43. Lékaři. Obrat nutno zjišťovati individuálně. Přihlížeti k zařízení ordinací, klientele, oblibě lékařově, operacím atd. Z obratu připadá na pokladenskou praksi 65 až 75%, na venkově 60 až 65%. Zbytek připadá na praksi soukromou. Čistý zisk z domácí lékárny činí 30% z jejího obratu. Hrubý zisk činí 50 až 60% z obratu. U zvěrolékařů jest obrat různý. Minimální činí as 40.000 Kč. Čistý zisk činí 50 až 55%.

44. Lihovary. K výrobě 1 hl lihu jest zapotřebí 10 q brambor. Při výrobě 1 hl lihu zbude 13 až 15 hl výpalků. 1 hl výpalků stojí 2 až 3 Kč. Prodejní cena lihu činí asi 450 až 460 Kč. (Cenu líhu nutno však přezkoušeti dotazem u lihové centrály, zejména by bylo zjistiti, zda cena činí 380 až 400 Kč. Činí tedy čistý zisk na 1 hl lihu 60 až 70 Kč, t. j. 12 až 13% z obratu). Průmyslové brambory a uhlí zlevnilo, výroba jest tedy levnější.

45. Lihoviny.

Výroba a prodej. Z 1 hl lihu použitého k výrobě lihovin vyrobí se: 5 hl žitné (20% obsahem lihu), 2.5 hl rumu (se 40% obsahem lihu), 2.5 hl sladkých likérů (se 40% obsahem lihu) jest tedy třeba k výrobě 1 hl žitné kořalky 20 l lihu, 1 hl rumu nebo sladkých likérů 40 l lihu. 1 hl lihu stojí 3710 až 3720 Kč. Prodejní ceny: 1 hl žitné kořalky stojí 900 až 970 Kč ve velkém, 1000 až 1100 Kč v drobném prodeji. 1 hl rumu stojí 1750 až 1850 Kč ve velkém, 1900 až 2100 Kč v drobném prodeji. 1 hl likérů 2100 až 2300 Kč ve velkém, 2300 až 2600 Kč v drobném prodeji.

Ceny lihovin stanoveny byly výnosem ministerstva financí ze dne 2. června 1931, č. j. 47.653/III A/10, o zřízení lihov. konvence. Ceny ve velkém rozumí se ceny při prodeji překupníkům, prodává-li se více než 1.5 hl lihoviny najednou. Ceny rozumí se bez obecních a jiných dávek z lihovin. Tyto dávky při prodeji ve velkém nese odběratel. Při prodeji v drobném nese dávky prodávající, ale zakalkuluje je do cen v drobném. Při prodeji rumu v lahvích počítají se k shora uvedené ceně prodejní zvláštní přirážky za lahve. Normální poměr při použití lihu k výrobě: žitné 35%, rumu 50%, likérů 10% celkového množství odebraného lihu. Zbytek odebraného lihu ve výši 5% se prodá.

Průměrný obrat na 1 hl zpracovaného lihu činí 4600 až 4800 Kč při prodeji ve velkém a 5000 až 5500 Kč v prodeji drobném. Skutečný obrat však bude v prodeji ve velkém vyšší ještě o obaly (láhve, sudy) a dopravné v prodeji drobném a dávky obecní a jiné. Režie prodejní činí as 5%, výrobní též as 5% z obratu, takže celková režie činí as 10% z obratu. Čistý zisk na 1 hl vyrobené lihoviny činí: u žitné 50 až 60 Kč ve velkém a 200 až 250 Kč v drobném prodeji, u rumu 60 až 80 Kč ve velkém a 250 Kč v drobném prodeji, u likérů 200 až 300 Kč ve velkém a 350 až 550 Kč v drobném prodeji. Průměrný čistý zisk na 1 hl zpracovaného lihu lze čítati 250 až 350 Kč ve velkém, t. j. 6 až 8% z obratu, a 750 až 900 Kč v drobném prodeji, t. j. 15 až 17% z obratu. Při prodeji lihu činí zisk na 1 hl 75 až 100 Kč, t. j. 2 až 3%. Obrat a výrobu lze kontrolovati podle odběru lihu (rejstřík vedený pro obecní dávky nebo výkaz lidové centrály v Praze, která má veškeré dodávky lihu v evidenci).

46. Malíři. 1 kvalifikovaná síla vymaluje za den kuchyň nebo pokoj. Sezona trvá asi 180 až 200 dní. Za vymalování kuchyně platí se 50 až 100 Kč, za vymalování pokoje na jednu patronu 80 až 150 Kč, na dvě patrony 140 až 250 Kč. Podle toho činí roční obrat na jednu kval. sílu 10 až 15.000 Kč, maluje-li malíř ponejvíce jen kuchyně a pokoje na jednu patronu; maluje-li pokoje o jedné nebo dvou patronách 20 až 40 tisíc Kč. Průměrně lze čítati obrat na venkově 15 až 20 tisíc Kč, ve městech větších 30 až 40 tisíc Kč na jednu sílu. Čistý zisk mistrův činí 50 až 60%, na dělníkovi vydělá 20 až 30%. Ve větších městech činí zisk mistrův 35 až 40%, na dělníkovi vydělá 20%. Z obratu připadá na materiál 30 až 40%, na mzdy 30%, a na režii asi 10%. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

47. Maséři. Jedna síla namasíruje denně 6 až 8 zákazníků nebo odstraní 12 až 14 zákazníkům kuří oka nebo provede 12 až 14 manikúr. Celá masáž činí 20 Kč, částečná masáž 10 Kč, operace kuřích ok 5 Kč, ozařování a světelné koupele 12 Kč. Za návštěvu v bytě účtuje se přirážka 5 Kč. Činí tedy obrat na jednu kvalifikovanou sílu za rok 23 až 30 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 80 až 90%, na dělníkovi vydělá 60 až 70% z obratu.

48. Mechanici. Roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu činí při opravách 20 až 25 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 70 až 75%, na dělníkovi vydělá 25 až 30%. Mechanikové, kteří by zhotovovali nové zboží, docílí obratu asi dvojnásobného. V tomto případě činí zisk mistrův asi 40 až 45%, na dělníkovi vydělá 15 až 20%. Živnost tato bývá po většině spojená s prodejem součástek strojů. Obrat za prodané součástky bylo by nutno zjišťovati individuálně.

49. Mlynáři.

Mletí ve mzdě. Melné činilo u obilí 14 až 18 Kč (společenstvem mlynářů je stanoveno 20 Kč za 1 q obilí), u šrotování 8 až 10 Kč za 1 q obilí. Činil tedy obrat za 1 semletý vagon obilí 1400 až 1800 Kč, při šrotování 800 až 1000 Kč na 1 vagon. Čistý zisk činí u malého mlýna 55 až 60%, u větších mlýnů 50% z obratu, má-li pohon vodní. U mlýnu s pohonem elektrickým nebo parním činí čistý zisk jen 40%. Podle toho lze tedy čítati čistý zisk na 1 semletý vagon obilí 560 až 1000 Kč, u šrotování 320 až 600 Kč. Režie činí u malých mlýnů 6 až 8 Kč, u středních 7 až 9 Kč, u velkých 9 až 11 Kč na 1 q obilí. Mzdy na 1 q semletého obilí činí 2 až 3.80 Kč.

Mletí obchodní: Průměrná kupní cena 1 vagonu pšenice činila r. 1931 14 až 15 tisíc Kč, jednoho vagonu žita 13 až 14 tisíc Kč (pšenice během roku klesla ze 160 na 132 Kč za 1 q, žito stoupalo z 96 na 152 Kč).

Průměrné prodejní ceny mouky a ostatních výrobků činily:

a) u pšeničných výrobků:

Průměrná tržba hrubá na 1 vagon semleté pšenice činila 17 až 18 tisíc Kč.

b) u žitných výrobků: mouka 155 až 238 Kč, průměr 205 Kč; otruby 74 až 93 Kč, průměr 82 Kč. Průměrná hrubá tržba na 1 vagon semletého žita činila 16 až 17 Kč. Hrubý zisk na 1 vagoně semleté pšenice i žita činí as 3.000 Kč, t. j. 17 až 18% z obratu. Režii bylo by nutno zjišťovati individuálně. Činí průměrně 40 až 60% z hrubého zisku, může však podle okolností býti vyšší nebo i nižší. Průměrný čistý zisk činil by 1.200 až 1.600 Kč na 1 vagoně semletého obilí, t. j. 7 až 9% z obratu.

R. 1931 mělo býti žito vymíláno pouze na 65%, toto nařízení se však namnoze nedodržovalo a žito se vymílalo i dále až na 70 až 74%. Výkonnost mlýna lze přibližně zjistiti podle pohonné síly. Při pohonu vodním čítá se na 1 koňskou sílu (HP) vymletí 250 až 300 kg pšenice nebo žita za 24 hodin. Při pohonu parním čítá se na 1 koňskou sílu semletí 160 až 170 kg pšenice nebo žita. Při mletí elektrickým pohonem čítá na semletí 100 kg obilí 6 až 7 kw, na šrotování 100 kg 3 kw. Od r. 1931 jsou mlynáři povinni vésti mlecí výkazy podle vládního nařízení č. 164/1930.

50. Modistky. 1 kvalifikovaná síla zhotoví týdně 10 až 16 klobouků v ceně 40 až 70 Kč za jeden klobouk. Činí tedy týdenní obrat na jednu sílu 650 až 800 Kč, takže by obrat za sezonu trvající 7 měsíců, činil nejméně 20 až 25.000 Kč. Byla-li by kvalifikovaná síla zaměstnána nepřetržitě po celý rok, činil by obrat na tuto sílu 30 až 40.000 Kč. Čistý zisk mistrové činí 40 až 50%, na dělnici vydělá 20 až 25%. Při opravách a předělávkách lze čítati obrat na 1 kvalifikovanou sílu za rok 15 až 20.000 Kč. Čistý zisk mistrové činí 55 až 65%, na dělnici vydělá 20 až 25%. Při prodeji hotových (továrních) klobouků činí hrubý zisk asi 25 až 30%, čistý zisk 15 až 20% z obratu.

51. Nožíři. Při ruční výrobě činí roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu 30 až 35 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 40%, na dělníkovi vydělá 20%. Správkaři. Jedna kvalifikovaná síla nabrousí denně 15 nožů nebo břitev, za broušení bere se 5 až 6 Kč. Činí tedy roční obrat 15 až 20 tisíc Kč Čistý zisk mistrův 60 až 65%, na dělníkovi vydělá 25 až 30%. Při prodeji zboží nakoupeného z továren činí čistý zisk 15% z tržby. Živnost je v úpadku, ponejvíce bude se vyskytovati jen broušení a prodej továrních výrobků.

52. Obuvníci.

Opravy (podrážení): 1 kvalifikovaná síla podrazí denně 3 páry pánských podrážek po 24 až 30 Kč nebo 4 páry dámských podrážek po 18 až 25 Kč. Činí tedy roční obrat na jednu sílu průměrně, čítají-li se i jiné menší správky, 20 až 25 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 35 až 40%, na dělníkovi vydělá 10 až 15%.

Výroba nových bot. 1 kvalifikovaná síla zhotoví za rok, má-li svršky již připraveny, asi 300 párů obuvi. Pár velké obuvi stojí 100 až 120 Kč, menší 80 až 100 Kč, průměrně 100 Kč. Činí tedy roční obrat na jednu sílu 2555 až 35 tisíc Kč. Musí-li si tato síla svršky připravovati sama, zhotoví za rok asi 200 až 250 párů obuvi. Činí tedy obrat v tomto případě 200 až 25 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 25 až 32%, na dělníkovi vydělá 10 až 45% z obratu.

Příštipkáři: obrat roční na 1 sílu činí 10 až 1500 Kč, čistý zisk mistrův 50 až 60% z obratu. Za předpokladu stejného poměru všech tří druhů práce činí roční průměrný obrat na jednu sílu 19 až 23 tisíc Kč. Materiál (kůže) činí asi 35% z obratu, režie 7 až 10% z obratu. Kůže svršková prodává se na stopy, jedna stopa boxu hovězího stojí 13 Kč, telecího 15 až 18 Kč. Bitlink (tico) 7 až 10 Kč. Na pánské boty je třeba 4 stop kůže svrškové. Kůže podrážková prodává se na kilogramy. 1 kg hřbetu stojí 50 až 60 Kč, kombinovaných 40 až 50 Kč. 1 kg podrážkové kůže vykrojí se 4 páry podrážek pánských a 5 až 6 podrážek dámských. Podle toho činí vydání na svrškovou kůži na jeden pár bot 28 až 40 Kč. Vydání na podrážkovou kůži na pár podrážek 10 až 15 Kč.

53. Tovární výroba obuvi. Též rok 1931 vykazuje další částečný pokles cen hotové obuvi. Ježto však poklesly v tomto roce také ceny kůže, bude se zisk pohybovati asi v téže výši jako r. 1930. Co se stanovení obratu týče, lze všeobecně říci, že továrna vyrobí aspoň tolik párů bot denně, kolik zaměstnává dělnictva, t. j. aspoň každý dělník vyrobí denně 1 pár bot. Na př. továrna zaměstnávající 150 dělníků a vyrábějící šitou obuv galanterní vyrobí při 320 pracovních dnech aspoň 48.000 párů obuvi po 80 Kč, činí tedy roční obrat 3,840.000 Kč. Továrna zaměstnávající 2.000 dělníků, vyrábějící rámovou obuv galanterní, vyrobí při 320 pracovních dnech 64.000 párů obuvi. Z toho 1/2 konsumní obuvi po 90 Kč a 1/2 luxusní obuvi po 195 Kč. Činí tedy roční obrat 72 mil. Kč. Ovšem nutno přihlížeti k tomu, zda továrna provedla racionalisaci výroby, v jakém směru a rozsahu. Pak výkon dělnictva stoupá a obraty by se zvyšovaly. Čistý zisk činí do 2 mil. Kč obratu 8 až 12%, přes 2 mil. Kč obratu 4 až 8%.

Data kalkulační. Z obratu připadá na materiál 60%, suroviny a polotovary 6 až 7%, na všeobecnou režii 10 až 15%, mzdy a sociální pojištění zaměstnanců 15%. U továren majících najaté stroje od firmy Goodyear Welt lze zjistiti množství výrobků podle originálních účtů této společnosti, půjčující stroje, neboť v těchto účtech jest uvedeno, mnoho-li párů bot ten který stroj vyrobil.

54. Pekaři: Všeobecné poměry proti r. 1930 se poněkud zhoršily. Cena pšeničné mouky sice poklesla proti r. 1930 asi o 20 Kč na 1 q, cena žitné mouky však stoupla o 30 až 40 Kč na 1 q. Budou tedy poměry výrobní v celku lepší u pekařství, v němž se peče převážně bílé pečivo, a poněkud horší u pekařství, v němž se peče převážně chléb. Obrat možno nejspolehlivěji zjistiti podle přesně zjištěného odběru (nákupu) mouky. Z 1 q pšeničné mouky vyrobí se 2.800 až 3.000 kusů pečiva. Z 1 q mouky vyrobí se 125 kg pečiva, průměrná váha jednoho kusu pečiva je 41 až 44 gramů. Cena kusu pečiva je 20 až 25 haléřů, takže průměrný obrat na 1 q zpracované pšeničné mouky činí při ceně pečiva 20 haléřů za kus 560 až 600 Kč při ceně pečiva 25 hal. za kus 700 až 750 Kč. Z 1 q žitné mouky vyrobí se 135 až 150 kg chleba. Cena 1 kg chleba činila počátkem roku 2 až 2.20 Kč, od února až do podzimu 1.60 až 1.80 Kč, na podzim 2 Kč až 2.30 Kč, průměrná cena za rok 1 kg chleba činí asi 2 Kč až 2.10 Kč. Činí tedy průměrný obrat na 1 q zpracované chlebové mouky 280 až 300 Kč.

Kde nelze obrat nákupem spolehlivě zjistiti, možno použíti jako pomůcky: jedna plně zaměstnaná kvalifikovaná síla zpracuje 1 q pšeničné mouky za 18 až 20 hodin, t. j. za rok obrat na jednu sílu 80 až 100 tisíc Kč, nebo jedna síla zpracuje denně 25 kg bílé a 70 až 80 kg chlebové mouky, t. j. obrat za rok na tuto sílu 95 až 120 tisíc Kč. Obyčejná pec, aby se vyplácela, speče denně aspoň 60 kg mouky bílé, 150 kg mouky chlebové. Činí tedy obrat na tuto pec za rok 230 až 250 tisíc Kč. Parní pec etážová speče denně aspoň 80 až 90 kg bílé a 200 až 320 kg chlebové mouky. Činí tedy obrat na tuto pec za rok 300 až 340 tisíc Kč.

K výrobě bílého pečiva používá se mouky české a americké nebo uherské, jež se míchají v poměru 1: 1. K výrobě chleba používá se mouky žitné, smíšené s moukou pšeničnou v poměru 9: 1 nebo 8: 2. Podle bursovních cen 1 q pšeničné mouky české stál 240 až 280 Kč, průměr 260 Kč, americké mouky 280 až 340 Kč, průměr 310 Kč, 1 q žitné mouky stál 161 až 233 Kč, průměr 208 Kč, pšeničné mouky na chleba 123 až 160 Kč, průměr 149 Kč. Pekaři však nakupovali od mlynářů levněji než činí bursovní ceny. Čistý zisk mistrův činí:

a) u pečiva, prodá-li všechno v krámě, 35 až 37%, to jest 240 až 260 Kč na 1 q mouky, neprodá-li všechno v krámě 25 až 27%, to je 160 až 190 Kč na 1 q mouky;

b) u chleba, prodá-li všechen v krámě, 20 až 24%, t. j. 60 až 70 Kč na 1 q mouky, neprodá-li všechen v krámě, 12 až 15%, t. j. 35 až 45 Kč na 1 q mouky.

Na dělníkovi vydělá:

a) u pečiva, prodá-li všechno v krámě, 25 až 27%, t. j. 160 až 190 Kč na 1 q mouky, neprodá-li všechno v krámě, 15 až 17%, t. j. 90 až 120 Kč na 1 q mouky.

b) u chleba, prodá-li všechen v krámě, 13 až 16%, t. j. 40 až 50 Kč na 1 q mouky, neprodá-li všechen v krámě, 8 až 11%, t. j. 20 až 30 Kč na 1 q mouky.

Z čistých zisků takto vyšetřených bylo by odečítati ještě mimo případný nájem z dílny a krámu a případné pasivní úroky též náklady potahů při rozvážení hotových výrobků a krámskou režii.

55. Pianina. Výroba a prodej.

Roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu činí 50 až 70 tisíc Kč (2 dělníci vyrobí pianino za 10 až 12 pracovních dnů. Pianino stojí 7 až 8 tisíc Kč). Čistý zisk činí 15 až 20%.

56. Pily.

Námezdní: Od řezání 1 m³ kulatiny bere se 45 až 60 Kč. Při řezání na špalky 15 až 20 Kč. Jeden katr (svazková pila rámovka o síle 350 cm č. 45) rozřeže za rok ca 3.000 m³ kulatiny. Činí tedy obrat při námezdním řezání za rok 130 až 170 tisíc Kč, čistý zisk činí 20 až 30% z obratu.

Obchodní: Týž katr, jak shora uvedeno, rozřeže za rok 3 až 4 tisíce m³ kulatiny. Katr pil nového typu rozřeže však za rok množství až dvojnásobné. Cena za 1 m³ kulatiny loco les byla v roce 1931 velmi různá a kolísala mezi 60 až 110 Kč za 1 m³ kulatiny. Dovoz 1 m³ kulatiny činí 40 až 45 Kč.

1 m³ kulatiny dá:

Celkem činí obrat průměrný na 1 m³

Čistý zisk na 1 m³ kulatiny 31 až 45 Kč, t. j. 15 až 20% z obratu. Obrat za 1 katr činí 600 až 950 tisíc Kč. Ovšem ceny řeziva v mnohých krajích značně kolísaly. Kde byly nižší ceny řeziva, byla by kalkulace nepříznivější. Přirozeně jest nutno přezkoušeti i ceny kulatiny. V celku však lze říci, že zisk z 1 m³ kulatiny činil aspoň 25 až 30 Kč.

Celkové poměry r. 1931 byly poněkud horší než r. 1930. Možnost vývozu se zmenšila, ježto vývoz do Německa a Maďarska téměř úplně ustal. Ceny kulatiny i řeziva proti r. 1930 poklesly. Ceny kulatiny více, ceny řeziva méně.

57. Pivovary. Nákup surovin r. 1931 byl velmi příznivý. Cena chmele poklesla, rovněž i cena ječmene. Výrobní cena 1 hl piva činí 150 až 1 52 Kč, prodejní cena 182. Kč. Čistý zisk na 1 hl piva činí 30 až 32 Kč, má-li pivovar vlastní sklady, 40 až 44 Kč, nemá-li vlastních skladů (činí tedy čistý zisk 16 až 17% v prvém a 22 až 24% v druhém případě).

58. Pokrývači. Poměry se r. 1931 proti r. 1930 v ničem nezměnily. Snad zaměstnanost byla poněkud lepší než r. 1930. Sezona trvá 150 dní v roce. Pracuje vždy pokrývač s přidávačem. Při ekonomickém využití sil používá se jednoho přidávače na dva pokrývače; materiál (krytinu) dodávají obyčejně pokrývači sami. Vagon krytiny (100 q šablo 40krát 40 cm) stojí 14 až 16 tisíc Kč franko stanoviště.

Asbestové krytí: Obrat na 1 sílu za sezonu činí 90 až 100 tisíc Kč. (1 kvalifikovaná síla s přidávačem pokryje denně 24 až 36 m² střechy. 1 m² stojí 23 až 26 Kč). Čistý zisk mistrův činí 15 až 20%, na dělníkovi vydělá 10 až 14%.

Lepenkové krytí: Obrat na 1 sílu za sezonu činí 55 až 75 tisíc Kč (1 kval. síla s přidávačem pokryje denně 80 až 110 m²). Jeden m² stojí 9 až 11 Kč. Čistý zisk mistrův 20 až 25%, na dělníkovi vydělá 10 až 15%.

Taškové krytí: Obrat na 1 sílu za sezonu činí 100 až 110 tisíc Kč (1 kvalifikovaná síla s přidávačem pokryje denně ca 36 m² krytiny po 21 Kč).

U podniků, které krytinu nedodávají a kde pracuje se jen ve mzdě, činí obrat na 1 kvalifikovanou sílu 15 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 70 až 80%, na dělníkovi vydělá 30 až 40%.

59. Pletené zboží - výroba. Jedna pletačka zpracuje denně 3 až 5 kg bavlněné příze. Z 1 kg příze vyrobí se 2 tucty ponožek nebo punčoch. 1 tucet ponožek nebo punčoch stojí 20 až 25 Kč, činí tedy roční obrat na jednu pletačku 40 až 65 tisíc Kč. Hrubý zisk činí 15 až 20%, čistý zisk 6 až 10% z obratu. Spotřeba materiálu činí 30 až 35% z celkového obratu. 1 kg příze stojí 10 až 11 Kč, s výlohami, dopravou, uskladněním a ztrátami 11.50 až 12.50 Kč.

Jedna pletačka za 8 hodin zpracuje 4 až 5 kg příze vlněné při výrobě pullowerů, na 1 pullower jest 0.4 kg příze. 1 kg vlněné příze stojí 50 Kč, 1 pullower stojí 60 až 120 Kč. Činí tedy průměrný obrat na jednu kvalifikovanou pletačku, obsluhující stroj při výrobě pullowerů, průměrem 120 až 180 tisíc Kč. Hrubý zisk činí 20 až 30%, čistý zisk 10 až 15%. Ceny surovin r. 1931 poklesly, ceny výrobků rovněž.

60. Povozníci. Obrat na 1 pár koní za rok činí 35 až 40 tisíc Kč (průměrná denní tržba 120 až 140 Kč). Čistý zisk, jezdí-li majitel sám, 45 až 50%, na kočím vydělá 25 až 30%. U spediterů lze počítati obrat na 1 vůz 60 až 75 tisíc Kč. Čistý zisk činí 40 až 50%.

61. Prádelny. Jeden kotel pojme 500 malých nebo 200 malých a 30 velkých kusů. Cena za vyprání kusu malého činí 80 hal. až 1.20 Kč, velkého 3 až 4 Kč. Činí tedy obrat na 1 kotel za předpokladu, že se pere dvakráte týdně za rok 50 tisíc Kč. K manipulaci a výrobě stačí na obsloužení 1 kotle 2 síly: žehlířka a pračka. Činil by tedy obrat na 1 sílu 25 tisíc Kč. Čistý zisk činí 50 až 55%, pracuje-li majitel se ženou, pracují-li najaté síly 25 až 30%.

62. Prádlo - výroba. Obrat možno posouditi podle počtu šiček. Jedna šička ušije denně 10 až 12 košil obyčejných, levných po 20 až 30 Kč nebo 6 až 7 lepších po 40 až 50 Kč. Činí tedy roční obrat na 1 šičku 40 až 50 tisíc Kč, při výrobě levnějších druhů zboží nebo 60 až 70 tisíc Kč při výrobě lepších druhů zboží. Materiál činí u horších druhů zboží asi 60%, u lepších druhů zboží 40 až 50% z obratu. Hrubý zisk činí 20 až 25%.

Čistý zisk 10 až 15%, u luxusních druhů zboží však 20 až 25% z obratu. Podniky odkázané na export zboží utrpěly ztráty poklesem valut, hlavně anglické libry.

63. Prošívané pokrývky - výroba. Obrat na 1 švadlenu činí za rok asi 50 až 60 tisíc Kč. Hrubý zisk činí 30 až 35%, čistý zisk 10 až 15%.

64. Provazníci. 1 kvalifikovaná síla zpracuje týdně 30 až 35 kg suroviny (konopí, jež stojí 750 až 800 Kč za 100 kg). Ze 100 kg suroviny vyrobí 95 až 97 kg výrobků. 100 kg výrobků stojí 1.400 až 1.500 Kč. Činí tedy roční obrat na jednu sílu 22 až 26 tisíc Kč. Ceny výrobků proti r. 1930 poklesly. Čistý zisk mistrův činí 35 až 40%, na dělníkovi vydělá 10 až 15% z obratu. Při tovární výrobě obrat na 1 sílu značně vyšší, procenta zisku nižší (zisk čistý činí 8 až 15%).

65. Puškařství. Roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu při výrobě pušek činí asi 40 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 45 až 50%, na dělníkovi vydělá 20 až 25%. Při správkách činí obrat na 1 sílu za rok 20 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 65%, na dělníkovi 30 až 35%.

Obchod zbraněmi: Hrubý zisk činí nejvýše 30 až 35%, čistý zisk 15 až 20% v malém, ve velkém 5 až 8%. Obrat nutno zjišťovati individuálně.

Obchod střelivem: Hrubý zisk činí 25 až 30%, čistý zisk 12 až 15% v malém a 4 až 7% ve velkém. Obrat zjišťovati individuálně.

66. Rukavičkáři.

Tovární výroba: Obrat zjišťovati individuálně. Hrubý zisk činí 30 až 35%. Čistý zisk 5 až 10%. Export velmi utrpěl poklesem valuty, hlavně německé marky a anglické libry.

Ostatní výroba: Roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu činí 40 až 50 tisíc Kč. Čistý zisk v malém 15 až 20%, ve velkém 6 až 10%.

Obchod rukavicemi: Hrubý zisk činí 20 až 25%, čistý zisk 10 až 15% v malém a 5 až 10% ve velkém. Obrat zjišťovati individuálně.

67. Řezbáři. Při odhadu obratu nutno přihlížeti k tomu individuálně, jaké práce ten či onen řezbář koná. 1 kvalifikovaná síla, pracující většinou pro truhláře, jenž si dodá sám materiál, docílí za rok obratu 15 až 20 tisíc Kč. (Za hodinu čítá se 6 až 9 Kč mzdy.) Materiál bylo by počítati zvláště. Čistý zisk mistrův činí 65 až 70%, na dělníkovi vydělá 25 až 30%. Pracuje-li řezbář na zhotovování lustrů nebo jiných výrobků a dodává-li materiál, činí obrat na 1 sílu 27 až 35 tisíc Kč. (Za hodinu čítá se 8 až 12 Kč mzdy). Čistý zisk mistrův 40 až 45%, na dělníkovi vydělá 15 až 20%. Spotřeba materiálu činí as 20 až 25% z obratu.

68. Řezníci. Nákupní ceny dobytka proti r. 1930 poklesly. Prodejní ceny masa přizpůsobovaly se sníženým cenám nákupním za dobytek, ovšem mnohem později po nastalém poklesu cen dobytka a ne vždy v plném rozsahu, takže zisk mohl býti podle okolností i vyšší než r. 1930. Ceny koží r. 1931 oproti cenám r. 1930 opět poklesly.

Čistý zisk lze všeobecně stanoviti:

1. u řezníků s přímým nákupem dobytka od rolníků: a) na 1 kg živé váhy hovězího dobytka 1 Kč a 1.10 Kč, b) na 1 kg živé váhy vepřového dobytka a telat 1.10 Kč, c) na 1 kg živé váhy telat 1.40 Kč. Předpokladem jest, že řezník všecko maso vyseká a prodá v krámě, event. zpracuje na běžné druhy uzenin;

2. u řezníků, nakupujících dobytek od nakupovačů: a) na 1 kg živé váhy hovězího dobytka 80 až 90 hal., b) na 1 kg živé váhy vepřového dobytka a telat 1.10 Kč. Předpokladem je, že řezník všechno maso vyseká a prodá v krámě, event. zpracuje na běžné druhy uzenin.

3. u řezníků nakupujících maso z poraženého dobytka jinými řezníky: na 1 kg prodaného masa 1.10 Kč u hovězího dobytka;