Provádění elektrisace dostává se hospodářské pomoci také tím, že elektrisace venkova je podporována z veřejných prostředků státních. Zákon o soustavné podpoře elektrisace venkova, který se nyní provádí jistě s velmi ušlechtilou tendencí, umožňuje, že není již daleka doba, kdy některá území v Čechách a v Československé republice budou již skoro úplně zelektrisována. A při tom si představme, jak velkých hospodářských výsledků přinese toto úplné provedení soustavné elektrisace po národohospodářské stránce venkovu, zejména zemědělskému venkovu, a jaké výhody přinese našemu státu. Na soustavné elektrisaci jsou zúčastněny jak samosprávné svazky, tak stát i soukromý kapitál. Toto spojení musí dávati záruku, že bude přihlíženo ke všem momentům. Zúčastněné obce a samosprávné svazky musejí dbáti toho, aby potřeba obyvatelstva byla řádně a levně kryta, účast státu má býti zárukou, že elektrisace provede se ve všech částech republiky, a účast soukromého kapitálu podmiňuje, že musí býti pracováno na základě obchodních metod. V tomto směru byla volena správná cesta, při čemž jest ovšem třeba dalšího a dalšího zlepšování.

Soustavná elektrisace naší republiky a zemědělství naše jsou úzce spjaty. A dnes vlastně není ani myslitelno jedno bez druhého. Zájmy jejich široce se stýkají a jejich úkoly jsou zcela souběžné. Obě tyto činnosti spočívají stejně na přírodních základech našeho státu, čerpají z nich a tvoří nové hodnoty, posilujíce tak vydatně naše národní hospodářství. Soustavná elektrisace na našem venkově opírá se o zemědělství jako o svého hlavního zájemce, jemuž poskytuje zase možnost usilovnějšího hospodaření. Elektrická energie je dnes vydatným pomocníkem zemědělcovým při velké většině jeho prací a používá se tu dnes skoro všeobecně již k osvětlování, hlavně však k pohonu. Pro osvětlování má elektřina nesporné přednosti, jako jsou: okamžitá pohotovost, jednoduchost a bezpečnost. Elektrický pohon přichází u zemědělce v úvahu při vedlejších pracích, jako na př. čerpání vody, dělání řezanky, řezání dříví a pod., zejména při nejdůležitější práci zemědělství, při výmlatu obilí. Používání elektromotoru pro zemědělský výmlat jest ovšem krátkodobé a v rozlehlých oblastech elektráren dokonce současné, takže elektrárny dosud, bohužel, nespatřují všude v odběru elektrického proudu pro výmlat výhody pro svá zařízení výrobní a rozvodní. To vyplývá z toho, že zařízení elektráren musí sice býti provedena a udržována pro pohotovost celé dodávky současně, zůstávají však pro valnou část roční doby nevyužita. Ale totéž platí i pro vlastní elektrické a strojní zařízení u zemědělce samého. Bylo by proto v zájmu nejen zemědělců, nýbrž i samých elektráren, aby tyto hledaly a brzy našly takové cesty a možnosti, aby elektřina v zemědělství vůbec a zvláště pro mlácení mohla se dodávati za podmínek co nejjednodušších.

Myslím, že toto by naši odborníci v elektrárnách měli míti na zřeteli. Tedy na př. řešiti tuto věc bez komplikace dnešního dvojího proudového rozvodu v nemovitosti, zvláště pro osvětlování a zvláště pro pohon, bez zdražujících opatření pro oddělené měření spotřeby světelné od pohonné, bez těžkopádného a nákladného účtování a inkasování velkého počtu malých částek peněžních, ale ovšem za úplatu přiměřenou.

Zemědělství potřebuje jednoduché zařízení elektrovodné a jednoduchý způsob účtování elektřiny, a dostane-li se mu toho, pak se dá s plnou jistotou čekati, že se odběr elektrického proudu v zemědělství vbrzku proti dnešnímu stavu zmnohonásobí a že elektrárnám se dostane i event. odškodnění za přechodné snad ztráty.

Je třeba postupovati zjednodušeně, a pak se při dobré vůli dá mnoho ušetřiti investičně, provozně i administračně. Doporučuji našim elektrárnám, aby věnovaly plnou péči otázce snížení ceny proudu už vzhledem k dnešní tak těžké hospodářské situaci, která velmi se obráží jmenovitě v zemědělském podnikání. Když zemědělské výrobě se dostane vskutku levného a všestranně praktického pomocníka, jako je elektřina, v míře co největší, tím jen odbyt elektrické energie v krajích zemědělských stoupne.

Dlužno konstatovati, slavná sněmovno, že s poskytováním podpor z prostředků státních na výstavbu místního elektrovodného zařízení v chudých, zejména v horských venkovských obcích počato bylo již r. 1924. Naše republikánská strana věnovala vždy elektrisačním snahám našeho venkova pozornost, přičinila se také, aby bylo vyvoláno rozhodnutí o podpoře soustavné elektrisace venkova, poněvadž náklady na místní rozvod zatěžují vždy citelně poplatnictvo v malých, namnoze i dosti rozlehlých a při tom hospodářsky chudých obcích. Občané v takovýchto obcích, ač jsou podle zákonných předpisů nuceni přispívati daněmi a přirážkami na celostátní soustavnou elektrisaci, museli se zříci doma elektrisace pro nemožnost opatřiti si potřebných finančních prostředků na nutné investice místní. Při tom potřeba získání levné energie elektrické, zejména pro pohon zemědělských strojů, je nesporně tím naléhavější, čím těžší jsou hospodářské poměry občanstva těchto chudých obcí.

Podpůrná akce ministerstva zemědělství setkala se proto se živým zájmem a pochopením venkovských obcí a elektrárenských družstev. Ministerstvo zemědělství vyplatilo z vlastních prostředků resortních v letech 1924 až 1926 celkem 8 3/4 mil. Kč na podporu elektrisace venkova. Při provádění této akce se ukázalo, že nutno ji postaviti z úzkého rámce resortního na širší zákonný podklad. Tak došlo k přijetí zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., kterým povoleno bylo na podporu soustavné elektrisace venkova ročně 10 mil. Kč na dobu 5 let, počínaje 1. lednem 1927. Dotace tato se ukázala však velmi brzo nedostatečnou a již 22. března 1929 došlo k novému zákonu č. 46, kterým zvýšena roční subvenční kvota na 35 mil. Kč pro dobu 5 let od r. 1929 do r. 1933. Za platnosti všech dosavadních zákonů bylo, resp. bude ještě do konce r. 1933 vyplaceno 3824 venkovským obcím a družstvům na elektrisačních subvencích kolem 179 1/2 mil. Kč, elektrickým podnikům na t. zv. nerentabilní primérní přípojky pro venkovské obce a jiná finanční břemena za účelem soustavné elektrisace asi 17 mil. Kč, celkem tedy přibližně 196 1/2 mil. Kč.

Elektrisace venkova není však ještě zdaleka ukončena, neboť z 15.423 obcí v republice jest pouze 8338 zelektrisováno. Zbývá 7085 obcí, to je 46% z celkového počtu obcí; jsou to vesměs chudší, menší, rozptýlené a odlehlé obce, pro kteréžto příčiny nemohly doposud elektrisaci provésti. V Čechách zůstává dosud nepřipojených 29% obcí, v zemi Moravskoslezské 41%, na Slovensku 84% a na Podkarpatské Rusi 92%. Z nepřipojených obcí jen malý zlomek nutno pro dohlednou dobu vyloučiti z možnosti elektrisace pro přílišnou odlehlost od zdrojů energie, příliš značný náklad nebo nepatrný odběr proudu.

Obce elektrickou energií dosud neopatřené, zejména ony, které přímo sousedí s obcemi elektrisovanými, nedostatek tento velmi těžko nesou. Nedostatek ten pociťuje zemědělec, živnostník a všechny ostatní vrstvy obyvatelstva. Kromě toho nutno tu míti na zřeteli též nadměrný dovoz minerálních olejů z ciziny pro pohon a svícení, což značně poškozuje naši obchodní bilanci.

Jsem si velmi dobře vědom, že na státní finance dolehla veliká tíseň a že v udělování podpor jest třeba jisté opatrnosti. Ale tu nutno uvážiti, má-li nyní slavná sněmovna povoliti další prostředky, a to po 25 mil. Kč ročně pro léta 1934 až 1940, že příčinou toho je, že téměř veškeré obce, jimž slíbeny byly podpory z povolených částek pro rok 1932 a 1933, své sítě již postavily, takže v provádění elektrisace nastala nyní úplná stagnace a v důsledku toho nezaměstnanost v dílnách průmyslu, vyrábějícího stroje a součásti elektrovodných sítí, a zastavení staveb rozvodných sítí. Dnes se odhaduje, že jest již z práce propuštěno přes 20.000 dělníků, kteří doposud pro elektrisaci pracovali.

Dostane-li se na podkladě této novely 1800 obcím, které se již pro elektrisaci rozhodly, projekty na stavbu sekundérních sítí sobě opatřily a přiměřenou část investičních prostředků sobě zajistily, příslibu, že jim budou státní podpory r. 1933 vypláceny, vzpruží se ihned elektrisační činnost, mnoho propuštěného dělnictva dostane opět práci a stát ušetří na podporách nezaměstnaným výdaje do milionů jdoucí a získá na obratové, výdělkové a důchodové dani i na dopravném na drahách.

Počítá-li se s potřebou jen asi 50.000 Kč pro subvencování jedné obce, bylo by pro 6400 obcí potřebí asi 320 mil. Kč. A odhaduje-li se podpora na subvencování vesměs již poměrně velmi nákladných, nerentabilních primérních přípojek a na jiná finanční břemena, spojená s elektrisací, okrouhle na 50 mil. Kč, jeví se celková potřeba k účelům subvenčním asi 370 mil. Kč.

Projednávaný zákon dává k disposici 7 ročních částek po 25 mil. Kč, to jest 175 mil. Kč - stačí tím pro 3500 obcí - a umožňuje ministerstvu veřejných prací rychlejší vyřizování podaných žádostí, které nemohly býti vyřizovány na podkladě dosavadního zákona a jichž je, jak jsem již uvedl, 1800. Ministerstvo veř. prací nemohlo již od podzimu 1930 vyřizovati docházející žádosti pro naprostý nedostatek prostředků a úplné vyčerpání zákonných dotací předběžně vyřízenými žádostmi s platností do konce r. 1933.

Je nesporno, že projednávaný zákon nesplňuje uspokojivě naléhavou potřebu venkova, že budou uspíšeny očekávané výplaty subvencí, což by se dalo řešiti jedině zřízením elektrisačního fondu podle návrhu podaného vloni v květnu klubem republikánských poslanců. Tím způsobem by bylo bývalo možno předejíti značným interkalárním úrokům, které tak těžce doléhají na mnohá družstva i obce, které elektrisaci prováděly. Tento návrh naší republikánské strany chtěl docíliti, aby bylo možno uskutečniti rychlou výplatu vyřízených a též doposud neprojednaných žádostí výpůjčkami, jichž úroková a amortisační služba byla by kryta pravidelnými ročními příděly, jež by byly po určitou dobu let k tomu účelu zařazovány do státního rozpočtu. Bylo by to bývalo obdobné jako u státního fondu pro hospodářské meliorace a doba mezi povolením a výplatou subvence, která nyní činí i 3-4 roky, byla by bývala co nejvíce zkrácena. To však narazilo na odpor ministerstva financí, které svoje zamítavé stanovisko odůvodňovalo, připouštím, dnešní těžkou finanční a hospodářskou situací státu.

Žádáme důrazně, aby roční částky, povolené novelou zákona, zařazeny byly do řádných výdajů v rozpočtu ministerstva veř. prací, poněvadž toto přesně podle určitých kriterií o žádostech rozhodovalo. Proto není naprosto třeba, aby ministerstvo financí stavělo se za požadavky zařazování provedených elektrisačních dotací do rozpočtu mimořádného. V tom směru koalované strany podávají určitý návrh, který bude jistě slavnou sněmovnou schválen.

Slavná sněmovno! Přes značné nedostatky vítáme zákon nejen v zájmu obcí, jež na elektrisaci toužebně čekají, nýbrž i s hlediska zabezpečení práce dělnictvu a elektrotechnickým továrnám, s kterýchžto hledisek v dnešní těžké odbytové krisi musí býti vítán i samým státem. Věřím, že zdatná soustavná elektrisace ruku v ruce se silným zemědělstvím dají státu zdravý základ a silnou oporu, což platí dvojnásob v dnešní těžké době světové hospodářské krise, kdy jest jen zcela přirozené a logické, že musíme se obraceti se zvýšenou pozorností k naší půdě, k naší zemědělské výrobě, základu vší lidské činnosti, a v posílení, zdokonalení a zintensivnění hospodaření v zemědělství spatřovati svoje dnešní důležité úkoly.

Pomoci našemu zemědělství jest úkolem dnešní doby, neboť jen silné zemědělství může znamenati dobrý chod průmyslu, který je dnes odkázán téměř jen na domácí trh, a může přinésti pomoc pro příznivé oživení celého hospodářského života a státu. (Potlesk.)