Slavná sněmovno! V této zlé době finanční správa, ministerstvo financí a finanční ředitelství dávají berním úřadům směrnice, jak si úředníci na berních správách mají počínati a jak se mají vyměřovati daně. Člověk přímo žasne nad těmito směrnicemi zemského finančního ředitelství pro Čechy, vydanými v době, kdy živnosti a obchod netrží, zkrátka kdy je všeobecný pokles příjmů.

Prosím, co se nám dostalo do rukou (čte):

"Zemské finanční ředitelství č. j. XXIV6/32 ai 1932. V Praze dne 15. března 1932. Důchodová a všeobecná daň výdělková; živnostenské směrnice na rok 1931. Pánům přednostům všech berních správ a pp. trestním referentům v Čes. Budějovicích, Hradci Králové, Chrudimi, Liberci, Litoměřicích, Plzni a v Praze I.

Přezkoumavše předložené elaboráty trestních referentů a berních správ o výsledcích šetření o jednotlivých druzích živností, obchodů a průmyslových podniků pro ocenění čistých výtěžků za rok 1931, pokládáme za vhodné, aby směrnic, jak v příloze jsou sestaveny, bylo používáno při ukládání daně důchodové a všeobecné daně výdělkové za rok 1931 jako pomůcek pro odhad (odst. 15, lit. c) prov. nařízení k §u 327, odst. 1 a 2 zákona o přímých daních), neboť máme za to, že tím bude docíleno stejnoměrného zdanění jednak poplatníků v těchže skupinách výdělečných, jednak jednotlivých skupin mezi sebou.

Zasílajíce tyto pomůcky, jež určeny jsou pouze pro vnitřní potřebu a informaci vyměřovacích úřadů, upozorňujeme pp. přednosty, že nelze připustiti, aby referenti, jednajíce se zástupci společenstev nebo s poplatníky, dovolávali se směrnic jako takových vůbec, tím méně jako směrnic vydaných II. stolicí, které by nikterak nesměly býti změněny (viz dále). Obsahu směrnic lze ovšem užíti jako výsledku vlastního vyšetřování, po případě i k odůvodnění pochybností. Proto také ukládáme pp. přednostům, aby, pokud se tak již nestalo, neprodleně a v krátkém čase provedli individuelní vyšetřování o poměrech jednotlivých poplatníků, a to jednak výslechem zástupců živnostenských společenstev, zejména pak těch, jež o to žádala, jednak a po př. i kromě toho výslechem spolehlivých osob přezvědných. Okolnosti, které u toho či onoho živnostníka či obchodníka nutno vyšetřiti, jsou zřejmy z připojených směrnic. Ostatně poukazujeme na zdejší oběžník ze dne 24. března 1931, č. Pr. 187, a na pokyny dané pánům přednostům při letošních okrskových konferencích.

V ostatním, zejména pokud jde o postup, jak používati směrnic a na jakých zásadách tyto byly vybudovány, poukazujeme na zdejší oběžníky ze dne 21. března 1931, č. XXIVB2/16 ai 1931 a ze dne 13. listopadu 1931, č. XXIV-82/55 ai 1931.

Znovu důrazně připomínáme, že od stanovených směrnic lze se uchýlit jen v konkrétních případech a to ze závažných důvodů, jež musí býti ve spise vyznačeny. Přirozeně, že důvody, z nichž se možno od směrnic uchýliti, musí býti podloženy řádným a důkladným šetřením. Všeobecné užívání nižších směrnic pro jednotlivé skupiny nebo celou řadu skupin jest nepřípustné. Bylo-li by ze závažných důvodů nutno v obvodu některého vyměřovacího úřadu stanoviti pro některou výdělečnou skupinu všeobecně směrnice vyšší nebo nižší, bylo by si k tomu vyžádati schválení zemského finančního ředitelství. K návrhu bylo by připojiti podrobné, řádně doložené a odůvodněné kalkulace této skupiny.

V směrnicích přihlíženo bylo zpravidla k maximální výkonnosti jednotlivých jednotek a tedy i k maximálním hranicím obratů a zisků. Na pokles obratů a zisků v důsledku nepříznivé konjunktury roku 1931, na př. omezením nebo zastavením výroby, pokud tento pokles nebyl výsledkem poklesu cen výrobků, nýbrž výsledkem působení jiných činitelů, jako jest právě omezení nebo zastavení výroby, nebylo hleděno proto, že špatná konjunktura nebo krise (na př. omezení nebo zastavení výroby) může zasáhnouti určitý konkrétní podnik nebo i řadu podniků téže výdělečné skupiny, může zasáhnouti i zaměstnanost zaměstnaných sil (dobu zaměstnání jednotlivých sil, počet zaměstnanců atd.), nemůže však zasáhnouti maximální výkon, na př. jedné zaměstnané síly, nebo jednoho stroje, na nějž jest obrat a zisk kalkulován. Jinými slovy k důsledkům špatné konjunktury a krise nutno přihlížeti jenom individuálně v konkrétním případě ovšem po důkladném a správném vyšetření všech okolností rozhodných pro nižší (ale i vyšší) odhad obratů a zisků. Z tohoto důvodu nutno letošního roku postupovati při vyšetřování okolností, rozhodných pro individuální odhad obratů a zisků, velmi pečlivě a svědomitě, aby ani poplatníkům ani zájmům finanční správy nebylo ublíženo. Které okolnosti nutno u jednotlivých výdělečných skupin hlavně vyšetřovati, zřejmo jest ze směrnic.

Ze správ zemských dozorčích orgánů i ze spisů předkládaných zdejšímu úřadu bylo shledáno, že většina berních správ odhaduje čistý zisk z obchodu velmi nízkým procentem z obratu a že tyto odhady neodpovídají skutečnostem. Tak zejména u obchodů se smíšeným zbožím odhadují berní správy čistý zisk u obchodů v drobném 4 až 8%, ač hrubý zisk činí v průměru 18 až 22%, režie 7 až 10% a čistý zisk 10 až 15%, ve větších městech s prokázaně vyšší režií 8 až 11% z obratu; u obchodů se střižním zbožím 6 až 10% z obratu, ač hrubý zisk činí v průměru 25 až 30%, režie asi 10% a čistý zisk 15 až 20% z obratu. V tom směru upozorňujeme zvláště na letošní směrnice. Při tom nutno uvážiti, že u výroby (průmyslu) ceny v roce 1931 značně poklesly, takže obchody (hlavně textilní) nakupovaly velmi levně, kdežto prodejní ceny neklesly v té míře, jak by levnější nákup vyžadoval. Ježto procento čistého zisku ve směrnicích letošního roku nebylo zvyšováno, ač by to v určitých případech z důvodů shora označených bylo odůvodněno, nutno procenta čistých zisků v těchto směrnicích u obchodů vyznačená dodržovati, ježto jich nedodržování působí nepřiměřené a poměrům neodpovídající zdanění.

K předloženým elaborátům jednotlivých výdělečných skupin podotýkáme, že řada berních správ nevylíčila výrobní a výdělkové poměry těchto skupin v roce 1931 a neporovnala je s poměry r. 1930. Rovněž řada berních správ nepředložila řádné, odůvodněné výpočty, podložené řádnými a odůvodněnými kalkulacemi, z nichž by bylo zřejmo, jak k odhadu obratu a zisku pro tu či onu jednotku dospěla, nýbrž spokojila se jen uvedením konečných obratů nebo procenta zisku. Při tomto způsobu zpracování směrnic nelze posouditi s dostatek přiměřenost či nepřiměřenost takovýchto kusých odhadů. Pro příště nutno směrnice důkladněji zpracovati. Za tím účelem jest věnovati po celý rok hospodářským poměrům jednotlivých skupin pozornost, zkušenosti získané při vyměřování z přiznání, bilancí, výpočtů příjmů a vydání poplatníků, výslechem znalců atd. si během roku poznamenávati, aby byly po ruce při sdělávání směrnic.

Pokud jde o postup při vypracování směrnic na příští rok, odkazujeme na dosavadní způsob jich přípravy zdejšími vyneseními zavedený a ukládáme berním správám, aby podobné kalkulace jednotlivých jí k zpracování přidělených skupin vypracovala pro každou skupinu na zvláštním listě a neuváděla na jednom listě kalkulace dvou nebo více výdělečných skupin. Originály kalkulací ponechá si berní správa u sebe. Dva opisy těchto kalkulací zašle trestnímu referentovi, jenž jeden opis ponechá u sebe a jeden předloží zdejšímu úřadu. Kalkulace předložené zdejšímu úřadu nebudou vráceny. President: Dr. Brachtl."

K č. XXVI-6/32 ai 1932 z. f. ř. Živnostenské směrnice na berní rok 1931.

1. Advokáti a notáři. Obrat zjišťovati individuálně. V roce 1931 nutno přihlížeti k tomu, že od 1. srpna vesel v platnost zákon o zvýšení soudních poplatků v zapravovaných kolcích. Zvýšení to činí cca 100% a má vliv na celkový obrat. Jako měřítka pro odhad možno použíti: Ve větších městech připadá na šéfa, nemá-li zastoupení nějakého peněžního ústavu nebo velkostatku, 100 až 120 tisíc Kč a na koncipienta 70 až 80 tisíc Kč, na venkově 70.000 až 80.000 na šéfa a na koncipienta 50.000 až 60.000 Kč. Zastupuje-li peněžní ústav, možno počítati s 20 až 25% zvýšením ročního obratu. Dále bylo by přihlížeti k mimořádné agendě, jež zvyšuje obrat i zisk, jako jsou konkursy, vyrovnání, pozemková reforma, zastoupení velkých podniků atd. Rovněž nutno rozlisovati praksi civilní od prakse trestní, neboť v praksi civilní docílí advokát vyšších obratů. Čistý zisk činí nejméně u advokátů bez koncipienta 55 až 60% hrubé tržby a z obratu přicházejícího na koncipienta 40 až 50%. U notářů činí čistý zisk 65 až 70%.

Advokáti jsou povinni vésti palmární knihy (expensář). Ohledně povinnosti advokátů a notářů vésti knihy a rejstříky vide: Bohuslav č. 4.707 ai 29, Bugno č. 4.007 ai 1903 a Budw. 2.480 ai 1902. Cennou pomůckou pro kontrolu knih advokátů a notářů jsou výpisy od okr. a krajských soudů. V roce 1931 bylo by přihlížeti k slevám, jež advokáti i notáři byli nuceni poskytnouti ze svých účtů mandantům v důsledku insolvencí a zmenšené konjunktuře. Pro Pahu bylo by čítati na jednu konceptní sílu obrat 120 až 140 tisíc Kč, čistý zisk 40 až 50%. Na jednu konceptní sílu připadají průměrem asi dvě kancelářské síly. Měl-li by advokát více kancelářských sil, než by vypadalo k poměru konceptních sil, bylo by k této okolnosti přihlížeti při odhadu obratu.

2. Autodoprava. Poměry proti roku 1930 se celkem nezměnily. Při dopravě osobní platilo se za 1 km jízdy v r. 1931 180 až 250 hal. Při nočních jízdách vybírá se za jeden km sazba o 50 až 100% vyšší. Při plné zaměstnanosti ujede nejméně:

Typ I. Malý vůz 25.000 km, obrat 50.000 až 60.000 Kč, zisk majitele 50%, na šoférovi vydělá 25%.

Typ II. Střední vůz 30.000 km, obrat 60.000 až 75.000 Kč, zisk majitele 60%, na šoférovi vydělá 28%.

Typ III. Velký vůz 35.000 km, obrat 70.000 až 90.000 Kč, zisk majitele 50%, na šoférovi vydělá 30%.

Není-li autodrožka plně zaměstnána, klesá podstatně obrat. Vozy typu I a II se vyskytují nejvíce na venkově. Jako kalkulační pomůcky lze použíti těchto dat:

Výpočet tento rozumí se při spotřebě na ujetých 100 km.

U nákladních aut platí se dovozné za jeden km jízdy 5 až 6 Kč.

Plně zaměstnaný vůz ujede ročně 20 až 30 tisíc km, takže průměrný obrat na jeden nákladní vůz činí za rok 100.000 až 150.000 Kč. Čistý zisk, jezdí-li majitel sám (mzdy závodníka jsou však odečteny) činí 30%, jezdí-li šofér se závodníkem činí zisk 18 až 20%. Jako kalkulační pomůcky lze použíti u nákladních aut těchto dat:

Na ujetých 100 km činí spotřeba benzinu 35 až 40 l a 2.40 Kč, oleje 3 l a 10 Kč, mazadel 1 kg 12 Kč, amortisace vozu 60 až 90 Kč, opravy 40 Kč, opotřebení pneumatik 60 až 80 Kč, silniční daň 8 až 15 Kč. Při autodopravě stěhovací čítá se za 1 kus 4.50 až 7.- Kč za 1 q nákladu.

3. Autosprávkárny. Na jednu sílu bez dodávky materiálu činí obrat 30 až 35 Kč, čistý zisk mistrův 50%, čistý zisk z dělníka 20%. Na jednu sílu s dodávkou materiálu činí obrat 60 až 65 tisíc Kč, čistý zisk mistrův 30%, čistý zisk z dělníka 15%.

Vážení pánové! Potom se nedivme, slyšíme-li z jednotlivých míst stížnosti na předpisy daňové a jak si počínají někteří berní správci a referenti při předpisování daní, když podobné pokyny dostanou a napíše se jim, že, kdyby nedodrželi těchto směrnic, budou potrestáni. Kde je, prosím, zde vina? Vina je ve vedoucích úřednících v samém ministerstvu financí a nejhroznější věc je, že za tyto věci jsou odpovědny vládní strany nynější vlády. Ale tito pánové si to dělají pohodlné. Když k něčemu přijde, utekou od odpovědnosti, jako se to stalo s tím nešťastným automobilovým zákonem.

Mzdy kalkulují se 6 až 8 Kč za pracovní hodinu jedné síly, čítají se však ve skutečnosti 12 až 14 Kč. Činí-li pracovní doba 50 hodin týdně, činí za rok průměrná pracovní doba 2.500 až 2.600 hodin po 12 až 14 Kč, či-li obrat jedné síly za rok 30 až 36.000 Kč. Spotřeba materiálu jest různá, všeobecně lze říci, že se pohybuje od 75 až 150% účtovaných mezd. Průměrně lze čítati dodávku materiálu asi ve výši 100% účtovaných mezd, t. j. asi 30.000 Kč. Spolehlivěji ovšem jest vyšetřiti potřebu materiálu individuálně podle odběru z továren nebo obchodu.

4. Autogaráže. Najímání garáží nutno věnovati pozornost obzvláště ve větších městech. Pronájmy zdaňovati daní činžovní a pokud se týče i daní výdělkovou. Obrat i zisk nutno stanoviti individuálně. Jako pomůcky lze použíti měsíční nájemné jedné garáže pro jeden vůz, jež činí na venkově 130 až 150 Kč, ve větších městech 200 až 400 Kč. Autogaráže provádějí vedle vlastního pronajímání i jiné vedlejší úkony jako úklid vozu, čištění vozu, též opravy atd. V tomto případě podléhá provádění těchto vedlejších úkonů výdělkové dani.

5. Barvírny. Živnostenské: jedna síla zpracuje ročně 85 až 100 kg barvy. Obrat na jeden kg barvy zpracované činí 300 Kč. Činí tedy celoroční obrat na jednu zaměstnanou sílu 25 až 30.000 Kč. Hrubý zisk činí asi 70 až 75%, pracuje-li majitel sám, pracuje-li dělník, 40 až 45% (odečteny mzdy) z obratu. Čistý zisk činí u malých provozoven s více zaměstnanci asi 17 až 20%, u středních 15 až 17%, u větších 10 až 15% z obratu. Pracuje-li majitel sám, činí zisk 40 až 50% z obratu. Spotřeba materiálu, t. j. barvy a ostatních chemikalií, asi 20 až 30% z obratu. Rozsah podniku lze posouditi nejlépe podle spotřeby barev a podle počtu zaměstnaných sil. Tovární: Obrat na jednoho barvíře činí 50 až 70.000 Kč, čistý zisk 6 až 10% z obratu.

6. Bednáři. Na jedné voznici pracuje bednář s učněm 4 dny. Jedna voznice stojí 350 až 400 Kč. Podle toho činil by obrat na jednu sílu 28.500 Kč za celý rok. Ježto však asi po třetinu roku pracuje bednář též na správkách nebo vyrábí levnější nádobí, lze průměrem počítati obrat na jednu sílu 20.000 Kč. Při výrobě strojní zvyšuje se obrat o 60 až 100%, takže činí 32 až 40.000 Kč. Čistý zisk mistra samotného činí 40 až 45%, na dělníkovi vydělá až 20% z obratu. Jako pomůcky lze použíti těchto kalkulačních dat:

Materiál činí 30 až 35%, mzdy 20 až 25%, režie 10 až 15% z obratu. Kalkulovaná mzda za hodinu: mistra 5 Kč, dělníka 3.50 Kč a učně 1 Kč. Jenom u správkařů lze počítati roční obrat 10 až 15.000 Kč, čistý zisk mistrův 60 až 70% z obratu.

7. Biografy. Obrat zjišťovati individuálně. Lze jej snadno kontrolovati podle počtu a cen prodaných vstupenek, hlášených obecnímu úřadu k dávce ze zábav. Dávka činí normálně 20% ceny vstupenky, takže obrat činí asi 5násobek dávky. Čistý zisk nutno stanoviti individuelně po odpočtu veškeré režie, nejméně však činí 10% z obratu. Nutno přihlížeti také k tomu, zda správa biografu má ve vlastní režii šatnu, bufet atd. V tomto případě zvyšuje se obrat vypočtený podle dávky. U venkovských biografů bude procento zisku zpravidla vyšší, ježto tyto biografy hrají starší a němé filmy, jež jsou levnější. U biografu jest vhodno dáti si specifikovati a po př. prokázati vydání za hudbu, plat zaměstnanců, činže atd. a je rozepisovati, aby sloužily za pomůcku při ukládání daně činžovní, rentové a důchodové percipientů.

8. Cementárny. Nutno rozeznávati, zda podnik má blízký dovoz písku, či zda písek nutno dovážeti ze vzdálenějších míst. V případě, že podnik má písek v bezprostřední blízkosti, jest dovoz písku velmi levný a zisk bude vyšší než v podniku, jenž musí písek z daleka dovážeti.

Jeden dělník vyrobí za týden: tašek 1200 až 1300 kusů v ceně 700 Kč za 1000 kusů, tedy za rok 60.000 až 65.000 tašek v ceně 42 až 45.500 Kč, nebo rour 30 cm 48 běžných metrů v ceně 23 Kč za kus, tedy za rok 2.400 kusu v ceně 55.200 Kč, 20 cm 54 běžných metrů v ceně 18 Kč za kus, tedy za rok 2.700 kusů v ceně 48.600 Kč nebo dlaždic 1.000 až 1.200 kusů v ceně 700 Kč za 100 kusů, tedy za rok 60.000 kusů v ceně 35.000 až 42.000 Kč, nebo kvádrů 85 kusů v ceně 8 Kč za kus, tedy za rok 4.250 kusů v ceně 34.000 Kč, nebo stropnic 30 m² v ceně 32 Kč za 1 m², tedy za rok 1500 m² v ceně 48.000 Kč, nebo schodů 36 m v ceně 28 Kč za jeden m, tedy za rok 1.800 m v ceně 50.400 Kč.

Činí tedy průměrný roční obrat na jednu zaměstnanou sílu 45.000 Kč (jedna síla zpracuje za rok 350 q cementu, tržba za zpracovaný 1 q cementu činí 120 až 130 Kč).

Čistý zisk činí: u 1000 tašek 100 až 120 Kč, t. j. 15 až 17%, u roury 3.50 Kč, t. j. 15%, u 1000 dlaždic 90 až 100 Kč, t. j. 15 až 16%, u kvádru 1.2 až 1.50 Kč, t. j. 15 až 18%, u 1 m² stropnic 3 až 4 Kč, t. j. 10 až 13%, u jednoho metru schodů 2.50 až 3.50 Kč, t. j. 10 až 14% z obratu.

Průměrný čistý zisk činí 15% z obratu. Pracuje-li mistr sám, pak činí čistý zisk z jeho obratu 35 až 40%. Tyto zisky jsou kalkulovány u cementárny, jež má vzdálenější dovoz písku. U cementáren s blízkým dovozem písku bude zisk až i o 5% vyšší. Na 1 m² dlaždic nutno počítati 20 až 25 kusů dlaždic. K výrobě jednotlivých druhů zboží je třeba cementu a písku: na 1000 tašek 7 q cementu po 1.4 m² písku na 1 b. m. rour 18 až 25 kg cementu po 0.10 až 0.15 m³ písku, na 1000 dlaždic cementu a 2 m³ písku, na 1 kvádr 6 kg cementu @a 0.05 m³ písku, na 1 m² stupnic 28 kg cementu @a 0.15 m³ písku, na 1 m schodů 25 kg @a 0.15 m³ písku.

Nákupní cena 1 q cementu (portlandského) činí 28 Kč a nákupní cena 1 m³ písku činí 12 až 14 Kč. K tomu nutno přičísti jeho dovoz do cementárny.

9. Cihelny. Stavební ruch je asi stejný jako r. 1930. Spíše o něco málo poklesl. Mzdy poklesly asi o 18%, jinak výrobní poměry nezměněny. Jeden cihlář vyrobí denně 700 až 900 cihel, za sezonu 6 až 7 měsíců trvající 110.000 až 135.000 cihel. Ježto 1000 cihel stojí 260 až 290 Kč, činí obrat na jednoho cihláře za rok (sezonu) 30 až 37.000 Kč.

Jedna parta (t. j. cihlář s manželkou a dítětem) vyrobí denně 1.100 až 1.300 cihel, za sezonu 170.000 až 220.000 cihel. Činí tedy obrat na jednu partu za rok (sezonu) při ceně cihel 260 až 290 Kč 47 až 60 tisíc Kč. Obraty tyto jsou výkony, rozumí se u cihlářů zaměstnaných jen skutečnou výrobou nikoliv též předběžnou prací (kopáním hlíny atd.).

Cihlářský lis v průměru cylindru 30 cm vyrobí za jednu hodinu 800 až 1000 cihel nebo 500 až 800 tašek, při 35 cm vyrobí za jednu hodinu 1200 až 1600 cihel, při 40 cm vyrobí za jednu hodinu 1500 až 2000 cihel; těchto dvou strojů se k výrobě tašek nepoužívá.

U kruhových pecí lize kontrolovati obrat a výrobu podle počtu komor a jejich obsahu. Jedna pec vypálí za 8 až 10 dní. Nutno tedy zjistiti počet komor, jejich obsah, kolikrát se pec v roce navážela a vypálila, kdy pálení započalo a kdy skončilo. Ježto obsah komor bude určován v metrech krychlových, nutno uvésti, že na 1 m³ vejde se asi 300 cihel.

K výrobě 1000 cihel zapotřebí je asi 3 až 4 m³ hlíny. Bylo by možno tedy kontrolovati obrat i podle množství hlíny vzaté z hliniště.

Mnohé cihelny obstarávají dovoz cihel vlastními potahy nebo auty. Hořejší ceny cihel rozumějí se loco z cihelny. V případech, kde cihelna obstarává odběrateli dovoz cihel, bylo by dovozné přičítati zvlášť k obratu. Ceny cihel: a) strojových 270 až 290 Kč; b) ručních 255 až 275 Kč. K výpočtu obratu a zisku mohou sloužiti přibližně tyto hrubé kalkulace: Výroba ruční: uhlí 18%, mzdy 35%, technické potřeby 8%, režie 17%, amortisace 4%, pohon 0%, zisk 18%.

Výroba strojová: uhlí 18%, mzdy 27%, technické potřeby 5%, režie 20%, amortisace 2%, pohon 12%, zisk 16%.

Čistý zisk na cihlách při 1000 kusech činí při výrobě ruční 45 až 55 Kč, t. j. 15 až 20%, při výrobě strojní 45 až 50 Kč, t. j. 14 až 17% z obratu. V ostatním poukazujeme na podrobné kalkulace, vydané zdejším vynesením č. XXIV-82/55 ai 1931.

Ceny tašek činí 600 až 650 Kč za 1000 kusů loco cihelna.

10. Cukráři. Obrat na 1 q zpracovaného cukru činí u cukráře vyrábějícího neplněné bonbony, čokoládu, konsumní nebo pěnové zboží 1000 až 2000 Kč. Vyrábí-li cukrář plněné bonbony, jemnou čokoládu, nebo jemnější druhy pečiva, činí obrat 1 q zpracovaného cukru 3 až 5 tisíc Kč. Podle poměru obou druhů cukrovinek bylo by určiti i obrat na 1 q zpracovaného cukru. Průměrný obrat na 1 q zpracovaného cukru činí 2000 až 3500 Kč. Obrat podle počtu zaměstnaných sil je těžko zjistitelný. Přibližně lze říci, že jedna síla zpracuje ročně 1200 až 1400 kg cukru a cca 100 kg medu nebo syrupu. Činil by tedy roční obrat na jednu zaměstnanou sílu 40 až 50 tisíc Kč.

Poměr mezi zbožím vyrobeným a nakoupeným: u lepších cukrářství činí vlastní výroba 40% a nakoupené zboží 60% z celkové tržby. U horších cukrářství je poměr obrácený.

Čistý zisk činí: a) u zboží vlastní výroby 25 až 30%, prodá-li se denně všechno vyrobené zboží, ne-li, jen 20%. Průměrně lze počítati čistý zisk z vlastní výroby 20 až 25% z obratu, b) na výrobě perníkového zboží 15 až 20%, prodává-li se překupníkům, jen 10 až 15% z obratu, c) u zboží nakoupeného 15 až 20% z obratu, d) na zmrzlině 40 až 50%, prodává-li překupníkům, 20 až 25% z obratu.

Celkový čistý zisk možno počítati asi 20% z celkové tržby. Trhovci docilují zisku 20 až 30%.

11. Čalouníci. Obrat na jednu sílu činí za rok 25 až 35 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 40 až 50%, na dělníkovi vydělá 20% z obratu.

Průměrný roční obrat činí 20 až 30 tisíc Kč, průměrem 25.000 Kč. Ze svého obratu vydělá mistr 70 až 80%, na dělníkovi 25 až 30%.

Obrat u správkaře činí 15 až 20 tisíc Kč. Čistý zisk mistrův činí 60 až 70% z obratu. Obrat na jednoho čalouníka, pracujícího výhradně nové věci a dodávajícího materiál, činí 60 až 70 tisíc Kč za rok. - Jeden čalouník udělá 2 otomany za 5 dní. Jeden otoman stojí 500 až 600 Kč. Za den udělá čalouník jednu trojdílnou matraci, jež stojí 200 Kč. Čistý zisk mistrův činí v tomto případě 25 až 30%, na dělníkovi vydělal 10 až 15% z obratu. Materiál činí as 50 až 50% I obratu.

Čalouníci zhusta se zabývají dekoratérstvím (dekorace k plesům, slavnostem atd.). Od jedné dekorace bere se za den 150 až 200 Kč, při plesích však nechává se v sále po několik plesů bez podstatnějších změn. Čistý zisk z dekorací činí 40 až 60% z docíleného obratu.

Čalounictví bývá obyčejně spojeno se sedlářstvím.

12. Čistírny. Jedna síla zpracuje ročně 22 až 25 q benzinu. Obrat na jeden q benzinu činí 1000 až 1200 Kč. Činí tedy celoroční obrat na jednu zaměstnanou sílu 22 až 30 tisíc Kč. Hrubý zisk činí 65%, čistý zisk činí 20 až 25% u malých a 10 až 15% z obratu u velkých podniků.

U čistíren a prádelen činí čistý zisk 25 až 30% z obratu. Rozsah podniku lze posouditi jednak podle množství zpracovaného benzinu, jednak podle počtu zaměstnaných sil. Výjimku tvoří čistírny, které místo praní v benzinu, perou látky ve vodě a benzin upotřebí jen k vyčištění skvrn (detašírovaní). To jsou tak zv. nekontrolované čistírny, provozované při prádelnách prádla.

13. Dlaždiči: Z celkové práce připadá asi 50% na dlažbu kroužkovou, 20% na dlažbu mosaikovou, 20% na dlažbu kostkovou a 10% na práci lomovou. Za sezonu, jež trvá asi 6 měsíců, udělá jedna kvalifikovaná síla s učedníkem nebo s přidavačem, nedodává-li se materiál: