Snad bychom mohli uvésti jiný příklad. Zákonem vydává se daňová amnestie. Daňoví defraudanti, kteří dluží daně, budou moci dostati 25%ní slevu daní. Víme, jak se často nahromadí daňové nedoplatky. Před několika málo dny upozornili jsme ministerstvo financí na zcela zvláštní případ. V Teplicích-Šanově ohlásila vyrovnání továrna na stroje, která má 1,400.000 daňových nedoplatků. V této částce jest také položka 625.000 Kč za srážky daně důchodové v letech 1920 až 1931, částky, které byly úředníkům každoročně sráženy, ale dodnes ještě nebyly státu odvedeny. Pánové žádají nyní o odpis daní, ale to jest úplně jasný případ, který patří státnímu zástupci, poněvadž jde výhradně o defraudaci daní. Potřebovali bychom vskutku účinného prostředku, který by defraudanty daní a ty, kteří zůstali daně dlužni, jednou zastrašil a přinutil je k pracovní povinnosti. Pro daňové defraudanty byla by pracovní povinnost blahodárným zařízením. Musili by jednou sami odpracovávati své daňové nedoplatky za mzdu pomocného dělníka na silnici. Pak byste viděli, jak by to bylo účinné a jak by příště pánové nekritisovali již onu trochu podpory, kterou dostávají nezaměstnaní. Právě mezi těmi, kteří zůstávají státu dlužni daně, kteří dostávají amnestii, kteří dostávají daňové slevy, nalézáme největší odpůrce podpory v nezaměstnanosti. Chtějí zrušiti gentskou soustavu, při níž nezaměstnaný dostává nejvýše 18 Kč denně podpory v nezaměstnanosti od státu, když se však před tím pojistil v odborové organisaci. Proti tomu páni křičí; ať se jednou pokusí zaříditi si živobytí s takovouto částkou nebo 3/4 roku nebo celý rok vystačiti s podporou v nezaměstnanosti! Při tom musíme stále a stále zdůrazňovati, že jest to právě československý průmysl, který dodnes nepřispěl ani haléřem na podporu v nezaměstnanosti. Až dodnes se stále a stále bránil nějak na to přispěti. V Německu, v Rakousku a v mnoha jiných státech musí podnikatelé připláceti. Československo jest zde výjimkou, ale jest výjimkou i ve své ohromné útočnosti, která jest nepřetržitě namířena proti podpoře nezaměstnaných. Těmto lidem jest vyživovací akce příliš mnoho, pro ně jest příliš mnoho 10 Kč týdně, dostane-li nezaměstnaný stravovací poukázku a snad k tomu ještě poukázku na mléko pro své děti. Nechť se podnikatelé jednou pokusí vystačiti s 10 Kč týdně! Jsme přesvědčeni, že těchto 10 Kč podpory působí nezaměstnaným mnohem větší starost než kapitalistům snížení cenných papírů o 1%, které nyní nastane kuponovou daní.

Pan dr Rosche proléval krokodilí slzy, nazval to porušením smlouvy, kterého se dopouští sněmovna, poněvadž koupě cenných papírů znamená uzavřenou smlouvu. Kdyby páni nedopustili jiného porušení smlouvy než jest domněle toto, na němž se usnáší parlament, kdyby byli stále a stále surově a nepřetržitě úmyslně nerušili kolektivní smlouvy, které uzavřeli v otázce snížení pracovních mezd! Porušují-li kolektivní smlouvy, to již páni nemluví o porušení smlouvy. Nyní, kdy se mají snížiti úroky o 1%, aby se sanoval stát, samosprávné svazky a jiná veřejná zřízení, mluví se o porušení smlouvy!

Zákon přináší československým majetným vrstvám podstatný prospěch a jsme zvědavi, zda také bude u pánů tak veliká obětavost při 5%ním zúročení, při 10%ní premii slosovací, při daňových úlevách a při daňové amnestii - aby půjčka dosáhla tak vysokého výtěžku, aby se skutečně také mohla opatřiti práce. Uvidíme, zda panstvo, které, jak již řečeno, dostane z půjčky tak velké výhody, ukáže také obětavost, o níž říká, že ostatní jí nemají, aby umožnilo takové upsání půjčky, aby mohlo nezaměstnaným účinně opatřiti práci. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1 a 2. Pozměňovací návrhy posl. dr Černého, dr. Hodáče, Bergmanna, Pika, Hackenberga, dr Noska, Windirsche a druhů:

§ 1 budiž nahrazen zněním:

"(1) Dani kuponové podléhají úroky vnitřního státního dluhu, spočívajícího na zákonných zmocněních z doby před 1. lednem 1933, pokud splatnost úroků nastane po té, co tento zákon nabude účinnosti.

(2) Nerozhoduje, jsou-li úroky vypláceny na kupony či jiným způsobem."

§ 2 budiž nahrazen zněním:

"Výjimečně nepodléhají dani kuponové úroky ze státních pokladničních bonů vydaných podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 333 Sb. z. a n., jakož i úroky státních pokladničních poukázek vydaných po 31. prosinci 1932."

3. Doplňovací návrh posl. Štětky, dr Sterna, Jurana a soudr.:

Do osnovy budiž vsunut nový paragraf tohoto znění:

"Ustanovení tohoto zákona o ukládání daně kuponové a snížení úroků nevztahují se na věřitele, jichž jmění nepřesahuje hodnotu 50.000 Kč a jichž roční důchod nepřesahuje 24.000 Kč, aniž na právní osoby, které mají za účel podporu takových osob, hospodářsky slabých."

4. Pozměňovací návrh posl. Štětky, dr Sterna, Jurana a soudr.:

Zákon znejž:

K rychlému provedení užitečných prací vypisuje se státní půjčka podle tohoto zákona.

(1) Půjčku jsou povinny upsati všechny osoby, jichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč.

(2) Výši půjčky, kterou budou tito upisovatelé povinni upsati, určí ministr financí nebo berní správy.

(1) Půjčka bude zúročena 5% ročně a umořena ve 20 letech počínaje rokem 1935.

(2) Úroky a úmor půjčky budou kryty ze zvláštní silně odstupňované daně důchodové osob, jichž roční důchod přesahuje 100.000 Kč.

(1) K provedení užitečných prací bude dále použito daňových nedoplatků osob, jichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč.

(2) Seznam těchto osob a jejich daňové nedoplatky budou uveřejňovány čtvrtletně v úředních listech.

(3) Daňové nedoplatky jest na těchto osobách vymáhati v každém případě exekučně a do všech důsledků.

(1) K provedení užitečných prací bude dále použito všech obnosů, které vláda zapůjčila nebo poskytla jako bezúročný vklad soukromým korporacím, vyjma spotřebných a obecně prospěšných stavebních družstev, a kteréžto obnosy jest vrátiti do tří měsíců.

(2) Nebudou-li tyto půjčky nebo vklady vráceny do tří měsíců, je vláda povinna vymáhati je exekučně do všech důsledků.

Výnos půjčky bude přidělen okresům a obcím ku provedení užitečných prací podle počtu nezaměstnaných v tom kterém okrese a v příslušné obci.

Vláda jest povinna předkládati Národnímu shromáždění čtvrtletně přesnou zprávu o použití půjčky, daňových nedoplatků, jakož i zápůjček a vkladů, zmíněných v §u 5.

(1) Dělníkům, zaměstnaným na pracích, musí být placena mzda podle příslušné kolektivní smlouvy, a není-li této, mzda obvyklá v příslušném odvětví.

(2) Okolnost, že dělník nepřijal práce, která není přiměřená jeho odborné kvalifikaci nebo jeho fysické síle, nebo za kterou není placena mzda podle zásad odst. 1, nemá vlivu na jeho nároky na podporu v nezaměstnanosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Současně pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující. Provedením jeho pověřují se ministři financí a sociální péče v dohodě se súčastněnými ministry."

5. Eventuální pozměňovací návrh posl. Štětky, dr Sterna, Jurana a soudr.:

Hlava II, "Daňové výhody pro upisovatele půjčky práce" (§§ 6 až 12 včetně) se škrtá.

6. Pozměňovací návrh posl. Geyera a druhů:

V §u 4 se odst. 3 mění takto:

"Výtěžek půjčky práce rozdělí se v pevném poměru mezi stát a samosprávné svazky, při čemž pro státní účely přikáže se 40%, zemím 10%, okresům 10% a obcím 40%. Rozdělovacím klíčem uvnitř samosprávných svazků jest počet nezaměstnaných, zjištěný v každém tomto svazku počátkem měsíce března, při čemž jako úhrnné číslo klíče předpokládá se stav 1 milion nezaměstnaných jako okrouhlé měrné číslo pro celé státní území."

7. Pozměňovací návrh posl. Krumpe a druhů:

§ 4 budiž doplněn ustanoveními:

"Teritoriálně buďtež investice rozděleny podle okresů, a to podle poměru nezaměstnaných k veškerému obyvatelstvu, zjištěného dne 1. dubna 1933.

Těmito investičními pracemi buďtež zásadně pověřováni jen firmy a dělníci usedlí v okrese."

8. Pozměňovací návrh posl. Geyera a druhů:

§ 5 mění se takto:

"Státní fondy a samosprávné územní svazky zúročí půjčku poskytnutou jim státem 3% a umoří ji v době 20 let."

9 a 10. Pozměňovací návrhy posl. dr Černého, Bergmanna, dr Hodáče, Pika, Hackenberga, dr Noska, Windirsche a druhů:

V §u 5 budiž v poslední větě odst. 3 slovo "tříčtvrtinové" nahrazeno slovem "dvoutřetinové" a slovo "tříčtvrtinového" slovem "dvoutřetinového".

V §u 6 budiž tečka na konci odst. 1 změněna v čárku a odstavec ten doplněn takto: "nebo pro přestupek podle čl. 2., odst. 3. zák. ze dne 15. července 1932, č. 121 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z roku 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel."

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu o první z obou osnov zpravodaji p. posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! V debatě o vládní osnově o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných nebylo proti osnově samé tak dalece věcných námitek. Pokud zde byly námitky v debatě uplatňovány, směřovaly proti tomu, zdali je s psychologického hlediska účelné, aby tyto dvě osnovy, totiž osnova o dani kuponové a osnova o půjčce práce, byly slučovány a projednávány souběžně a současně. Bylo zde namítáno, že snad tato osnova bude u některých upisovatelů působiti proti půjčce práce, z toho důvodu, že snad se budou domnívati anebo obávati, že bude-li schválena tato osnova o dani kuponové, není vyloučeno, že by i kupony z půjčky práce svého času mohly býti zatíženy také touto daní, to jest že by vláda mohla přijíti v budoucnosti s podobnou osnovou, aby úrokový výnos půjčky práce byl snížen tak, jako se děje nyní s dílčími úpisy a s emisními papíry, které byly upsány dříve. Tyto obavy budou rozptýleny přijetím pozměňovacího návrhu, který podávají pánové posl. dr Černý, dr Hodáč a druzi na změnu znění §u 1 a §u 2, pro kterýžto návrh se jako referent vyslovuji. Tím bude zjednáno jasno, že zde pro budoucnost není obavy, že by někdy mohly býti kupony z půjčky práce zatíženy touto kuponovou daní. Tím jsou rozptýleny také obavy, že by tato půjčka nenašla dostatečného ohlasu u upisovatelů, kteří by se obávali těchto důsledků do budoucnosti.

Konečně zde byly uváděny důvody také psychologického rázu, které ovšem byly již vyvráceny některými řečníky, zejména kol. dr Patejdlem, že tato osnova, byť byla nadepsána, že je kuponovou daní, ve skutečnosti je prostě snížením úrokové míry z emisních papírů, a konečně nezapíráme také, že je zakrytou nucenou konversí.

Zbývá jenom rozluštiti otázku, zdali po stránce věcné tato osnova vyhovuje tomu, co žádá naše občanstvo a náš národohospodářský život. Jestliže si uvědomíme, že v našem státě poklesly ceny podle berlínského "Börsen Courrieru" proti r. 1913 pouze o 3%, v Rakousku o 5%, ve Švýcarsku a v Německu o 9%, ve Spojených státech o 11%, ve Francii a Kanadě o 17%, v Italii o 19%, v Norsku o 22%, v Nizozemí a Belgii o 25%, v Dánsku o 26%, ve Švédsku o 29%, v Anglii dokonce o 31% a v Polsku o 33%, jistě bude pochopeno, že tato osnova je dalším článkem v celém programu vládním, aby vláda splnila také svůj slib, který avisovala ve svém vládním prohlášení, že se totiž chce všemi prostředky starat, aby také úroková míra byla snížena, aby také poklesla cenová hladina našich produktů. A tímto způsobem se zde skutečně naší výrobě dává také možnost, aby mohla při snížených cenách konkurovati na světovém trhu.

Je to viděti z nedávné statistiky, kterou v jedné přednášce přednesl p. řed. Karásek, který odhaduje, že snížení úrokové míry o pouhé 1/2% znamená u nás 340 mil. Kč úlevy dlužníkům, tedy úlevy také výrobě. A jestliže půl procenta znamená již 340 mil. Kč, tedy při odhadu našeho zadlužení, které činí podle p. řed. Karáska 101 miliardu Kč, můžeme počítati, dojde-li - jako že dojde - buď vládním aktem nebo dohodou Peněžní rady a zástupců všech typů peněžnictví ke snížení úrokové míry a k stanovení sazby na podkladě dosavadního jednání, vezmeme-li též v úvahu veliké rozdíly, se kterými se setkáváme - rozpětí mezi debetním a kreditním úrokem není pouze 2% nebo 2 1/2%, nýbrž toto rozpětí je také 10%, někdy také 20% - že tyto akce, podnikané jak na základě zákona č. 44, tak na základě této osnovy, vynesou snížení úrokové míry asi průměrem o 2%, což by znamenalo při zadlužení 101 miliardy 2.020,000.000 Kč ročně. To představuje v hospodářském životě jistě tak obrovskou sumu, že to musí míti také vliv na utváření cen nejenom ve výrobě, nýbrž na cenovou hladinu vůbec.

Z těchto několika cifer jistě vyplývá důležitost této osnovy, i když snad po stránce formální a psychologické jsou zde určité námitky.

Pokud se týče předloženého návrhu posl. Štětky, dr Sterna a soudr. k §u 10, vyslovuji se proti přijetí tohoto návrhu, poněvadž by to znamenalo, že by se docílilo menšího výsledku, nežli navrhuje vládní osnova.

Jsem také povinen konstatovati v zájmu udržení klidu v našem státě vzhledem k tomu, že se objevily zde pověsti, že snad se připravují nějaké zvláštní akce, že všechny pokoutní pověsti o tom, že by došlo k mobilisaci u nás nebo v Polsku, jsou jenom pověstmi, jsou jenom planým mluvením, které šíří podvratné živly, aby prostě vyvolávaly v našem státě neklid, nervositu, a tím také špatně slouží našemu státu.

Jsme všichni přesvědčeni, že náš stát stojí zde pevně, že naše demokracie je na správné cestě a že se také udrží, a máme též dostatek síly, abychom udrželi klid a pořádek doma i mír s ostatními státy.

Prosím, aby slavná sněmovna schválila osnovu tak, jak byla usnesena rozpočtovým výborem, se změnami, které navrhují pánové posl. dr Černý, dr Hodáč a soudr. (Souhlas).

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Hodáčovi.

Zpravodaj posl. dr Hodáč: Slavná sněmovno! Debata ukázala, že na všech stranách je pochopení pro nutnost, abychom na místo podpor opatřili nezaměstnaným práci tím, že stát si opatří peníze pro hospodářsky účelné, nutné a obecně prospěšné investice.

Můžeme jen vítati tento obecný souhlas, který je projevem jednotné vůle přispěti ke zdaru půjčky a těch úkolů, které půjčka má plniti.

Námitky byly vzneseny v podstatě nejvíce proti sepětí této předlohy s nedoplatky daňovými. Přiznávám, slavná sněmovno, že je možno proti této zásadě míti určité námitky, tak jako na druhé straně přiznávám, že ministerstvo financí právem poukazuje na jednu okolnost, že kupní síla koruny je dnes vyšší, než byla v době, kdy tyto daně byly předepsány. Ale vůči těmto námitkám poukazuji hlavně na to, nač jsem si dovolil poukázati již ve svém referátu, že totiž prvotním účelem tohoto ustanovení a jeho pojetí do zákona není, aby byla řešena otázka nedoplatků; účelem toho, že do zákona bylo toto ustanovení pojato, je posílení pokladních hotovostí a zmenšení deficitu ve státním rozpočtu. Polovina těchto nedoplatků má býti po srážce 25% složena hotově - to jsou ty částky, které slouží k posílení pokladní hotovosti - polovina má býti složena v půjčkách, jejichž vzetím z oběhu má býti přechodně nahrazeno umořování. Z toho prvého plyne posílení pokladních hotovostí, které potřebujeme, z druhého plyne úspora v rozpočtu. Řekl jsem ve svém referátě, že je nutno, má-li to prvé míti svůj význam, zachovati nejpřísnější pokladní gesci, starati se, aby stát vydával jen tolik, kolik přijímá. Ale poukazuji znovu, že tímto způsobem se plní určitý úkol, stejně jako se pomáhá k úsporám ve státním rozpočtu.

Bylo obecně vyslovováno přání, aby důvěra veřejnosti byla posílena tím, že se zabezpečí užití výnosu této půjčky jen k obecně prospěšným investicím, které jsou naznačeny v zákoně. Mohu jen vysloviti přání, aby toho úkolu bylo dosaženo tím, že při provádění prací bude výnosu této půjčky užito - jak bylo ujištěno p. ministerským předsedou a jak je to v intencích vlády-v nejtěsnější součinnosti s úspornou a kontrolní komisí, od níž očekáváme, že v nejbližší době začne svoji práci. Mám za to, že ta důvěra, na jejíž důležitost řada řečníků v debatě poukazovala, byla by v součinnosti s úspornou a kontrolní komisí získána nejlépe.

Pokud se týče pozměňovacích návrhů, vyslovuji se proti návrhu posl. Štětky, dr Sterna, Jurana a soudr., kteří chtějí založiti půjčku na principu nucenosti, zatím co vláda právem navrhuje, aby to byla půjčka dobrovolná, která bez donucovacích prostředků má opatřiti výnos, půjčka, která naopak má býti vybavena co nejlépe, aby občanstvo co nejvíce mohlo upisovati. Z téhož důvodu se vyslovuji i proti eventuálnímu pozměňovacímu návrhu posl. Štětky, dr Sterna, Jurana a soudr., kteří navrhují, aby §§ 6 až 12 osnovy byly škrtnuty, neboť tím by právě to vybavení půjčky, které má býti pobídkou k upisování, jakož i řešení otázky pokladní hotovosti a pod. bylo zmařeno. Proto se vyslovuji proti tomuto návrhu.

Jsou zde dále dva návrhy: návrh posl. Geyera a druhů a návrh posl. Krumpe a druhů, které směřují v podstatě k tomu, aby bylo předem v zákoně stanoveno teritoriální rozdělení této půjčky. Mám za to, že jistě bude nutno, aby byl vzat zřetel na všecky důležité okolnosti a tedy také na oblasti nezaměstnaností zvláště postižené, ale není možno, abychom prostě určitými procenty předem rozdělení této půjčky petrifikovali, poněvadž peněz těchto musí býti užito způsobem racionelním, takovým, který odpovídá jednotnému hospodářskému plánu a který nemůže následkem toho býti již předem dotčen tím, že by byla stanovena procenta, podle kterých výnosu půjčky má býti užito. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Z tohoto důvodu si dovoluji vysloviti se proti návrhu posl. Geyera a druhů k §u 4, odst. 3, a z téhož důvodu se vyslovuji i proti návrhu posl. Krumpe a druhů k §u 4.

Naproti tomu doporučuji, aby byly přijaty pozměňovací návrhy posl. dr Černého, dr Hodáče, Bergmanna, Pika, Hackenberga, dr Noska, Windirsche a druhů, jež jsou v podstatě dva.

První směřuje k tomu, aby v poslední větě v odst. 3 §u 5 bylo nahrazeno slovo "tříčtvrtinové" slovem "dvoutřetinové" a slovo "tříčtvrtinového" slovem "dvoutřetinového". Podstata tohoto návrhu spočívá v tom, jak již bylo podotčeno v debatě, že k §u 5 bylo dodáno, že samosprávné svazky mohou také tenkráte užíti podílu půjčky, nejsou-li příslušné práce obsaženy v rozpočtu, že však je nutno, aby příslušné zastupitelské sbory se o tom usnesly 3/4 většinou. Na návrh četných zástupců z kruhů samosprávy bylo toto ustanovení změněno. Poukázali, že jeho přijetím by se mohlo podstatně ztížiti provedení těchto prací, a žádali, aby ustanovení bylo změněno. Z toho důvodu doporučuji, aby byl schválen a přijat právě přečtený návrh posl. dr Černého a druhů.

Další návrh posl. dr Černého, Bergmanna a druhů praví, že se navrhuje, aby tečka na konci 1. odstavce §u 6 byla změněna v čárku a aby byl doplněn odstavec ten takto: "nebo pro přestupek podle čl. 2., odst. 3. zák. ze dne 15. července 1932, č. 121 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel."

Smysl tohoto ustanovení je tento: Vláda ustanovením §u 6 sleduje cíl, aby byla upsána půjčka na základě kapitálů, jež byly do r. 1931 při přiznání k dani zatajeny. Vládě záleží ovšem na tom, aby tímto způsobem byly učiněny podkladem přiznání a úpisů také kapitály, které jsou po případě v cizině. Má-li se tak díti, je nutno, aby se amnestie nevztahovala pouze na trestní ustanovení berních zákonů, nýbrž aby zde byla také amnestie z přestupku, který je stanoven podle zákona na ochranu měny. Poněvadž amnestie tam obsažená byla terminována, je nutno, aby do zákona bylo dáno ustanovení, kterým by nyní tato amnestie, pokud se týče příslušného článku onoho zákona, byla doplněna. Amnestie v onom zákoně se osvědčila a byl přece jenom značný příliv devis, k němuž došlo na základě tohoto ustanovení. Z toho důvodu doporučuji přijmouti návrh, který ostatně souhlasí úplně s intencemi vládními.

Tyto návrhy si dovoluji doporučovati k přijetí a dovoluji si zároveň doporučiti, aby návrh s těmito změnami byl schválen. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov, jakož i o prohlášení ministra financí, učiněném ve 254. schůzi sněmovny dne 14. března 1933.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Budeme hlasovati nejprve o osnově, která je odst. 1 pořadu: