Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Zierhut, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Petrovič.

160 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři dr Beneš, Bradáč, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 11 hod. 17 min. dopol.

nemocí posl. dr Törköly, rovněž dodatečně na včerejší schůze.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. dr Touška za posl. inž. Nováka; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Krebse za posl. Schuberta.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. strany lidové posl. Bezděka za posl. Vičánka.

Do výboru techn.-dopravního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 22. prosince 1932 posl. Jašu za posl. inž. Nečase a posl. Hummelhanse za posl. Staňka, dne 23. prosince 1932 posl. inž. Nečase za posl. Jašu a posl. Staňka za posl. Hummelhanse; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Gläsela za posl. Böllmanna; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Krebse za posl. Geyera.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru technicko-dopravního o usnesení senátu (tisk sněm. 2108) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 937 a 947), kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné (tisk 2114).

Zpravodajem za výbor technicko-dopravní jest pan posl. inž. Nečas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Předloha, o níž jde, týká se usnesení senátu Národního shromáždění, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné.

Tento zákon sleduje cíl, aby podnikání elektrárenské nebylo výhradně předmětem podnikání soukromě-výdělečného, nýbrž aby byl veřejným institucím (státu, okresům a obcím) zajištěn na tyto podniky přiměřený vliv. Poněvadž dosavadní jednání o přeměnu soukromých podniků elektrárenských na všeužitečné nebylo ještě skončeno a ježto je snaha, kterou jistě musíme schváliti, neužívati prostředků donucovacích v tomto směru, uznala vláda za účelné, aby lhůta pro označení elektrických podniků byla prodloužena o rok, a to do konce r. 1933.

Technicko-dopravní výbor doporučuje z uvedených důvodů sněmovně, aby přijala navrženou osnovu zákona tisk 2114 ve znění doporučeném senátem beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.

Hlasování o tomto předmětu odložím na dobu pozdější a přistoupíme nyní k projednávání odstavce třetího, nebude-li námitek. (Nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odst. 3, jímž je:

3. Zpráva výborů technicko-dopravního a ústavně-právního o usnesení senátu (tisk sněm. 2109) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 938 a 948) o prodloužení účinnosti zákona ze dne 16. července 1931, č. 124 Sb. z. a n., kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly (tisk 2118).

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní p. posl. inž. Nečas, za výbor ústavně-právní p. posl. dr Daněk.

Dávám slovo zpravodaji za výbor technicko-dopravní, p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Navržená osnova zákona tisk 2118 týká se prodloužení zákona čís. 124 z r. 1931, jímž se provádí mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly.

Jde tu dnes v podstatě jen o osnovu zákona nouzového a provisorního. Zákonem vyhovuje se závazkům mezinárodního rázu, které na sebe převzala republika Československá dne 24. dubna 1926 v Paříži při projednávání mezinárodní úmluvy o jízdě motorovými vozidly. Úmluva tato byla naší republikou ratifikována dne 20. září 1930.

Jako zpravodaj technicko-dopravního výboru zdůrazňuji při této příležitosti naléhavou nutnost vydati definitivní autozákon a co nejrychleji jej předložiti zákonodárným sborům. V tomto definitivním automobilovém zákonu budou upraveny i všechny otázky, jichž se týká dnes projednávaný zákon. Všichni povolaní činitelé byli již slyšeni, byla učiněna také řada připomínek a námětů. V odpovědích na interpelace poslanců o vydání definitivního automobilového zákona ujistila vláda dvakráte (v tisku 1557 a 2114), že bude přikročeno k předložení příslušné osnovy zákonné. Minulý rok byl ve smyslu tohoto ujištění vypracovaný návrh automobilového zákona učiněn předmětem mnoha meziministerských porad. Jde tu o zákon opravdu významný, kde se upravuje komplex otázek důležitých pro celý automobilismus.

Vývoj automobilismu a pronikavý jeho rozmach nevyhnutelně vyžadují v zájmu celého našeho hospodářství i v zájmu dopravních poměrů, od základů změněných proti dobám, za nichž byly vydány dosavad platné zastaralé předpisy, aby se dále neotálelo a aby byl definitivní zákon předložen sněmovně urychleně k zákonnému projednání.

Prosím proto, aby sněmovna posuzovala předlohu o prodloužení účinnosti zákona čís. 124/1930 pod zorným úhlem uvedených skutečností, jen jako předlohu nouzovou, provisorní a aby ji přijala ve znění usneseném v senátě. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor ústavně-právní - p. posl. dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Pan zpravodaj technicko-dopravního výboru inž. Nečas již odůvodnil význam této osnovy a proto není třeba, abych týmiž důvody odůvodňoval za výbor ústavně-právní návrh, aby poslanecká sněmovna přijala osnovu tak, jak ji přijal senát. Proto se omezuji na to, že se připojuji k návrhu a k důvodům p. zpravodaje výboru technicko-dopravního, a prosím, aby slavná sněmovna přijala osnovu tak, jak byla již přijata senátem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava tudíž odpadá.

Hlasování o tomto odstavci odložíme na dobu pozdější a přistoupíme nyní k projednání odst. 5 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy projednávati odst. 5, kterým jest:

5. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk sněm. 2126) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 942 a 965) o dopravě motorovými vozidly (tisk 2127) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní p. posl. Fiala, za výbor rozpočtový p. posl. dr Nosek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Fialovi.

Zpravodaj posl. Fiala: Slavná sněmovno! Kdyby nebyla tak těžká hospodářská krise, která nás učí jako Dalibora housti, a především kdyby nebylo ještě větší krise mravní, nebyli bychom se dostali k projednávání mnohých zákonných předloh, které jsou velmi nepopulární. Některé z nich jsme již odhlasovali. Byla to zejména předloha o snížení státně-zaměstnaneckých platů.

Kdyby mnozí, zejména bohatí a lépe situovaní občané československého státu neustále nespekulovali, jak ošiditi druhé, jak ošiditi celý kolektiv, stát a neměli na mysli jen svůj hmotný zájem, bylo by nám všem i při té krisi lépe. (Souhlas.) Kdybychom měli více smyslu a hybnosti pro řádnou organisaci v tak četných úsecích práce a podnikání, nedočkali bychom se často v některém oboru předimensování a nemusili bychom dodatečně zasahovati korekturou, která se pak mnohým nelíbí a je povazována za násilí. Kdyby každý z nás si uvědomil, že "stát jsem já" a byl si proto vědom, že každý jeho počin a krok nemůže a nesmí býti jen krokem osobním, nýbrž krokem pro službu a zájmy celku, měli bychom mnohem méně nesnází. (Výborně!)

Tento úvod k projednávané osnově zákona o dopravě motorovými vozidly říkám jako zpravodaj technicko-dopravního výboru proto, že i tato předloha má mnoho odpůrců, kteří v zákonném opatření, které učiníme, spatřují násilí proti sobě. Chápu to a nemám jim to za zlé. Musím však říci, že tu nejde o žádné násilí, nýbrž jen o nutnou reglementaci, usměrnění a pořádek na jednom z nejdůležitějších úseků našeho hospodářského a státního života. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Kdyby - jak jsem již řekl - nebyla nás nouze naučila jako Dalibora housti, nedostali bychom se ještě dnes v našem dopravnictví k reglementaci, kterou sleduje vládní osnova. Byla důkladně propilována a prodiskutována v senátě Národního shromáždění a značně změněna ve prospěch stěžovatelů.

Předloha má nejen upraviti vzájemný poměr mezi dopravou železniční a automobilovou, nýbrž je také především předlohou úhradovou; zapadá do souboru projednávaných opatření k sanaci rozháraných státních financí.

S hlediska dopravního přidržím se té části osnovy, která se věci týká. Jsem železničář a vím velmi dobře, v jak zlém stavu jsou naše železnice a proč. Nechci však přes to, aby ve mně byl viděn jen advokát našich železnic. Ty nejsou moje ani vaše, patří nám všem, státu. Jsou dnes ve zlé situaci, protože je těžká hospodářská krise, která dolehla i na nás. Tisíce našich továrních komínů nekouří, naše továrny nevozí suroviny a hotové výrobky po dráze, a i osobní doprava je pro bídu širokých vrstev lidových omezena. Naše železnice representují hodnotu národního a státního majetku - tedy nás všech - 16 miliard Kč. Jsou také ohrožovány a zeslabovány konkurencí automobilové a autobusové dopravy soukromé, protože je mezi oběma veliká nerovnost soutěžních předpokladů.

I když v dohledné době snad zkoncentrujeme veškeru dopravu pod jeden správní resort hlavně za účelem přehledu, zjednodušení a zlevnění správy, budou pořád železnice do daleké budoucnosti hlavním činitelem dopravnictví zejména pro dálkovou dopravu, budou míti pořád význam strategický, tedy eminentně státní. Nejsou tedy za žádných okolností odsouzeny k osudu formanů, kteří zanikli. Železnice plní řadu povinností v zájmu veřejném a státním zdarma nebo za půlzdarma a přes to jsou povinny platiti daně a vykonávati samy pro sebe všechny úkony, aby podnik mohl prováděti provoz a prosperovati. Jestliže nyní zejména na všechny o úkoly nestačí, není vinou to, že jsou železnice podnikem státním, neboť dráhy v jiných státech v rukou soukromých společností jsou na tom ještě hůře v dnešní těžké době než naše státní dráhy.

Železnice ručí také za bezpečnost osob i zboží, což stojí také značné náklady. Je tudíž logické a správné, aby i soukromé dopravnictví podléhalo stejnému schematu, aby ručilo za bezpečnost dopravovaných osob i zboží a aby i všechny ostatní povinnosti daňové byly v zájmu celku a státu plněny. Není možný stav, aby jeden autobus dráhy nebo pošty zaplatil státu na předepsaných daních a dávkách okrouhle 13.000 Kč a soukromý autobus jen 2000 Kč. Kdyby tento stav potrval, pak bychom si sami na sucho vyvlastňovali naše železnice. (Souhlas.)

V projednávané osnově zákona, usnesené senátem, nejde o zmonopolisování dopravy státem, resp. železnicemi, nýbrž provádí se jí jenom nutná reglementace mezi podnikáním státu, nás všech, a podnikáním jednotlivce, zavádí se nutný pořádek v zájmu nás všech a proto předložená osnova není násilím jedněch proti druhým. Neruší se soukromá iniciativa, soukromé podnikání, zavádí se jenom nutný pořádek s finančním výsledkem pro stát příznivějším, než byl za dosavadního rozháraného stavu.

Nebudu široce rozváděti věc, která tolik a tak důkladně byla prodiskutována v senátě a která jest již všeobecně známá. Osnova sleduje tyto zásady: Zajištění bezpečnosti dopravy a řádného uspokojení dopravních potřeb obyvatelstva stanovením zásadní koncesní povinnosti všeobecně pro dopravu osob i nákladu a stanovením podmínek, které podnikatel musí splniti, aby dosáhl koncese.

Zřetel se béře také k tomu, aby touto dopravou byla potřeba obyvatelstva uspokojována účelně a aby se zabraňovalo vzniku dopravních podniků hospodářsky neodůvodněných. Ochrana touto cestou sledovaná má především na mysli ochranu dopravních podniků již zřízených, pokud mohou již dnes nebo rozšířením a zdokonalením své dosavadní dopravy uspokojiti dopravní potřebu obyvatelstva.

Při tom jde nejen o podniky železniční (státní, soukromé), nýbrž také o dosavadní dopravní podniky provozované motorovými vozidly.

Ochrany občanstva před právními a hmotnými újmami, které by mohlo utrpěti provozováním této dopravy, má se dosíci ustanovením o povinném pojištění, o obligatornosti dopravního řádu, případně sazebníku atd.

Jest také nutna pokud možno stejná hospodářská a finanční základna pro dopravu motorovými vozidly a pro dopravu obstarávanou ostatními veřejnými dopravními prostředky.

Bylo tedy všechno zkoumáno, prodiskutováno, byli vyslechnuti i zájemci, je tedy tato osnova výsledkem konečného zápasu protichůdných názorů, je - řekl bych - součástkou toho velkého souboru, který musíme projednati, abychom nejen zavedli v našem dopravnictví pořádek, nýbrž abychom především také měli tu součást úhradové otázky.

Nemám, co bych dále k věci poznamenal, a proto doporučuji, aby tato osnova byla přijata naší posl. sněmovnou tak, jak byla usnesena senátem. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. dr Noskovi.

Zpravodaj posl. dr Nosek: Slavná sněmovno! Povinností mou jako zpravodaje výboru rozpočtového je především poukázati na základní zásady, jimiž se řídí finanční stránka osnovy právě projednávané.

V příslušných ustanoveních počínaje §em 38 upravuje se daň z jízdného za hromadnou dopravu osob motorovými vozidly. Pojem hromadné dopravy je stanoven hned na počátku zákona. Zdůrazňuji, že proti dosavadnímu právu, kdy zákonem o silničním fondu byla zavedena 30%ní dávka z jízdného úplně analogicky jako na našich železnicích, nynější úpravou zůstává tato dávka zachována a nad to přichází k tomu nový článek, kterým se zavádí 15%ní dávka z dopravy za zboží, která je úplně analogickou příslušné dávce z dopravy železniční. Vyplývá to zase z té známé snahy, aby doprava automobilová byla po stránce daňových povinností položena na stejnou základnu, jako je tomu při dopravě železniční. Je přirozeno, že nová úprava daňová musí také přihlížeti, aby náležitým způsobem - lepším než dosud - bylo zajištěno skutečné vybírání toho, čím je automobilová doprava po stránce finanční povinna. Stávalo se - bohužel nezřídka - že oprávněný provozovatel automobilové dopravy nevystavoval vždycky příslušným pasažerům jízdenky a tito jich také vždycky nežádali.

Zákon ve své trestní části zavádí po této stránce určité zpřísnění. Ukládá majiteli autodopravy povinnost, aby každému při vstupu ihned vydal jízdenku a dokonce i pasažéry samé určitým způsobem činí odpovědnými za toto provádění tím, že jim ukládá, aby jízdenky po celou dobu jízdy měli při sobě, a konstatuje při tom, že jedině orgán důchodkové kontroly je oprávněn odejmouti jízdenku. Mimo to, kdyby si pasažéři nevyžádali příslušné jízdenky nebo kdyby byli kontrolními orgány přistiženi, že takové jízdenky nemají, mohou býti podrobeni pokutě až do 100 Kč.

Určitá změna nastává také, pokud se týče způsobu vyměřování, resp. základu pro vyměření. Podle zákona o silničním fondu měli jsme vedle té 30%ní dávky z jízdného - obdobné železniční dávce z jízdného - také zvláštní způsob vyměřování daně z vozidel podle obsahu válců. Nyní podle příkladu cizího, zejména německého a francouzského, přistupuje k tomu další způsob zdanění v tom směru, že se vyměřuje daň jednak podle váhy motoru, jednak podle počtu koňských sil, které technické zařízení je s to vyvinouti.

Příslušná ustanovení trestní jsou obdobná oněm ustanovením řízení důchodkového, která jsou při řízení trestním a důchodkovém vůbec. Jinak je tu způsob poshovění daně zajištěn a vybírání nevymyká se žádným způsobem ze všeobecného rámce vybírání daní nepřímých.

Vzhledem k tomu doporučuji jménem výboru rozpočtového, aby osnova zákona o dopravě motorovými vozidly byla slavnou sněmovnou schválena tak, jak se na ní usnesl senát a jak byla naší sněmovně předložena. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není, návrh můj je schválen.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "pro" pp. posl. Krebs a Prause; na straně "proti" pp. posl. Matzner, Fritscher, Štětka, Al. Beneš a Juran.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku na straně "proti", p. posl. Matznerovi.

Posl. Matzner (německy): Dámy a pánové! Není nic surovějšího v životě lidském než přenechati záhubě, bez jakékoliv pomoci a bez potravy bližní, kteří na cestě života upadli bez vlastní viny do nouze a bídy. Tento týden byla ze zákonodárné moci této sněmovny mnoha tisícům lidí možnost obživy tak znesnadněna, že se postižení sotva domohou skývy chleba, potřebné k dalšímu žití. Kde bývaly svátky vánoční svátky radostnými, každý byl vesel a zářil spokojeností, kolem svatovečerního stolu, obtěžkaného dárky, rozhostila se sváteční nálada, tam pod letošními vánočními stromky poteče na miliony slzí po vrásčitých, starostmi rozbrázděných lících lidí, kteří byli postiženi odhlasovanými zákony. Nikdo nemůže vylíčiti dnešní bídu, a což teprve tu, která nás v tomto státu "blažených" očekává.

Mocní tohoto státu uchovali až k štědrému dni zákon, který přinese státu zisk, ale i ztráty. Podle ustanovení zákona, který máme před sebou, ale kterými se nechci blíže obírati, protože doba řečnická je omezena, počítá česká národní vláda s tím, že zákon o motorových vozidlech může vrhnouti rázem značný počet ryzích Čechů do německých krajů, aby posílili české menšiny. Toto nebezpečí má pro území osídlené Němci značný význam. Poslanci německých vládních stran nejsou si vůbec vědomi svého jednání, zvednou-li podle klubového usnesení a na rozkazy ministrů ruce při hlasování o přijetí tohoto zákona.

Povolení k provozování motorové dopravy bude udělováno zpravidla Čechům a tisíce německých lidí přijdou tak o chléb a stanou se žebráky. Toto národnostní a hospodářské poškození našeho německého národa nelze dosud přehlédnouti, ale podle opatření, která tento zákon předcházela, lze si velmi snadno učiniti představu o bídě, jaká z toho vyplyne. Tíživé zdanění, zaváděné zákonem, zničí všechny dosavadní podniky. Co nezmůže daňový šroub, provede policejní trýznění.

Ministerstvo železnic klade největší důraz na to, aby bylo samo hlavním koncesionářem. Podnik, který je v takovém úpadku jako železniční správa, měl býti již dávno pod kuratelou, všichni ti neschopní ministři, počítaje v to neblaze proslaveného bývalého ministra železnic Stříbrného, měli být již dávno pozavíráni, protože jsou škůdci poctivě pracujících občanů a poplatníků. Toto, pro samé dluhy a vysoké jízdné zbankrotělé ministerstvo chce, protože se zrezavělá kola nemohou již po kolejnicích pohybovati, prováděti dopravu osob a zboží po kolech na gumách. Myslím, že si ještě žádný obchodník nedělal tak blbě sám sobě konkurenci. Toto sebeničení pro vlastní neschopnost nás Němce v tomto státě nedojímá, ale nemůžeme klidně přihlížeti, jak je spolu ničeno tisíce německých poplatníků.

Dosavadní automobilové podniky přinášely státu mnoho a mnoho milionů na daních. Stát, který se projíždí nezdaněn svými dopravními prostředky v českých světových dějinách, nepřispěje svými automobily ke zlepšení povrchu silnic, nýbrž napomůže tomu, že budou zcela nesjízdné. Přínosy vysokých daní z lehké dopravy osobní, ba ani vysoké peněžní pokuty zde neprospějí. Když již bylo třeba nějakého zákona o motorových vozidlech, pak se mělo uvážiti, zda by nebylo rozumnější zakázati k ochraně národního hospodaření dopravu těžkých nákladů silnými automobily a traktory, jakož i rychlou jízdu na širých silnicích vozidly, naloženými nad 1 tunu. Tisíce lidí a tisíce tažných koní by bylo opět včleněno do hospodářství, tisíce metrických centů ovsa a jiných druhů krmiva by bylo spotřebováno, chov koní, jenž byl kdysi druhem výdělečné činnosti, který je však nyní zcela v zániku, napomáhal by nemálo k povznesení upadajícího zemědělství. Kováři, sedláři, koláři a jiní řemeslníci nalezli by opět práci. Tam, kde se dnes po cestách a polích plíží příšera nouze a bídy, nastala by opět spokojená tvůrčí práce. Mysleme a mluvme si co chceme, technické pokroky předhonily hospodářství nejméně o čtvrt století. Tlumení výstřelků v zprůmyslňování a racionalisaci nebylo by vůbec na škodu, nýbrž povzneslo by řemeslnou práci. Technika vyloučila tisíce lidí v tomto světě z práce, všude, kam vnikla, vytvořila nechuť k práci, neboť lidé zpohodlněli. Bylo by lákavé prohlédnouti jednou řádně pod zorným úhlem veškeru tu novodobou bídu a naznačiti prostředky a cesty, jak a kde nalézti pomoc. Je zbytečné udíleti rady vládě, která se řítí slepě do ohně, do zkázy. Má-li již železniční správa tolik záliby v novodobé dopravní technice, měla by spíše zříditi na nynějších železničních kolejích dopravu motorovými vozy, které by jezdily v krátkých obdobích a při levných sazbách. Není hospodárné vypravovati vlaky, jež mají tolik průvodčích jako cestujících osob, kdy již udržování vytopených strojů pohotově k jízdě stojí značné peníze. Je zahanbující, že železniční správa vyssává z poplatnictva ročně milionové částky na úhradu schodků, aby mohla udržeti provoz v chodu. Ale je to také víc než hloupé, odevzdá-li se zákonným nařízením státu, tomuto naprosto nezpůsobilému podniku, dobře řízený soukromý podnik, který poskytoval zaměstnání a obživu celé spoustě lidí, čímž je připraveno soukromé hospodaření o miliony. Nemohu se při tom zbaviti jedné myšlenky, neohřívá-li si tu snad Francie svoji polívčičku, protože uzákonění dopravy motorovými vozidly musilo býti tolik uspíšeno.

Namluví se toho tolik o míru a tu si myslívám, že je tím míněna válka. Víme přece všichni, kdo sledujeme s otevřeným zrakem události přítomné doby, že Francie dopravuje mnoho válečného materiálu a vojska motorovými vozidly, slabý pokřik galského kohouta vyvolal již často divy u strýce Eduarda. Neboť Francie má v Evropě celé stádo opic, které se dají zjednati k napodobení. Má-li takový stát všechny automobilové trati ve své moci a je-li zároveň držitelem motorových vozidel, pak se provedou veškerá opatření, zatroubí-li se k útoku, mnohem snáze a bez závad.

My Němci v tomto státě bychom si měli vzít za úkol zažehnati národní bídu, měli bychom si býti vědomi, že každičké ubíjení naší národnosti značí zároveň rozbití našeho hospodářství, našeho vlastního života. Každý zákon, který byl dosud v této sněmovně přijat, zeslabil naši národní sílu, přispěl k uvedení našeho hospodářství do bídného stavu. Stejným duchem se nese předložený zákon o motorových vozidlech. Bohužel, my, kdož poctivě varujeme, budeme zase míti pravdu. Tento zákon je zcela sprostý zásah do práv soukromého hospodářství. Snaživí a poctivě pracující lidé budou opět jednou připraveni s přispěním svých zástupců ve sněmovně o odměnu své práce, budou uvrženi do chmurné budoucnosti. Německá národní strana zamítá proto tento zákon, a to pro přednesené vážné obavy. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Krebs. Dávám mu slovo.

Posl. Krebs (německy): Slavná sněmovno! Poslanecké sněmovně byl předložen zákon o dopravě motorovými vozidly, který bude mít podle našeho přesvědčení nedozírné následky. Dříve, než se budu obírati látkou samou, chtěl bych poukázati, že způsoby, jak se tu jedná, jsou právě při této předloze zákona vzorným příkladem, jak se u nás sdělávají zákony. Sněmovna nemohla po měsíce zasedati, ale náhle, poslední týden před vánocemi, je jí předložena spousta návrhů zákonů, které jsou dalekosáhlého významu. V několika hodinách má být projednán a odhlasován zákon, který bude míti význam pro desítky tisíců lidí a který, jak jsme přesvědčeni, zničí desetitisíce existencí. Dne 9. prosince byl předložen sněmovně první vládní návrh, 22. prosince byl o půl čtvrté hodině odpoledne přijat senátem a v stejnou dobu byl rozdán tiskem v poslanecké sněmovně. Příslušné sněmovní výbory (opět novota) jak dopravní, tak i rozpočtový výbor, jednaly v stejnou dobu, což je důkazem, že se ani nepočítalo u obou výborů, že by se mohly usnésti na nějakých pozměňovacích návrzích, tak tedy byla již předem jakákoliv rozprava a možnost změn vyloučena. Oposice je tak nejen skutečně, nýbrž i formálně vyloučena (a to je opět další pokrok v parlamentárním vývoji tohoto státu). Zdejší parlamentní aparát se přenáší již úplně přes vnější formality a neostýchá se přiznati se naprosto otevřeně, že je zhola nemožné podávati jakékoliv návrhy. To není řádné zákonodárství a rozhodně již nikoliv zákonodárství odpovědné. Pan předseda posl. sněmovny poznamenal nedávno ve svém oběžníku, že, jak se zdá, členové sněmovny nepřikládají zvláštní význam účasti na společné práci, což dokazují slabou účastí na schůzích; ale je to právě vedení této sněmovny a celý parlamentní stroj, jenž nese vinu na řečeném úkazu. Sezná-li oposice již předem, že nejen předkládá návrhy zbytečně, nýbrž že každé jednání je formálně vyloučeno, ba že i zcela věcné návrhy jsou již předem z rozpravy vyloučeny, přestává být parlamentarism diskusí! (Poslanec Prause [německy]: To se prokázalo včera v dopravním výboru!) Ano, a my jsme to slyšeli v stejnou dobu ve výboru rozpočtovém. Ale přece jen třeba při této příležitosti říci, že vznešení strážci tohoto parlamentarismu vtisknou si při způsobu, jak se zákony u nás sdělávají, znak nejhorších škůdců veškeré politické a hospodářské spolupráce.