Z tohoto základního poznatku třeba vycházet u nás i v cizině, posuzujeme-li investiční práce v dnešní době krise. Je velký rozdíl, ukládá-li na př. do svých stejně už velmi dobře vybudovaných silnic a železnic i jiných podniků Německo nové prostředky a dopouští se tak často osudné chyby přeinvestování, nebo provádí-li dnes veřejné investice naše republika, která v oboru veřejných staveb je zanedbána a podinvestována.

Tato situace naší republiky umožňuje, že na rozdíl od ostatních států, trpících dnes krisí, může se Československá republika pustiti do velké řady investic a neriskovati při tom nic. Z celého věnce potřebných investičních prací mohou se u nás vybrati jen rentabilní nebo obecně prospěšné, protože výběr je dostatečný.

Nebylo by ovšem uměním, naopak bylo by chybou, kdyby se prováděly práce jen proto, aby se pracovalo a aby lidé našli zaměstnání, čili aby se uměle vyvolávaly investice, na něž by se jinak nepomýšlelo. Státnickým uměním a velkým činem sociálním bude, když se podaří překonávat dnešní dobu krise a dávat lidu zaměstnání tak, aby byly v době nouze vytvořeny hodnotné stavby, přinášející celku prospěch v budoucnosti. Je samozřejmé, že musíme býti proti všem investicím tak zv. rozpakovým, těm různým v poslední době do omrzení už "hladové zdi" nazývaným zbytečným nebo jiným takovým nerentabilním stavbám. Není to ostatně vždy jen přeinvestování, které ohrožuje zdravé podnikání a prosperitu. Někdy může škodit i neúčelné a neplánovité rozvržení prací, jak ukazuje dobře příklad našeho Labe a jeho regulace. Tato regulace byla prováděna po léta roztříštěně, rozkouskovaně a následek toho byl, že se tu zakopaly velké miliony, které přijdou k platnosti teprve po urychleném a plánovitém provedení vodocestné předlohy. A právě výhodou této půjčky práce je, že má umožniti ve větším a velkorysejším měřítku plánovité provádění investičních prací a tím čeliti podobnému tříštění a neúčelnému provádění prací v budoucnosti při dostatečných prostředcích.

Při investicích veřejných nutno též přihlédnouti - a na to se často zapomíná - k tak zv. širší rentabilitě a eventuálním škodám, které vznikají celku, když určité práce provedeny nejsou. Neinvestuje-li se na př. potřebná částka do železničního svršku, vznikají na celé stavbě i na železničním parku nepoměrně velké škody. Podobně je tomu na př. u staveb školních, kde se rentabilita nemůže vyjadřovati peněžně, nýbrž kde vyšší kulturní úroveň přinese státu velký prospěch, nebo při investicích zdravotních, kde se chrání největší a nejcennější statek, totiž lidské zdraví, a kde se tedy musí hovořiti o rentabilitě v jiném smyslu. Zdůrazňujeme, že bychom si přáli, aby investice tohoto druhu byly prováděny, protože musíme posuzovati věci se širšího hlediska.

Přáli bychom si též, aby při provádění investičních prací se v dnešní těžké době nezaměstnanosti hledělo k tomu, aby byl zaměstnán co největší počet dělníků a aby se investice rozložily tak, aby kraje nezaměstnaností nejvíce postižené byly vybírány k většímu provádění investičních prací. K tomuto cíli bychom si přáli, aby na př. tam, kde je práce strojová zbytečná, nebo kde je potřebí větších investic, nebo kde se stejně dobře dá nahraditi práce strojová prací ruční, byla prováděna ručně; aby byl učiněn na veřejných stavbách konec všem zlořádům s prací přes čas, které se často vyskytují, a aby zde nebyla práce akordní, poněvadž to všechno jsou požadavky v dnešních těžkých poměrech krise a nezaměstnanosti jistě samozřejmé.

Přáli bychom si též - a události v okolních státech jsou v tom směru velkým mementem - aby se při provádění těchto prací bral náležitý zřetel na armádu mladistvých nezaměstnaných.

Z krajů, které jsou nejvíce postiženy a kde opravdu hrozí nebezpečí, že obyvatelstvo bude trpěti nebo už teď trpí hladem, chtěli bychom poukázati zvláště na oblasti v Rudohoří, zejména kolem Rotavy, pak na kraj textiláků a sklářů na Liberecku, Tanvaldsku a Semilsku, potom na kraj plzeňský, těžce postižený následkem nezaměstnanosti Škodovky a řady ostatních průmyslových závodů, z Čech pak zvláště ještě na kraj skutečský a hlinecký. Na Moravě chtěli bychom položiti velký důraz na ohrožený kraj ostravský, jehož zástupci už několikráte přišli se znamenitě propracovaným, účelným a správným plánem, potom na některé kraje Slovenska a zejména též na východní a severní část Podkarpatské Rusi.

V tomto směru bude nutno, kde nepůjde o jejich koncentrování na jednom místě nebo o veliké stavby monumentální, aby se vybíraly práce, které opravdu umožní co nejvíce opatření pracovních příležitostí. To jsou na př. investiční práce elektrisační, některé poštovní, železniční, dobře volené práce silniční a pak zejména pozemní práce všeho druhu. Když již se o tom plánu hovoří, chtěli bychom vytknouti, že při některých druzích investic bude třeba pamatovati při investicích ministerstva veř. prací zvláště na to, aby pozemní stavby nebyly škrtány, nýbrž aby byly více fedrovány, poněvadž dají velkému množství lidí příležitost ku práci. Státní správa musí dnes v četných budovách platiti velké nájemné, a když místo nájmu bude platiti úrok a amortisaci na půjčku k tomu účelu opatřenou, velmi často vyjde dobře a při tom ještě najde mnoho lidí zaměstnání.

Pokud jde o silnice, přáli bychom si, aby byly voleny podle možnosti vozovky buď trvanlivé, těžké, nebo alespoň střední a aby byly stavěny z materiálu domácího. Podívejme se na kraj skutečský, jak zcela zbytečně trpí právě tím, že se ta volba neděje v tom směru. Přejeme si, aby se velký důraz položil na inkamerování silnic a na problém vicinálních silnic na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Ve věcech silničních považujeme také za nezbytné novelování zákona o silničním fondu, protože při dnešním způsobu, když samospráva nemůže doplniti kvotu, která na ni připadá, subvence hromadně propadají, ačkoliv jsou nestátní silnice ve špatném stavu. Vždyť naše silnice jsou v mezinárodních automobilistických knihách označeny černě a naše republika jako stát, kterému se mají automobilisté právě pro špatný stav silnic vyhýbati. To je zajisté v zemi tak vyspělé, jako je naše republika, zbytečné.

Z pozemních staveb bychom chtěli položiti především důraz na školní stavby, a to zvláště na školní - stavby na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde tento problém jest nejen předním problémem kulturním, nýbrž i prvotřídním problémem hospodářským a politickým.

U investic poštovních nutno pamatovati na to, aby se do aktuálního plánu dostaly vedle projektovaných prací také ještě automatisace centrál v Karlových Varech, Liberci, Bratislavě, Brně, pokud nejsou provedeny, a aby také telefonisace celého státu byla s urychlením prováděna. Zde bychom chtěli vznésti vřelý apel ke všem povolaným činitelům, aby v celostátním zájmu byly tyto věci velmi fedrovány, poněvadž bez tohoto spojení, dokud není provedena telefonisace, není možno mluviti v pravém slova smyslu o jednotnosti a celistvosti Československé republiky. Mimo to nutno zdůrazniti, že investice pošt jsou opravdu vyloženě rentabilní i s hlediska finančního, nepřihlížíme-li ani k té širší rentabilitě národohospodářské.

Velmi často se hovořívá o investicích železničních, dělá se nad železnicemi kříž a prohlašují se za přítěž státní správy. Tu bych chtěl říci, že železnice, jak potvrzují zkušenosti z jiných států, jsou i tam následkem krise silně deficitní a dokonce relativně více než v naší republice. Je třeba zdůrazniti, že to zpívání labutích písní o osudu železnic je docela nesprávné, poněvadž železnice pro hromadnou a dálkovou dopravu zůstanou pro dohlednou a dlouhou ještě dobu nejdůležitějším dopravním prostředkem. (Tak jest!)

Naše železnice jsou v ohledu investičním velmi zanedbány. Chtěl bych vytknouti jen dvě věci, protože tu jde o ohromný podnik, který má bilanční hodnotu 16 miliard a kde zanedbáním, nedostatečným obnovováním a udržováním se způsobují velké škody přímo celému státnímu majetku. Tak na př. železniční svršek u nás na řadě tratí je starý 45 až 60 let, kdežto na př. v Německu na všech tratích jen trochu důležitějších nenajdeme svršek starší než 25 let. A také starší nemá býti. Obnova, když mají býti železnice opravdu v pořádku a nemá se žíti z podstaty, vyžaduje u nás, jak nám ministři v příslušných výborech dotvrdili, nějakých 360 mil. Kč ročně. R. 1927 věnovalo se na obnovu 130 mil. Kč, r. 1928 150 mil. Kč, r. 1929 220 mil. Kč, r. 1930 390 mil. Kč, r. 1931 192 mil. Kč a r. 1932 ještě méně. Vidíme, že se zde opravdu žije z podstaty. To je zjev nemožný v době, kdy jsou tisíce nezaměstnaných a kdy se právě na státním majetku tímto nedostatečným obnovováním a udržováním působí veliké škody. Je to, řekl bych, hříchem nejenom sociálním, nýbrž i národohospodářským, že tato věc se neřeší s hlediska opravdu všeobecného prospěchu a prospěchu podniku.

Jako zvláštní poznámku bychom chtěli k tomu podotknouti, že považujeme za nesprávné, když se stavba nových drah zařaďuje do investic státních podniků. Ty by měly býti ve zvláštním investičním programu vedle všeobecného investičního programu. To vyplývá z věcných důvodů.

U investic ministerstva zemědělství vítáme s velkým povděkem, že z rozhodujících kruhů byly rozplašeny obavy, že by se mohlo využíti investic k účelům subvenčním, a že také příslušné poznámky byly dány do zákona a do důvodové zprávy. Jistě by již předem podlamovalo půjčku, kdyby se mělo užíti jejích prostředků také k účelům subvenčním nejrůznějšího druhu, jak o nich psaly některé listy. Takové investice, které souvisí na př. s vodocestnými, vodohospodářskými pracemi, s elektrisací venkova, s různými zemědělsko-technickými problémy, s lesními melioracemi, s fondem rekultivačním, to všechno jsou věci, které vítá vřele nejen zemědělství, nýbrž i všechny ostatní vrstvy obyvatelstva, poněvadž si přejeme, aby všem složkám obyvatelstva bylo z této investiční půjčky přímo i nepřímo pomoženo.

Velmi byly utištěny až doposud všechny investice, které se zahrnují do pojmu investic zdravotních, poněvadž, bohužel, u převážné části činitelů, kteří v té věci mohou rozhodovati, je názor, že tyto investice nejsou rentabilní, jelikož krmiti nemocné a platiti lékaře není rentabilní. My se však na tyto věci díváme s hlediska docela jiného a myslíme, že lidské zdraví je cenným statkem a že, pokud jde zvláště o nemocnice, by se té věci mohlo pomoci, a proto bychom si přáli, ovšem bez zatížení státní pokladny, aby vedle tohoto investičního plánu se přikročilo k urychlené realisaci fondu lidového zdraví ve smyslu navrhovaném naším klubem, sen. Johanisem i členem zemského zastupitelstva Novákem, čímž by se umožnilo - zdůrazňuji ještě jednou, bez zatížení státní pokladny - vytvoření celé sítě nemocnic, jak vyžaduje zájem lidového zdraví.

Zvláště veliký důraz bychom chtěli položiti na investice samosprávné. Investice samosprávné tvoří větší část všech investic veřejných. Když se ty věci spočítají, je jich dohromady víc než investic státních. My víme dnes, že není žádná fráze, když se říká, že v tomto případě přijde pomoc opravdu až v hodině dvanácté. Když se uváží, že na př. 20 okresům v Čechách nestačí dnes celý výnos okresních přirážek ani na úhradu dluhové služby okresního dluhu, když 21 dalších okresů nemá nic, nebo jen bezvýznamné částky i na věc tak nevyhnutelnou, jako je nákup hmot, potřebných k udržování silnic - vidíme, že situace je opravdu velmi zlá, a v ostatních zemích republiky je situace ještě horší čím dále směrem na východ. Zemský výbor český podal ministerstvům zprávu o stavu nestátních silnic - podepsali ji nejvyšší úředníci, lidé velmi opatrní - která vrcholí v těchto věcech: "Jestliže tedy okresy neplatí nebo dokonce propouštějí své cestáře, jestliže silnice a mosty pustnou do té míry, že doprava po nich je životu a majetku nebezpečná, vzniká stav přímo ohrožující veřejný pořádek, o jehož zachování pečovati jest jedním z primérních úkolů veřejné správy státní."

A zde bychom si přáli, aby při dnešním strašném stavu samosprávy bylo vedle druhých akcí, jež jsme zde často zdůrazňovali, pamatováno měrou opravdu vydatnou a bez jakéhokoliv obcházení na investice samosprávné, aby se zejména samosprávě pomohlo také tím, že vedle těchto investic bude novelisován zákon o silničním fondu a že bude brzo uskutečněn také druhý zákon, po kterém se volá, zákon o investiční samosprávné přirážce.

Pokládáme také za nutné při této příležitosti zdůrazniti, že by bylo potřeba, aby v době co nejkratší byla zase uvolněna potřebná suma na produktivní podporu v nezaměstnanosti. I ta věc souvisí, třeba nepřímo, s investičními pracemi, protože přece jen je lépe, když se podpory vyplácejí v této formě, než když potom dochází k smutným zjevům, k hladovění a k zoufalému volání samosprávy v celých krajích. Dnes je na př. asi 4.000 žádostí řádně doložených a úřady i zkontrolovaných po stránce nezbytnosti a všech předpokladů, a bylo by potřeba asi 50 mil. Kč, aby se samosprávě velmi pomohlo. Kdo má na mysli opravdu zdravý a klidný vývoj poměrů v republice, měl by býti přítelem toho, aby se tato položka pokud možno zvýšila, nebo aspoň to, co je nezbytně nutno, aby v krátké době bylo uvolněno.

Investice se často jejich nepřáteli znehodnocují a podceňují. Ukazuje se na př. na to - i národohospodáři velkého jména tyto cifry publikovali - že u nás byly vydány - to byly ovšem ještě doby normální - 4 miliardy Kč na investice, proti 60 až 80 miliardám Kč celkové výroby, při čemž se říkalo, že to neznamená tolik, že tedy není potřeba tyto věci tak zvláště forsírovati, jelikož to v celém rámci hospodářském tolik neznamená. To by byla velká a osudná chyba, neboť za prvé byly uvedeny jenom investice státní, nikoli samosprávné, a potom bylo zapomenuto na to, co je vůbec nejdůležitější, že totiž investice nemají jen úzký význam finanční, nýbrž také další, že na př. - to jsou zkušenosti dosvědčené čísly a konkretně, zejména z Německa, Rakouska a Ameriky - jeden dělník při investicích zaměstnaný dá přímo a nepřímo práci 2 1/4 dělníkům dalším, čili můžeme říci přibližně, že 30.000 dělníků dá přímo a nepřímo zaměstnání dalším 70 tisícům lidem, neboť zaměstnaný dělník si koupí chléb, máslo, textilie, boty a dá práci hokynáři, řemeslníkovi, zemědělci, a ten buď to obstará jako zemědělec doma a tím si pozdvihne svou výrobu, nebo musí nakoupiti textilie, boty, železné nářadí atd. u příslušných továren, a tím se rozšiřuje stále širší kruh. S tohoto zorného úhlu se musíme na věc dívat a dále s toho, když lidé budou zaměstnáni, že se podpory dnes tolik vyčítané obrátí k účelům opravdu produktivním, vedle toho, že stát, když se trochu pohne hospodářský život, bude mít větší částky na daních atd. To jsou všechno problémy, které by se zdály na první pohled samozřejmostí, ale setkáváme se s nimi neustále v novinách a je třeba při této příležitosti, když se hovoří o půjčce práce, vyzvednouti veliký význam investic a tím vytvořiti zdravý základ pro získávání půjčky tím, že se vyzdvihuje její veliký a důležitý účel a poslání. My sami jsme si toho vědomi a je dobře, že také ve zprávách důvodových je zdůrazněno, že práce investiční představují jen jeden úsek v boji proti nezaměstnanosti. Dobré obchodní smlouvy nebo, abych uvedl jen jedno, změna prakse devisové ústředny, takové zákony, které znamenají po této stránce oživení nebo zvýšení konsumní síly obyvatelstva, zkrácení pracovní doby, to by byly prostředky v boji proti nezaměstnanosti stejně nebo ještě více snad účinné v některých směrech, ale my považujeme za nutné přece jen investiční práce označiti jako ideální prostředky nouzové, protože zde jde o stavby v mnohém směru rentabilní nebo obecně prospěšné. Chtěli bychom také zdůrazniti, když se hovoří o pracovních příležitostech, že bychom velmi rádi viděli také oživení stavebního podnikání, pokud jde o stavební ruch i soukromý, a zde myslím, že pro budoucnost, když se má celý rámec prací doplniti, nejvíce může pomoci a také rozřešiti definitivně tyto otázky, když bude rozřešena otázka levnějšího úvěru, levnějšího stavebního materiálu a levnějších stavebních míst. Letos v zimních měsících se agitovalo proti investičním pracem a proti myšlence investiční půjčky tím, že prý by se tyto prostředky braly soukromému podnikání, a tvrdilo se, že na jaře začne start podnikání soukromého, průmyslového a také snad se zemědělskou výrobou se trochu pohne a že bychom tomuto podnikání brali prostředky. To je naprosté nepochopení věci, poněvadž tyto investice až na nepatrné výjimky se vrací vždy zpět. Z takových prací, ať jsou to stavby mostů, elektrisace atd., vždy mají nejvíce prospěch podniky a zaměstnaní. To je věc pro nás samozřejmá a musí býti samozřejmá a musíme při této příležitosti právě vytknouti různým lidem, kteří o této věci psali a škodili dobré věci, že nepochopili její smysl, protože investice a jejich provádění znamená právě urychlení oběhu peněz, a v tom je právě veliký smysl při přemáhání krise.

Chtěl bych ještě poukázati na některé důležité věci. Investiční půjčka a provádění investičních prací může býti úspěšné a dobré tenkráte, když bude provázeno i řadou některých opatření dalších, velmi nutných a potřebných. Za ně považujeme především vydání nového zadávacího řádu, poněvadž se velmi často říká, že by se investic mohlo zneužíti, a my si nepřejeme, aby se jich zneužilo. Tato půjčka bude míti smysl tenkráte, když bude velmi přísná kontrola a budou-li se vybírati jen práce rentabilní, obecně prospěšné a když budou prováděny řádně a poctivě. Nepřejeme si, aby se muselo o této věci stále hovořit a psát, aby byly pro to utvořeny předpoklady, pevné předpoklady. To jde provést v době velmi krátké, aby tomuto zneužívání mohlo býti zabráněno. Když se mluvilo o vranovské přehradě, zdůrazňovali jsme potřebu vydání nového zadávacího řádu a kladli jsme důraz na to, aby byly zadávky při zadávání i při konečném súčtování zveřejněny a tak vystaveny veřejné kontrole. Tím by se znemožnilo velmi mnoho zlořádů v této věci a tím by se také to poctivé podnikání na druhé straně velmi podporovalo.

Bylo nám resortním ministrem p. inž. Dostálkem dáno ujištění, že tato věc se již v rychlosti projednává, a přáli bychom si také, aby byla jakýmsi takovým doprovodem této investiční půjčky.

A při této příležitosti je snad třeba akcentovat ještě jednu věc, a to, že není správné, když ty stavby se zadávají často firmám nejlacinějším. Není to mnohdy právě také nejlacinější, když se to těm velmi levným firmám zadá. Zde je třeba přihlížeti ke kvalitě práce, k jakosti, ke mzdě, aby byli lidé slušně a lidsky placeni při této věci. Je to přání, které bylo i odbornými kruhy zdůrazněno. Přáli bychom si, aby byl také ke každé větší nabídce připojen i rozbor cen, který by byl podstatnou částí nabídky a v němž by byla zakalkulována cena, a aby byly stanoveny určité ceny a minimální mzdy a také ty, které jsou v místě obvyklé. To je potřebí a tyto věci bude nezbytně třeba pojati i do těch podmínek, které budou pro všechny stavby veřejné i pro stavby samosprávné předpisovány.

Jiným velmi dobrým prostředkem, který by současně tuto věc kontroloval, bylo by vedle řádného zadávacího řádu také opatření parlamentní, úsporná kontrolní parlamentní komise, která již vlastně v parlamentě zřízena byla, ale bylo by třeba, aby právě vzhledem k nastávající půjčce a k investičním pracím ta věc i administrativně jiným způsobem se dala brzy do chodu a aby se opravdu na tyto veřejné práce dokračovalo velmi přísně, aby jakémukoli zneužití a zlořádu pro budoucnost se dalo předejíti.

Konečně třetím opatřením, kde je třeba ovšem zase také zákonodárného opatření - to je nezbytně nutné také jaksi v souhlase s touto osnovou a s jejími tendencemi - je změna stavebního řádu. Vždyť je zjev skoro již paradoxní, že my, v zemi tak vyspělé, stavíme podle 40 různých stavebních řádů a statutů a že taková Bratislava na příklad, město skoro světové, staví podle stavebního řádu z r. 1871. Byla již řada nesčetných anket, porad o této věci a je potřebí, aby nyní urychleně i tato věc byla skončena.

Pro věc samu, pro podnikání, pro dělnictvo, pro celou veřejnost by bylo dobře, kdyby veřejné stavby byly vypisovány podle možnosti jenom jednou a nejvýše dvakráte v roce, a to souborně, aby nedocházelo k roztříštěnosti a nakupení staveb bez ohledu na souvislost prací v různých oblastech. Je samozřejmo, že musí býti učiněny výjimky a že se to nedá vždy soustřediti, ale přece jen třeba tuto zásadu postaviti jako pravidlo. Soustředěním vypisování staveb a dbáním soubornosti získal by se přehled a uspořilo by se mnoho práce úředníkům a podnikatelům.

Bylo by velmi dobře, aby jako zásada se dalo také, že po vypsání prací mají býti práce zadány do dvou měsíců a kolaudace provedeny za 4 měsíce po odevzdání účtů, a aby jen výjimečně tyto lhůty mohly býti překročeny, kde by to bylo zvlášť odůvodněno.

Nedovedete si, vážení pánové, představiti, co by znamenalo dodržení těchto zásad, jaké ulehčení administrativě, jaké ulehčení by to potom znamenalo ve svých důsledcích i lidem venku, všem dělníkům a lidem, kteří mají co dělati s veřejnými pracemi.

Bylo by velmi dobře, kdyby také vysílání komisí ve věcech stavebních nejrůznějšího druhu bylo podle možnosti omezeno na nejmenší míru a na nejmenší počet vysílaných členů komise a aby také komise ty byly podle možnosti soustřeďovány. To je věc, která působí, jak je vám všem známo, mnoho hořkosti, a kdyby se v té věci udělal pořádek, znamenalo by to úsporu i rychlejší a účelnější administrativu.

Chtěl bych končiti tím, že navržená předloha - o jejíž finanční struktuře se nezmiňuji, jelikož o ní hovořili již druzí kolegové, a zejména zpravodajové - opatří výdělek nezaměstnaným, opatří produktivní práci a přímo i nepřímo přispěje k oživení výroby průmyslové a zemědělské a zajistí klid v krajích dnes ohrožených. Je to opatření nouzové, ale při tom důstojné. Pomáháme si touto půjčkou vlastními silami a nepotřebujeme vystupovati, jako mnohé státy okolní to musí činiti, v roli mezinárodních žebráků.

Tato předloha dává dále upisovatelům naprostou jistotu, neboť - je třeba to hodně hlasitě a důrazně prohlásiti - za upsané peníze ručí celý stát. Peníze upsané na půjčku práce jsou stejně bezpečné jako peníze uložené do nejbezpečnějšího ústavu. Nad to skýtá půjčka práce řadu výhod pro upisovatele, 5% úrok z půjčky nesmí býti zatížen žádnou daní, za každých 100 Kč upsaných na půjčku práce dostane majitel půjčky při vylosování 110 Kč, může volně a kdykoliv disponovati papíry půjčky atd., při čemž se nedotýkám ostatních věcí, o nichž mluvili také už zpravodajové. Zájem veřejný, opatření práce a vybudování řady rentabilních a obecně prospěšných staveb kryje se tu se zájmem upisovatelů a těch, kdo v dnešních těžkých dobách hledají možnost umístiti úspory v papírech dobrých, výnosných a bezpečných. Proto nutno půjčku práce uvítati. Všecky složky našeho veřejného života hospodářského i politického by se měly nyní snažiti o aktivní podporu a vyvinouti úsilí, aby úspěch půjčky byl co největší. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. dr Szüllő. Uděluji mu je.

Posl. dr Szüllő (maďarsky): Ctená snemovňa! Dva návrhy zákonov nám predložené ukazujú v nezahalenej forme, že štátna pokladňa je vyčerpaná a že vláda nemôže podnikať úverové funkcie v cudzine a musí pracovať s pôžičkami tuzemskými. Tieto finančné návrhy nesú už sami v sebe svoju kritiku. A touto kritikou je, že nielen že neposkytujú pomoc beztoho už soslabenému obyvateľstvu, zápasiacemu s krízou priemyselnou, hospodárskou a obchodnou, ale ešte v určitej forme vnucujú mu núdzovú pôžičku, aby ona pomohla vládnej káre z blata.

S finančnými reláciami nechcem sa zaoberať, učinili tak už mnohí predo mnou a s nimi plne súhlasím. Nervus rerum gerendarum sú peniaze, avšak podkladom toho je politika a o tejto politike chcem tu prehovoriť.

Československo vydáva sa za republiku demokratickú, a to bol ten podklad, s ktorého vydajúc sa na svoju cestu snažila sa získať sympatie sveta. Pozreme-li však na budget štátu, pozreme-li na to, v akom smere vláda pracuje, aké smluvy uzaviera minister zahraničia v Ženeve, vychádza jasne na javo, že táto demokracia je iba omamným prostriedkom, ktorý má zahaliť ciele vlády: Šovinistický imperalizmus. Má to však určitú závadu, lebo jestliže je to ešte v našej verejnosti neznámé, vtedy s tohoto miesta, s tribuny parlamentu československého vykričím to a objasním verejnosti, že český imperializmus už vidia a nesrovnávajú sa s ním všetci tí, z ichž blahovôle bola táto republika utvorená.

Mne je umožnené videť do relácií, ktorými sa medzinárodná verejná mienka spája pomocou mnohých medzinárodných ustanovizní. A preto ako napomienku uvádzam, že zvlášte na ľavej strane v Paríži pozbudlo Československo sympatií, ktorými sa honosilo, a len krajná pravica a premrštená šovinistická tlač je tá, ktorá ešte vždy nezmenene vyhlašuje, že táto republika plní demokratickú misiu v Europe.

Spôsob, ako pán minister Beneš uzavrel trojspolok Malej dohody, nedoznal uznania nikde. Velmi veľké cudzozemské politické faktory a hospodárské mocnosti začínajú chovať nedôveru proti tomuto predimenzovanému politizovaniu. Veď ony veľmi dobre vedia, že za spojenca súci je len ten, kto je hospodársky obrnený a kto ako národná jednotka reprezentuje hodnotu. Štrnásťročná šikovná propaganda predstavuje Československo ako útvar hospodársky silný a ako dosť ucelenú národnú moc reprezentujúci štát. Medzitým však svet študuje cenový index. Svet pozoruje, akú vykazuje niektorý štát obchodnú bilanciu, aká je v ňom nezamestnanosť a duševná nálada. Lebo veď štát nie je syntézou, ako to obvykle pán minister Beneš tvrdí, lež štát je organickou inštitúciou a nie je-li v niektorom štáte sila kohezie, nie je-li v ňom túha po štátotvornosti, vtedy ten štát ako spojenec má veľmi malú cenu.

Obchodná bilancia republiky stále sa zhoršuje. Jeho zemedelstvo môže len tak tak vegetovať pomocou ochranných ciel ad absurdum uvedených, jeho priemysel však, nehľadiac na výrobu válečného materiálu, ukazuje nám zúfalú situáciu. Sama o sebe len za veľkých nesnádzí mohla republika udržovať svoje financie v rovnováhe. Stačí poukázať na tie miliardové deficity, ktoré vykazuje rozpočet. Ale obyvateľstvo agrárnické bolo ešte v kľude, lebo následkom stupňovanej ochrany agrárnickej dostalo sa výnimečných výhod najväčšiemu počtu voličov.

Nová smluva však, ktorá činí z tých troch štátov jednu hospodársku a jednu obrannú sústavu, má v zápätí veľmi vážné následky. Buďto si praje Československo, aby mohlo utvoriť s Juhosláviou a Rumunskom na podklade priateľstva hospodársku jednotku a hospodársku harmoniu, a vtedy nemôže uzavrieť hranice Československa hospodárskym produktom rumunským a juhoslovanským; keďže však obilné ceny v Juhoslávii a Rumunsku sú o veľa nižšie ako tuná, bude to mať nezbytne v zápätí, že tuná ceny agrárnych produktov klesnú, čo bude podstatne vplývať na dôchodky obyvateľstva zemedelského. Alebo sa republika voči nim uzavrie, ale potom ako si predstavujete získať odbytištia pre priemysel republiky v Rumunsku a Juhoslávii?

Avšak nehľadiac ani na všetko to - tento celý pakt Malej dohody je ničím iným než útvarom imperialistickým, ktorý nehodí sa k ničomu, leda k tomu, aby Beneš medzi veľkými v Ženeve mohol tiež sťa "veľký" vystupovať, a aby on, ktorý dosiaľ hral zástoj tajomníka, mohol teraz ako prednosta odboru, ako reprezentant syntetickej veľmoci vystupovať. Táto situácia však nekryje sa vôbec so záujmom našej republiky, lebo ak je ktorý štát, ktorý musí podniknúť všetko, aby bral účasť na požehnaní mieru, je to každým pádom naša republika, ktorú drží pohromade len syntéza, položenie vedľa seba, a ktorá syntéza, akonáhle by ju začaly oslabovať sily centrifugálné, ihneď by zanikla, z čoho by rezultoval otras celého útvaru. A preca práve teraz, v dnešnej atmosfére, kde istá časť Francúzov vyludzuje akordy válečné, je veľmi nesnadné, aby verný priateľ zachovával sa inak, než tak, ako si toho ten "veľký" priateľ praje, a je veľmi nesnadné vymknúť sa z toho válečného ovzdušia.