Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. dr Kalašovi.

Zpravodaj posl. dr Kalaš: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednal osnovu i s doplňky výboru živn.-obchodního. Rozpočtový výbor je si plně vědom, že jde o novou spotřební daň, kterou jistě všichni nemile neseme, která však, bohužel, jest odůvodněna státní nezbytností a potřebou peněz, jichž se státní pokladně nedostává. Předpokládá se, že při výrobě asi 113.000 q droždí ročně vynese daň 56 mil. Kč.

Rozpočtový výbor připojil se také ke změnám, které doporučil pan zpravodaj jménem výboru živn.-obchodního.

Jako zpravodaj výboru rozpočtového doporučuji, aby osnova byla posl. sněmovnou schválena i se změnami provedenými ve výboru živn.-obchodním. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni řečníci. Zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva lhůtu řečnickou 50 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. dr Keibl, Eckert, Kurťak, Štětka, Simm, Hadek, Krebs a K. Procházka; na straně "pro" pp. posl. Knirsch a Krumpe.

Dávám slovo p. posl. dr Keiblovi.

Posl. dr Keibl (německy): Vážené dámy a pánové! Než se budu zabývati návrhem zákona, který jest na pořadu schůze, považuji za svou povinnost promluviti o smutných událostech, které se minulé soboty a neděle staly na duchcovské župní slavnosti turnéřské župy severozápadních Čech.

Slavnost byla zahájena v sobotu večer pochodňovým průvodem německých turnéřů a turnéřek z místa slavnosti přes náměstí a zase zpět. Účastnilo se ho asi 1000 turnéřů a 400 turnéřek. Již za průvodu bylo zjištěno, že ulice byly oživeny množstvím pochybných postav, chlapců a žen a že se tyto postavy seskupovaly ve větší a menší skupiny. Pronášely také potupné výkřiky. Jedna z těchto skupin volala několikráte "Heil Hitler". Ale podle výslovnosti každý poznal, že to volali Češi. Když se průvod pohyboval zpět k místu slavnosti, byl jeho konec blíže městského biografu přepaden. Neosvětlený, hustě Čechy obsazený automobil najel náhle v plné jízdě zezadu do pochodujících turnérů a zatlačil je na úzký chodník, hustě Čechy obsazený.

To bylo znamením ke všeobecnému útoku. Útočníci vyskočili z automobilu a hned počali do turnérů tlouci noži a jinými předměty, zatím co se z oken okolních domů a také z řad diváků sesypalo na turnéry krupobití kamení a předmětů, kterými se dá házeti, květináčů atd. České útočné oddíly pokusily se ze sousedních bočných ulic proraziti a rozbíti turnéřský průvod. Vytrhli turnérům z rukou pochodně a zapálili jimi připravené benzinové kalužiny, které byly na ulicích rozlity, takže všude uzavíraly cestu vysoko planoucí plameny.

Výsledkem surových útoků bylo za několik minut 17 zraněných turnéřů, z nichž 2 těžce. Turnéřské dívky byly rváči zpolíčkovány a pošlapány. Četnictvo, které ve dne vyvíjelo velkou činnost, aby zabránilo, aby domy nebyly okrášleny prapory nedovolených barev, nedalo se za celého pochodňového průvodu na ulicích viděti, a ani při přepadení nezakročilo, ačkoliv se místy již předem pokoušeli jednotlivým turnéřům vytrhnouti pochodně.

Když jistý turnéř zachytil rváče ozbrojeného nožem a odevzdal ho četníkovi, odvedl ho četník do průjezdu a nechal ho bez překážky odejíti. Zatím co se při každém shluknutí zatýkají tucty lidí, podařilo se zde četnictvu chytiti jen jednoho. Zatím co jinak pušky četníků hned spouštějí, když vyletí první kámen, shýbali se tentokrát tak obratně pod krupobitím kamení, že kamení dopadalo na turnéry za nimi pochodující.

Jak nutné bylo opatření, které učinilo vedení slavnosti, ukázalo se brzy. Dvakrát se pokusili čeští útočníci vniknouti na místo slavnosti. Hned jak se dověděli o přepadení, odebrali se posl. Knirsch a starosta Hartig na četnickou stanici a k okresnímu úřadu a žádali o zakročení četnictva. Na cestě tam čeští útočníci poznali deputaci, obklopili ji a hanobili. Četnická stráž, která byla blízko, odmítla zakročiti, ačkoliv ji oba páni o to žádali, a dovolávala se toho, že není věcí četnictva zakročovati při tak bezvýznamných výtržnostech. (Posl. Horpynka [německy]: Jaký pán, takový krám! Jaký je ministr vnitra, takové je četnictvo! - Různé výkřiky.)

Když pak se četnictvo konečně dostavilo na místo slavnosti, nevyčistilo snad ústící tam ulice od oblehatelů, nýbrž přikročilo k turnéřům u vchodu stojícím, odebralo jim hole, které měli v rukou, a odevzdalo je Čechům v občanském oděvu, kteří spokojeně se svou kořistí utekli. (Výkřiky posl. dr Hassolda.) Četník, který provedl tento umělecký kousek, výslovně přiznal kol. Knirschovi, že vůbec nezná lidi, jimž hole odevzdal.

Dále se musili legitimovati všichni turnéři, které četníci přistihli s holemi v rukou. Mezitím táhli čeští výtržníci povykujíce a zpívajíce národní písně ulicemi města a strhávali prapory a věnce s ozdobených domů, ba dokonce vnikli do jednotlivých bytů a žádali, aby byly sňaty prapory, na které nemohli dosáhnouti. Až do pozdních nočních hodin byli turnéři na místě slavnosti přímo obléháni a nemohli se odebrati ani do svých bytů ve městě ani na nádraží, aby se nevydali v nebezpečí, že budou přepadeni Čechy. I příští neděli došlo na četných místech ke srážkám. Tak již ráno, když se hudba ubírala na místo slavnosti, aby tam zahrála budíčka, byla na cestě tam přepadena školníkem české školy, který se z nenadání a ještě velmi nedostatečně oblečen vrhl na velký buben a špičatým předmětem probodl nevinnou kůži, a pak stejně rychle zase zmizel po vykonaném prvním hrdinském činu. (Posl. Krebs [německy]: To byl tedy český státní zaměstnanec!) Ano, český státní zaměstnanec, školník z české školy. (Výkřiky posl. dr Hassolda.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Hluk. - Německé výkřiky: Kde je ministr vnitra?)

Prosím o klid! (Výkřiky posl. dr Hassolda. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid! (Německé výkřiky: Pořádek měli jste udržovati v Duchcově! - Výkřiky posl. Krebse. - Předseda zvoní.)

Prosím pana řečníka, aby pokračoval.

Posl. dr Keibl (pokračuje): V neděli dopoledne odebrala se deputace pořadatelů slavnosti se starostou Hartigem, kol. Knirschem a mnou na okresní úřad. Došli jsme až na náměstí. Tam nás obklopila křičící tlupa výrostků a chtěla nám uzavříti cestu. Na starostu Hartiga plivali. Četníci, kteří byli na náměstí, nečinně ke všemu přihlíželi. Okr. hejtman slíbil nám ovšem všemožnou ochranu. Ale ukázalo se, že jeho prostředky k tomu naprosto nepostačovaly, zvláště že jsme dostali určitou zprávu, že se luza z okolních vesnic mobilisuje a zamýšlí útočiti. Proto se pořadatelé slavnosti s těžkým srdcem rozhodli vynechati slavnostní průvod a slavnost tak urychliti, aby se skončila v prvních večerních hodinách. Jen v semknutých útvarech mohli turnéři dojíti na nádraží uzavřenými ulicemi, které byly naplněny divoce hledícím a rozčileným českým lidem. Hůře bylo s těmi, kdož se na kole chtěli dostati do nejbližšího okolí. Odchod turnéřů do Háje a do Horního Litvínova v neděli večer byl provázen novými srážkami s demonstranty. Podél teplické silnice postavili se demonstranti napravo a nalevo v polích, hanobili turnéry jdoucí kolem pod ochranou četníků a nadávali jim a konečně na několika místech na ně útočili. Pršelo kamení, které většinou zasáhlo turnéry [ ]. Několik turnéřů bylo raněno, mezi nimi dva tak těžce, že musili býti dodáni do nemocnice k ošetřování. Jakmile se turnéři postavili před turnéřky, chtějíce je chrániti a pokusili se energicky se brániti útokům, vyzývali je četníci, aby dali pokoj, šli dále a neprovokovali. (Výkřiky: Fuj!) Konečně se průvod, tlačený stále větším množstvím lidu, úplně roztrhl a turnéři chráníce turnéřky spěchali do svých domovů, aniž četníci přispěli k jejich bezpečnosti. Ženy z davu trhaly turnéřkám stuhy z jejich čestných věnců, neboť prý byly provokovány starými červenobílými turnéřskými barvami. Turnéři byli pronásledováni až do Horního Litvínova.

Pro nás z toho vyplývá toto: Nejprve četníci nejen že úplně selhali, [ ]. Neučinili nic na jejich ochranu, hleděli jen, aby sami zůstali bez pohromy. (Výkřiky.) To jest zbabělost. Když četníci v neděli odpoledne v městě Duchcově aspoň poněkud konali svou povinnost, činili to zřejmě jen proto, že jejich důstojníci a političtí úředníci je nespouštěli s očí a že naše návštěva u okres. hejtmana byla docela výmluvná. Ale tam, kde byli ponecháni sami sobě, v sobotu a v neděli dopoledne a mimo město Duchcov, tu ukázali svou pravou tvář, tu se chovali proti své povinnosti, [ ]. Ani mi nenapadá, abych od vlády něco žádal nebo si stěžoval, mně a nám Němcům stačí toto konstatování. Vždyť přece všichni víme, že každé naše slovo bylo by proneseno marně. Ale československé vojsko může si skutečně blahopřáti k takovému svému oddílu. Chování četníků v Duchcově vrhá svůj stín i na ně, i před cizinou.

Dále se musíme zabývati otázkou: Kdo stál za luzou? České strany duchcovské byly rovněž v neděli dopoledne u okres. hejtmana a prohlásily, že nemají co dělati s výtržnostmi, že to byli komunisté. A tak zněla i úřední zpráva. V neděli jsem viděl zástupy a hned mi napadlo, že máme co dělati se spodinou lidu, s lidmi, kteří jsou mimo každou organisaci a kteří se všeobecně označují jako chátra. Tito lidé jsou všeho schopni, ovšem když se jim za to zaplatí. Když nyní čteme v "Rudém večerníku", že někteří zvlášť známí čeští rváči byli najati k útoku na německé turnéry, že se za každou ukořistěnou hakenkrajclerskou vlajku nabízelo 30 Kč a 30 egyptských cigaret (Německé výkřiky: To je ostuda), že na rozích ulic byli postaveni lidé, kteří měli vykřikovati komunistická hesla a volati "Heil Hitler" a skutečně také vykřikovali, ještě než došel k nim pochodňový průvod, když bylo zjištěno, že luzu vedli lidé, které po jejich vyšívaných černých košilích bylo lze poznati jako české fašisty, a když se konečně dovídáme, že jediný, koho četnictvo zatklo, byl známý vládní špehoun, máme již stopu, kde máme hledati původce tohoto nejnovějšího zločinu. Ale pravou stopu najdeme, když vezmeme do rukou zprávy českých časopisů. To jest již úplné demaskování. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Neexistuje sebe blbější lež, která by nebyla předložena žasnoucí české veřejnosti. Samozřejmě jen němečtí turnéři podráždili českou holubičí povahu. Ba blouzní se dokonce, že turnéři neurvale přepadli nevinné duchcovské Čechy. Při tom se české přepadení dlouho připravovalo.

Konstatuji: Slavnostní průvod v neděli odpoledne se vůbec nekonal; pochodňový průvod v sobotu večer šel beze všech praporů za úplné tmy ulicemi, jsa vzdálen asi 15 m od Havlíčkova pomníku. Při tom zpráva českých časopisů, že při pochodu nesl státní vlajku ve městě známý blbec, že Havlíčkův pomník byl popliván a jiné věci jsou jen vědomou, docela sprostou a hanebnou lží. Vyzývavé výkřiky volala sama zaplacená česká luza.

Ale podívejme se přece na české časopisy samy. Především jest to boulevardní tisk záhadného poctivce Stříbrného, pak následují "Národ", "Národní listy", "Národní politika", "České slovo", "Polední list" a "A-Zet", za nímž stojí pan ministr dr Beneš, a "Venkov", za nímž stojí pan předseda vlády. [ ]. Tam sedí vinníci. A kdybychom ještě pochybovali, poučuje nás místo z "Poledního listu". Tam se praví: "Češi ve zněmčeném území velmi dobře vědí, že se zde národní zájem kryje se zájmem státu. Proto se duchcovští Češi přihlásili a jednali v plné důvěře, že hájí jak národního, tak i státního zájmu. Není důvodu, aby se tento národní ráz zastíral a vina svalovala na komunisty." V Duchcově tedy promluvili Češi. To si jednou řádně zapamatujeme. V Duchcově promluvili totiž všichni Češi. [ ]. (Výkřiky posl. dr Hanreicha.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Volám pana posl. dr Hanreicha k pořádku.

Posl. dr Keibl (pokračuje): [ ]: Pohlížíme zde do propasti plné nenávisti. Jaká vášnivá nenávist musila naplňovati toho, kdo dovedl jistému turnérovi skrze turnéřský kabátec a košili prokousnouti svaly na paži! Jaká musila býti duše žen, které z průvodu vytrhávaly malá turnéřská děvčátka, škrtily je a tloukly!

My Němci v tomto státě odvykli jsme si již si stěžovati. Ale připomínáme si v této souvislosti prováděné domovní prohlídky, zatčení tajemníka Wernera v Krnově, Josefa Schwarze a důchodního Müllera, odsouzení prvního z nich, žalářování 150 mladíků z Lidového sportu, zákaz turnéřských pochodů, stále znovu [ ], zákazy cizozemských, zvláště říšskoněmeckých řečníků na nár. socialistických schůzích, zákazy z poslední doby schůzí lidu nár. socialistů a nikoliv naposled zákaz sudetsko-německého zpěváckého hesla. (Výkřiky posl. dr Hassolda.) Připomínáme si trýznění našeho národního německého tisku, [ ]. Stříbrný štve dále. Toto štvaní může býti znamením k pogromům na Němce a Židy v tomto městě. [ ]. Pravím to zde, aby se vláda nemohla vymlouvati, že neví o ničem. Činím vládu odpovědnu za všechno, co vznikne ze štvanice Stříbrného, [ ].

Budiž mi dovolena v této souvislosti jen ještě jedna otázka. Nedotýkají-li se tyto poměry, které přece nejsou nové, německých vládních stran vůbec? Nehodí se právě duchcovské události, jimiž se zase jednou projevila nenávist Čechů, podivuhodně jako ilustrace ke Spinově řeči v Uničově? Troufá si pan Spina a s ním i Svaz zemědělců ještě dnes kázati nám Němcům, abychom se mírnili a drželi zpátky, aby Češi nebyli drážděni? V jednom s panem Spinou souhlasím: Češi a pan dr Beneš vidí se vzrůstající nespokojeností, že venku v Německé říši pokračuje pohyb napravo a že se zřejmě připravuje i národní obrození Německa. Vědí velmi dobře, že to pro ně může příště býti velmi nepříjemné po více než jedné stránce. [ ]. My členové německé národní strany vyvozujeme z toho však jiný úsudek: Vítáme, že se tam venku počínají věci obraceti. [ ], rádi a s pýchou podrobujeme se nynějšímu mučednictví. Když Svaz zemědělců s panem Spinou nemají zájmu na zesílení německého národa a Německé říše, když jim spolužití rozežralo již zbytek páteře, pak ať to řeknou otevřeně a upřímně a neukazují stále politickou Janusovu tvář. Což se Svaz zemědělců skutečně domnívá, že dnes po těchto událostech, když jest pravděpodobné, že bude zrušena německá brněnská technika, že po neustálém trýznění, které zde v tomto státě musíme snášeti, stačí podati vládě naléhavou interpelaci, v časopise "Landpost" uveřejniti krásný úvodník a tím že učinil zadost všem svým závazkům jako německé strany? Domnívá se ostatně, že může dále zůstati ve vládě a že může hroziti vystoupením jen tehdy, když nebudou řádně hájeny agrárnické zájmy? Heslo "Vše pro obchod" má v občanském životě své oprávnění, ale přeneseno do politiky, vede ke mravnímu zbahnění. Nechce-li Svaz zemědělců, aby byl vhozen do jednoho hrnce se všemi keťasy a nesvědomitými kořistníky dnešní doby, pak ať jsou pro něj duchcovské události podnětem, aby jednou prozkoumal své stanovisko v sudetskoněmecké politice a tázal se, může-li před dějinami a příštími pokoleními nésti odpovědnost, že český státní systém, [ ], ještě dále a přes to všechno podporoval a udržoval.

Podali jsme návrh, v němž žádáme, aby se pan ministr vnitra ihned dostavil do sněmovny, podal zprávu o duchcovských událostech a aby se o této zprávě ihned zahájila rozprava.

Působí to na mne přímo jako nová groteska, když za vylíčených poměrů stát návrhem, který jest na pořadu schůze, žádá i od nás Němců zvýšených daní, [ ]. Panu ministrovi financí prý letos chybí 1700 milionů Kč. Ty chce sehnati řadou nových daní. Pochybujeme především, že by skutečný schodek mohl býti tak vysoký. Po zvýšení četných daní a zvláště po zvýšení cen tabáku r. 1932 zůstaly státní příjmy na výši v rozpočtu uvedené. Mimo to měl stát mimořádný příjem 700 milionů Kč z francouzské půjčky. Výdaje klesly a klesnou ještě více o 100 milionů Kč věcnými úsporami, o 230 milionů Kč tím, že nebudou placeny politické dluhy (Hooverovo moratorium), o 100 milionů Kč tím, že se nezaplatí Národní bance splátka na státovkový dluh (zisk ze zákona o drobných penězích), a o další částky tím, že se neprovedou usnesené investice. Nač tedy peníze? Za zavřenými dveřmi prý ministr financí podle "Lidových novin" doznal, že bylo vydáno 1700 milionů Kč v rozpočtu nepředvídaných. Částí z toho jest schodek železnic, jsou to zvýšené výdaje na nezaměstnané. Ale to dělá asi jen polovici uvedené částky. Kam se poděla ostatní sta milionů? Ministr financí bude musiti otevřeně prohlásiti, které průmyslové společnosti sanoval zálohami a zárukami, bude musiti prohlásiti, u kterých bank učinil nové přepjaté vklady, bude musiti prohlásiti, kolik dluží poštovní spořitelně, která za ministra financí Trapla z bývalého nejlikvidnějšího ústavu, který dával peníze na denní výpověď, stala se ústavem, který přijal velmi vysoké bankovní vklady, bude musiti vysvětliti, proč Národní banka vykázala z francouzské půjčky o 100 milionů franků méně, než půjčka skutečně činila, bude musiti dále promluviti o situaci silničního fondu, který prý má zaplatiti 230 milionů Kč závazků, zkrátka bude musiti vysvětliti vše, co se stalo bez parlamentu. Nelze od obyvatelstva požadovati, aby platilo, a zamlčovati mu, nač má platiti.

Státní úředníci nedostanou letos vánoční remunerace a pravděpodobně přese všechno popírání ztratí čtvrtinu svých platů a pensí. Člověk by si myslil, že to musí stačiti. Ostatně jest ještě dosti příležitostí, kde by ministr financí mohl šetřiti. Jest to především předsednictvo ministerské rady. Z 20 1/2 milionu Kč, které spotřebuje ročně, mohla by se uspořiti aspoň polovice, neboť Německá říše u svého říšského kancléřství vystačí s 9 1/2 milionu Kč. Zcela zbytečnou zdá se nám i položka 12 milionů Kč na nepředvídané výdaje, 1/2 milionu Kč na slavnosti a cesty, 3 1/2 milionu Kč na informační službu, 1/2 milionu Kč na honoráře a subvence. Jen zde bylo by lze beze všeho ušetřiti 20-25 milionů Kč. U ministerstva zahraničních věcí, které nyní pohlcuje 155 1/2 milionu Kč ročně, mohlo by se pohodlně ušetřiti: U čtyř propagačních fondů úhrnem 25 mil. Kč, dále 3˙3 mil. Kč jako výdaje na ruské vystěhovalce, 1.5 mil. Kč na slovanský a ruský archiv, 0.8 mil. Kč na přijímání hostí. Z vyslanectev a konsulátů, které úhrnem stojí 46˙5 mil. Kč, jsou nejméně 2/3 zbytečné, takže by se z toho dalo ušetřiti 30 milionů Kč a u ministerstva zahraničních věcí úhrnem aspoň 60˙6 mil. Kč. U vojska dal by se ušetřiti výzbrojní fond s 350 mil. Kč a řádným odzbrojením 600 mil. Kč, úhrnem tedy 950 mil. Kč. V době, kdy stát nemá již peníze skoro na nic, konají se manévry, kde každý výstřel stojí více, než výdaje střední rodiny na celý den, v takové době jezdí se do Boky Kotorské a konají se tam cvičení v ostré střelbě. Celé unifikační ministerstvo a ministerstvo pro zásobování lidu i s Pozemkovým úřadem jest zbytečné. Tu by se dalo ušetřiti dalších 42 mil. Kč. Shrneme-li všechno, vychází nám již nyní 1100 mil. Kč. Tím by byla již 1700 milionová díra částečně ucpána. Uvážíme-li, že jest přece pravděpodobné, že se [ ] z lausannské konference něco získá a že tento zisk lze odhadnouti aspoň na 550 mil. Kč, pak jest rozpočet již vyrovnán a není pravda, že státní výdaje jsou všechny nutné a musejí býti uhrazeny, jak se tak krásně praví v důvodové zprávě.

S hlediska čisté finanční vědy považuji návrh za pochybený. Sazby zvláště u daně důchodové jsou příliš vysoké, takže tím musí těžce utrpěti berní morálka. To vlastně již není žádná daň; vezmeme-li všechny tyto rozličné daně dohromady - a pro poplatníka je to všechno jediná věc - dojdeme již k tomu, že stát zabavuje pro sebe skoro již všechny důchody a příjmy jednoho roku. To již není daň, to jest již zabavení majetku. I v dobách krise lze beze všeho předpisovati daně, ale seženou-li se, jest jiná otázka. [ ]. (Souhlas na levici.) S hlediska národního hospodářství jest to však přímo nesnesitelné. Zde musíme shrnouti všechny rozličné staré a nové daně a dojdeme pak k výsledku, že předně podstatně zdražují živobytí, za druhé podstatně snižují kupní sílu širokých vrstev.

Ale to všechno znamená ještě příliš málo proti zpětné působnosti zákona i za berní rok 1931, ustanovené v §u 2. Jistě se přirážka zaplatí teprve r. 1932, a to i z příjmu za rok 1932, ale pak právě jest dvojnásobná a v návrhu obsažené sazby nejsou správné, nýbrž musíme je násobiti dvěma, a to samo dokazuje, že jsou nesnesitelně kruté. Žádný obchodník nemohl to r. 1931 zakalkulovati do svých cen. Poněvadž dlužno se domnívati, že příště vždy budeme míti co dělati s takovými zpětnými platnostmi, pak prostě takovými daňovými zákony přestává každé spořádané hospodářství. Víra a důvěra jsou otřeseny, na daňové defraudace se vypisují premie. Ceny všeho zboží se zvyšují. Dalo by se to snésti, kdyby zároveň klesla měna. Ale ta také stoupá a tak hospodářství nemůže existovati. Zdejší stát staví jen na svém politickém spojení s Francií. Jí také obětuje své hospodářství. I tento zákon jest konec konců politický. Až se však jednou v tomto státě všechna kola zastaví, [ ]. Nepovolíme ani haléře nových daní. Dějiny světa kráčejí svou cestou, i kdyby se tomu pan Beneš a jeho druhové chtěli opříti. Ať Lausanne, ať Ženeva skončí bezvýsledně, my můžeme čekati. Ani stromy českých fašistů s ministerským křeslem a bez něho neporostou do nebe, čím divočeji budou oni a jiní jejich soudruzi zde v Evropě řáditi, [ ]. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo panu posl. Knirschovi.

Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno! Představenstvo německé národně socialistické strany dělnické zabývalo se na své včerejší schůzi podrobně smutnými událostmi hodnými politování, které se staly při duchcovské župní tělocvičné slavnosti a podle pravdivých líčení se usneslo takto:

"Na župní tělocvičné slavnosti v Duchcově došlo ke krvavým událostem, při nichž na německé straně bylo zraněno přes 20 osob, z toho několik smrtelně. Tyto hanebné události způsobily neodpovědné české živly, jelikož četní očití svědkové bezvadně zjistili, že na zadní část pochodňového průvodu pod ochranou tmy byl záměrně a zákeřně učiněn útok a že útočníci byli ozbrojeni noži a obušky. Německá nár. socialistická strana dělnická dále konstatuje, že se všichni němečtí turnéři a obyvatelé přesně řídili podmínkami úředních předpisů pro slavnost. Zprávy českých časopisů, že prý Němci provokovali, jsou úplně zlomyslné výmysly. Ani státní prapor nebyl urážlivě nesen před průvodem, ani nebyl Havlíčkův pomník zhanoben nebo popliván. Německá nár. socialistická strana dělnická tedy energicky protestuje proti krvavému přepadení německých turnérů. Poslední psychologickou příčinou takových krvavých událostí jest ovšem politický systém pronásledování německých státních občanů, jímž se národní protivy stupňovaly až do varu. Vláda a zvláště ministerstvo vnitra nepřímo tedy značně zavinily i duchcovské události. Německá národně socialistická strana dělnická žádá tedy, aby přísně a nestranně byly vyšetřeny okolnosti, které přispěly a vedly k duchcovskému prolévání krve. Dále žádáme, aby vinníci byli potrestáni a aby bylo zahájeno řízení proti těm, kdož zanedbali nutných opatření k udržení klidu a bezpečnosti. Zvláště četnictvo v sobotu večer při krvavých srážkách selhalo, [ ]. Duchcovské případy mohou ještě více než dosud těžce otřásti důvěrou německého obyvatelstva ve všeobecnou právní bezpečnost a v nestrannost úřadů a četnictva. Němečtí nár. socialisté žádají úplného dostiučinění bezpráví na Němcích spáchaného a aby vláda zaujala otevřené stanovisko ke krvavým událostem v Duchcově."

Slavná sněmovno! Byl bych se prozatím spokojil s tímto stanoviskem našeho představenstva a byl bych dnes považoval za zbytečné připojovati ještě něco k vývodům váženého kol. dr Keibla, byl bych raději vyčkal projevu vlády, o němž doufáme, že jej ministr vnitra tak rychle, jak jen možno, zde ve sněmovně učiní, abych pak řekl ještě k projevu vlády to, co bude nutno říci. Ale každodenní, bezmezná, neslýchaná štvanice českého tisku (Výkřiky.), kterému nestačí, aby na tom přestal, který by měl všechny příčiny vyčkati úředního výsledku vyšetřování, tato nemírná, neodpovědná štvanice, která jest schopna ovzduší, beztoho již otrávené, otráviti ještě více, nutí mě jako Duchcovana, který zná skutečné poměry, který byl osobně přítomen celému průběhu župní tělocvičné slavnosti a prožil všechno to, co nám dnes dává podnět, abych již dnes něco řekl.

Zasluhuje uznání, že úřední zpráva konstatovala, že Češi přepadli turnéry. I když zpráva obviňuje komunisty, není to správné a doufám, že ministr vnitra podle úředních zjištění zde ve sněmovně bude konstatovati, jak se věci skutečně měly. Přepadení bylo záměrně připravováno a ve své celé zavržitelnosti bylo přímo hrozné; to znamená, že ve své celé zavržitelnosti ukazuje, kam se v tomto státě spěje. V Duchcově žije vedle 54% Němců 46% Čechů. Okolí Duchcova, duchcovský okres vykazuje podobný poměr národnosti. Ba máme v okolí města Hostomice a Ledvice s českou většinou, vesnice jako Hrdlovka a jiné mají rovněž českou většinu. Jest tam tedy národnostní poměr skoro stejný a Němci a Češi tam na jazykové hranici bojují krutě o každou duši, o každý kus hroudy a o každé pracovní místo. Národnostní poměry u nás nejsou slavné sněmovně neznámy, mluvilo se o nich podrobně při poslední hornické stávce. Po léta jest tam nouze, v širokých vrstvách bída, v hornictví jsou tisíce a tisíce dělníků bez zaměstnání a další tisíce jsou omezeny na prázdné směny nebo omezenou práci. Situace ostatního průmyslu jest podobná. Zkrátka obraz hospodářské bídy. Ale přes toto národnostní a sociální seskupení v Duchcově a okrese nestal se v posledním desítiletí ani jediný případ, ani jediná srážka mezi Němci a Čechy, která by byla rozbouřila vášně. Naopak, musím říci, že přes tyto poměry a přes všeobecnou politickou situaci, jejíž vlny přece i sem zasahují, bylo lze konstatovati ve všech obcích našeho okresu, s městem Duchcovem v čele, uznání hodnou a účinnou spolupráci mezi Němci a Čechy bez rozdílu strany, od komunistů až k německým nár. socialistům. To potvrdí každý, kdo zná poměry, nepřihlíží-li se ovšem k rozhodování o stranických míněních a jiných protivách. Mluvíme-li o takové spolupráci, míním tím spolupráci, která byla poměrně věcná. Tomu vděčíme, že s jedinou výjimkou - bylo to známé duchcovské střílení - nedošlo k žádné těžké srážce, a ani ta nebyla by tehdy bývala potřebná, kdyby to byl úřad jen poněkud předvídal.

Uvedl jsem to, aby se tím ostřeji od tohoto obrazu odrazilo to, čeho jsme se v posledních dnech v tomto okrese dožili. Kdyby národnostní poměry v našem okrese nebyly bývaly takové, nebyli bychom my duchcovští Němci nikdy na sebe vzali odpovědnost, abychom ve zdích města Duchcova konali župní tělocvičnou slavnost, když jsme přece věděli, že se na této slavnosti sejdou a sjedou tisíce a tisíce lidu od Podmokel až k Mostu, kteří se oddají slavnostní náladě a den nebo dva dny budou všude převládati. Nebyli bychom přijali odpovědnost, kdybychom se byli byť jen zdaleka musili obávati, že takový sjezd Němců, že taková slavnost, i když jest úplně nepolitického rázu, byla by schopna porušiti v městě pořádek, kdybychom byli mohli byť jen tušiti, že se věci vyvinou tak, jak jsme to viděli v sobotu a v neděli.