4. u řezníka vyvážejícího maso z jimi poraženého dobytka 50 hal. za 1 kg živé váhy hovězího dobytka. Data ad 1 až 4 platí pro malé řezníky, u nichž kalkulována je režie 9%.

U koz a ovcí možno počítati s průměrným ziskem 30 Kč, u kůzlat 15 Kč na jednom kusu.

Podle toto činí čistý zisk:

a) u hovězího dobytka:

b) u vepřového dobytka:

c) u telat:

Režie, jak již uvedeno, činí u malých řezníků 9%, u větších 12% z obratu.

Na uzenářství nutno čítati přirážku 10 až 15% zisku vypočteného pro řezníky.

Prodává-li řezník maso nemocnici, vojsku nebo ve větším množství hostinským, nutno k této okolnosti při odhadu přiměřeně přihlížeti a vyšetřiti, v jakém poměru tyto dávky k celkovému obratu jsou, jaké slevy při nich poskytuje a jak tyto slevy snižují normální (poměrný) zisk.

V případech, v nichž skutečně režie byla podstatně vyšší než shora kalkulována z důvodů, že se vyskytují zcela mimořádně (na př. používání cizího nebo vlastního chladicího umělého zařízení a zvláštní vysoké obecní dávky atd.) bylo by přiměřeně k těmto okolnostem při odhadu přihlížeti.

Při odhadu čistého zisku nutno bezpodmínečně vyšetřiti, kolik z celkového počtu poražených kusů připadá na tu kterou váhu dobytka. Přihlížeti nutno k rozpětí nákupních cen dobytka a prodejních cen masa. Normální rozpětí činí: Dvojnásobná nákupní cena 1 kg váhy dobytka plus 2 až 3 Kč k ceně 1 kg masa. Na př. nákupní cena 1 kg živé váhy hovězího dobytka činí 4 Kč, normální prodejní cena masa činí 10 až 11 Kč. Je-li prodejní cena masa vyšší, bylo by možno počítati s vyššími než v předu kalkulovanými zisky. Poměrné obraty činí u hovězího dobytka: Na kusu 180 kg 1.100 až 1.200 Kč, na kusu 300 kg 1.900 až 2.200 Kč, na kusu 500 kg 3.800 až 4.200 Kč, na kusu 600 kg 4.400 až 4.700 Kč. U vepřů činí obrat na 1 kus 80 kg 750 až 850 Kč, na kusu 150 kg 1.600 až 1.750 Kč. Obrat u telat činí 500 až 600 Kč. U velkých řezníků ve velkých městech lze počítati s čistým ziskem 6 až 8% z obratu (nikoliv z nákupu).

69. Sedláři. Sedláři zabývají se též čalounictvím, ježto samo sedlářství, jež upadá, by je neobživilo. Ohledně čalouníků viz vpředu. 1 kvalifikovaná síla při sedlářství zhotoví lépe vypravený postroj v ceně 1.100 až 1.200 Kč za 12 až 14 dní. Pracuje-li na jiné práci, lze počítati, že zpracuje 2 až 3 kg kůže, 1 kg kůže stojí 30 až 35 Kč a zhotoví se z něho zboží v ceně 60 až 75 Kč. Podle toho činil by obrat na jednu kvalifikovanou sílu nejméně 25 až 35 tisíc Kč. Čistý zisk mistrů 35%, na dělníkovi vydělá 12 až 15%. Materiál činí nejméně 40% z obratu, průměrně však asi 50%. U správkářů lze čítati roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu 15 až 20 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 60 až 70%, na dělníkovi 30 až 35%.

70. Sklenáři. Jedna kvalifikovaná síla zasklí denně 25 m². Od zasklení 1 m² s dodávkou skla čítá se 21 až 23 Kč při práci stavební, 24 až 25 Kč při pracích ostatních. Sezona hlavní trvá asi 5 až 6 měsíců, v ostatní roční době nutno počítati jen správky a opravy. Podle toho činil by roční obrat na jednu sílu aspoň 25 až 70 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 20 až 25%, na dělníkovi 10% při pracích ostatních, při stavebních pracích vydělá mistr sám 15 až 20%, na dělníkovi asi 5 až 10%. 1 m² skla stojí 17 až 18 Kč. Spotřeba materiálu činí 70 až 75%.

Prodej skleněného zboží: Obrat nutno zjišťovati individuálně, nejlépe podle nákupu zboží. Čistý zisk 15 až 20% z obratu. Při objednávkách skla dostávají sklenáři až 20% rabat od sklenářských firem.

71. Skleněné zboží - výroba. Podrobnější kalkulační data o této skupině nelze všeobecně dáti, ježto jde o řadu podniků s nejrůznějšími výkony a výrobními podmínkami. U skláren lze počítati s obratem na jednu utavenou pánev při výrobě křišťálového skla 1.100 až 1.300 Kč. (Cena skla poněkud poklesla.) Čistý zisk činí 6 až 7%, u výroby broušeného skla činí čistý zisk 8 až 11%.

Brusiči a vyfukovači skla: Roční obrat na jednu sílu činí 25 tisíc Kč, čistý zisk mistrův 40%, na dělníkovi 10 až 15%. Sklárny poskytují rabat až 20% svým odběratelům.

72. Sodovky a limonády. U výroby je obrat nejlépe zjišťovati podle výpisu důchodkového kontrolního úřadu (dávka nápojová, k níž se hlásí počet vyrobených litrů sodovky nebo limonády). Na 1 litr připadají dvě láhve sodovky nebo 3 lahve limonády.

Z jednoho válce kyseliny uhličité (netto váha 20 kg v ceně 75 až 80 Kč) vyrobí se as 3.000 lahví limonády nebo sodovky. Z jednoho litru šťávy vyrobí se 23 lahví limonády.

Z celkové výroby připadá 3/4 na limonády a 1/4 na sodovky. Sodovky prodávají se po 40 hal. za 1 láhev ve velkém, 70 až 80 hal. za láhev v drobném prodeji. Limonády prodávají se po 70 až 80 hal. ve velkém a 1 až 1.10 Kč v drobném. Čistý zisk výrobce samého činí 25 až 30%, na dělníkovi vydělá 15 až 20% z obratu. Při prodeji v drobném činí čistý zisk 30 až 40% (výrobci však nemají v drobném prodávati).

73. Soustružníci.

Soustružníci dřeva: Roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu činí 15 až 20 tisíc Kč. Materiál činí 35 až 40%. Čistý zisk mistrův činí 45 až 50%, na dělníkovi vydělá 15 až 20% z obratu.

Soustružníci umělých hmot: Roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu činí 20 až 25 tisíc Kč. Materiál 40 až 45%. Čistý zisk mistrův 40%, na dělníkovi vydělá 15 až 20%.

74. Stavitelé. Konjunktura byla asi celkem stejná jako r. 1920. Podnikatelství staveb: Čistý zisk činí 7%.

Stavby v režii: a) při novostavbách činí čistý zisk 7 až 10%; b) při přestavbách a opravách činí čistý zisk 7 až 15%.

Akordní stavby (na rozpočet): Při novostavbách činí čistý zisk 9 až 10%, při přestavbách 10 až 15%, při novostavbách ofertních 5 až 7%.

Stavby vodní: Hrubý zisk činí 16%, čistý zisk 4 až 5% z ceny stavby.

Stavby státní a veřejné: Hrubý zisk činí 10 až 12%, čistý zisk 3 až 5% ceny stavby.

Melouchy: Hrubý zisk činí 11 až 15%, čistý zisk 7 až 12% z vyplacených mezd.

75. Škrobárny. K výrobě 1 q suchého škrobu jest potřebí as 600 až 650 kg brambor. Škrobnatost brambor činí 15 až 16%. 1 q průmyslových brambor stál 16 Kč. Při výrobě 1 q škrobu zbude as 60 kg škrabků v ceně as 2 Kč. 1 q škrobu stojí 150 až 155 Kč. Režie na 1 q vyrobeného škrobu činí 55 až 60 Kč. Čistý zisk činí as 8 až 10% z obratu.

76. Tesaři. Úplata jen za práci bez dodávky materiálu: jedna kvalifikovaná síla s učněm zhotoví vazbu prostředního domku za 4 až 5 dnů. Za tuto vazbu účtuje se 500 až 550 Kč. Vazba obsahuje 242 bm, za zpracování 1 bm čítá se 1.70 Kč, tedy celkem 411 Kč a šalování střechy 126 m po Kč celkem 126 Kč, úhrnem 537 Kč.

Sezona trvá v nejlepším případě as 200 dní v roce. Činil by tedy obrat na jednu sílu (s učněm) za rok (sezonu) 20 až 25 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 50 až 60%, na dělníkovi 25 až 30%.

Úplata za práci s dodávkou dříví: Shora uvedená vazba s dodávkou materiálu stojí as 1.800 až 2.000 Kč. Činil by tedy obrat při výhradné práci s dodávkou materiálu za rok (sezonu) na jednu kvalifikovanou sílu s učněm 70 až 80 tisíc Kč. Materiál činí 65 až 70% z obratu. Čistý zisk mistrův činí as 20%, na dělníkovi 9 až 11%.

77. Truhláři. Ceny dříví r. 1931 opět poklesly o 10 až 15% proti r. 1930. Ceny výrobků poněkud rovněž poklesly.

Truhlářství stavební: Roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu činí při ruční výrobě 15 až 20 tisíc Kč, při strojní výrobě 25 až 30 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 35 až 40%, na dělníkovi vydělá 10 až 15%.

Truhlářství nábytkové: roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu činí při ruční výrobě 15 až 20 tisíc Kč, při strojní výrobě 25 až 30 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 35 až 40%, na dělníkovi vydělá 10 až 15%.

Truhlářství nábytkové: roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu činí při ruční výrobě 20 až 25 tisíc Kč, při výrobě strojní 30 až 35 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 40 až 45%, na dělníkovi vydělá 15 až 20% z obratu. 1 kvalifikovaná síla zhotoví měkkou kuchyň v ceně 1.500 až 2.000 Kč za dva až tři týdny, tvrdou kuchyň v ceně 3.000 až 4.000 Kč za 7 až 8 týdnů, dýhovanou ložnici v ceně 5.500 až 7.000 Kč za 15 až 16 týdnů, překližovanou jídelnu v ceně 8.500 až 10.000 Kč za 15 až 16 týdnů, tvrdou jídelnu v ceně 6.500 až 8.000 Kč za 12 týdnů.

Tyto kalkulace a směrnice týkají se průměrných truhlářství. Podniky vyrábějící lepší druhy nábytku podle nákresů z cizozemských druhů dřeva atd. docilují vyšších obratů. To platí zejména pro Prahu a jiná větší města. Výši obratu lze i v těchto případech zjistiti podle hořejších kalkulačních dat.

78. Trafiky. Obraty lze spolehlivě zjistiti dotazem u důchodkového kontrolního úřadu. Z tabáku a cigaret měl trafikant 10% hrubý zisk, při kolcích pod 1 Kč a nákladních listech 2% hrubý zisk, při kolcích 2 Kč a výše 3% hrubý zisk. Z ostatní tržby činí hrubý zisk 20 až 25%.

79. Vápenky. 1 q vápna stojí ve velkém 15 až 17 Kč, v drobném 18 až 22 Kč. Čistý zisk při vagonových dodávkách činí 5 až 7%, při detailním odběru 11% z obratu, je-li však vápenka přímo u lomu, činí zisk při vagonových dodávkách as 10%, v detailu 15 až 20%.

Na vypálení 100 q vápna je zapotřebí 160 až 175 q vápence a 38 až 40 q uhlí. V jedné kruhové peci vápenné, zařízené na jeden oheň, vypálí se ročně asi 800 až 900 vagonů vápna.

80. Vinárny. Obrat nutno zjišťovati individuálně podle výkazu důchodkového kontrolního úřadu. Nákupní cena 1 hl vína činí asi 900 až 1.000 Kč loco sklep. Průměrná cena 1 hl vína činí 1.600 až 1.800 Kč. Činí tedy hrubý zisk 40 až 45% z obratu. Čistý zisk na 1 hl 400 až 600 Kč, t. j. 25 až 30% z obratu. Při lahvovém víně činí hrubý zisk 35 až 40%, čistý zisk asi 25%. Ve vinárnách vyčepuje se zpravidla 70 až 80% sudového vína a 20 až 30% vína lahvového.

U nočních vináren je obrat i zisk daleko vyšší. Prodejní cena 1 hl vína činí 2.400 až 4.000 Kč, čistý zisk 50 až 60%.

Obchod vínem: obrat individuálně. Čistý zisk u velkoobchodu 3 až 5%, u maloobchodu 10 až 20% z obratu.

81. Zahradníci: Sklizeň r. 1931 byla velmi dobrá, lepší než roku 1930. Za to ceny zeleniny poklesly. Tržba z 1 ha činí při dvojí sklizni 40 až 45 tisíc Kč (z 1 korce 12 až 14.000 Kč). Čistý zisk 40 až 50%. Při smíšeném zahradnictví - 2/3 zeleniny a 1/3 květin - činí tržba

z 1 ha 45.000 až 50.000 Kč, z 1 korce 13.000 až 15.000 Kč, čistý zisk 40 až 45%. Zahradníci obesílající trhy docilují vyšších obratů, a to z 1 ha 50 až 60 tisíc Kč. Při zemědělském zahradnictví činí čistý zisk 50 až 60% z obratu. Na obhospodařování 1 korce stačí 1 síla. Na zahradnictví o výměře 1 korce připadá vedle volné půdy 50 oken.

82. Zámečníci: Roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu při výrobě ruční činí 30 až 35 tisíc Kč, při strojním zámečnictví 40 až 45 tisíc Kč. Čistý zisk mistrů činí 40 až 45%, na dělníkovi vydělá 15%. Při velkých stavebních pracích lze docíliti obratu o 20 až 25% vyššího, ale zisk klesá as o 5 až 10%.

Kalkulační data: Mzdy za 1 hodinu mistr nebo dělník 5 Kč až 5.50 Kč, učeň 1.50 Kč až 2 Kč. Režie činí 30 až 35% z kalkulované mzdy. Materiál činí 80 až 100% z kalkulované mzdy, t. j. 30 až 35% z celkového obratu.

83. Zasílatelství suken: Obrat nutno zjišťovati individuálně. Hrubý zisk činí 25 až 30%, čistý zisk 8 až 15%.

84. Zlatníci a klenotníci: Obrat nutno zjišťovati-individuálně. Ohledně pomůcek viz hodináře. Obraty byly r. 1931 pravděpodobně vyšší, ježto obyvatelstvo ukládalo své peníze ponejvíce do nákupu zlatých předmětů a skvostů. Čistý zisk činí 15 až 25%.

85. Zubní lékaři a zubní technici: Obrat nutno zjišťovati individuálně. Jako pomůcky lze užíti u zubních techniků: obrat na 1 technika za rok činí 60 až 80 tisíc Kč, čistý zisk technika samého 50 až 60%, na pomocné síle vydělá 30%. Z celkového obratu připadá 60 až 70% na praksi pokladnickou a 30 až 40% na praksi soukromou.

K čís. 45. Lihoviny: Režie prodejní 5%, výrobní 5% z obratu, celková 10%. Průměrný čistý zisk na 1 hl zpracovaného lihu lze počítati 250 až 350 Kč ve velkém, to jest 15 až 17% z obratu. Při prodeji lihu činí zisk na 1 hl 75 až 100 Kč, t. j. 2 až 3%.

Obchod:

86. Obchod cukrovinkami: Obrat zjišťovati individuálně podle nákupu zboží. Kalkulační přirážka k nákupní ceně činí 40 až 50%, čímž obdrží se obrat. Hrubý zisk 30 až 35%, čistý 15 až 20% z obratu. Ve velkém činí čistý zisk 5 až 10% z obratu.

88. Obchod emailovým, skleněným a porculánovým zbožím: Obrat zjišťovati individuálně, nejlépe podle nákupu zboží. K nákupní ceně připočítati 30 až 40%, čímž obdrží se obrat. Hrubý zisk 25 až 30%, čistý zisk 15 až 20% z obratu. Ve velkém čistý zisk 7 až 10% z obratu.

89. Obchod galanterním zbožím a bijouterií. Zboží podléhá módě a klesá na ceně. Hrubý zisk 25 až 30% z obratu (přirážka kalkulační 35 až 40% k nákupu), čistý zisk 15 až 20% v malém, 5 až 10% z obratu ve velkém. V bijouterii a u hraček čistý zisk 25 až 30% z obratu.

90. Obchod knihami. Hrubý zisk 25 až 30%, čistý bez antikvariátu 12 až 15%, s antikvariátem 15 až 20% z obratu. Čistý zisk antikvariátu 15 až 20% z obratu, na hudebninách čistý zisk 15 až 20% z obratu. Nakladatelé s vlastním detailním prodejem hrubý zisk 50%, nakladatelé prodávající knihkupcům hrubý zisk 20 až 25% z obratu. U nakladatelů je zjišťovati, kolik a komu zaplatili na honorářích, a pořizovati výpisy pro uložení daní osobám honoráře přijavším.

91. Obchod koberci: K nákupní ceně nutno připočísti u levnějších druhů koberců 30 až 40%, u dražších druhů koberců 40 až 50% nákupní hodnoty, čímž obdrží se obrat. Hrubý zisk činí u levnějších druhů koberců 25 až 30%, u dražších 30 až 38% z obratu. Čistý zisk 10 až 15% u levnějších druhů, 15 až 25% u dražších druhů. R. 1931 bude namnoze zvýšený odbyt na dražší koberce, ježto zámožnější obecenstvo ukládalo sem peníze.

92. Obchod konfekcí:

Konfekce dámská: Hrubý zisk 25 až 30%, čistý zisk 10 až 20% z obratu. Jako pomůcky lze použíti: obrat na jednu prodávající sílu celoročně zaměstnanou činí 200.000 až 300.000 Kč. Ve velkém činí hrubý zisk 15 až 20%, čistý zisk 5 až 8% z obratu. Obrat zjišťovati individuálně podle nákupu zboží. Konfekce pánská: Obrat zjišťovati jak shora uvedeno. Hrubý zisk 20 až 25%, čistý zisk ve velkém 6 až 8% z obratu.

93. Obchod kůžemi: Obrat zjišťovati individuálně, nejlépe podle nákupu zboží. Z obratu připadá asi 50% na kůže podešvové, 30% na kůže svrškové a 20% na potřeby a přípravy obuvnické. U kůží podešvových činí hrubý zisk 20 až 35%, u kůží svrškových 20 až 30%, u obuvnických příprav 20% z obratu. Průměrný hrubý zisk činí 20 až 25%, čistý 15 až 20% z obratu. Ve velkém činí čistý zisk 5 až 10%. U obchodu s kůžemi surovými, nevydělanými, činí hrubý zisk 15 až 20% a čistý zisk 10 až 15% z obratu.

95. Obchod máslem a vejci: Hrubý zisk 20 až 25%, čistý 10 až 15%, u obchodu se zeleninou činí hrubý 30 až 35% a čistý zisk 20 až 25% z obratu.

96. Obchod mlékem: Čistý zisk 10 až 15% z obratu. Při prodeji smetany činí hrubý zisk 30 až 35%, čistý zisk 20 až 25% z obratu. U mlékáren přihlížeti k tomu, zda mají mléčné buffety, v tom případě větší zisk.

97. Obchod modním zbožím: Obrat zjišťovati individuálně, nejlépe podle nákupu zboží. Kalkulační přirážky k nákupní ceně činí 30 až 40%, takže hrubý zisk činí 25 až 30% z obratu. Režie činí 8 až 10% z obratu, takže čistý zisk činí nejméně 12% a stoupá až na 20% z obratu. Nákupní ceny značně poklesly, ceny prodejní v obchodě sice též, ale ne v plném poměru k cenám nákupním. Ve velkém činí čistý zisk 5 až 10% z obratu.

98. Obchod nábytkem. Kalkulační přirážka k nákupní ceně činí a) u obchodu s lepšími druhy nábytku na frekventovaných místech 40 až 50%, b) u obchodu s levnějšími druhy nábytku na méně frekventovaných místech 30 až 40% z nákupu. Hrubý zisk u obchodu ad a) 30 až 40%, ad b) 25 až 30%, čistý zisk činí ad a) 20 až 28%, ad b) 15 až 20% z obratu.

U obchodu se starým nábytkem činí čistý zisk nejméně 25 až 30% z obratu. Závody zaměstnávající vlastní truhlářské dělníky nebo čalouníky docilují vyšších zisků.

99. Obchod nádobím. Ohledně nádobí skleněného, emailového a hliněného viz obchody se zbožím emailovým, skleněným a porculánovým. Při obchodech s ostatním nádobím činí hrubý zisk 25 až 30%, čistý zisk 15 až 20% z obratu. U obchodu ve velkém činí čistý zisk 5 až 10%.

100. Obchod obilím a zemskými plodinami. Obrat nutno zjišťovati individuálně, nejlépe podle nákupu (možno kontrolovati podle výpisu z dráhy, ovšem nutno přihlížeti k tomu, zda obchodník nepoužívá svých nebo najatých aut), čistý zisk činí při obchodu s obilím 2 až 3% (t. j. na 1 vagoně 250 až 350 Kč), na bramborech 4 až 5% (t. j. 80 až 140 Kč na vagoně), na seně a slámě 4 až 5% (t. j. na 1 vagoně 150 až 200 Kč). Ceny obilí od ledna do srpna neustále stoupaly, od srpna do konce roku mírně klesaly. Ceny slámy a sena však stoupaly. Konjunktura poněkud lepší než r. 1930, zejména u žita, ovsa, sena a slámy.

101. Obchod obuví. K nákupu nutno připočítati 35 až 45%, čímž obdržíme obrat. Hrubý zisk činí 25 až 30%, čistý zisk 10 až 15% z obratu (nákupní cena páru bot v továrně činí 85 Kč, tento pár bot prodával se r. 1931 v obchodě za 120 až 130 Kč, u luxusních bot činila nákupní cena páru v továrně 115 Kč, prodejní cena v krámě 170 až 175 Kč.

102. Obchod papírnický. Obrat zjišťovati individuálně. Čistý zisk na běžném papírovém zboží činí 12 až 25%, na přepychovém zboží 20 až 30% z obratu. Ve velkém činí čistý zisk na balicích papírech 5 až 8%, na ostatních papírech 10 až 20% obratu. Věnovati nutno pozornost zjištění poměru mezi zbožím obyčejným a přepychovým. U novin činí hrubý zisk 15 až 20% z obratu. Prodejny smí vrátiti 10% z odebraných novin.

103. Obchod prádlem. Hrubý zisk při prodeji levnějších druhů činí 17 až 22%, při prodeji dražších druhů 25 až 30% z obratu. Čistý zisk činí u levnějších druhů 10 až 15%, u dražších 15 až 20% z o bratu.

104. Obchod se smíšeným a koloniálním zbožím. Kalkulační přirážka činí 20 až 28%. Hrubý zisk činí 17 až 22%, čistý zisk v menších městech a na venkově 10 až 15%, ve větších městech 8 až 11% z obratu. Z docíleného obratu připadá na zboží paušalované 75 až 85%, na zboží podléhající 2% dani z obratu 10 až 15%, na zboží podléhající 1% dani z obratu 5 až 10% z celkového obratu. U lahůdkářů činí hrubý zisk 15 až 20% z obratu.

105. Obchod se střižním zbožím. Kalkulační přirážka k nákupu činí 33 až 40%. Hrubý zisk činí 25 až 30%, čistý zisk detailu 15 až 20%, ve velkém 5 až 10%.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že řečnická lhůta již uplynula.

Posl. Al. Beneš (pokračuje): Okamžitě, pane místopředsedo, jsem hotov.

106. Obchod suknem. Kalkulační přirážka k nákupu činí 33 až 40%. Hrubý zisk činí 25 až 30%, čistý zisk 15 až 20% v detailu, 6 až 10% z obratu ve velkém (ceny nákupní značně poklesly, prodejní méně).

107. Obchod uhlím a dřívím. Ohledně kalkulační přirážky a dat viz podrobnou kalkulaci vydanou zdejším vynesením č. XXIV-822/55 ai 1931. Čistý zisk na 1 vagonu černého uhlí a koksu činí 250 až 300 Kč, na 1 vagonu uhlí hnědého 200 Kč při prodeji na celé povozy. Rozváží-li prodávající uhlí sám vlastními povozy a prodává v drobném, zvyšuje se zisk na 1 vagoně asi o 100 až 150 Kč. Ve velkém činí zisk na 1 vagoně uhlí 50 až 150 Kč. Čistý zisk na dříví činí 15 až 20% v detailu a 3 až 4% z obratu ve velkém. Při prodeji cementu a vápna činí čistý zisk 8 až 10% z obratu.

109. Obchod železem. Čistý zisk činí v detailu 10%, ve velkém 5%. U železářské galanterie činí čistý zisk 15 až 20% v detailu a 10% ve velkém. U obchodu možno počítati na jednu zaměstnanou sílu obrat asi 200.000 až 250.000 Kč. Tento obrat musí zaměstnaná síla vydělati, aby se vůbec vyplatila.

Zemské finanční ředitelství v Brně, čís. 11.894/9-VI ze dne 11. dubna 19322: Důchodová všeobecná daň výdělková, živnostenské směrnice za r. 1931 pánům přednostům všech berních správ na Moravě.

Tedy zemské finanční ředitelství dává tyto směrnice našim berním správám a píše jim: "Směrnice jsou určeny pouze pro vnitřní potřebu a informace vyměřovacích úřadů a nelze připustiti, aby referenti jednající se zástupci společenstev neb s poplatníky dovolávali se směrnic jako takových vůbec, tím méně jako směrnic vydaných II. stolicí, které by nikterak nesměly býti změněny.

Směrnice byly vesměs stanoveny za předpokladu plné roční výkonnosti a zaměstnanosti síly, na níž obraty a zisky byly kalkulovány. Tyto jsou maximální. Pokud jde o velká místa nutno uvážiti, že obraty v důsledku případných vyšších cen a v důsledku používání kvalifikovanějších sil budou vyšší nežli ve směrnicích je stanoveno, ovšem zisky budou zase nižší v důsledku vyšší režie.