Do 30. září 1932 budiž sem oznámeno, jakých zkušeností bylo získáno a zda by se doporučovaly změny." Pravděpodobně by si zemské finanční ředitelství přálo ještě vyšší směrnice.

"Zemské finanční ředitelství v Praze, čís. XXIV 6/32 ai 1932 ze dne 15. března 1932 dtto.

Znovu důrazně připomínáme, že od stanovených směrnic lze se uchýliti jen v konkretních případech a to ze závažných důvodů, jež musí býti ve spise vyznačeny. Všeobecné užívání nižších směrnic je nepřípustné. Bylo-li by ze závažných důvodů nutno stanoviti pro některou výdělečnou skupinu všeobecné směrnice vyšší neb nižší, bylo by si k tomu vyžádati schválení zemského finančního ředitelství. K návrhu bylo by připojiti podrobné a řádně doložené a odůvodněné kalkulace této skupiny.

K důsledkům špatné konjunktury a krise nutno přihlížeti jen individuálně, v konkretním případě ovšem po důkladném a správném vyšetření všech okolností rozhodných pro nižší odhad obratů a zisků."

Každý poplatník je trestán, když nepodá daňové přiznání. Podle těchto směrnic finanční ředitelství ukazuje, že veškerá daňová přiznání poplatníků jsou ilusorní a že právě berní správy, nedbajíce těchto daňových přiznání, řídí se těmito skandálními, nezákonnými a nespravedlivými směrnicemi a podle nich také vyměřují I poplatníkům daně.

A my nyní, kdy máme rozhodovat také o vládním návrhu pro nové poskytnutí záruk za vývozní úvěry, máme snad také přihlížeti k tomu, jak se na jedné straně velkokapitalistům dávají ze státní pokladny takovéto dary a jak na druhé straně proti malému a střednímu živnostníku je vydáván finančním správám zákon nový, interní, podle kterého se musí úředníci říditi. My protestujeme s tohoto místa co nejdůrazněji, poněvadž je nemožno, abychom takovýmto způsobem mohli pokračovat v dalším obrození našeho finančnictví a našeho bernictví v našem státě.

Prohlašujeme, že za takových okolností pro takový vládní návrh hlasovat nebudeme. (Potlesk poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Krosnáře a soudr.:

Návrh zákona budiž nahrazen zněním:

Při všech dodávkách zboží čsl. výroby, které je vyváženo do SSSR, budiž poskytnuta státní záruka do výše 70% prodejní ceny na všechny úvěry do úhrnného obnosu 600,000.000 Kč.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři financí, průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry."

2. Pozměňovací návrh posl. dr Černého, Tomáška, Zeminové, dr Noska, Pohla, Windirsche, Ježka a druhů:

Podepsaní navrhují, aby v §u 2 slova "25. července 1932" byla nahrazena slovem "vyhlášení".

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živn. obchodního, panu posl. inž. Novákovi.

Zpravodaj posl. inž. Novák: Slavná sněmovno! Pokládám za svou povinnost reagovat na některé vývody pánů řečníků. Byl to zvláště pan kol. dr Bacher, který se obšírně zabýval zákonem, který projednáváme, ačkoliv nelze souhlasiti s jeho všemi vývody. Především mluví o drsných krajích v severních Čechách, které nezbytně potřebují nějakého osvěžení po stránce hospodářské, a vytýká vládě, že se včas nestarala, aby pro tento kraj a pro jeho průmysl vůbec něco učinila řádnými obchodními smlouvami. K tomu bych poznamenal, že my jsme měli na počátku, když to bylo možno, velkou síť smluv. Tehdy nebylo nářků, neboť konjunktura, která se dostavila, byla jen důsledkem tohoto smluvního ujednání s ostatními státy. Samo sebou se rozumí, že nastaly později poměry, které přímo znemožnily nejenom nám, nýbrž i celému světu použíti doložky o nejvyšších výhodách, která nám byla, jak dámy a pánové vědí, neobyčejně užitečnou.

O tom severním kraji bych řekl ještě toto. Pan kolega se diví, že právě tam v tom drsném kraji vzniklo tolik průmyslu. To je pochopitelno. Vznikal tam, kde byly nízké mzdy resp. kde se výroba umožňovala hlavně lidskou silou. Jakmile přišly stroje, které nahradily lidskou sílu, pochopitelně právě v těchto krajích začalo ubývat zaměstnanosti. Vidíme to nejlépe na sklárnách, které se zakládaly na horách právě proto, poněvadž tam bylo levné dříví, kterého se dříve užívalo k vytápění sklářských pecí. Dnes, kdy se užívá všeobecně generátorů, zvláště však elektrických pecí, sklárny samozřejmě tam zanikají a přenášejí se tam, kde je lepší komunikace, kde jsou lepší a výhodnější podmínky.

Také se mluvilo o tom, že 600 mil. Kč je na jedné straně malou položkou, na druhé straně však položkou velkou. Poznamenávám, že těch 600 mil. nebylo ani vyčerpáno, tedy ta položka není malou, a dále nesmíme zapomenouti, že za těchto 600 mil. můžeme vyvézti za 1.200,000.000.- Kč zboží, poněvadž garancie státní je jen 50%. Vedle toho zákon myslí na to, že velmi snadno se dá tato položka podle potřeby zvýšiti.

Na vývody pana kol. Štětky nebudu reagovati, poněvadž neměly pozadí hospodářské, nýbrž čistě a ryze politické. Chtěl bych jen říci, že to není pravda, že jsme tak docela odděleni od Ruska. Třebaže neuznáváme Rusko de jure, máme přes 10 let s Ruskem obchodní ujednání, možno říci smlouvu, na základě které může každý s Ruskem obchodovati, a je také viděti, že se s Ruskem velice obchoduje, jak o tom svědčí právě tento zákon resp. výhody tohoto zákona, kterých bylo využito hlavně pro Rusko.

Panu kol. Jiráčkovi chtěl bych říci jen jednu věc: Není pravda, že tu jde o dar. To jest nedorozumění, pánové. (Posl. Jiráček: Proč, pane ministře, průmysl o to žádá?) Teď jsem to chtěl zrovna říci. (Posl. Jiráček: Proč to chcete?) To je proto, pane kolego... (Posl. Jiráček: Vy jste sám ukazoval na to, že vyúčtování se strany průmyslu nemusejí býti správná!) To není pravda. My resp. průmysl žádá tuto garancii jen proto, aby si mohl na základě toho zaopatřiti peníze. Nic jiného to není. (Posl. Jiráček: Záruka za škodu!) Ne, pane kolego, nemá-li ten který ústav peníze, nedisponuje-li na př. Zemská banka penězi dostatečně, nemá ten zákon ceny, poněvadž právě na základě té záruky mně může peněžní ústav zapůjčiti peníze. Zde se nejedná o subvenci, to jest zásadní omyl.

Co se týká I. hlavy, tam se skutečně jedná o tu věc. To byste, pane kolego, špatně posloužil živnostníkům, poněvadž I. hlava právě, kde jde o garancii, týká se živnostníků. Račte se jen podívati do seznamu, řada živnostníků, a ne těch největších, využila tohoto zákona, poněvadž je jim umožněno použíti garancie. (Výkřiky posl. Vávry.). To je vybudováno na základě pojišťoven soukromých, které jsou opět spojeny s tím, aby stát byl chráněn. Stát jest tu podle mého soukromého mínění dostatečně chráněn a o nějakých presentech nemůže býti vůbec řeči.

Co se týká podaných pozměňovacích návrhů, doporučuji, aby byl přijat návrh p. posl. dr Černého, Tomáška, Zeminové, dr Noska, Pohla a druhů, kteří navrhují, aby v §u 2 slova "25. července 1932" byla nahrazena slovem "vyhlášení". Nemusím zvláště tento návrh odůvodňovati. Původně se předpokládalo, že zákon bude ještě v červenci minulého roku odhlasován, ale z ohledů, o kterých zde byla učiněna zmínka, se to opozdilo a tak se zákon dostává teprve dnes do sněmovny.

Návrh p. posl. Krosnáře a soudr. nemohu doporučiti slavné sněmovně, poněvadž první návrh přihlíží výhradně k exportu do Ruska a nevím, proč bychom neměli přihlížeti také k ostatním státům, kde jest menší nebezpečí ztráty než právě při dovozu do Sovětského svazu. Právě podpora dovozu do sovětského Ruska byla by jednostranným řešením věci. Průmyslu jde o to, aby mohl exportovati do všech států, zvláště okolních.

Co se týče pak resolučního návrhu p. posl. Krosnáře a soudr., nemohu doporučiti rovněž k přijetí, poněvadž s návrhem, jejž projednáváme, vlastně vůbec nesouvisí a nemá nic společného. Tím končím. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj inž. Nečas: Slavná sněmovno! Pokud se zabývali řečníci projednávaným předmětem po stránce věcné, chtěl bych k tomu podotknouti těchto několik slov.

P. posl. Jiráček a Al. Beneš, kteří hovořili za stranu živnostenskou, projevovali názor, že vláda dává tímto zákonem darem těžkým průmyslníkům 600 mil. Kč. Věc do jisté míry vyvrátil a vysvětlil již předešlý pan zpravodaj, kol. inž. Novák. Myslím, že zde jde o zásadní nedorozumění ve dvou směrech.

Především zákon čís. 121 týkal se pojišťování domácích úvěrů a záruk za exportní úvěr. První věcí jsou tangováni živnostníci, a i koaliční poslanci použili několikráte příležitosti, aby v této věci intervenovali. Pokud jde o druhou věc, je velmi dobře řečeno v důvodové zprávě výboru rozpočtového, jaký je rozdíl mezi darem a zárukou, jaké ty garancie byly, že stát v tomto směru opravdu o nic přijíti nemůže. (Výkřiky.) Také dosavadní zkušenost ukázala, že ze všech dosavadních 82 případů přes velikou krisi ani jediný případ nebyl, pokud jde o sovětské Rusko, sporný, a u druhých států pouze jediný případ v Rumunsku, kde jde o t. zv. proplacení účtů (Výkřiky posl. Jiráčka.), ale o té věci se ještě dále jedná. Já právě jako zpravodaj bych podotkl, že škody vznikly proto, že věc nebyla včas uskutečněna.

Stejně bych se obrátil proti vývodům kol. Štětky, který prohlásil, že jedině kapitalisté jsou povinni opatřiti práci, a ne-li, ať jdou k čertu. Prohlásil tu celou věc za sanaci podnikatelů. Je samozřejmé, že zde nejde jen o podnikatele, nýbrž zároveň s nimi o velikou masu dělníků a zaměstnanců a všechno, co s tím souvisí. Právě jeden z koaličních poslanců, pan posl. Klein v nesčetných intervencích houževnatě a obětavě se domáhal realisace tohoto zákona, poněvadž víme, co od něho závisí. Budou z něho míti prospěch dělníci a zaměstnanci, což je prospěch přímý, ale bude z něho míti prospěch výroba zemědělská a živnostenská, což je prospěch nepřímý. Proto když zvyšujeme exportní úvěr a zaměstnáváme dělníky a zaměstnance, velké jejich masy, podporujeme tím nepřímo i živnostníky, řemeslníky a zemědělce, což je evidentní. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. dr Patejdlovi.

Zpravodaj dr Patejdl: Slavná sněmovno! Z přednesených námitek, které se týkají otázky rozpočtové, zasluhují zmínky ty, které dokazují, že osnova znamená význačné zatížení státu 600 mil. Kč, že tím stát přijímá určité záruky ve prospěch velkokapitalistů. (Výkřiky posl. Jiráčka.) Uvádím jen, co se tvrdí ze strany oposice.

A nyní budiž mi dovoleno, abych na tyto námitky odpověděl. Již z důvodové zprávy je viděti, že se jedná o garancii, záruku, že tato záruka se poskytuje státem jenom do 65% a že podmínkou této záruky je dobrá kvalita pohledávky. Tato dobrá kvalita pohledávky záleží buď v povaze dlužníka... (Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Patejdl (pokračuje): ... kterým je stát anebo veřejná korporace, anebo v dobré kvalitě pohledávky, která je zaručena státem nebo cedulovou bankou státu anebo jinou dostatečnou jistotou.

Zkušenost s prováděním zákona minulého roku nám dokázala, že předpoklady o jistotě pohledávky jsou naprosto správné, poněvadž z oficielní zprávy a také z důvodové zprávy plyne, že při garancii 376 milionů Kč nebylo se nikdy dovoláváno rukojemského závazku se strany státu. Tento fakt sám o sobě vzbuzuje největší důvěru a ukazuje, že jakékoliv pochybnosti o tom, že stát béře na sebe veliké risiko, které by šlo až do 600 milionů, jsou naprosto bezdůvodné a jsou vyvráceny právě celou formulací zákona. (Předsednictví se ujal předseda dr Staněk.)

Nedomníváme se, že jde o nějakou subvenci nebo nějaký dar již vzhledem k tomu, co jsem řekl. Jde jenom o samozřejmou hospodářskou nutnost, aby se zase zvýšil vývoz našeho státu. Zvýšení vývozu znamená výhodu nejen pro průmysl, nýbrž i pro dělnictvo, které se udrží při zaměstnání, znamená výhodu pro stát, který nemusí platiti podpory v nezaměstnanosti, a znamená na konec výhodu i pro finance státní. Proto myslím, že tyto námitky jsou celkem bezpodstatné, a také bych si dovolil poukázati, že jde o prosté prodloužení zákona, který byl odhlasován 16. července 1931, kdy právě mnozí z pánů, kteří dnes mají proti tomu námitky, pro tento zákon hlasovali. To nejlépe dokazuje, že obavy proti zákonu nejsou odůvodněné a že eminentní zájem státní vyžaduje podporování našeho exportu, abychom si zlepšili situaci na svém trhu a zmenšili počet nezaměstnaných. A proto přirozeně připojuji se k vývodům referentů druhých výborů a doporučuji, aby tento zákon byl přijat se změnou, která byla navržena pp. posl. Tomáškem, dr Černým a druhy. (Souhlas.)