V odst. 3 §u 7 nenachádzame opatrenie o zaviazaní ku tajnosti finančných orgánov podľa vzoru zákona o priamych daniach. Bolo by to potrebné, keď sa zmocňujú finančné orgány na skúmanie obchodných kníh.

Konečne musím finančnú správu upozorniť na dôležitosť neodlučiteľnosti liehu z benzinu. Predpokladám, že toto pri dnešnom stave vedy chemickej nie je otázkou. Avšak vzhľadom na veľké množstvá a vysoké hodnoty tovarov treba počitať s tým, že sa budú konať i nákladné tajné pokusy, aby sa vynašla tajná methoda na odlučovanie liehu od benzinu. Znamenalo by to ohrožovanie terajšej úpravy, celého priemyslu liehového a štátnych záujmov. Už i zoslabenie miešaniny do miery, že to ľudia, ktorí denaturát menom "Hammerschlag" pijú, schopní budú konzumovať, znamená v každom ohľade nebezpečie. Treba preto bedlive pozor dať.

Nechcem, slávna snemovňa; sledovať koalíciu v chybe zpolitizovania otázok nepolitických. Osnovy sú vo všeobecnosti potrebné, ba čo viac súrné. Radi by sme ich odhlasovali i vtedy, keď ku schváleniu naše hlasy potrebné nie sú, ovšem len s prednesenými zmenami.

V našom parlamente však bohužial a priori nie je zvykom uvažovať o stanovisku opozície. Do zemedelského výboru priniesla koalícia snáď na 80% zmenenú, vlastne celkom novú osnovu, a nepripustila debatu v tomto výbore o týchto pozmeňovacích návrhoch. Jediný opozičný návrh je prijatý - to loyálne priznávam - ale i ten iba cestou dôvodovej zprávy a prevodzovacieho nariadenia. Preto samé vládne predlohy odhlasovať nemôžeme. (Potlesk slovenských ľudových poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Pelíšek. Dávám mu slovo.

Posl. Pelíšek: Slavná sněmovno! Jednáme o dvou osnovách lihových, o novele k lihovému zákonu a o předloze zákona o povinném mísení lihu s pohonnými látkami. Z těchto dvou zákonných předloh především osnovu zákona o mísení lihu s benzinem považuji za jednu z nejdůležitějších předloh hospodářských, které parlament v tomto zasedání projednává.

Při této příležitosti dovolím si upozorniti, že veřejnost nezemědělská dosti dobře nepochopila hospodářskou důležitost a národohospodářský význam akce, kterou tento zákon sleduje. Chci poukázati, že zde věc byla posuzována často se stanoviska, které nemá nic společného s hospodářskými a národohospodářskými zásadami této zákonné osnovy, které nemá nic společného s dobrou hospodářskou politikou, kterou dnes musíme míti na zřeteli.

Tyto důvody národohospodářské jsou pro nás tím důležitější, že jediné jich šetřením můžeme pracovati a můžeme působiti ke zmírnění hospodářské krise, v níž žijeme.

Je samozřejmé, že při jednání o těchto lihových osnovách, které upravují výrobu lihovou, musí také býti respektovány zájmy výroby zemědělské, ze které vlastně vyrůstá valná část našeho národního hospodářství, a tu docházíme k přesvědčení, že nebude-li pomoženo zemědělství z trapné krise, ve které dnes je - a tuto pomoc představují nám také výrobní i cenové úpravy výroby lihové - budeme se stále pohybovati v bludném kruhu, hospodářská krise se bude stále více přesunovati do průmyslu, bude ji pociťovati stále více průmyslové dělnictvo, budeme míti nezaměstnanost a konečně jako poslední důsledek této falešné orientace budou vzrůstati dluhy státní, veřejné i soukromé, všechno, co taková špatná hospodářská politika má v zápětí.

Slavná sněmovno, zákon o míchání lihu s benzinem sleduje tuto orientaci zlepšení a zejména zlepšení naší obchodní a platební bilance. Obě tyto předlohy tvoří také zdravý zdroj příjmů pro státní předlohu, tedy všecko to, co by mohlo zlepšiti úroveň našeho hospodářského života.

Slavná sněmovno! Mám za to, že je třeba poukázati i při jednání o těchto osnovách lihových na to, co je dnes vývojem hospodářským prokázáno a ujasněno, totiž že za dnešní situace, kdy se státy uzavírají povolovacím řízením, můžeme nakupovati v cizině jen to, bez čeho se nemůžeme obejíti, co si sami nemůžeme v zemědělství a v průmyslu vyrobiti. Pro takovou hospodářskou politiku má právě naše republika při rozvrstvení na zemědělství a průmysl všecky předpoklady. - Tím ovšem nechci hlásati politiku hospodářské isolace, tím nechci ukazovati na možnosti, že bychom neměli míti obchodních styků s cizinou. Ale co my zemědělci musíme žádati se vším důrazem, je, aby mezinárodní hospodářské obchodní styky byly postaveny na zdravý základ. Musíme býti především proti každé spekulaci v dovozní politice a musíme se varovati všeho, co by mohlo podlomiti zdravý kořen našeho domácího hospodářského podnikání. Jinými slovy: My se musíme naučiti více hospodářsky mysliti "po československu"!A jsme přesvědčeni, že jediné tak - jiné cesty asi není - můžeme zabezpečiti hospodářskou budoucnost našeho pracujícího lidu a také celého státu.

Je nutno, slavná sněmovno, abychom posuzovali národní hospodářství jako celek, jako uzavřený kruh s různými hospodářskými zájmy. A tu je naší povinností, povinností hospodářské politiky, aby pracovala k spravedlivému vyrovnání těchto hospodářských zájmů, aby pracovala k vytvoření rovnováhy v různých hospodářských pracovních oborech. Po této sociální spravedlnosti a rovnocennosti jsme volali už odedávna, poněvadž jsme přesvědčeni - nikoliv z teorie, nýbrž z cen, kterých docilujeme za produkci rostlinnou i živočišnou - že naše zemědělství musí dnes platiti stále ještě cizí účty buďto v obchodních smlouvách anebo ve spekulačních dovozech zemědělských výrobků a produktů do naší republiky. Tyto účty musíme platiti dlouhou pracovní dobou v zemědělství a nízkou podvýrobní cenou zemědělských produktů a výrobků.

Slavná sněmovno! Uvedené okolnosti nás vedly k tomu, že jsme se také museli starati o náležité uplatnění domácí výroby lihové. Mám na mysli především zemědělské lihovarnictví, které je tepnou zvláště horského zemědělství, a v rámci zemědělského lihovarnictví jsou to především lihovary družstevní, které jsou silnou demokratickou složkou celé lihové výroby.

Jak jsem sledoval postup debaty ve výboru rozpočtovém i zemědělském, byly vysloveny názory, že na lihové výrobě nemá zájmu drobný a střední zemědělec. Kolega zpravodaj už poukázal statisticky na to, že právě veliká část, více než 80% drobných a středních zemědělců zúčastňuje se v družstevním lihovarství, že tito zemědělci, kteří jsou usazeni více než ve 2.000 obcích republiky, mají životní zájem na tom, aby zde byla výroba a prosperita těchto družstevních podniků, poněvadž jenom tato výroba představuje možnost zpeněžení surovin a konečně také jsou zde investovány zemědělské kapitály, peníze malých a středních lidí. Proto není divu, že máme veliký zájem, aby právě družstevní lihovary stály na výši doby, aby vyhovovaly technicky a výrobně a kromě toho aby také jejich provoz odpovídal požadavku nové racionalisace a celkové prosperity.

Funkce družstevních lihovarů není jen věc hospodářská, nýbrž také sociální, neboť jen družstevní forma umožňuje drobným a středním zemědělcům, aby se mohli zúčastniti lihovarské výroby.

Přicházím k otázce, co si může slibovati zemědělství od vyřešení akce míchání lihu s benzinem. Tu chci říci otevřeně a jasně, že má-li tato předloha dosáhnouti svého úkolu, musí působiti ke zmírnění zemědělské krise. Jsem o tom přesvědčen, že v této sněmovně není nikoho, kdo by neviděl, do jaké hospodářské propasti se řítí naše zemědělství. Dnes jsou existenčně ohroženi všichni zemědělci bez rozdílu, malí, střední i velcí a jsou dotčeny těžce všechny obory zemědělského podnikání a zemědělské práce. Tato těžká krise samozřejmě postihuje také náš družstevní průmysl, tedy průmysl, který je dnes nezbytným doplňkem zemědělské výroby. Mluvíme-li o racionalisaci zemědělství, tedy tato racionalisace se nemůže obejíti bez silného zemědělského průmyslu. Dnes nejde nám tak o to, abychom dosáhli co největších hektarových výnosů naturálních, na této výši naše zemědělství už je. Netrpíme nedostatkem zemědělských produktů, nýbrž jich máme spíše přebytek, ale vystupuje do popředí problém jiný, stejně důležitý, totiž jak upraviti poměry v zemědělství i cestou zákonnou, aby přebytků, které dnes v zemědělství jsou a trvale se budou zvyšovati, bylo národohospodářsky účelně využito, aby vysoká produktivita našeho čsl. zemědělství, vysoká výrobní výše mohla býti nadále udržena a zachována. Mám za to, že by to byla velká národohospodářská chyba, kdybychom byli zatlačeni do hospodářské eytensity. Znám z vlastní zkušenosti, že právě v chudších polohách jest již extensivní hospodářství. Kdybychom měli přenésti zemědělství na tuto zpětnou linii, na linii hospodářské reakce, přišli bychom k velkým hospodářským ztrátám v celém národním hospodářství a byli bychom tím více hospodářsky závislí na cizině. Správné je tedy, že musejí býti hledány nové cesty, aby tyto přebytky byly zužitkovány. Toto zpeněžení zemědělských přebytků může se díti pouze v zemědělském průmyslu.

Dovolím si poukázati na poměry produkce bramborářské, která vlastně je základem lihovarské výroby. Produkce bramborářská jest jaksi tradicí horských krajů. Tu chci upozorniti, že krise cenová - odbytová právě u této produkce se přiostřila do krajnosti. Zde vidíme celou bídu horských oblastí, kde zemědělská krise je vystupňována do míry nejvyšší. Tu jsou těžké, milionové ztráty, kterými ohroženy jsou existence horských zemědělců. A k této bídě horských gruntů a chalup si přimyslete bídu malých horských obcí a máte chmurný obraz hospodářské situace lidí, kteří jsou nuceni pracovati do úpadu, kteří si musejí dnes odpírati všechno, nač člověk má nárok, kteří se těžce zadlužují, aby zachránili aspoň otrhanou střechu nad svojí nebohou hlavou.

Podobné poměry jako v bramborářství máme i v krajích, řekl bych, řepařskobramborářských, tedy v oblastech přilehlých, které dříve cukrovku nepěstovaly a také pro pěstování této plodiny nemají dosti dobrých přírodních podmínek. Proto naše strana při jednání o zákonech lihových se postavila jistě na správné stanovisko. Musíme usměrniti výrobu lihu a musíme míti program při zřizování nových lihovarů a musíme dáti každému kraji, kde by byla prokázána hospodářská nutnost lihovarů, co mu patří, a proto jsme také v tom smyslu podporovali všechny potřebné dohody.

Slavná sněmovno! Zachrániti tyto lidi, o nichž jsem mluvil, není jen povinností republikánské strany, to nemůžeme posuzovati stranicky, nýbrž je to povinností vlády, povinností této slavné sněmovny (Výborně!), to je povinností všech lidí dobré vůle, kteří neztratili ještě smysl pro sociální spravedlnost a ochranu práce malého člověka. Tak musíme rozuměti hospodářské demokracii, pomoci všude tam, kde této pomoci je nutně zapotřebí.

Slavná sněmovno! Chci poukázati dále, že družstevní lihovary jsou pro nás dnes - a vím to z vlastní zkušenosti z moravského družstevního lihovarnictví, kde pracuji - střediskem hospodářského pokroku, hospodářské intensity, že je zde organisována služba poradnická, že zde jsou založeny programově různé pokusy, směřující ke zdokonalení zemědělské výroby. Proto je samozřejmé, že musilo býti a bude naší snahou, aby výrobní kapacity starých lihovarů, které tu jsou a jichž nebylo výrobně využito - podle dotazníků, které jsme rozesílali, bylo jich využito sotva ze 40% - bylo plně využito, aby mohly snižováním režie družstevní lihovary čeliti nižší ceně, která bude důsledkem zákonů, o nichž mluvíme.

Slavná sněmovno! Návrh zákona o mísení lihu s benzinem tvoří nám možnosti výroby. Ty zde budou. Počítá se s tím, že by roční výroba lihová stoupla asi o 400 až 500.000 hl a neustane-li rozvoj automobilismu, že by toto kvantum ročně vzrostlo asi o 30.000 hl. Pak by ovšem nynější zemědělské lihovary byly výrobně uspokojeny a byla by tu také možnost zřizovati lihovary nové. Ovšem stalo se dnes módou ve všech krajích, volati po zřizování nových lihovarů. Ale otázka ta není tak snadná, jak se zdá. Je třeba velmi důtklivě upozorniti, že dnes za velmi obtížných poměrů úvěrových, za obtíží, které celkem dnes jsou na trhu peněžním, by nebylo dobře posilovati takovou gründérskou horečku, neboť družstevní lihovar vyžaduje nejmenší investice kolem 1 mil. Kč a podnik, který by byl prodlužen, nemůže vůbec plniti službu, kterou zemědělství od něho žádá.

Opakuji: zákon řeší výrobu a její rozsah. Jiná otázka ovšem je zpeněžení lihu v nynějších závodech. Tu jsme byli zatlačeni do situace dosti nepříznivé, která může býti nebezpečím právě pro lihovary bramborářské. Nechci, slavná sněmovno, nanášeti černé barvy na dohody, které se staly, ale chci upozorniti při této příležitosti, když již se mluví o hospodářské válce - a my tak rádi používáme těch pojmů "zápas", "boj", když jsme v té hospodářské vojně (Výkřiky.), že bychom sotva tuto válku vyhráli jednostranným snižováním hospodářských čísel na úkor zemědělství. Cena zemědělských produktů, ať již jdou přímo do konsumu, nebo ať jsou zpracovány v hospodářském průmyslu, musí bezpodmínečně odpovídati - je to jen požadavek hospodářské spravedlnosti - valutové výši, na které jest naše koruna československá.

Není možno, slavná sněmovno, aby nad touto valutovou úrovní byly ceny výrobků průmyslových, aby zde byla veřejná břemena a dávky, aby hluboko pod touto linií byla cena zemědělských produktů. Slavná sněmovno!

My zemědělci jsme konservativní a máme jistě smysl a plné pochopení pro stabilitu naší valuty, ale chci upozorniti, že tato stabilita musí míti svůj základ nejen v rozumných opatřeních Národní banky, nýbrž musí míti také spojitost s hospodářským životem, ve kterém my žijeme, pracujeme a podnikáme. (Výborně!)

Tedy přes toto kritické stanovisko, které máme k této předloze, vítáme ji již z toho důvodu, že dává možnost správné hospodářské orientace našeho parlamentu. Dnes je jistě právem veřejnosti, aby žádala na poslanecké sněmovně, na Národním shromáždění hospodářskou práci. Parlament, který by si nebyl vědom důležitosti hospodářských otázek, které se nám naskytují právě v této těžké době ve vnitřní i v zahraniční hospodářské politice, jistě by neprospěl řešení úkolů, které doba s sebou přináší. Tyto úkoly musí býti řešeny v zájmu pracujících tříd, v zájmu zemědělství, živnostnictva, dělnictva a musí býti také řešeny s hlediska těžké situace, v níž se nalézáme. Uvědomiti si tyto úkoly, znamená pro nás pracovati zde v parlamentě k hospodářskému povznesení země.

Přišli jsme k názoru, že dovoz 400.000 q benzinu do naší republiky je zcela zbytečný a že toto kvantum dá se nahraditi domácí výrobou lihu, která je pro stát i národní hospodářství důležitější než zájmy benzinářského kartelu. (Výborně!)

Zákon bude míti - to je nesporné - příznivé účinky na domácí zemědělství, průmysl i dělnictvo, podpoří zaměstnanost v uhelných oblastech a zvýší odbyt domácího uhlí. To jsou skutečnosti, s nimiž musíme počítati. Mluvíme-li o hospodářské politice, nemáme tu jen problém importu a exportu, dnes vystupuje do pořadí zájem mnohem důležitější, ochrana domácí práce, podpora domácí výroby a vytvoření silného domácího trhu. To je právě základ správné orientace hospodářské politiky. Musíme míti v pořádku především tyto věci domácí, abychom vůbec mohli jíti dále. Bylo by jistě velmi nebezpečné, kdybychom stále řešili veliké mezinárodní problémy, plány hospodářských federací a celních unií, a nedovedli si udělati pořádek doma, neměli ohledu na potřeby domácí výroby a zabezpečení zemědělství, kteréžto úkoly patří jistě mezi nejdůležitější. Hospodářská závislost jednotlivých státních celků je právě v poslední době posuzována s velkou pozorností se zřetelem k zabezpečení nerušeného hospodářského života.

Máme zde rostoucí motorisaci dopravy, zemědělství, průmyslu, motorisaci armády to všecko je příkazem k zabezpečení dostatečného množství pohonných látek pro tyto motory, především pohonných látek domácího původu. Není možno předpokládati, že by se tento vývoj motorisace zastavil, naopak přihlížíme-li k hospodářskému vývoji celého světa, zvláště států západních, vidíme, v jak ohromném rozsahu může býti motorisace prakticky prováděna. Je tu trvalý technický pokrok a proto je nutno vyvoditi z něho důsledky a zabezpečiti domácí pohonné látky za všech okolností. (Výkřiky: Možnost zde je!) Ano.

Velikým pokrokem v tomto směru je zákonná úprava míchání lihu s benzinem. My tento zákon vítáme, poněvadž sleduje správnou tendenci, a je naším přáním, aby na této cestě k hospodářskému zabezpečení a soběstačnosti státu bylo i při řešení dalších úkolů hospodářských, které nás v tomto jarním zasedání čekají, dále pokračováno. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo p. posl. Štětkovi.

Posl. Štětka: Pánové a paní! Projednávané vládní osnovy zákonů o hospodářství lihovém a o mísení lihu s benzinem jsou výrazem [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 19. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy. Viz str. 64 této těsnopisecké zprávy.] systému vládních stran v Československu, výrazem zrychleného tempa příprav k válce proti Sovětskému svazu. Není náhodou, že na denní pořad dostává se lihové hospodářství, které je v Československu mateřským mlékem vládních stran.

Po 13 let byl čsl. politický líh krví a pohonnou látkou čsl. demokracie. Po celých 13 let leželi vůdci agrárníků jako žába na prameni u špiritusového vemena, sajíce těžké miliony z práce drobných zemědělců pomocí zvlášť k tomu určené čsl. lihové komise, což těžce nesli erární socialisté, kterým hospodářskou krisí vysychají [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 19. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] prameny, jako jediná výživa jejich politické moci a kterým kromě toho řada [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 19. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] zdrojů i [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 19. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] metod byla již odhalena a jejich používání tím značně ztíženo, a přece je [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 19. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] peněz dnes více třeba než kdykoliv jindy.

Po odhalení uhelných obchodů erárních socialistů, po skončení kšeftů s pozemkovou a lesní reformou, po provedení sanace bank, po provedení státního fondového hospodářství, které nelze kontrolovati a jež je subvenční cestou fingovanými rozpočty vykrádáno řadou t. zv. všeužitečných korporací a svazů, je pro aktivní korupci nejdůležitější hospodářskou krisí méně dotčený fond čsl. lihové komise. Čsl. lihová komise, toť pravý výlupek čsl. hospodářské politiky. Je to dokonalá zlodějna, která stojí vysoko nad t. zv. zájmy veřejnými, pro něž jsou zakazovány proletářské schůze, pro nez byla rozpuštěna Dělnická pomoc, Rudá pomoc, pro něž jsou vězněni dělníci v Meissnerových kriminálech.

Sama důvodová zpráva vládního návrhu o lihovém hospodářství doznává, že zájmy agrárních lihovarníků stojí vysoko nad zájmy veřejnými, neboť se na str. 19 důvodové zprávy praví - cituji doslovně (čte): "Hospodaření čsl. komise lihové. Přirozeným zájmem je, aby toto hospodářství přineslo co nejvíce zisku pro průmysl a obchod lihový, případně též pro průmysl líh zpracující bez ohledu na zájmy fiskální a namnoze i přímo v rozporu se zájmy veřejnými." Tedy korupční výsada agrární buržoasie daleko přesahuje t. zv. "zájmy veřejné", a to velmi těžce nesli erární socialisté a proto byl veden déle než měsíc v zákulisí tak houževnatý boj o místa u špiritusového vemena.

To byla vlastní příčina boje agrární buržoasie s t. zv. socialistickou buržoasií. To byl důvod, proč dochází k projednávání vládního návrhu o lihovém hospodářství. O tomto boji, o boji o místa u špiritusového vemena napsalo "České slovo", že je to velký úspěch, průlom do výroby milionů, v boji o lihové osnovy prý se parlament osvědčil. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 19. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] "České slovo" ve svém zápalu nemohlo ani potlačit ohromnou radost nad tím, že se podařilo socialistickým vůdcům protlačit se ke špiritusovému vemenu a tím nahraditi si uhelné a jiné korupční obchodní prameny.

"České slovo" dne 14. května t. r. volá vítězoslavně - cituji z "Českého slova" (čte): "Velký úspěch projednávané osnovy vidíme my socialisté předně v lihobenzinové směsi, že bude státi 1 litr 2.60 Kč proti 1 litru benzinu za 2.40 Kč. Druhým úspěchem našich zástupců je zrušení dávky 50 hal. z jednoho litru, jíž měla býti zatížena výroba lihu ze řepy. A konečně podařilo se našim zástupcům prosaditi pro nové členy lihových družstev nový kontingent 10.000 hl. lihu."

Toto strašné doznání erárních socialistů musí rozbíti poslední iluse dělníků t. zv. socialistických stran, že jejich vůdci hájí zájmy pracujících. Za místa u špiritusového vemene, za 10.000 hl. špiritusu, za 5 mil. Kč prodali erární socialisté malé zemědělce lihovarníkům a agrárním vydřiduchům. (Výkřiky posl. Kopeckého.) Takový je výsledek obchodu socialistických vůdců s agrární buržoasií.

"České slovo" jásá nad tím, že lihobenzinová směs bude dražší o 20 hal. než benzin, což bude míti za následek zdražení autodopravy, a odnesou to zase jen pracující.

Druhý úspěch vidí "České slovo" ve zrušení dávky 50 hal. z 1 litru lihu vyrobeného ze řepy, kterou jako novou daň ze zisků lihových magnátů navrhoval nár. sociální ministr Trapl. "České slovo" vyhrálo tedy i boj nad svým ministrem, který tuto daň navrhoval a který pro její odůvodnění uvedl v důvodové zprávě - cituji doslovné znění důvodové zprávy na str. 15 (čte): "Zavedení povinného mísení lihu s pohonnými látkami bude míti v zápětí snížení státních příjmů z minerálních olejů přibližně o 20%, tedy asi o 43 mil. Kč ročně. Aby tento úbytek částečně byl vyrovnán, navrhuje osnova zvláštní výrobní daň z lihu, kterou hledí ve prospěch celku využíti diferencí jevících se ve výrobních nákladech lihu v důsledku používání různě drahých surovin, z čehož dosud těžili jen nečetní jednotlivci.

Surovinový náklad při výrobě lihu ze řepy jest proti nákladu na výrobu lihu bramborového nižší téměř o 100 Kč. Proto navrhuje osnova postižení neoprávněných zisků z tohoto surovinového rozdílu připadajícího pro státní pokladnu, formou zvláštní výrobní daně z lihu. Při povinném mísení lihu s pohonnými látkami odhaduje se výtěžek této dávky asi na 5 mil. Kč."

Za místa u špiritusového vemene zřekli se vůdci nár. socialističtí a soc. demokratičtí všech zásad, které při lihovém hospodářství zastávali. Řekli prostě: Čert vem státní pokladnu, když je prázdná. Co by nám bylo platné, když by do státní pokladny přišlo 5 mil. Kč a snížené příjmy asi o 50 mil. Kč ze směsi lihu s benzinem, když naše stranická pokladna - a přece jediná národní pokladna - zůstala by prázdná. Je přece bližší košile než kabát. A proto došlo v nejzuřivějším boji mezi posl. Mikulášem a posl. Zadinou, obecně uznávaným ochráncem špiritusového vemene, k uzavření obchodu, který potvrdil strůjce válečného kabinetu Václav Klofáč, který dlouho hledal silnou vládu, která by s ním uzavřela [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 19. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] špiritusový fond pro národní účely malého českého člověka, pro druhé osvobození erárních socialistů, pro druhou republiku a tím nové korupční zdroje. To je methoda Václava Klofáče. Tak zvaní socialističtí vůdcové měli největší dopal, když po 13 let viděli, jak jejich agrární kamarádi cucají ze špiritusového vemene těžké miliony, a proto ten jásot "Českého slova" nad ohromným úspěchem, že jejich zástupci budou připuštěni k špiritusovému vemenu a že mají docela právo vycucat z 10.000 hl špiritusu špiritusové premie sami vedle podílu na zvýšeném kontingentu lihu. (Výkřiky.)

V zemědělském výboru dokazoval soc. demokratický poslanec Koudelka i velkostatkář Biňovec, jakož i posl. Remeš, že je nutno připustit je k lihovému hospodářství, a to přijímáním nových členů do lihovarských družstev, ale že nesmí při tom býti státní pokladna zkrácena, že se líh nesmí vyráběti z cukru. Ale tito povedení zástupci drobného lidu zastrčili své palaše, když byli připuštěni ke špiritusovému vemenu, dali souhlas ke škrtnutí navrhované 50 hal. zvláštní dávky z 1 litru řepného lihu, dali souhlas dokonce k tomu, že může býti pálen líh také z cukru, což bude míti za následek zdražení cukru.

Již v zemědělském výboru jsem poukázal, že vládní návrh na mísení lihu s benzinem otvírá dokořán vrata novým zlodějnám, a dokazoval jsem a dnes jen opakuji, že tak zvanou studenou cestou z lihobenzinové směsi bude možno vyráběti, a to v ohromných rozměrech, čistý benzin a čistý líh a že za tím účelem budou zřizovány, když ne oficielní, tedy podzemní výrobny nového druhu špiritusu. Uvedu příklad: za 100 l směsi, která bude za 260 Kč, může býti vyrobeno 80 l benzinu v ceně 200 Kč a 20 l čistého lihu v ceně 800 Kč, a to tak, že pomocí vody rozdělí se směs na benzin a líh, který zfiltrováním přes živočišné uhlí nabude čistoty potřebné k vaření kořalek a k jiným účelům. Mohlo by se namítnouti - ale ani toho se pánové v zemědělském výboru neodvážili - že líh připravený tímto způsobem bude páchnouti benzinem. Ale k tomu poznamenávám, že stačí ono živočišné, aktivní uhlí, které není u nás nedostupné a je ke koupi v každé velkodrogerii, a je po zápachu. O tomto novém zlodějském způsobu všichni účastníci lihového hospodářství velmi dobře vědí a vědí o něm také erární socialisté, ale mlčí, neboť budou bráti také účast na tomto novém zdroji [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 19. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] peněz.

Druhým důvodem vládních návrhů je příprava imperialistické války proti sovětskému Rusku. Z evropských států má v dostatečném množství benzinové suroviny jen Rumunsko, Polsko a Sovětský svaz. Už za světové války došlo k ochromení naftového průmyslu polského a rumunského. Při válce proti SSSR bude míti Československo tedy vítanou příležitost k dodávkám pohonných látek ostatním státům Malé dohody. Líh má ve válce význam jako důležitá pohonná látka, zvláště pro dnešní zmotorisované armády, pro jejich dopravní prostředky, pro tanky a pro letadla. U letadel má ten význam, že umožňuje větší akční radius, než pouhý nemíchaný benzin.

Avšak alkoholu nepoužívá se ve válce jen jako pohonné látky, nýbrž i přímo. Lze z něho vyráběti éter k želatinaci střelné bavlny a k výrobě étheralkoholových směsí, které mohou býti pohonnou látkou v případě nedostatku benzinu k míchání s lihem. Líh může sloužiti dále k výrobě třaskavé rtuti, používané v puškových i dělových kapslích. Líh je rovněž důležitou surovinou pro výrobu válečných plynů. Z lihu a kyseliny sírové lze vyrobiti ethylen a z něho válečný plyn yperit, z lihu a kysličníku sírového lze vyrobiti diethylsulfát, kterým byly za světové války plněny plynové granáty a z něhož lze opět vyrobiti ještě nebezpečnější plyn dychlorethylenarsin, kterým byly plněny pověstné německé granáty s modrým křížem. Tím nejsou ještě vyčerpány všechny možnosti použití alkoholu ve válce, a právě pro důležitost lihu ve válce přichází vládní návrh s rozšířením výroby lihové o nových 500.000 hl ke zřízení - a to podle politického klíče - nových více než 200 lihovarů. To je ten pravý důvod, proč se budou lihovary v Československu rozšiřovat a zařizovati na výrobu lihu k účelům válečným.