme proto, aby dostaly právo použíti také svého kmenového jmění na tyto nouzové práce. K čemu mají upisovati státní půjčku, když mohou ze svého jmění stavěti samy? Jsme také pro t. zv. obecní a okresní investiční přirážky, ale žádáme se vší rozhodností, aby od těchto přirážek byli osvobozeni všichni domkáři, maloživnostníci a drobní lidé vůbec. Nechť platí vysoké přirážky boháči, kapitalisté a velkostatkáři.

Dále v návrhu jsme žádali, aby byla vláda povinna předkládati Národnímu shromáždění čtvrtletně přesnou zprávu o použití půjčky, daňových nedoplatků, jakož i zápůjček a vkladů, zmíněných v §u 5.

Dělníkům zaměstnaným na pracích musí býti placena mzda podle příslušné kolektivní smlouvy, není-li tato mzda obvyklá v příslušném odvětví. Okolnost, že dělník nepřijal práce, která není přiměřená jeho odborné kvalifikaci nebo jeho fysické síle, nebo za kterou není placena mzda podle zásad odst. 1, nemá vlivu na jeho nároky na podporu v nezaměstnanosti.

Tento návrh je důkazem nejen toho, že jsme nestáli zamítavě ke skutečné, opravdové "půjčce práce", nýbrž naopak, sami jsme podali návrh, aby se nemusilo čekati na dobrovolné milodary, žádajíce, aby majetní lidé byli povinni nésti úrokování a náklad této půjčky, ježto jsou vinni nynější katastrofou. Podle návrhu komunistů byla by zde opravdu skutečná půjčka práce, která by zajišťovala nezaměstnaným práci a chléb. Místo toho umožňuje se stále zaměstnavatelům a kapitalistům provádění jejich ziskulačných opatření a půjčka práce v souvislosti se zhoršením dosavadních podpor v nezaměstnanosti a nucenou prací povede k úplnému suspendování práv nezaměstnaných, kteří budou vystaveni nejhoršímu šikanování, a povede jistě ke zhoršení na trhu práce a mzdových podmínek. Prakse ukáže, jaký bič vládní socialistické strany upletly na dělníky svojí půjčkou práce a jaký zlatý důl bude to pro boháče.

Vedle toho každé opatření proti nezaměstnanosti bez vydání zákona, kterým by bylo znemožněno libovolné propouštění, je ranou do vody. To nejlépe ukazují právě události posledních dnů, kdy znova řada závodů oznamuje nebo propouští sta a tisíce dělníků, ačkoliv ani zdaleka není ještě pozorovati, že by v důsledku uzákonění půjčky práce někdo šel do zaměstnání a dostal práci.

Důkaz o tom podává ostravský kraj, který je jedním z krajů, kde zuří největší nezaměstnanost a strašlivá bída. I samé "Ostravské České slovo" přineslo reportáž z revíru, ve které uvádělo, jaká je bída v hornických rodinách, kde otec přinese 40 Kč výplaty za půl měsíce a kde horníci do práce a děti do školy chodí o hladu, kde není ani dostatek vody a chleba. Tehdy psalo opravdu "České slovo", že je v revíru hlad, v neděli ovšem štvalo proti komunistům a Sovětskému svazu a uvádělo, že u nás je taková soc. péče, že nikdo nezmírá hladem. Ano, my říkáme, na Ostravsku je zle a v mnohých rodinách je hlad. Desítky lidu živí se žebrotou. Vidíte na nich, že se za žebrotu stydí, ale hlad je přinutil jíti dům od domu, od bytu k bytu. Najedení ať už v buržoasním prostředí nebo v redakcích vládně socialistického tisku tento stav viděti nechtějí. Vaše úřady i soudy dávají i v této dnešní kritické době povolení k exekučnímu vystěhování propuštěných dělníků z bytů. Zvláště u členů závodních rad a horníků propuštěných na Ostravsku je tento stav přímo strašlivý. Jsou vystěhováni ze závodních bytů. Takových případů bylo v poslední době několik, zvláště na Karvínsku, ale tam se také dělníci proti tomu solidárně brání. Dne 9. března měl býti vystěhován soudruh Pánek, člen městské rady. Ráno obsadili byt četníci a hned na to vybíhali všichni z domků, celá kolonie; muži, ženy i děti, všichni byli na nohou. Desítky četníků a policistů měly umožniti provedení exekuce, ale neumožnily. Po několikahodinové demonstraci byli nuceni soudní úředníci prohlásiti odročení exekuce, a vůz, který měl odtáhnouti chudý majetek dělnické rodiny do obecní kůlny, musil odjeti s prázdnou. Dělnická solidarita zvítězila a zachránila hornické rodině střechu nad hlavou.

V této situaci vedle jiných zaměstnavatelů přicházejí i páni těžaři s novým útokem na ty, kteří nejvíce trpí, na horníky. Horníci mají býti přivedeni snad na nižší stupeň, než je tažné zvíře. Mysliti již dávno nesmějí. Vedoucí úředníci a nadřízení zřízenci, z nichž zvláště čeští vynikli již dávno, přičiňovali se, aby horník přestal mysliti. Jakmile přemýšlel a hloubal nad poměry, projevil svou nespokojenost, buď šel do Canossy, vstoupil do "Národního sdružení" anebo byl vyhozen z práce. Lidská důstojnost a právo na ostravských šachtách neexistuje, a aby se neprojevila, o to velmi pečlivě dbá nejen celý úřednický a zřízenecký aparát, nýbrž i policie, a to jak státní, tak i závodní.

Za tohoto stavu připravuje nyní vláda za spoluúčasti a pomoci těžařů zhoršení hornického pojištění, zhoršení nemocenského pojištění, jakož i podpor v nezaměstnanosti, a těžaři, spoléhajíce na pomoc vlády, připravují vyhazov tisíců z práce. Strašlivá nezaměstnanost má býti ještě o další tisíce horníků zvýšena, a to v době, kdy vláda připravuje zhoršení podpor organisovaným i neorganisovaným. Desetitisíce nezaměstnaných, kteří nemají nic, mají býti zbaveni nároků anebo mají býti značně omezeny nynější nedostatečné podpory. Sezonní, přestárlí a mladiství dělníci mají býti zbaveni i těch žebračenek a uvrženi do zoufalství. Katastrofa, která má býti prováděna, povede k tomu, že byrokratický a státní aparát a četník bude rozhodovati a v řadě případů již rozhoduje o tom, komu náleží podpora. Právě včera ve Vsetíně z řady obcí pochodovali všichni obyvatelé bez rozdílu legitimace a příslušnosti na okresní úřad, kde bouřlivě protestovali proti tomu, že se jim odpírá poslední, co na Valašsku měli, že se jim odpírají i ty žebračenky. Když byla v poslední době z Valašska deputace u vlády, jednala s p. ministrem Černým. Pan ministr Černý přiznával, že by mohl býti v jarních měsících na Valašsku hlad a že bude nutno Valašsku pomoci. A ta pomoc, kterou Valašsko dostává, je tady: Včera občané z různých obcí vsetínského okresu táhli na okresní úřad, aby si vymohli žebračenky, které jim byly zastaveny, ale byli přivítáni četnickými kolbami. K tomu ještě nyní má přijíti nucená práce. Vládní strany jsou dohodnuty již o provádění, protože stravovací akce byla povolena pouze do konce března. To znamená, že od 1. dubna mají býti uvedeny v život již všechny zhoršovací návrhy.

K tomuto dni je též vyhlášen zostřený útok těžařů v revíru, který vlastně je veden stále, každý den a případ od případu zostřován. Dokazuje to i ten fakt, že ačkoliv těžaři prohlásili: "Nebudeme propouštěti do konce března", ubylo od Nového roku na šachtách ostravsko-karvínského revíru přes 800 horníků. A podle "Lidových novin" hodlají 1. dubna propustiti těžaři 3.500 a 1. června dalších 3.500 horníků. Na závodech jsou již v proudu všechny přípravy k tomuto činu, ačkoliv to za tohoto stavu znamená opravdovou katastrofu, nebude-li tomu zabráněno. Vybírají se všichni, kteří byli zmrzačeni a dostávají nějakou rentu, třeba sebe menší, nebo kteří mají kozu, nějaký domeček nebo jiný majeteček, může-li ještě zadlužený domek býti za majetek počítán. Hlavně venkovští mají býti vyházeni. Dávný návrh tajemníka revírní rady Topinky má býti nyní proveden.

Na všech šachtách v revíru v této situaci provádí se přímo šílené tempo racionalisace. Výkon je vybičováván, stoupá z měsíce k měsíci, pracují se dvě směny v týdnu a zabíjení je na denním pořádku. Jsou takové případy, jako na př. na "Nové jámě" v Lazích, kde bylo již v tomto roce několik smrtelných úrazů; v minulém týdnu tři smrtelné úrazy na šachtě "Gabriel" v Karvinné. Ale těžaři jdou přes mrtvoly. Při tom rodí se takové nesmyslné nápady, jako vyvezení a kolonisování nezaměstnaných a přebytečných horníků na Zakarpatsko, místo aby se hledala pomoc zde, aby se šlo tam, kde je, aby dali ti, co mají, aby uhlobaroni byli nuceni dáti ze svých dřívějších i nynějších zisků, ze svého bohatství, které jim horníci svojí prací, krví a životy vytvořili. (Výkřiky posl. Jurana.)

Taková je situace a takové jsou vyhlídky do budoucna. Horníci, pensisté, ženy, mládež v obcích na desítkách schůzí debatovali o těchto nesnesitelných poměrech a usnášeli se na protestech proti propouštění, proti omezování pracovních dnů žádajíce náhradu za dny, kdy se nepracuje. Několik desítek deputací ze závodů a obcí intervenovalo na revírním báňském úřadě a na ředitelské konferenci, dokonce starostenský sbor fryštátský byl u vlády a žádal, aby se zastavilo propouštění, aby se poskytovala podpora ve dnech, kdy se nepracuje, a aby bylo svoláno nové jednání pro revír. Výsledek této intervence je nula. Všichni ti, kteří intervenovali, se přesvědčili, že páni vyslechnou a nic nepodniknou dobrovolně, když je horníci k tomu nedonutí. Přesvědčili se znovu, že sytý hladovému nevěří, že inženýři, závodní a pod. s desítitisícovými i statisícovými platy majíce, co hrdlo ráčí, neslyší volání a kletby hladových. Naopak těžaři s pomocí úřadů, jak všechno nasvědčuje, chtějí horníky zákulisním jednáním zaskočiti, jak tomu nasvědčuje i to, že z jednání paritní komise, která se konala 9. března a kde se jednalo o situaci, nebyla vydána žádná zpráva, ačkoliv v komisi byli vedle zástupců těžařů a báňského úřadu přítomni tajemníci Topinka a Záborec, o kterémžto jednání právě "Lidové noviny" až za týden přinesly zprávu, v níž se uvádělo, že těžaři hodlají propustiti 1. dubna 3.500 horníků a 1. června dalších 3500.

Každý horník i hornická žena v revíru instinktivně cítili a cítí, že všemu bídačení není ještě konec a že je nutno se připraviti, sjednotiti a učiniti všechny přípravy k obraně a k boji. Volali proto bez rozdílu organisační příslušnosti, aby se něco dělalo, desítkami usnesení volali po svolání revírní konference, až konečně revírní rada dolu "Jan Marie" vzala přání revíru za své a usnesla se, aby byla učiněna nutná opatření ke svolání celorevírní konference. K této konferenci připojily se mnohé závody, obce, pensisté, ženy a závodní rady. Řada obcí usnesla se jednomyslně vyslati své starosty na konferenci. Situace se vytvořila tak, že volené delegace zaručovaly, že se sejde konference jednotné fronty, která může také jednati a rozhodovati jménem celého revíru. I tajemník revírní rady, soc. demokrat Topinka, ujistil, že přijde. Co se však stalo? Konference, která byla 14 dní předem hlášena policejnímu ředitelství, byla v poslední chvíli před konáním zakázána (Výkřiky posl. Jurana.), poněvadž by prý byl porušen klid a pořádek, protože prý se chce agitovati pro stávku, že prý jsou na konferenci vysílány deputace žen, pensistů, obcí, nezaměstnaných, že tedy nejde prý o konferenci revíru, nýbrž jedné politické strany, dále, že prý se chce voliti revírní výbor jednoty, tudíž illegální organisace - a proto byla konference zakázána. Policejní ředitelství setrvalo na zákazu i přes provedenou intervenci, při níž se svolavatelé zaručovali za klid a pořádek.

Jde ovšem o to, že těžaři chystají propouštění. Státní aparát a tisk vládních stran zuří proti rozvíjející se jednotě. Ovšem nechť zuří sebe více, nechť běsní váš aparát proti hladovějícím havířům, ti budou bojovati a zvítězí. Před všemi havíři a před všemi vrstvami pracujícího lidu odhalila se policie jako odkrytá agentura Rotschildů a Larischů. Každý musí zde viděti souvislost mezi jejich plány na vyhození 7.000 horníků a nedělním zákazem konference. Pánové zakázali konferenci a přikročují k těmto metodám snad také v důsledku událostí v Německu. Je zajímavé pozorovati, jak vypadá náš vlastenecký tábor. I dnešní řeč živnostenského poslance, tuším že Jiráčka, nasvědčovala, jak všichni naši stoprocentní vlastenci, reakcionáři a naše buržoasie jsou zpiti radostí nad vítězstvím Hitlerovým, nad vítězstvím německé reakce, a to právě ukazuje jejich ledví, že ve svém třídním záští nechtějí viděti nebo nevidí veliké národní nebezpečí právě v tom, co se děje v Německu. Jásají nad tím, že je potřen třídní nepřítel, kritisuje se, že se snad některé noviny ostřeji vyjadřují [ ] o Hitlerovi. Naše stoprocentní vlastenecká buržoasie je tak krátkozraká, že se domnívá, že nastal konec komunismu, konec třídního boje. Byli v historii již jiní lidé než Hitler, ale třídní boj šel dále. Třídní boj také půjde dále. (Souhlas komunistických poslanců.) Je vaší věcí a právě zdejší censury, censuruje-li všechny zprávy, které mluví, jak hrdinný boj vedou němečtí dělníci, německá dělnická třída pod vedením komunistické strany. Jenom slepec a třídně zaujatý člověk nevidí těch 790.000 hlasů odevzdaných pro komunistickou stranu v Berlíně v tom nejpustším lítém krvavém teroru. Jenom slepec nemůže viděti více než 600 tisíc hlasů odevzdaných pro soc. demokracii přes hitlerovský teror v samém Berlíně. Dnes se Hitler a naše buržoasie opájí nad tím, že Hitler dovede dobře organisovati parády, pronášeti velmi třídně zaujaté řeči proti dělnické třídě. Ale třídní boj půjde i přes Hitlera a již dnes můžeme říci, jaký bude konec. Konec bude takový, jaký dnes Hitler a jeho pomocníci připravili některým částem dělnického revolučního hnutí. Takový konec čeká také Hitlera. Neříkáme nic nového, prohlašujeme-li, že Hitler skončí toutéž zbraní, jakou začal bojovat proti třídnímu hnutí. A jestliže naše panstvo, naši vlastenci mají radost, že Hitler v krvi utápí třídní dělnické hnutí, jsou na velkém omylu a na zcestí.

Je zajímavé a pozoruhodné, že se říká: Hitlerovské Německo neurážejte, nemluvte proti Hitlerovi, zakažte psaní a kritiku hitlerovské krvavé hrůzovlády proto, poněvadž by to mohlo poškozovat náš obchod. Ta banda, jejímž jménem zde mluvil pan poslanec přede mnou, nevidí, že se po 13 roků přehlíželo sovětské Rusko, které by mohlo zaměstnati desetitisíce našich dělníků a které by nám mohlo dáti práci, že se za celou dobu ani jednou nepřišlo s návrhem na uznání sovětského Ruska de jure, že se stále a stále sovětské Rusko uráželo, přes to, že desetitisíce dělníků stále i nyní děkuje v dnešní době za své zaměstnání sovětským dodávkám. To charakterisuje a ukazuje jenom třídní ledví naší buržoasie (Výkřiky posl. Hodinové-Spurné.) a potvrzuje to také, jakými prostředky je nutno proti buržoasii jíti, ať je jakákoliv [ ] (Potlesk komunistických poslanců.), která jakmile přijde k moci, ukazuje, co dovede, a krvavou diktaturou potírá třídní dělnické hnutí.

Ale jestli se pánové u policejního ředitelství a v našich úřadech domnívají, že opravdu již nastala doba, kdy je možno nejostřejšími, nejfašističtějšími prostředky (Výkřiky posl. Hodinové-Spurné a posl. Kaspera. - Místopředseda Špatný zvoní.) postupovati proti dělnické třídě, já zde prohlašuji, že si dělnická třída najde již cestu (Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.), aby se sešla a poradila o prostředcích boje. Konference, která byla zakázána, byla svolána do srdce revíru, do Dělnického domu v Orlové. Již v časných hodinách obsadila policie i četnictvo Dělnický dům v Orlové a silná policejní i četnická pohotovost stála ve všech ulicích nejen v Orlové, nýbrž i v okolních hornických obcích. Přes to, že ostravský národně demokratický "Poledník" již v sobotu v poledne projevoval radost nad zákazem, proudily v neděli ráno skupiny horníků, zástupci obcí, organisací, závodních rad, pensistů, žen do Orlové na konferenci. Přes zákaz přišlo 2000 delegátů. Policie a četníci tlačili a rozháněli delegace celé dopoledne a na několika místech došlo k improvisovaným projevům (Výkřiky posl. Hodinové-Spurné a posl. Kaspera. - Místopředseda Špatný zvoní.), které vyzněly proti persekuci a za politická práva proletariátu.

Zároveň zasedala na jiném místě konference, která jednomyslně schválila usnesení sobotní předporady a její opatření, ve kterých se praví:

1. Pověřuje se Průmyslový svaz horníků, který ve všech posledních bojích horníků stál v jejich čele, který se připojil k výzvě a požadavku závodní rady "Jan Maria" a jiných šachet, aby se obrátil přípisem na hornické odborové organisace a svolal je ještě tento týden do místnosti revírní rady na poradu. Na této poradě budiž jednáno o situaci a o dalším postupu v revíru.

2. Podkladem ku poradě odborových organisací ať jsou požadavky uvedené v provolání ke konferenci: do konce r. 1933 se nebude propouštět, ani jednotlivě; za nuceně prosvátkované směny bude horníkům dána náhrada na účet státu a zaměstnavatelů; členům závodních rad bude poskytován paušál, aby mohli plniti své povinnosti; zplnomocňuje se Průmyslový svaz horníků, aby vedle výše uvedených opatření navrhl odborovým organisacím, aby tyto vyzvaly řiditelskou konferenci i báňský úřad k zahájení jednání, a to v nejbližších dnech. Po poradě odborových organisací ať jsou svolány společné šachetní schůze, kde by byly horníkům předloženy požadavky ke schválení a také postup za jejich prosazení, aby celý revír demokratickou cestou rozhodoval o vlastním osudu. Na sobotu 1. dubna svolati tři velké hornické projevy - tábory a všechny pracující vrstvy vyzvati k účasti. Tábory budou se konati v Ostravě, v Orlové a v Karvinné, kde by byl sdělen výsledek jednání a schválen další postup. Vyzýváme současně organisace kovodělníků a lučebníků, aby i ony přikročily k bojovným přípravám za prosazení požadavků dělníků v těchto organisacích sdružených za rozšíření boje. Krajskou organisaci komunistické strany v Mor. Ostravě vyzýváme, aby ve smyslu dopisu komunistické Internacionály a ústředního výboru komunistické strany Československa obrátila se na socialistické strany v Mor. Ostravě s návrhem na společný postup proti útokům těžařů na hornické existence, proti zhoršení hornického pojištění, podpor v nezaměstnání, aby mobilisována byla a postavila se na stranu horníků široká veřejnost v boji za více chleba a více svobody.

Konference a celorevírní vedení, které bylo zvoleno, vyzývá dělnictvo bez rozdílu organisační příslušnosti, aby se ihned po konferenci sešlo v závodě ke společným poradám, členským a šachetním schůzím, pojednalo o usnesení konference, o situaci v revíru, zhoršení podpor pro nezaměstnané, zvolilo společné vedení pro organisování a vedení boje za spravedlivé požadavky. Skupiny PSH musí okamžitě přikročiti ke svolávání těchto společných porad. Rovněž budiž ve všech obcích usnesení konference projednáno a zařízen další postup a postupováno jako na šachtách a ve všech obcích ustaveny výbory jednotné fronty.

V provolání se dále praví: Horníci, kamarádi! Doba je velice vážná. Buržoasie po vzoru jiných států napadá dělnictvo i zde. Hodlá odbourávati jednu vymoženost za druhou, chce dělnictvo úplně zdeptati a zbídačiti a po příkladu Německa ubíti dělnickou třídu. Všichni máme veliké zkušenosti a poznatky jak ze zahraničí, také i u nás, že neustálé uhýbání před kapitalisty znamená posilování buržoasie hospodářsky, politicky a na straně druhé zhoršení životní úrovně a odbourávání všech politických práv a svobody dělnictva. Proletáři, soustředění v rudé odborové oposici, svolávají veliký protifašistický kongres do Dánska, do města Kodaně, který bude jednati o hospodářských bojích a organisování akcí proti fašismu. Horníci ostravsko-karvinského revíru musí se postarati, aby i z revíru vyslali své delegáty. Při všech schůzích projednejte i tento svolaný kongres, zvolte delegáty a zajišťujte i finančně jejich vyslání.

Situace na všech stranách je velice vážná, proto žádné další oddalování, je třeba přikročiti k práci a k činům. Všichni jsme utlačováni a poškozováni a všichni musíme bojovati. Každý útok buržoasie proti dělnictvu znamená pro buržoasii další upevnění. Každá stávka a boj dělnictva proti buržoasii znamená zlepšení a udržení jeho životní úrovně. Dělníci ze Svazu horníků, Národního sdružení a jiní podejte si v závodech společně ruce, provádějte usnesení konference a vytvořte bojovný svazek proti těžařům, organisujte hromadnou stávku, na každý útok, na každé zhoršení odpovězte společným vystoupením, stávkou. Následujte příkladu polských dělníků, kteří masovými stávkami odrážejí útok zaměstnavatelů. Spojte svůj boj s bojem polských horníků, kováků, textiláků, kteří v nejbližším sousedství hrdinně bojují a vítězí. Všechno pochybování, že se nedá nic dělat, že není síly, musí jíti stranou. Síla je zde, a to dobře osvědčená, která spočívá v bojovné jednotě dělnické třídy. Ať žije jednotný boj, jednotná vítězná stávka ostravských horníků! Ať žije sjednocení všech pracujících! Proletáři všech zemí spojte se! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přerušuji schůzi na čtvrt hodiny, t. j. do 5 hod. 10 min. odpol.

(Schůze přerušena ve 4 hod. 55 min. odpol. - opět zahájena v 5 hod. 10 min. odpol.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Nebude-li námitek, přeruším projednávání prvého a druhého odstavce dnešního pořadu a přistoupíme nyní k projednávání odst. 4 a následujících. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Budeme tudíž nyní projednávati odst. 4, jímž jest: