Kol. Štětka měl také obavy, že úrazová pojišťovna dělnická nebude vůbec moci odškodňovati veškeré případy podle tohoto zákona, a to proto, že prý ztratila na svém kursovním fondu celých 45 mil. Kč. To je sice pravda, že úrazová pojišťovna dělnická tyto ztráty má, ale tento fond, který slouží úrazové pojišťovně dělnické jako ztrátový kursovní fond a na němž je dnes částka 59,834.000 Kč, nemá s hospodářstvím, pokud jde o odškodňování důchodů úrazových anebo i těchto důchodů z nemocí z povolání, vůbec co činit. Ve výroční zprávě úrazové pojišťovny dělnické to bude probíhat jako účetní položka výhradně na tomto ztrátovém účtě, na němž úrazová pojišťovna dělnická, jako ostatní podobné fondy, zaznamenává kursovní ztráty. V samém hospodářství úrazové pojišťovny dělnické to vůbec nepřichází v úvahu, poněvadž to je hospodářství za příspěvek, úplně oddělené, a nijakým způsobem to nemůže do odškodňování a do povinnosti odškodňovací úrazové pojišťovny dělnické zasahovat.

Kol. Štětka včera také zle vyčítal socialistickým stranám hospodářství v ústavech soc. pojišťovacích, útočil na socialistické strany a zejména se snažil přesvědčiti, že tento zákon prostě ničím není, že je to takový zmetek - nebo jak to nazval - a že dělnictvu vůbec neprospívá. (Posl. Sladký: Oposice pro oposici!) Podotýkám, že kdybychom v tomto zákoně měli jen 2 nebo 3 paragrafy, §§ 1, 2 a 7, že bychom tímto zákonem dělnictvu, i když tento zákon má své vady jako každé lidské dílo, prospěli, i když se nebude týkati příliš velikého okruhu pojištěnců. Ale máme možnost podle §u 7 vládním nařízením rozšířiti počet chorob. To bylo také i ve všech ostatních zemích, nikde nebyl, tuším, v žádném státě, odhlasován najednou ten velký počet chorob, které se odškodňují, jako, tuším, v Belgii, asi 212 případů. A bylo by to velmi neobjektivní - a nic jiného snad očekávati nemůžeme od kol. Štětky - kdyby na našem sociálně-pojišťovacím zákonodárství viděl jen všechny špatnosti a nevšiml si, jak v poslední době v Rusku neobyčejně krutě zhoršili sociálně-pojišťovací zákonodárství, kde nejen že vyloučili tisíce a tisíce dělníků, nýbrž kde ustanovili takové čekací doby pro nabytí nároků, zejména u dělníků s dlouhodobým onemocněním, že u nás taková čekací doba vůbec neexistuje. Stejně také v komunistickém Rusku v pojištění nemocenském při těch změnách, které byly provedeny, neobyčejně zhoršili veškeré dávky, a co nejhoršího: - v komunistickém Rusku je sice mnoho dekretů sociálně-pojišťovacích pro případ nemoci, invalidity, stáří, pozůstalostního pojištění, pojištění v mateřství, ale jedinou chybou těchto dekretů je, že se neprovádějí. Existují z podstatné části na papíře a neprovádějí se ani tam, kde by u nás bylo nemyslitelné, aby pojištěnec byl pojištěn pro událost pojistnou, na příklad lékařskou pomoc, a této pomoci nedosáhl. A můžeme čísti právě v komunistickém tisku, tuším, byl to list "Rabočaja gazeta", velmi podrobně uveřejněné stížnosti pojištěnců, jak to přijde, že existuje zákon o nemocenském pojištění, ale není prováděn, i když se ten pojištěnec hlásí, nedostane nic, ani léky, ani lékařskou pomoc, ani peněžité dávky. Kol. Štětka, který v Rusku byl několikrát, patrně těchto věcí si nevšiml a vidí na našem soc.-pojišťovacím zákonodárství... (Posl. Hruška: Řekněte konkrétně, které číslo to bylo?) Vezměte si z loňského roku číslo z června nebo července, tam je několik dopisů uveřejněno. Já jsem na to upozornil kol. Šebu, když jel do Ruska.

Můžeme-li míti nějakou obavu, že tento zákon nebude v plné míře prováděn, může to být jen v oněch případech, dostane-li se sporný případ pojistný před náš soc.-pojišťovací soud. V tomto ustanovení vidíme velikou mezeru, neboť postup rozhodčího soudu úrazové pojišťovny dělnické je dnes tak zastaralý jako zákon sám. (Výborně!) Je pravda, že mezi pojištěnci je tento soud velmi nepopulární, - pojištěnci ho nazývají sekerou, šibenicí - musíme vysloviti jenom podivení, že již dávno tato sněmovna nedostala předlohu o novelisaci zákona o úrazovém pojištění, zejména pokud se týká rozhodčího soudu. (Výborně!)

Slavná sněmovno, žaloby pojištěnců jsou oprávněné. Jestliže rozhodčí soud úrazové pojišťovny dělnické vyřídí za jednu hodinu nějakých dvacet až třicet žalob, je prostě nemožno, aby po stránce právní byly případy řádně prozkoumány, a je prostě nemožno, aby po stránce lékařské, spisy, které jsou k žalobě přikládány současně při řízení, byly řádnými lékařskými posudky opatřeny.

Další vadou tohoto soudu je, že nemá vůbec odvolací instance a odtud snad pocházejí útoky proti tomuto rozhodčímu soudu, že je širočinou nebo šibenicí, poněvadž jak rozhodne, tak se stává nález rozhodčího soudu pravoplatným. Ač pojišťovací zákon z r. 1924 přinesl nám velmi moderní sociálně-pojišťovací soudnictví, přece jen má četné mezery. Pojišťovací a vrchní pojišťovací soud je dnes vázán rozsudkem Úrazové pojišťovny dělnické, byť i tento rozsudek po stránce právní byl sebe horší. A tu myslím, že vláda, zejména p. ministr spravedlnosti i p. ministr soc. péče nemohou dlouho odkládati a musí předložiti v době co nejbližší novelu zákona o úrazovém pojištění dělnickém, a nebylo-li by to ihned možno, musí býti předložena předloha o rozhodčím soudu úrazové pojišťovny dělnické, resp. aby agenda tohoto úseku na úrazovém pojištění dělnickém byla prostě přikázána pojišťovacím soudům. (Výborně!) Jsem přesvědčen, že v době nejbližší se toto opatření stane.

Měl bych ještě jedno přání na p. ministra spravedlnosti, aby uložil rozhodčím a pojišťovacím soudům, aby svou agendu vyřizovaly tak, jak to ukládá zákon. (Slyšte!) Naše rozhodčí a pojišťovací soudy příliš zdlouhavě vyřizují tyto případy, trvá to dva měsíce, půl roku, také 3/4 roku a většina těchto případů - prosím, já to nepřeháním - končí se teprve, když pojištěnec - žalobce už dávno zemřel, nebo když už pozůstalí, kteří také žalují, jsou někdy mrtví. Tak zdlouhavě počínají si naše rozhodčí a pojišťovací soudy! Mám za to, že stačí, aby ministerstvo spravedlnosti pojišťovacím soudům, resp. předsedům rozhodčích soudů dalo prostě příkaz, aby tam, kde jde o nemoc nebo o jakoukoli pojišťovací dávku, bylo řízení pokud možno urychleno a aby co nejdříve byl vydán nález. (Výborně!)

A ještě jednu stížnost mám. Žádal jsem již také na p. ministru spravedlnosti dr Meissnerovi, aby už bylo rozhodnuto - a to myslím, že je hlavní příčina, proč ty případy leží 1/2 a 3/4 roku - co soudci z povolání a laici z řad dělníků a zaměstnavatelů, kteří fungují v pojišťovacích soudech jako přísedící, za svou činnost dostanou, jaký mají vlastně honorář, což do dnes nevědí. Pojišťovací soudy fungují 3 roky a dosud nebylo rozhodnuto o honorářích ani těmto předsedům pojišťovacích soudů, ani přísedícím, a nebylo sděleno, jakým způsobem budou za svou námahu odškodňováni. I zde je potřebí nápravy, a mám za to, že p. ministr spravedlnosti učiní všechno, aby naše pojišťovací soudnictví vykonalo svou povinnost a aby zejména sporné případy nenechávaly se hníti v zásuvkách u rozhodčích nebo pojišťovacích soudů a aby se se vší urychleností vyřizovaly.

Náš klub vyslovil se jednomyslně pro zákon, který projednáváme, a jsem přesvědčen, že toto dílo velikou masu pracujících lidí uspokojí a proto budeme pro tento zákon hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): K slovu není už nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Pozměňovací návrhy posl. Štětky a soudr. k osnově tisk 1785:

§ 2 budiž nahrazen zněním:

"Za nemoci z povolání považují se všechny nemoci, pokud byly způsobeny nebo převážně způsobeny výkonem zaměstnání."

V §u 3, odst. 2 budiž první věta nahrazena zněním:

"Jako doba úrazu platí počátek prvního dne, kdy nemoc z povolání nastala."

Odst. 3 §u 3 budiž nahrazen zněním:

"Při nemoci z povolání záleží náhrada škody osob pro případ nemoci pojištěných v důchodu, který je poskytovati onemocnělému nemocí z povolání počínajíc 1. dnem nemoci, případně po počátku neschopnosti k výdělku podle předchozího odstavce. Kromě této náhrady přísluší pojištěnci plná nemocenská podpora."

V §u 4 buďtež v odst. 2 škrtnuta slova: "Vládním nařízením může býti stanoveno, že..."

V §u 4 budiž za odst. 2 zařazen nový odst. 3:

"Tuto povinnost má i zaměstnavatel, který se o ní doví. Nesplní-li tuto povinnost, je povinen poskytnouti pojištěnci plnou náhradu škody.".

V §u 5 budiž odst. 1 nahrazen zněním:

"Je-li obava, že se nemoc z povolání bude opakovati, nebo že se zhorší, bude-li osoba pojištěná dále zaměstnána v takovém podniku (§ 2), musí jí býti nositelem úrazového pojištění poskytnut plný důchod, aby zanechala zaměstnání toho v takovém podniku, až do té doby, kdy najde zaměstnání rovnocenné co do příjmů, původnímu zaměstnání."

§ 6 budiž nahrazen zněním:

"Postižený, jemuž nebylo vyměřeno odškodné z moci úřední, může svůj nárok ohlásiti kdykoliv. Pozůstalí po osobě zemřelé následkem této nemoci mohou kdykoliv svůj nárok ohlásiti."

V §u 9 budiž odst. 2 nahrazen zněním:

"Nositel pojištění je povinen odškodniti také nemoce z povolání, způsobené před dnem účinnosti tohoto zákona."

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dávám slovo k doslovu o obou předlohách zpravodaji výboru soc.-politického, p. posl. Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Vážená sněmovno! Rozprava o obou návrzích ukázala, že bylo třeba předložiti sněmovně návrh o odškodnění nemocí z povolání. A stejně jako výbory, které byly povolány jednati o těchto návrzích, i sněmovna přinesla řadu námětů, které se týkají příští úpravy odškodnění nemocí z povolání, jakož i reformy zákonů, které souvisí s odškodněním nemocí z povolání.

Pokud v rozpravě bylo apelováno na spolupráci s odborovými organisacemi zaměstnanců - byl to pan kol. Kasper, který reklamoval tuto spolučinnost - mohu prohlásiti, že z povinnosti zpravodaje jsem již v jednání výborovém upozornil na velmi bohaté zkušenosti funkcionářů odborových organisací, zejména pak na tisk odborových organisací, který velmi bedlivě sleduje veškeré pracovní úkony zaměstnanců, zejména v podnicích s větším risikem a nebezpečím pro zdraví dělníků. Není sporu, že tento obsáhlý materiál, ať už z tisku nebo ze zpráv funkcionářů, je velmi dobrou základnou, aby bylo možno dále budovati na tomto zákoně, a já potvrzuji a schvaluji, co zde bylo řečeno o této vzájemné spolupráci, o vzájemné výměně názorů a zkušeností s odborovými organisacemi zaměstnanců.

Několik pánů upozornilo v rozpravě velmi správně na význam preventivního opatření proti vzniku chorob z povolání. Zde stojíme ovšem před velkým problémem nově inspekce práce. Ministerstvo soc. péče už několikráte vypracovalo osnovu o inspekci práce, která má nahraditi zastaralé předpisy o živnostenské inspekci. Nebyl-li návrh ministerstva soc. péče dosud projednán, tož ne vinou tohoto ministerstva - jsou tady jiné okolnosti a obtíže, které zavinily, že tento důležitý soc. politický návrh nemohl býti dosud projednán.

Při této příležitosti chtěl bych upozorniti na podněty z Odborového sdružení čsl. a jiných odborových ústředen v tom směru, že by bylo třeba, aby důvěrníci a funkcionáři odborových organisací vykonávali obdobné funkce jako živnostenský inspektor, aby byli nadáni určitou úřední pravomocí na základě nějaké legitimace a aby mohli kontrolovati bezpečnostní a zdravotní předpisy v závodech, čímž by se vytvořil přechod k trvalému zákonu o inspekci práce, který ovšem předpokládá rozmnožení personálu živnostenské inspekce. A proto tedy, abychom nemusili čekati a nemusili ještě býti snad svědky těch strašlivých důsledků nehygienických pracovních místností, navrhujeme, aby důvěrníci nebo povolaní funkcionáři odborových svazů mohli vykonávati obdobně tuto funkci, aniž by se tím státní rozpočet zatěžoval.

Ale ovšem zde je pak další velký úkol, který přímo volá lékaře, sociálního politika i národohospodáře, aby vytvořil vůbec podmínky nového zákona o sociální a živnostenské hygieně. Já jsem již také ve svém referátě upozornil na veliký význam příslušných oddělení při zdravotním ústavu republiky Československé, upozornil jsem na interes, který je projevován lékařskými fakultami, zejména také, jak ve zprávě výborové je zjevno, upozornil jsem na ústav, který řídí p. prof. dr Löwy, jehož činnost v živnostenské hygieně jde již za hranice republiky Československé a tudíž zasluhuje, aby také s tohoto místa byla registrována.

Vážená sněmovno, proto tedy volání, aby se předcházelo chorobám z povolání jednak hygienickým zařízením v závodech, jednak také přísnou kontrolou, mohu jen schvalovati a připojuji se proto ke všem těm námětům, které byly v tomto směru s tribuny řečnické předneseny.

Skoro všichni páni řečníci reklamovali předložení vládního návrhu o reformě úrazového pojištění. I o této otázce velmi široce pojednával výbor soc.-politický a já osobně jako zpravodaj tohoto výboru i jako odborář úplně schvaluji volání, abychom konečně u nás dospěli k novému zákonu o úrazovém pojištění. (Výborně!) Ale, vážení pánové, nesmíme přehlédnouti obtíže, které právě jsou dosud v cestě této nutné reformě. Především máme zde, jak jsem také uvedl ve včerejším referátě, 2 zákony o úrazovém pojištění, zákon slovenský a zákon platný na území Čech, Moravy a Slezska. To znamená, že unifikace úrazového pojištění, podle našeho mínění, jakož i unifikace soc.-politického zákonodárství vůbec, nemůže býti řízena dolů, totiž zhoršovati zákon, nýbrž unifikace znamená, že ustanovení horší kvality musí se přizpůsobiti ustanovením zákona platného, pokud tento poskytuje větších výhod. A poněvadž slovenský zákon o úrazovém pojištění v četných ustanoveních garantuje postiženým dělníkům větší materielní výhody než platný zákon v zemích historických, tedy unifikace úrazového pojištění prakticky znamená nové finanční zatížení nositelů pojištění. Proti tomuto novému finančnímu zatížení staví se některé politické strany, pročež nemůžeme dojíti k této žádoucí unifikaci.

Ale nejde jen o pouhou unifikaci těchto dvou zákonů, jde přirozeně o celou reformu úrazového pojištění, při čemž se pravděpodobně rozvine onen problém, má-li býti úrazové pojištění samostatnou sociálně-pojišťovací institucí, anebo má-li býti úrazové pojištění součástí sociálního pojištění. Proto také jsem vytkl resoluci senátu, že dosti nepromyslila tento problém, neboť podle mého mínění přijímá-li zákonodárný sbor oficielně resoluci, musí býti jednak opřena o faktický stav věci a nemůže tedy býti apelováno na vládu nebo jiného činitele bez dohody s těmi, kteří až dosud tento obor sociálně pojišťovací provádějí a kteří především musí také býti slyšeni. Proto je správné, co uvedl kol. Hatina, aby se především došlo k reformě soudnictví úrazového. Souhlasím plně s kol. Hatinou, jestliže celý ten komplex otázek reformy úrazového pojištění nelze z důvodů finančních a také politických mimo okruh ministerstva soc. péče uskutečniti, že je reforma soudnictví svrchovaně naléhavá a také možná proto, poněvadž nemůže býti vůbec sporná. Potvrzuji tedy, co kol. Hatina přinesl ze své praxe i z praxe, kterou máme my. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.)

Kol. Štětka, jemuž bylo kol. Taubem už ve výboru vytčeno, že si nedal ani tolik práce, aby si zákon pročetl... (Posl. Štětka: Vy jste ho četl?) Pravděpodobně! (Posl. Štětka: Já jsem vám ocitoval důvodovou zprávu! Popřete to!) Od té doby, kdy dostal toto poučení od kol. Tauba, ani se nepokusil do včerejší schůze posl. sněmovny, aby si zákon pročetl, neboť kdyby byl četl zákon, pak by ovšem nemohl činit tak nesmyslné, protidělnické výtky, jako je činil právě s řečnické tribuny. Komunistický poslanec ovšem může, a je to jeho povinností, kritisovati, ale je už přímo zrůdností, jestliže označuje zákon, který nesporně přináší postiženým dělníkům výhody, jako zákon protidělnický. (Posl. Štětka: Ani haléře jim nedáte! Za jakou cenu jste to koupili?) To jste se mohl zeptati také nositelů úrazového pojištění, že oni o úhradu na odškodnění nemocí z povolání už se postarali. Jestliže jste, p. kol. Štětko, citoval onen odstavec vládního návrhu, který byl původně předložen senátu, kde nebylo třeba další úhrady, je tomu především rozuměti tak, že došlo k dohodě mezi nositeli nemocenského pojištění a nositeli úrazového pojištění, že tento úraz, který v penězích znamená často dvakrát až třikrát tolik, co dostával postižený dělník od nemocenské pojišťovny, počíná právě 27. týdnem. A vy jste přece slyšel, pane kolego, moje vývody ve výboru soc.-politickém... (Posl. Štětka: Velice dobře, zkroucené, ale neodpověděl jste na otázku, kde vzít peníze!) Já o tom právě mluvím, nemusíte užívat... (Posl. Štětka: Jaká pak dohoda, když nejsou peníze?) Vyslechněte nás klidně a my vám to vysvětlíme.

Jde prostě o to, že nositelé úrazového pojištění nyní přebírají povinnost, které dosud neměli, že určité choroby, které až dosud patřily do nemocenského pojištění, oni přejímají nyní také do úrazového pojištění a jako úrazy je honorují. To, co se nám i vám nelíbí, je, že toto odškodnění počíná 27. týdnem, ačkoliv platné zákony o úrazovém pojištění předpisují, že renta úrazová vyplácí se 5. týdnem podle zákona platného v historických zemích a 11. týdnem podle zákona úrazového, platného na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. To je to, co vedlo k t. zv. dohodě, a jestliže nebylo možno vyhověti, aby byl sestaven široký seznam chorob, který byl žádán ministerstvem soc. péče a odborovými organisacemi, pro důvody finanční, je tím vysvětleno, že došlo k dohodě v rámci finanční kapacity nositelů pojištění, pokud je vyjádřena v tom seznamu 25 onemocnění z povolání. Kdybychom byli bývali dostali do tabulky více chorob, pochopitelně znamenalo by to další zatížení nositelů pojištění a pak by se musela hledati ona finanční úhrada. Proti tomu strany, které v této sněmovně zastupují dělnické vrstvy, nemají námitek, ale poněvadž zde jsou ještě jiné strany, které činí námitky, je tento zákon, o kterém jednáme, východiskem z této situace a bylo zde tedy správně řečeno, ačkoliv nesplňuje ještě všechny podmínky moderního zákona o odškodnění nemocí z povolání, ačkoliv nesplňuje veškerá oprávněná přání příslušných činitelů, kteří již několikráte tlumočili tyto požadavky zákonodárným sborům, že přece jest to veliký sociální pokrok i proti státům, kde již před několika léty podobné zákony byly odhlasovány, na př. v Německu a jiných státech. Máme na př. v zákoně o 3 skupiny chorob více proti Německu, než nalézáte, pane kolego, v tabulce a přehledu mezinárodním, o kterém jsem již velmi detailně referoval ve výboru soc. politickém. Není tedy správné tvrditi, že by tento zákon přinesl škodu dělníkům. Všechny choroby, o kterých jednáme, jsou dosud odškodňovány podle zákona o nemocenském pojištění. Táži se každého soudného člověka, jaký je to zločin proti dělnictvu, když dělník, který bral týdně 100 Kč, bude brát nyní 300 Kč? Je-li to zločin podle ideologie komunistických poslanců, budiž, my chceme za tento t. zv. zločin odpovídati. (Potlesk.) Tvrdím, že tento zákon je nesporným pokrokem... (Posl. Štětka: To se ukáže v praksi!) Ano, to se ukáže v praksi, my za něj bereme plnou odpovědnost. (Posl. Štětka: Také vás budou dělníci za to proklínat, zejména jáchymovští, kterým jste tolik slibovali!)

Pan kol. Štětka nedá si tolik práce, aby také prostudoval význam §u 5. Jak to bylo dosud? Dosud nemocný dělník, aby si udržel svoji mzdu, pracoval i když byl nemocný, poněvadž nechtěl rozvázati pracovní poměr s ohledem na svoji existenci a také na to, že by snad ztratil později invalidní pojištění, poněvadž je to vždy spojeno s odhlášením ze sociálního pojištění. § 5 jest dobrodiním pro dělníky, kteří právě do platnosti tohoto zákona nemohli odcházeti z povolání, aby se léčili, poněvadž z důvodů, které jsem uvedl, a také ještě z jiných příčin nebylo jim to prostě možné. Projeví-li se začátek choroby, jest tento člověk podle §u 5 z nezdravého pracovního procesu vyňat, dává se mu aspoň poloviční renta a on může přestoupiti do jiného povolání. (Posl. Štětka: Kde pak je to druhé povolání?) O tom mluví vládní osnova na str. 8, doporučuji vám lekturu tohoto návrhu, než něco podobně nesmyslného zde řeknete. Zde to máte jasně řečeno, to je preventivní ochrana onemocnělého dělníka v nebezpečném pokračování choroby, aby se nestal úplně invalidním. Tedy § 5 není poškozením pracujících vrstev, nýbrž jejich ochranou.

A teď o těch jáchymovských. Pan kol. Štětka nám vytýkal, že prý jsme vyřídili tímto návrhem iniciativní návrhy posl. Pohla a Brožíka na ochranu jáchymovských horníků. Tomu tak není. (Posl. Štětka: Tak?) Ne! (Posl. Štětka: Tak co jste referoval v soc.-politickém výboru?) Vezměte laskavě do ruky výborovou zprávu, pane kolego. (Posl. Štětka: Já to tu slyším!) Zde máte tisk sněmovní, ukažte, kde v něm máte napsáno, že se výbor usnesl, že tímto návrhem vládním jsou zároveň vyřízeny iniciativní návrhy posl. Pohla a Brožíka. (Výkřiky posl. Štětky.) To musí býti ve zprávě výborové. Tolik aspoň musíte rozuměti, když si už nedáte ani tolik práce v jiných věcech, těmto primitivním věcem poslaneckým, že, když se vyřizuje iniciativní návrh, musí býti o tom zmínka ve výborové zprávě, neboť jinak zůstávají tyto iniciativní návrhy nadále předmětem jednání příslušného výboru.

Konstatuji tedy: návrh posl. Pohla a Brožíka nejedná pouze o tom, aby se nemoci jáchymovských horníků honorovaly jako nemoci z povolání podle zákona o úrazovém pojištění. Je pravda, že v tomto směru jsme jednu část návrhu posl. Pohla a Brožíka vyřídili (Posl. Štětka: Tak přece!), ale všechny ostatní části tohoto návrhu, pokud jde o pracovní dobu, dovolené a mzdu, jsou nevyřízeny a konstatuji jako zpravodaj výboru soc.-politického, že návrh posl. Pohla a Brožíka zůstává nadále nevyřízen. Je přidělen výboru soc.-politickému, který má možnost o něm jednati.

Slavná sněmovno! Až na p. kol. Štětku, který, doufám, si nyní přece jen přečte návrhy, o kterých se bude nyní hlasovati, všichni pánové se vyslovili kladně (Výkřiky posl. Štětky.) k těmto návrhům vládním. Kvituji s povděkem řadu zdravých námětů, jež svědčí, že je nejvyšší čas, aby soc.-pojišťovací ochrana chorob z povolání byla ještě dále vybudována, a výbor soc.-politický dal také tomuto přání výraz ve své tištěné zprávě.

Bohatá debata ve slavné sněmovně ukázala, že u nás existuje jakýsi sociálně-politický hlad. (Výkřiky posl. Štětky.) Bohatá debata je také apelem na vládu, aby parlament měl častěji příležitost projednávati podobné soc. politické zákony. (Potlesk.)

Pokud jde o pozměňovací návrhy p. kol. Štětky, vysvětlil jsem už ve výboru soc. politickém, že nelze tyto návrhy přijmouti, poněvadž jsou jednak neodborné - p. kol. Štětka nedal si tolik práce, aby prostudoval konstrukci zákona, o kterém jednáme - a jednak tyto návrhy v některých směrech poškozují dělnictvo; z těchto příčin nemohu doporučiti sněmovně, aby pozměňovací návrhy přijala. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zahraniční, p. posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! Debata, která se zde včera a dnes konala, týkala se jednak zákona přijatého senátem o rozšíření úrazového zákonodárství na nemoci z povolání, jednak otázky ratifikace mezinárodní konvence z 10. června 1925 o rozšíření zákonodárství úrazového na nemoci z povolání.

O této druhé věci, o ratifikaci zmíněné mezinárodní konvence naší posl. sněmovnou nebylo v debatě takřka žádné zmínky. Všichni vyslovovali souhlas, takže já jako zpravodaj zahraničního výboru nemám, nač bych reagoval, a musím znovu doporučiti slavné sněmovně přijetí ratifikace ve znění návrhu výboru zahraničního. (Souhlas.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Fr. Svobodovi.

Zpravodaj posl. Fr. Svoboda: Slavná sněmovno! Obě projednávané předlohy byly předmětem vážné debaty. Lze konstatovati, že proti znění ratifikace úmluvy i proti předloze samé nebylo vážných námitek. Námitky, které byly přednášeny, nemůžeme považovati za vážné a přesvědčivé.

Pánové z oposiční strany, především řečník slovenské ľudové strany, použil, vlastně zneužil této příležitosti, aby kritisoval správu a hospodaření nemocenských pojišťoven. Ale pánové, kteří chtějí kritisovati, měli by opříti nebo založiti svou kritiku na věcných důkazech. Pan poslanec slovenské strany ľudové kritisoval všeobecně, paušálně. Mohl z úředních publikací zjistiti, proč nemocenské pojišťovny nemohou v nynějším kritickém období úplně vyhovovati a proč se množí stížnosti na ně, z jisté části oprávněné, z jisté části neoprávněné.

V čem spočívá tento neblahý zjev? V úředních publikacích je možno zjistiti, že r. 1927 až 1930 byly postiženy nemocenské pojišťovny ztrátou přes 100 mil. Kč. Velmi značné deficity z poslední doby jsou v určité souvislosti s nynější hospodářskou a výrobní krisí. Zajímavý je zjev, který je možno zjistiti u všech nemocenských pojišťoven, že stav pojištěnců je o mnoho menší - na př. v Brně o celých 28.000 - ale stav nemocenský o mnoho větší, čili předepsané a vybrané pojistné mnohem nižší a vyplacené dávky mnohem vyšší.

Nemocenské pojišťovny v dobách dřívějších i v době nynější se stávají podpůrnými institucemi pro nezaměstnané. Ti, kdo nemají práci a žádného příjmu, utíkají se v těžkých chvílích svého života do nemocenských pojišťoven a ve formě nemocenských podpor snaží se získati jakž takž existenční oporu nebo podporu.

Ale, prosím, je možno říci, že pánové a to právě z těch kruhů, z nichž byly výtky tohoto druhu přednášeny - měli by se bíti kajícně v prsa a volati: Mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa, my velicí hříšníci, poněvadž oni to byli, kteří při sdělávání zákona o sociálním pojišťování r. 1924 způsobili, že příspěvková kvota pro nemocenské pojištění byla stanovena příliš nízko, jak odborníci již tehdy připomněli, takže nemůže stačiti ke všem úkolům, ke kterým jsou nemocenské pojišťovny povolány. A právě ti, kdož úmyslně tehdy nedbali našich výstrah a připomínek, aby nebyla stanovena tak nízká příspěvková kvota pro nemocenské pojištění, měli by si uvědomiti, že odpovědnost v tomto směru padá na jejich hlavy.

Je známo, že právě s naší strany v naznačeném směru byly podány vesměs přesvědčující, plně opodstatněné návrhy na zlepšení. Jiné strany, občanské, naproti tomu operovaly návrhy zhoršovacími. A je možno říci, že naše tendence, jmenovitě v soc.-politickém zákonodárství vždycky byla tendencí zlepšovací, u těch stran však, které tak rády útočí na nemocenské pojišťování a vůbec na sociální politiku, byly vždycky zjevny tendence zhoršovací. (Výkřiky komunistických poslanců.) Pánové tam s levého břehu! Váš motiv zde výstižně charakterisoval zpravodaj soc.-politického výboru. Zůstává stále starý váš pověstný motiv: Ať je to věc dobrá či nedobrá (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Zierhut zvoní.) všecko jen bagatelisujete, všecko jen zatracujete. Prosím, kdybyste měli odpovědnost ve svém svědomí (Výkřiky komunistických poslanců.) a vznesli dotaz na své vlastní svědomí, samo by vám musilo napovědít, že dobré dílo může býti kritisováno, ale nemusí býti bagatelisováno a zatracováno tak, jako vy jste to prováděli právě při předlohách nyní projednávaných.

Předloha je dílem dobrým a její schválení bude sloužiti československému zákonodárství ke cti. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Přerušuji schůzi do 1/2 1 hod.

(Schůze přerušena ve 12 hod. 18 min. odpol. - opět zahájena ve 12 hod. 45 min. odpol.)