Pátek 3. února 1933

Slavná sněmovno, je jisto, že udržení rozpočtové rovnováhy je velkým hospodářským i státním problémem. Rovnováha rozpočtu jest v příčinné souvislosti s vývojem hospodářských poměrů a bylo by paradoxním snažiti se o udržení rovnováhy rozpočtu a nestarati se o sanaci naší výroby.

V neposlední řadě přichází přirozeně v úvahu pro dodržení rovnováhy rozpočtu i ta okolnost, aby rozpočet v žádném směru a v žádném resortu nebyl přestupován. Za to bude míti odpovědnost příslušný ministr. Já doufám také, že také zákon o odpovědnosti ministerské, po kterém s mnoha stran často a velmi resolutně je voláno, bude hned po projednání státního rozpočtu předmětem parlamentního jednání. (Výborně!)

Slavná sněmovno, při úvaze, je-li možno udržeti rozpočet v rovnováze, musíme si všimnouti předpokladů, za kterých byl státní rozpočet sdělán. Slavné sněmovně je známo z referátu pana kol. Remeše, že státní příjmy, ať již z titulů veřejnohospodářských nebo soukromohospodářských, r. 1932 velmi podstatně poklesly, a to proti rozpočtu na r. 1931 o 1.013 mil. Kč a proti příjmům za r. 1931 o 1.087 mil. Kč, tedy pokles jistě značný, který se jeví zejména v úbytku příjmů z cel a pak zejména při odvodech příjmů ze státních podniků.

Všechny tyto momenty a předpoklady vzala vláda při sdělávání státního rozpočtu v úvahu a preliminovala příjmy z jednotlivých zdrojů úměrně k pokleslým příjmům poplatnictva, jak se tyto jevily r. 1932. Zde bylo tedy postupováno jistě seriosně a všechny důležité momenty byly uváženy.

Důležitou a význačnou úlohu v tom, zda se rozpočtová rovnováha udrží čili nic, bude hráti úsporná a kontrolní komise a výsledky její práce. Vyslovuji proto přání a tlumočím tím jistě žádost celé sněmovny, aby úsporná a kontrolní komise byla okamžitě nebo co nejdříve uvedena v život (Výborně!), aby byla ustavena, poněvadž máme-li přinésti naší veřejnosti, našemu lidu, co jsme pod tímto titulem slibovali, nesmíme otáleti a musíme začíti s prací hned. (Potlesk.)

Velmi mnoho si slibuji od úsporné komise, ovšem budou-li se umět její členové a ona sama jako celek postaviti hodně vysoko, bude-li se umět odpolitisovati, bude-li její poslání předpokladem naprosté loyality a rozumu a neupadne-li tato do chyb, které by byly koncem této instituce, a do nichž bychom upadali, kdybychom věci politicky nepříjemné jedné straně vykupovali různými koncesemi, které by byly poskytovány straně druhé. Bude-li úsporná a kontrolní komise plniti správně svoje poslání, považuji ji za jednu z nejdůležitějších institucí této slavné sněmovny. Parlament i veřejnost chce v úsporné komisi viděti strážce státního hospodářství a mimo to i kontrolora veřejné morálky. (Výborně! - Potlesk.) Jsem si vědom, že efekt úsporné komise nebude třeba momentální, ale jistě bude již i pro rozpočet na r. 1933 velmi znatelný, stejně tak jako výsledky druhé komise, o níž bylo vládou oznámeno, že bude ustavena počátkem února, totiž komise pro reorganisaci veřejné správy. Obě tyto instituce, které jsou zřízeny spíše pro futuro, budou působiti velmi dobře preventivně; zvláště komise kontrolní bude míti veliký preventivní význam a - jak jsem řekl při debatě v ústavně-právním výboru - již její existence bude vykřičníkem pro ty, kteří mají důvod se báti.

Slavná sněmovno! Nyní bych si dovolil několik slov k dalšímu důležitému problému, který zde byl rovněž ventilován - zejména také p. gen. zpravodajem v jeho obsáhlém referátu - totiž k otázce dalšího snížení státního rozpočtu. To je neobyčejně vážný, důležitý a nesmírně těžký úkol, čehož jsme si všichni vědomi. Dovolil bych si při tom poukázati s největší stručností na několik málo cifer. Letošní rozpočet vykazuje po stránce výdajové částku 8.632 mil. Jak vypadá náš rozpočet ciferně po stránce výdajů věcných, výdajů personálních, a jak jsou vůbec rozvrstveny státní výdaje ve státním rozpočtu? Na personální potřeby našeho státu je pamatováno přibližně částkou 3.885 mil. a na výdaje věcné částkou asi 3.240 mil., po odečtení 1 1/2 miliardy, které se vyplácejí ze státní pokladny pro službu státního dluhu.

A nyní z kterých položek bude míti stát možnost snižovati rozpočet o další podstatné částky, které by přizpůsobily rozpočet dnešním hospodářským nosnostem poplatnictva? Pokud se týče služby úrokové u státního dluhu, bude zde míti ministr financí pro budoucno jisté reservy, poněvadž zde bude možno přijíti k jistému snížení, ať se to již stane cestou konverse nebo jiným opatřením, které bude přirozeným důsledkem snížení úrokové míry, o níž se právě dnes co nejintensivněji jedná. Ale jak to vypadá, slavná sněmovno, s částkou 3.240 mil., kterou je pamatováno na hospodářské účely ve státě?

Všimněme si velmi stručně, kam plynou tyto dotace a co je z nich podporováno. Především je to, slavná sněmovno, armáda, jsou to výdaje, které věnuje stát na výzbroj a na vypravení svojí armády. Tato částka s připočtením 315 mil. Kč, které jsou určeny pro výzbroj v tak řečeném zbrojařském fondu, vykázaném v resortu ministerstva financí, činí dohromady 992 mil. Kč. Často se mluví i zde v parlamentě a zejména za rozpočtové debaty o naší armádě. Mluvilo se zejména o vysokých nákladech, které věnujeme v rozpočtu pro svoji armádu.

Slavná sněmovno! Armáda, jak již vícekráte bylo řečeno, je pro nás dnes nejdůležitějším problémem, je problémem státním. Účel naší armády byl označen vícekráte z úst jistě pro nás nejkompetentnějších, z úst presidenta republiky. Nemáme svoji armádu na výboj, ale musíme míti armádu svoji k tomu, abychom byli schopnými uhájiti to, co pro nás všechny bylo vždy tím největším a nejsvětějším úkolem, abychom dovedli ochrániti a uhájiti svoji svobodu. (Výborně! - Potlesk.)

Slavná sněmovno! Národ kulturní, jakým chceme býti my, může činiti si nárok na tolik svobody, kolik si jí dovede získati a kolik si jí dovede sám uhájiti. Otázka odzbrojení naší armády, pánové, dnes nemůže přicházeti v úvahu. Dokud budou převáženy zbraně do Maďarska, dokud i velkými státy budou negovány mírové smlouvy, dotud musíme i my, náš stát, míti oči otevřené, a dotud se musíme dívati zejména tam, kde se to s odzbrojením tak vážně nemyslí. (Výborně! - Potlesk.)

Slavná sněmovno! V této otázce bude pro nás programem Ženeva. Podle Ženevy a podle usnesení odzbrojovací konference budeme se říditi my jako stát, který, jak jsem již řekl, dívá se na svoji armádu zcela jinak nežli státy, o nichž jsem se právě jen letmo zmínil.

Slavná sněmovno! Silná armáda je za dnešních poměrů otázkou naší národní cti. Proto nepřipustíme, aby kdokoliv a z jakéhokoliv titulu na armádu a její celistvost a čest sahal. (Výborně! - Potlesk.) Případ brněnský bude zlikvidován. Považujeme jej za hrubý zásah proti armádě, za zásah proti státu a proti jeho demokratické formě, a budeme trvati na spravedlivém, třeba tvrdém potrestání těch, kteří tento případ zavinili.

Slavná sněmovno, jak vypadá dále dotace našich hospodářských problémů? V rozpočtě - mluvím pouze o věcných vydáních - je pamatováno na hospodářské potřeby - a to jsou t. zv. hospodářská ministerstva - celkem částkou asi 650 mil. Kč. Bude zde možno i nadále snižovati. Ovšem, slavná sněmovno, i zde bude nutno zachovati střízlivý postup, vážnou rozvahu, kde a pokud bude možno snižovat. Mluvilo se velmi často o t. zv. subvenčních ministerstvech, mluvilo se o subvencích, které jsou ze státní pokladny, ať z jakéhokoliv titulu tomu kterému občanu nebo tomu kterému kolektivu udíleny. Slavná sněmovno, mé stanovisko jakož i stanovisko mé politické strany k otázkám subvenčním je známo. Zastávám a budu zastávati jen ony subvence, jenom udílení těch subvencí, které jsou národohospodářsky mravně odůvodněny. (Potlesk.) Jen tyto subvence sledují pravý svůj účel, na němž má veřejnost interes. Jsou to jen subvence udílené nejrůznějším kolektivům - vezměme na příkl. subvence vodohospodářské (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.), které jsou v zájmu státu a které mají veliký význam jednak národohospodářský, soběstačnost státu, a jednak i povznesení sociální úrovně občanstva. (Výkřiky posl. dr Sterna.) Každá subvence, která jde z jiných titulů, každá položka, která by byla udělena jednotlivci, zejména zámožnému, neměla by morálního odůvodnění a proto tyto subvence nepřicházejí a nemohou přijíti v našem státním rozpočtu vůbec v úvahu.

Slavná sněmovno, chtěl bych říci ještě několik slov ke dvěma problémům. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Rozpočet, jak je slavné sněmovně předložen, má pro poplatnictvo především veliký význam psychologický. Tento psychologický moment, jak jsem si již dovolil naznačiti, je mezníkem k novému vývoji, k nabytí důvěry v lepší hospodářskou budoucnost ve státě. Měl jsem příležitost, slavná sněmovno již při debatě o vládním prohlášení pana ministerského předsedy říci, že rovnováha rozpočtu je prvním článkem ve splnění velkého programu vládou ohlášeného a že lid čeká na další činy, které musejí rychle následovati.

Jako další otázka, která se počíná vládou řešiti, je otázka míry úrokové. Požadavek tento je požadavkem celé sněmovny, všech politických stran. Překvapuje mne však, že problém tento, který jsme považovali za samozřejmý, spravedlivý a za nutný nejenom k obrození výroby zemědělské a průmyslové, nýbrž ve kterém jsme viděli, jak správně kol. dr Patejdl v rozpočtovém výboru připomenul, i velkou pomoc státnímu zaměstnanectvu, které je ve značné míře zadluženo, je s tak velikými potížemi a řekl bych s tak velkým prodlením vyřizován.

Slavná sněmovno! To, na čem se usnášejí vrcholné organisace lidového peněžnictví, jmenovitě Svaz spořitelen, neznamená pro řešení tohoto problému nic, to by nevyhovovalo v žádném směru. My víme, že nemůžeme zde chtíti věci nemožné a nerozumné, víme, že se při úpravě míry úrokové musí vzíti v úvahu důležité finanční i hospodářské momenty, ale víme také, že není možno, aby míra úroková zůstala nezměněna, poněvadž její výše nynější odpovídá dobám zcela jiným, dobám zcela jiné hospodářské konjunktury, nežli je tomu dnes.

Tedy tento požadavek úrokové deflace je požadavkem, přes který, myslím, nemůže hospodářský vývoj v našem státě jíti dále. Je to požadavek, jak jsem si již dovolil podotknouti, celé sněmovny.

Slavná sněmovno! Je přirozeno, že mne především jako příslušníka strany zemědělské zajímají poměry v zemědělské výrobě. O těchto věcech bylo mými kolegy obšírněji již v této debatě mluveno a já chci říci jen to, že my jako zástupci vrstev zemědělských stojíme, pokud se týče všech otázek daňových, na důsledném a rychlém provedení celkového deflačního procesu. Žádáme, aby proces tento byl proveden všude, a nejenom někde, poněvadž by jinak z toho vzešly nejtěžší a největší ztráty našemu hospodářství, v daném případě podnikání zemědělskému.

Bylo zde vícekráte správně řečeno, že zemědělské podnikání pracuje hluboko pod výrobními náklady. Slavná sněmovno, dnes je psychologicky nejvhodnější doba, aby bylo odstraněno to, co je naší povinností odstraniti a po čem se již tak dlouho volá, aby byla odstraněna nepřiměřeně vysoká dimense mezi cenou produkční a cenou konsumní. Jsme to dlužni nejen naší výrobě zemědělské, nýbrž i státním zaměstnancům a dělnictvu, kterým jsme to při snižování platů slibovali. (Výborně!) Není dále možno, aby cena zemědělských produktů stála tak hluboko pod výrobním nákladem, a aby na druhé straně produkty, jichž

zemědělec je konsumentem, byly placeny v tak vysoké a neúměrné ceně, jakou je cena dnešní. Je tedy nutno, abych užil oné známé terminologie, aby se t. zv. soustava nepružných čísel smrštila, aby se přispůsobila k oné znehodnocené již soustavě čísel pružných, čili jinými slovy, aby vysoké ceny, které máme na jedné straně, přizpůsobily se oněm nízkým cenám, se kterými pracuje zemědělská výroba, aby index maloobchodních cen přizpůsobil se i indexu cen velkoobchodních. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) To je problém, který musíme řešiti. (Výkřiky posl. Jiráčka.) Tím nebude, pánové, ublíženo žádnému zprostředkovateli, tím se nechceme dotknouti výroby živnostenské ani obchodníků. Tento náš program je již dávno všem dobře znám.

Ke konci svých vývodů bych chtěl říci ještě několik slov... (Výkřiky posl. Ostrého. - Místopředseda Stivín zvoní.) Pracujte s námi k odstranění těchto rozdílů. (Stálé výkřiky posl. Ostrého a Vávry.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Černý (pokračuje): ... o investiční půjčce. Investiční půjčka je programem vlády, tím je také programem koalovaných stran, programem naším. Víme, že od investiční půjčky, od jejího brzkého realisování, závisí další vývoj hospodářských a sociálních problémů v našem státě. Vláda i parlament musí se starati, aby k realisaci investiční půjčky mohlo býti přikročeno co nejdříve. Je to zájem státu a je to také zájem výroby. Myslím však, slavná sněmovno, že není možno mluviti o tom, má-li investiční půjčka býti vysokou nebo má-li býti nízkou, má-li představovati částku vyjádřenou v miliardách nebo ve stamilionech. Nemůžeme, vážená sněmovno, předvídati, jaká bude situace a jaké bude milieu pro upsání této půjčky. Myslím však, máme-li se potkati se zdarem a máme-li vyřešiti tuto otázku neobyčejné důležitosti, že se musíme starati, aby všechny předpoklady, které jsou nutné pro ozdravění výroby, byly dány (Stálé výkřiky posl. Ostrého, Vávry, Jiráčka.) a aby naše vláda našla psychologický moment, ve kterém by přišla s investiční půjčkou, poněvadž bez důvěry občanstva, bez důvěry ke státnímu hospodářství, bylo by těžko žádati na poplatnictvu dalších obětí. Jsem přesvědčen, že, jestliže dovedeme vystihnouti tento psychologický moment našeho poplatnictva, lid náš nebude o nic méně vlastenecký, než jsme to viděli při podobných příležitostech ve Francii, v Anglii, ano i u nás, a že poplatnictvo naše pochopí, že investiční půjčka je nutným problémem časovým, jestliže chceme obroditi výrobu a jestliže chceme zameziti dalšímu horentnímu vzestupu nezaměstnanosti dělnictva. (Výkřiky posl. Vávry. - Místopředseda Stivín zvoní.) Jestliže chceme opět zlepšiti poměry ve státě, musíme k investiční půjčce přikročiti a, jak jsem již řekl, čím dříve, tím lépe pro veškeré vrstvy (Výborně!)

Slavná sněmovno! Bylo by chyba chtíti mluviti s tohoto místa v dnešní situaci a v dnešní době pro jeden stav, pro kterýkoliv ze stavů. Byla by chyba se domnívati (Stálé výkřiky posl. Vávry a Ostrého. - Místopředseda Stivín zvoní.), že budou poměry ve státě našem ustáleny, jestliže bude pomoženo pouze rolnictvu anebo pouze některému jinému stavu. Ne, pánové, řekl jsem to již při jisté příležitosti s tohoto místa, nemůžeme pomoci definitivně zemědělci do té doby, dokud budeme míti téměř milion nezaměstnaných. (Potlesk.) Dokud budou, jak to řekl správně dr Roschev rozpočtovém výboru, hřbitovy vyhaslých komínů v průmyslových krajích naší republiky (Výborně!), do té doby nemůžeme pomoci žádnému ze stavů, ať jsou to živnostníci, ať jsou to rolníci nebo dělníci. (Potlesk. - Výkřiky posl. Vávry. - Místopředseda Stivín zvoní.) Slavná sněmovno, je naší povinností, abychom v mezích své státní možnosti udělali vše, co je možno. Já jsem prosil o podporu zemědělských vrstev, prosil jsem, aby slavná sněmovna porozuměla těžké situaci rolníka, která je dnes kritickou a mnohde katastrofální. Vím, že tato pomoc nemůže býti v mezích našich dnešních možností trvalou, že nemůže býti postačitelná a že pomoci všem můžeme jen tenkráte, až výrobu zemědělskou a výrobu průmyslovou dovedeme opět vklíniti v mezinárodní hospodářské vztahy a v mezinárodní definitivní rozřešení všech těchto otázek. To ovšem není odvislé jen od nás, to bude mezinárodně uspořádáno snad v Londýně, kam i my půjdeme a kde se budeme dohadovati. A bude jen štěstím nejen pro nás, nýbrž pro celý kulturní svět, jestliže uspořádání hospodářských poměrů přijde hodně brzy a co nejrychleji. Proto jsem řekl, že musíme všichni ruku v ruce, ať patříme k vládní majoritě nebo k státotvorné oposici, jíti společně k velkému cíli, kterým jest prospěch státu, prospěch národa. (Potlesk.)

Slavná sněmovno, končím s prosbou k vládě, aby program, který zde byl p. min. předsedou a p. ministrem financí přednesen, byl opravdu realisován, a to podle možností co nejdříve. K tomu je potřebí síly a rozhodnosti vlády. Slabost a nerozhodnost byla by zejména v době dnešní tím nejvážnějším otřesem naší demokracie. Metodické provádění ohlášeného programu získá důvěru parlamentu a vládě, získá důvěru naší demokracii. Jen tato demokracie, opřená o důvěru nejširších vrstev, bude schopna, aby veliký program vládní ve prospěch národa a státu splnila. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Listina řečníků k povšechné rozpravě jest vyčerpána, tato rozprava jest tedy skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Vzhledem k tomu, že státní rozpočet má býti oběma komorami projednán nejpozději do konce měsíce února, nechci zdržovati a neužiji svého práva na doslov v debatě generální; vyhražuji si však právo odpovědi na vývody některých pp. poslanců na konci debaty speciální.

Navrhuji, aby slavná sněmovna přešla k debatě speciální a aby za poklad svého jednání vzala zprávu výboru rozpočtového. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Podle §u 53 jedn. řádu hlasuje se po skončené rozpravě povšechné, má-li osnova býti základem rozpravy podrobné.

Návrh na přechod k pořadu, o němž by se eventuálně napřed hlasovalo, podán nebyl.

Budeme tudíž hlasovati o návrhu pana zpravodaje, který učinil v doslovu, aby osnova státního rozpočtu a finančního zákona podle zprávy výborové byla základem pro rozpravu podrobnou.

Žádám o zaujetí míst. (Děje se.)

Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí, aby osnova státního rozpočtu a finančního zákona na rok 1933 podle zprávy výborové byla základem rozpravy podrobné, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se přejíti k rozpravě podrobné na podkladě osnovy doporučené výborovou zprávou.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce, a nebude-li námitek, vyřídíme nyní odstavec 5 pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání odst. 5, jímž jest:


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP