Předložený zákon má čtvero úkolů: předně má odníti železnicím nepohodlnou konkurenci automobilové dopravy, za druhé má získati státní pokladně asi 60 milionů na nových daních, za třetí má rozšířiti vliv byrokracie na další pole hospodářské činnosti a za čtvrté je tu nová příležitost uplatňovati jazyková nařízení v takovém smyslu, že Němci nejen budou poškozeni, nýbrž že se též ukáže, že v tomto státě jest dvojí právo. O konkurenci motorových vozidel železnicím se mnoho mluvilo. Kde má svůj vznik tento rozmach automobilové dopravy? Sotva že si soukromý podnět získal za značných obětí a námah nové pole působnosti, sotva že sta majitelů autobusových a automobilových dopravních podniků nabyla možnosti, vytvořiti si poněkud snesitelnou obživu, přihrne se krkavčí otec stát a zabere celou tuto možnost pro sebe. Místo aby železniční správa zmotorisovala veškerou dopravu, místo aby se pustila v poctivé soutěžení s automobilovou dopravou, při čemž by se měla přičiniti, aby tuto soutěživost povznesla vlastní snahou a posílila ji opatřením svých vozidel moderními motory a vybudovala ji tak, aby dosáhla dopravy zboží a osob podle obchodních zásad, takže by pak mohla bez obav čeliti automobilové konkurenci, volí železniční správa postup ovšem mnohem pohodlnější, který je však též zpátečnický, zřizuje prostě monopol z moci, kterou jí dává stát, a při tom přenáší svoji finanční pasivitu, ale i svou technickou zaostalost na automobilovou dopravu, která vykonávala dosud svoje poslání bez závad. Vybavuje se otázka, proč si nevšímala železniční správa již dříve nesmírného významu motorové dopravy a proč nepostupovala vlastní iniciativou na tomto poli působení. Musela nejprve shlédnouti, že soukromé snažení vyvine mnohem větší schopnosti a teprve nyní přichází tento byrokratický aparát, a pokouší se prostě zabavením a zmonopolisováním získati snad větší výnos svého vlastního podniku.

Tento zákon zavádí koncesování pro živnost, jež byla dosud volná, a i k tomu je třeba promluviti několik vážných slov. Co značí koncesování živnosti? Nejen v praxi zákonné upravení stavu, v němž snad tu a tam byl nepořádek, nýbrž zde u nás to značí protekcionářství a především rozšíření pravomoci byrokracie, která pracuje všemi prostředky k počeštění německých krajů a která tuto svoji činnost neustále zesiluje. Kdo je oposičního smýšlení a v tom směru pracuje, musí být již předem připraven, že bude ze získání koncese vyloučen. Komu byl udělen sebemenší pořádkový trest pro nějaký politický čin - můžete jíti po ulici a nésti v ruce noviny, a již za to můžete dostati politický pořádkový trest - je rovněž vyloučen ze získání koncese. Znám tisíce případů, že bylo marně žádáno o udělení koncese, i když prokázal uchazeč ve svém povolání veškeré schopnosti; nemohli povolení získati, protože byli politicky nespolehliví. (Výkřiky posl. Prause.) Kdo rozhoduje dnes o tom, má-li být koncese udělena? Nepostupuje se podle věcných úvah a nepřihlíží se k odborným znalostem. Poslední četník ve svém okrese rozhoduje o tom, zda je politické chování žadatele - a to je rozhodujícím znakem - vůbec takové, aby mu mohla být udělena koncese či nikoli. Poznamená-li snad pan zpravodaj ve své závěrečné řeči, že se takové věci, jak jsem uvedl, nedějí, jsem ochoten předložiti mu nesčíslné důkazy o tom, že byla zamítnuta spousta žádostí o udělení koncesí, zvláště v živnosti elektrotechnické, a to buď bez udání důvodů, nebo s odůvodněním, které jím není, že se tak stalo pouze proto, že bylo ve zprávě policejního nebo četnického místního orgánu udáno, že žadatel je politicky nespolehlivý, že je činný v oposiční straně, že byl policejně trestán, navštívil schůzi, činil tam hlasité poznámky za řeči, a proto není tedy již schopen získati koncesovanou živnost. (Výkřiky posl. Simma.)

A nyní rozšiřujete způsobilost k získání koncese na velmi početný stav, který vznikl za posledních let, jak jsem již podotkl, za těžkých finančních a osobních obětí. Kdo může dáti souhlas k takovému rozšíření moci, které bylo dosud zcela bezohledně zneužíváno politickými instancemi, aby se síť byrokracie, která je pověřena prováděním této moci, ještě rozšířila! Tento zákon je odůvodňován tím - a to má býti též hlavním odůvodněním, aby byl spěšně projednán - že se pan ministr financí sám domnívá, že se mu tím podaří získati pro státní pokladnu 60 milionů. Co přináší nový zákon? Nový zákon přináší nové zatížení automobilů, za které je platiti při obsahu do 1 litru 800 Kč, do 2 litrů 1.200 Kč a u vozů nad tuto míru 1.800 Kč. K tomu přistupuje silniční daň, pak kauce, které budou nyní požadovány a které mohou dělati 1.000 až 50.000 Kč, dále 25 h zatěžujících benzin, dále pojišťovací premie, jež činí nyní u automobilů 5.000 až 6.000 Kč ročně. Spočítejte si tedy všechny ty položky, které musí majitelé platiti a seznáte zřejmě následky. V době dnešní hospodářské krise budou se muset zříci mnozí majitelé svého automobilu, kteří si snad mohou dnes automobil držeti jen při nejkrajnější šetrnosti, nebo kdož jej potřebují při výkonu svého povolání - automobil není pouze luxusním předmětem, nýbrž je pro mnohé potřebou a předpokladem při výdělečné činnosti - na sta řidičů bude bez práce, naše továrny na automobily budou poškozeny tím, že nastane náhlá nabídka značného počtu přebytečných vozů, automobily budou vrženy na trh pro přetížení daněmi. Získáme tak opět sta nezaměstnaných z automobilových továren. To jsou nové potíže; známý průmyslník Baťa odhadl počet těch, kdož přijdou zavedením daně z motorových vozidel o práci nebo o výdělek, na 100.000. Myslím, že toto číslo je přehnané, že je příliš vysoké. Ale i když bude jen 30.000 těch, kdo budou hospodářsky silně postiženi, nebo kdo budou postiženi daní tolik, že přijdou proto o zaměstnání, nebo že se budou muset s vozem rozloučiti, znamená tento počet v této kritické době přímo neodpovědné zhoršení bídného stavu.

Při tom se zdraží ještě jízdenky na autobusových tratích. To značí zatížení dělnictva a zaměstnanců, živnostníků, především jejich dětí, které jezdí do škol. Kdo přijde na příklad do severních Čech a shlédne, jak v Ústí, Teplicích, Podmoklech, Duchcově, Mostě, Chomutově, krátce ve všech průmyslových městech severních Čech, v Liberci, Jablonci denně sta, ba tisíce dětí jezdí autobusy do škol, neboť všechny vyšší školy jsou ve větších městech, pozná, že zvýšení cen jízdenek v autobusech znamená značné zatížení, obzvláště u rodin s větším počtem dětí, ale znamená to také zatížení dělnictva, zaměstnanců, živnostníků atd. Tato zatížení v době největší hospodářské nouze jsou přímo neodpovědným činem této sněmovny. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Můžete snad poznamenati, že jde jen o několik korun. Ale to říkáte při každém zákonu. Odhlasovali jsme, řekl bych, před několika hodinami, rozšíření daně z obratu na všechny živnosti, to jest, že nemá již býti pro 3% daň z obratu hranicí obrat, čítající 150.000 Kč, nýbrž že bude platiti 3%ní daň z obratu každý. Ale zde bude těžce postiženo na statisíce lidí, drobní živnostníci, malí mistři krejčovští, obuvničtí, holiči a mnoho jiných živnostníků, připraví to tisíce lidí o existence, protože tu nějaká koruna a tam nějaká koruna značí v součtu nemožnost nésti břemena, jaká se nyní mnohým ukládají.

Mimo to není pochyby, že nyní, kdy ještě neplatí nové daně, které však z nového zákona autobusové dopravě hrozí, je již celá rada autobusových tratí pasivní. Značný počet těchto autobusových tratí, jež byly zřízeny již před několika lety, které vedly do průmyslových měst, jež zprostředkovaly dopravu dělnictva a zaměstnanců do továren, je již dávno pasivní, protože továrny stojí, protože dělnictvo a zaměstnanci již nejezdí; majitelé udržovali však autobusový provoz jen proto, že si říkali, že přijdou opět lepší časy; byly tedy tyto trati udržovány za těžkých obětí, které přinesli jednotliví majitelé autobusů. Za tohoto zákona budou se však musiti tyto autobusové trati automaticky zrušiti, což značí, že sta řidičů bude bez zaměstnání, sta zaměstnaných ztratí místo svého výdělečného působení.

To je v takové době, jako je dnešní, neodpovědné a proto pochopíte, že zaujímáme již pro tyto hospodářské úvahy k zákonu zamítavé stanovisko.

Tento zákon přináší však ještě jinou zajímavou věc. V §u 12 je jazykové ustanovení a zdá se, že se stává již téměř modou, že tato sněmovna sotva může přijmouti nějaký zákon, který se dotýká širokých vrstev obyvatelstva, aby neobsahoval nová jazyková ustanovení. Paragraf 12 ustanovuje, že zřízenci tam, kde je hromadná doprava, musí ovládati též státní jazyk nebo, že musí mít rozhodně dostatečné znalosti státního jazyka, aby stačili pro provoz. Tento pokus, donutiti zaměstnance a dělnictvo soukromých podniků, aby prokázalo znalosti řeči, byl učiněn, pokud je mi známo, po prvé. Má to mimořádný, zásadní význam. Touto prejudicí, jež se dnes vytvořila a má býti přijata za zákon, budou nyní jiné koncesované živnosti rovněž vydány v šanc nebezpečí, že jim budou uloženy podobné povinnosti po stránce jazykové. Koncesované živnosti jsou velmi početnou a širokou skupinou, lze stejným právem požadovati jazykové znalosti na každém číšníkovi a číšnici v živnosti hostinské, lékarnickém pomocníkovi, magistru nebo drogistovi, ba na každém kominíku, tak jako znalost státní řeči na soukromém řidiči automobilu, nebo šoféru či průvodčím personálu.

Naskytá se otázka: Kde jsou ustanovení smluv o ochraně menšin? Zákon na ochranu menšin z 10. září 1919 ustanovuje v článku VII, odst. 3 doslovně: "Státním občanům československým nebude ukládáno žádné omezení, pokud jde o volné užívání jakéhokoli jazyka ať ve stycích soukromých neb obchodních atd.". A v článku I se praví: "Žádný zákon, žádné nařízení, ani žádný úkon úřední nebude míti proti těmto ustanovením moci". Vážení! Tuto právní otázku si vyřídíme u jiného sboru než u této sněmovny a jejích nahodilých většin. Ale konstatujeme, že jak jsme přesvědčeni, je tímto zákonem a jeho jazykovými ustanoveními porušován duch smluv na ochranu menšin, který tvoří součást mírových smluv.

Ale kde jest - nechci dále pojednávati o jazykové úpravě s hlediska politického - kde tedy zůstává, jednáme-li, lépe řečeno nikoliv my, ale část příslušníků této slavné sněmovny, jež zastává toto stanovisko, kde je rovnoprávnost jazyková? Táži se, pánové, požaduje-li se v každém autobusu, na každé autobusové jízdence v našem německém území státní řeč, kde pak je státní řeč zde v Praze? Praha není obyčejným městem, Praha je hlavním městem země a státu, kde jest netoliko 23% německého obyvatelstva podle rozlohy státu, nýbrž přes 30% podle rozlohy zemské. (Posl. Chloupek: Ve Vídni jste to neříkali!) Promiňte, pane kolego, ve Vídni nebyl přijat ani jeden zákon takového významu a rád bych viděl toho českého sociálního demokrata, který by byl dal ve Vídni souhlas k takové úpravě!

Avšak, pánové! Mluvíte o rovnoprávnosti u nás: U nás jezdí vlak z Liberce, který projíždí trať 300 kilometrů německým územím. Nedotkne se žádného území s českou většinou, ani jednoho českého města, projíždí samými městy o 80 až 90% německé většině a na tom vlaku není jediného německého slova. Požadujete však na našich soukromých autobusových tratích, abychom českou státní řeč uznali všude jako stejně oprávněnou. Vy na české straně neznáte rovnoprávnosti vůbec tam, kde je to ve vaší moci, kde byste měli vycházeti dobrým příkladem vstříc. Byl jsem nedávno v Brně. Brno je netoliko podle sčítání lidu z r. 1920, nýbrž i z r. 1930 ještě městem s kvalifikovanou německou menšinou. Na nádraží v Brně není jediného německého nápisu. Kde je tu nikoliv rovnoprávnost, ale jen dodržování a úcta před vašimi vlastními zákony? Vy je nedodržujete, činíte tak jen tam, kde se vám to zlíbí. Promiňte, vážení pánové, že jsme nuceni říci, že vaše fráze o rovnoprávnosti nemůžeme uznávati.

Slavná sněmovno! Tento zákon není pouze po stránce národnostní nespravedlivý, nezasahuje jen do soukromohospodářského a obchodního okruhu Němectva v tomto státě, nýbrž je docela veřejně nepřátelský vůči zaměstnancům a dělnictvu. Máme v celé oblasti Československé republiky asi 3500 autobusů, z nichž je přes 1000 v německých krajích. Počítáme-li zřízence těchto autobusů jen jeden a půl násobkem, je určitě u nás zaměstnáno asi 2000 osob autobusovou dopravou. Odhad je mimořádně nízký, pravděpodobně je skutečný počet daleko větší. Na těchto lidech se bude podle ustanovení paragrafu 12 tohoto zákona požadovati určitý jazykový průkaz. Chtěl bych zde nadhoditi otázku: kdy myslíte, že si tito šoféři mají osvojiti jazykové znalosti, zaujmeme-li k tomuto paragrafu docela mírné stanovisko? Kdy si myslíte, že se má naučiti česky řidič autobusu v ašském okrese, kde máme ještě dnes 98% německou menšinu - my tomu říkáme většina, protože 98% je podle Adama Riese většina - kdy myslíte, že se má naučiti česky řidič autobusu v Rumburku, Mikulášovicích, Kraslicích nebo Vejprtech? Na těchto lidech chcete požadovati, aby dělali nyní jazykovou zkoušku, na lidech, kteří vykonávají namáhavou a odpovědnou službu, již mají na starosti nejen svůj vlastní život, nýbrž i životy chodců a cestujících v autobusech; jde převážně o lidi mezi 40 až 50 roky věku, ti mají vykonávati tvrdou a odpovědnou službu v obavách a starostech o své místo. To zasahuje přece příliš daleko. Kol. Nosek mluvil prve o tom, že vládní nařízení bude prováděno mírně, že je mírný způsob jazykových zkoušek dobře znám. No, užili jsme toho mírného způsobu jazykových zkoušek u železnic a u všech ostatních podniků a jestliže pan zpravodaj, kol. Nosek, bývalý ministr pošt, tvrdí, že nebyly jazykové zkoušky nikdy prováděny šovinisticky, musím mu odpověděti, že desetitisíce Němců želí ztráty svých zaměstnání jen pro jazykové zkoušky. Tato skutečnost mluví poněkud jinak, než zdánlivě svaté řečnické obraty lecjakého zpravodaje. Tato jazyková nařízení neznamenají nic jiného, než opatřiti možnost, jak sáhnouti po tisíci pracovních míst, která jsme si sami zase vytvořili. Autobusovou dopravu v německém území vytvořil německý podnikatelský duch za nejobtížnějších hospodářských podmínek. Skýtá tisícům dělníků možnost výdělku, nyní mají pak přijíti o práci a chléb.

Nemůžeme hlasovati pro takový návrh. Je hospodářsky, finančně hospodářsky, politicky a národnostně těžkým břemenem, nikoliv, je zločinem na našem sudetsko-německém národě, a musíme přenechati odpovědnost vám a nejen to, musíme ještě i nyní v tomto okamžiku varovati, aby vaším rozhodnutím nebyly znovu vydány v sázku existence statisíců Němců. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Fritscher. Dávám mu slovo.

Posl. Fritscher (německy): Slavná sněmovno! Můj klub mi nařídil, abych pronesl ještě aspoň několik poznámek v plenu k návrhu tisk 2126. Musíme zde říci, že je to přímo ostuda, že se zákony tak dalekosáhlého významu, jako jest tento, projednávají ve sněmovně tímto způsobem. Staří páni v senátě musili býti ve výborech drženi u poradního stolu až do tří hodin ráno, jen aby byli se zákonem včas hotovi. A sotva se dostal do plena, spor zase vypukl a došlo k bojovnému hlasování, při čemž rozhodla oposice: 46 proti 35 hlasům. Zdá se tedy, že i do senátu se dochází tak bídně, jako zde do naší sněmovny. A sotva byl odhlasován, již byl tisk rozdáván zde u nás ve sněmovně. Jest přímo nesvědomité, jak lze zákon, který má tak těžké účinky na tisíce existencí, odbýti v 25 minutách v dopravním výboru. (Posl. Horpynka [německy]: A zároveň v rozpočtovém výboru!) Zcela správně, a zároveň v rozpočtovém výboru, při čemž však zpráva o něm se dostala do našich rukou teprve nyní, takže jsme odkázáni jen na novinářské zprávy. Mohu zde jen vysloviti svou úctu panu kol. Hrušovskému, že odepřel za 5 minut po doručení návrhu zákona podati již zprávu v dopravním výboru. Že se našel náhradou jistý železniční úředník, považuji za pochopitelné, neboť tento celý zákon byl vydán ve prospěch železničářů. (Posl. Stenzl [německy]: Ale ani dráhy nezachrání!) Tento zákon má býti nejdůležitějším odlehčovacím zákonem pro rozpočtové vyrovnání, tímto zákonem se má prostě, máme-li býti poctiví, soukromý hospodářský činitel ubíti ve prospěch státního podniku, železnice. Tento zákon byl vymyšlen jedině proto, aby se jím soukromá autobusová doprava prostě docela omezila a znemožnila. Stát očekává z toho příjmy. Nezklame se? Nedokázal-li již dávno stát, že jest naprosto neschopný vésti obchodní podnik? Ohromný schodek 1 1/4 miliardy u železnic říká nám přece všechno. Nyní má býti tato pasivní položka zvýšena ještě o druhou, totiž o autobusové spoje. Domnívám se, že stát jedná podle otřepaného přísloví: Když čert vzal krávu, ať si vezme i tele.

My jako poslanci jsme neměli ani čas pročísti si těch 81 paragrafů a vůbec již nikoliv promysliti si je co do jejich hospodářských účinků. Tyto účinky budou jistě přímo katastrofální. Uvažme přece, že mnohý člověk hospodářsky klesající vložil své poslední peníze do tohoto autobusového podniku, že si koupil vůz na splátky. Mám-li věřiti pamětnímu spisu, jejž nám podalo sdružení motoristů v Československu, činí tyto nedoplatky u automobilových továren 600 mil. Kč - u tří velkých továren jsou skutečně zjištěny na 270 mil. Kč. Doufal, že nalezne životní existenci a nyní se mu znenadání odnímá. Následky musejí býti katastrofální. Spousta takových vozů bude vyhozena za babku v konkursu nebo vyrovnávacím řízení. To bude míti, jak se zmínil již předcházející řečník, zpětný účinek i na továrny automobilů, podniky jistě budou omezeny, odbyt bude snížen. Ohromná spousta kvalifikovaných dělníků ztratí tím zase chléb a připadne k tíži podpoře v nezaměstnanosti. Připočteme-li k tomu správkárny, garážní podniky, musí to míti přímo katastrofální účinky. Mohu-li věřiti odborníkům, vypočítali, že se tím zastaví asi 6000 automobilů. To by znamenalo právě tolik řidičů, kteří zůstanou bez práce a chleba. Připočteme-li k tomu ještě 30.000 pomocných dělníků a 10.000 zaměstnanců v garážích, pak naprosto nemohu pochopiti, jak lze zvednouti ruku pro tak nesociální zákon.

Automobilová doprava má býti nyní tímto zákonem podrobena koncesní povinnosti. Ale zároveň se vyhrazuje státu přednostní právo proti udělování koncesí soukromým podnikům. Stát se smí podle tohoto zákona chovati dvojitě: jednak jako dopravní konkurent, jednak zase jako úřad, který smí mluviti do každé koncese, ba dokonce má právo veta při otázce potřeby. Automobilová doprava byla dosud již beztoho ohromně zdaněna. Již nyní musí takový podnik odváděti na daních třetinu až polovinu hrubého výtěžku, podle úsudků odborníků má býti nyní zdaněn o 65 až 75% více. Tohoto strašného zdanění nemůže naprosto vydržeti. Daňové sazby, daň z jízdenek přespolních autobusů má trvati dále ve výši 30%. Doprava osob má u osobních autobusů vynášeti ročně na dani do obsahu 1 litru 800 Kč, do 2 litrů 1200 Kč, při více než 2 litrech 1800 Kč. Připočteme-li k tomu silniční daň, kauci od 1000 Kč do 50.000 Kč, daň z benzinu o 25 hal. za litr zvýšenou, jakož i pojistné dosahující u automobilových drožek asi 6000 Kč, můžeme uvážiti, že toto zatížení jest přímo strašné. Motocykly nebo vozy s nákladní karoserií platí 450 Kč, traktory 25 Kč, traktory s přívěsným vozem za každých 100 kg nosnosti 50 Kč, jiné nákladní automobily za 100 kg nosnosti 50 Kč. U koncesovaných nákladních automobilů má však daň činiti třikrát tolik. Co to znamená jiného, než že živnost zasilatelská bude prostě zničena? Účinek jednotlivých paragrafů bude tedy pro podniky velmi škodlivý. Jest smutné, že zúčastněné hospodářské vrstvy nebyly ani povolány, aby se k tomuto zákonu vyjádřily, nýbrž teprve v poslední chvíli musily zaslati poslancům pamětní spis. Silniční fond měl přece ohromné příjmy, v r. 1931 235 mil. Kč, a nyní doufá, že také dostane větší dotaci. Kdyby si jen chtěl také připomenouti, že i nestátní silnice byly automobilovou dopravou dosti zničeny a že také musí býti opraveny. Automobilová doprava byla již r. 1931 zatížena daněmi z minerálních olejů. Při míchání lihu s benzinem si to automobilová doprava po druhé odnesla, nehledě k následkům, které má tato benzinová směs, o čemž by každý řidič mohl povídati.

O osudném §u 12 vyjádřil se již dostatečně kol. sen. Böhr stejně jako předcházející pan řečník. Jest pro nás Němce přímo katastrofální, i když si německé vládní strany přičítají za zásluhu, že aspoň řidiči nájemných a nákladních automobilů nejsou podrobeni jazykovým zkouškám. Pak jsme se stali po stránce národní velmi, velmi skromnými. Ale co se stane s četnými německými majetky automobilových podniků a s německými zaměstnanci?

Obávám se, že se jazykové zkoušky stanou mnohým, ačkoliv byly v zákoně zdánlivě zmírněny, oprátkou, která jim zničí existenci. Tento zákon ničí mnoho automobilových podniků, německých majetníků a německých zaměstnanců. Zdá se, že v národní lhostejnosti se to vůbec neuvážilo. Ukazuji na pr. na Lanškroun, o němž se včera zmiňoval jeden řečník, kde také dva podnikatelé, Janisch z Lanškrouna a Domesle ze Svitav, kteří provozovali dopravu mezi Lanškrounem a Svitavami, byli zničeni a nahrazeni státním podnikem, který také přivedl do Lanškrouna 8 českých zaměstnanců.

Naše německé kraje vypadají beztoho po stránce národní a hospodářské jako hřbitov. Německý průmysl jest nesmyslnou obchodní politikou odťat ode všech odbytišť, podniky jsou zastaveny, počet nezaměstnaných ohromně vzrostl, bída se nedá vylíčiti. Nyní se má tento hřbitov ještě rozšířiti, trosky mají se zvětšiti novými, hospodářsky zničenými existencemi. Vždyť autobusová doprava byla v posledních letech skutečně průkopníkem osvěty. Hrubá železniční síť byla doplněna a ucelena jemně rozvětvenou sítí autobusových tratí. Nejodlehlejší krajiny a obce byly otevřeny pracovnímu trhu, škole, obchodu, úřadu a zdravotnímu styku. Turistický a cizinecký ruch ohromně vzrostl. Nyní, abyste se zbavili obtížné konkurence, chcete jej k smrti utrýzniti, ba přímo zničiti. Každá soukromá soutěž má býti znemožněna. Považujeme to za značný krok zpět, pokud jde o civilisaci a kulturu.

Řekl jsem, že tento zákon bude míti škodlivé účinky pro náš lid a pro jeho části jím postižené. Skoro se zdá, jakoby nynější vládní koalice chtěla si ještě pospíšiti, aby v poslední chvíli ještě každému výdělečnému stavu vtiskla do rukou malý vánoční dárek ve formě nových daní a zatížení. Odpovědnost za všechny škody, které tento zákon způsobí v ohledu národním a hospodářském, musíme zapsati do rejstříku hříchů nynější koalice. Jsme zásadně proti jakémukoliv novému zatěžování našeho lidu a budeme také svorně hlasovati proti tomuto zákonu. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Prause. Dávám mu slovo.

Posl. Prause (německy): Slavná sněmovno! Skutečně velkolepě usiluje vláda poděliti letos obyvatelstvo vánočními dary. Ovšem jsou tyto vánoční dary takové, že u účastníků mohou vzbuditi všechno jiné než radost. Vládní Ježíšek vyklubává se jako vlk v beránčí kůži, který se chystá pozříti občany tohoto státu i s koží. Až zítra zazní vánoční poselství "pokoj lidem na zemi", najde toto poselství ohlas jistě jen v málo srdcích. O to se již stará vláda, která nás nyní obšťastňuje řadou nových zatížení. Tato hojnost nových, tísnivých zákonů mohla by se po schůzích sněmovny z rozpaků, které můžeme po celé měsíce konstatovati, odůvodniti příslovím: "Večer se stává lenoch pilným" a všechna znamení také k tomu ukazují, že nastává "večer". (Posl. Krebs [německy]: A že je něco shnilého!) Zcela správně, že jest něco shnilého.

Kdysi tak kvetoucí hospodářský život tohoto státu jest dnes jen zříceninou. Tisíce zničených existencí, statisíce lidu čítající zástupy nezaměstnaných, bída a nouze, hlad a zoufalství vládnou dnes v širokých vrstvách obyvatelstva tohoto státu. To jsou plody pochybené hospodářské politiky, můžeme-li toto jednám vůbec tak označiti, jest to výsledek vládního umění, které s národním hospodářstvím tohoto státu zachází jako slon v obchodě s porculánem. Přes tyto zřejmé důkazy úplně zvrácené hospodářské politiky nelze dosíci, aby se vláda odvrátila s této cesty vedoucí do propasti.

Když včera přes náš odpor byla nynější vládní většinou daň z obratu pro drobné živnostníky zvýšena ze 2% na 3%, projednává se dnes rychlíkovou rychlostí nový zákon o automobilové dopravě, rdousící hospodářství a kulturní pokrok. Uvážíme-li strašné následky tohoto zákona, pak má široká veřejnost právo při lehkomyslnosti, se kterou tento návrh byl včera vyřízen v dopravním výboru, mluviti o úpadku parlamentarismu v tomto státě. (Posl. Fritscher [německy]: Musí se to spolknouti tak, jak se to udělalo!) Ano zcela správně.

Jak se zdá, neujasnil si nikdo, jak pronikavě se tento návrh dotýká nejen zájmů národního hospodářství, nýbrž i široké veřejnosti. Automobilové dopravnictví, které se vyvinulo ve významného činitele, má býti zkrátka zardoušeno ve prospěch státních drah. Tohoto účelu se má dosíci povinným koncesováním, pro soukromé podnikatele strašně ztíženým, a to nejen pro dopravu osobní, nýbrž i pro nákladní, jakož i novým, skoro nemožným daňovým zatížením. Neboť nehledě k četným vylučovacím důvodům a ztížením při dosažení koncese bude příště skoro nemožné, aby německý uchazeč dostal povolení ku provozování dopravy osob nebo nákladů. (Posl. Stenzl [německy]: Vždyť to jest hlavním účelem!) Zcela správně, Němci mají býti v tomto státě vyhubeni.

Strašně tíživé nové daně, které kromě dosavadních nikoliv nepodstatných zatížení zatěžují na příklad pětitunový nákladní vůz vyšší dávkou ročně 7.500 Kč, musejí nepochybně vésti k tomu, že dopravní automobilová živnost se nebude vypláceti.

Dalším následkem tohoto zákona bude znehodnocení stamilionového kapitálu investovaného do soukromé automobilové dopravy a zhroucení četných samostatných existencí. Že personálem automobilového dopravnictví a také automobilového průmyslu, který bude musiti býti propuštěn, zvětší se počet nezaměstnaných, kteří připadají na starost státní péči, jest úplně jasné. Ale všechny tyto závažné důvody, které jsme přednesli, nemohly bohužel pohnouti vládní většinu, aby upustila od těchto opatření, nebo aby zákon přizpůsobila hospodářským poměrům. Že jisté strany mají na tom zájem, aby soukromé podniky byly podkopány a aby byl podporován státní socialismus, tomu rozumíme. Nemůžeme však pochopiti, že k tomu pomáhají občanské strany, aby přes dokázanou pasivitu všech státních podniků souhlasily se zničením občanských existencí.

Ale že kromě toho německé vládní strany podporují národnostní rdoušení a odepřely souhlas našim pozměňovacím návrhům o této věci jednajícím, budiž jim tímto přede vší veřejností zvlášť vytčeno. Budou musiti odpovídati za to, že v dohledné době budou sice pasivní státní autobusové trati, ale že již nebude německých autobusových a dopravních podniků.

Shrnuji a prohlašuji jménem své strany, že se zřetelem na závažné následky tohoto zákona a to: 1. pro monopolisování státních drah a znemožnění činnosti soukromých podnikatelů, 2. nesnesitelné nové zatížení automobilové dopravní živnosti a 3. jazyková a národnostní nebezpečí musíme tento návrh v tomto znění co nejostřeji odmítnouti a že na znamení protestu se neúčastníme hlasování. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo p. posl. Štětkovi.

Posl. Štětka: Pánové! Před dvěma dny protestoval jsem s této tribuny proti nezákonnému rozpočtovému provisoriu na r. 1933, proti nezákonnému vybírání zvýšených nebo nových daní, které zde ani zákonem stanoveny nebyly a se kterými rozpočtové provisorium počítá od 1. ledna 1933. Dnes především musím s tohoto místa co nejrozhodněji protestovati a odmítnouti projednávání vládního návrhu zákona o dopravě motorovými vozidly. Pánové z vládních stran, vy ve své třídní a protilidové zášti proti chudým na záchranu bohatých saháte k takovým prostředkům, které co do formy a způsobu tak zv. projednávání zákonů proti lidu jsou nejhrubším porušováním a šlapáním nejprimitivnějších zásad parlamentu, za něž by se styděla i fašistická vláda v Italii.