Tak asi zhruba vypadá obraz školství a národní osvěty v Československu za řízení a správy soc. demokratického ministra školství dr Dérera. Ale není tomu jinak ani v kapitole druhého socialisty, ministra spravedlnosti československé. Ta není jen slepá, ta je třídní, krajně protidělnická, protilidová. V jeho rozpočtu, upraveném p. gen. zpravodajem posl. Remešem, došlo k těmto závěrům: Položka potřeby zdravotní pro vězně snižuje se o 19%, položka stravné vězňů snižuje se o 3.5%, položka čištění, prádlo, šatstvo snižuje se o 4%, položka odměny za práce trestanců snižuje se o 17%. To jsou vesměs položky tak zv. justiční správy země. Ale je to všechno stejné. Tak na příklad trestní ústavy pro mladistvé provinilce. Těm mladým provinilcům, pro které dnešní společnost, vedená 7 socialisty, nemá práci, nemá chleba, bude dáno vychování a bude o ně pečovat podle rozpočtu Meissnerův ústav pro mladistvé provinilce, vybavený pro r. 1933 takto: položka stravné chovancům snižuje se o 7.5%, položka prádlo, šatstvo snižuje se o 28%, položka školní potřeby snižuje se o 50% a položka potřeby církve zvyšuje se o 28%. Místo učebnic a knih dostanou mladí provinilci modlitby!

A nyní posl. Remeš na návštěvě v ministerstvu zemědělství, na té škrtací práci těžké a odpovědné. Tam ovšem v rozpočtu ministerstva zemědělství návštěva p. posl. Remeše vypadala trochu jinak, vidíme tam na př., že položka pro rekonstrukci lihovarů družstevních zvyšuje se o 51.6%, příspěvky zemědělcům - rozuměj zbytkařům - na zúrokování dluhů zvyšují se o 47%. Pan posl. Remeš ať uvede jednoho malého zemědělce, který dostal korunu z této položky na zúrokování dluhů také k umoření svého dluhu. Pak jsou položky na školské závody, t. j. vinnou révu, ovocnářství atd., a zase zbytkových statků, které se zvyšují o 33%. Položky zvěrolékařské služby, t. j. na hovězí a jiný dobytek, zvyšují se o 13%. A tak to jde dále.

Ale abych nezdržoval, přejdu hned k rozpočtu čsl. lidového zdravotnictví. Pod zorným úhlem národního hesla "ve zdravém těle zdravý duch" je zpracován rozpočet ministerstva zdravotnictví takto: Zařízení ministerstva zvyšuje se o 750%, zařízení státních zdravotních ústavů snižuje se o 76%. U veřejných nemocnic položky na stravu pro nemocné snižují se o 1·7%, položky na ložní potřeby snižují se o 4·7%, položky na čištění a desinfekci snižují se o-3˙2% a na vnitřní zařízení nemocnic snižují se položky o 48%. (Výkřiky komunistických poslanců.) V dětských státních ústavech položky na stravu snižují se o 9˙4%, poněvadž děti potřebují více ke stravě, proto se jim vezme, aby měly více hladu a tím se budou léčiti. Položky ložní potřeby snižují se o 25%, čištění a desinfekce snižují se o 18·2%, položky vnitřní zařízení snižují se o 42˙8%. V ústavech pro porodní asistentky položka stravné snižuje se o 10˙4% a položka vnitřní zařízení o 66%.

Všeobecná zdravotní služba čsl. v rozpočtu vypadá takto: Nejdražší statek, lidské zdraví, je v kapitalistickém státě oceňován jenom tehdy a na tolik, kolik slouží pro výtěžek a kořistnické zájmy kapitalistů. Jinak vyssátý, nemocný a nezdravý člověk stává se přítěží a jestliže buržoasie tu a tam má t. zv. zdravotní ohledy, činí to jen a jen proto, aby sama nepodlehla t. zv. lidovým nákazám, a proto také i v rozpočtu státu demokratického a humánního jsou položky ty jen dekorací zdravotní služby. Tento fakt potvrzuje také kapitola t. zv. "Všeobecná zdravotní služba", která ve svých důsledcích projevuje se ve státním rozpočtu takto: pol. "boj proti epidemiím" snižuje se o 11%, pol. "boj proti lidovým chorobám" snižuje se o 10%, pol. "zdravotní péče o mládež" snižuje se o 11˙2%, pol. "tělesná výchova" snižuje se o 88·8%, pol. "odborné vzdělání" snižuje se o 37˙2%, pol. "stipendia studujícím ze Zakarpatoruska", tedy ze země hladu, snižuje se o 55·5%, pol. "na stavbu nemocnic" činila pro r. 1932 2,610.000 Kč, na r. 1933 činí 1,500.000 Kč, snižuje se tedy o 1,110.000 Kč, t. j. o 42%.

Taková je zdravotní péče v Československu za účasti 7 socialistických ministrů ve vládě a ve stát. rozpočtu za vedení gener. zpravodaje soc. dem. posl. Remeše.

"Práci a chléb" volal zde včera také posl. Hampl. - Je to prý jediným prostředkem ke klidu a pořádku v Československé republice. Proč se kovodělník Hampl nezeptal obuvnického pomocníka Remeše, jak se to má udělati, když v rozpočtu pro r. 1933 byly sníženy položky na investiční práce o 1.164 mil. Kč? Vždyť, pánové, zejména vy, socialisté, melete stále hubou o práci pro lid.

Pro r. 1933 podle Remešova rozpočtu vypadají investiční práce takto: investice stát. správy snižují se o 227,772.000 Kč, investice podle finančního zákona snižují se o 415,862.000 Kč, investice podnikové snižují se o 517,690.000 Kč, tedy investice vůbec snižují se pro r. 1933 o 1.164,331.000 Kč. Tak tedy bude vypadati to zaopatření práce nezaměstnaným. Podle účelu snižují se investice takto: na stavby státních budov byly sníženy o 31˙2%, na stavby budov v Podkarpatské Rusi byly investice na četnické kasárny zvýšeny o 15·3%, na stavby škol byly investice sníženy o 13·1% a na budovy zdravotní péče byly investice sníženy o 59˙6%, na budovy soc. péče byly položky vůbec škrtnuty. Taková je péče o chudý, hladový a epidemickými nemocemi zachvácený podkarpatoruský lid. Investice na elektrisaci venkova se snižují o 28%, na stavby vodovodů o 38%, na stavby silnic o 35%, položka na příspěvky silničních staveb snížena o 24˙7%, na udržování silnic o 17˙7% a na bezpečnost dopravy po silnicích o 56˙9%. Naproti tomu však "také investice", fond pro ztráty bank, byl zvýšen z 50 mil. na 70 mil. Kč a při tom bylo ve finančním zákoně dáno ministru zmocnění, aby převzal od bank a za banky i pro r. 1933 záruky jdoucí do set milionů. Žravost finančního kapitálu a bank je nekonečná a proto není divu, že zástupce Preisse pan gen. zpravodaj Remeš ani snad nevěděl o tomto zmocnění ve finančním zákoně.

R. 1933 má prý býti vybráno na nových a zvýšených daních 860 mil. Kč. Tvrdí se - a zejména pan gen. zpravodaj Remeš tvrdil s tohoto místa - že dochází ke zvýšeným daním v důsledku zvýšení potřeb pro výživu nezaměstnaných. Pánové, věří tomu někdo? My a s námi celá proletářská veřejnost jistě ne. Ale co horšího, nevěří tomu ani sám posl. Remeš. Daně postihující životní potřeby mají býti velmi podstatně zvýšeny, ba dokonce vybere se nebo, lépe řečeno, má se vybrati na nepřímých daních proti r. 1932 o 338 mil. Kč více v důsledku chystaných nových daní. U daně obratové očekává se zvýšení o 400 mil. Kč, u daně z droždí a kontrolních poplatků z lihu, t. j. u daně, která nepostihuje lihovarníky, nýbrž konsumenty, očekává se zvýšení o 30 mil., u daně z minerálních olejů 10 mil. To znamená zdražení dopravy dělníků do práce a proletářských dětí do školy. Zdaňuje se dokonce i světlo, které má vynésti podle vládního návrhu o t. zv. dani ze žárovek 10 mil. Kč. Daň nápojová na venkově má vynésti více o 30 mil., daň z masa více o 11 mil., právní poplatky, tedy nesporně parasitní příjmy, o 100 mil. Kč více. A tak to jde dále. Souhrnem toho všeho je, že r. 1933 má býti na daních docíleno výnosu 9.453,334.900 Kč, tedy o 373,876.000 více než v roce minulém.

Kde a jak se má docíliti daňového výtěžku, už jsem uvedl, ale jako doplněk daňového systému uvádím ještě toto srovnání: R. 1927, tedy bezprostředně před daňovou reformou, činily daně přímé podle účetní uzávěrky 2.545 mil. Kč a podle uzávěrky r. 1931 činil výnos přímých daní 1.550 mil. Kč, tedy za rok o 1 miliardu méně na přímých daních, ale za to u nepřímých daní, tedy daní postihujících široké lidové vrstvy, vykazuje účetní uzávěrka v téže době o 2 miliardy Kč více. Z přímých daní o 1 miliardu Kč snížených platí podstatnou část pracující třída, která je i podle doznání p. gen. zpravodaje posl. Remeše nejlepším plátcem přímých daní v Československu, neboť podle ministerstva financí strhuje se s mezd a platů dělníkům, zřízencům a úředníkům o několik desítek milionů Kč více, které se prostě nevracejí. Naproti tomu desítky, ba stamiliony Kč se odpisují na daních velkým podnikům a soudím, že není třeba zvláště uváděti jmen Šavrda, Javorina knížete pána s 30 miliony daňových odpisů. Vyjadřuje to celou linii, komu se odpisují daně.

Rozpočet je vyrovnán, řekl pan gen. zpravodaj. Nebyla to ironie, nýbrž vážný pokus svésti proletářskou veřejnost s cesty, namluviti jí, že byl rozpočet vyrovnán i za tak strašných obětí pracující třídy v Československu. Ale tyto oběti byly marné. Podle finančního zákona bylo nutno sáhnouti ještě k úvěrové operaci v částce 1 miliardy Kč, která je vyjádřena ve finančním zákoně a v rozpočtu takto: Podle čl. XV finančního zákona zmocňuje se ministr financí opatřiti zápůjčkou 347,054.400 Kč a podle rozpočtu státních fondů silničního, vodohospodářského a vodocestného jsou zařazeny zápůjčky od Ústřední soc. pojišťovny - t. j. z příspěvků dělníků dnes nezaměstnaných - v částce 584 mil. Kč. Nikdo nepopře, že příjmy a vydání stát. fondů nejsou ze státní pokladny, ale fakt je, že vydání ze státních fondů jsou nekontrolovatelná a jdou na účely veřejnosti neznámé, vždy však k prospěchu bohatých proti chudým.

600 mil. Kč schodku, pánové, representuje zatím státní rozpočet. Pan gen. zpravodaj Remeš uvedl o vyrovnaném státním rozpočtu: "Státní rozpočet je vyrovnán. Stalo se tak po velkých těžkostech. Ve snaze vyrovnati rozpočet byla sedma naprosto jednotná a byli jednotni jak Češi, tak Němci." Že byli pánové jednotni v záchraně Preissů, Weinmannů a Petschků, nás nepřekvapuje, že však chtějí veřejnosti věci neznalé nalhati, že by rozpočet pro r. 1933 byl vyrovnán, k tomu je potřebí více než drzého čela, nehledě k tomu, jak všecky předcházející rozpočty zde byly vždycky doprovázeny slavnostní přísahou ministra financí, že rozpočet je vyrovnán, a za týden hledal rozpočtový výbor půjčku. (Posl. Slavíček: Tak brzy snad přece ne!) Pane kolego, r. 1931 třetí den po přijatém rozpočtu zasedali jsme v rozpočtovém výboru a již tam ta půjčka, o níž budu zvláště mluvit, byla projednávána. Měla vyrovnati nevyrovnaný rozpočet.

Jaká je pravda o t. zv. vyrovnaném rozpočtu. Stačí se podívati na deficit státních drah, který jest 1200 mil. Kč a který má být uhrazen jednak ponecháním přepravní daně státním drahám v částce 400 mil. Kč, jednak 300 mil. zápůjčkou a konečně další schodek má býti uhrazen prázdnou pokladnou státních železnic a prázdnou pokladnou ministra financí.

Ale nejenom to, ve vzduchu visí také učitelské platy. I když položka úhradová pro učitelské platy byla zvýšena o 125 mil. Kč, zůstává přes to neuhrazena potřeba učitelských platů 100 mil. Kč nehledě ke skutečnosti, že není ničím kryta položka t. zv. zmocnění ministra financí, aby splatil úrok a úmor akciové společnosti elektrárenské v Praze, a dále že t. zv. předpokládaný výnos daní stále klesá, takže možno již právem říci, že pokles výnosu daní u bohatých pro r. 1933 poklesne ne o desítky, nýbrž o sta milionů Kč. Předpokládaný výnos přepravní daně z motorových vozidel v částce 60 mil. Kč je již dnes rozbit na padrť, neboť 50% osobní autodopravy bylo již nuceno odříci koncesi a v důsledku toho zastaviti provoz vůbec, takže výnos této daně na konec bude jen několik milionů a při tom vzroste o 100.000 armáda nezaměstnaných a bankrot drobných živnostníků a nic více.

Oběti přinesené státními zaměstnanci na záchranu rozpočtu byly marné. Všechny přípravy nasvědčují, že se přijde s novým snižováním mezd a platů, s novým propouštěním, jak je již ostatně potvrzeno dalším snižováním mezd ve státních podnicích, u železnic, ve státních lesích a statcích atd. Bohatí zvýšené daně platit nechtějí, chudí prostě nemohou, ale také nebudou. 20 nových daní daleko nestačí, pánové přijdou velmi brzy znovu s novými daněmi, ale bude jim odpověděno hromadným bojovným nástupem nejen zaměstnaných a nezaměstnaných dělníků, zřízenců, úředníků, nýbrž také bojovným hromadným nástupem drobných zemědělců, živnostníků a obchodníků, kteří budou kategoricky a důsledně žádati práci a za práci slušnou mzdu a ne robotářské kolony vzoru Zenklova a společníků.

Aby pánové zakryli bankrot rozpočtu, přicházejí s 2miliardovou investiční půjčkou. Jestliže, pánové, přicházíte s investiční půjčkou - p. generální zpravodaj uvedl, že investiční práce do rozpočtu nepatří, protože jej zbytečně zveličuje, a že se na investiční práce pro nezaměstnané opatří zápůjčka - pak se vás dělníci ptají: Co se stalo se zápůjčkou 1300 mil. Kč r. 1931, která byla určena na investice? My odpovídáme: Požraly ji rozpočtové schodky. Dělníci se vás ptají, co se stalo s půjčkou francouzskou z loňského roku, s níž se honilo i sluníčko. A my odpovídáme: Požraly ji státní rozpočtové schodky. Proletářská veřejnost právem se dnes ptá, k čemu bude použito půjčky navrhované p. posl. Remešem. My odpovídáme: Má jí býti hrazen bankrot státního rozpočtu. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.) Kdo tvrdí něco jiného, je bohapustý lhář a podvodník. Tak a ne jinak jest posuzovati finanční politiku československého státu, řízenou za účasti sedmi socialistických ministrů v jubilejním roce 15letého trvání Československa, v roce hladu, bídy a třídního útlaku. A pánové, proti vašemu rozpočtu hladu a bídy, snižování mezd a platů, zdražování lidových potřeb, zvýšeného daňového vydírání, stavíme my, komunisté, plán na zaopatření chleba a práce pro nezaměstnané a zároveň na zaopatření finančních prostředků od boháčů pod heslem: Vzíti bohatým a dáti chudým. Ať je u každého boháče veřejně zjištěno, kolik dluží daní a přirážek a jaké daně a přirážky mu byly odepsány. Ať jsou u boháčů dlužné daně a přirážky, resp. odepsané daně a přirážky exekučně vymáhány a takto získaných peněz nechť je použito ke splnění požadavků nezaměstnaných a chudých. Ať jsou u každého kapitalisty zjištěny jeho majetkové poměry a na jeho jmění nechť je uvalena zvláštní nouzová dávka, zejména ze spekulačních zisků. Chcete-li pánové investiční půjčku, pak nechť je po zjištění všech milionářských zisků bez práce použito na investiční práce, ať jsou všechny peníze vráceny, které byly ze státní pokladny dány jako subvence bankám, fabrikantům a velkostatkářům a těchto peněz nechť je použito na zmírnění nouze a hladu vesnické a městské chudiny. Konečně ať jsou vráceny všechny korupční peníze vzaté ze státní pokladny vládními stranami, Stříbrným a spol. počínaje, v čele s Václavem Klofáčem a jeho stranou a všemi vládními stranami.

Konečně v rámci státního rozpočtu navrhujeme: snížení, upravení a použití rozpočtových položek tak, aby veškeré osobní požitky, které přesahují 42.000, byly odbourány, jakož i všechny t. zv. odměny bez práce a bez služby, tantiemy a premie vysokým byrokratům, generálům, vysokým důstojníkům a aby byly takto seškrtané položky pak dány účelu, jak naše návrhy žádají. Kdyby byly naše pozměňovací návrhy ke stát. rozpočtu přijaty, ušetřilo by se: v kap. 1, t. j. "President republiky" 5,019.500 Kč, v kap. 2, t. j. "Zákonodárné sbory" 20,927.500 Kč, v kap. 3 "Ministerská rada" 11,040.500 Kč, v kap. 4 "Ministerstvo zahraničí" 48,860.000 Kč, v kap. 5 "Ministerstvo nár. obrany" 309,635.000 Kč, v kap. 6 "Policajti a četníci" 318,302.000 Kč, v kap. 7 až 9 21,390.000 Kč, v kap. 10 104,968.812 Kč, v kap. 11 a 12 97,347.100 Kč, v kap. 13 až 22 1.213,327.000 Kč.

Ve skupině II "Státní podniky" tímtéž způsobem a na zbytečně vyhazovaných podnicích vydřených z chudého lidu nechť je škrtnuto 468,910.000 Kč. Tím by se docílilo úspor podle našeho pozměňovacího návrhu k rozpočtu 2.619,727.412 Kč, které pak podle našeho návrhu by byly rozděleny takto: na nezaměstnané 1031 mil. Kč, na vyrovnání platů nižších státních zaměstnanců, kteří mají pod 1000 Kč měsíčně a kterým pánové ubrali i při několika stovkách měsíčně, 685 mil. Kč, na péči o čsl. krajany v cizině, na péči o chudé studenty, ve prospěch drobných rolníků, domkářů a vesnické chudiny, pro zlepšení zdravotní péče o chudé obyvatelstvo atd.

To je naše konkretní stanovisko k projednávanému státnímu rozpočtu. A není to jenom stanovisko komunistické strany, které zde vyjadřujeme, nýbrž stanovisko celé pracující třídy, která již rozpočty Remešů, i když jsou zakazovány schůze, na kterých se nesmí mluviti o státním rozpočtu, na tolik prohlédla, aby poznala, jaký je to podvod, kterým má býti pracující třída i nadále ukolébána a tímto režimem okrádána. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Dubický. Žádám ho, aby se slova ujal.

Posl. Dubický: Slavná sněmovno! Zdá se, že čím je menší zájem parlamentu na projednávání státního rozpočtu, tím větší zájem objevuje se ve všech vrstvách naší veřejnosti, která hospodaření státní sleduje s mimořádným zájmem. V době těžkých hospodářských zmatků a nejistoty čeká náš lid osvobozující čin, a to nejen od vlády, nýbrž také od parlamentu. I když naše hospodářská krise je součástí poměrů světových, přece jen občanstvo má právo žádati, abychom vykonali vše, co je v naší moci, a to nás všechny zavazuje k odpovědnosti.

Dnes je zle na všech stranách. Lid potřebuje pomoci a trvalé péče o své hospodářské zájmy, nemá-li ztratiti víru v lepší budoucnost. Bylo by tedy hříchem uhýbati v této době odpovědnosti a nechati vývoj neblahých poměrů prostě náhodě a hříčkám osudu. V této kritické době zdůrazňujeme vřelý poměr ke svému lidu, s nímž chceme pracovati za všech okolností ke zmírnění dnešní krise a k odvrácení jejích těžkých důsledků. I když tato práce je plna obětí, i když jde často o věci nepopulární, přece vytrváme, neboť jsme tím povinni milionům zemědělských existencí, národu a svému státu.

Ve státním rozpočtu zobrazuje se hospodářská síla národa i výnos jeho práce. Veřejnost naše s povděkem uvítala, že letos po prvé byl rozpočet vypracován se značnými úsporami, a čeká nyní jen, co bude dále. Věří, že byl zahájen nový kurs ve státním hospodářství a že tedy nejde jen o suchou mluvu cifer, nýbrž o nástup k přebudování státních výdajů, aby tlak veřejných břemen byl snesitelným. Po rozpočtu bude nutno sáhnouti k dalším úsporám, neboť ani dnešní stav není na trvalo udržitelným. Stát musí hospodařiti tak, jak je pravidlem u každého řádného podnikatele a jak to odpovídá finanční nosnosti obyvatelstva.

V našem rozpočtu bylo nutno škrtnouti řadu investičních položek. Snížily se také různé fondy, z nichž bylo možno podnikati ve značnější míře důležité práce investiční, a proto vznikla myšlenka investiční půjčky. Vláda vrací se tu k rozpočtové praksi z dob před r. 1927, kdy řada výdajů byla vtělena do t. zv. rozpočtu investičního.

Naše veřejnost uvítala, že před vypsáním investiční půjčky bude vypracován řádný program práce. Je toho tím více třeba, neboť jsou známy zkušenosti z poslední půjčky francouzské, která v částce 750 mil. Kč byla rozebrána dříve, než do republiky přišla. Má-li míti investiční půjčka positivní výsledek, musí především býti zvýšena důvěra lidu a jistota poplatnictva, že půjčky bude použito jen k účelům produktivním, důležitým a veřejně prospěšným. Ale i pak, slavná sněmovno, situace upisování této půjčky nebude nikterak snadná, poněvadž úvěrový náš trh je značně přetížen. Praví se, že je přes 50 miliard vkladů v našich peněžních ústavech, ale zapomíná se, že kapitály tyto nejsou mobilní. Tyto dny studoval jsem statistiku spořitelen, které ke konci minulého roku vykazují na 22 miliard vkladů, ale z toho bylo uloženo 7 1/2 miliard Kč v hypotekách, 3 1/2 miliardy v komunálních zápůjčkách dlouhodobých, 2 1/4 miliardy ve směnkách, 4 1/2 miliardy ve státních papírech, 1 miliarda v jiných ukládacích hodnotách atd. Jenom 127 mil. Kč, t. j. 0.6% ze všech vkladů měly spořitelny na hotovosti a asi 12% vkladů měly uloženo krátkodobě u jiných peněžních ústavů. Nesmí se dále zapomenouti, že státní správa přijde na peněžní trh letošního roku s prolongací splatných pokladničních poukázek v částce 1.948 mil. Kč a že přes vyrovnaný rozpočet má státní hospodářství stále ještě založený schodek ve výši více než 1 miliardy Kč, který je břemenem stát. hospodářství a tím i soukromého úvěrového trhu.

Nesmí se dále zapomínati, že předložený rozpočet na r. 1933 je zatím přece jen v rovnováze účetní. Úkolem státní správy i parlamentu musí tedy býti, aby byly sníženy další výdaje a při tom zajištěn příjem, který je předpokládán rozpočtově.

Do příštích dob musí býti rozpočet snížen, jak správně bylo konstatováno z několika stran v rozpočtovém výboru, aby se tak dostal maximálně na výši 7-8 miliard. Při tom nesníme zapomínati, že celkové zadlužení našeho státu činí přes 35 miliard bez dluhu státovkového, z čehož máme vnitřního dluhu 26 miliard. Tento vnitřní dluh representuje polovinu vkladů u peněžních ústavů a není v něm ještě ani 7 miliard z titulu t. zv. stavebního ruchu. Úroková, úmorová a správní služba stát. dluhu stojí nás značně přes 2 miliardy Kč ročně, což znamená 25% rozpočtu státní administrativy.

To všechno jsou, slavná sněmovno, okolnosti velmi vážné, které nás nutí k bedlivému hospodaření a k dalším nutným úsporám. Lid musí prostě viděti, že vláda, parlament a všichni odpovědní činitelé jsou si vědomi vážnosti doby, že se nevyhazují miliony na účely neproduktivní a že je odvaha řešiti problémy i nepopulární, když poměry a doba nutně toho vyžadují. Pak vzroste důvěra lidu ve státní správu, zvýší se podnikavost a hospodářský život bude značně ozdravěn.

Konečným cílem všech těchto opatření bude u nás udržení dnešního kursu naší koruny. Pan ministerský předseda Malypetr řekl velmi jasně, že v tomto ohledu vláda, pokud bude v její moci, nedopustí žádné změny. Nelze však přehlížeti velkého nebezpečí, jež tkví v současné měnové nejistotě celého světa. Nevzchopí-li se velké státy k takovému upevnění své měny, které by trvale zabezpečilo mezinárodní obchod, myslím, že malým státům bylo by velmi těžko udržeti stálost měny vlastní a pak by ovšem nastal beznadějný hospodářský chaos celého světa, jehož následky nelze ani domysliti.

Naše vláda očekává určitou nápravu v tomto směru od konference londýnské, která, má-li míti smysl, musí rozřešiti otázky mezinárodních dluhů a pak zabezpečiti měny všech směrodatných států na určité a pevné základně.

Ale hlavní zřetel musíme obraceti k domácím poměrům a spoléhati v prvé řadě na vlastní síly a na hodnoty vytvářené prací, šetrností a obětavostí vlastního národa.

Musíme se ovšem vypořádati se dvěma dalšími problémy, a to jest nezaměstnanost a problém úrokového břemene u podnikatelů, jmenovitě zemědělských, kteří bez své viny jsou na své existenci ohroženi. Bylo již řečeno, že levný úvěr jest v této době jedním z nejpodstatnějších úkolů rozumné, racionální správy státní. Upozorňuji však na jednu důležitou věc: vedle péče o to, aby služba peněžnictví byla co nejlevnější, bude třeba státní podpůrné péče pro přeměnu dluhů krátkodobých a vysoko zúročitelných na dluhy dlouhodobé a nízko zúročitelné v těch případech, kdy rolník bez vlastní viny zadlužený by se na hospodářství touto úpravou udržel. Finanční prostředky k této akci potřebné by se při dobré vůli našly, aniž by bylo třeba mimořádně apelovati na státní pokladnu. Ke stejnému postupu došlo na příklad Švýcarsko, které poskytuje rovněž svému zemědělství do určité výše úrokové příspěvky s podmínkou, že věřitelé sníží úrokovou sazbu nebo učiní nějaké jiné výhody dlužníkovi.

Uváží-li se, že zadlužení našeho zemědělství možno odhadnouti na 30 miliard, poznáme nejlépe, co znamená levný úrok nebo úrokový příspěvek tak, jak byl avisován naší vládou.

Bylo již v rozpočtové debatě konstatováno, že finanční správa vymáhá v poslední době daňové nedoplatky způsobem mnohdy velmi ostrým a tvrdí se stále, že je jich 7 miliard Kč. Mám za to, že je nejvyšší čas, aby v této věci nastalo jasno. Ať se zkontroluje se vším urychlením, kdo může dlužné daně zaplatiti, a nechť se pak učiní všechno, aby státní pokladna přišla ke svému, ale ať se také uváží, že mnoho daní, zvláště v zemědělství je dubiosních, poněvadž byly předepsány v době, kdy se sahá už na podstatu zemědělského majetku. V takových případech varujeme před exekučními zákroky a před hnaním jinak spolehlivých poplatníků a oddaných občanů tohoto státu do těžké katastrofy. Pořádek v daňových věcech je základem spořádaného státu. Je povinností ministerstva financí vydati směrnice, podle kterých budou daňové nedoplatky zlikvidovány a celý daňový systém postaven na princip spravedlnosti a vzájemné důvěry. V době, kdy zemědělství zápasí o prostou existenci a těžce hájí nejminimálnější živobytí, není možno, aby berní správy sledovaly ostře jen fiskální zájem a přezíraly nemožnosti placení tam, kde poměry rozvrátily i nejslabší podmínku každé rentability. (Potlesk.)

Slavná sněmovno, souběžně s řešením hospodářských otázek musí u nás dojíti k řádné reorganisaci státní administrativy a státního podnikání. Situace v tomto směru je opravdu žalostná. Nebýti tabákové režie, která vydělává ročně na miliardu korun, byla by celková bilance podnikatelské činnosti státu opravdu zoufalá. Schodky státních podniků se musí nakonec krýti z výnosu daní, a to je pro občanstvo břemeno nesnesitelné. Nutnost pronikavé reorganisace všeho, co má v rukou stát jako podnikatel, stala se dnes všeobecným přesvědčením uvědomělého a řádného občanstva. (Tak jest!) Úsporná a kontrolní komise má zde vděčné pole k uplatnění. Čím dříve se bude tak díti, čím dříve bude nastolen pořádek, ať již jde o dráhy, autobusy, doly nebo továrny na výrobu zbraní, tím lépe pro poplatnictvo a celý stát. (Výborně!)

Slavná sněmovno! V hospodářském životě tvoří významnou složku t. zv. sociální politika. Zabýval jsem se tímto problémem minulý týden v rozpočtovém výboru a dovodil jsem nutnost snížení sociálních břemen na snesitelnou míru. (Výborně!) Naše národní hospodářství a naše výroba nesnesou do budoucna zatížení více než 3 miliardami Kč z titulu sociálních zákonů. Včera se vyslovil ve své řeči p. kol. Hampl pro rychlou novelisaci sociálního pojištění. (Výkřiky.) Je-li to upřímné, bylo by to důkazem, že se i na levém břehu uplatnilo přesvědčení o nemožnostech dnešních sociálních nákladů a přesvědčení, že musí býti proveden pořádek v části výdajové, aby sociálně-pojišťovací ústavy byly hospodářsky soběstačné. Také p. ministr soc. péče dr Czech se vyslovil pro novelisaci soc. pojištění. Podle mého přesvědčení je však třeba, aby ministerstvo soc. péče zasáhlo iniciativně v této důležité akci, neboť si musí býti vědomo úžasného milionového deficitu v pojištění nemocenském, které spěje ke katastrofě. (Slyšte!) Ale nejde jen o pojištění nemocenské, starobní a invalidní. Odborná veřejnost dobře ví, v jaké finanční krisi je hornické pojištění, jak vypadá úrazové pojištění a k jakým výsledkům vede nynější systém podpor v nezaměstnání. Z toho vysvítá, že je krajně nutno, aby byl řešen celý problém soc. politického zákonodárství a přizpůsoben ve svých nákladech změněným hospodářským poměrům. (Tak jest!) Vykonala-li rozpočtová "sedma" kus dobré práce v úsporách státní správy, myslím, že kdyby byla aktivována podobná komise z odborníků a politiků, mohla by přinésti značné úspory i v politice sociální; naší výrobě a podnikání by se tím znatelně ulehčilo, aniž by byly dotčeny nároky pojištěnců. (Výborně! - Potlesk.)

Pan kol. Hampl tu včera mluvil také o podporách v nezaměstnání a zdůraznil, že socialisté jsou pro každou kontrolu, jejímž smyslem je, aby nikdo nezneužíval protizákonně dosavadních opatření. Je, myslím, nejvyšší čas, aby k takové kontrole došlo do všech důsledků. V souboru otázek souvisících s podporami v nezaměstnání vyskytují se zejména stížnosti na nedostatečné vyhranění pojmu "nezaměstnaný", který by vytyčoval znaky, z nichž by se dala přesně odvoditi kriteria pro vyloučení určitých osob z podpůrné akce.