Žádáme, aby se půjčky použilo především k opatření práce. Z francouzské půjčky víme, že se jen nepatrného zlomku použilo na opatření nové práce, a proto se nemůžeme spokojiti se zněním §u 4. Proto jsme podali také pozměňovací návrh, aby výtěžek půjčky byl přikázán jednotlivým svazům pevně ustanovenými procentními sazbami. A to, aby z výtěžku pevně připadlo na stát 40%, 10% na země, 10% na okresy a 40% na obce. Pokud jde o země, okresy a obce, vycházíme z nynějšího stavu nezaměstnanosti, a předpokládáme-li úřední číslici 1 milion, stav nezaměstnaných v každé obci jest směrným číslem, kolik z milionů upsané půjčky připadne podle čísla nezaměstnaných na obce, okresy a země. Čím více nezaměstnaných, tím větší má býti podíl obcí, okresů a zemí na půjčce. Bez takovéhoto zákonného zajištění i nyní opět nebude možno kontrolovati, jak se naloží s půjčkou, snad s ní budou spláceny dluhy nebo státní pokladniční poukázky a na zdolání nezaměstnanosti nevydají se takové částky, jichž jest třeba. (Posl. Babel [německy]: Pro stát žádáte 40%, aby mohl stavěti kasárna a podobné svinstvo, místo opatření práce pro nezaměstnané!) Staví-li stát lokomotivy a reguluje-li řeky a provádí-li meliorace, vynakládá to přece také na opatření práce. (Posl. Babel [německy]: Ucpávají se díry, aby se mohl budovati dále válečný materiál! - Místopředseda Stivín zvoní.) Také rozdělení ostatních výtěžků musí býti zajištěno zákonem a nikoliv po prvé, nýbrž již několikráte žádali jsme zde při nově zaváděných daních pevný klíč, podle něhož výtěžek měl býti přikázán jednotlivým správním svazkům. Není to návrh nový, hájil jsem jej již několikráte ve sněmovně i jinde. Toto zajištění jest minimálním programem, neboť tak, jak to bylo až dosud děláno nepřímo, subvencemi - a my členové obecního zastupitelstva dobře víme, že po upisovací lhůtě budou obce vyzvány, aby předložily programy, které pak leží opět 4 až 5 let v kancelářích zemského úřadu a putují z jednoho oddělení do druhého, aby udělilo souhlas - takto se práce neopatří. Tím se opatří jen práce pro byrokraty a té nedostatek nemáme. Chtěli jsme, aby byl příděl proveden ihned, jakmile se půjčka uzavře. Žádnému obecnímu zastupitelstvu nechybí program. Zajděte si na zemský úřad a prohlédněte si tam, jaké spousty projektů se tam nahromadily. Potřebujeme jen uvolněné peníze. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tak potutelně nemohu mluviti, jak se domníváte, ani tak demagogicky. (Posl. Babel [německy]: Opět projev loyality k československým spoluobčanům!) Pro půjčku nepotřebujeme prokazovati loyalitu, musíme míti jen rozum. (Potlesk. - Výkřiky posl. Höhnela.)

§ 5 pojednává o tom, že samosprávné svazky mají úrokovati postoupenou zápůjčku týmiž sazbami. (Výkřiky posl. Höhnela. - Místopředseda Stivín zvoní.) Prosím, abyste nyní dávali pozor, abyste mi špatně nerozuměli. Hájíme stanovisko, že obcím, které po léta, aby zmírnily trvající nezaměstnanost, měly výdaje, musí býti částky, které na to vynaložily, nahrazeny a v pozměňovacím návrhu žádáme, aby obce hradily státu jen 3%, kdežto rozdíl by se jim vyúčtoval jako dobropis na náklady na opatření práce, které vynaložily mimo svou povinnost ve svém vlastním oboru působnosti. (Posl. Höhnel [německy]: Poslední mastičkářství, abyste udrželi při životě rozpadávající se kapitalismus!) V Rusku se to provádí v takovém rozsahu, že o tom pravděpodobně nemáte ani tušení. (Posl. Höhnel [německy]: Vždyť marxismu nerozumíte, marxista se musí něčemu naučiti, ale vy toho nepotřebujete!) Však vy jednou procitnete. (Výkřiky posl. Höhnela.)

Naprosto nevypočitatelný jest účinek §§ 6 a 7, které jednají o amnestii a o odpisu daní. Zde se osvědčuje věčná pravda: Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Tím jest však také proveden důkaz pravdy, že donucovací zákony z loňského roku, jimiž se mělo působiti na útěk kapitálu a na jeho návrat, ukázaly se neúčinnými. Neboť nyní podle § 6 lze do 15. května opraviti daňové přiznání. Drobných existencí se to nebude pravděpodobně týkati, nýbrž středních a velkých. Nebudou k tomu patřiti ani obce. Kdo tedy včas opraví své přiznání ze jmění kapitálového -ono ustanovení jest výslovně omezeno na jmění kapitálové, tedy nemovitosti k tomu nepatří - a při tom zaplatí na každých 100 Kč jmenovité hodnoty 5 Kč příplatku, obdrží nejprve potvrzení o úpisu této půjčky, anebo amnestii následků svých dosavadních zatajení. Kdežto loňského roku byly zavedeny přísné tresty, nyní jest tento zákon nedůsledný. Jest to úplné osvobození pro všechny daňové defraudanty a valutové keťasy, všem těmto daňovým defraudantům se promíjejí trestní následky, nyní jsou státem odměňováni. Kdybych vyslovil slovo "nemravnost", myslím tím nemravnost, kterou znovu propaguje tento zákon. Jest to popření dřívějších zákonů. (Posl. Hadek [německy]: Týká se vaší spojenecké německé buržoasie právě tak jako české!) Poslyšte, podívejte se na závěrečné účty v Rusku a zhrozíte se otročení na úroky, v němž vězí ruský dělník.

Zda se k nám nyní uprchlý kapitál kajícně navrátí, bude záviseti úplně na tom, v jakém poměru jest tento daňový defraudant k příslušné správě, nebo jak vysoko cení dobu a platnost tohoto zákona. Ze skutečně těžkých najde se jich proto velmi málo, dostaneme sem jen tak několik středních a poněkud vyšších a přiměje je to, aby použili výhody §u 6 a následujících. § 7 umožňuje daňovému dlužníku 25% odpis nedoplatků, jestliže za zbývajících 75% upíše z polovice půjčku a z druhé polovice předloží a odevzdá jiné papíry ze starších emisí jako upisovací částku. Tím se ocitají starší papíry nebo věřitelé těchto starších půjček v docela zvláštním stavu. Kdežto druhý zákon o kuponové dani snižuje výtěžek úroků nejen u 5 a 6%ních papírů, nýbrž i u 3%ních, musí to způsobiti velký pokles kursů. Tím budou zneklidněni všichni drobnější lidé, kteří mají 3 a 3 1/2%ní státní půjčky z dřívějších emisí, náhradní půjčky za válečné půjčky, hodí papíry na trh a prodají se ztrátou. Zmocní se jich spekulace a s pomocí potvrzení podle §§ 6 a 7 dojde k velkému zásahu různých překupníků a různé pokoutní banky přispějí k dalšímu ochuzení drobných občanů, rolníků a řemeslníků, kteří jsou právě nejvíce utlačeni daněmi. Tak oněch několik málo výhod z § 7, kterých se snad mělo dostati sociálně slabým, bude provázeno ohromným otřesem, jehož nelze dnes ještě přehlédnouti, při čemž se nesmí zapomínati na ony zbytky majetkové podstaty, které jsou uloženy v níže zúročitelných papírech a částečně také jako deposiční papíry u soudů a v sirotčích pokladnách. Že se výhoda placení nevztahuje na některé daně a dávky, jako na dávku z majetku a z přírůstku na majetku, o tom bylo promluveno již dříve. Zdůraznil bych, že mezi dlužníky dávky z majetku jsou většinou obce a že se zde obce opět zbavují možnosti aspoň s touto kapitolou dávky z přírůstku na majetku skoncovati a že se tím konečně také i nadále prodlužuje nekonečny řetěz rekursů v jednotlivých státních úřadech.

§§ 8 a 9 jsou více méně prováděcí předpisy k §§ 6 a 7 a v podstatě jich nemění. V §u 11 se ještě umožňuje, aby i samosprávné svazky použily daňového odpisu, jsou-li samy dlužníky daní, a zde u tohoto bodu bych ještě na něco poukázal, což pravděpodobně ve spěchu práce nebo při stanovisku proponentů tohoto návrhu bylo úplně přehlédnuto.

Po 4 až 5 let bojují obce pro pokles daňové základny s tak zvanými daňovými přeplatky. Nyní podle §§ 6 a 7 umožňuje se poplatníkům, ale i daňovým dlužníkům, aby dostali 25%ní slevu daní. Tato sleva platí automaticky také na obecní přirážky a tak dojde k tomu, že většina obcí, které dnes mají přeplatky, nyní dodatečným vypočtením obecních přirážek, resultujících z 25%ní vyměřovací základny, upadnou ještě více do dluhů, a že jako následek zákona dojde k opaku účelu: obce, místo aby dostaly do rukou peníze, budou fisku ještě více zadluženy a při provádění půjčky snad se jim nevyplatí v hotovosti nic. Na tuto mezeru zákona bych zvlášť upozornil a obce byly by velice uklidněny, kdyby tato pochybnost mohla býti odstraněna. Dnes při znění, jaké máme, jest výklad velmi různý, toto znění připouští výklad jakýkoliv.

Činím-li nyní několik poznámek ke kuponové dani, jest to především, že toto přímočaré snížení, které se ustanovuje v §u 1 nebo §u 2, že se všechny emisní papíry, lhostejno, jak jsou nyní úrokovány, zatěžují kuponovou daní ve výši jedné šestiny, 16 2/3% nynějšího úroku, jest úplně neodůvodněné. Neboť 3%ní a 3 1/2%ní náhradní papíry za válečné půjčky - vždyť nemusí přece jíti hned o desetitisíce korun - jsou právě v rukou rolníků a středního stavu, v obecních pokladnách jsou obrovské částky z výměnné akce, které musí býti dále placeny, které však nyní plynou do pokladny státu prostřednictvím kuponové daně. Ale úlevy se dlužníkovi nedostává, zde se zásadně ruší, co bylo slíbeno v dřívějších zákonech. Jest to bezpráví snížiti i 3%ní papíry o jednu sestinu, takže padnou na 2 1/2%. Sirotčí a depositní pokladny velmi ucítí tyto schodky z těchto nízko zúročitelných papírů a také obce budou musiti poskytovati příspěvky svým fondům, aby se uhradil rozdíl v úrocích, což opět půjde na útraty opatření práce. Bylo by bývalo rozumné, kdyby se bylo řeklo, že se kuponová daň ukládá na papíry zúročitelné 4 až 5%, nikoliv však na níže zúročitelné. Není žádnou výmluvou, říká-li se, že po zavedení kuponové daně poklesem kursu nastane tato relace sama sebou a paritní zúrokování. Jest to dobré pro budoucí nabyvatele, ale znamená to dvojitou ztrátu pro dosavadní držitele, buďto ztrátu výtěžku nebo podstaty. (Výkřiky posl. Hadka.) Vy tomu houby rozumíte, vy jste o tom ještě nepřemýšlel, na to jste blbý. (Výkřiky komunistických poslanců a posl. inž. Junga. - Místopředseda Stivín zvoní.) Výjimky, že nové státní papíry nepodléhají kuponové dani, jsou neodůvodněné z důvodů stejnoměrného nakládání se všemi. Jest pochopitelné, že se ministr financí nechce sám zdaňovati. Na každý způsob jsou však zdaňovány ostatní dřívější půjčky. Touto kuponovou daní se proto neulehčí hospodářství, poněvadž výtěžek sotva postačí na úhradu vyšších úroků u půjček práce. V tomto případě jde tedy o poškození držitelů starších státních papírů ve prospěch nabyvatelů budoucí půjčky práce, virement, který jest v rozporu se stálostí státních činů.

V §u 5 snižují se úroky ze zástavních listů, pevně zúročitelných dílčích dluhopisů a zaručených pevně zúročitelných ukládacích papírů (akcií). Tedy i zde jest opět zachycena jen část. Pokud jde o ostatní úroky, spoléháte se na Poradní sbor ve věcech peněžnictví a dovoláváte se zákona o nekalé soutěži u bank. Tedy i zde jen částečná práce, nikde není jednotné úpravy, takže nyní na kapitálovém trhu dojde a dojíti musí k velkému stěhování, které nebude příznivé půjčce. Neboť tím, že podle §§ 6 a 7 jest možno při opravených daňových přiznáních a aby se dosáhlo daňového odpisu zaplatiti polovici ve starých papírech, nedostane ministr financí opět volných peněz do rukou, nýbrž staré papíry. Ale při věci jest ještě něco jiného. Přijímá nazpět 3 1/2 a 4 1/2%ní papíry a vydává 5%ní nebo 6 a 7%ní. Není to tedy pro státní pokladnu úleva, nýbrž velké zatížení, takže vlastně opět již jisté procento půjčky jest kompensováno pro příští léta. Jde tedy vlastně o sebeklam, připouštějí-li se pro upisování níže zúročitelné papíry. Ale naprosto nehledě ke všem těmto vnitřním rozporům obou návrhů, konverse hospodářství ani neprospěje, poněvadž nechybí mu "papíry", nýbrž volné peníze.

Zde ve sněmovně a na jiných místech jsem již několikráte vyložil, že sice těmito násilnými prostředky možno působiti na veškeré dění v hospodářství, ale že se každému tlaku nějak vyhne. Posledně jsem zde opět vyložil a musím to učiniti i dnes, že dokud tento stát a jiné státy budou trvati na zlaté měně, pokud ponechá platiti jedinou substanci jako naprosto nespolehlivé měřítko pracovního výrobku, potud musí také trvati klesání a stoupání inflace a deflace. Dnes vás znovu vyzývám, abyste konečně jednou promluvili o mém návrhu, který jsem několikráte podal v rozpočtovém výboru, abyste upustili od zlaté měny a abyste přešli ke měně dynamické, která má svou úhradu ve veškeré pracovní výrobě a která musí býti nesena vnitřním motorem, nedovolujícím ukládati peníze do punčoch, do safesů a depotů, nýbrž dovoluje, aby peníze stále obíhaly v hospodářství. Pokud nebude vyhověno této zásadě, budou všechna opatření, která dnes činíte, pochybná. Místo uklidnění bude jen stále a stále docházeti ke zhoršení. Anglii se aspoň přechodně podařilo dosíci úlevy odklonem od zlatého standardu. Dnes pracují tam již opět opačné síly. Poukazuji na otřesy, které dnes prodělává Amerika a ze také tam se v poslední době konečně snaží, aby v podstatě peněz nespatřovali látku, nýbrž jen funkci. Snad se také my přiblížíme k oné době.

Proto dnes přes tyto těžké vady a pochybnosti prohlašuji, že budeme hlasovati pro půjčku práce (Výkřiky posl. Babela a Höhnela.), a to proto, poněvadž se ke všem těmto věcem stavíme kladně a vedle kritiky ponecháváme možnost, aby se učinilo vše ke zmírnění nouze nezaměstnaných, což nelze provésti nadávkami, nýbrž činy, i když se nám prostředky a cesty k tomu zdají býti nedostatečnými. Jestliže přes to hlasujeme pro tuto půjčku, činíme tak proto, poněvadž za daných okolností přes to očekáváme jakési oživení a lehké zmírnění nezaměstnanosti. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. dr Gažík.

Posl. dr Gažík: Slávna snemovňa! Mám hovoriť o vládnom návrhu o snížení úrokovej miery (Výkřiky posl. Hadka a Geyera. - Místopředseda Stivín zvoní.), mám hovoriť o návrhu tak zv. pôžičky práce. Iste že nemôže byť pochybností, že proti týmto návrhom či zo štátneho finančného ohľadu, či z ohľadu sociálneho nemôže mať nikto žiadnych námietok. Isté je, že tak návrh o úrokovej miere, ako návrh o štátnej pôžičke investičnej je nutným prostriedkom k tomu, aby milion nezamestnaných ľudí zúčastnil sa produktívne práce.

Ale veľactená snemovňa, pri tejto otázke pripadá mi v úvahu, ako p. zpravodaj poznamenal vo svojej reči, že návrh zákona na investičnú pôžičku je otázkou dôvery vlády. A keď tento návrh prebieram, keď sa zaoberám s otázkou, že tento návrh je otázkou dôvery vlády, musím konštatovať, že žiadny k tejto vláde najmenšej dôvery v tomto ohľade nemá.

Slávna snemovňa, je omylné stanovisko, jestli si niekto myslí, že vláda je štátom. Štát peňazí potrebuje, štát finančné prostriedky potrebuje, ale musíme uvážiť, čo je príčinou tejto krízy, čo prišlo ku tomu, že nastal jeden milion nezamestnaných, že zemedelstvo je zničené, že priemysel je úplne hotový, že obchod stojí, naša obchodná bilancia je pasívna, a čo prišlo ku tomu, že sme sa dostali do týchto ťažkých finančných hospodárskych pomerov. Musíme pred tým, než by sme uvážili, že štát žiada finančné prostriedky, sostaviť súvahu o uplynulej 14ročnej práci, že za týchto 14 rokov sa zničil celý náš hospodársky život, že v produktívnej práci vôbec nič sa nevykonalo a že vláda táto nemôže mať dôveru občianstva, nemôže mať dôveru poplatníctva ani robotníctva, a práve preto je ťažká situácia a ťažká vec v tejto kríze, aby občianstvo poskytlo pomoc tej vláde, ktorá ukázala do dnes svoju úplnú neschopnosť. (Tak je!) Nejedná sa, pánovia, o pôžičku investičnú, nejedná sa o to, aby delník dostal prácu, za to rozhodne bude i zo stanoviska hospodárskeho i národného a celoštátneho každý poriadny občan (Tak je!), ale jedná sa o to, zda tejto vláde sa má táto pôžička poskytnúť či nie.

Slávna snemovňa, poukazujem len na veci, ktoré sa doteraz odohraly. Poukazujem na to, že vláda asi r. 1931 alebo začiatkom 1932 vyzdvihla francúzsku pôžičku. Tá vláda vo svojom vlastnom návrhu prejavuje nedôveru voči sebe tým, že dáva výhody a láka poplatníctvo a obecenstvo na značenie tejto pôžičky. Tie výhody ukazujú na to, že vláda nemá dôvery sama k sebe, že vidí, že obecenstvo nemôže dať finančné prostriedky tej vláde, ktorá preň za 14 rokov nič neučinila, ale úplne zničila celý hospodársky život. (Výkřiky posl. Siváka.) Podívajme sa na francúzsku pôžičku. Keď sa o túto jednalo, tu sa pamätáme, že francúzsky min. predseda Tardieu trikrát vo finančnom výbore francúzskeho parlamentu musel hájiť, aby jeho spojenec Československo dostalo 600 milionov frankov. Tu prejavili socialisti francúzski, tu prejavil celý francúzský národ nedôveru voči našej vláde a voči finančnému hospodárstvu našej republiky.

Som toho názoru, že vlastne akú garanciu poskytuje vláda, že s touto pôžičkou odstraní aspoň čiastočne krízu, že odstraní nezamestnanosť, akú záruku poskytuje, že investície sa skutočne vykonajú, že tieto peniaze budú investované tam, kde je to treba, a že za tie peniaze, za tieto finančné prostriedky bude vykonaná produktívna práca? (Výkřiky posl. Siváka.) Keď sa vyzdvihovala francúzska pôžička, bolo 400 tisíc nezamestnaných. Po francúzskej pôžičke dodnes stúpnul počet nezamestnaných na jedon milion. To dokazuje, že tá pôžička sa nepoužila na hospodárske ciele, že sa nepoužila na produktívnu prácu, že počet nezamestnaného robotníctva týmto stúpnul. Sme práve toho presvedčenia, poneváč nám vláda nedáva žiadne záruky, ale ani neudáva výšku pôžičky, ani nám nedáva nijaké záruky, na čo tú pôžičku obráti, ani nám nedáva záruky o výsledku tejto pôžičky, aký vlastne výsledok môže mať to, že tá pôžička sa upíše alebo nie? Zemedelec, roľník ju upísať nemôže, lebo peniaze nemá. Podnikateľ je zničený, každý jednotlivec dnes stojí v kritickej hospodárskej situácii, v úpadku, že vlastne, kto tú pôžičku upíše, zda tento úpis pôžičky bude mať nejaký výsledok, veľmi silne pochybujeme. Veď pán minister financií sám vo svojej reči povedal, že národný majetok klesol o 40%. Sám povedal, že obilné ceny na medzinárodnom trhu klesly nižšie než za posledné 4 storočia. Keď táto diagnóza je správna, keď vieme, že nemovitosti klesly aspoň o 50% a naproti tomu dlhy stúply v cene aspoň o 100%, tak z toho musíme súdiť, že pôžička táto nebude mať žiadneho výsledku, že nebude nikoho, kto by mal prostriedky k tomu, aby ju označil len preto, aby neschopnosť tejto vlády naďalej podporoval. Vláda sa stotožňuje so štátom, a tu je na hrubom omyle. Keď vidíme okolo nás situáciu zahraničnú, je jasné, že socialistický režim v celej Europe skrachoval. (Tak je!) A, veľactení, pozrime si na veci. Pôžička sama poskytuje výhody. Aké výhody sú to? Po prvé hovorí: úroková miera je 5%, neplatí sa rentová daň od tohoto úroku, avšak snižuje sa u starých pôžiček úrokomer tiež na 5%, tedy o 1%, tedy to, čo jednou rukou dáva, druhou bere. Neposkytuje tedy vôbec nič. Poskytuje prémiu 10%, poskytuje daňovú sľavu 25%, ale tá daňová sľava, prosím, nemá žiadneho významu. Škoda, že z ministerstva financií tu nikdo neni. Pán minister financií musí prísť na to presvedčenie, že poneváč klesol v hodnote národný majetok, klesly i dôchodky a hodnoty majetku, keď je taká veľká nezamestnanosť a podnikateľstvo, zemedelstvo, obchodníctvo a priemysel, všetko je zničené, musí prísť na to presvedčenie, že keď v r. 1926, v najväčšej konjunktúre hospodárskej činil náš rozpočet 9.5 miliard, tento rozpočet nemôže dnes činiť 10.5 miliard, musí prísť na to presvedčenie, že keď klesly príjmy, musí klesnúť aj štátny rozpočet.

Jeden vysoký úradník z ministerstva financií mne povedal: Engliš urobil chybu vtedy, že vraj ten inšpektorát, tú daňovú lietaciu komisiu neustálil a neorganizoval ešte v r. 1926. Ale naproti tomu druhý finančný úradník mne dôverne riekol: Dobre, že tú daňovú komisu neustálil. Prečo? Poneváč by zničila každého a socialisti by dávno tie peniaze boly rozhádzali a dlhov k tomu narobili. Dnes, keď na 100% nemôžeme vymáhať dane, ale na 40% ich vymôžeme a niečo dostaneme; ale keby boly dane vymožené, dávno by boly rozmárnené a ešte by boly dlhy narobené.

Ale, veľactení, tu je ešte otázka, že tých 25% neznamená úľavu. Prečo? Preto, lebo to sa vzťahuje na. r. 1930 a roky nazpät pred r. 1930. A kto má daňovú reštancii na r. 1930 a nazpät, po prvé nemá významu pre to, že on tie dlhy na r. 1930 a nazpät už nedlhuje, lebo ho financie zničily, alebo nemá z čoho zaplatiť, alebo sú pod apeláciami. (Hlasy: A z toho dávajú 25%!) Áno, dávajú 25% a hlásajú daňovú morálku. Daňová morálka neexistuje len u poplatníka, ale daňová morálka musí byť aj u finančnej správy.

Vidíme, že táto úľava, ktorá sa dáva z týchto 25% pre poplatníka, neznamená nič, opačne, že musí svoje daňové nedoplatky do 40% hneď zaplatiť a 25% sa mu odpíše z daní, ktoré dnes neexistujú alebo keď existujú, je ten poplatník zničený a tak ich nemôže zaplatiť.

Pán minister financií, bohužial, odkedy tam sedí, neprišiel s jednou vážnou finančnou myšlienkou, pán minister financií od tej doby, čo tam sedí, len rozpočet zvýšil a neučinil nič iného, než len prišiel s novými a novými daňami. Keď uznáva, že národný majetok klesol o 40%, keď uznáva, že obilné ceny na svetovom trhu klesly tak nízko, ako nikdy za 400 rokov, keď uznáva, že dôchodky jednotlivcov klesly aspoň o 50%, keď zemedelstvo, priemysel a obchod sú zničené, keď podnikateľstvo je zničené, keď máme 1 milion nezamestnaných, nemôže prísť so zvyšovaním daní, stále a stále s novými daňami, lež musí sa odvážiť pomerne k dôchodku a k výdelku snížiť rozpočet, aby takýmto spôsobom dopomohol poplatníctvu k tomu, aby svojim povinnostiam finančným voči štátu mohli dostáť.

Ale, veľactené Národné shromaždenie, je tu ešte iná otázka. Dnes sa má upisovať pôžička práce a kto mi zároveň zaručí, že tá pôžička bude spravodlivo rozdelená medzi samosprávné sväzky, koľko sa samosprávnym sväzkom dá a koľko sa dá jednotlivým zemiam. (Posl. Sivák: Koľko dostane Slovensko?) Slovensko je zemedelským krajom, zemedelstvo je zničené, žiadnych finančných prostriedkov nemá a nikto sa on nestará. Myslia-li páni, že takýmto spôsobom vzbudia dôveru voči samým sebe, je to veľký a hrubý omyl. Myslím, že zahraničná situácia, ktorá jestvuje, by mohla pohnúť pánov k rozumu, aby priznali presvedčenie a riekli úprimne: Nie sme schopní viesť správu tohoto štátu, lebo veľká vina, aspoň 80%ná, tejto hospodárskej krízy padá na nás, lebo sme my ten štát tam dohnali, do tých ťažkých finančných pomerov. Práve preto by z toho mali urobiť konsekvencie. Prehrali sme to na poli zahraničnom, vidíme Maďarsko, vidíme Itáliu, vidíme Rakúsko a vidíme Nemecko okolo nás, sme osamotení, a prehrali sme to i na poli hospodárskom. Odzbrojovacia konferencia - škoda o nej hovoriť, Svaz národov bez výsledku, stálo to hromadu peňazí a dodnes to nevykázalo žiadny výsledok. Opačne, stojíme zahranično-politicky horšie než sme stáli na začiatku utvorenia republiky.

Slávne Národné shromaždenie, poukázal bych ešte na jednu okolnosť a tvrdím to s tohoto miesta: Dokiaľ u nás bude panovať tento politický režim a tento politický systém politických strán, kde strany sožerú celý štát a jeho finančné prostriedky, kým nenastane zmena, ale dôkladná zmena režimu, kým sa neodpolitizuje celý verejný a hospodársky život, kým sa nezrušia viazané kandidátné listiny, dotiaľ tento parlament nebude parlamentom a dotiaľ v tejto kríze pojdeme ďalej, až bude konečne znamenať našu hospodársku a politickú skazu. Práve preto končím svoju reč tým, že nie som proti pôžičke zo sociálnych a finančných ohľadov k štátu, ale vyslovujem úplnú nedôveru k vláde, ktorá neni schopná a ktorá si nezaslúži, aby ju národ podporoval. (Výborne! - Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. inž. Nečas.

Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Dnes odhlasuje sněmovna zákon o půjčce práce. Je to jedna z nejdůležitějších předloh, jež v posledních letech byly odhlasovány, neboť znamená opatření a zajištění práce tisícům nezaměstnaných a ve svých důsledcích i oživení výroby průmyslové a zemědělské.

Strana soc. demokratická viděla od samého vypuknutí dnešní těžké hospodářské krise v investičních veřejných pracích, prováděných plánovitě a intensivně, jeden z hlavních prostředků k přemáhání krise. Na základě usnesení klubu poslanců čes. soc. dem. strany dělnické ze dne 12. prosince 1930 bylo po prvé odevzdáno předsedou klubu p. posl. Tomáškem min. předsedovi obsáhlé memorandum o nutnosti velkého provádění investičních prací a o nutnosti vypsání větší investiční půjčky. Navržena byla také řada opatření, jimiž by se podporovalo podnikání všeho druhu a zmírňovala nezaměstnanost. Od té doby strana soc. demokratická v četných návrzích podaných vládě v plenu sněmovním, ve výborech i v projevech svých představitelů usilovala o uskutečnění většího investičního plánu. Předloha dnes projednávaná má býti právě prostředkem k dosažení tohoto cíle.

Těžká doba hospodářské krise ukládá naší republice kategoricky povinnost starati se všemožně o zmírnění krise. Často bývá vytýkáno soc. demokracii, že hodně soustřeďuje svoji pozornost k tomu, aby byly udíleny podpory v nezaměstnání lidem, kteří bez vlastní viny přišli o práci. K tomu nutno říci, že zásadní stanovisko soc. demokracie, které sdílí ostatně i každý dělník venku, je takové, že soc. demokracie má raději slušnou práci dobře honorovanou pro každého dělníka nežli podporu v jakékoli formě. A proto právě staráme se především o obstarání pracovních příležitostí a teprve tam, kde se poctivé ruce vztahují po práci, kterou nemohou dostati, usilujeme, aby jim byla vyplacena podpora.

Mnoho se u nás mluví, a to právem, o potřebě klidu a pořádku. Klid a pořádek může však býti zajištěn trvale jen tehdy, dá-li se lidu možnost práce a chleba. S otázkou opatření chleba a práce úzce souvisí problém rovnováhy našeho státního rozpočtu. Udržeti rovnováhu státního rozpočtu považuje se v dnešní době - a v tom se shodují snad všecky politické strany - za nutnou podmínku udržení stability našeho hospodářského života a jeho zdravého vývoje, nemá-li žíti stát nad poměry a pracovati s dluhy, které - jak se říká - ujídají z mísy. Rozpočet byl proto uveden do rovnováhy a tím bude učiněno zadost národohospodářům, finančníkům a politikům, kteří žádají naléhavě uvedení rozpočtu do rovnováhy. Při těchto škrtech v rozpočtu došlo ovšem ke snížení řady položek určených na veřejné stavby všeho druhu. Omezení nebo zastavení těchto různých veřejných staveb mohlo by se jistě dotknouti klidu a zdraví hospodářského života u nás, kdyby nebyla učiněna vhodná opatření, paralysující škrty rozpočtové a čelící různým překážkám normálního a zdravého vývoje hospodářského v naší republice a kdyby ještě nadto nebyly k přemáhání nezaměstnanosti podnikány stavby, které jsou buď rentabilní nebo všeobecně prospěšné.

Při zřizování Národní banky byla pronesena případná slova: "Tato koruna není ani ze zlata, ani ze stříbra, nýbrž z práce." Je proto oprávněné snažení těch činitelů, kteří se namáhají nejen o udržení rozpočtu v rovnováze a o stabilisování naší koruny, nýbrž také o možnost dáti lidu práci a zabrániti vzniku nadměrné armády nezaměstnaných a spojených s tím otřesů hospodářských. Bude-li stoupat rapidně dále počet nezaměstnaných tempem posledních měsíců, mohl by býti ohrožen klidný vývoj hospodářských poměrů a proto boj vedený investičními pracemi proti nezaměstnanosti je ve skutečnosti i bojem za stabilitu naší koruny.

Když se dnes projednává půjčka práce, pokládáme za svoji povinnost zdůraznit několik okolností, o kterých se často hovořívá a které bývají uváděny jaksi v neprospěch investičních prací a v neprospěch půjčky podobného druhu. Byly vyslovovány někdy obavy o přeinvestování a nebezpečí přeinvestování, při čemž bylo často citováno Německo. Avšak v naší republice skýtá se možnost zaopatření práce právě v oboru veřejných staveb jako v málo kterém jiném evropském státě, neboť naše republika, jinak velmi vyspělá v oboru na př. zemědělské i průmyslové výroby i co se týče kulturní výše obyvatelstva, je právě v oboru veřejných staveb daleko za ostatními státy, zejména za Německem. Je to vysvětlitelné tím, že dříve za Rakouska se investovalo, a často na účet českých zemí, do alpských zemí a Vídně, kdežto na Slovensku a Podkarpatské Rusi v té uherské horní zemi, byly investice prováděny velmi zřídka, jen někde v městech a jen komunikace, které směřovaly k Budapešti, od severu k jihu. Proto jsme v Československé republice v silnicích, železnicích, elektrisaci, poštovních investicích, kanalisaci, vodovodech, nemocnicích, melioracích, regulacích, ve zcelování pozemků atd. za ostatními státy, především za naším největším sousedem, Německem.