Horníci nemohli pochopiti reformistické a fašistické vůdce, ale rozuměli komunistům a odpověděli na hladový pražský pakt stávkou. 22 šachet vstoupilo do stávky, druhé závody, Ignát, Hubert atd. i ostatní, hlasovaly jednomyslně pro stávku, ale kontrahenti, vůdcové reformistických a fašistických organisací, bránili stávce. Státní moc postavila se plněna stranu těžařů. Všechny šachty se obsadily a pražský pakt byl prosazen. Vypočetli jsme tehdy, že vynesl těžařům 124 mil. úspor. Ukazuje se však, že úspory pro těžaře budou větší. Snížení mezd, příplatků za výkon a za sobotu činí podle mzdových záznamů 50 mil. Kč. Velké úspory přinášejí střídavé dovolené. Do 15. listopadu bylo na střídavé dovolené 64.863 horníků, kteří ztratili na mzdě 70,978.000 Kč za dobu 7 měsíců. Pražský pakt již letošního roku přinesl těžařům více než 100 mil. Kč úspor, havířům zbídačení, bídu a hlad.

Odpor havířů projevil se i nespokojeností uvnitř organisací kontrahentů smlouvy. Správy závodů však přispěchaly svým pomocníkům na pomoc a přímo zběsilá persekuce byla prováděna na všech závodech. Proti členům závodních rad Průmyslového svazu horníků podány byly žaloby k rozhodčímu soudu a někteří byli okamžitě ze závodu propuštěni. Rozhodčí soud rozhodl podle přání těžařů, účast na stávce uznal za důvod k propuštění. Vrchní soud potvrdil toto rozhodnutí, 26 nejlepších důvěrníků šlo ze závodů a s nimi stovky horníků, členů a stoupenců P. S. H., stoupenců revolučního hnutí.

Mezi kontrahenty a těžaři sjednána byla dohoda o jednotlivém propouštění, které postihlo však pouze členy Průmyslového svazu horníků. Byly závody, jako Hedvika, Odra, Ludvík, Pokrok, Jan Marie a j., kde se provádělo přímo čištění závodů od nespokojených dělníků. Pánové pracovali k tomu, aby podlomili bojovnost horníků, znemožnili jejich sjednocení proti těžařům a aby znemožnili kandidaturu revolučních odborů k blížícím se závodním radám, které právě byly provedeny. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Těžaři s pomocí reformistických a fašistických vůdců, státního aparátu, policejního teroru dělají všemožné, aby zabránili sjednocení horníků.

Těžko se žije na Ostravsko-Karvinsku, mnohokráte pila a pije stále černá půda Ostravska krev dělníků. Černý uhel často je kropen krví pro větší zisk těch samých grófů, Wilczků, Larischů, Guttmannů, Rotschildů, jako bylo dříve. Jen markýz Géro byl vystřídán, přišli místo něho jiní, kteří si s ním v ničem nezadali. Úlohu kata, bezcitného vykořisťovatele namísto markýze Géra nastoupila Báňská a hutní a Severní dráha se svými vlasteneckými, fašistickými úředníky a dělá ještě hůře.

Svoboda, ústavou dané právo neexistuje. Každý projev i několikačlenná důvěrná schůze se rozhání. Policejní ředitelství plní velmi svědomitě příkaz ředitelské konference těžařů i kontrahentů smlouvy. Čeští fašističtí úředníci ze slovanského bratrství terorisují polské horníky, počešťují je. Zaměstnání dostanou pod podmínkou, že děti horníků budou navštěvovati českou školu. Tak jako markýz Géro germanisoval, tak čeští bratři čechisují. A s těmito pány bratříčkují se reformističtí a sociálfašističtí vůdcové, i pan Chobot, který se vydává za zástupce polského lidu a který bude hlasovat za chvíli pro smlouvu [ ].

Již jedenkráte jsem s tohoto místa ukázal, jak se na Karvinsku žije. Ukazoval jsem výplatní sáčky horníků, kteří při výplatě dostali prázdný sáček, na kterém bylo uvedeno, že mu po srážkách zůstal na závodě ještě dluh. Uděláme-li nějaké přirovnání, tu můžeme říci bez přehánění, že galeje nejsou o nic horší.

A k těmto útrapám, k podvýživě připojuje se ještě strašlivá duševní trýzeň 36.000 horníků, jejich žen a rodin, kteří žijí ve starostech, co bude zítra, zda nebudou mezi restringovanými. V revíru se stále propouští, každý měsíc nějaká stovka. Za poslední dva roky od posledních voleb byl stav osazenstva snížen o 8000. V té době však byli přijati noví, většina z nich na průkaz legitimace Národního sdružení, takže propuštěných za poslední 2 léta je cca 13.000. A má býti ještě hůře. Sekretář revírní rady prohlašuje, že 9000 horníků je přebytečných. Ředitelská konference ústy centrálního ředitele Šebery říká: Propouštění se nevyhneme, 12.000 horníků je přebytečných. Připravuje se zastavení řady šachet. V nejbližších dnech má býti zastavena šachta Ema, Zvěřina, přistaveny jsou šachty: Hubert, Ida, Oskar, Terezia a má býti také zastavena šachta Jindřich v Karviné. Kontrahenti smlouvy, reformističtí a fašističtí vůdcové, říkají: Co chcete dělati? Nedá se nic dělat! Prodloužení pražského paktu jest jediné východisko. My říkáme: To není žádné východisko. Komunisté a rudí odboráři říkají, že je východisko, a žádají místo pražského paktu zkrácení pracovní doby na 6 hodin, zastavení jakéhokoliv propouštění do konce r. 1933. Poněvadž propouštění hrozí ve všech revírech, podáme také v tom smyslu resoluční návrh a budeme viděti, zdali se pro něj socialističtí poslanci také vysloví. V tomto návrhu žádáme, aby vládě bylo uloženo do týdne předložiti posl. sněmovně návrh zákona, kterým by bylo zakázáno propouštěti horníky do konce r. 1935. Dále staví horníci požadavky: Žádné snížení mezd, ani haléře z mzdy, zkrácení pracovní doby na 6 hodin při plných mzdách. Ať se zavedou třeba 4 směny, pak nemusí býti hladové dovolené. Náhradu za vysazené směny, dodržování kolektivní smlouvy, zařadění táčníků a vozačů do příslušných kategorií. Zpět do závodů s propuštěnými členy závodních rad! Sanaci hornického pojištění, zařazení do nemocenských tříd, jak mají býti podle zákona, jak bylo před pražským ujednáním. Horníci ostravsko-karvinského revíru stojí za těmito požadavky, které jsou splnitelné již nyní.

I volby do závodních rad dokázaly, že horníci stojí za Průmyslovým svazem horníků a jeho požadavky. Průmyslový svaz horníků vychází z voleb jako nejsilnější organisace. Váš tisk vědomě nepřináší pravdu. Uvádíte, že Průmyslový svaz horníků dostal 9956 hlasů a 93 mandátů. Neuvádíte však, že Průmyslový svaz horníků kandidoval pouze na 27 závodech ze 45, že jste terorem znemožnili jeho kandidátky na 18 závodech.

Uvádím konkretní případy: Ve volebním období byli horníci přehazováni hromadně z jedné šachty na druhou jen proto, aby byla znemožněna řádná kandidátka. Tak bylo na šachtě Terezie, na Františku, Bettina-Eleonora, J. Karol, na šachtě H. Suchá atd. Celá řada závodů by mohla býti uváděna.

Další případ: Na šachtě Jan Marie propuštěn byl vedoucí kandidát Průmyslového svazu horníků, na šachtě Ludvík inž. Škuta volal horníky do kanceláře a vyhrožoval propuštěním všem, jestliže se opováží podepsati kandidátku Průmyslového svazu horníků. Ještě řadu jiných případů! Tak na jámě Terezie funkcionář Národního sdružení Vidlička nepřijal kandidátku sjednocených horníků bezdůvodně, že byla přeložena; na sestavení nové kandidátky dal lhůtu 2 hodiny a přes to, že dělníci řádně novou kandidátku 10 minut před určenou lhůtou podali, tuto nepřijal. Na jámě Pokrok kandidát za Průmyslový svaz horníků, povrchový dělník Spišák, byl povolán do závodní kanceláře a tam mu úředníkem, Čechem, a ještě dvěma jinými byla slíbena peněžitá odměna a dobrá práce, když odvolá svou kandidaturu a vstoupí do Národního sdružení. Když to odmítl, vyhrožovali mu, že toho bude litovat. Připomínali mu, že má 4 malé děti. Ano, tento horník má 4 malé děti a 90letou matku bez nohy. A protože byl poctivý a neodvolal, nezřekl se té důvěry, kterou mu dělnictvo dalo, neustoupil z kandidátky, byl povolán na druhý den na volnou směnu a tam mu bylo v bráně mistrem Davidem sděleno, že má 14denní výpověď s okamžitou platností. Takovým terorem proti horníkům ruku v ruce se správou závodu společně postupovali členové závodní rady, soc. demokrat Lipka, za Národní sdružení Slonka, Rajnoch, Kyška. Lipka a Kyška vyhrožováním nutili dělníka Kosňovského k odvolání podpisu. Totéž dělal Rajnoch a Slonka vůči dělníkům Mohelovi, Ramíkovi a Stuchlíkovi. Důlní Chlopek sám o své újmě odvolal podpis dělníka Lipiny. Na jámě Františce v Horní Suché je známý závodní Palica, který po jarní stávce propustil 5 členů a náhradníků závodní rady jediné proto, že nechtěli dělat stávkokaze a solidárně se stavěli proti pražskému paktu. Poslední jeho čin otřásl svědomím všech, celého ostravsko-karvinského revíru. Tento závodní vedl spor s úředníkem Olšákem, kterého nepřihlásil na pensijní pojištění. Tento spor prohrál a když šel od soudu, prohlásil: Já se vám pomstím na vašich bratrech. Jeho tři bratři pracovali na šachtě. Propustil bratra Františka okamžitě ze závodu, a tento, štván, vzal provaz a oběsil se. Do takových konců dochází teror na ostravských šachtách. Zákona nikde není, policejní ředitelství, policie, četnictvo nic nevidí a nic neslyší. Na Zárubku, na Hermenegildě prohlásil závodní inženýr: U nás smějí býti jen dvě kandidátky: Národního sdružení a Svazu horníků. Každá jiná kandidátka, ať má jakoukoli firmu, je komunistická. Kdo se na ni podepíše, poletí. 5 bylo těch odvážlivců, kteří podepsali a vyletěli. Na Betině-Eleonoře byla podána naše kandidátka. Fašisté a sociální demokraté společně od jednoho dělníka ke druhému šli a vyhrožovali propuštěním z práce. Žádali odvolání podpisů, aby kandidátku revolučních dělníků znemožnili. Na závodě Hedvice 200 členů tohoto závodu, členů Průmyslového svazu horníků, bylo propuštěno. Takovým způsobem byly prováděny demokratické volby na Ostravsku. O každém závodě dalo by se takto mluvit.

Pánové vědí, proč to dělají. Věděli, že jestliže bude postavena kandidátka Průmyslového svazu, budou se svým vítězstvím a úspěchy v troubě. Reformisté dělali společně s Národním sdružením tuto politiku. A jestli se tu píše o úspěchu Národního sdružení, pak může Hudec a Kramář poděkovat Brožíkovi za toto vítězství, protože naše kandidátní listiny nebyly připuštěny.

Uvádím některé příklady: Na Pokroku měli až dosud soc. demokraté 2 mandáty, fašisté 3, Průmyslový svaz horníků 4. Při nynějších volbách na tomto závodě bylo odevzdáno 442 hlasů pro nepřipuštěnou kandidátku P. S. A. č. 3. Tyto hlasy byly prohlášeny za neplatné a výsledek po volbách byl tento: Soc. demokraté 1 mandát, Nár. sdružení 8 mandátů, ačkoliv 4 mandáty patří nám, P. S. A.

Zrovna tak tomu bylo na šachtě Terezii, kde nám patří 2 mandáty, které si přivlastnili 1 soc. dem., 1 nár. sdružení.

Na Zárubku je 2500 horníků, odevzdáno bylo 1986 hlasů. Zbytek jsou hlasy Rudých odborů. Na Betině-Eleonoře bylo odevzdáno 1384 hlasů, je tam 1750 voličů, účast ve volbách byla 98%. Sta hlasů bylo prázdných, které byly odevzdány na výzvu Průmyslového svazu. Na jámě Marie dělníci soc. demokratičtí nechtěli kandidovati, ale Brožík na konferenci nařídil, že se musí kandidovati na všech závodech. Soc. demokratičtí horníci věděli, že nedostanou mandát, že jejich kandidatura zaviní, že Nár. sdružení dostane dva mandáty. Tak se stalo. Soc. demokratická kandidátka dostala 23 hlasů a Národní sdružení dostalo mandát, který by bylo jinak nedostalo. Jen s hlasy na Pokroku a Terezii, když počítáme, dostal Průmyslový svaz 10.506 pravoplatných hlasů, více než dostali soc. demokrati i s Unií dohromady.

Podáváme odvolání na jednotlivých závodech proti teroru a nesprávnému postupu. Šéf baňského úřadu slíbil, že tyto volby na Betině, Pokroku, Terezii a elektrickém ústředí a jiných závodech budou zrušeny. Budeme viděti, jak se zařídí.

Upozorňuji s tohoto místa ministerstvo veř. prací, pana ministra inž. Dostálka, aby se v tomto směru, poněvadž je to jeho povinností, žádná protekce Národnímu sdružení neposkytovala. Páni z Národního sdružení, když budou uznány protesty a budou volby, sleví ještě něco ze svého vítězství. Volba ukázala, že na velikých závodech, Nová Jáma, Suchá, Žofie, Václav atd. Průmyslový svaz horníků stále roste. Na Nové Jámě z 907 hlasů vzrostli jsme na 1137 hlasů, na Suché ze 750 hlasů na 931, na Žofii z 540 hlasů na 742, na Václavu z 246 na 411, na Hedvice, kde bylo propuštěno před volbami přes 200 našich členů, vzrostli jsme z 590 na 610. Na řadě jiných závodů má Průmyslový svaz horníků dobré výsledky. Na závodech soc. demokratických Národní sdružení získalo. Na našich závodech, kde je nás většina, ztratilo Národní sdružení 3 mandáty. Politika reformistů byla odsouzena a mají ztrátu 34 mandáty.

Horníci půjdou do boje za své požadavky. Půjdou soc. demokratičtí horníci, i horníci z Nár. sdružení. Poznávají a poznají ještě, že není jiného vyhnutí. Boj, jaký v revíru ještě nebyl, je před námi. I kdybychom na krásně připustili, že dojde k prodloužení hladového paktu, jak reformisté prohlašují, že to jinak řešiti nejde, tak budeme státi za nějaký měsíc tam, kde jsme nyní. Jest jen jedna cesta, sjednotiti se, bojovati, vítěziti a sraziti uhlobarony na kolena. Každé oddalování je práce pro těžaře, dává jim možnost zdolati snáze Rosice, severočeský revír a na konec isolovati Ostravu. To znamená propást výhodnou situaci. Po této cestě horníci jíti nemohou a nepůjdou. Horníci uznávají, že východisko je to, které ukazují Rudé odbory, Průmyslový svaz horníků, a jestli Ostrava-Karvinná nestojí ještě v plné pohotovosti, tak za to mohou těžaři poděkovati reformistickým a fašistickým vůdcům. Těžaři jim to zatím připisují k dobru, to musíme uznati, dělají jim ústupky, drobné výhody, nechají je mluviti v závodě, ale horníci ve volbách řekli jasně, že jim tato politika nestačí, že to není politika proletářského hnutí, a jak by vypadal Svaz horníků, kdybychom kandidovali na Luise, Františku, Zárubku, Hubertu atd., to oni dobře vědí. Proto tomu brání, bránili a raději nechají růsti Národní sdružení. Je viděti, že horníci poznávají, že není pravda, co říkají reformističtí vůdcové, že by komunistické požadavky nebyly splnitelné, horníci naopak poznávají, že splnitelné jsou. Dokazují to nejen zisky, které vykázaly společnosti, nýbrž i skutečné zisky. I reformistické listy na jaře musily přiznati a samy vypočítaly, že skutečné zisky těžařů na Ostravsku za poslední rok jsou 303,650.000 Kč, na severu 226,423.000 Kč, na Falknovsku 26,100.000 Kč a na Plzeňsku 19,118.000 Kč. Potvrzuje to konečně i státní důl Václav, který za poslední rok vykazuje vzrůst čistého zisku přes to, že těžba na tomto dole je 8 g na hlavu, kdežto u Guttmanna, Larische, Báňské a hutní je 20 g a i více než 20 q na hlavu.

Každý horník ví, že těžaři klamou veřejnost tím, co uvádějí ve svých bilancích. Dokazuje to na př. i to, že páni Guttmanni jsou 4 a dávají si vypláceti každý 9 milionů Kč ročně jako ředitelé. Tedy 36 mil. Kč ročně dostávají 4 páni Guttmannové, a to je všechno v režii závodů! Ptal jsem se v neděli na schůzi v Lazích horníků, kdy tam páni Guttmanni naposled byli. Před 4 roky! 4 roky tam nebyli a 9 milionů Kč ročně si každý po tuto dobu dá platiti! Pak se říká, že se nemůže vyhověti požadavkům horníků!

Nedávno přinesl měšťácký tisk zprávu o jednom z pánů Guttmannů, když byl zatčen ve Vídni v jednom luxusním baru. Proč byl zatčen? Že bankovkou 5000 šilinků zapaloval si se svými kamarády cigarety! Rozhazoval statisíce, byl policií zatčen a teprve druhý den ho pustili na zákrok právního zástupce, když se dověděli, že jde o mladého pana Guttmanna. A pak se říká, že Guttmanni, uhlobaroni, nemohou platiti! Potvrzuje to i případ Zajíček a Larisch. Ztratí se miliony a Larisch ani nic neví! Platy závodních a centrálních ředitelů jsou statisícové a milionové a horník chodí bez výplaty, vydělá sotva na srážky!

Horníci poznávají, že se to vše může díti jenom vinou té politiky "menšího zla", kterou dělají reformističtí vůdcové a kontrahenti smlouvy. Vinou této politiky musejí jejich děti i děti soc. demokratických horníků hladověti, zatím co těžaři, páni Guttmanni, Larischové a Zajíčkové nevědí, co mají s bohatstvím dělati! To jsou důkazy, že těžaři mohou splniti požadavky horníků, a splní-li je, nestane se nic jiného, než že páni Guttmanni, Rotschildové, Larischové nebudou dostávati milionové platy zadarmo a páni Zajíčkové nebudou míti možnost tolik krásti a že bude také méně korupčních afér a na druhé straně, že bude i na podpory, na chleba pro ty, kteří jsou ze šachet a závodů venku.

Na všech revírech stojí v popředí otázka nezaměstnaných dělníků, t. j. kteří měli nárok na podporu podle gentského systému. Mnozí ji již vyčerpali, mnozí v nejbližší době vyčerpají a veliké tisíce je těch, kteří byli odkázáni na stravovací lístky - žebračenky. A nyní se jim podle nařízení vlády a ministerstva soc. péče i ty odpírají. Nároku jsou zbavováni všichni ti, kteří nemohou prokázati, že letošního roku pracovali. Ministr soc. péče ví a také o tom mluvil, že nezaměstnanost i v letních měsících podle úředního hlášení neklesla pod 400.000.

Byly kraje, kde v červenci stoupla o tisíce. Nikdo nezaměstnaným práci nedal, zprostředkovatelny daly práci desítkám, kdežto tisíce přibývaly, a nyní se přichází s tím, že kdož nepracoval letos, nedostane ani tu žebračenku. V samé Ostravě je 12.000 nezaměstnaných. Polovina z nich nemohla letos odpracovati ani den. Ti mají býti zbaveni podpory. Myslí snad vláda, ministr Czech a Černý, že tito nezaměstnaní budou v klidu a pořádku umírati hladem? Či to má býti odměna horníkům a dělníkům? To má býti spravedlnost na všechny strany? Mýlíte se, pánové! Ostravští nezaměstnaní v úterý tento týden táhli na radnici. Pánové poslali na ně policii, která jich několik sebrala, poněvadž šli říci pánům, že nebudou v klidu a pořádku umírati hladem právě v tom kraji, kde je soustředěno jedno z největších bohatství země a kde jsou dány všechny podmínky pro blahobyt, který za vašeho režimu využívá několik stovek lidí na úkor hladových tisíců.

Vyzýváme vládu, aby toto vyhladovovací nařízení odvolala dříve, nežli bude pozdě. Nepůjde to potom sváděti na komunisty, ani že komunisté chtějí, aby se lidu vedlo zle. My vás vyzýváme jménem tisíců hladovějících na Ostrav u a desetitisíců v zemi, abyste jim dali chléb, kterého je dost, když jste neschopní dáti jim práci.

Vyzýváme vás, abyste pomohli obcím v revírech v jejich vámi zaviněné finanční tísni. Obce nemají prostředků, nemají peněz, aby mohly svým hladovějícím horníkům a dělníkům něco dáti. Když dají do rozpočtu nějakou částku, najedený byrokrat to škrtá, musí se prý šetřit. Je kde vzít! Těžaři a majitelé hor mají dost, rabují majetek země. Podáváme proto v tomto směru další resoluční návrh k vládnímu návrhu tisk 2046 o báňských dávkách z kutišť a měr: "Vládě se ukládá, aby těm obcím, v jejichž katastru nalézají se důlní závody, povolila vybírání účelové dávky z každého metrického centu vytěženého nerostu ve výši 5 hal. ve prospěch nezaměstnaných a obmezeně pracujících horníků, dělníků a drobných zaměstnanců."Podle zpráv Státního statistického úřadu vytěží se u nás všech nerostů, uhlí atd., 350 mil. q ročně. To znamená, že obce, ve kterých jsou důlní závody, získaly by 17 1/2 mil. Kč. Ostravsko by tím získalo přes 4 mil. Kč aspoň z části by bylo bídě odpomoženo. Ukládáte-li stamilionové dávky pracujícím, můžete i tuto pro těžaře malou dávku schváliti.

Horníky vyzýváme, aby se postavili do jednotné bojovné fronty za své požadavky vytyčené na konferencích a šachetních schůzích a aby učíce se ze zkušenosti severočeské stávky, jednotné stávky ve Svatoňovicích, následovali příkladu horníků Rosic a Oslavan.

Reformističtí vůdcové žvaní sice o zkrácení pracovní doby, o reorganisaci podpor v nezaměstnanosti, o sanaci hornického pojištění, ale jen aby o tom mluvili a bojovnou pohotovost zeslabili. Budou vás zrazovat od sjednocení, od boje a stávky. Budou znovu křičet o komunistickém hazardu. Mějte před očima skvělé příklady úspěšné stávky severočeské, svatoňovické a zlý příklad Ostravy a Kladna. Sever a Svatoňovice bojovaly a mají úspěch. Nebyla snížena mzda. Rosice oddálily snížení mezd a opřeny o velikou solidaritu jistě vytrvají a docílí úspěchu. Horníci musí míti tyto příklady před sebou: příklady reformistického ustupování a skvělé, úspěšné příklady cesty rudých odborů, Průmyslového svazu horníků a sjednoceného boje a vítězství.

Horníci, kamarádi! Bijte na poplach, i když páni třeba puknou zlostí, bijte na poplach ve všech revírech, na každé šachtě, koksovně, v každém závodě, mobilisujte všechno, spojte se! Jde o vás všecky. Vaše hubené mzdy jsou ohroženy, tisíce z vás mají býti vyhozeni. Máte jednoho společného nepřítele, máte všichni společné požadavky a vaše rodiny, vaše děti mají hlad, mrznou, vaše ženy starostmi chřadnou. Dost toho všeho! Cesta z bídy je; ukázal ji ruský proletariát, ukazuje ji i německý proletariát, který když ustupoval podle zbabělé soc.-fašistické politiky, byly mzdy i podpory snižovány. Výsledkem dosavadní politiky bylo, že Hitler je v Berlíně. Nyní německý proletariát bojoval a bojuje, vede sta stávek a i měšťácký tisk musí přiznat, že Papenovo nouzové nařízení, které mělo vejíti v platnost 15. září, podařilo se dělnictvu bojujícímu pod vedením komunistů úplně znemožnit. Stávka je starý, nejosvědčenější prostředek dělnické třídy. Voláme k vám proto, horníci, znovu: Táhněte za jeden provaz, sjednoťte se na šachtách a v závodech, spojte se s nezaměstnanými, demonstrujte, bojujte s nimi za své i jejich požadavky. Postavte se na obranu každého z vás, proti každé křivdě, proti každému zákazu schůze a omezování svobody. Spojte se se všemi poctivými lidmi, zastavte kola těžních věží, vyjděte ze šachet do ulic. Nedejte již nic z toho mála, co máte! Učiňte konec řešení krise na váš účet! Na každý pokus o zhoršení odpovídejte jednotnou stávkou. Ustavte na závodech výbory hornické jednoty! [ ] Velká stávka je na pochodu, duní v podzemí a koloniích všech revírů, Cesta k ní vede přes dílčí akce, sjednocené demonstrace, demonstrační stávky na každé šachtě. Vede cestou zesílení Průmyslového svazu horníků. Přiveďte horníky, dělníky, zaměstnané i nezaměstnané do Průmyslového svazu horníků a do rudých odborů! Buďte připraveni pro rozhodující chvíli! Velká stávka je na pochodu. Ona srazí uhlobarony na kolena, havířům přinese chléb a práci. Velká stávka zvítězí. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. dr Moudrému.

Zpravodaj posl. dr Moudrý: Prosím slavnou sněmovnu, aby dala souhlas navržené předloze.

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. dr Marešovi.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno! Z debaty nevyšlo na jevo nic, co by mně zavdávalo příležitost, abych doplnil své vývody jako zpravodaj zahraničního výboru. Navrhuji proto slavné sněmovně, aby přijala osnovu tak, jak byla předložena.

Místopředseda Stivín (zvoní): Nebude-li námitek, tedy hlasování o tomto odstavci pořadu odložím na dobu pozdější. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: