Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Marek, Petrovič.

151 poslanců podle presenční listiny.

Zástupce vlády: ministr inž. Dostálek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 9 hod. 40 min. dopol.

Dotazy:

posl. Kurťaka ministru zemědělství o obnovení nenáležitě provedené revise podle "Protokolu", sepsaného v Bohdaně dne 31. března 1932 o nenáležité revisi, provedené u lesní správy dne 16. března 1932, při které byl silně podezřelý lesmistr p. Ivan Samec, že dal spáliti 650 až 700 m³ smrkového dříví (č. D 793-III),

posl. inž. Kalliny ministru financí o některých nejasnostech při užití ustanovení §u 5 zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, který má nabýti účinnosti dne 1. května 1932 (č. D 799-III).

počátkem schůze: odpovědi tisky 1655, 1712, 1750.

Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u 9, lit. m) jedn. řádu ze zprávy těsnopisecké o včerejší 181. schůzi projevy hrubě urážlivé z řeči posl. Krosnáře, projevy ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Kopeckého a projevy hrubě urážlivé a ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Jurana.

Přistoupíme k projednávání 1. odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1716) zákona, kterým se mění ustanovení §u 1 zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n. (tisk 1749).

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní p. posl. inž. Nečas, za výbor rozpočtový p. posl. Bečák.

Dávám slovo zpravodaji za výbor technicko-dopravní, p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Zákon o finanční podpoře elektrisace venkova náleží k těm důležitým osnovám zákonným, jež mají přemáhati dnešní těžkou hospodářskou krisi a nezaměstnanost.

Peníze vydané na elektrisaci patří k investicím rozumným, hospodárným a rentabilním. Vydané investice se státu brzy vrátí zpět a při provádění investic zaměstná se nejen řada průmyslů, zvláště průmysl kovodělný, elektrotechnický, porculánový, nýbrž i dělníci při pracích zemních.

Jak odrazí se dnes projednávaná předloha v hospodářském životě republiky, ukazuje fakt, že, povolí-li stát ročně 25 mil. Kč podpory na elektrisaci, znamená to, že se pak prostaví celkově 9krát tolik: dvakrát tolik, co činí podpora státní, prostavějí obce, třikrát tolik stojí domovní soukromé instalace s připojenými hospodářskými a živnostenskými stroji a třikrát tolik stojí primérky a rozšíření elektráren. Navrhovaných 25 mil. Kč, které má nyní vypláceti stát každoročně, bude tedy znamenati, že se pak celkově vydá na elektrisaci u nás ročně kolem 225 mil. Kč. Odborné kruhy odhadují nezaměstnanost, která byla zaviněna v poslední době stagnací z toho důvodu, že neměla zejména samospráva dostatek peněz a že stát nepřispěl subvencemi, na 20.000 osob ročně. Doufejme, že projednávaný zákon odpomůže nezaměstnanosti v tomto oboru.

Osnova zákona o finanční podpoře elektrisace venkova vyplynula z krajní nutnosti. Československá republika, která je v průmyslové i zemědělské výrobě poměrně vyspělá, je v elektrisaci daleko za pokročilejšími státy Evropy. Uvádím jen jeden fakt: Jediný závod v Německu Colpe u Wittenbergu vyrábí více elektrické energie než celá Československá republika, jejíž celková výroba nepřesahuje přes 3 miliardy kwhodin.

Máme ještě dosud, v roce 1932, u nás 7085 obcí neelektrisovaných, to je téměř polovinu z celkového počtu 15.423 obcí. V ministerstvu veř. prací leží dnes 1800 žádostí za podporu elektrisace, jimž nemohlo býti vyhověno pro nedostatek finančních prostředků. Zákonem navržených 25 milionů Kč ročně pro léta 1934 až 1940 vystačí na provedení elektrisace přibližně v 3500 obcích dosud neelektrisovaných, budou-li ovšem každoroční kvoty vyčerpány.

Nejen dělníci, živnostníci a průmysl zaměstnaný při provádění elektrisace má z věci prospěch, nýbrž i výroba zemědělská a celý náš život. Levná energie elektrická náleží dnes k základním předpokladům zdravého a kulturního života. Na výši elektrisace toho kterého s tátu možno též měřiti úroveň jeho.

Jistě že budeme mluviti v souhlase s celou sněmovnou, vyslovíme-li jako zpravodajové přání, aby elektrisační činnost v naší republice byla co nejvíce prohlubována a s urychlením prováděna. Elektrisaci venkova bude třeba doplniti a podepříti soustavným budováním magistrál 100.000 voltových, které budou opěrnou základní sítí celé elektrisace. Iniciativní návrhy, které se týkají této věci a jež jsou projednávány v příslušných odborných kruzích, zaslouží největší pozornosti a podpory.

Mezinárodní sjezdy, jakým byla velká světová energetická konference v Berlíně r. 1930, ukazují zřejmě na to, že nastává období mezinárodního hospodaření s elektřinou. Třeba dáti pozor, aby Československá republika neutrpěla těžké ztráty, nebude-li držeti v elektrisaci krok s okolními státy. Nebezpečí je tu opravdu akutní.

Ve výborech bylý přijaty resoluce, jež žádají urychlené provádění elektrisace v praksi a slevu daně z vodní síly. Výbor technicko-dopravní přijal resoluci o slevě daně z vodní síly v důvěře, že po novelisaci dnešního zákona o dani z vodní síly by nastal čilý ruch a oživení činnosti v oboru vodních elektráren a v řadě průmyslů. U nás na př. sama daň z vodní síly, 7.5 hal., dosahuje celkové výše výrobních nákladů proudu v Německu. Proto u nás tak těžce zápasí a není zatím dobře schopen konkurence a někde ani vývoje průmysl zabývající se na př. výrobou hliníku, hořčíku, slitin lehkých kovů, hnojiv s obsahem fosforu, elektrolytické mědi a zinku. Podpora těchto průmyslů je nesmírně důležitá, neboť je známo, že nám budou museti sloužiti jako náhradní průmysly v krajích, jako je na př. nyní kraj textilu, kde budeme museti nezbytně počítati s vybudováním náhradních průmyslů.

K oživení elektrisační činnosti u nás je ovšem též třeba sanace samosprávy, aby se umožnilo obcím podnikání. Je to nezbytná podmínka, která platí ostatně i pro všechny jiné druhy investičního podnikání. Bez pomoci samosprávě uvázla by v budoucnosti všechna činnost investiční, můžeme říci z 60% v samosprávných celcích podnikaná, ježto by samospráva neměla na ty kvoty, jimiž musí býti doplňovány subvence státní.

Ježto zákon o finanční podpoře elektrisace venkova pomůže dnes přemáhati v jednom důležitém úseku našeho hospodářského života nezaměstnanost, ježto dále přispěje k tvoření cenných a rentabilních statků pro republiku a ke zvýšení její hospodářské a kulturní úrovně, navrhuji, aby slavná sněmovna přijala osnovu zákona ve znění navrženém technicko-dopravním výborem. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Bečákovi.

Zpravodaj posl. Bečák: Slavná sněmovno! Byl předložen návrh vlády, který se týká podpory na soustavnou elektrisaci venkova. Pokud stačily prostředky ministerstva financí, nebylo třeba jiných zákroků. Jakmile ovšem elektrisace dostala se ve svém vývoji do plného tempa a nestačily prostředky, které ministerstvo zemědělství uvolňovalo, sáhlo se k zákonnému opatření, a to zákonem čís. 139/1926, kterým tyto prostředky byly rozmnoženy. Zájem obcí a družstev o provedení elektrisace vzrostl však tou měrou, že brzy bylo jasno, že tyto zákonem preliminované příspěvky nestačí. Proto byla zákonem č. 46/1929 Sb. z. a n. na léta 1929 až 1933 povolena vyšší roční dotace ve výši 35 mil. Kč. Všeobecný hospodářský rozmach let právě minulých byl příčinou, že ze všech končin republiky hlásily se obce a družstva o udělení podpory, aby mohly využíti dobrodiní elektřiny, která je na venkově nepostradatelná. Došlých žádostí bylo tolik, že již koncem r. 1930 byly všechny preliminované částky jimi vyčerpány, výplata povolených podpor ovšem dála se každoročně jen v těch mezích, jak bylo zákonem určeno.

Z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona, kterým mají se na podporu elektrisace venkova pro léta 1934 až 1938 uvolniti další nové peníze, a to ročně 25 milionů Kč, je patrno, že od počátku zahájení podpůrné akce byly uděleny podpory 3.824 obcím a družstvům, že však ještě 7.085 obcí není elektrisováno, což z celkového počtu obcí 15.423 dělá 46%.

Obce dosud neelektrisované cítí se poškozeny vůči obcím, které již subvenci dostaly, a ačkoli bylo v denních listech oznámeno, že všechny finanční prostředky určené na podporu elektrisace venkova jsou vyčerpány a že je zbytečno předkládati další žádosti, přece došlo do ministerstva veř. prací do této doby 1.804 žádostí, a to 791 z Čech, 509 z Moravy, 452 ze Slovenska a 52 z Podkarpatské Rusi. Další žádosti denně docházejí a je samozřejmo, že počet žádostí se daleko zvýší, až bude publikováno přijetí projednávaného návrhu.

Podle statistiky, kterou vypracoval Elektrotechnický svaz československý dotazem u elektráren, které jsou majiteli přespolních elektrických sítí, budou v případě uzákonění dnes projednávaného návrhu kromě žádostí již ministerstvu veř. prací předložených zaslány celkem ještě 3.157 žádostí obcí a družstev, které v případě udělení podpory by hned započaly s elektrisací. Z toho připadá na Čechy 1.519 žádostí, na zemi Moravskoslezskou 893 žádostí, na Slovensko 601 žádostí a na Podkarpatskou Rus 144. Bude tedy ministerstvo veř. prací celkem rozhodovati o 4.961 žádosti, přičteme-li počet 3.157 ku dříve uvedené cifře 1.804 žádostí již předložených.

Urychlené vyřízení těchto žádostí mělo by v dnešní době kritické nezaměstnanosti veliký vliv na poměry v elektrotechnickém a strojním průmyslu, v elektrotechnických živnostech a s tím souvisících četných průmyslových a stavebních odvětvích. Pro zastavení subvencování byli totiž nejen propuštěni dělníci z elektráren obecních, soukromých i všeužitečných, nýbrž i elektroinstalatérské živnosti a průmysl strojnický, elektrotechnický, porcelánový, měďárenský a dřevařský přišly o řadu objednávek.

Z toho je viděti, že význam tohoto zákona netýká se jen našich obcí na venkově, nýbrž že se zároveň tím řeší z valné části také velký problém nezaměstnanosti. Dostane-li se totiž dnes podle nového zákona na podkladě této novely příslibu obcím, které se již pro elektrisaci rozhodly, opatřily si potřebné projekty sítí a zajistily si přiměřenou část investičních nákladů, že jim budou počínaje r. 1934 vypláceny státní podpory na tyto stavby, zahájí se opět elektrisační činnost po celé republice a mnoho dělnictva podporovaného dosud z prostředků pro nezaměstnané dostane zase práci. Subvencujeme-li elektrisaci venkovských obcí, vyvoláme tím nejen stavbu místní rozvodné sítě, na kterou se subvence poskytuje, ale i stavbu vedení o vysokém napětí, kterým se proud k obcím přivádí, odběratelé musejí si ve svých domech vlastním nákladem opatřiti domácí instalaci, koupiti osvětlovací zařízení, elektromotory a jiné spotřebiče proudu, hospodářské stroje atd. Kromě toho musí se v elektrárně postaviti zase další stroje na výrobu elektrické energie, poněvadž podle dosavadních zkušeností všeobecně je známo, že se výkon elektrárny téměř za každých 7 až 9 roků přibližně zdvojnásobí.

Náklady, které elektrisace obcí vyvolá uvedeným způsobem, jsou značné. Povolíme-li ročně na podporu elektrisace venkova 25 mil. Kč, vznikne tím celková roční investice okrouhle 9násobná, t. j. 225 mil. Kč. Dvakráte tolik, co činí státní podpora, investují obce do místní rozvodné sítě a transformační stanice, třikráte tolik stojí soukromé domovní instalace s připojenými hospodářskými a živnostenskými stroji a třikráte tolik stojí také stavba primérních vedení a rozšíření elektráren.

Při tom dovoluji si upozorniti, že zařízení, která se mají podle novely zákona subvencovati, slouží veřejným zájmům a potřebám nejširších vrstev obyvatelstva, takže jsou stejně důležitá jako dopravní prostředky a jiná zařízení, která stát podporuje. Z toho důvodu výbor technicko-dopravní se usnesl, aby roční dotace, navržená v předloze ve výši 20 mil Kč, byla zvýšena na částku 25 mil. Kč.

Uvážíme-li však, slavná sněmovno, že průměrná subvence na jednu obec činí 50.000 Kč a že bylo již předloženo asi 1800 žádostí, bude na jejich vyřízení zapotřebí úhrnem asi 90 mil. Kč. Kdyby byla na podporu elektrisace venkova přikázána pouze částka 20 mil Kč po 5 let, tedy úhrnem 100 mil. Kč, zbylo by na další obce, které se rozhodnou elektrisovati, v celkovém počtu přes 3000 částka pouze ve výši 10 mil. Kč, tedy částka nepatrná.

Rozpočtový výbor z týchž důvodů jako výbor technicko-dopravní pozměnil však původní návrh i rozhodnutí výboru technicko-dopravního v tom smyslu, že prodloužil dobu, ve které subvence mají býti vydávány, totiž od r. 1934 do r. 1938, jak bylo původně stanoveno, na dobu od r. 1934 do r. 1940. Tím uvolní se celkem pro elektrisaci venkova dalších sedmkrát 25 mil. Kč, čili celkem 175 mil. Kč a bude tak možno příznivě vyříditi nejen 1.800 žádostí již předložených, ale i dalších asi 1.700 žádostí obcí a družstev, které mají již nyní o elektrisaci velký zájem.

Dovoluji si jen připomenouti, že z povolených peněz bude nutno také udělovati subvence podle znění zákona na primérní přípojky k venkovským obcím a dále elektrárnám k úhradě mimořádných nákladů, vzniklých prováděním elektrisace venkova. Kromě toho postupuje elektrisace stále do chudších a chudších krajů, kde charakter obcí jest stavebně rozsáhlejší a kde i s podporou 50.000 Kč průměrně na jednu obec se nevystačí.

Slavná sněmovno, zákon, který právě je projednáván, je velké hospodářské důležitosti, poněvadž se jím umožní rychlejší tempo provádění elektrisace samé a přispěje se valnou měrou ke zmírnění tíže, kterou nám přivodila nezaměstnanost. Přál bych si jenom, aby vláda, resp. ministerstvo veř. prací přikročilo k urychlenému vyřízení žádostí, které jsou tam podány, a ministerstvo financí se zase staralo, aby se subvencí obcím v určené době dostalo.

Rozpočtový výbor uváživ všechny tyto momenty, doporučuje slavné posl. sněmovně, aby zákon tento přijala tak, jak se na něm oba výbory usnesly. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Suroviak, Kubač; na straně "pro" pp. posl. Kočandrle, Pozdílek a Vávra.

Dávám slovo prvému řečníku, přihlášenému na straně "proti", p. posl. Suroviakovi.

Posl. Suroviak: Slávna snemovňa! Vládny návrh zákona na zmenu §u 1 zákona č. 139/1926 v znení zákona č. 46/1929 o finančnej podpore na elektrizáciu vidieku je vítaný i Slovenskom dotiaľ, kým nie je zneužitý na úkor biedneho vidieku slovenského.

Z dosavádnych skúseností však máme obavu, že v čl. I tohoto návrhu uvedených ročitých 25 mil. Kč väčšia čiastka bude obrátená na elektrizáciu Čiech a Moravy, a Slovensko, ktorého obce sú biedne, dostane zas len omrvinu. Že sa i Slovensku i posiaľ krivdilo, dokazuje nám to sama dôvodová zpráva návrhu. Od r. 1924 do 1930 na sriaďovanie transformačných staníc niektorým obciam a družstvám stavebné príspevky boly povolené v Čechách 2395 žiadateľom a na Slovensku len 403 žiadateľom. Na zavedenie prípojok k vidieckym obciam venovalo sa v Čechách na 1179 a na Slovensku len na 163 prípojok. Mimo to elektrickým podnikom z celoštátnej sumy 4,314.325 Kč slovenským sa dostalo len 410.000 Kč, slovom v historických zemiach do r. 1930 na elektrizáciu obcí venovalo sa 166,070.448.50 Kč, na Slovensku len 30,385.306.22 Kč. Že nakoľko sa zanedbáva Slovensko, sama dôvodová zpráva nám dokazuje, že koncom r. 1930 v Čechách elektrizovaných obcí bolo 5785, na Slovensku 548, takže v Čechách behom 6 rokov zelektrizovalo sa 2395 obcí, kým na Slovensku za tú istú dobu len 403 obcí, z čoho máme jasný obraz, že dnes v Čechách z 8096 obcí je len 2311 neelektrizovaných, avšak na Slovensku z 3526 obcí je až 2978 obcí ešte neelektrizovaných.

V technicko-dopravnom výbore navrhoval som doplnenie čl. I návrhu na podporu elektrizácie v tom smysle, aby z čiastok v ňom uvedených ročne 50 % padlo na Slovensko a Podkarpatskú Rus a tento doplňujúci návrh i v tomto plenume podávam. Žialbohu slávni zástupcovia t. zv. chudoby v technicko-dopravnom výbore neuznali za dobré pomôcť Slovensku. Že Slovensku najväčšia pomoc je potrebná, dokazujú to žiadosti o elektrizáciu nachádzajúce sa na ministerstve ver. prac, ktorých je 1800. Pozoruhodné je, že medzi nimi z Čiech je už len 71, kým zo Slovenska až 452. Teda toto nám prezradzuje, že v Čechách elektrizácia sa blíži ku koncu vtedy, keď na Slovensku obce nemajú svetla.

Dosaváď sa zelektrizovaly obce prístupné, ležiace blízko železnice a krajinských ciest, nevenovala sa však pozornosť na obce odľahlé a biedne. V Čechách podpory sa dávajú bohatým obciam, u nás na Slovensku, keďže obce sú v ohromnej väčšine biedne, tým sa ani halier neposkytne na elektrizovanie a samé obce prispieť nemôžu, ba od takýchto by sa ani príspevok nemal žiadať. V takej Orave alebo v trenčianskej doline, najmä v kysuckej, ľudia nemajú ani len na petrolej. Veď len v Starej Bystrici v marci bolo asi 140 exekučných dražieb, teda ako môžu mať na svetlo? Chudobným obciam elektriku zaviesť treba zdarma a nech bohaté obce dajú väčší príspevok.

Že je ohromná bieda na niektorých krajoch Slovenska, svedčí nám jedon prípad z kysuckej doliny. Na otázku učiteľa v škole: "prečo si sa nenaučil doma úlohu", chlapec odpovedal: "lebo u nás tiež už vyhasly svetlá". "No, a čo robíte vo tme?", pýta sa ďalej učiteľ dieťaťa. "Nerobíme nič, ani nehovoríme, lebo tatko je zlý, že nemá roboty. Keďby sme sa shovárali, ubil by nás." "Môžeš sa učiť pri peci", hovorí učiteľ. "My večer nevaríme", odpovedá chlapec. "A čo jete?" - "My denne len raz jeme, lebo by nám vyšly zemiaky."

Teda takto sa žije na Kysuciach. Práce niet, ale ani svetla niet. Zástupcovia vládnych strán, ak je vo vás ešte koľko-toľko svetla aj pre biedny ľud, zažnite ho a rozdeľte po našich biednych slovenských chalupách.

Na elektrizáciu elektrárenským podnikom štátom podporovaným dávajú sa ťažké miliony, ale ako badáme, ľud z toho veľký zisk nemá. Nemožno si predstaviť priaznivý pomer elektrárieň voči konzumentom. Z jednej strany niektoré elektrárne milionové podpory berú a na druhej zase odberatelia elektrického prúdu draho platia prúd. Žiadnej jednotnej ceny niet, každá elektráreň štátom podporovaná vyrubuje ceny, aké chce. Jedna za 1 kw berie 5 Kč, druhá 4.50 Kč, 3.20 Kč atď. Teda od štátu podporu brať a konzumentom zas draho počítať za kw je ľahko. Takých štátom podporovaných všeužitočných elektrárieň účastinári dividendy vôbec nedostávajú, ale rozdeľujú sa členom správ ťažké tisíce, na ktoré ľud drahým prúdom platí; členovia správ každý rok majú veľké odmeny, ale že by tieto zotreli a obrátili na zlacnenie prúdu, na to nepomyslia. Štátom podporované elektrárne na moc miestach o mnoho drahšie dávajú prúd ako súkromné. Na príklad v Trenčíne súkromná elektráreň o moc lacnejšie prúd dáva ako štátom podporované. Ako vidím, v elektrárňach štátom podporovaných ťažké miliony ako podpora dávajú sa na odmeny pánom členom správ. V Oravskom Podzámku správa štátnych lesov chce ušetriť na prúde, v noci tma býva ako v rohu, čo dalo možnosť vykradnúť obchod, pripomenúť však musím, že keď z Prahy príjdu páni, vtedy celú noc svieti elektrika, ba ešte i ráno.

Odsúdiť musím tiež niektorý personál elektrárieň, ktorý sa voči daň a drahý prúd platiacemu obecenstvu neslušne chová. Na príklad taký inkasátor to najväčšie pohoršenie robí u ľudí, lebo pri inkasovaní peňazí za upotrebený prúd tak drzo sa chová voči konzumentovi, ako keby odberateľ prúdu bol za svoje peniaze jeho sluhom.

Vo všeobecnosti proti elektrárňam štátom podporovaným si sťažujú roľníci, ktorým často i do stredu rolí postavia stĺpy bez toho, že by sa opýtali toho hospodára, či mu to tam nebude zavadzať alebo či neutrpí nejakú škodu. Takýto hospodár, že ten stĺp je postavený na jeho roli, dostane raz navždy 5 Kč, ale za to pluhom cez celý život ho musí obchádzať. Teda elektrárne pomocou štátnej podpory ešte i tých roľníkov poškodzujú. Zákon, ktorý priznal niektorým elektrárňam právo podniku všeužitočného, avšak dľa mojej mienky všeškodného, súčasne priznáva týmto i daňové, poplatkové výhody atď. Teda pre jakú príčinu pri takýchto výhodách sa nesnižuje cena prúdu a účastinárom nedáva zisk a prečo majú byť členovia správ ešte i dnes nenasýtnymi? Viem si predstaviť, že snižovať ceny elektriny neni možné, lebo tí, čo by z úradu na to mali siahnuť, sedia v tých správach.

Sústavnej elektrizácie úkolom má byť dodať elektrinu za cenu výhodnú pre rôzne podnikanie na najširšej rozsiahlosti, a to tak, aby cena bola jednotná a hospodárstvu prospešná. Vláda by sa mala postarať, aby všeužitočné, lepšie rečeno všeškodné elektrárne skutočne pomáhaly snížiť hospodársku režiu roľníckych a priemyselných podnikov a tým tiež výrobnú cenu produktov. U nás však ten roľník ako i remeselník prichádza na vnivoč, keďže neni vstave snížiť hospodársku režiu, a to jedine pre veľkú cenu elektriny, a preto je potrebná jednotnosť ceny elektriny na ktoromkoľvek mieste republiky. U nás však jednotnú cenu docieliť a z obnosu 50 % venovať na podporu elektrizácie Slovenska je nemožnosťou, lebo sám p. zpravodajca od soc. demokratickej strany je členom štátnej elektrárenskej rady. Teplé miestečká v radách sú lepšie ako na povznesení Slovenska pracovať. Slovensko držíte za svoju kolóniu, dane platíme ešte vo väčšom procente ako vy v Čechách, za ktoré si v Prahe staviate paláce, vysoké školy a továrne, a Slovákov ste pripravili o školy, továrne a dnes o chlieb.

Končím svoje slová s upozornením na stavať sa majúcu hydrocentrálu v Ladcoch. Neviem príčinu, že prečo sa tak odťahuje so stavbou touto. Táto hydrocentrála by lacnejší prúd dávala a prinútila by aj všeužitočné, totiž tie všeškodné elektrárne k sniženiu ceny elektriny. Nuž ale vieme, že Ladce sú na Slovensku, a preto tam investovať nechcete. Veľkého počtu nezamestnaných si nevšímate.

V zastúpení Hlinkovej slovenskej ľudovej strany žiadam, aby polovica podpory na elektrizáciu bola udelená Slovensku. Dokážete hlasovaním, že jako milujete naše Slovensko. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Kočandrle. Dávám mu slovo.

Posl. Kočandrle: Slavná sněmovno! Dnes se projednává v této slavné sněmovně návrh na obnovení podpory soustavné elektrisace venkova. Tato předloha byla za posledních dnů připravena k uzákonění ve výborech technicko-dopravním a rozpočtovém. Úsilí vedoucích kruhů republikánské strany se nejenom podařilo, že tento velmi naléhavý zákon byl ve vládě prosazen, nýbrž dosaženo bylo i ve zmíněných sněmovních výborech podstatných zlepšení další elektrisace venkova a její další dotace ze státních prostředků.

Na místo vládou navržené podpory 20 mil. Kč ročně bude tato počínajíc r. 1934 zvýšena na 25 mil. Kč, kterážto podpora bude však prodloužena až do r. 1940, kdežto podle vládního návrhu mělo býti subvencování elektrisace skončeno již r. 1938. To tedy znamená, že celkem bylo docíleno podpory o 75 mil. Kč větší, tedy o částku, která pro oživení elektrisačního ruchu na venkově hodně znamená. Jest jistě třeba, aby tento elektrisační zákon byl projednán našimi parlamentními sbory s největším urychlením, aby tak mohly býti - jak zde už páni zpravodajové přednesli - vyřízeny žádosti, předložené ministerstvu veř. prací a aby mohly býti podpory na elektrisaci ještě letošního roku vyřízeny.

Při této příležitosti je potřebí vzpomenouti vzniku elektrisace venkova, která sahá do prvních let nynějšího století. Je tomu 25 roků, co se sporadicky začala prováděti elektrisace venkova. Při tom se ovšem jasně ukázalo, že rentabilita elektrisace samé jako hospodářského podnikání je pochybná a že proto, má-li býti tento hospodářský prospěch k disposici zemědělským objektům, musí býti elektrisace prováděna systémem, kterým se upouští od drobných jednotek samostatného podnikání, kde však musí býti vzato v úvahu podnikání v širším celku, jemuž bylo v počátečních dobách jeho rozmachu přiznáno jméno "soustavná elektrisace".

Soustavná elektrisace má v principu úkol dodati elektřinu za národohospodářsky výhodnou cenu pro veškeré různorodé podnikání na nejširším teritoriu tak, aby cena pro určité příbuzné podnikání byla co možno jednotná a podnikání tomu hospodářsky prospěšná. Při tom se zjistilo, že v celku s ostatními elektrisovanými složkami tvoří velmi dobrý vzájemný doplněk, poněvadž proti maximu, vznikajícímu u měst a průmyslových závodů večer, přináší lepší využitkování tím, že tvoří maximum letní, kdy se používá značného množství elektřiny k omlatu hospodářských plodin, a čímž se dosahuje lepšího využitkování zdroje elektřiny. Tato myšlenka začala se v praksi prováděti a dopomohla k plnému poznání hlavních zásad. Je nutno konstatovati, že elektrisace prováděná systematicky na zásadách svépomoci a družstevnictví ukázala správnou cestu, kterou má býti soustavná elektrisace vedena. Po převratu, kdy jsme začali žíti samostatným státním životem osvobozeného národa, bylo třeba řešiti otázku elektrisace ostřejším tempem a byla také řešena způsobem, odpovídajícím velikosti úkolu. Již revoluční Národní shromáždění řešilo podporu elektrisace zvláštním zákonem.

Provésti elektrisaci, jmenovitě elektrisaci venkova, není úkol lehký. Ukázalo se brzy, když byl zjištěn poměr investic a konsumu, resp. míra využitkování těchto investic, že úplné provedení soustavné elektrisace venkova je hospodářsky věc velmi obtížná a že je nutno risiko tohoto podnikání ve značné míře převésti i na zájemníky, u nichž se má za těchto těžkých poměrů provésti elektrisace.