Soustavnému řešení bytového problému se nevyhneme, ať k němu dojde dříve či později, nechceme-li stále pokulhávati za všemi jinými pokročilejšími státy. Kdo si toto uvědomí, nemůže zásadně odmítati vládní návrh bytového zákona, který je prvým pokusem o soustavnou úpravu bytové péče u nás.

Budeme pro provisorní vládní návrh bytový hlasovati s prohlášením, že podnikneme vše, aby jho bytové nejistoty tížící bedra velmi početných zájmových skupin projednáním velkého zákona bytového bylo likvidováno. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Horpynka.

Posl. Horpynka (německy): Dámy a pánové! Jest to politování hodné a zároveň směšné, že 14 let po skončení světové války musí československá vláda znovu předstupovati před československý parlament a žádati prodloužení dávno již přežilého a úplně zbytečného provisoria ochrany nájemníků. Zápisy o schůzích sociálně-politického výboru i těsnopisecké zprávy o plných schůzích obou sněmoven obsahují bohaté množství podnětů a odůvodnění změny zákona o ochraně nájemníků, tak nutně vyplývající z prakse i ze zkušenosti, že jest úplně zbytečné opakovati zde tyto věci ještě jednou. Ale všechny tyto snahy byly až dosud úplně bez výsledku. Věcné důvody nemají v této sněmovně vůbec žádné ceny, dokonce ani upozornění československého soudu, že musí vynésti nespravedlivý rozsudek, poněvadž zákon o ochraně nájemníků jest chybně stylisován, nemůže přiměti ministra sociální péče, aby dal provésti byť i sebe více odůvodněnou změnu při prodloužení zákona o ochraně nájemníků na 5 měsíců.

Jaké nehoráznosti jsou možné v tomto státě s odvoláním na zákon o ochraně nájemníků, chci ukázati na jediném příkladu, na příkladu, o němž mám v rukou soudní spisy. Na obvodu města Teplic-Šanova má řídící učitel ve výslužbě domek s dvakráte dvěma pokoji a kuchyní, tedy se dvěma byty, vždy po dvou pokojích a kuchyní. V přízemním bytě bydlí majetník domu se ženou a duševně chorou dcerou, která mimo to jest ještě upoutána na lůžko. V prvém poschodí v dvoupokojovém bytě bydlí činně sloužící železniční inspektor, který podle odůvodnění rozsudku teplického okresního soudu má sám měsíční příjem 2550 Kč, z čehož mu po srážkách zbývá ještě 2427 Kč čistých měsíčně. Majetník domu má ještě druhou dceru, která byla provdána za důchodního panství tasnovického. Ovdověla, dostává měsíčně 464 Kč pense a přišla ovšem o naturální byt po svém zemřelém muži. Jest samozřejmé, že majetník domu jest nucen přijmouti ovdovělou dceru, která se nezaviněně octla v nouzi, i s její domácností do svého domu, zvláště když výpovědí nepoškodí hospodářsky nájemníka v prvém poschodí. Proti výpovědi z bytu podá se ovšem u okresního soudu v Teplicích stížnost. Teplický okresní soud uznává ve svém odůvodnění rozsudku NC VI 240/15 ai 1931, že výpověď jest úplně odůvodněna, že majetník domu nedal výpověď proto, aby dosáhl vyššího nájemného, poněvadž musí postoupiti tento byt v prvém poschodí dceři, která dostává měsíčně jen 464 Kč. Ale teplický okresní soud a litoměřický odvolací soud prohlašují úplně shodně v odůvodnění svého rozsudku čís. RN 843/18/32 - uvádím doslovně z odůvodnění rozsudku: "Tak bylo by vyhověno všem předpokladům důvodů k výpovědi a k výpovědi bylo by třeba dáti souhlas, kdyby dcera navrhovatele byla provdaná. Zákon o ochraně nájemníků jako výjimečný zákon nemůže býti interpretován extensivně a jestliže v §u 1, odst. 20, mluví o provdaných dětech, třeba jimi rozuměti děti žijící v platném manželství, takže podle mínění soudu nelze rozšiřovati jeho užití na děti ovdovělé. Z tohoto důvodu nebylo možno návrhu vyhověti."

Velectění! Když se již nedbá oprávněných přání obyvatelstva, aby zákon o ochraně nájemníků byl změněn, pokud jde o výši nájemného, pokud jde o vyřazení celých kategorií obyvatelů ze zákona o ochraně nájemníků, nýbrž jen pokud jde o rozumné novelování některých zákonných ustanovení, musili bychom se přece domnívati, že aspoň rozsudek československého soudu, který upozorňuje zákonodárce na vady zákona, bude dosti závažný, aby se zákon noveloval. Než neděje se to. Pánové, zde se zamítá každá změna a limine aniž se zkoumá. Jakýkoli pokus o věcnou práci při novelování nebo prodloužení zákon jest zde v této sněmovně úplně marný.

Obyvatelstvu musí se však konečně jedno říci pravda, jak se v tomto parlamentě vůbec projednávají důležité otázky a problémy národního hospodářství, jako jest zákon o ochraně nájemníků a bytový zákon. Každé slovo, které zde pronesou pan zpravodaj nebo zástupci vlády, mandatáři vládní většiny o zákoně o ochraně nájemníků a bytové otázce, má jen klamati a šáliti veřejnost. Ani agrární, ani socialistická složka vlády nedají si vzíti zákon o ochraně nájemníků jako heslo pro blížící se volby, neboť, dokud trvá tento zákon o ochraně nájemníků se všemi krutostmi a nespravedlnostmi, tak dlouho bude doufati agrární strana, která zdánlivě tak zhurta pracuje o jeho zrušení, že při příštích volbách dostane hlasy majetníků domů. Na druhé straně budou se moci socialistické strany dovolávati toho, že jen jim třeba děkovati, že ochrana nájemníků zůstává do dnešního dne a že tedy všichni, kteří mají ze zákona o ochraně nájemníků nepoctivý zisk jsou povinni odevzdati své hlasy socialistickému bloku. Tyto čistě stranicko-sobecké důvody, které ovládají nejen práci v ministerské radě, nýbrž i práci ve vládní většině, budou příčinou, že návrh tisk 1805 o definitivním bytovém zákonu bude projednáván v ministerské radě a ve vládní většině s takovým průtahy, že parlament, pokud ještě jest pohromadě před novými volbami, bude se jen od případu k případu zabývati prodloužením nezpůsobilého provisoria. Vláda a parlament jehož vládní většina se tak snižuje před celým vzdělaným světem, nemůže očekávati, že by byť i jen jediný občan tohoto státu měl důvěru k tomuto systému, a to jest nejsprávnější, ale i nejsmutnější obraz, který si možno učiniti o nynější parlamentní soustavě a o zdejší demokracii. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Petrovický. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Posl. Petrovický: Vážená sněmovno! Nebylo žádným tajemstvím, že parlament v poslední chvíli přikročí opětně k provisoriu bytových zákonů. Je to již provisorium několikáté s tím rozdílem, že v minulých prodlužovacích provisoriích zákona na ochranu nájemníků děly se vždy některé změny ve prospěch domovního majetku. Je opravdu smutným zjevem u nás, že domovní majetek má tolik nepřátel. Zapomíná se, že domovní majetek je viditelným miliardovým národním jměním a že proto nemá býti tolik přezírán a politicky tísněn. Kdyby u nás na otázku řešení bytových zákonů bylo vždy bráno měřítko hospodářské, byl by již zákon na ochranu nájemníků před konečnou likvidací. Nikdo nebude zapírati, že tato otázka čistě sociálně-hospodářského rázu je nejvyšší měrou zpolitisována. A to je velikou chybou v našem národohospodářském životě. Dozírná likvidace zákona na ochranu nájemníků byla by již dávno podnítila soukromý stavební ruch na prospěch všech vzájemných kruhů na stavební ruch odkázaných. Máme snad celkem 35 přímých stavebních živností, které by byly bývaly již dávno v pravidelném pohybu a provozu, kdyby byl projednán likvidační zákon bytový. Že by pravidelnost provozu stavebních živností zmírnila v přítomné těžké hospodářské krisi nezaměstnanost, nebude nikdo z nás v této sněmovně pochybovati, třebas veřejně jednotlivci z důvodů čistě politických a třídních hlásají veřejně opak. Je litovati, že ve 14. roce naší samostatnosti nemohly se politické strany dohodnouti o likvidaci bytových zákonů. Jedna strana vytýká druhé neústupnost, jedna strana druhou snaží se předčiti radikalismem, tkvícím v jejích požadavcích, žádná z nich však nechce ustoupiti ve prospěch nejenom domovního majetku, nýbrž ani ve prospěch vzájemných kruhů a ve prospěch státu.

Proti rozumnému a konečnému rozřešení likvidace zákona o ochraně nájemníků postavila se osnova vládního návrhu z letošního roku, tisk 1805. Nebyl dobře promyšlen postup řešení této otázky, neboť nikdy nemohly by se ve vládní osnově octnouti první tři oddíly, z nichž první chce úředně obcemi zjišťovati bytovou potřebu, druhý oddíl pojednávající o zprostředkování bytů a třetí o dozoru na byty. Sám tvůrce těchto tří oddílů nedal by si jistě ve svém vlastním majetku poroučeti, komukoliv se tam roztahovati a nedal by se pronásledovati. Kamkoliv se podíváme v městech i na venkově, je prázdných bytů dostatek, takže bytová potřeba jest u nás již přehledná a zprostředkování bytů děje se pomalu již ve stejném směru jako před válkou. Dozor na byty jest obstaráván z důvodů hygienických orgány zdravotními a z důvodů technických orgány technickými. Zřizování státního fondu stavebního a jeho alimentování z nájemného po několika letech zvýšeného a postihového práva státního, je sahání na soukromé vlastnictví a na státní peníze, které stát nashromáždil od svých občanů, od všech tříd tohoto státu. Je tu porušována právnická jistota soukromého vlastnictví a osobování si práva na peníze, které před časem stát nedaroval, nýbrž půjčil na stavby jednotlivcům a družstvům. Stát jednou musí tak jako tak přijíti k svým penězům a musí na ně spoléhati tím spíše, že je v největší finanční tísni, ve které vyhledává všechny možné nové zdroje příjmů. Tato vládní osnova nového bytového zákona neměla býti překážkou ke změnám v provisorním zákoně bytovém.

Když jsem r. 1928 navrhoval v tehdejší "osmičce" odbourání ochrany nájemníků v prvním roce pětipokojové, ve druhém čtyřpokojové, ve třetím třípokojové a ve čtvrtém dvoupokojové a konečně jednopokojové bylo jistě nerozumné stavěti se proti tomuto návrhu. Stáli bychom dnes před konečnou likvidací, byl by tu vzrůst soukromých staveb nespoléhajících na subvenci, garancii, opírající se pouze o soukromé podnikání a soukromé vlastnictví. Byl by tu i menší počet nezaměstnaných, právě ve stavebnictví, kde statisíce dělnictva by pravidelnějším stavebním pohybem a z něho plynoucím výdělkem zlepšovaly hospodářský život v celém živnostenském, průmyslovém i obchodním podnikání. I pokladny státní, zemské, okresní i obecní měly by z podnikání stavebního příliv finančních prostředků, kterých se dnes vůbec nedostává. Zdržování likvidace zákona na ochranu nájemníků je vlastně udržováním hospodářské krise, je postupem proti vrstvám výrobním, obchodním a osobám při výrobě a obchodu zaměstnaným, které by raději braly v pátek nebo v sobotu zajištěnou pravidelnou mzdu nežli podporu v nezaměstnanosti, která se u nás vyplácí v milionech, jež tíží pak všechny vrstvy našeho národa po stránce daňové i dávkové a zbavují stát finančních prostředků.

Nechápu opravdu, proč při tomto provisoriu nebyly z ochrany nájemníků vyňaty - jak jsem navrhoval - byty o 4 pokojích. Nikdo by nevěřil, že je možno ještě nadále překážeti vlastníku domu, který bydlí v nájmu, aby se mohl nastěhovati do svého domovního majetku. Stejně je podivným brániti ženatým nebo vdaným dětem nastěhovati se do domu rodičů. Co však při tom je nejhorší, je, že ochrana nájemníků chrání velké důchody více než malé. Každý musí tu uznati, že takovýto stav je neudržitelný, do nebe volající, že rozrušuje a pobuřuje majitele domů, kteří přece tento majetek nenakradli, nýbrž z převážné většiny získali poctivou prací, šetřením na sobě a na svých rodinách. Každý stát má povinnost udržovati a rozhojňovati své bohatství, které z velké části obsahuje také majetek domovní. U nás však, bohužel, se spíše domovní majetek utlačuje a ničí, nežli aby mu bylo pomáháno a aby byl zvelebován.

Jestliže naše strana přijímá toto provisorium nezměněně a nepodá-li s některými stranami pozměňovacích návrhů, nečiní tak ani ráda, ani ochotně. Doufáme, že se přikročí nyní k rozumnému projednávání osnovy nového bytového zákona, která bude, jak jsem žádal, přepracována tím způsobem, aby vedoucí činitelé státu konečně přiznali právo na život také majitelům domů, jako přiznávají ostatním třídám v našem národě. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je pan posl. Šalát. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Šalát: Slávna snemovňa! Vláda pod čís. 2000 predostiera poslaneckej snemovní návrh zákona, ktorým sa majú predlžiť a doplniť zákony, týkajúce sa bytovej pečlivosti.

§ 1 článku I tohoto návrhu zákona dosvedčuje, že t. z. bytový zákon bol u nás už neraz flakovaný, doplňaný a opravovaný. Stále sú s ním parlamentné starosti a ťažkosti. Nikdy sa nevie dojednať nejaký zdravý, prostredný návrh zákona, ktorý by uspokojil aj majiteľov domov i nájomníkov. Musí sa operovať len prechodnými provizoriumami, čo je znak slabosti a nerozhodnosti našej sociálnej politiky, ktorej oťaže, keďže už tretí rok tak príliš sebavedome, ba až smiešno samochválne drží v rukách táto dnes tak rozvadená, osobným intrikárstvom prešpikovaná česko-nemecká a kapitalisticko-socialistická koalícia. Ona je príšerne smutnou fotografiou slabúšskej výkonnej a tvorčej sily parlamentne tejto riválov plnej koalície, čo sa pred 3 rokmi tak pyšne bola seba samu nazvala "koalício hospodárskej koncentrácie".

Smutne dohospodárila táto koalícia! Hotov hodnoty stroviť, rozmrhať, rozobrať, ťarchami preťažiť, to vedela táto občianstvom republiky zo srdca nenávidená, ba v duchu preklínaná česko-nemecká koalícia, ale nové hod noty tvoriť nevedela, nechcela, pre stále vnútorné zvady nestihla, nemohla. Čo chcela pravica koalície, čiže jej buržoázne strany, to hatila, marila, zoslabovala, odďaľovala jej ľavica, čiže jej socialistické strany. A naopak

Týždne, mesiace sa míňaly a pre samé koaličné zvady nerobilo, netvorilo sa v parlamente nič. Tu i tam bola vypotená nejaká neslaná, nemastná predloha. Koaličná vládna mašineria dovoľúvala si neraz ten krutý žart, že poslancov z ďalekých krajov svolávala na párminutovú plenárnu schôdzu v týždni. Občianstvo zanevrelo na takýto čudácký šléndrianizmus v parlamentarizme. Poslanci dostávajúc parlamentné pozvánky, nedôverčivo si povrávali: Či hodno ísť do Prahy podívať sa na pár minút na koaličné dostihy a handlovačiek plné zápasy? Či nám zase nepovedia: Hja, páni urodzení zelení a červení, sýti a lační sa nedohodli, nebude z pojednávania tej a tej predlohy nič. Budú len zprávy pár imunitiek.

Nuž v nedostatku vážnej parlamentnej práce bolo i tých imunitiek, zvlášť pre opozičiarov hojne! Nimi si táto koaličná "podarená" česko-nemecká vládna spoločnosť zakrývala mrzkú nahotu svojej parlamentnej nemohúcnosti a nečinnosti. A keď jej nestačily imunitky, tie fíkové listy, navymýšľala sa afér, politických procesov, vyšetrujúcich výborov. V nedostatku vážnejšej práce z dlhého času zahrala si aj na súdné procesy, na vyhnanie spolubudovateľa tohoto štátu, dr Perglera.

Pyšní koaliční potentáti si pomysleli: Prečo by sme si nemohli zahrať na starých Grékov vyháňavších z vlasti svojich zaslúžilcov, však čas, štátne veci, potreby občianstva dočkajú, juxta illud: Času dosť! A keď nebude času k prejednávaniu, vydá sa diktátorské "vládne nariadenie", a nikto nesmie ani muknúť.

Tak sa bol vládnym nariadením zo dňa 22. júla 1932, č. 139 Sb. z. a n., do 31. októbra 1932 predĺžil i bytový zákon. Tak sa operovalo "vládnym nariadením" aj v obore školstva ohľadom zmeny učebnej osnovy na väčšiu slávu demokratickej republiky, ktorej "demokratičnosť" - dľa pánov všemohúcich česko-nemeckých koaličníkov - sa len tým lepšie potvrdí, keď si jej predstavitelia výnimečne dovolia sem-tam i nejaké to diktátorské gesto, lebo vraj: Výnimka potvrdzuje zákon! Nuž čudná demokratičnosť! Neslúži ona ku sláve oným vlivným pánom, ktorí sa pričinili k sohnaniu tejto pyšnej, nedemokratickej, v činoch svojich diktátorskej a v nesvornosti zhnitej koalície česko-nemeckej!

My Slováci nemali sme k nej pražiadnej dôvery a keďže ona len zmenou osôb v ministerstvách mieni i naďalej hazardovať s hodnotami a s osudom tejto republiky Čechov i Slovákov, my Slováci mužne a odhodlane budeme stáť na stráži, aby česko-nemecká vládna moc republiky Čechov a Slovákov nemohla ďalej ožobračovať Slovensko a Slovákov!

Jestli väčšina bratského národa českého i naďalej slepo chce schvaľovať protislovenské výčiny česko-nemeckej koalície, jestli táto väčšina i naďalej slepo i naivne chce veriť len a len niektorým čechoslováckym, výhodami, peniazmi a zbytkovými statkami saturovaným, za peniaze a hodnosti na všetko súcim ľuďom, nech sa potom nediví, že veľká časť slovenského národa nedôverčivo krúti hlavou nad rečičkami o bratskej láske Čechov ku Slovákom.

Bratia Česi, spamätajte sa, kde vás politicky vedú vaši sebeckí, germanofilskí politici a ako vás klamú čechoslovácki prospechári zo Slovenska.

Či chcete, aby sa znova opakovalo to, čo sa pred tisíc rokmi stalo, keď totiž Čechom milšie bolo spojiť sa s Nemcami, než ísť na pomoc bratom Slovákom, napadaným v ten čas hordami, došlými z Ázie?

Nuž voľte si! Však ste voľní, slobodní natoľko, že keď chcete, ani svojho min. predsedu nepripustíte ku slovu. A jestli vaše srdce viac vás tiahne k Nemcom než ku krvným bratom Slovákom, nedivte sa, keď Slováci začnú pohŕdavo hovoriť o vašom slavianskom spolucite, o vašej bratskej láske, a keď si potom vyprosia od vás lekcie o slavianskom národovectve a vôbec štátotvornosti v republike dvoch kmeňov slavianskych. Vaši českonemeckí koaliční predáci a ich tlač môžu nám tisíc a jedonkrát vynadať do zradcov a maďarónov, pokiaľ vy sa objímate s Nemcami, od nich prijímate pohlavky, z nich robíte vlastencov, my len pohŕdavo môžme hľadieť na vaše t. zv. slavianske rozcítenia sa voči Slovákom. Mužne vám to povedal redaktor Kahánek v Pražskom liste zo dňa 21. októbra t. r.

Nás vy mnohí germanofilia, medzinárodní súdruhovia v republike Čechov a Slovákov nemusíte a nemáte práva učiť o vlastenectve, národovectve, slavianizme, o štátotvornosti!

Pán minister soc. pečlivosti dr Czech, keď sa v júli tohoto roku v soc. politickom výbore rokovalo o tom, že bytové provizorium vládnym nariadením bude predlžené do konca októbra t. r., bol uisťoval menovaný výbor, že toto je už posledné predĺženie tohoto nateraz už kulhavého zákona a že ministerstvo soc. pečlivosti má už prichystanú osnovu na nový, trvalý bytový zákon, len ho bude treba prejednať.

Hriešna neplodnosť a banálna hašterivosť česko-nemeckého koaličného kolosu zmarila nádej, že by sa bolo mohlo kľudne pojednať všetko to, čo ťaží majiteľov domov a čo by bolo vyviazať na ochranu tých najchudobnejších nájomníkov bytov. Za toto zmarenia nádejného diela a za odium predĺženia doterajšieho bezohľadného systému ochranárskeho zodpovedné sú všetky vládne koaličné strany. Zaslúžily by si, že by ich voličstvo hromadne opúšťalo. Keď nevedia tvoriť, časove opravovať, nech zmiznú s povrchu zeme! Politickou komediou sohratou v poslednom soc.-politickom výbore zástupcami agrárnikov a národných demokratov, ktorí oproti vládnemu návrhu boli podali pravičiarsko-vládne pozmeňovacie návrhy a po ich prehlasovaní socialistami a komunistami boli ostentatívne opustili soc.-politický výbor, takouto pravičiarskou vládnou komediou sa vážne veci nedajú, nesmú riešiť. Keď si česko-nemecká, agrárno-socialistická koalícia tak arogantne bola osvojila názov koalície "hospodárskej koncentrácie", nech hľadá trpezlivo a svorne oné spôsoby, ako chrániť podnikateľa i robotníka, ako nezničiť majiteľa realít a nehnať do zúfalstva ani proletára.

Čo osožia i tie najlepšie odôvodnené pravičiarsko-vládne pozmeňovacie návrhy dr Kalaša, Dubického, alebo nár. demokrata Petrovického, keď socialistickým prehlasovaním padnú do koša, pansky sa vytiahne z rokovacej siene s poznámkou: "No jo, když nás vládní levice přehlasovala" - a nestiahnú sa z toho konzekvencie pre ďaľšiu činnosť parlamentnú. Handluje sa veselo ďalej, kedy ktorá skupina vládna môže lepšie ošmeknúť tú druhú. Čo osožily pateticky prednesené dôvody agrárnika dr Kalaša, že už teraz treba previesť niektoré zmeny v bytovom zákone v prospech majiteľov domov, lebo mnohí dosť dobre situovaní a platení kšeftujú s bytmi, platia menšie bytné, než mnohí chudobnejší, štát má málo daňového osohu z ochranárskych bytov, majitelia z nájomného nevládzu prevádzať ani reparácie, cudzí ľudia zdedia byt v cudzom dome, zámožní vidiečania po mestách si vydržiavajú ochranárske byty, treba by bolo z ochrany vypustiť 3 i viacizbové byty, vzrástol by stavebný ruch atď. Čo osožia všetky už toľkokrát pospomínané sociálne dôvody čsl. agrárnika dr Kalaša, keď jeho vlastní koaliční druhovia, socialisti, ich a limine zamietnu, ako by mu napľuli do tvári spolukoaličnej, spoluvládnej a on i jeho strana i strana nár. demokratická vládnu si ďalej so socialistami, ako by sa nič nebolo stalo v harmonii koalície. To je len u nás možné, kde ľudia určitých strán majú hrubú kožu a chcú vládnuť za každú cenu i za cenu stáleho spolukoaličného deptania sa.

Keď pán dr Kalaš v poslednom sociál.-politickom výbore na prehlásenie zástupcu ministra soc. pečlivosti o tom, že toto bytové provizorium treba čím prv dať odhlasovať a že zmeny v ňom nie sú prípustné, aby prieťahmi nenastala doba ex lexu v tomto obore, keď na toto pán dr Kalaš tak hrmotne sa bol vyslovil, že si vyprošuje, že by tak zástupca ministra sociálnej pečlivosti chcel zákonodarcov hatiť v zákonodarnej činnosti, prečo ten samý pán vládny zákonodarca a jeho strana neprotestovali i proti majorizačnému diktátu spoluvládnych socialistov? Je to koalícia, vážna vládna väčšina? Je to smiešna spoločnosť navzájom sa potierajúcich riválov a ňou aj zostane, i čo ako ju čo do ministrov obnovia. Bezmenné predĺženie tohoto bytového provizoria je eklatantným príkladom slabosti a neplodnosti tejto koalície, na ktorú občianstvo hľadí s nedôverou a nevrle. To som prizvukoval i v poslednom sociál. politickom výbore.

Márne mi namietal pán referent Lang, že však strana ľudová bola vo vláde, mohl sa pričiniť o zmenu a štabilizovanie bytového zákona. Pán referent dobre vie o tom, že před troma rokmi v dobe občianskej koalície bol celkom inakšie hospodárske a finančné pomery vnútro- i mimoštátne. Dobre vie, že stavebný ruch bol inakší, než teraz. Vie o tomže štát nemusel tak úzkostlivo hľadieť na výšku daňového základu občanov než teraz. Vie o tom, že stredná vrstva občianstva, do ktorej sa i majitelia domov počítajú, nebola ešte tak daňovo a existenčne zhumpľovaná ako teraz. Vtedy teda ešte nebola tak aktuálna otázka novelizácie bytového zákona zvlášť keď práve opoziční socialisti stále búrili ľud štvanicami a zaťažovali prácu občianskej koalície, majúcej vtedy len párhlasovú väčšinu. Dnes však sú už iné, žiaľbohu, prabiedne pomery. Máte kolosálnu koaličnú väčšinu. Môžte si odhlasovať hravo, čo chcete. Mali ste tri roky. Mimo šarvátok komunistických ostatná časť opozície vám nerobila starosti. Ba práve ľudová strana, ač je v opozícii, bola tou, čo neraz prizvukovala všadeže ač si koná svoju úlohu opozičného kritika nechce hatiť a mariť také veci, ktoré sú štátu a občianstvu potrebné a osožné. A preto oprávnene odmietame nedomyslenú výčitku pána referenta posl. Langra, prizvukujúc mu: Pane vládny koaličníku, mali ste sa miesto výčitiek ľudovej strane starať radšej o to, že by vážny soc. politický výbor nebol pauzoval za tri roky vášho vladárenia často i dlhé mesiace a bola by sa mohla prejednať i vhodná, časová novelizácia bytového zákona. Za lenivosť, neplodnosť, hriešnu nedbanlivosť vašej česko-nemeckej koalície Slováci nemôžu byť zodpovední. Nás Slovákov by darmo strašil pán zástupca ministerstva soc. pečlivosti, že ak toto bytové provizorium do konca októbra nebude odhlasované, že nastane v tomto obore ex lex. Veď sme my už v nejednej veci pocítili krutosť, svojvôľu a zmätok ex lexu a diktátorských vládnych nariadení.

A preto, že by sme hlasovaním "pro" nezavdali príčinu domnienky pred našou verejnosťou, že hádam dôverujeme terajšej českonemeckej koalícii, preto hlasovania za tento vládny návrh zákona sa nezúčastníme.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku jímž je p. posl. Štětka. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Štětka: Paní a pánové! Používám této příležitosti, abych při jednání o bytových zákonech a jich prodloužení odůvodnil naším klubem podané návrhy na doplnění pořadu poslední schůze sněmovní, které místopředseda posl. sněmovny Stivín podle vlastního výkladu jedn. řádu posl. sněmovny zamítl, aniž dal o nich rozhodnouti sněmovně. (Výkřiky komunistických poslanců.)

To se děje v době, kdy už celé kraje v Československu jsou zachváceny strašnou bídou, kdy dochází k vraždám a sebevraždám z hladu, kdy vedle Podkarpatska a Rudohoří přechází hladomor na Podbrdsko, v době, kdy na 600.000 drobných zemědělců, domkářů, drobných živnostníků propadá katastrofě bankrotu, která je dovršována bezohlednou masovou exekucí drobných poplatníků, v době, kdy nezaměstnanost katastrofálně narůstá, denně nové a nové tisíce dělníků a proletářské inteligence jsou vyhazovány na dlažbu, takže je dnes už 1 milion nezaměstnaných, na 300.000 obmezeně pracujících dva tři dny v týdnu, v době, kdy uhlobaroni a fabrikanti za pomoci státního aparátu zahájili útok na hladové mzdy a platy dělníků, kdy vládnoucí třída včetně socialistických vůdců připravuje nejhanebnější útok na platy státních a veřejných zaměstnanců, pensistů a válečných poškozenců. A v této době dochází k velkému zdražování všech životních potřeb, přes to však vládnoucí třída včetně tak zv. socialistů nemá jiné starosti, než jak rozděliti mocenské postavení a ovládnouti proletářskou třídu, především, jak rozděliti koryta.

Komedie, kterou hrála vládnoucí třída více než tři měsíce s parlamentem, s produktivní péčí o nezaměstnané, s kontrolní a úspornou komisí ve státní správě, s pomocí zemědělcům, dochází ke svému konci.

Všechno to volání měšťáckého a "socialistického" tisku po svolání parlamentu, "po dělnosti parlamentu", všechno to volání "Kde je vláda?" - "Proč nezasedá parlament?" - "Proč se nevyřizují otázky nezaměstnaných?" - "Proč se nejedná o pomoci zemědělcům?" - byl nejsprostší podvod, který měl sloužiti vládnoucí třídě k oklamání drobných zemědělců, nezaměstnaných a celé pracující třídy.

Parlament byl svolán, ne aby jednal o opatřeních, o prostředcích k odvrácení hladu a nezaměstnanosti, o opatřeních a pomoci drobným zemědělcům, nýbrž proto, aby jednalo plánu Preissů, Rotschildů, plánu zvýšeného daňového vyssávání, zvýšení daní, snížení mezd a platů, zhoršení bytové péče, zhoršení sociálního pojištění atd., atd.

Klub komunistických poslanců, opíraje se o požadavky celé pracující třídy, všech nezaměstnaných, velké většiny státních a veřejných zaměstnanců, velké většiny drobných rolníků a domkářů, drobných živnostníků a obchodníků, vesnické i městské chudiny, podal v poslední schůzi sněmovny jako prve schůzi podzimního zasedání parlamentu doplňovací návrh k pořadu schůze, žádaje, aby sněmovna se zabývala: 1. pomocí hladovějícímu obyvatelstvu Podkarpatska, Rudohoří a Podbrdska, 2. zastavením exekucí vedených proti malorolníkům, drobným živnostníkům a obchodníkům, 3. pomocí nezaměstnaným a obmezeně pracujícím, 4. potíráním drahoty, zdražováním všech životních potřeb, a konečně 5. aby vláda prohlásila, že místo snížení platů státních a veřejných zaměstnanců, pensistů a válečných poškozenců zruší dvojí a trojí platy ministrů a poslanců, sníží platy generálů, vysokých byrokratů, odbourá platy církvím, zastaví subvence kapitalistům, odstraní tajné korupční fondy a zvláště fond na zbrojení.

Všechny tyto naše návrhy leží buď v šuplíku předsedů výborů Nár. shromáždění a nejsou projednávány, nebo byly v zárodku potlačeny v iniciativním výboru, hozeny do parlamentního koše, kam jsou házeny bez přečtení všechny žádosti, všechna memoranda a petice pracujících, volajících v bídě a hladu o pomoc.