Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Zápotocký. Dávám mu slovo.

Posl. Zápotocký: Předložený návrh zákona na ochranu měny jest jen jedním článkem serie zákonů, jimiž pokouší se vláda zažehnávati kapitalistickou krisi a zjednati základnu pro další útoky na existenci pracujících vrstev.

Pevná koruna, menší platy a mzdy - takový je plán kapitalistických a vládních kruhů pro příští období. Pod pláštíkem výhodnosti a nutnosti pevné měny budou kapitalisté snižovati mzdy dělníkům a vláda bude osnovati další pikle proti platům státních zřízenců a zaměstnanců. Aby tento plán mohl býti nerušeně prováděn, veden jest útok proti všem organisacím, o nichž je známo, že boj proti kapitalistickým útokům na pracující organisovaly, organisují a i v budoucnosti budou organisovati. Proto vláda sedmi socialistických ministrů, která v parlamentě předkládá kapitalistické sanační zákony, vede současně venku bezohledný útok na organisační posice dělnické třídy, snažíc se je rozvrátiti a oslabiti.

Jedním z těchto útoků je včerejší čin pražského policejního ředitelství, které z rozkazu p. ministra vnitra dr Slávika a z rozkazu koaliční vlády, v níž sedí sedm socialistických ministrů, posílá desítky uniformovaných i neuniformovaných policajtů, aby Ústředně rudých odborů a Ústřední rudé odborové radě v Praze doručili výměr o rozpuštění těchto institucí a zastavení jejich činnosti. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Oč se opírají tyto výměry? Ve výměru, ku př., který mně byl včera doručen, se praví: "Konaným šetřením bylo zjištěno, že jste vedoucím funkcionářem t. zv. Ústředí rudých odborů. Tato korporace nevznikla právně na podkladě zákona o právu spolkovém ze dne 15. listopadu 1867, č. 134 ř. z., neboť podle §u 4 téhož zákona její utvoření nebylo příslušným úřadům předem oznámeno a nebyly její stanovy úřadům předloženy. Tato korporace vyvinuje však činnost spolkovou, jak bylo dostatečně zjištěno z jejích oběžníků a tiskového materiálu.

Z těchto důvodů policejní ředitelství v Praze zastavuje podle §u 28, odst. 2 uvedeného zákona o právu spolkovém činnost Ústředí rudých odborů. Policejní president Dolejš."

Takový výměr o rozpuštění rudých odborů jsem dostal. A jaký je proti tomu fakt? Fakt je, že jsou zde celé desítky ústředen a organisací, které existovaly již celá desetiletí za staré rakouské monarchie. Útvary tyto existovaly a existují podnes jako volné organisace, tvořené na základě shromažďovacího a ne spolkového zákona. Existovaly již v době, kdy platily zákony dodnes platné, aniž bylo proti nim nějak zakročováno.

Fakt je, že některé odborové ústředny svoji organisační formu po válce změnily na formu spolkovou, ale fakt také je, že řada odborových ústředen - nejen rudá odborová ústředna - zachovává i nadále volnou organisační formu podle zákona shromažďovacího. Je to ku př. křesťansko-sociální odborová ústředna a je to také říšská komise německých soc. demokratických organisací, na jejímž sjezdu 1. června referoval p. ministr soc. péče dr Czech.

Kdyby důvody, pro které je rozpuštěna Ústředna rudých odborových organisací, byly skutečnými důvody, vedoucími k rozpuštění, musila by býti zároveň rozpuštěna v Československé republice řada odborových ústředen, odborových rad, komisí a pod. a spousta jiných volných organisací. Na základě důvodů, uváděných ve výměru, který mně byl doručen, musil by pan ministr Slávik rozpustiti také ústředí strany agrární, jehož je sám členem, neboť také tato korporace vyvinuje spolkovou činnost, aniž bylo její utvoření předem hlášeno příslušným úřadům a předloženy stanovy.

Chci se zabývati ještě právní stránkou věci, týkající se přímo odborových organisací a odborových ústředen. Je tu otázka: mohou se jednotlivé odborové svazy, stojící na půdě spolkového zákona, dohodovati o společném postupu a uzavírati dohodu s jinými svazy, aniž by pro tuto dohodu a společný postup vytvářely nový spolek se zvláštními, úředně povolenými stanovami?

To jest otázka, na kterou je potřebí odpověděti. My tvrdíme, že ano, poněvadž právo na takovéto dohodování a sdružování je svazům úředně povolenými stanovami přímo vyhrazeno. Mám zde stanovy řady jednotlivých našich rudých odborových svazů, na př. stanovy Svazu dělnictva kovoprůmyslu v Československé republice, které byly povoleny a schváleny výnosem ministerstva vnitra ze dne 1. července 1929. V čl. 3 těchto stanov se praví: "Spolek má právo vcházeti ve styk s jinými spolky, sledujícími stejný účel, a uzavírati s nimi vzájemnou dohodu." Ve stanovách Průmyslového svazu textilních dělníků v Československé republice se sídlem v Praze, také ministerstvem vnitra povolených, se praví: "Svaz může se dohodnouti za účelem hájení a podporování svazových zájmů podle usnesení sjezdu se spolky, které mají stejné tendence." A tak bych mohl pokračovati: Průmyslový svaz horníků, Průmyslový svaz lučebního dělnictva, Průmyslový svaz sklářského a keramického dělnictva, Průmyslový svaz kožedělníků, Průmyslový svaz stavebního dělnictva, atd. - a všechny tyto rudé odborové svazy, ministerstvem vnitra povolené, mají výslovné právo ve stanovách za účelem vzájemného postupu dohodovati se s ostatními svazy a vytvářeti s nimi společné souručenství. Nikde není řečeno, že k této dohodě potřebují vytvářeti nějaký nový spolek, že k tomuto společnému postupu potřebují zadávati o povolení nových stanov. Tedy zřejmě je zde viděti libovolný persekuční zákrok ministerstva vnitra proti určité odborové organisaci.

Slabiny policejního výměru vyciťuje také koaliční vládní tisk, hlavně tisk stran socialistických. "České slovo" píše dnes o rozpuštění rudých odborových svazů: "Jiná jest ovšem otázka, zdali postup policie, který se jistě nedál bez souhlasu ministerstva vnitra, je formálně správný. Víme, že korporací, existenčně se opírajících o podobnou spolčovací soustavu, jako byla Rudá odborová ústředna, je více. Bylo by účelno, aby byla objasněna skutečná příčina rozpuštění Rudé odborové ústředny. Je to nutné proto, aby ve veřejnosti nebyl šířen názor, že jde opravdu o nějaké persekuční hnutí. Neboť nic není tak nebezpečno v době hospodářské deprese, jako pověsti, že se sahá k mimořádným opatřením proti škodlivým směrům. Věříce, že úřady vydají co nejdříve uspokojující vysvětlení, zdůrazňujeme, že za všech okolností i v tomto případě trváme na tom, aby ve věci byl striktně zachováván zákon."

My známe pravý důvod policejního zákroku proti Ústředně rudých odborů. Prozradilo jej policejní ředitelství ve svém druhém výměru, který byl doručen Pražské odborové komisi, a my nemáme žádnou příčinu tento důvod před "Českým slovem", zvláště pak před dělnickou veřejností zatajovati a skrývati.

Ve výměru, kterým se rozpouští Pražská odborová rada, se uvádějí tytéž důvody jako při Ústředně odborů, ale mimo to se tam praví: "V jednom z oběžníků, vydaném v dubnu tohoto roku, podepsaném Vámi a nadepsaném ťFunkcionářům místních a závodních skupin a frakcím členů Rudých odborů v závodních výborechŤ se vyzývá k systematickému organisování demonstračních projevů pražského dělnictva před závody Velké Prahy na protest proti postupu úřadů u příležitosti poslední hornické stávky." (Slyšte!)

Slyšte, dělníci! K dělníkům mluvíme těmito slovy: Zde uvádí pražské policejní ředitelství a pan ministr vnitra dr Slávik pravý důvod. Na severu stávkovali horníci; rudí odboráři, čeští socialisté, soc. demokraté, neorganisovaní dělníci, hakenkrajcleři, všichni horníci v jednotné bojovné frontě se bránili proti útoku Weinmannů, Petschků a jiných kapitalistických žraloků na své existence. Vláda pomáhala uhlobaronům. Lámala stávku, komandovala vojáky k nakládání uhlí, četníky na ochranu stávkokazectví, zakazovala projevy stávkujících, a do horníků, demonstrujících za své požadavky, bylo stříleno. Ústředí rudých odborů a Pražská odborová komise měly odvahu vyzvati dělnictvo pražských závodů k protestu proti tomuto postupu, a v tom spočívá zločin Rudé odborové ústředny. Kdyby Rudá odborová ústředna a Pražská odborová rada byly pomáhaly Weinmannům a Petschkům proti horníkům, kdyby byly zradily horníky a postavily se na stranu uhlobaronů, jako to učinily reformistické odbory, nemusily míti stanovy, nemusily míti úřední povolení a mohly dále nerušeně existovati.

Rudá odborová ústředna však všemi silami sloužila horníkům. Odborová rada vyzývala k solidaritě se stávkujícími horníky, a to je její zločin. Proto byly tyto instituce rozpuštěny. Tak byla rozpuštěna Mezinárodní dělnická pomoc proto, že podporovala hladovějící chudáky na Podkarpatské Rusi, stávkující horníky v severních Čechách a jinde. Byla rozpuštěna Rudá pomoc, protože podporovala rodiny, oběti buržoasní persekuce, a podle telefonické zprávy, kterou jsem nyní dostal, byl dnes v Mostě rozpuštěn Jednotný výbor horníků, který organisoval a vedl poslední hornickou stávku. To jsou ty důvody. Z toho plyne závěr a poučení pro pracující lid v Československu, že kdo jakýmkoliv způsobem bojuje proti zbídačování pracující třídy v tomto státě, je vinníkem a bude proti němu persekučně zakročováno. Beztrestným bude vždy jen ten, kdo podporuje kapitalistické vykořisťování a útoky proti dělnické třídě. Uvedu pro to další důkazy. Sotva odešli z rudých odborů policajti, kteří nám přinesli visitky p. dr Slávika, objevili se u nás jiní policajti, kteří přinášeli visitky p. dr Meissnera, ministra spravedlnosti.

Co nám vzkázal p. ministr spravedlnosti dr Meissner? Cituji výměr: "Soukromý žalobce Tomáš Baťa podal dne 27. června 1932 návrh, aby se proti neznámému pachateli a Josefu Jaroslavovi zavedlo přípravné vyšetřování pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný nadpisem a obsahem brožurky "Baťa bankrot", a bylo také usnesením vyšetřujícího soudce ze dne 28. června 1932 proti Josefu Jaroslavovi přípravné vyšetřování pro tento trestní čin zavedeno.

Bylo tudíž podle §u 487 tr. ř. návrhu soukromého žalobce trestním oznámením na zabavení brožury pro nadpis "Baťa bankrot" na titulní straně brožury, jakož i na straně 75. téže vyhověti pod podmínkou, že soukromý žalobce složí kauci za možnou škodu obviněnému způsobenou v částce 10.000 Kč v pokladně podepsaného soudu."

Tolik výměr krajského trest. soudu v Praze. Ale co se stalo? Rudá odborová organisace - Průmyslový svaz kožedělníků vydal brožuru o Baťově vykořisťování dělnictva, o jeho metodách ubíjení malých živnostníků. Vydavatelé, kteří znají ochranu, jaké se těší kapitalisté u vlády této republiky, právem se domnívali, že brožura proti kapitalistickému magnátovi, jakým je Baťa, byla by na žádost Bati zkonfiskována. Byla proto brožura od A do Z imunisována řečmi poslanců a senátorů komunistických v parlamentě a v senátě. I nadpis a název té brožury byl imunisován parlamentními řečmi. V odůvodnění, proč tohle činí, uvedli vydavatelé v úvodu, který byl také imunisován: Na straně Bati jako na straně každého velkokapitalisty jsou soudy, policie a četnictvo, kapitalistický tisk, vláda i poslanci. I když se dokáže, že všechna naše tvrzení jsou správná, i když můžeme všechno to, co tato brožura obsahuje, podložiti doklady, nebude Baťa s námi polemisovati. Zbaběle zajde k měšťáckému soudu a dá vydati předběžný zákaz rozšiřování a protáhne proces o 2 až 3 roky. Potom by vyšla věc úplně bezcenná. Toto uváděli vydavatelé na doklad, proč tuto brožuru od A až do Z řečmi poslanců imunisují.

Vydavatelé, jak se ukázalo, měli oprávněné obavy, že by brožura o Baťovi a proti batismu byla zkonfiskována, ale klamali se, když se domnívali, že tím, když budou tyto věci imunisovány v demokratickém parlamentě, zkříží moc Baťových peněz a Baťových tisíců. Baťa složil u soudu 10.000 Kč a brožura byla na jeho přání zkonfiskována bez ohledu na to, že byla v parlamentě a v senátě imunisována.

Baťa je dnes mrtev. Jako odkaz zanechal kapitalistickým vydřiduchům v Československé republice jedno naučení: V republice je možno sebe pravdivější zprávy o kapitalistickém útisku a o vykořisťování potlačiti a dát zkonfiskovati, když kapitalista sáhne do kapsy o obětuje 10.000 Kč. [ ]. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Vláda podává tedy dnes parlamentu návrh zákona na ochranu měny a zároveň rozpuštěním Ústředny rudých odborů naznačuje kapitalistům, že ji ani nenapadá prováděti ochranu dělnických mezd a dělnické existence. Kapitalisté ve všech odvětvích chystají zvýšené útoky na dělníky. Rudé odbory jsou překážkou těmto kapitalistickým útokům proto, že organisují boj dělnictva proti nim. Proto mají býti persekvovány. Nejenom Baťa, celý kapitalistický svět ocitá se v krisi a bankrotuje. Pracující vrstvy mají být přinuceny zaplatit svou bídou útraty tohoto bankrotu a kapitalistické sanace.

Jak dnes vypadá výroba v základních odvětvích těžkého průmyslu? Všimněme si zpráv statistického úřadu o spotřebě uhlí v prvém čtvrtletí jednotlivých let. V prvém čtvrtletí r. 1929 činila spotřeba 7,360.329 tun, r. 1930 6,039.338 tun, r. 1931 5,723.873 tun, r. 1932 5,173.783 tun. Ve výrobě surového železa je tento vývoj: za prvé čtvrtletí r. 1929 386.702 tun, r. 1930 419.385 tun, r. 1931 305.284 tun a r. 1932 140.244 tun. Surové oceli bylo r. 1929 vyrobeno 522.084 tun, r. 1930 546.840 tun, r. 1931 390.287 tun a za prvé čtvrtletí r. 1932 183.588 tun. Prosím, jen proti r. 1931 výroba poklesla o celé 2/3!

Jak vypadá potom situace dělníků v jednotlivých odvětvích? Jak vypadá situace horníků? Uhlobaroni udržují své zisky a bída hornických rodin stoupá. Na Ostravsku 18.000 horníků měsíčně zahálí. 18.000 horníků jeden měsíc pracuje a druhý zahálí, a pak zase obráceně. Podle pražského paktu, který byl uzavřen, se slibovalo horníkům, když budou posíláni na dovolenou, že budou pracovati nejméně 5 až 6 směn v týdnu. A co je nyní faktem? Horníci na Ostravsku jeden měsíc zahálejí a druhý pracují 5 až 6 směn za 14 dní? Když horníci přicházejí k výplatě, dostávají místo výplaty vyúčtování, ve kterém jim uhlobaroni oznamují, že jsou ještě správě závodů dlužni, že celý jejich výdělek se zúčtoval na příspěvky bratrské pokladně, na různé jiné příspěvky a pod. Nemocní horníci, když upadnou do nemoci, berou dnes 6 až 8 Kč denně podpory, dříve brali 28 až 30 Kč. Takový je dnes stav horníků na Moravskoostravsku. (Výkřiky komunistických poslanců.) Na Mostecku zavádějí dnes kapitalisté 2 směny v týdnu. Proč k tomu sahají kapitalisté a uhlobaroni? Protože pražský pakt dal uhlobaronům právo, když se bude na šachtách pracovati jen dva dny v týdnu, že mají právo hromadně horníky propouštěti. Tento pasus byl přímo vložen do pražského ujednání na návrh sekretáře Unie pana posl. Pohla. Tento protlačoval zmíněný návrh, ten sjednával pro uhlobarony tuto platformu nového útoku na existence severočeských horníků.

Na Nýřansku bylo provedeno snížení mezd horníků a přikročuje se tam k hromadnému propouštění. Horníci jsou hladoví a pobouřeni. Poučení z minulých bojů vyvolává velké sympatie k rudým odborovým organisacím. A proto ta persekuce proti Rudým odborům. Jako u horníků vypadá také situace i v druhých odvětvích, u kovodělníků. Propouští se na Kladně v Poldině Huti a Pražské železářské společnosti, propouští se v pražských strojírnách, v Českomoravské, v Kolbence a pod., propouští Škodovka v Plzni, která propustila přes 5000 dělníků, propouští se ve Vítkovicích, kde má býti propuštěno 5000 kovodělníků atd.

V textilním průmyslu, kde již krise panuje několik roků a kde stav textilního dělnictva je přímo zoufalý, ve východních Čechách zakončuje se právě dnes nový pakt reformistických organisací s textilními barony, který znamená nový útok na existenci textilních dělníků, který znamená snížení platů textilních dělníků asi o 4%. A za tímto útokem, který je prováděn ve východních Čechách, jdou i ostatní oblasti textilního průmyslu, severní Čechy, západní Čechy a pod. A stejně taková je situace ve všech odvětvích průmyslu. Všude mezi dělnictvem nezměrná bída, všude se množí útoky zaměstnavatelů proti dělníkům a situace nezaměstnaného dělnictva je ještě horší. Gentský systém krachuje a bankrotuje. To doznávají již všichni ti, kteří gentský systém obhajovali. Na účet koho má býti léčen zase bankrot gentského systému? Na účet dělníků a na účet členů odborových organisací.

Loňského roku jsme se zabývali v parlamentě persekučními zákroky proti Rudým odborům, které vedlo ministerstvo soc. péče proto, že Rudé odbory zatěžují svoje členy zvláštními poplatky v důsledku toho, aby sehnaly potřebné peníze na vyplácení podpor v nezaměstnání. Vytýkalo se, že Rudé odbory nevyplácejí plnou organisační podporu a že srážejí z této organisační podpory sanační příspěvky. To vytýkaly hlavně reformistické organisace. A na čem se usnesl sjezd kovodělníků, jehož předsedou je p. posl. Hampl? Že bude srážeti nezaměstnaným členům z organisačních podpor sanační příspěvky ve prospěch fondu nezaměstnaných. Učinil to také Svaz lučebníků i nár.-demokratické odborové sdružení, které zavádí sanační příspěvky a strhuje je nezaměstnaným z organisačních podpor a činí to řada odborových organisací, které jsou dnešní nezaměstnaností postiženy a jejichž finance se ocitly v důsledku vyplácení podpor v nezaměstnanosti v bankrotu. (Posl. Dubický: Vy jste se také dohodli s p. ministrem Czechem!) O čem jsme se dohodli? (Posl. Dubický: O příspěvcích na vaše odborové organisace podle zásad gentského systému!) Dostáváme státní příspěvek k podporám v nezaměstnání. (Posl. Dubický: Nejdříve vám byl odepřen na základě zjištěných nesprávností, pak jste se dohodli, a je vám poukazován klidně jako každému jinému!) O ničem jsme se nedohodli, my jsme reklamovali pro naše členy odborových organisací, postižené nezaměstnaností, stejné právo jako má každý jiný člen odborové organisace. (Posl. Dubický: Psali jste o velikém úspěchu po této stránce!) Ano, my jsme vymohli svým členům, že ministerstvo soc. péče tento persekuční útok proti rudým odborovým organisacím odvolalo. (Posl. Dubický: Tedy to nebyl zásah správný?) Nebyl. My tvrdíme, že nebyl. My nevoláme také, aby ministerstvo soc. péče zastavilo státní příspěvek k podporám v nezaměstnání těm organisacím, které tuto věc, pro kterou jsme byli persekvováni, dnes dělají. My říkáme: Vláda a kapitalisté jsou povinni vypláceti podpory v nezaměstnání. (Posl. Dubický: Vy se musíte říditi podle zákona o gentském systému v tomto státě!) My se jím řídíme a říkáme: Máme právo předpisovati svým členům zvláštní příspěvky, ale my bojujeme proti gentskému systému, poněvadž je zabijákem pro nezaměstnané dělníky. Nezaměstnaní dělníci nemají sami platiti příspěvek na podporu pro nezaměstnané, nezaměstnaní dělníci svoje nezaměstnání nezavinili, byli připraveni do nezaměstnání dnešní vládnoucí kapitalistickou společností a proto mají plné právo žádati, když jim tato společnost nemůže dáti práci, aby jim dala prostředky k životu, aby mohli býti živi a nemusili zmírati hladem. (Posl. Dubický: To je stanovisko vaše, ale já mluvím o zákoně! - Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Textilní odborové svazy, kde je situace v nezaměstnání přímo katastrofální, měly nedávno konferenci, na které přímo ohlašují bankrot svých financí a žádají vládu, aby je sanovala, neboť jinak tyto textilní organisace prý nebudou moci podporu v nezaměstnání dále vypláceti. Taková je situace.

A teď něco zajímavého. Dnešní večerní "Telegraf", tedy orgán českých socialistů, vrací se k rozpuštění rudých odborů a píše: "Rozpuštěné ústředí rudých odborů, byť se stalo i z formálních důvodů, je stejně problematické. Všechno odborové hnutí trpí v současných dnech přímo hrozně krisí. Reservní fondy jsou naprosto vyčerpány, odborové svazy vydaly na podporu svých nezaměstnaných členů veškeré své kapitály a nastává jim nyní těžká starost, co bude dále. Komunistickým odborům se přirozeně nevedlo jinak. Z této starosti budou nyní komunisté osvobozeni, protože se budou, byť neprávem, vymlouvati na persekuci, o níž se ve skutečnosti nedá zhola mluviti.

Ptáme se přímo: Není to opět záhadný tah proti socialistům? Tah těch, kteří potřebují silné komunisty, aby oslabili nenáviděné socialisty?"

Tedy čeští socialisté v "Telegrafu" tak jako p. posl. Dubický nás obviňuje, že jsme se dohodli s p. ministrem Czechem, nás obviňují, že jsme se dohodli s p. ministrem Slávikem. Patrně jsme si to sjednali s p. ministrem Slávikem, aby nám ty policajty tam poslal a nás rozpustil. (Posl. Dubický: O té dohodě s p. ministrem Czechem jsem se dověděl až z "Rudého práva"! - Posl. Mikuláš: Kdyby nebylo hlouposti úřadů, tak byste neexistovali, vždyť z toho žijete!) Ale, pánové, vy máte sedm socialistických ministrů ve vládě. [ ]. My za to nemůžeme, my jenom konstatujeme, že vaši ministři tam sedí a že s jejich souhlasem se to děje, a poukazujeme na to, co vy o tom v novinách potom píšete. Nejde o pomoc komunistům, nýbrž o útok na dělnickou třídu. Aby se zakryl útok na existenci pracovní třídy dělnické a dělnického práva, obrací se pozornost dělníků a pracujících lidí na všechny věci, hlavně na nacionální pole. Pořádají se nacionální parády, i nacionální štvanice. Německé filmy, sokolský slet, (Hlasy: Nechte sokolský slet na pokoji! - Výkřiky.) Duchcov a Turin. To všechno jsou věci, na které se obrací pozornost veřejnosti a pracujících vrstev. A my říkáme dělníkům: Dělníci nenechte se oklamati! Pro útoky italských fašistů na české footbalisty burcuje se dnes celý národ. Ale zároveň se za vlády t. zv. demokracie nastolují fašistické persekuční metody proti dělnickým odborovým organisacím. (Výkřiky posl. Bazaly. - Výkřiky posl. Tylla a Hadka.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Žádám pana posl. Tylla o klid.

Posl. Zápotocký (pokračuje): Jestliže se dnes hovoří o ochraně měny, hovoří se o ní jedině proto, jak jsem již řekl, aby se mohlo více útočiti na mzdy a aby se mohlo při tom ještě dále na účet širokých vrstev poplatnictva rozhazovati a nehospodárně hospodařiti. Faktem je, že táž vláda, která dnes stále přichází k širokým vrstvám obyvatelstva s novými daněmi, s novým zatížením, staví současně, jak samy koaliční listy prohlašují, za stamiliony representační paláce ministerské, ve kterých zřizuje z peněz z poplatnictva těžce vydřených za statisíce mramorové lázně, basény a fontány pro ministerské paničky. Ministr Slávik mluví o ochraně zákona a republiky a rozpouští v zájmu republiky rudé odborové organisace a při tom rajtuje s celou rodinou na erárních koních a policajti ze státních peněz placení dělají paní ministrové štolby. Takové je pozadí všech těch věcí, takové je pozadí všech těch štvanic! Reformističtí vůdcové hovoří dnes k dělníkům o jednotě odborových organisací a jejich ministři ve vládě podporují buržoasii a kapitalisty v persekučních útocích proti třídně bojovné části dělnického hnutí. Dělníci musejí si býti vědomi, že odborové sjednocení pod patronancí reformistických vůdců znamená zbabělou kapitulaci dělnické třídy před kapitalismem. Dělnická třída potřebuje třídní bojovné jednoty a revoluční bojovné fronty. Rudá odborová ústředna snažila se při každém útoku na dělnictvo, v každém hospodářském boji, při každé stávce tuto bojovnou jednotu organisovati. Rudá odborová ústředna dávala se vždy a plně do služeb dělnické třídy v boji proti kapitalismu. Aby dělnická třída byla zbavena této opory a možnosti odporu proti chystaným útokům kapitalistů, proto je zahajován persekuční útok proti rudým odborům, proto je rozpuštěna rudá odborová centrála. Proto útok proti rudým odborům je útokem na zájmy celé dělnické třídy.

Je nutno, aby celá dělnická třída vystoupila jednotně na ochranu svých koaličních práv a svobod. Vyzýváme proto všechny dělníky: Organisujte na všech závodech a ve všech místech protestní projevy proti útokům na bojovné dělnické organisace! Protestujte proti rozpuštění ústředny rudých odborů, pražské odborové rady a výboru jednoty hornické v Mostě! Nedejte si vzíti právo na projevy solidarity se svými bojujícími druhy! V továrnách, v dílnách i na šachtách zdvihněte hlas svého protestu! Uspořádejte projevy i demonstrační stávky! Dělníci v Inwaldově sklárně v Praze už dnes stávku uspořádali. Neorganisovaní dělníci, posilujte rudé odborové svazy! Vstupujte do rudých odborů!

Reformističtí i ostatní dělníci, vytvářejte přes zákazy svých vůdců na závodech a v místech bojovné souručenství s rudými odboráři! Organisujte dále spolu s rudými odbory hospodářské boje i stávky na ochranu své existence! Nezaměstnaní i zaměstnaní dělníci, bojujte za podporu pro všechny nezaměstnané a odstranění bankrotujícího gentského systému!

V odpověď na persekuční tažení proti rudým odborům, všichni dělníci bez rozdílu politického přesvědčení, povstaňte v jednotné bojovné frontě proti reformistické politice třídní kapitulace a zrady, proti fašismu a kapitalismu, za vítězství třídní, nekompromisní dělnické politiky, za vítězství proletariátu! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Hruška. Dávám mu slovo.

Posl. Hruška: Buržoasii v tomto státě donutila k tomuto zákonu nebývalá hloubka finanční krise. Československo bylo postiženo finanční krisí již hned loni, po pádu Kreditanstaltu a rozšířením krise na celou střední Evropu bylo jí stále více zachvacováno.

Již zpráva Národní banky za r. 1931 musila konstatovati stálý odliv kapitálu ve formě vracení dlouhodobých dluhů, odtahování peněz z Československa zahraničními věřiteli a vlastními kapitalisty. Zpráva Národní banky za r. 1931 konstatovala, že po dobu od června do prosince byly nepřetržitě odtahovány kapitály z Československa.

Vklady ciziny v cizích měnách u obchodních bank činily v absolutních číslicích: koncem dubna 1931 1.569.10 mil. Kč, koncem prosince 1931 961.68 mil. Kč. Naproti tomu vklady čsl. bank v cizích měnách v cizině činily: koncem dubna 1931 2.348.28 mil. Kč, koncem prosince 1931 964.48 mil. Kč. V důsledku tohoto stálého odlivu kapitálů ze země klesala nepřetržitě zásoba zlatých devis u Národní banky. Za rok 1931 klesla s 2.447.2 mil. Kč na 1.059.9 mil. Kč, t. j. o 1.387 mil. Kč. Již z uvedených dvou dat plyne kapitálová ztráta do ciziny (1.387 plus 776) převyšující 2 miliardy Kč za rok 1931.

Situace jednotlivých bank se rychle zhoršovala. Přes těsné spojení velkobank s Národní bankou a státní pokladnou musily banky v letních a podzimních měsících propláceti tak ohromné splátky do ciziny, že na podzim musilo dojíti v tiché shodě na některé banky (Union a Escompt), z kterých vkladatelé stále vybírali svoje vklady. Na podzim r. 1931, kdy se nejvíce mluvilo o "ostrovu klidu a pořádku", unikly banky čsl. jen tak tak krachu, podobnému německému.

Po celou dobu trvání hospodářské krise, zvláště vypuknutím krise finanční, trvá odtahování čsl. kapitálu do ciziny nejen v důsledku proplacení dluhů, nýbrž t. zv. útěk čsl. kapitálu. Čsl. kapitalisté, kteří doma mluvili o klidu a pořádku, o pevné Kč atd., stále převáděli své kapitály do ciziny, do Švýcarska a Francie. Tehdy, r. 1931 by bylo nutno vydati zákon navrhovaný dnes. Tehdy byla kapitalistům ponechána úplná volnost manipulace, tehdy převedli kapitalisté miliardové jmění do ciziny, stejně jako v Německu a j. státech byli malí, nejchudší vkladatelé vydáni na pospas finančnímu bankrotu, kdežto velkokapitalisté klidně ukládali své miliony mimo "ostrov klidu a pořádku".

R. 1932 se finanční krise stále zostřovala. Zhoršovala se nepřetržitě 1. situace bank, 2. zahraniční obchod, 3. situace státních financí, 4. situace Národní banky. K bankovnímu krachu větších rozměrű dosud v Československu nedošlo, i když jsme měli řadu krachů podniků menších. Proč?