Dodává-li se materiál, pak roční obrat jedné síly stoupá asi na 45 až 55 tisíc Kč. Z tohoto obratu vydělá mistr sám 25 až 30%, na dělníkovi 10 až 15%.

14. Drogerie a materiální obchody: Obrat nutno zjistiti individuálně, nejspolehlivěji podle nákupu zboží, k němuž nutno průměrně připočítati 40 až 45% z tohoto nákupu. Jinak lze použíti jako pomůcky pro odhad obratu: Majitel sám s učněm 150 až 200 tisíc Kč, na příručího lze počítati obrat 100 až 150 tisíc Kč. Z celkového obratu připadá asi 60 až 70% na zboží kryté paušálem, zbytek 30 až 35% podléhající dani 2%.

Hrubý zisk činí u: a) drog. cukrovinek, chemikalií, ovocných šťáv, gumového zboží, fotopotřeb a parfumerií 35%; b) u technických potřeb, klihu, hlinky, barev, laků, fermeže atd. 25%, c) petroleje, benzinu, lihu a cukerinu 8 až 10%.

Průměrný hrubý zisk lze čítati as 30% z obratu. Režie činí 5 až 10% obratu. Čistý zisk činí při obratu do 100.000 Kč 20 až 25%, do 200.000 Kč 18 až 20%, do 500.000 Kč 15%, přes 500.000 Kč 10 až 13% z obratu. Ve velkém činí čistý zisk 6 až 8% z obratu. Při tržbě až asi do 200.000 Kč lze rozděliti celkovou tržbu a) 60%, b) 20%, c) 20%. Při tržbě nad 200.000 Kč lze rozděliti celkovou tržbu; a) 70%, b) 15%, c) 15%.

Drogerie obstarávají fotografům amaterům vyvolávání a zvětšování fotografií. K této okolnosti jest při odhadu obratu i zisku obrátiti zřetel.

15. Elektrotechnikové. Rozeznávati, jaký je stavební ruch, zda provádí práci stavební či jiné drobné instalace, je-li současně spojeno s obchodem či má-li též vlastní dílnu na výrobu elektrotechnických potřeb. Při odhadu obratu nutno přihlížeti k zaměstnanosti a k druhům práce.

U prací stavebních nutno rozeznávati, zda se provádějí ve starých či nových domech a zda práci zadává stavitel nebo stavebník přímo. Práce pro stavitele účtuje se levněji. Práce v domech vlhkých a starých je dražší než v domech suchých, ježto je obtížnější a zdlouhavější.

Dělník s učněm vyseká, založí a zasádruje na venkově ve starých budovách aspoň tři světla denně. Na novostavbě (ve městě) zřídí 5 až 6 světel denně. 1 světlo počítá se 80 až 100 Kč. Na novostavbách účtuje se staviteli 60 až 65 Kč. Podle toho činí obrat na jednu sílu 60 až 1 00 tisíc Kč, průměrně aspoň 70 až 80 tisíc Kč. V tomto obratu není zahrnuta dodávka osvětlovacích těles (lustry, žárovky atd.). Dodává-li elektrotechnik i tato osvětlovací tělesa, zvyšuje se obrat o jejich cenu.

Čistý zisk mistra samého činí 30 až 35%, na dělníkovi vydělá 15 až 20% z jeho pracovního obratu.

Prodej radiových strojů a elektroměrů:

Hrubý zisk činí 25 až 30% z obratu. Čistý zisk na nich 10 až 15% v případě, že prodávající dává kupujícím slevy, jinak čistý zisk činí až 20% z obratu.

Při prodeji a dodávkách elektrických potřeb, žárovek, lustrů atd. má elektrotechnik čistý zisk 10 až 15% z jejich ceny.

16. Fotografové. Nutno rozlišovati, zda fotograf nakupuje materiálie ve velkém, či v drobném. V prvém případě má větší zisk. Dále nutno zjistiti, zda zhotovuje zvětšeniny, kolority, v kterémžto případě možno počítati s větším obratem i ziskem. Nejběžnější druhy fotografií jsou pohlednice, visitky a kabinetky. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Celoroční obrat na jednu kvalifikovanou sílu lze počítati 35 až 40 tisíc Kč, v menších venkovských městech 25 až 30 tisíc Kč. Čistý zisk mistra činí 40 až 45% z jeho obratu, na dělníkovi vydělá 20 až 25%.

Někteří fotografové vyvolávají fotografie amatérům za mzdu a zvětšují je. Z vyvolávání těchto fotografií je čistý zisk 55 až 65%. Vyvolávání pro amatéry však namnoze obstarávají též drogisté.

17. Geom. Obrat na jednu technickou sílu při plné zaměstnanosti činí za rok 60 až 70 tisíc Kč. Kreslič vyhotoví za rok aspoň 200 plánků po 250 až 300 Kč, takže činí obrat na jednoho kresliče 50 až 60 tisíc Kč. Čistý zisk geometra samého činí 70% z obratu, na kresličovi neb další technické síle vydělá 40%.

Je-li geometr znalcem soudním nebo obecním, pak dociluje vyšších obratů, ježto jedná se o masové zakázky a rozsáhlejší vyměřování. Obrat lze kontrolovati podle výpisů z pozemkových knih u všech katastrálních měřičských úřadů, přicházejících v konkrétním případě v úvahu. Výpočet honoráře řídí se obyčejně dle tarifů inženýrské komory. Geometři jsou povinni vésti jednací protokol podle vládního nařízení č. 64 z r. 1930. V tomto protokolu mají býti zapsány všechny jimi provedené úkony a úplata za ně přijatá. Každý vyhotovený plán má býti označen pořadovým číslem jednacího protokolu.

18. Brusírny granátů. Tržba za 1000 gramů šňůrových granátů činí 860 Kč, čistý zisk 125 Kč, t. j. 15%. Tržba za 1000 gramů umělých granátů 2300 Kč. Čistý zisk 345 Kč, t. j. 15%. Jeden dělník zpracuje denně 8 až 10 gramů umělých granátů.

19. Hodináři a optikové. Správkaři: Obrat celoroční na jednu zaměstnanou sílu činí 15 až 20 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 65 až 70%, na dělníkovi 24 až 30% z obratu.

Hodináři a zlatníci: Z prodeje hotového zboží činí čistý zisk 20 až 25%. Prodá se zboží v ceně as 50 až 60% z ceny skladu. Cenu skladu lze zjistiti podle pojistek. Pojistné proti požáru činí 11 2% z ceny skladu zboží, pojistné proti vloupání činí 8 až 10% z ceny skladu zboží.

Nové zboží hodinář a zlatníci jen zřídka vyrábějí. Při odběru zboží poskytují továrny skonto 2 až 3%. Zboží do komise přijímají hodináři a zlatníci obyčejně jen před vánocemi.

Optikové: Obrat na jednu sílu za rok lze počítati 60 až 70 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 30 až 35%, na dělníkovi 20 až 25%. Hrubý zisk činí 45% z obratu.

Při prodeji aparátů činí hrubý zisk 25 až 30% z obratu. Čistý zisk je různý podle toho, jaké se poskytují slevy. Průměrem je 15% z obratu.

20. Holiči a kadeřníci. Holiči: Jedna kvalifikovaná síla oholí týdně průměrně 100 osob a ostříhá 25 osob. (Maximální výkon však by byl větší, a to asi 150 osob oholí a 40 osob ostříhá.) Za holení čítá se s kolínskou vodou a pudrem 2 Kč, za ostříhání 3 až 4 Kč. Podle toho činí obrat za týden 275 až 300 Kč, za rok 14 až 16 tisíc Kč. Maximální obrat by činil 21 až 24 tisíc Kč.), ovšem může býti i vyšší, jsou-li ceny za holení a stříhání vyšší než shora kalkulováno. V menších městech, kde ceny jsou poněkud nižší, by činil roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu 12 až 14 tisíc Kč. Čistý zisk mistra samého 65 až 70%, na dělníkovi vydělá 35 až 45%. Na venkově, kde ceny za holení jsou téměř poloviční, činí obrat na jednu sílu za rok asi 7 až 10 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 70 až 80%, na dělníkovi vydělá 45 až 50%. Tržbu za kosmetiku, parfumerii, vlasové síťky, gumové zboží atd. nutno stanoviti individuálně. Čistý zisk z prodeje tohoto zboží činí 20 až 30%.

Kadeřníci dámští: 1 kval. síla provede týdně 6 trvalých ondulací, 6 vodových ondulací, 20 ondulací železem a ostříhá 20 dam. Za trvalou ondulaci se platí 50 Kč i více, za vodovou 6 Kč i více. Týdenní obrat jedné kvalifikované síly 450 až 500 Kč i více, jsou-li ceny vyšší než shora kalkulováno. Za rok činí 24 až 27 tisíc Kč, ale i více při vyšších cenách, a to až 35.000 Kč. Čistý zisk mistrův 60 až 70%, na dělníkovi vydělá 30 až 40%. Nutno přihlížeti k pedikuře, manikuře, mytí hlavy, barvení vlasů, masérství atd.

21. Hostince, kavárny, hotely. Čistý zisk činí na 1 hl obyčejného piva 45 až 50 Kč (prodejní cena 270 až 290 Kč), plzeňského piva 65 až 75 Kč (prodejní cena 400 až 450 Kč), ležáku 55 až 65 Kč (prodejní cena 340 až 350 Kč), 1 hl obyčejného vína 300 až 500 Kč (prodejní cena 1800 až 2200 Kč), 1 hl likérů jemných 1000 až 1200 Kč, 1 hl kořalky 600 až 900 Kč, 1 láhev sodovky 20 haléřů, 1 láhev limonády 30 až 40 haléřů, 1 láhev minerální vody 1 až 2 Kč.

Daň z piva zavedená zákonem č. 168/30 Sb. z. a n. hostince nepostihla. Pokud snad pivovary zdražily pivo hostinským, zdražili tito pivo konsumentům.

Při vaření pokrmů čin čistý zisk 15 až 20% v lepších restauracích, 10 až 15% v lidových restauracích. (Ceny mouky, mléka, másla, masa atd. v minulém roce poklesly, ceny pokrmů v restauracích však vůbec ne nebo nepatrně.) Z celkového obratu připadá u horších restaurací asi 1/3 jeho na obrat podléhající 2% dani a 2/3 na obrat podléhající 1% dani z obratu, u lepších restaurací s výhradním podáváním pokrmů bude tento poměr obrácený.

Kavárny: Obrat zjišťovati individuálně. Lze jej kontrolovati podle nákupu příprav, zejména kávy. Z 1 kg kávy vyrobí se 13 až 16 litrů silné kávy. Z 1 litrů kávy je 10 až 12 porcí. Průměrně jedna porce stojí 2 Kč až 2.50 Kč. Činí tedy obra na 1 kg spotřebované kávy 260 až 380 Kč. U ostatních druhů kavárenského zboží bylo by zjistiti obrat podle nákupu (jako pivo, víno, likéry, sodovky, limonády, čas. studené pokrmy atd.) Čistý zisk činí 20 až 25% z celkové tržby.

Noční bary: Obrat zjišťovati individuálně. Ceny pokrmů a nápojů jsou značně vyšší než v restauracích a kavárnách. Čistý zisk 50 až 70% z celkové tržby.

Hotely: Obrat zjišťovati individuálně podle počtu místností a cen, za něž se pronajímají. Čistý zisk činí 40 až 60% z hrubé tržby, ve velkých městech u hotelů s elegantním vybavením a pohodlím 30 až 50%. U hodinových hotelů nutno počítati daleko vyšší obrat i zisk.

Hostinští, kteří mají vlastní hostinec a vlastní koncesi a nejsou odkázáni na úvěr pivovaru, dostávají od pivovarů na konci roku vždy zvláštní bonifikaci. Této okolnosti jest věnovati zvýšenou pozornost. Mnozí hostinští mají složeny u pivovarů kauce. Vyplacené nebo zaúčtované úroky z těchto kaucí bylo by zdaňovati ad E.

22. Hrnčíři: Při výrobě ruční zhotoví jedna kvalifikovaná síla denně as 7 prken zboží (nádobí), tedy za rok až 2100 prken v ceně po 16 Kč. Činí tedy obrat na jednu kvalifikovanou sílu as 30 až 33 tisíc Kč. Vyrábí-li se květináče, vyrobí jedna síla za den as 10 prken zboží, tedy za rok 3000 prken po 7.50 Kč. Činí tedy obrat na jednu sílu za rok 22 až 24 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 45 až 55%, na dělníkovi vydělá 20 až 25%. Za rok pálí se as 9 až 12 pecí. V jedné peci vypálí se zboží as za 2000 až 3000 Kč. Na 1 pálení jest třeba as 15 q uhlí. Při výrobě strojní bude obrat daleko vyšší a to dvoj- až trojnásobný. Čistý zisk však bude nižší.

23. Hřebenáři. Živnost v úpadku. 1 dělník zpracuje za rok 3 až 3.5 q celulosy. Z 1 q celulosy vyrobí se hřebenů v ceně za 12 tisíc Kč. Činí tedy obrat na jednu kvalifikovanou sílu 35 až 38 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 35 až 40%, na dělníkovi 15 až 20%.

24. Instalatéři. Obrat lze jednotně těžko zachytiti a nutno postupovati při jeho zjišťování individuálně. Přihlížeti by bylo k tomu, zda dodává instalatér všechen materiál, a k tomu, jakými pracemi se zabývá. V celku asi poměry instalatérů jsou obdobné jako u elektrotechniků. Provádí-li však instalatér montáže vodovodů, koupelen a pod. a dodává přepychové zařízení, může býti obrat na 1 sílu dvoj- až trojnásobný jako u elektrotechniků, t. j. 160.000 až 250.000 Kč. V tomto případě činí čistý zisk mistrův as 20%, na dělníkovi vydělá 12 až 15%. Jeden dělník musí míti vždy k ruce pomocného dělníka nebo 1 až 2 učedníky.

25. Kameníci. Obyčejná práce: Obrat na 1 sílu za rok činí 25 až 30 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 40 až 50%, na dělníkovi 15 až 20%. Pomníková práce: Obrat na jednu sílu za rok činí 70 až 80 tisíc Kč; při sezoně 8 měsíční činí obrat 55 až 60 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 40 až 45%, na dělníkovi vydělá 15 až 20%.

26. Kamnáři. Jeden dělník postaví za rok 30 kuchyňských kamen a 25 kamen pokojových. Průměrná cena jednoduchých kamen kuchyňských 3 až 4 plátových činí 800 až 1000 Kč, kachlových kamen pokojových 600 až 800 Kč. Činí tedy obrat na 1 dělníka 40 až 50 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 30 až 35%, na dělníkovi vydělá 15%. Obrat na jednoho dělníka při správkářství činí za rok 15 až 20 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 50 až 60%, na dělníkovi 25 až 30%. U kamnářů vyrábějících vlastní zboží činí: Hlína a glazura 20%, železo 25%, mzdy 20 až 25%, režie 20% obratu. Za čištění kamen čítá se 15 až 30 Kč. Za jednu hodinu oprav as 10 Kč.

Místopředseda Taub (zvoní): Upozorňuji p. řečníka, že řečnická lhůta již uplynula.

Posl. Jiráček (pokračuje): 27. Kartáčníci. Výroba bez strojního zařízení: Jeden dělník vyrobí za den 8 smetáků po 15 až 20 Kč nebo 12 kartáčů po 10 až 11 Kč. Při 280 pracovních dnech docílí obratu za rok cca 30 až 35 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 40 až 50%, na dělníkovi as 20%. Při strojní výrobě se obrat až zdvojnásobuje. Čistý zisk činí 15 až 20%. U správkářství činí obrat na jednu sílu 15 až 20 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 55 až 65%, na dělníkovi 25 až 30%.

28. Kartonáže. Jedna síla vyrobí za den 100 kartonů, za celý rok cca 30.000 kusů kartonů. Stojí-li karton 90 h až 1 Kč, činí obrat na jednu sílu za rok 27.000 až 30.000 Kč. Tato data platí pro výrobu strojní. Při výrobě ruční činí obrat na jednu sílu 15 až 20 tisíc Kč. Čistý zisk při výrobě strojní (tovární) činí 8 až 12%, při výrobě ruční činí čistý zisk mistrův 40 až 45%, na dělníkovi 20%. Suroviny činí 45 až 50% z obratu.

29. Klempíři. Stavební: 1 kvalifikovaná síla s učněm zhotoví za den as 30 bm žlabů. 1 bm žlabů stojí 16 až 17 Kč. Stavební sezona trvá nejvíce půl roku t. j. průměrem as 130 pracovních dnů. Činí tedy roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu 55 až 65 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 30%, na dělníkovi vydělá 15 až 18%. Materiál činí asi 60% z obratu. (Z 1 m² plechu zhotoví se 3 bm žlabů, 1 bm plechu stojí 21 až 24 Kč.) Galanterní: Jedna kvalifikovaná síla vyhotoví za den 4 konve po 35 Kč, činí tedy obrat za rok 35 až 40 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 50 až 60%, na dělníkovi vydělá 15 až 20%. Materiál činí as 50% z obratu. Správkaři: Obrat na jednu kvalifikovanou sílu 15 až 20 tisíc Kč za rok. Při odhadu obratu a zisku nutno vyšetřiti a přihlížeti k tomu, jaké práce poplatník koná (stavební, galanterní, opravy atd.), po jakou část roku a zda též neprovádí instalace. Provádí-li klempíř instalace, pak obrat i zisk jako u instalatérů.

30. Kloboučníci. Vlastní výroba nepřichází téměř v úvahu, ježto kloboučníci prodávají téměř výhradně tovární zboží. Obrat zjistiti individuelně, nejlépe podle nákupu zboží. Kalkulační přirážka k nákupní ceně činí 30 až 35%. Režie činí 8 až 10% z obratu. Čistý zisk činí as 15%. Při prodeji zboží vyšlého z mody klesá zisk až na 10%.

31. Knihaři. Jedna kvalifikovaná síla připraví a sváže za týden průměrně 60 knížek normálního formátu. Od svázání jedné knížky bere se průměrně 8 až 10 Kč, dodává-li knihař vazbu sám, 4 až 5 Kč, nedodává-li knihař vazbu sám (od práce). Podle toho činí obrat za rok na jednu kvalifikovanou sílu při dodávce materiálu 25 až 30 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 50 až 55%, na dělníkovi vydělá 24 až 30%. Bez dodávky materiálu 13 až 15 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův ční 60 až 70%, na dělníkovi vydělá 25 až 30%. Na materiál připadá 25 až 30%, na mzdy as 30%. U lepších vazeb jsou ceny vyšší za jednu vazbu, ale zhotoví se jich méně. Při výrobě ruční bez strojního zařízení činí roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu při dodávce materiálu 15 až 20 tisíc Kč, čistý zisk mistrův 50 až 60%, bez dodávky materiálu 8 až 10 tisíc Kč, čistý zisk mistrův 65 až 75% na dělníkovi vydělá 25 až 30%. Při práci pro papírníky činí čistý zisk jen 10 až 15%.

32. Knihtiskaři. Roční obrat u jednoho sazeče (kvalifikovaný dělník) činí 50 až 70 tisíc Kč, nebo na jednu jakoukoliv sílu (pomocnou nebo sazeče) 25 až 30 tisíc Kč. Hrubý zisk činí 25 až 30% z obratu. Čistý zisk u menších tiskáren 15 až 20%, u větších 10 až 15% z obratu. Mzdy činí as 30%, materiál 30 až 35% z celkového obratu.

33. Koláři. Jedna kvalifikovaná síla zhotoví za 9 až 10 dní vůz v nosnosti 10 až 12 q v ceně 600 až 650 Kč nebo bryčku v ceně 600 až 750 Kč. Za 6 dní zhotoví tři kola po 100 až 120 Kč, 6 kol slabších po 60 Kč. Podle toho činí roční obrat jedné kvalifikované síly 17 až 24 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 40 až 50%, na dělníkovi vydělá 15 až 20% z obratu. Spotřeba materiálu činí 30 až 40%, mzdy činí as 25% z celkového obratu. U správkařů činí roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu 12.000 až 15.000 Kč. Čistý zisk mistrův 55 až 70%, na dělníkovi vydělá 20 až 30% (denně průměrně se utrží 40 až 50% na správky). Výroba karoserií. Roční obrat na kvalifikovanou sílu činí 65 až 70.000 Kč. Čistý zisk činí 25 až 30% (jedna síla vyrobí karoserii as za 14 dnů. Cena karoserie činí 1200 až 2000 Kč). Výroba lyží: Roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu činí 30 až 33 tisíc Kč (jedna síla vyrobí za 7 pracovních hodin pár lyží, jež stojí 90 až 110 Kč). Čistý zisk mistrův činí 40 až 45%, na dělníkovi vydělá 20%. Spotřeba materiálu činí as 40% z obratu. Vlastní výroba kolářská v úpadku.

34. Kominíci. Obrat zjišťovati individuálně a to podle velikosti vymetacího obvodu každého kominíka, počtu komínů v tomto obvodě a cen za vymetání jednotlivých komínů placených. Kominík má vésti obligatorně zápisy a potvrzení o čištění komínů a pecí (mnohdy tyto zápisy slouží za podklad v pojišťovacích sporech). Vymetací obvod každého kominíka lze zjistiti u okresního úřadu, počet komínů a ceny za vymetání u obecních úřadů. Od vymetání platí se ročně i na venkově 15 až 18 Kč, ve městě 12 Kč u domů s komínem širokým a 24 Kč u domů s komínem cilindrovým (vymetá se 6 až 10krát v roce, od vymetání platí se 2 Kč, na venkově a ve větších městech 1 až 2 Kč, podle pater), u pekařů a v obchodech 30 až 36 Kč, u továrních komínů 60 až 100 Kč, podle výšky komínů. Jako pomůcky pro odhad obratu lze užíti: Roční obrat na jednu sílu 20 až 30 tisíc Kč (průměr as 1600 komínů po 12 až 18 Kč). Čistý zisk mistrův činí 70 až 80%, na dělníkovi vydělá 40%.

35. Kosmetické laboratoře. Při výrobě chemicko-kosmetické a dietetické nutno zjišťovati obrat individuálně. Hrubý zisk činí 40 až 50%, čistý zisk 20 až 25% z obratu. Komisionáři kosmetikou docilují z celkového obratu 15% hrubého zisku.

36. Košikáři. Roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu činí při výrobě lepších druhů zboží 25 až 30 tisíc Kč, čistý zisk mistrův činí 35 až 40%, na dělníkovi vydělá 15 až 20%. Roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu činí při výrobě podřadnějších druhů (nůše, košíky a opálky) 15.000 nejvýše 20.000 Kč. Čistý zisk mistrův 40 až 50%, na dělníkovi vydělá 20 až 25%. Roční obrat u správkařů činí na jednu sílu as 10 až 15 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 55 až 65%, na dělníkovi vydělá 25 až 30%.

37. Kováři. Jedna kvalifikovaná síla oková za den 1 pár koní a zhotoví 8 až 10 podkov. Za okování jednoho páru koní s dodávkou podkov platí se 80 až 100 Kč. Vůz v nosnosti 16 q v ceně 1500 Kč oková jedna síla za 15 dní, jeden pluh k obracení zhotoví jedna síla za 5 až 6 dní. Tento pluh stojí 350 až 380 Kč. Podle toho činí průměrný roční obrat jedné kvalifikované síly 25 až 30 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 40 až 50%, na dělníkovi vydělá 25 až 30%. Materiál činí cca 25%, u výroby pluhů až 35%, mzdy činí 35 až 40%, uhlí 3 až 4%, režie 15 až 20% z celkového obratu. Jako pomůcky lze užíti: Roční výlohy hospodářů za koláře a kováře na jeden pár koní činí as 1500 Kč.

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím pana řečníka, aby ukončil.

Posl. Jiráček (pokračuje): Slavná sněmovno! Následkem toho, že jsem již po druhé upozorněn, musím skončiti. Nám to nikterak nevadí, my víme, že proti státotvorné oposici jak ve výborech, tak i ve sněmovně postupuje se takovým způsobem, na který si musíme stěžovati.

V době, jak jsem upozornil na začátku své řeči, kdy vláda nemá ve stát. pokladně haléře, kdy vláda vymáhá drasticky daně na malých a středních živnostnících, v té době dáváme průmyslu 600 mil. Kč a v té době finanční správa vydává takovéto směrnice proti malým a středním obchodníkům. Prosím, jestliže dnes nemáme možnost přednésti další stesky, upozorňujeme, že si vezmeme znovu slovo a předneseme celý tento materiál, který vydal pan zemský ředitel dr. Brachtl.

Pánové, vemte si to za své, provádíte nešťastnou politiku v tomto státě proti středním stavům, která se vám jednou vymstí. (Potlesk poslanců čsl. živn. obchodnické strany středostavovské.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Al. Beneš. Dávám mu slovo.

Posl. Al. Beneš: Vážená sněmovno! Máme mluviti o vládním návrhu zákona, jímž se určuje pro další leta výše státních záruk za vývozní úvěry, které mají býti poskytnuty podle II. hlavy zákona ze dne 16. července 1931, čís. 121, Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu.

Kol. Jiráček, řečník přede mnou, již vyslovil naše mínění o tomto návrhu zákona, neboť se tím opět dává našemu průmyslu nová subvence, řekl bych, dar ze státní pokladny v době, kdy je třeba sháněti každou korunu, kdy se vymáhá na malém živnostníku a obchodníku poslední haléř, kdy se mu zabavuje poslední majetek. Dnes se opět dává bohatému velkokapitalistickému průmyslu dar, který jistě nemůže žádná z vládních stran schváliti s dobrým svědomím.

Předešlý pan řečník správně poukázal na tuto věc. Jestliže dnes musíme ukázati naší veřejnosti, jak se jedná na jedné straně s velkokapitalistickým průmyslem a na druhé straně s malým živnostníkem a obchodníkem, je třeba, aby veřejnosti byly otevřeny oči, aby viděla, jakým způsobem se zakročuje proti těm, kteří nejvíce státní pokladně odváděli. Je ovšem velmi smutným zjevem, že musíme s tohoto místa poukázati na směrnice našeho finančního ředitelství, které jsou dávány berním správám a které jistě jsou velikým nemravem a řekl bych protizákonným jednáním našich úřadů, které mají především hájiti zákon a podle něj postupovati.

A nyní si představte, jak tyto směrnice vypadají u koželuhů, (čte):

38. Koželuzi. Průměrná hovězí kůže váží 35 kg. 1 kg hovězí kůže stál v první polovině roku nejvýše 6 až 7 Kč, v druhé polovině roku nejvýše 5 Kč. Ze surové kůže obdrží se vyděláním 45 až 65% usně. Z usně připadá 45 až 50% na jádro, (krupon), zbytek na krajiny. Cena jednoho kg jádra je 34 až 45 Kč. 1 kg krajiny stojí 10 až 13 Kč. Obchod kožemi, resp. řemeslo koželužské bylo v poslední době opět nejvíce postiženo a zde se uvádí následující kalkulace, která je opravdu protismyslná: Syrová kůže 35 kg @a 6 Kč 210 Kč dá 17.5 kg usně. Z toho 8 kg jádra @a 42 Kč 336 Kč a 9.5 kg krajiny @a 13 Kč 123 Kč. Za klihovku s chlupy z 1 kg kůže strží se 5 Kč. Hrubý zisk (as 55%) činí 254 Kč. Mzdy s pojištěním nemocenským a úrazovým činí 80 Kč, pomocné látky 55 Kč, režie 16 Kč. Čistý zisk, t. j. asi 22% činí 103 Kč. Pracuje-li mistr sám, činí čistý zisk as 40% z obratu. Na jednu sílu lze počítati roční obrat 40 až 45 tisíc Kč (zpracuje-li ročně 80 až 100 kůží).

39. Kožešníci. V roce 1931 byl patrný pokles cen při prodeji hotových výrobků, a to o 15 až 20%, u levnějších druhů až o 30%. Po kožešinách však byla velká poptávka. Hrubý zisk činí 15 až 20%, čistý zisk as 10% z obratu. Obrat na jednu sílu při vlastní výrobě lze čítati 45 až 60 tisíc Kč, případně i více, podle toho jaké druhy kožešin se zpracují. Čistý zisk mistrův činí 25 až 30%, na dělníkovi vydělá 10 až 15%. Vlastní výroba přichází zřídka, ježto ponejvíce se prodává zboží z továren koupené.

40. Krejčí:

Pánští:

a) ve městech:

1. Bez dodávky příprav a látek: roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu činí 13 až 14.000 Kč, dělá-li si střihy sám, v případě, že je zaměstnáno více sil a jest k ruce samostatný střihač, činí roční obrat na jednu sílu 16 až 17.000 Kč. Čistý zisk mistrův činí 70 až 75%, na dělníkovi vydělá 25 až 30% z obratu.

2. S dodávkou příprav bez dodávky látek: Roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu činí 20 až 21 tisíc Kč. V případě, že je k ruce samostatný střihač 23 až 24 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 50 až 60%, na dělníkovi vydělá 20 až 25% z obratu.

3. S dodávkou příprav a látek: Roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu jest různý podle toho, jaké látky krejčí dodává. Nejlépe jest vyšetřiti tržbu za látky individuálně za pomoci prokázaného nákupu látek. Obrat podle okolností může činiti 35.000 až 55.000 Kč na 1 sílu za rok. Čistý zisk mistrův 30 až 35%, na dělníkovi vydělá 15 až 20% z obratu.

B. Na venkově:

1. Bez dodávky příprav a látek. Roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu činí 12.000 až 13.000 Kč. Čistý zisk mistrův 70 až 75%, na dělníkovi vydělá 30 až 35% z obratu.

2. S dodávkou příprav bez dodávky látek: Roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu činí 17 až 18 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 50 až 60%, na dělníkovi vydělá 25 až 30% z obratu.

3. S dodávkou příprav a látek. Roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu činí nejvíce 40.000 Kč. Čistý zisk mistrův 30 až 35%, na dělníkovi vydělá 15 až 20% z obratu.

C. Správkaři. Roční obrat na jednu kvalifikovanou sílu činí 8 až 10 tisíc Kč ve městě, 6 až 8 tisíc na venkově. Čistý zisk mistrův činí 70 až 80% z obratu.

Dámští krejčí. S dodávkou příprav ve městě činí obrat na jednu kvalifikovanou sílu 14 až 17 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 60 až

70%, na dělníkovi vydělá 30 až 35% z obratu. Na venkově činí obrat v tomto případě na jednu kvalifikovanou sílu za rok 11 až 14 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 60 až 70%, na dělníkovi vydělá 30 až 25% z obratu. Bez dodávky příprav ve městě činí obrat na jednu kvalifikovanou sílu 10 až 13 tisíc Kč, čistý zisk mistrův 70 až 80%, na dělníkovi vydělá 30 až 40% z obratu. Na venkově činí roční obrat v tomto případě 7 až 10 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 80%, na dělníkovi vydělá 30 až 40%.

41. Lakýrníci a natěrači. 1 kvalifikovaná síla natře denně asi 30 až 40 m² jednoduchého nátěru velkých ploch nebo as 20 až 30 m² malých ploch (okna a pod.). Ježto pravidelně každý předmět, jenž má býti natřen, natírá se asi třikráte, natře jedna síla denně asi 10 m² plochy. Za nátěr 1 m² se platí u nátěrů obyčejných (fermežových) 7- až 8 Kč, u nátěrů lakových nebo emailových 12 až 20 Kč, u nábytku 15 až 17 Kč. Podle toho činí roční obrat na 1 kvalifikovanou sílu 25 až 40 tisíc Kč podle druhů práce. Průměrně lze počítati u prací obyčejných 25 až 35 tisíc Kč, u prací stavebních 30 až 40 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův 45 až 50%, na dělníkovi vydělá 20%. Spotřeba materiálu činí as 40%, mzdy 25 až 30% z obratu.

42. Lékárny. Obrat jest zjišťovati individuálně, nejlépe podle nakoupeného zboží. K nákupu nutno přičísti 55 až 60%, čímž obdržíte obrat. Jako pomůcku pro odhad bylo by použíti. Obrat na 1 kvalifikovanou sílu (Mg Ph) činí ročně asi 200.000 Kč. Z celkového obratu připadá na recepturu pokladenskou 55 až 66%, na recepturu soukromou 35 až 45%. V průmyslových městech jest větší pokladenská receptura, ve městech bez průmyslu jest pokladenská receptura menší. V městech lázeňských činí pokladenská receptura jen 40 až 50% z celkového obratu. Hrubý zisk činí: Z receptury soukromé 60%, z receptury pokladenské 25 až 35%, gumové zboží 35 až 40%, přírodních vín 15 až 25% a z minerálek 20%, průměrně lze čítati 35 až 40% hrubého zisku z obratu. Čistý zisk činí u soukromé receptury 30%, u pokladenské receptury 15 až 20%. Průměrný zisk činí 20 až 25% z obratu.