Udržal tehdy prohlásil, že "hlavním úkolem nové vlády bude hledati a nalézti prostředky k odstranění hospodářské krise". Jak to dopadlo? Takto: V 8 měsících r. 1932 v porovnání s toutéž dobou r. 1929, tedy za tříletého trvání Udržalovy vlády, klesla těžba kamenného uhlí o 33%, hnědého o 33%, výroba koksu o 57%, surového železa o 70%, surové oceli o 77%, celkový vývoz podle hodnoty o 66%, celkový dovoz podle hodnoty o 58%, doprava podle přistavených vagonů o 34%. Za to však za touž dobu stoup, počet konkursů o 129% a vyrovnání o 67%. Zejména však stoup, počet nezaměstnaného dělnictva, a to v srpnu 1932 proti srpnu 1929 o celých 1.225%.

Od deseti k pěti hospodařila vláda také se státními penězi. Státní rozpočet za r. 1930 konči, schodkem 600 milionů Kč, za r. 1931 schodkem 1.657 mil. Kč, za r. 1932 předpokládaným schodkem 1.900 mil. Kč. Schodky byly hrazeny novými daněmi a děláním nových dluhů. Ze 32.670 mil. Kč r. 1929 stoup, státní dluh r. 1932 na 34.654 mil. Kč. To jsou suché cifry, za nimiž se však skrývá katastrofa hladu a bídy pro pracující lid měst i venkova. Tři roky "odstraňovala vláda krisi" a dnes je krise hlubší a katastrofálnější než kdykoliv jindy.

Udržal sliboval, že jeho režim bude spravedlivý vůči všem, a zejména pak soc.-demokratičtí a nár. socialističtí poslanci a ministři - kteří ovšem nemají odvahy ani zde s námi polemisovati a před dělníky tuto odvahu již dávno ztratili - měli stále plnou hubu řečí o spravedlivém rozdělení obětí a důsledků krise. Jak to bylo ve skutečnosti? Tříletí Udržalovy, Meissnerovy a Czechovy vlády stálo ve znamení bezohledného snižování mezd dělníků a zřízenců. Uvážíme-li dnes téměř všeobecné vysazování z práce, nevydělá zaměstnaný dělník ani polovici toho, co vydělal před třemi roky. Postavení nezaměstnaných dělníků učinila Udržalova vláda ještě zoufalejším. Ani 20% nezaměstnaných nepobírá podpory podle gentského systému, další část nezaměstnaných dostane tu a tam nějakou desetikorunovou poukázku týdně nebo dokonce 14tidenně, při čemž se však musí i o tuto almužnu urputně rváti. Pánové - a zejména poslední řečník zde, pan dr Nosek - by měli jednou zkusiti, jak se žije za 10 Kč týdně. Většina nezaměstnaných nedostává nic, je odkázána v pravém slova smyslu na žebrotu. Je málo států v Evropě, kde by osud nezaměstnaných dělníků byl tak strašný jako v Československu.

Státním zaměstnancům snížila stará vláda vánoční příspěvek na r. 1931 a připravila je tak o 200 mil. Kč, nehledě ani na to, že postavení drobných státních zaměstnanců bylo zhoršeno i řadou jiných opatření, jako je zastavení postupu, předčasné pensionování a propouštění, zhoršení režijních výhod a pod. Konečně můžeme onu "spravedlivost v rozdělování obětí" posouditi také z toho, co bylo v uplynulém období učiněno ve věci nepřímých daní. I před Udržalovou vládou bylo zatížení nepřímými daněmi velké. Vláda Udržal-Meissner-Czech však daňové břímě ještě zvýšila. Uvedu jen nejdůležitější data. Tak byla zvýšena daň z obratu, což činí ročně částku 600 mil. Kč, byly zvýšeny dávky za úřední výkony ročně o 100 mil. Kč, zvýšila se cla na dobytek, maso, obilí a mouku, což činí ročně 200 mil. Kč, zvýšena byla daň z piva ročně o 170 mil. Kč, zvýšena byla daň ze zapalovadel ročně o 80 mil. Kč, zavedena daň z droždí - ročně 60 mil. Kč, zvýšena cena tabákových výrobků ročně o 156 mil. Kč, zvýšena konečně daň důchodová ročně o 300 mil. Kč, z čehož 120 mil. Kč zaplatí drobní poplatníci. (Výkřiky posl. Zápotockého.) Hle, pouze tato kytice zvýšených, resp. nových daní, zatěžujících převážně chudé vrstvy měst i venkova, znamená ročně částku 1.666 mil. Kč! Tím štědřejší byli páni ovšem vůči sobě, resp. vůči svým šéfům, kapitalistům. Co z lidu bylo navíc vymačkáno, o to víc se podělili páni. Hle, bankám bylo ze státních peněz dáno 2.100,000.000 Kč, prodlouženy byly dovozní listy, což činí roční dar agrárníkům a spekulantům 150,000.000 Kč. Na lihovém zákoně vydělali lihovarníci 200 mil. Kč ročně. Zavedeny byly pense páterům, což činí 15,000.000 Kč ročně. Pivovarníkům bylo dáno 6,000.000 Kč, obilnímu syndikátu 30,000.000 Kč atd. Není z toho jasně viděti, že pánové Udržal, Meissner, Czech si vysvětlují slovo "spravedlnost" po svém, kapitalisticky, totiž: chudým vzít a bohatým dát?

Konečně nám Udržal se Slávikem a Meissnerem před 3 lety vypravovali něco o demokracii a podle principu této"demokracie" také vládli. Nuže, jak to vypadalo v praxi? Byl zkřiven vlas fabrikantům, kteří dělníkům snižovali mzdy? Nikterak, ale proti dělníkům, kteří se tomu bránili, byli posíláni četníci. Stalo se něco zaměstnavatelům, kteří za uplynulé 3 roky vyházeli na dlažbu statisíce dělníků? Ani nápad, mimo subvencí se jim odepsaly ještě daně, ale do nezaměstnaných, kteří si šli na úřad vymáhat byť i mizerné žebračenky, se bušilo pendreky. Byli zavřeni ti boháči, kteří už po léta defraudují daně nebo si je za tučnou provisi vlasteneckým advokátům nechají odpisovat? Byl snad zavřen na př. Pálffy a Šavrda? I kde pak, ale na buben byly přivedeny desetitisíce usedlostí drobných rolníků a desetitisíce živností drobných živnostníků a když se lid těmto exekucím bránil, střílelo se. Bylo sáhnuto na organisace kapitalistů, kteří denně kují pikle proti pracujícímu lidu? Byly obtěžovány různé fašistické organisace, které se ozbrojují a připravují občanskou válku proti lidu? (Posl. Štětka: Ještě jim dali prachy!) A kvery. Byly zakázány a ze země vypovězeny ony bělogvardějské, krvavou válku a krvavé provokace připravující organisace, z jichž středu vyšel Gorgulov? Ani v nejmenším, naopak. Kapitalistickým organisacím se dávají stamiliony. Fašistické organisace jsou za poplatnické peníze vyzbrojovány erárními zbraněmi a bělogvardějské organisace jsou placeny penězi utrženými od úst československým nezaměstnaným dělníkům. (Posl. Štětka: Z ministerstva nár. obrany 57 mil. se tam dalo na zbraně!) Ale zato proti proletářským a rolnickým organisacím bylo plně použito "dobrodiní demokracie". Rozpuštěn byl Svaz pracujícího rolnictva Zakarpatska, rozpuštěna byla Rudá pomoc a Dělnická pomoc, rozpuštěno bylo Ústředí rudých odborů a Komunistický svaz mládeže a v poslední době dokonce i Svaz přátel Sovětského svazu.

A dlouhá je řada míst, kde za vlády Udržalovy padly dělnické a rolnické životy: Duchcov - Košúty - Chust - Frývaldov - Turja Pasika - Parkáň - Most - Horní Suchá - Telgart - Nižna Apša. Vskutku za odstoupivší vlády Udržal-Meissner-Czechovy ze všech dosavadních vlád československých bylo prolito nejvíce krve pracujícího lidu. Tak tato vláda v praksi uplatňovala zásadu demokracie!

Pouze jeden slib Udržalova vláda skutečně splnila, totiž slib, že bude velkou pozornost věnovat pohotovosti armády, to jest, že bude zbrojit. A tak jsme svědky, že zatím co se chalupníkovi prodává v dražbě poslední koza na daně, zatím co drobní živnostníci se střílejí a věšejí, poněvadž nemohou zaplatiti daně, zatím co vše, co chudý člověk vkládá do úst, je krvavě zdaněno, zatím co pro nezaměstnané není ani na žebračenku, zatím co toto vše se děje, vydali páni Udržal-Meissner-Czech za poslední 3 léta pouze v ministerstvu nár. obrany, nehledě na jiná ministerstva, na armádu a na zbrojení pohádkový obnos 5.053 milionů.

Z tohoto stručného výpočtu je zřejmá bilance odstupující vlády. Je to hospodářský rozvrat, je to nebývalá bída a hlad pracujícího lidu měst i venkova, je to dravé kořistnictví pánů, je to bezohledné potlačování posledních zbytků politických práv dělníků a drobných rolníků, je to militarisace a příprava nové války. Je dokázáno, že až na poslední dělali Udržal-Meissner-Czech opak toho, co před 3 lety slibovali. Odstupující vláda přivedla zem na pokraj katastrofy. Je dokázáno, že jsme ji plným právem nezvali vládou hladu, policejního teroru, nacionálního útlaku a příprav imperialistické války.

Včera učinil za novou vládu prohlášení Malypetr (Posl. Štětka: Černý Petr!) Černý a Malý Petr. Jeho vláda je složena z týchž stran jako vláda Udržalova a pokud přináší některé osobní změny, jsou to změny charakteristické. Vystupuje tu znovu na scénu známý hrdina Hodža, jejž přetěžká spousta afér strhla před časem dočasně do politického propadliště. Na předsednický stolec sněmovny zasedá mnohonásobný zbytkář Staněk, muž podobného typu jako Hodža, muž, jemuž podle zpráv samých vládních stran president republiky ani ruku nechce podati. (Výkřiky posl. Štětky.) Ale nejpříznačnějším dokladem charakteru nové vlády je její ministr vnitra Černý, starý černožlutý rakušácký byrokrat, kdysi pravá ruka císařského místodržitele Heinolda, muž, který za Rakousko-Uherska ubíjel české osvobozenecké hnutí, ale který po převratě rychle změnil barvy a svými osvědčenými metodami už dvakráte pomáhal vytahovati z bahna káru čsl. buržoasie, první prolévaje při tom krev českých dělníků. Připočteme-li k těmto staronovým figurám okrasu staré vlády, ministra financí Trapla, který ve vládě zastává prokuru Živnobanky a Anglobanky, vzpomeneme-li si, že vedle tohoto bankovního socialisty sedí znovu ve vládě starý známý vrchní žalářník Meissner...

Místopředseda Taub (zvoní): Volám p. řečníka pro urážlivé výroky k pořádku.

Posl. Gottwald (pokračuje): ... spolu s ostatní plejádou podobných socialistů, pak už toto osobní složení nové vlády ukazuje na její kurs. Bude to jiný kurs než kurs staré vlády? Ano! Bude horší, horší pro pracující lid a lepší pro kapitalisty.

Už to, čím se nová vláda uvádí, mluví za celé knihy. Všichni, od Stivína a Czecha přes Scheinostu a Vraného až po písaře z "Národních listů" se radují a prohlašují za velký pokrok, že nová vláda má pevný plán. Má vláda skutečně takový pevný plán? Ano, má! Nuže, jaký je to plán a kdo může míti z takového plánu radost? Pokud z tohoto plánu proniklo něco na veřejnost, vypadá takto: Sníží se platy státním zaměstnancům a učitelům prý o 730 mil. Při tom toto snížení postihne všechny státní zaměstnance bez rozdílu, i ty nejmizerněji placené, neboť všem se strhnou 2% na pensijní fond, což znamená pro ně ztrátu dalších 100 mil. Mimo to se zruší úplně zbytek vánočního přídavku, což činí zase 100 mil. Kč. Dále chce nová vláda v příštím novém roce vypláceti služné pozadu, čímž by na státních zaměstnancích ušetřila za r. 1933 asi 400 mil. Kč. Konečně, jak Malypetr výslovně prohlásil, mají se všechna tato opatření týkati také zaměstnanců veškeré t. zv. samosprávy, veřejných ústavů, podniků a fondů, což by vyneslo ovšem pro pány další nepočítané deseti ba stamiliony. Na př. jen tabákové dělníky chce Trapl obrat asi o 100 mil. tím, že chce zrušit jejich pensijní nároky a zařaditi je do sociálního pojištění. Sníží se dále podpory v nezaměstnanosti podle gentského systému o celou třetinu, což prý vynese 50 mil. Kč zase pro vydřiduchy. Mimo to se mají z podpor podle gentského systému vyřadit všichni sezonní dělníci, tedy na př. všichni stavební dělníci. Dále mají býti sníženy důchody válečných poškozenců. Soc. demokraté a čeští socialisté ve svých novinách prohlašují, že ke snížení podpor v nezaměstnání a invalidních rent nedojde. Jakou cenu má toto prohlašování? Stejnou jako opětovné slavnostní přísahy, že se státním zaměstnancům platy snižovati nebudou. Dále budou zvyšována cla na kávu, čaj a jiné životní potřeby, což má vynésti 100 mil. Kč. Chystá se také zvýšení nové řady nepřímých daní, a to z piva o 100 mil. Kč ročně, z vína o 50 mil. Kč ročně, z lihu o 50 mil. Kč ročně, zdražení autobusové a automobilové dopravy o 50 mil. Kč ročně, zvýšení daně z masa a jiných potřeb o 350 mil. Kč ročně. Ale kromě toho se budou drobní státní zaměstnanci hromadně propouštět, což Malypetr skromně nazývá přirozeným úbytkem. (Výkřiky komunistických poslanců.) Oni pravděpodobně ti provisorní a ti s těmi 300 Kč měsíčně umrou hladem. To bude přirozený úbytek, takže první present nové vlády spočívá v částce 1600 mil. Kč, o něž budou z největší části ochuzeni nejubožejší a nejpotřebnější a o něž se zčásti sníží jejich příjem a zčásti zvýší drahota.

Při tom si Malypetr a jeho sedm socialistických ministrů dělají z lidí dobrý den. Především se ve svém prohlášení ani slovem nezmínil o nových daních a o snížení podpor v nezaměstnání, ač všechny tyto věci se pilně připravují. Za to však řekl, že "míra snesitelného zatížení obyvatelstva je téměř dovršena". Ano, chudého obyvatelstva, na něž nová vláda však chce navaliti nová břemena. Stejným výsměchem jsou Malypetrova slova o oživení "kupní schopnosti zemědělství a dělnictva", pronášená v době, kdy se dělníkům a veřejným zaměstnancům snižují mzdy, rolníci jsou exekvováni a drahota stupňována vysokými spotřebními daněmi. Soc. demokraté a čeští socialisté ke všem těmto věcem už dali souhlas a prohlašují, že tyto oběti jsou už doopravdy posledními. Může tomu někdo věřiti? Vždyť navlas totéž říkali vždy, když útočili na kapsy chudého lidu. Ne, budou-li vládnouti oni, kapitalisté, nebudou tyto oběti ani zdaleka posledními. Můžeme bezpečně prorokovati, že za tři, čtyři měsíce přijdou s novými útoky, s novými daněmi, s novými úklady, s novými obětmi. Neboť to, s čím vláda přichází dnes, je pouze částí jejího plánu hladu a drancování.

Nová vláda bude chtíti zastaviti podporování nezaměstnaných tak zv. žebračenkami a zavésti nucenou práci. Ne ovšem pro panské povaleče a hýřily, nýbrž pro vyhladovělé a zmořené nezaměstnané dělníky, které bude nutiti, aby za dvě žebračenky v týdnu šli kopati. Nová vláda bude chtíti zhoršiti nemocenské pojištění, snížiti nemocenské podpory, zhoršiti léčebnou péči, vyřaditi z podpor statisíce dělníků, které jednoduše prohlásí za simulanty. Nová vláda bude chtíti zrušiti anebo při nejmenším pronikavě zhoršiti pojištění hornické, bude chtíti zrušiti zbytky ochrany nájemníků a zvýšiti činže, bude chtít sanovati zkrachované finance obecní novými dávkami a přirážkami, jimiž se celkové daňové břemeno, doléhající na pracující vrstvy ještě více zvýší. A kromě toho má pod její ochranou pokračovati snižování mezd dělníkům, další propouštění po desetitisících a další hromadné řádění exekutorů po vesnicích. To je další etapa plánu nové vlády, plánu, z něhož mají takovou radost milionářští socialisté.

Tím více půjde ovšem tento režim k duhu kapitalistům, bankéřům, fabrikantům, velkostatkářům a spekulantům. Pravda, ti cucali už za staré vlády dost a dost, takže se zdá nemožné, aby mohli za nové vlády cucati ještě více. Ale budou! Vždyť právě k vůli tomu jsou a budou dělána všechna ta opatření ožebračující drobný lid. Čím pak byla zacpána huba pánům Staňkům a Hodžům? Jen tím, že oni osobně se dostali blíže ke korytu? I ne, na to bude lid dopláceti daleko více. Neboť pro velkostatkáře a velkospekulanty, s nimiž jsou jedna ruka páni komerční socialisté z Velkonákupny, Gecu a Svazu družstev, chystá se báječná vyžírka v podobě monopolů, především na obilí a mlýnské výrobky, přes to však i na ostatní zemědělské výrobky jako maso, máslo, vejce atd. Rolníci budou odíráni více než dosud, ale drahota životních potřeb bude stoupati a lid bude platiti, až bude černý, jen aby páni shrabovali stamiliony. Leč ani to jim nebude stačiti a oni budou vymáhati a dostanou přímo další stamiliony státních peněz pod různými tituly. Fabrikantům budou dány vývozní prémie atd. A tak se dá tato, řekněme, hospodářská část vládního plánu shrnouti v jednu větu: chudým vzíti a bohatým dáti. Stejně jako u vlády Udržalovy. Nová vláda žene lid do záhuby. Ale ty konce!

Říká se, že kde nic není, ani čert nebere. U pracujícího lidu Československa je toho už málo, velmi málo. 14 let oň páni pečovali, stále pečovali, až ho upečovali. Miliony lidí v Československu nemá dnes v pravém slova smyslu nic. Hladovějí, jsou otrhaní, bosí, mrznou. Je div, že se brání a že se budou brániti? Co bude tomu říkati nová vláda? Její odpovědí je zatím jediné jméno: Černý. Černý, hrdina z r. 1920. Černý a jeho četníci a policisté a tam, kde nebudou stačiti, tedy Bradáč a jeho dragouni. Toť druhá část vládního plánu. Cesta od Duchcova do Nižné Apši byla proběhnuta za 3 léta. Nynější vláda je odhodlána pokračovati na této cestě a zrychliti ještě tempo. A jsou k tomu odhodláni i vládní socialisté, kterým dokonce už nestačí policejní pendrek, četnický bajonet a dragounská šavle a kteří se nyní pokoušejí i o to, nadělati ze svých důvěrníků četníky, aby do svých kamarádů stříleli. O tuto neslýchaně hanebnou věc se soc. demokratičtí vůdcové pokoušejí už na Ostravsku, k téže neslýchaně hanebné věci chtějí zneužíti také legionářští dobře zaopatření a zazobaní vůdcové chudé legionáře, jak o tom svědčí projev posledního sjezdu legionářského, nehledě na to, že už dnes desetitisíce erárních pušek je v rukou různých fašistických gard a selských jízd a že ve vyzbrojování této illegální armády se má pokračovati. Co znamenají všechny uvedené výzvy a přípravy? Znamenají, že buržoasie zbrojí otevřeně k občanské válce, aby zdrcující většině obyvatelstva vnutila své plány, byť i ohněm a mečem. Buď nová vláda bude tedy nejen vládou hladu a katastrofy, nýbrž také vládou příprav občanské války.

"Jsme všichni na jedné lodi", řekl Malypetr. Nu, na této lodi je snad takový poměr jako na starých galerách. Pracující lid toť galejní otroci. Vy - toť otrokáři a drábové. Loď je řízena vámi, je děravá, ženete ji do katastrofy. A chcete-li použíti analogie o lodi, pak vám pravíme: Tato loď bude zachráněna před ztroskotáním jedině tehdy, až se mužstvo, galejní otroci, vzbouří, hodí vás otrokáře a dráby přes palubu a sami se postaví ke kormidlu.

Je zatím pouze jedna loď, kde proletáři a pracující lidé vůbec jsou doma, která jest jejich, která jest řízena jimi. Touto lodí je Sovětský svaz, jehož proletariát právě nyní oslavuje 15. výročí své vítězné revoluce. A spolu s proletariátem Sovětského svazu oslavuje tuto revoluci pracující lid celého světa, tedy i Československa. Tento proletariát nedopustí, aby se skutkem staly ničemné válečné plány imperialistů proti Sovětskému svazu, tento proletariát bude svými životy chrániti tuto svoji baštu, tento proletariát bude ze všech si, pracovati, aby z ruského října sta, se říjen světový. (Potlesk komunistických poslanců. - Posl. Štětka: Také československý.)

Před nastoupením vlády Malypetrovy stála na denním pořadu otázka úřednické vlády. Prozatím byla věc s úřednickou vládou odsunuta do pozadí. Proč? Inu prostě proto, poněvadž Malypetrova, Černého a Meissnerova nová vláda bude dělati na chlup to, co by dělala úřednická vláda: snížiti státním zaměstnancům platy, zavésti nové daně, ovšem pro chudé, kapitalistům odepisovati, případně jim dáti k tomu k disposici Šavrdy, dáti kapitalistům další subvence, zostřiti teror, pokračovati ve zbídačování lidu, stupňovati národní útlak a urychliti přípravy imperialistické války. "Socialisté" spolkli celý tento program finančního kapitálu a proto jsou znovu ve vládě. Říkají při tom, že tak činí v zájmu záchrany "demokracie". Říkají, že je nutno voliti "menší zlo". Totiž je a jejich režim. Říkají, že mají odvahu postaviti se i za nepopulární věci, jsou-li tyto státními nezbytnostmi.

Nuže, v čem "socialističtí" milionáři mají a v čem nemají odvahu? Nemají odvahu bojovati proti snížení mezd a proti propouštění dělníků z práce. Nemají odvahu zabrániti hromadným exekucím chudých rolníků a živnostníků. Nemají odvahu bojovati za zkrácení pracovní doby s vyrovnáním mezd a za podporu všem nezaměstnaným na účet kapitalistů a státu. Nemají odvahu vymáhati defraudované, odepsané a neplacené daně u milionářů. Nemají zkrátka odvahu, bíti se za zájmy pracujícího lidu. Mají však odvahu podpisovati snižování mezd a propouštění dělníků. Mají odvahu sami snižovati státním zaměstnancům mzdy. Mají odvahu hlasovati pro nové, chudinu postihující daně. Mají odvahu zkracovati nezaměstnaným i ty ubohé podpory. Mají odvahu miliardy házeti do krku bankám, kapitalistům a na militarismus. A mají dokonce odvahu dáti do dělníků, kteří se ozvou, kteří nechtí dále žíti jako psi, stříleti. Věru, smutná to odvaha!

Říkají, že musili přistoupiti na Traplův plán, při čemž ovšem zamlčují, že Trapl sám je socialistou, ovšem Preissovým, bankovním (Posl. Štětka: Čili zlatým!), poněvadž prý by se jinak nedal státní rozpočet vyrovnat, což prý by mělo za následek zhroucení měny, inflaci.

Malypetr za souhlasu vládních "socialistů" měl odvahu prohlásiti, že státní výdaje stoupají "především pro nutné náklady na zmírnění následků velké nezaměstnanosti v průmyslu". (Výkřiky komunistických poslanců: Bankovních zlodějů!) Jak to má něco společného s pravdou, poznáme, uvážíme-li, že na t. zv. péči o nezaměstnané, t. j. na gentský systém a stravovací akci (Posl. Štětka: Dali pakatel!) bylo za 3 roky, 1930, 1931 a 1932 vydáno pouze 682 mil., a na t. zv. produktivní péči, t. j. vlastně na subvencích podnikatelům, v celku 172 mil., zatím co pouze na zbrojení bylo za uvedené 3 roky vydáno 5053 mil.

Nuže, státní rozpočet a měna není ohrožována nízkými platy drobných státních zaměstnanců a mizernými podporami nezaměstnaných, nýbrž bankrotem celého kapitalistického hospodářství, miliardovými subvencemi bankám a kapitalistům, miliardami vyhozenými na militarismus a potlačovací aparát, miliardami defraudovaných daní a celou tou bohapustou kapitalistickou zlodějnou. Komunisté ukázali, jak možno věc zaříditi, aby nebyly snižovány platy malých státních zaměstnanců, zvyšovány daně a snižovány podpory nezaměstnaným. Navrhli přesně, kde je možno vzíti, kde je možno šetřiti, aniž by bylo potřebí zvyšovati daně. Komunisté navrhli: vzíti ministrům a poslancům druhý, u mnohých třetí i čtvrtý plat, čímž by se ušetřilo ročně 7 milionů. Snížiti platy generálům a vysokým byrokratům, čímž by se ušetřilo ročně 315 mil. Kč. Při tom by těmto lidem ještě zůstalo až 56.000 Kč roční gáže. Snížiti pense rakouským generálům, což by vyneslo ročně 28 milionů, snížiti diety a remunerace vysokým byrokratům, čímž by se ušetřilo ročně 100 milionů Kč. Zrušiti výdaje na pátery, pastory, popy, rabíny a církve, čímž by se ušetřilo ročně 100 milionů. Zrušiti tajné fondy ministerské rady a ministerstva zahraničí, čímž se ušetří 34 mil. Kč ročně. Zastaviti subvence bankám a jiným kapitalistickým podnikům, čímž se ušetří ročně nejméně 300 mil. Kč. A konečně zrušiti zvláštní fond na zbrojení, čímž se získá ročně 315 mil. Kč. Úhrnem to dělá částku 1.199 milionů, tedy skoro tolik, co vláda nyní chce vyždímati na státních zaměstnancích a poplatnících. Ale ne dosti na tom, komunisté zjistili, že všechny možné a nemožné instituce a korporace od klusáckého klubu přes jakýsi hotel v Dubrovníku až po různé fašistické organisace byly poděleny svého času státními penězi jakožto zápůjčkou v celkové částce 329,000.000 Kč. A komunisté navrhli, aby tato částka byla ihned vymáhána a dána k disposici ministru Czechovi pro nezaměstnané, neboť Czech si naříkal, že nemá v pokladně ani krejcaru. Komunisté tedy ukázali, kde je možno vzíti na ráz 1.528,000.000 Kč. A co se stalo? "Socialisté" včetně pana Czecha tyto návrhy zamítli. Co to znamená? Znamená to, že je vědomou nepravdou, tvrdí-li nyní, že musí snížiti mzdy státním zaměstnancům a zvýšiti spotřební daně, aby zachránili měnu. Pravdou však je, že tak činí proto, aby zachránili kapitalistické profity, vysoké platy a diety velké byrokracie a generality, vysoké pense rakouským generálům, kongruu páterům, zbrojní fond, jockey club a fašistické organisace, neboť proti všem těmto faktorům byl komunistický návrh namířen. A na obranu všech těchto faktorů se postavili vládní "socialisté".

Tedy vstoupivše do nové vlády a přijavše Traplův zbidačovací plán, "nezachraňovali" soc. demokraté a čeští socialisté lid před úřednickou vládou, neboť budou dělati tutéž politiku, jakou by dělala úřednická vláda; nebojovali za demokracii, leda snad za tu, která nese značku Duchcov - Nižní Apša; nezachraňovali lid před katastrofou inflace, nýbrž zachraňují kapitalistické profity a kapitalistický režim, který by se bez jejich ochrany zhroutil. Není ani jinak možno, než že tyto nejnovější činy "socialistických vůdců" otevrou oči dalším tisícům socialistických dělníků, o jejichž kůži stejně jako o kůži ostatního proletariátu se zde čachruje. Není ani jinak možno, než že na tuto novou jednotnou frontu "socialistických" vůdců s vydřidušskou buržoasií odpovědí socialističtí dělníci mohutným nástupem k jednotné frontě proletářské. Není ani jinak možno, než že na přátelství Czecha, Meissnera, zde pana Bechyněho, Frankeho s Černým, Staňkem a Hodžou socialističtí dělníci v tisících odpovědí podáním ruky komunistům a všem ostatním dělníkům. Není ani jinak možno, než že na ohlášené hladové a zotročovací tažení nové vlády se 7 socialistickými ministry odpovědí socialističtí dělníci ve spolku s dělníky jinými mohutným odporem.

Pánové, dnes platí více než kdykoliv jindy, že děláte účet bez hostinského. To, čeho jste byli svědky v zimě na Zakarpatsku a na jaře v severočeském hornickém revíru, to, co jste okusili před krátkou dobou zde v Praze v "Lidovém domě", tato vlna jednotného proletářského odboje roste v celé republice od Šumavy až k Tatrám, chcete-li. Poznání, že dělnická třída je nepřemožitelným obrem, je-li jednotná, bojuje-li a má-li revoluční vedení, zachvacuje stále širší vrstvy. Vědomí, že bojové sjednocení dělnické třídy v nejširším měřítku stane se tím dříve skutkem, čím dříve se dělníci rozejdou s agenty buržoasie ve vlastních řadách, stále více proniká. A vaše nejnovější plány celý tento proces jen urychlí.

My, komunisté, i s této tribuny voláme ke všem dělníkům bez rozdílu organisační příslušnosti, ke všem zaměstnaným i nezaměstnaným, ke všem drobným státním a veřejným zaměstnancům, ke všem malorolníkům a živnostníkům, ke všem chudým příslušníkům utlačovaných národů, ke všem zotročeným a vykořisťovaným: Páni se usnesli, že vám všem vespolek připraví krutou, hladovou zimu. Titíž páni, kteří vás už i tak vehnali do zoufalství, zničili statisíce vašich existencí a přivedli vás na okraj katastrofy hladu. Nedejte se! Všude, kde působíte, v závodech, dílnách, na vesnici, v kancelářích, všude se sejděte, poraďte se, jak se nutno brániti, co činiti, aby černé plány této černé vlády nestaly se skutkem. Táhněte za jeden provaz! Máte jednoho nepřítele. Tím jsou páni a jejich pomocníci. Proti tomuto nepříteli sjednoťte své síly na odboj a výboj. Nechť se stane heslem všeho pracujícího lidu v Československu: sjednotit se, bojovat a zvítězit. Bojovat za chléb, práci, půdu a svobodu. Bojovat proti imperialistické válce a za Sovětský svaz. Bojovat proti buržoasní diktatuře za jedinou demokracii, za demokracii proletářskou, za vládu dělníků a rolníků. Bojovat za sovětské Československo. (Potlesk poslanců strany komunistické.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo pan posl. Eckert.

Posl. Eckert [německy]: Slavná sněmovno! Vládní prohlášení, přednesené novým šéfem vlády, panem předsedou vlády Malypetrem, vyznačuje se zvláště svou krátkostí a svým nic neříkajícím obsahem vtiskuje ráz nově nastupující vládě, která se zrodila po těžkých vnitřních, stranicko-politických bojích.

Také tato nová vláda bude sotva s to, aby zmírnila nouzi veškerého obyvatelstva a učinila přítrž zbídačení, jestliže se zároveň s touto změnou vlády nezmění také soustava, což však, jak se obáváme, sotva lze očekávati. (Posl. inž. Kallina [německy]: Sotva?) Nebo vůbec nikoliv!

Konečně dozrává poznání, že ani Československo není "ostrovem blažených" a že jest zachváceno krisí, což se až dosud v trestuhodném vyvyšování s oblibou přezíralo.