Říkáme, že český národ má velikou a slavnou historii. Když komunistická internacionála učinila první projev k založení komunistické strany Československa, řekla: "Vy, komunisté v Československu, važte si toho, buďte hrdi na to, že bojujete za sociální osvobození dělnictva a pracujícího lidu v zemi, která má tak slavnou revoluční historii, jakou bylo husitské a táboritské hnutí." Ano, český národ má velkou historii, velkou tím, že po staletí bojoval za svobodu, proti materielnímu a duševnímu útlaku, že bojoval nejen za svobodu svoji, nýbrž ve slavných dobách husitské a táboritské revoluce i za svobodu celé Evropy. Ano, historie českého národa je velká tím, že český národ vždycky přál svobody sobě, ale také druhým. Vy, čeští měšťáci, tuto slavnou historii českého národa hrubě šlapete tím, že vedete český národ tak, aby utiskoval druhé národy, aby jim nepřál svobody a aby v nich viděl své nepřátele. Kdysi platilo heslo: "Co Čech - to vzdělaný, kulturní člověk." Vy jste učinili zásadou a snažíte se, aby: co Čech - to nepřítel druhých národů, to šovinista, nevzdělanec, barbar. Tak se změnila ona zásada: "Co Čech - to vzdělaný člověk", a to hlásáte jako národní hrdost.

Již Lenin řekl, že nám komunistům není lhostejné, jak se chová národ, k němuž my také patříme. Lenin řekl, že chápe ruskou národní hrdost ale tak, že chce, aby ruský národ nebyl slavným a proslulým šibenicemi carského katanského režimu, nýbrž aby se proslavil tím, že bude prvním, který porazí vládu buržoasie, první nastolí vládu dělníků a rolníků, první přikročí k budování nového společenského řádu. Tak chápal Lenin otázku národní hrdosti a tak se chceme chovati i my.

Zatím co vy proslavujete český národ tím, že dáváte stříleti do německých, slovenských a ukrajinských občanů a pronásledujete druhé národy a utiskujete i svůj vlastní národ chceme my proslaviti český národ tím, že věc českých dělníků, věc socialismu učiníme věcí celého českého národa (Potlesk komunistických poslanců.), že čeští dělníci bojem za svoji svobodu budou zároveň bojovati za svobodu všech ostatních utlačovaných, že budou přáti svobody všem druhým, národům a nejostřeji potírati nacionální šovinismus, nacionální patriotické vlastenectví, které vychází z řad české buržoasie, jejich třídních nepřátel. Proto odmítáme nacionální štvanice, proto budeme vždycky potírati i vaše protiněmecké nacionální štvanice. Ukážeme německému pracujícímu lidu, že k českému národu nepatří pouze buržoasie, ne pouze páni Ježkové, Kramářové, Stříbrní, Stránští a Gajdové, nýbrž že jsou tu i čeští dělníci, čeští pracující lidé, tvořící většinu českého národa, a tato většina českého národa nechová žádné nenávisti vůči německému pracujícímu lidu, naopak přeje mu svobodu a stejná práva, odsuzuje protiněmecký šovinismus a nacionální persekuci a cítí s ním solidaritu, solidaritu třídní, poněvadž německý dělník a pracující člověk je třídně a sociálně utlačován touž třídou a týmž hospodářským a společenským systémem, kterým je vyssáván a utiskován český dělník a český pracující člověk.

Ostatně český dělník poznal již dávno, že má blíže k německému dělníku a německému pracujícímu lidu než k českým měšťákům, pánům Ježkům, Kramářům, Stránským, Stříbrným a Gajdům, kteří pod pláštíkem vlastenectví táhnou v jedné frontě proti německému národu. Český pracující lid se nedá žádným takovým vlastenecko-nacionálním hecováním splést. Nedá se zmást těmi, kteří se ohánějí českým národním vlastenectvím. Český pracující lid již dobře poznal toto vlastenectví, poznal, jak na příklad vlastenecké Kramářovo Národní sdružení slouží nejoddaněji německo-židovským kapitalistům na Ostravsku, Rotschildovi, Guttmannovi, kteří vyssávají české horníky na Ostravsku a žijí velmožsky ve Vídni, kde peníze vydřené na českých dělnících utrácejí. Český pracující lid dobře poznal, jak vlastenecké Kramářovo Národní sdružení a stejně i druhé nacionalistické odborové organisace české na severu Čech pomáhají Petschkovi a Weinmannovi, jak pomáhají těmto německým kapitalistům vyssávat české dělníky. Pracující český lid dobře viděl, jak ty vlastenecké české strany tleskají, když v zájmu německých kapitalistů střílí čeští četníci do českých dělníků, on dobře poznal, jak také vy, pánové, vy čeští poslanci, dovedete cpát peníze, které jsou vydřené a ušetřené na českém pracujícím lidu, na českých dělnících, českých živnostnících, českých rolnících, jak dovedete tyto peníze českých lidí cpát do kapes českých stejně jako německých a židovských kapitalistů. Nikoliv! Nacionálním vlastenectvím a nacionálními štvanicemi již nikdo neoklame český pracující lid! Tento lid vám říká při této příležitosti, kdy tu inscenujete velezrádné nacionálně persekuční procesy, abyste se raději starali o chléb pro hladové dělníky a o práci pro nezaměstnané na místě inscenování velezrádných protiněmeckých procesů. Opatřit chleba a práci nedovedete! Vy dovedete krmiti český pracující lid jenom pendreky, olovem a k tomu mu přidávat nacionálně persekuční velezrádné procesy. To je vaše vladařská moudrost! Ale český pracující lid se již vyléčil z nacionálních ilusí. Poznal za těch 14 let existence českoslov. státu, že vy, Češi, dovedete český pracující lid vykořisťovati a dokonce někdy i hůře než to dělala německá buržoasie za Rakouska. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) 14 let existence Československé republiky ukázalo, že příčinou bídy a utrpení českého pracujícího lidu nejsou jen Němci, jak se snažíte namluviti, nýbrž kapitalistický systém, třídní vykořisťovatelský systém, při němž se česká buržoasie dovede docela bratrsky děliti o kůži českého dělníka, českého pracujícího člověka s německou buržoasií, stejně jako o kůži německého, slovenského, ukrajinského, polského proletáře.

My říkáme, že český pracující lid nemá nejmenšího zájmu na nacionálním útlaku německého pracujícího lidu, nemá nejmenšího zájmu na protiněmeckých nacionálních štvanicích a persekučních provokacích. Naopak, on má zájem jen na tom, aby se s německým pracujícím lidem sbratřil a spojil k společnému boji proti společnému nepříteli, proti české i německé buržoasii. (Posl. Richter: S hakenkrajclery také?) Uvedl jsem již na počátku, že z vaší logiky vůči nám vyplývá, že obviňujete z podpory hakenkrajclerů i německé soc. demokraty a německé agrárníky, poněvadž se nedostavili, jsou nepřítomni. To je argument, který je naprosto lichý, a který jsem již bezpočtukráte vyvrátil. Jste to vy, kteří pomáháte českým Hitlerům, kteří jste na jedné linii se Stříbrným a Gajdou. Nepopřete, že jste se dostali na jednu linii s Gajdou, Stříbrným, Chmelíkem! Vy pomáháte českému fašismu, který hrozí hrubým, brutálním třídním útlakem dělnictvu a který by přirozeně znamenal hrubý, brutální útisk pracujících mas, potlačování lidu. (Posl. Richter: Vy tomu nepomůžete!) Vy spoléháte jenom na to, že lživě a nepravdivě vyličujete naše stanovisko k takovéto věci. (Posl. Hatina: Ty se domníváš, že Hitler odvolá nařízení proti komunistům?) Boj proti fašismu je otázkou masového revolučního boje pracujících mas a ne otázkou velezrádných procesů. My si to s hakenkrajclery vypořádáme. Ukázali jsme to v Chomutově, kde jsme uspořádali demonstraci, o které jsem se zmínil. (Posl. Hatina: Prvního by vás pověsili, když by se dostali k moci!) Jestli to dělnictvo snese. Řekli jsme také, že dělnictvo německou nár.-socialistickou stranu jako stranu fašistickou a dělnictvu nepřátelskou nenávidí. (Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Ale proč česká buržoasie přikročuje k tomuto procesu? Proč? Kdyby přikročila z důvodu boje proti fašismu, nebylo by možné, aby zde chyběli němečtí soc. demokraté a německé vládní strany, ale poněvadž jde o proces nacionální, proto tady nejsou. (Výkřiky.) Tím jste usvědčeni. Používáme této příležitosti, abychom zřetelně řekli, že jsme proti šovinismu, proti jakémukoli nacionálnímu rozeštvávání, a že budeme vždycky plouti velmi ostře a důsledně proti tomuto proudu, kteréžto naše stanovisko je dělnictvem také schvalováno. (Výkřiky.) Používáme prostě této příležitosti, abychom demonstrovali, že český pracující lid nemá zájmu, aby německý pracující lid byl utiskován, naopak má nárok na to, aby se s německým pracujícím lidem sbratřil a spojil ke společnému boji. (Neustálé výkřiky.) Můžete tvrditi, že Ježek, který je zpravodajem v této věci, je odpůrcem fašismu? Můžete tvrditi, že Stříbrný, který hlasuje pro vydání, je odpůrcem fašismu? Právě ty strany, které nejvíce vyzvedují Hitlera pro jeho kontrarevoluční vládu proti dělnictvu, mluví zde takhle a operují takovou demagogií a takovým podvodem. České dělnictvo a český pracující lid má prostě zájem, aby německý národ poznal, že si český pracující lid nepřeje jeho útlaku a že mu naopak přeje a chce pomoci vybojovati plnou národní svobodu. My to demonstrujeme i při této příležitosti, kdy odmítáme kampaň proti německým poslancům. Přirozeně se budeme snažiti přesvědčiti německý pracující lid, že, staví-li se za hakenkrajclerské hnutí, dává zcela falešný a škodlivý výraz svým národně osvobozovacím tužbám, stejně jako budeme veškerý pracující lid Československa připravovati na to, že po nezdaru nacionálních štvanic se na konec česká i německá buržoasie, čeští i němečtí fašisté spojí k jednotnému persekučnímu náporu proti dělnickému revolučnímu hnutí a proti komunistické straně, jak o tom již svědčí řádění proti akčním výborům nezaměstnaného dělnictva, násilné potlačování hospodářských bojů dělnictva, rozpoutávání štvanice proti komunistům, zatýkání komunistických funkcionářů a jak o tom svědčí i současný případ žádosti za vydání 5 komunistických poslanců. Všecko svědčí, že vydáním hakenkrajclerských poslanců si chce vládní koalice velmi levně vykoupiti možnost pronásledování i obrovské milionové dělnické komunistické strany a jejich vůdců. My však říkáme, že takhle levně to nepůjde. Podvod s bojem do prava i do leva rozbijeme i v tom případě. Velmi brzy a dobře, pánové, poznáte, že je veliký rozdíl mezi vydáváním fašistických vůdců, od nichž se německý pracující lid celkem odvrací pro jejich stanovisko v této věci a persekucí poslanců revoluční komunistické strany, za niž se pracující masy neohroženě staví. Jestliže uhodíte komunistickou stranu, musíte si býti vědomi, že uhodíte dělnickou třídu, která má vašeho persekučního řádění dosti a o jejíž bojovnou sílu si svoji persekuční pěst roztříštíte. (Souhlas komunistických poslanců.)

Toť naše stanovisko k otázce vydání německých poslanců, proti němuž se stavíme a navrhujeme zamítnutí žádosti za jejich vydání. Voláme: Pryč s nacionálním šovinismem! Ať žije internacionalismus! Pryč s každou nacionální třídní persekucí, ať žije revoluční boj za sociální, ale i za nacionální svobodu pracujících mas v Československu. (Potlesk poslanců komunistických.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. dr Luschka. Uděluji mu slovo.

Posl. dr Luschka (německy): Dámy a pánové! Jménem klubu německé křesť.-sociální strany lidové mám čest učiniti toto prohlášení:

My křesť.-sociální poslanci sudetskoněmeckého lidu nemůžeme souhlasiti s míněním, že by návrh na vydání německých národně socialistických poslanců byl přirozeným důsledkem procesu "Volkssportu" a formální nutností trestního soudnictví. Spatřujeme v tom spíše v souhlasu s veškerým naším národně cítícím lidem národně politický útok a proces proti německému národu, těžce bojujícímu o svou hospodářskou a národní existenci. (Souhlas.) Dovolávám se zde prohlášení německých a maďarských oposičních stran, které již učinil v této sněmovně posl. Fritscher dne 7. dubna 1932 k procesu "Volkssportu", jenž jest základem dnešního návrhu na vydání. Od té doby se nestalo nic, co by bylo bývalo schopno změniti naše tehdejší mínění.

Český národní tisk se až do dnešního dne všemi prostředky, které měl po ruce, domáhal, aby tito poslanci byli vydáni, a všeobecný dojem jest ten, že právě pod tímto národně šovinistickým vlivem vůbec teprve došlo k návrhu českých většinových stran na vydání německých nár. socialistických poslanců. Měli-li jsme ještě nějaké pochybnosti o politickém pozadí, byly konečně vyvráceny klasickým výkladem našeho politika zabývajícího se trestním právem, dr Stránského v imunitním výboru. Obžalovací materiál procesu "Volkssport" jest neúplný, vždyť většinou spočívá jen na kombinacích a dohadech. Policejní protokol jistého Václava Rebitzera jest sám pro sebe policejním kouskem a přes to se hodí a stačí, aby v této sněmovně byl vydán německý poslanec. (Výkřiky posl. Krumpe.) Nejsou-liž to znamení vysoce politického procesu, který se zde začíná? Nebo když nikoliv, proč tedy mají býti pak německé vládní strany pod koaliční hrozbou - zdali pravou nebo nepravou, nemůžeme si docela vysvětliti (Souhlas na levici.) - v poslední chvíli ještě nuceny, aby hlasovaly pro vydání svých rodáků, když již beztoho v imunitním výboru svou nepřítomností prováděly žalostnou hru pštrosí politiky? (Souhlas na levici. - Různé výkřiky.) To všechno jest pro nás jasným obrazem politického účelu a politického pozadí návrhu na vydání. Jest tedy přirozené, že nemůžeme souhlasiti s vývody pana ministra spravedlnosti dr Meissnera v rozpočtovém výboru senátu, že naše chování, totiž chování německých národních oposičních stran mimo národně socialistickou není nestranné. My jsme nestranní. Můžeme to dokázati tím, co jsme již řekli, ale nejsme dosti naivní, abychom stavěli slova nad fakta. (Potlesk.) Jsme tedy více než kdy jindy pod dojmem, že účelem vydání jest před soudem zúčtovati s vůdci německé nár. socialistické strany, snad jako s předchůdci jiných. (Souhlas.) I to nás nutí, abychom se úplně jasně proti tomu co nejrozhodněji ohradili, neboť jak jest zřejmo, že jest naší povinností jako křesť. sociálů, abychom naše zásadně odlišné pojetí v četných otázkách politiky německého lidu co nejrozhodněji vybojovali v politickém boji s německou nár. socialistickou stranou dělnickou uvnitř našeho národa, tak stejně jest jasné, že my, pokud jde o znásilnění německého politického smýšlení jiné části našeho lidu, které se příčí svobodě, musíme jako německá strana lidová rozhodně zaujmouti stanovisko proti tomu. (Potlesk.)

Jako strana smýšlející přísně parlamentárně odsuzujeme ostatně zásadně každý pokus násilného potlačování politické svobody mínění. Mimochodem řečeno, jest to i tradice oné české většinové strany z rakouské říšské rady, která dnes velice živě dělá náladu pro vydání. (Souhlas.)

Zaujímáme-li toto zásadní stanovisko, pak jest tomu přirozeně tím spíše, když, jako nyní, je zcela zřejmý úmysl vydáním znovu projeviti ráz pronásledování Němců.

Demokracie, která podle ústavy byla zde v tomto státě prohlášena za první základ státu, nedá se rozhodně sloučiti s takovým úsilím. O existenčním oprávnění nějakého politického lidového hnutí nebo strany nesmí v demokracii jistě nikdy rozhodovati státní zástupce, nýbrž vždy jen lid. (Souhlas na levici. - Různé výkřiky.) Politické ideje nesmějí se potírati absolutistickými způsoby násilí, nýbrž přemáhati v duševním boji lepšími ideami. To jest přece základní pojetí demokracie; a tam, kde mu praxe odporuje, dokazuje, že demokratické formy jsou neupřímné a nepravé. Proto tedy není divu, že za těchto okolností protivníci demokracie získávají stále a všude více půdy. (Souhlas.) Považujeme tedy i v případě vydání nár. socialistických poslanců tento postup nejen za zcela nedemokraticky, nýbrž po stránce praktické politiky i za úplně neúčinný prostředek, aby se tím mohlo utlumiti toto nebo jiné lidové hnutí.

Konečně musíme konstatovati, že se návrhem na vydání znovu ruší základní parlamentní právo imunity a že se stává stále více ilusorním. Vážnost a nezávislost parlamentu podle našeho mínění stojí a padá s neporušitelností tohoto základního pilíře parlamentarismu. (Souhlas na levici.) A jsme tedy vždy proti tomu, aby se při politických přečinech rušila imunita, jen aby se nemilé strany nebo jednotlivci připravili o národní práva svých voličů. (Souhlas na levici.) Neboť desetitisíce voličů, kterých jest zde zapotřebí pro jednoho poslance, mají podle našeho demokratického přesvědčení větší právo na to, aby je zastupovali jejich zvolení poslanci, než má státní zástupce právo na to, aby prorazil se svou žalobou. (Potlesk.) To jest jisté v tomto případě, kde jde o vydání na základě procesu, který vůbec ještě není pravoplatně rozhodnut. (Souhlas.)

To všechno jsou úvahy, které nám ukládají národní a politickou povinnost, abychom se rozhodně postavili jako němečtí křesť. sociálové úplně otevřeně a před celou veřejností proti vydání polovice klubu německé národně socialistické strany a ovšem abychom i proti tomuto vydání hlasovali. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo panu posl. inž. Jungovi.

Posl. inž. Jung (německy): Pánové! Kol. Krebs zaujal již obšírným výkladem stanovisko k žádosti o vydání. Musím-li jej tu nebo tam opakovati, poněvadž také musím promluviti k žádosti o vydání, které se týká mne samého, prosím, abyste mi to prominuli. Pan kol. dr Luschka jako předseda klubu křesť. sociální strany učinil právě prohlášení, které vítáme. Ať nepovažuje za útok proti své straně, když opravím zprávu listu jeho strany "Deutsche Presse" ze dne 21. t. m. Tento časopis přináší pod titulem "První dějství - zatčení národně socialistických poslanců" tuto zprávu: "Jak se dovídáme, pokusili se nár. socialisté vyjednávati s ministrem vnitra a předsedou vlády, aby vydaní poslanci byli ponecháni na svobodě. Poněvadž vyjednávání nevedlo k cíli, musíme míti za to, že státní zastupitelství snad ihned uvalí preventivní vazbu na vydané."

K této zprávě konstatuji, že jsme nevedli žádné podobné jednání a ani nevím, že by byl někdo jiný podnikl podobné pokusy. Jde tedy pouze o lichou pověst. Poněvadž těžce lze zabrániti, aby se nevyrojily pověsti, rád bych požádal aspoň německý tisk všech časopisů oposičního směru, aby nepřinášel příliš mnoho sensačních zpráv o naší straně, poněvadž se takovými sensačním zprávami snadno budí dojem, který jistě není zamýšlen. V souvislosti se žádostí o naše vydání musím si připomenouti i událost, která vrhá příznačné světlo na to, co se ve slavnostních řečech vychvaluje jako německé národní souručenství.

Dne 9. února usnesl se, jak známo, imunitní výbor na našem vydání. Za tři dny pronesl parlamentní vůdce Svazu zemědělců, posl. čestný doktor Hodina na žateckém krajském sjezdu strany řeč, kterou při nejlepší vůli můžeme hodnotiti jen jako podporu státního zástupce. Této rány dýkou jsem neočekával od kolegy, kterého znám ještě z jeho německoradikální doby a který jest čestným doktorem německé vysoké školy. To říkám docela upřímně. Brněnští němečtí studenti mu také odpověděli otevřeným listem. Jeho poznámka, že v brněnském procesu "Volkssportu" si dělali posměch ze státního zástupce a soudců a rozzuřili je (Posl. Krebs [německy]: Vždyť tam Hodina nikdy nebyl!) tak jest - a že to vedlo k těžkému odsouzení obžalovaných, dala již podnět panu advokátovi dr Starkovi k otevřenému listu. Kol. Krebs zabýval se také touto poznámkou a zaujímám-li já k ní zase stanovisko, musím otevřeně prohlásiti, že tyto vývody pana kol. dr. Hodiny jsou příznačné pro to, jak se i v tábore německých vládních stran posuzuje československá spravedlnost.

Slyšeli jsme ostatně podobné projevy i z tábora druhé německé vládní strany. O tomto hodnocení československého soudnictví ať se pánové, kteří patří ke vládě, dohodnou mezi sebou a s panem ministrem spravedlnosti. Rozhodně zaznamenáváme, že i vedoucí členové vládních stran pochybují o nestrannosti soudů při politických procesech proti Němcům.

Není tedy divu, když se tisk naší strany postavil proti vývodům pana posl. Hodiny a odmítl je. Časopis "Landpost" odpověděl dne 17. února v úvodníku: "Odvaha na nepravém místě." Tento článek jest zvláštní smíšeninou rozporů. Obsahuje nesrozumitelnou hrozbu odhalením "pozadí jistých událostí". Dále konstatování, že Svaz zemědělců nepovažuje naše vydání za věc všech Němců, o čem jsme již dávno přesvědčeni; dále tvrzení, že jeden z nás prý ještě v září "otevřeně a neomaleně prohlásil, že jako první bude hlasovati pro své vydáni", prohlášení, o kterém nevím, a konečně jistě k vlastní omluvě a uklidnění svědomí toto skvostné místo, které bych rád viděl zvěčněné v těsnopisecké zprávě:

"Mimo to jsou německé vládní strany přesvědčeny, že vydání neznamená ještě odsouzení, nýbrž že se vydaným poskytuje příležitost vyložiti před soudem svou nevinu a loyalitu ke státu, kterou tak často Čechy ujišťovali, a tím jednou provždy zničiti u Čechů výtku nepřátelství ke státu a iredenty, proti Němcům vznesenou. Mimo to můžeme doufati, že účastníci tohoto procesu najdou zase tu národní důstojnost, jejíž nedostatek jim a tím všem Němcům způsobil již tolik nekonečné škody v české veřejnosti." (Posl. Krebs [německy]: Jest to proces právnický či politický?) Velmi správně!

Ušetřím si kritisovati tato slova. Ale táži se, proč jest v tomuto článku poznámka, že Svaz zemědělců nemůže a nebude proto hlasovati pro naše vydání, poněvadž rozsudek v procesu "Volkssportu", o nějž se žádost o vydání opírá, nenabyl ještě moci práva. Člověk se pak musí tázati, proč vlastně byla pronesena v Žatci na krajském sjezdu strany tato řeč. (Souhlas na levici.) Neboť i tam bylo by stačilo toto konstatování.

Podle zbývající části článku měli bychom vlastně míti za to, že Svaz zemědělců má aspoň část té odvahy, jejíž nedostatek nám vyčítá jeho hlavní časopis, totiž odvahy hlasovati pro naše vydání. Časopis "Landpost" líčí nám ve svém článku ze dne 17. února proces, který nás očekává, v nejrůžovějších barvách jako velice krásnou příležitost, abychom prokázali svou odvahu, o které pochybuje. Časopis "Landpost" ví však právě tak dobře jako časopis "Sozialdemokrat" a jako my, že nás podle brněnského příkladu neočekává proces, [ ] poněvadž přece máme co činiti s předpojatým míněním, což se všeobecně přehlíží, totiž s posudkem vojenských znalců. (Posl. Geyer [německy]: V něm jsou samé smyšlenky, ať si říká kdo chce co chce!) Ještě o tom promluvím a vyložím zvláště zahraničně politické souvislosti. "Landpost", "Sozialdemokrat" a všechny jiné časopisy, které nás v posledních týdnech napadly a obviňovaly ze slabosti, vědí velmi dobře, že jsme se nikdy nestavěli proti procesu, který bude proti nám zahájen snad pro naše smýšlení, ačkoliv nepovažujeme takové procesy naprosto za výron demokracie. [ ]. Jmenuje-li se někdo Stříbrný, můžeme počítati s tím, že to bude proces, to dokázala Jihlava. Patří-li však někdo k německým národním socialistům, ze všech stran pomlouvaným, k hanobeným "hakenkrajclerům", pak to jest velmi pochybné, neboť právě časopis "Sozialdemokrat" na př. po celé měsíce provozoval pomlouvačnou štvanici proti našemu hnutí, která předem otráví ovzduší procesu. Připomínám obrázky, které se ukázaly v květnu 1931 v tomto časopise a také v jiných socialistických časopisech, na př. "Volkswille", v nichž svaz "Volkssport" byl líčen jako organisace, která pořádá pogromy, femové vraždy a "zločinné válečné hry". To byly tituly připojené k těmto obrázkům. Tato štvanice nesla ovšem ovoce. Vedla nejen k tomu, že se český štváčský tisk zmocnil těchto věcí, že ještě dnes nalézáme v českých časopisech obrázky cvičení říšské obrany s klamným nápisem "Válečná cvičení hakenkrajclerů" a těm podobných více. Po této stránce soutěží přece jeden časopis s druhým. Časopis české živnostenské strany, aby nezůstal pozadu, uveřejnil právě včera zase takový obrázek. Tyto pomluvy vedly konečně k rozpuštění svazu "Volkssport", k zákazu nositi skobový kříž, k zastavení činnosti národně socialistického svazu mládeže a dále k procesu "Volkssportu" a také k vydání, jímž se dnes zabýváme. (Posl. inž. Kallina [německy]: Tato strana se chce považovati za průkopníka svobody!) Ano.

Poukazuji ostatně na projev býv. ministra Slávika z března loňského roku, podle něhož si na naši činnost stěžovaly nejen české, nýbrž i německé strany. Prohlášení obou německých vládních stran, jímž odůvodňují, že se zdrží hlasování, jest polovičaté. (Posl. Geyer [německy]: Jejich vynikající mužové řekli, že bojují jako lvi!) Ano.

Podle tohoto prohlášení bylo by vlastně bývalo povinností těchto stran hlasovati proti vydání, a to již proto, aby se napravila aspoň část škody, kterou způsobil jejich tisk. Neboť tento proces jest bohužel také jejich dílem, dílem bezuzdnosti jejich tisku, neodpovědných řečí, pronášených bez znalosti souvislosti a skutečných událostí.

Můžeme tedy plným právem očekávati tendenční proces. Ukazuje na to nejen obsah žádosti o vydání, nýbrž i to, že na př. žalobou proti kol. Kasperovi jest výpověď osoby, nepožívající dobré pověsti. (Posl. Geyer [německy]: Stačí říci, že někdo zavraždil čínského císaře!) Ano. A to, co se stalo kol. Kasperovi se známým Václavem Rebitzerem, může se ovšem státi komukoliv z nás. Pan ministr spravedlnosti se v rozpočtovém výboru jak posl. sněmovny tak i senátu bránil proti mínění, že t. zv. proces "Volkssportu" a zvláště ta část, která se nás týká, jest článkem řetězu politických procesů proti Němcům a že při tom jde zvláště o pronásledování určitého politického mínění a směru.

Nechci naprosto pochybovati, že pan ministr spravedlnosti učinil svůj projev v dobré víře. Ovšem jest asi nanejvýš špatně informován. (Posl. dr Schollich [německy]: Blud!) Ano. Ale když ve své odpovědi na vývody kol. Krebse ukazoval v rozpočtovém výboru na to, že nejde o pronásledování, poněvadž se nesáhlo hned na vůdce, nýbrž byli vzati nejdříve docela neznámí lidé, pak pravím, že právě to jest velmi povážlivé. Byli totiž žalováni nejprve lidé, o nichž se mělo za to, že se nemohou správně hájiti a že budou tedy moci býti snadno odsouzeni. A nyní se přichází s hotovým rozsudkem. (Posl. Geyer [německy]: Jako corpus delicti!) Ano. Jako corpus delicti. A podle této šablony vedou se všechny jiné procesy a bude se ovšem v každém ukazovati na posudek vojenských znalců. Nechce-li se buditi dojem politického pronásledování, musí se nám poskytnouti příležitost vyvrátiti posudek vojenských znalců, místo aby se považoval přímo za nedotknutelný. (Posl. Geyer [německy]: K tomu by byla nyní příležitost, diskuse na druhé straně!) Ano. Pochopitelně nebude se chtíti druhá strana sem dostaviti pro tuto věc. Poskytne se nám tato příležitost? Uvidíme.

Pana ministra spravedlnosti bych rád upozornil ještě na jednu okolnost, na kterou poukázal již kol. Krebs, totiž na to, že brněnský krajský soud nyní, když byly proti rozsudku podány zmateční stížnosti, na popud státního zástupce provádí změny v zápise. Co jest to za soudnictví? To jest soudnictví, za které musí odpovídati i Svaz zemědělců a sociální demokraté.

K obsahu žádosti o vydání konstatuji: Konkrétní činy, které se týkají §§ 2 a 17 zákona na ochranu republiky, neuvádějí se proti nám ani nyní. Čistě osobně uvádím, že proti mně se uvádějí tři přečiny. Jedním jest článek, který přečtu, článek, uveřejněný v nár. socialistické ročence 1932, to jest kapesním kalendáři naší říšskoněmecké bratrské strany. Druhá věc se týká mé činnosti jako předsedy t. zv. "rady starších", jinými slovy dozorčího výboru nár. socialistického svazu mládeže, a třetí věc jest svou směšností proslulá věc "Hnědého domu" ve Střekově, hnědého domu, k jehož prohlídce slavnou sněmovnu co nejupřímněji zvu. I když si vezme s sebou všechna možná zvětšovací skla, hnědého domu vůbec neuvidí, protože ho vůbec není. Ale tento přečin v očích pana státního zástupce existuje.