Hitler po linii nacionálně-fašistické pod heslem proti versaillskému systému chystá válku na záchranu německých, italských, maďarských a rakouských kapitalistů. Buržoasní vlády Francie, Polska, Československa, Jugoslavie a Rumunska pod heslem "proti fašismu - na obranu demokracie!" budou hájiti zájmy svých kapitalistických skupin. Pracující lid všech států musí státi opravdu v pohotovosti, neboť se hraje o kůži pracujícího lidu na celém světě. Dělnická třída nesmí podlehnouti falešným heslům z obou táborů versaillského paktu. Přes rozpory mezi kapitalistickými skupinami, které se dnes tak markantně jeví, zůstanou v závěru jen dvě třídní fronty. Na jedné straně Sovětský svaz a proletariát všech kapitalistických států, na druhé straně starý kapitalistický svět, buržoasie a její pacholci. Pracující lid musí býti připraven. "Proletáři všech zemí, spojte se!" Tak zní dějinný odkaz velikého myslitele a socialistického vědce Karla Marxe. [ ]. Pracující lid musí býti pohotově a musí býti připraven, aby v každém kapitalistickém státě připravil porážku vlastní buržoasii. (Tak jest! Výborně! - Potlesk komunistických poslanců.) Tato válka, kterou připravuje krachující kapitalismus, musí býti válkou poslední! Jen cesta, po které šli ruští dělníci a rolníci, vedeni nesmrtelným vůdcem Leninem, zajistí pracujícím lidem práci, chléb, svobodu a učiní na vždy konec vražedným válkám! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. dr Reisz.

Posl. dr Reisz: Slávna snemovňa! Emisia novej štátnej pôžičky práce a sníženie úrokovej sadzby štátnych pôžičiek sú veľmi dôležitými pre vývoj československých štátnych financií. Tieto dva návrhy zákonov dokazujú, že hospodárske a finančné pomery československé sú nadosť pevné a konsolidované k tomu, aby napriek obrovskej kríze podarilo sa nám umiestiť novú vnútornú štátnu pôžičku a zároveň boli sme v stave standard štátnych pôžičiek snížiť so 6% na 5%.

Znamená to pre nás skúšku naších vlastných síl a táto skúška musí sa v záujme štátu dobre podariť. Každý loyálny štátny občan a každý vlastenec je povinný k tomuto zdaru podľa svojích síl a možností prispieť. Nestačí štátnu pôžičku len odhlasovať, nestačí pánu ministrovi financií k novej štátnej pôžičke len blahopriať, lež treba štátnu pôžičku aktívnou spolučinnosťou upisovať a dať upisovať.

Po tejto stránke dovoľujem si dovolávať sa svojej rozpočtovej reči zo dňa 7. februára tohoto roku, v ktorej som prehlásil, že my, v tomto štáte jestvujúci Židi, v dôsledku našej dôvery k tomuto štátu a našej lásky k nemu štátnu pôžičku v rámci našich vlastných možností budeme upisovať, a ja teraz len opakujem toto svoje prehlásenie, že totiž budeme pokladať za našu povinnosť v týchto ťažkých dobách vlasteneckým spôsobom brať účasť podľa naších síl na upisovaní.

Aby upisovanie novej štátnej pôžičky sa čo najlepšie zdarilo, bolo by treba učiniť určité opatrenia, a nakoľko z dôvodov technických nebolo by to už možné učiniť v samom návrhu zákona, vtedy vláda, rešp. pán minister financií v obore svojej vlastnej pôsobnosti by mali túto otázku vyriešiť.

Návrh zákona totiž poskytuje výhody len poplatníkom, ktorí so svojimi daniami zostali dlžní do r. 1930, naproti tomu poplatníci, ktorí svoje dane riadne platili, alebo ktorých dane sú práve v odvolacom pokračovaní, nezúčastnia sa týchto výhod. Znamená to nespravodlivosť voči riadnym poplatníkom a snižuje bernú morálku to, že výhod dostáva sa len tým, čo svoje dane nezaplatili. Nech tedy ráči pán minister financií poskytnúť určité výhody tiež poplatníkom, ktorí svoje dane riadne zaplatili a ktorí teraz štátnu pôžičku upisujú, lebo i to by prispievalo k úspechu a zdaru novej emisie.

Snížením úrokovej miery, rešp. zdanením kuponov štátnych cenných papierov usporí pán minister financí ročite asi 250 mil. Kč a toto opatrenie je však aj ináče potrebné a odôvodnené. Žiadam pána ministra financií, aby dane, ktoré boly podrobené odvolaniu, a u ktorých toto odvolanie ešte nie je vybavené, boly odpisované a nie vymáhané a aby tieto odvolania, kde sú odôvodnené, boly na Slovensku a Podkarpatskej Rusi čo najskôr vybavené.

Tiež pri exekučnom vymáhaní daní má sa pokračovať specielne na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi s náležitým pochopením a obozretnosťou, aby pri vymáhaní nedochádzalo k takým zbytočným atrocitám, ako sa to vo veľa prípadoch bohužial a mnohokráť stalo.

Takýmito a podobnými opatreniami by pán minister financií vzbudil v poplatníkoch tiež záujem o novú emisiu pôžičky a odstránil by tu nepriateľskú náladu, ktorá vo veľa prípadoch sa u niektorých poplatníkov voči eráru vyskytuje a znamená pre štát len škodu.

Napokon vyzývam pozornosť vlády, aby peniaze, ktoré si opatrí štátnou pôžičkou, obrátila len na investície, pri ktorých nemôže dojsť ku špekulácii s cenami na škodu štátnej pokladne. Myslím tu aj na kartely, lebo je na pr. nemožnosťou, aby sme platili kartelu premrštene vysoké ceny za cement používaný pri stavbách a opravách ciest. Nutno tedy otázku kartelov čo najsúrnejšie upraviť, lebo nemožno z peňazí štátnej pôžičky tak ťažko nabývanej premrštené špekulatívné ceny platiť.

Nutno pri tejto príležitosti upozorniť vládu na to, aby práce a dodávky boly zadávané so zreteľom aj na záujmy Slovenska a Podkarpatskej Rusi, kde je chudoba ľudu citeľnejšia než v ostatných zemiach republiky.

Pán minister financií by mal väčšiu pozornosť venovať možnosti predaja a lombardovania štátnych pôžičiek, ako som to už vyložil vo svojích predošlých rečiach. Jestliže by vláda mohla po tejto stránke poskytnúť nejakej garancie, je isté, že i upisovanie práve prejednávanej novej pôžičky by sa o veľa lepšie zdarilo.

Upisovanie novej štátnej pôžičky musí byť všeobecnou povinnosťou a ja v tomto smysle sľubujem pomoc svoju a svojej strany. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Štětka.

Posl. Štětka: Paní a pánové! Projednávané vládní návrhy zákonů půjčky práce a daně kuponové obsahují ve své podstatě dvě věci: 1. opatřiti státní pokladně peníze, které jí nezajistil úhradou státní rozpočet a hlavně nyní k úhradě deficitu tohoto státního rozpočtu; 2. co možná nejméně vydati na t. zv. neproduktivní výdaj, do čehož však nejsou počítány výdaje na militarismus, přípravy k válce, výdaje na četníky, policii, soudy, podpory, kultus atd., nýbrž výdaje na podporu nezaměstnaných a jejich hladových rodin. A rovněž výdaje k plnění povinností, k nimž se stát zavázal dnes zdaněnými půjčkami drobných střádalů. To znamená, zejména pokud jde o daň kuponovou, že touto daní budou postiženi drobní střádalové, neboť typičtí kapitalisté dovedou své finanční prostředky ukrýti tak, aby je měli jednak zbezpečeny před daněmi a jednak zajištěny. To je podstata obou vládních návrhů. Jedna i druhá po t. zv. vyrovnaném státním rozpočtu na r. 1933 je pro dnešní držitele moci tak důležitá, že občané tohoto státu - mám na mysli jen občany drobné, t. j. pracující, kterých se obě věci živelně dotýkají - nemají se dověděti skutečnou pravdu o opatřeních vlády "lidu" Nemají se dověděti pravou příčinu, proč vláda má tak najednou velkou starost s opatřením práce pro nezaměstnané, když až dosud neudělala nic pro zaopatření práce.

Všechny zprávy o chystaných opatřeních vlády na léčení nezaměstnanosti, o práci pro nezaměstnané, v souvislosti s půjčkou práce, o chystaném útoku na podpory v nezaměstnanosti jsou konfiskovány v dělnickém rudém tisku, dokonce Meissnerovi panoši, rakouští to troubové ve zlatých límcích, zabavili v dělnickém rudém tisku i půjčku práce, jak je toho dokladem konfiskace "Rudého práva" z 11. března t. r., kde, prosím, censor zabavil doslova: "Půjčka práce" (Výkřiky komunistických poslanců.) [ ]. V této zprávě dokonce zkonfiskoval, co jinak prošlo v "Českém slově". Abych to dokázal, ocituji doslova uveřejněný článek (čte):

"Půjčka práce. Zprávy o ní jsou v "Rudém právu" stále konfiskovány. Vláda chrání důsledně "vzácný statek demokracie", který si Československo na rozdíl od Hitlerovského Německa zachovalo. Včera byl nám zkonfiskován již po druhé celý článek o investiční půjčce "práce" i s nadpisem. To mluví samo za sebe. Protože se tedy nesmí samostatně o půjčce psáti, jsme nuceni citovati pouze vládně socialistické "České slovo" z pátku 10. března."

Teď nastává citace "Českého slova": "Dnes bude patrně skončeno jednání o investiční půjčce práce. Jest už proto také zcela jisté, že zákon o půjčce bude podán v úterý sněmovně. Pokřik oposičního tisku, že se o půjčce jedna za zavřenými dveřmi, není nic více než hloupé zneklidňování veřejnosti. Neboť je samozřejmé, že vláda nemůže o tak vážných finančních věcech jednati na Václavském náměstí a nemůže o nich informovati veřejnost dříve, dokud nepodá osnovy parlamentu."

To je citace "Českého slova" a nyní následuje: "K tomu jen podotýkáme, že to byl orgán vládní strany "Právo lidu", které první ukázalo na tajnost vládních vyjednávání o půjčce. Konečně dodáváme, že soustavné konfiskace našeho listu přicházely vždy před takovými dalekosáhlými opatřeními vlády, jako byla svého času na př. francouzská půjčka Československu nebo snížení platů státních zaměstnanců."

A nyní zase: "V hospodářské hlídce píše "České slovo" o půjčce ještě také toto" a teď je citováno "České slovo": "Nechceme ani věřiti tomu, co se tvrdí, že v rozpočtu investic ministerstva zemědělství v celkové výši 141 mil. Kč jsou zakryté subvence, a to 44˙9 mil. Kč na družstevní skladiště, 45˙6 mil. Kč na družstevní lihovary, 3˙5 mil. Kč na podporu chovu koní, 9˙2 mil. Kč na družstevní mlékárny, 8 mil. Kč na stáje pro plemeníky, 9 mil. Kč subvence pro chov drobného domácího zvířectva, 6 mil. Kč na pastvinářství a 17 mil. Kč na budování a rozšiřování zemědělských škol. Věcí "Českého slova" je, aby nevěřilo. Věcí čtenářů - aby uvažovali."

Toto bylo od a až do z i s citováním "Českého slova" v důsledku půjčky práce, tedy i s půjčkou práce zkonfiskováno. (Výkřiky posl. Jurana.)

Půjčka práce tedy propadla konfiskaci, ba dokonce byla ve "Večerníku Rudého práva" 15. března zkonfiskována i zpráva, že půjčka práce byla ve sněmovně již rozdána. A v dnešním "Rudém večerníku" byla zkonfiskována zpráva, že komunistický klub poslanců podal v této sněmovně návrh, aby se dostavil ministr spravedlnosti dr Meissner a odpovídal se za hitlerovské řádění pražské censury. Tento fakt, tato skutečnost byla zkonfiskována. Je to něco neslýchaného, je to čin, který odporuje i nejprimitivnější svobodě tisku, je to kopírování malého československého Hitlera. Jménem komunistické strany a všech pracujících protestuji co nejrozhodněji proti všem pokusům umlčeti rudý proletářský tisk jako jediný tisk hájící zájmy všech pracujících v době, kdy je v sázce statisíce proletářských rodin a jejich životů. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Vládní návrh zákona o půjčce práce je druhým státním rozpočtem na úhradu nevyrovnaného rozpočtu prvého. Je to první záplata na velkou díru v rozpočtu, která zůstala na "vyrovnaném" stát. rozpočtu přes všechno ujišťování vládních činitelů. Půjčka práce má býti východiskem z finanční krise státní pokladny. Volal-li pan zpravodaj posl. Hodáč dnes s tohoto místa do poloprázdné sněmovny, že půjčka práce je na národohospodářsky odůvodněné potřeby s vyloučením vydání neproduktivních, t. j. podpory nezaměstnaných, pak měl jako zástupce finančního a průmyslového kapitálu dodati: neproduktivním vydáním ze státní pokladny je i sanace bank a průmyslových podniků, které už stály stát mnoho miliard.

Útok, který jsme slyšeli z úst zástupce těžkého kapitálu posl. Hodáče na podporu nezaměstnaných, je jen otevřenějším doznáním skutečnosti, kterou obsahuje půjčka práce. Pod záminkou, že bude výtěžek půjčky práce sloužiti, jak se vláda ve svém návrhu zaklíná, jen a jen na zaopatření práce nezaměstnaným, je poslední přípravou k rozhodné ráně proti podporování nezaměstnaných, k zhoršení gentského systému, k vyřazování sezonních dělníků z podporování, k omezování stravovací akce pro hladové dělníky a k tomu, jak předseda vlády Malypetr prohlásil 14. t. m. k žurnalistům o reorganisaci gentského systému, že "kdo ještě má, nebude vůbec podporován". Vláda tedy chystá v nejbližších dnech nejrozsáhlejší útok na podporu nezaměstnaných, a je proto nebezpečí z prodlení. Každá zpráva o chystaném útoku propadá konfiskaci, což jen potvrzuje nutnost, aby dělníci okamžitě ve všech závodech nastoupili ve společné frontě se všemi nezaměstnanými proti útoku na gentský systém, za podporování všech nezaměstnaných alespoň 30 Kč týdně na jednoho nezaměstnaného a 10 Kč na rodinného příslušníka a alespoň 1 Kč denně na dítě, chléb a mléko.

Vládní návrh zákona především stanoví, že výtěžek půjčky práce bude napřed sloužiti k úhradě potřeby, kterou finanční zákon k rozpočtu ustanovil, k uhražení t. zv. rozpočtových investic státních podniků v částce 347 mil. Kč. Důvodová zpráva však k tomu říká doslova: "Již v minulém roce nebylo lze pro nedostatek potřebného úvěru provésti preliminované investice." Co to znamená? To znamená, že nechtěl státu již nikdo na investice půjčiti, poněvadž stát nezaplatil staré investice, které dnes zamrzly. [ ]. O této skutečnosti je přesvědčen každý, kdo nemá hlavu jen proto, aby měl kam dáti klobouk, každý, kdo není placeným agentem finančního kapitálu. Nevěří-li dnes pracující třída, její ohromná většina takovým vládním slibům, jaké jsme slyšeli z úst p. ministra financí a p. zpravodaje posl. Hodáče, má to své hluboké příčiny, které vy, pánové, neodstraníte sebe zuřivější censurou, sebe zuřivějším útokem na nezaměstnané, sebe zuřivějším náporem na pracující třídu vůbec. Pracující třída má velmi cenné zkušenosti pro třídní boj z vašeho stálého slibování, neboť se přesvědčila o tom, že od vás sliby znamenají velmi těžké hříchy pro pracující třídu. Už dva roky stále jen a jen melete hubami o práci pro nezaměstnané, [ ], už dva roky se stále dlužíte na investice a investiční práce pro nezaměstnané, ale nezaměstnaných stále a stále přibývá, den ode dne roste jejich bída a hlad. Už dva roky každodenně lamentujete a osočujete nezaměstnané, že jsou vyžírači republiky.

Pánové, jen stručný přehled léčení nezaměstnanosti a opatřování práce pro nezaměstnané usvědčuje vás z nepravdy toho, co dnes za pravdu prohlašujete. Pánové, co myslíte, že je někdo ještě tak hloupý, aby neviděl vámi líčený špek již dávno zasmradlý, což myslíte, že každý rok opakovaná komedie s opatřováním práce a sluníčky může se vám beztrestně dařit až do nekonečna?

Pánové, mýlíte se! Lid dnes už dobře ví, kde začínají vaše sliby a kde potom končí. Kolikrát jste již začínali roztáčet kolečka stojících fabrik a pokaždé zbyl z toho jen smrad po korupcích a ohromné zisky pro jednotlivce. Pánové, začali jste r. 1930 řešit krisi, nezaměstnanost, hlad a bídu po vyrovnaném státním rozpočtu půjčkou 150 mil. Kč na zmírnění následků hospodářské krise. Výslovně jste tehdy při projednávání zákona řekli, že je to na zmírnění bídy nezaměstnaných. Jak to dopadlo, pánové? Cituji ze státní účetní uzávěrky za r. 1931 vyúčtování těch 150 mil. Kč na podporu nezaměstnaných, kterých bylo užito takto (čte): 1. Na zmírnění následků hospodářské krise, nákup strojů, traktorů na pomocnou akci Centrolenu, na výsatbu ovocných stromů a vinné révy vydáno 34 mil. Kč. 2. Na příspěvcích na nouzové práce, to jsou příspěvky podnikatelům, kteří nezaměstnaným platí poloviční mzdy, 28 mil. Kč, a za takto organisovanou práci nezaměstnaných odborovým organisacím 5 mil. Kč. Z toho nezaměstnaní neměli ani korunu, zbytku pak, po odečtení správních a jiných výdajů, které ve prospěch nezaměstnaných nepřišly, asi 30% ze 150 mil. Kč dostalo se nezaměstnaným. Při tom byla zde ještě [ ] odvaha tvrditi, že 150 mil. Kč dostali nezaměstnaní. Ovšem zbytkaři, kteří v životě nepracovali, nakoupili si z těchto prostředků traktory a stroje, nasázeli si vinnou révu a ovocné sady, aby pomocí těchto prostředků mohli vykořisťovati.

R. 1931 hned v únoru jste přišli s investiční půjčkou 1300 mil. Kč jako s protiakcí proti nezaměstnaným, kdy 25. únor byl dnem generálního nástupu nezaměstnaných do boje za chléb a práci. Tvrdili jste, že tato půjčka znamená zaměstnání několika desetitisíců nezaměstnaných. 25. únor minul, a jak to dopadlo? Cituji "Novou svobodu", č. 11 z r. 1931, kde se praví o této investiční půjčce toto: "Obnos 600 mil. Kč, který připadl z investiční půjčky státním drahám, je stráven téměř celý. Vedle toho jsou tu vyzvednuté zálohy v obnosu 529 mil. Kč, které si státní dráhy musily vypůjčiti, aby kryly provozní schodky. Rovněž obnos 64 mil. Kč na jiné investice státních podniků není ničím jiným, než obnosem, který byl již proinvestován." Kdybych byl u lidové strany, řekl bych amen, poněvadž pak je puntík a 1300 mil. Kč je fuč.

Konečně - do třetice všeho dobrého - přišla vláda s návrhem půjčky jedné miliardy Kč, a zase není žádná náhoda, že to bylo zrovna po skončeném vyrovnání státního rozpočtu na r. 1932, kde, jak říkal § 2 vládního návrhu doslova, peníze takto opatřeného se mělo použíti "k překonání obtíží způsobených mimořádnými hospodářskými poměry". To bylo určení této půjčky. Historie této půjčky, která byla poskytnuta francouzským kapitálem Československu, je více méně známá a cítí ji na svých hřbetech zejména státní zaměstnanci, poněvadž jedna z podmínek dosažení této půjčky zněla: snížení platů státních zaměstnanců. Pomalu však o půjčce, kterou čekali českoslovenští nezaměstnaní, zvěděla veřejnost, co se s ní stalo. Jaký byl její osud? Skončila v pokladnách zbrojařských průmyslníků; tam a ne jinde je její konec. Tak končily až dosud všechny pokusy o zaopatření práce nezaměstnaným se strany správy státu.

Pánové, máte ještě odvahu diviti se, vyslovujeme-li doložené pochybnosti o neupřímném mínění vaší půjčky práce vámi dnes podle vládního návrhu projednávané? Pánové, jestliže přichází vláda s návrhem na půjčku práce a se zaklínáním, že tato půjčka bude již opravdu sloužiti jen a jen na zaopatření práce pro nezaměstnané a že jí nebude zneužito na subvence a jim podobná vydání, pak prohlašujeme my, zástupci strany komunistické v této budově, a s námi milion nezaměstnaných: Sem s půjčkou, sem s finančními prostředky, které jsou tu, a o tom není pochyby, že peníze tu jsou, ale pro zaopatření práce nezaměstnaným, na zaopatření chleba pro hladové rodiny nezaměstnaných nestačí pak, jak vláda navrhuje, dobrovolná půjčka, nýbrž my navrhujeme - a jsme toho názoru nejenom my, celá pracující třída - že je nutno, aby byla tato půjčka povinná pro všechny majetné vrstvy.

Drobní občané tohoto státu nemají a velcí pánové dobrovolně nedají. Proto navrhujeme, aby půjčku práce byly povinny upsati všechny osoby ať fysické či právnické, jejichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč, výše půjčky pak aby byla stanovena odstupňovaně podle majetku a jeho účelu.

Ale vedle toho navrhujeme, aby úrok a úmor půjčky byly kryty ze zvláštní silně odstupňované daně důchodové osob, jejichž roční důchod přesahuje 100.000 Kč, aby tak umořovací a úroková služba nebyla házena státu na krk.

Stavíme se se vší rozhodností proti amnestování daňových defraudantů. Amnestii daňových defraudantů navrhuje vládní návrh zákona o půjčce práce pro ty, kteří, jak říká návrh, "upraví-li své daňové přiznání obnosem zamlčeným a upíší-li půjčku práce, stanou se beztrestnými, nebudou jim z dodatečného přiznání zatajeného příjmu předepsány ani daně," čili jejich zatajený příjem stane se tímto zákonem nezdanitelným.

Toto ustanovení pokládáme velmi mírně řečeno za hotovou provokaci, za neslýchanou věc, neslýchaný výsměch všem drobným poplatníkům dnes tímto režimem ochuzených, připravených na mizinu, kteří, dokud měli, platili do poslední koruny. Dnes, kdy nemají, mají býti honěni exekutory, mají býti podle vašeho vsazeni do kriminálů, mají býti strašeni, až vydají poslední korunu. Kolik set tisíců je dnes těch nejlepších plátců daní státu, jak to bylo doznáno i samotným panem ministrem financí, že jsou jimi dělníci, zřízenci a všichni pracující, kterým se daně ze mzdy a platů srážely a, jak musel doznati také p. gen. zpravodaj rozpočtu posl. Remeš, sráželo se jim mnohem více, než se mělo, kteří však zůstali dnes bez práce, to znamená bez životních prostředků, a majíce přeplacené daně dosud nevrácené, jsou vsazováni do kriminálů jenom proto, že jdou a veřejně žádají práci a chléb.

Vládní návrh o půjčce práce ve směru amnestie daňových nedoplatků jde dále a navrhuje 25% slevu nejen tomu, kdo upíše půjčku práce, nýbrž stačí, když si dlužník opatří potvrzení, které dostane každý upisovatel, aby docílil 25%ní slevy daňových nedoplatků, které může, jak k tomu přímo svádí důvodová zpráva, pak prodati a na tomto potvrzení vydělati. Pánové, je to něco tak nemravného, říká se tomu obrazně obchodního, že budou zde dány všechny podmínky k nezřízenému keťasování, které konec konců ve svém důsledku bude znamenati ohromné kšefty finančních machrů a snížení daňových nedoplatků milionářům a milionářským společnostem. Ale za to kurs při vymáhání daňových nedoplatků na prodlužených domkářích a drobných živnostnících, kteří dnes klesají a bankrotují pod daňovým karabáčem, bude zostřen a budou vymáhány daně, jak také duch celého návrhu říká, nejostřejšími prostředky.

Pánové, cárem papíru jsou všechny vaše trestní sankce na milionářské daňové defraudanty ve všech vašich zákonech. Svého mocenského postavení neumíte použíti, kde se jedná o zločinecké defraudování daní kapitalisty, ale za to pomocí četníků, pendreků a kriminálů zabavujete poslední kozu chudého domkáře, poslední prostředek k obživě drobného živnostníka. Naproti amnestii všech milionářských daňových defraudantů navrhujeme my komunisté: "K provedení užitečných prací, na které nestačí výnos investiční půjčky práce, budiž použito daňových nedoplatků osob, jejichž jmění přesahuje hodnotu 500.000 Kč. Všichni takovíto dlužníci daní nechť jsou jmenováni v úředních listech a vystaveni tak na pranýř jako záškodníci. Daňové nedoplatky u těchto osob nechť jsou vymáhány exekučně do všech důsledků. Vedle toho navrhujeme, aby bezúročné půjčky, poskytnuté ze státní pokladny a vykázané účetní uzávěrkou za r. 1931 kapitalistickým společnostem, klusáckým spolkům, náboženským společnostem a kapitalistickým jednotlivcům v částce půl miliardy Kč, byly do měsíce vráceny státu a použity k provádění práce všeužitečné a všeprospěšné. (Výborně!)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Upozorňuji p. řečníka, že jeho řečnická lhůta už uplynula.

Posl. Štětka (pokračuje): Poněvadž vládní návrh zákona o půjčce práce nenaznačuje přesně, jaké práce a kde budou se konati a kde bude použito výnosu půjčky práce, proto my komunisté navrhujeme, poněvadž bereme půjčku práce vážně, aby takto námi navrhované půjčky práce bylo použito především na stavby silnic, okresních cest, regulace potoků, stavby mostů, škol a nemocnic, meliorace pozemků drobných zemědělců, stavby vodovodů, stavby domů pro nebydlící, a aby z výnosu této půjčky práce byly dány částky jednotlivým obcím a okresům na tyto práce podle počtu nezaměstnaných toho kterého místa a té které obce.

Takováto půjčka práce s přesným označením povinností těch, kdož peníze mají a kdo i v době krise nejvíce vydělávají, aby oni nyní v době tísně také něco dali na t. zv. všeužitečné práce s přesně stanoveným účelem, jak navrhujeme a naznačujeme v našem návrhu, byla by s to dáti nezaměstnaným práci a chléb. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): K debatě se dále hlásí pan posl. Kremser. Uděluji mu slovo.

Posl. Kremser (německy): Slavná sněmovno! Půjčka, která jest rozdána ve sněmovně a o které se máme usnésti, jest starý požadavek, který jsme kladli od vstupu do vlády a žádali, aby došlo k investiční půjčce, aby se opatřila práce. Jest to nyní prvý větší pokus opatřiti nezaměstnaným práci půjčkou a doufáme, že půjčka bude rozdělena tak, že se budou prováděti práce také v oněch krajích, kde jest největší nezaměstnanost. Půjčka by úplně pozbyla svého účelu, kdyby se neopatřila práce v oněch krajích, kde máme největší nezaměstnanost ve státě. Musilo by však býti postaráno také o to, aby pracemi, které se budou prováděti z půjčky, byli zaměstnáváni skutečně jen nezaměstnaní.

Rozhodující jest, kde a jaké práce se budou prováděti. V důvodové zprávě k návrhu se sice praví, že to mají býti práce, při nichž převažuje mzdový koeficient, to znamená, že v nich jest obsaženo málo nákladu za materiál a hodně za pracovní mzdu. V podstatě půjde tedy o stavbu silnic a pozemní práce, které se mají prováděti, poněvadž při nich náklady na materiál jsou nejmenší a mzdový koeficient největší. Při tom bychom však také rádi upozornili, že při stavbách silnic třeba pamatovati také na severočeské území, poněvadž také v severních Čechách musíme vystavěti řadu důležitých silnic, kterých naléhavě potřebujeme. Při otázce této půjčky bylo by třeba také uvažovati o otázce úpravy pracovního trhu a ti, kdo nejvíce útočí na nezaměstnané a kritisují poskytování podpor a zřízení vyživovací akce, jsou však také největšími nepřáteli úpravy pracovního trhu a staví se nejvíce na odpor proti návrhu ministerstva soc. péče, který má provésti důkladnou úpravu pracovního trhu ve státě. Ale musíme také žádati, aby při pracích, které se budou prováděti touto půjčkou, bezpodmínečně platil výhradně 40hodinový pracovní týden.

Úzce s tímto souvisí také druhý zákon o dani kuponové. Snížení úrokové míry jest národohospodářská nutnost. Musí býti snížena jak úroková míra z vkladů, tak také z úvěru. Ale hlavním úkolem zákona bude zajisté, což již také umožnily dřívější zákony, aby v souvislosti s tím zmenšil rozpětí mezi úrokovou bankovní mírou a úrokovou mírou úvěru. Největším zatížením jest dnes bankovní úroková míra, a dojde-li zde k ulehčení, bude to míti vliv na národní hospodářství.

Při rozpravě zabývali se někteří řečníci také otázkou nezaměstnanosti. Někteří páni se domnívali, že jest nutno, aby v této souvislosti vyjádřili také zde své nepřátelství k nezaměstnaným, a pan kol. dr Keibl byl toho mínění, že máme poměry, že si lidé již zvykli na nezaměstnanost a nemají již vůbec v úmyslu konati nějakou práci, že je to tak jako za války, kdy prý si mnoho lidí přálo, aby válka trvala mnohem déle. Věc má se zde ovšem tak, že pan dr Keibl vybral si špatné přirovnání, neboť vrstvy, kterým záleželo na prodloužení války, nemůžeme hledati mezi nezaměstnanými, nýbrž jsou to ti, kdo nejvíce nadávají na nezaměstnanost a kdo nezaměstnané nejvíce tupí.

Druhý kousek pochází od řečníka slovenské ľudové strany kol. Siváka, který mluvil o korupci v ministerstvu soc. péče. Můžeme zde zajisté klidně říci, že právě od nich jest nemístné mluviti o korupci, že mají nejméně důvodu mluviti o korupci, a kdyby Československá republika měla v uplynulé době vesměs ministry tak čistého charakteru jako je soudr. dr Czech, byli bychom si jistě ušetřili v Československu mnoho ostudných afér. Páni, kteří mluví o korupci, pozbyli naprosto mravního práva pronášeti zde nějakou kritiku. U nich jest to jen záští proti dělnické třídě, vyslovenou záští proti dělníkům vůbec, jestliže se nepřetržitě pokoušejí vytýkati něco ministerstvu soc. péče, poněvadž nyní tam sedí muž, který se skutečně poctivou snahou soustřeďuje veškerou svou dovednost, aby pomohl nezaměstnanému dělnictvu a aby je podporoval v jeho nouzi. Tyto vrstvy neměly by důvodu, aby nějak kritisovaly zřízení v ministerstvu soc. péče a snahy, které tam vládnou.