Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Kubač. Dávám mu slovo.

Posl. Kubač: Tento vládny návrh zákona o elektrizácii vonkova a obcí pomocnou cestou štátu, subvenciami, nie je vstave učiniť elektrifikáciu zdravou a ako sa nazýva, všeužitočnou, ale podstata tohoto návrhu je, aby sa zakryl krach celého finančného plánu a krach prevádzania elektrifikácie vôbec.

35 milionov korún, ktoré sú uvedené vo vládnom návrhu na dobu od r. 1929 až do r. 1930, majú byť vo výdajoch mimoriadneho rozpočtu, aby tým bol snížený rozpočet, aby sa mohlo mluviť o štabilizovaní nášho finančného plánu. Na ďaľšie roky má byť vydávané až do roku 1938 po 20 milionových ročných čiastkach na elektrifikáciu.

Plán elektrifikácie tohoto štátu sa prevádza od r. 1919. Od tohoto roku sa plán elektrifikácie predlžuje. Podívame-li sa na prevádzanie tohoto plánu, vidíme, že veľmi málo alebo niekde nič nebolo prevedené a ani sa neprevedie, lebo v kapitalistickom štáte neni možné, aby elektrifikácia bola prevedená tak, aby mohla byť za určitú dobu ukončená. Odďaľovanie a predlžovanie tohoto plánu až do r. 1940 má za následok, že proletariát, roľníctvo a živnostníctvo pevne verí, že bude postavené samo pred úkol previesť elektrifikačný plán tohoto štátu.

Stá a stá milionov korún dal štát týmto podnikom. Hovorí sa o týchto podnikoch, že sú všeužitočné, ale sú to podniky silne kapitalistické, sedia v nich ľudia, ktorí nemajú záujmu o všeužitočnosť, lež o to, aby miliony dávané štátom nešly v prospech všeužitočnosti, lež v prospech ich vačkov.

Kto platí tieto miliony? Robotník, malý roľník a živnostník. Títo malí ľudia sú exekvovaní, je im odpredávaný posledný zbytok ich majetku, roľníkovi posledná kravička, ale z tejto všeužitočnosti, z tohoto plánu títo roľníci a živnostníci nemajú nič, iba sú okrádaní a vydieraní od týchto koristníkov. Už v r. 1923 sa hovorilo, že elektrizačný plán by mal byť v hrubých rysoch dokončený. Ale nestalo sa tak a predlžuje sa znova na ďalšie obdobie. Miliony plynuly do vačkov boháčov a terajší návrh a jeho predĺženie bude slúžiť zasa len k obohateniu týchto kapitalistov.

Ako vyzerá plán elektrifikácie v celku? Čo sa z toho dostalo Slovensku [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 4. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 183. schůzi posl. sněmovny.] Tedy nielen, že pracujúci musia platiť, že roľníci sú exekvovaní, ale i s národnostného stanoviska je Slovensko a Podkarpatsko okrádané. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 4. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Na zaplatenie týchto daní však slovenskému roľníkovi a živnostníkovi sa z toho nedostane nič. Slovensko je ukrátené v každom pláne. I terajší plán je súčiastkou ukrátenia [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 4. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Slovenska. Bieda a hlad na Slovensku zúria, ale pomôcť Slovensku, zamedziť nezamestnanosť, to nie, radšej policia, četníctvo a exekútori. Takým spôsobom sa pomáha Slovensku. Pozrime ciferne, ako vyzerá tento plán. Väčšina obcí postráda elektrického osvetlenia a energie elektrickej vôbec. Pozrime na návrh zákona, ktorý má byť do r. 1940 čiastočne prevedený. Ako sa dostávalo podpôr Slovensku zo všetkých tých milionov, ktoré boly či už tou alebo onou vládou, či tam sedel slovenský H l i n k a alebo český kapitalista? S výhradou schválenia jednotlivých štátnych rozpočtov boly povolené do 31. prosinca 1931 tieto stavebné príspevky, a to od počiatku celej akcie zahájenej ministerstvom zemedelstva r. 1924: obciam, družstvám na nové zriadenie transformačných staníc, rozvodných sietí, sekundérnych a domových prípojok v zemi Českej 2.395 žiadateľom 106,358.938.63 Kč, na Slovensku 403 žiadateľom 26,225.706.22 Kč, na Podkarpatskej Rusi 22 žiadateľom 1,751.260 Kč. Aký rozdiel je už tu v rozdelení týchto žiadateľov! I tu je Slovensko a Podkarpatská Rus vyriadená zo všetkého toho, čo by malo prospieť ku všeužitočnosti. Na Podkarpatskej Rusi a na Slovensku sa strieľa, bieda a nezamestnanosť rastú, ale miliony plynú českým boháčom. Slovenskí boháči im k tomu pomáhajú, lebo majú účasť práve v tomto vykorisťovaní.

Ďalej: elektrickým podnikom na novozriaďované primérne prípojky k vonkovským obciam bolo povolené v zemi Českej pre 1.179 prípojok 6,147.000 Kč, v zemi Slovenskej pre 163 prípojky 3,749.600 Kč a v zemi Podkarpatoruskej nič. Zasa vidíme ten rozdiel i v tomto bode. Elektrickým podnikom vo výnimečných a zvláštneho zreteľa hodných prípadoch k úhrade ich finančných bremien vzniklých za účelom usnadnenia sústavnej elektrizácie vonkovských obcí - to by sme sa mohli pozerať na vonkov, aká je tá elektrizácia vonkova! - dostalo sa v zemi Českej 1,230.000 Kč, v zemi Slovenskej 410.000 Kč, v zemi Podkarpatoruskej 700.000 Kč. Zasa ohromný rozdiel rozdelení týchto obnosov!

A ako to vyzerá s prevedením tohoto plánu? Obcí neelektrizovaných v Čechách je 4.706, na Slovensku 3.381, na Podkarpatskej Rusi (počiatkom r. 1924) 17 obcí elektrizovaných a 470 neelektrizovaných! Od zahájenia podpôrnej akcie v celku v zemi Českej do konca r. 1930 je 5.785 obcí elektrizovaných a 2.311 neelektrizovaných, na Slovensku 548 obcí elektrizovaných a 2.978 neelektrizovaných, na Podkarpatskej Rusi 39 elektrizovaných a 448 neelektrizovaných. Z toho je videť celkový situačný plán. My už pri rozprave o štátnom rozpočte sme ukázali na mapu, ktorá má znázorniť elektrifikáciu prevádzanú v československom štáte. Vidíme, že v jednom kúte Československa, na východe, na Slovensku táto elektrifikácia neni tam ani znať. A práve i teraz pri tomto vládnom návrhu vieme pevne, že Slovensko a Podkarpatská Rus i tu budú zkrátené. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 4. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Z milionov, ktoré sú exekúciami vydreté a vymáhané na malých roľníkoch na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, dáva sem štát veľmi málo. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.) Na Slovensku do celého plánu elektrizačného pripadá 84 % obcí, na Podkarpatkej Rusi 92 %. Dľa elektrifikačného plánu, predloženého v štátnom rozpočte, je na Slovensku zásobované prúdom 190 obcí zo 3526 so 756.467 obyvateľmi. Prirovnáme-li počet obyvateľov Slovenska vo výške 3 mil. k počtu obcí, vidíme, že Slovensko je úplne vynechané z tohoto vášho plánu. To, čo by malo byť vydané na elektrifikovanie, na prácu a chlieb, to čo by malo byť venované na zamedzenie nezamestnanosti, plynie do vačkov týchto vydriduchov, koristníkov v t. zv. všeužitočných podnikoch. Nielen z tejto stránky, ale so stránky platenia a osvetlenia na Slovensku je videť, že zatiaľ čo v Čechách a na Morave sa platí 3.50 Kč za 1 kwh, na Slovensku a Podkarpatskej Rusi sa platí za 1 kwh 4.50 Kč. Fabrikantom na pohon dáva sa 1 kwh za 2.20 Kč. Kto je tu neplatiacim občanom?

Už som poukázal na to, akým spôsobom sú vymáhané dane od roľníkov a živnostníkov. V minulých dňoch sme čítali, akým spôsobom platia dane fabrikanti a boháči. Zo Zajíčkovho úteku vidíme, že uhlobarónovi Larischovi, ktorý dlhoval na daniach 54 mil. Kč, bolo odpustené 12 mil. Kč. Rôzni títo šarfmachri dlhujú milionové čiastky a v celku možná miliardové čiastky na daniach. I tieto všeužitočne podniky, na ktoré dáva štát milionové subvencie, dostávajú elektrickú energiu o 50 až 60 % lacnejšie. Zatým však tieto elektrické podniky vyplácajú 3 až 4 % dividendy. Ale nielen že dividendy vyplácajú, za jedon rok sa zvýšil ich kmenový majetok z 46,300.000 na 85,500.000 Kč. Z toho videť, že tieto podniky, ktorým sa nadáva všeužitočné, sú užitočné len pre boháčov, pre koristníkov, pre ktorých sú okrádaní roľníci, živnostníci a robotníci týchto závodov. Robotníci týchto závodov sú terorizovaní, zbiedačovaní, ich mzdy nestačia ani na ich životnú úroveň a sú vyhadzovaní na dlažbu na základe prevádzanej racionalizácie. Štát dáva miliony, podniky vyhadzujú robotníkov, rozširujú biedu a hlad a na druhej strane dovoľuje sa týmto zlodejom s tými miliony robiť, čo sa im páči. Toť všeužitočnosť.

Ale ani to neni dosť. Ako sa prevádza elektrizácia na Slovensku, to by sme mohli poukázať na veľkom pláne postavenia elektrocentrály na Slovensku v Ladciach pri Váhu. Už bývalá maďarská vláda robila plán na postavenie tejto elektrocentrály a inženieri chodili za inženiermi. I čsl. vláda posiela inženierov stále a stále. Tento podnik dosiaľ pri vymerovaní stojí vyše 3 mil. Kč. Roľníkom na Ladciach je pôda vyvlastňovaná za babku alebo dávaná pôda iná, ktorá je horšia o 70 %, ale elektrocentrála sa nestavia. Inženieri Wrangelovci nemajú pri vymerovaní inú prácu, než akým spôsobom by sa tieto miliony, ktoré by maly byť venované na postavenie tejto hydrocentrály, dostaly do vačkov týchto zlodejov, utečencov kapitalistickej sobranky.

Pán Suroviak si tiež sťažoval ako zástupca Hlinkovej ľudovej strany, že sa na Slovensko málo dáva. Myslím, že pán Suroviak, jeho strana v čele s ministrom Tisom, ktorý tiež zastupoval túto vládu v tomto kapitalistickom štáte, mala možnosť presadzovať otázku elektrizácie Slovenska, ale tenkrát ten záujem nemala a nemohla mať, poneváč práve je a bola súčiastkou tohoto kapitalistického systému. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Tento plán tejto hydrocentrály, myslím, že ztroskotá tak, ako ztroskotal každý iný plán hospodársky. Tento plán je len utopiou. Ľud hladovie ďalej. Slovenský ľud by nemusel hladovieť, nemusel by znášať biedu a nezamestnanosť, keby sa z týchto vydieračných podnikov staly skutočne všeužitočné podniky, ale musely by sa dostať do riadnych rúk, t. j. do obcí, kde by rozhodovaly obecné volené zastupiteľstvá o prevádzaní všeužitočných prác na Slovensku, že by kapitalisti nebrali milionové zisky, aby ostaly tieto na zlepšenie a prevádzanie elektrifikácie Slovenska. Na Slovensku je daná možnosť a práve tu rieka Váh, ktorého eneržia sa plýtva, ponecháva sa prírode, a neni vychosnovaná. Váh, keby bol zregulovaný a keby bola postavená hydrocentrála, mohol by zásobiť celé stredné a južné Slovensko elektrinou a elektrickým pohonom. Ale v rámci tohoto kapitalistického štátu sa to nestane. Nestará sa o životnú úroveň slovenského robotníka. S tým trpí i konzum. Pracujúci nemôžu a nebudú tento váš plán za dobrý uznávať.

Plán elektrifikačný, t. j. vládny návrh, ktorý je tu podaný, sa neuskutoční, lebo už vtedy, keď vznikla kapitalistická spoločnosť, bol vývoj priemyslu hatený a znemožňovaný feudálnym riadom, ktorý musel byť preto zdrteny; dnes na inom vyššom základe vidíme, ako kapitalistický riad znemožňuje ďaľší vývoj techniky a ženie zem a celú väčšinu ľudskej spoločnosti do priepasti.

Inženier Oliven vypracoval plán, podľa ktorého by v celej Europe mohol byť predávaný prúd 1 kwh za 12 halierov. A my dnes platíme 4.50 Kč. To však je váš plán. Tento ostane na papieri tak, ako ostal projekt regulácie a využitia elektrickej eneržie Dnepru, ktorý za carizmu vypracovali a nakreslili dobrí študenti a inženieri a technici, ale nedokázali, zato dokázal to sovietský proletariát. Dňom 1. mája ukázal sovietský proletariát jeho dielo, kde bol spustený t. zv. Dnieprostroj, ktorý dá celému okoliu a celému strednému Rusku elektrickú eneržiu. Ale to mohol len uskutočniť víťazný ruský proletariát.

Uskutočniť tento plán v Československu môže opäť len víťazný proletariát Československa.

Ale miesto zavádzania užitočných podnikov pre drobných pracujúcich dávate subvencie boháčom, statkárom a agrárnym vodným družstvám, ktoré pri prácach zadávaných jednotlivým firmám platia robotníkom pri akordnej práci 3.20 Kč za 1 m3. Robotník zarobí denne pri regulácii a výkopu 12 až 13 Kč za 12 až 13 pracovných hodín v akorde. Výplatu dostávajú títo robotníci tak, ako sa firme alebo tým družstvám páči. Robotníci pýtajú svoje zarobené groše a za to sú strieľaní. Ako príklad uvádzam udalosť v Nemeckom Grobe pri Senci. Pri regulovaní Čiernej Vody, ktorá je rozdelená na 3 úseky, prevádzajú prácu inženieri, ruskí beženci, wrangelovci. Robotníci si prišli pýtať peniaze. Inženier-wrangelovec, celú noc hýril a ráno nemohol vyplatiť robotníkov, ktorých vypovedal. Robotníci sa proti tomu odvolávali a inženier-wrangelovec zlodej, tyran, vrah, súčiastka tohoto vášho kapitalistického systému, zastrelil robotníka, ktorý má 7 detí (Výkřiky.) a vláda, policia a četníctvo tohoto vraha nezatkli, lebo sa on nechal spraviť bláznom.

Malí roľníci poznali a poznajú každý váš plán, že je to plán útočný v každom ohľade, plán vraždiaci, a práve dnes poznáva proletariát Československa, s kým má do činenia.

Četníci neprišli na pomoc, ale prišli vyšetrovať robotníkov. Četníci neprišli zatknúť vydierača a vedúceho firmy, ktorá platí za namáhavú prácu 3.20 Kč za 1 m3 výkopu, ale zatýkajú robotníkov, ktorí si prišli pýtať svoj zárobok.

Na druhom úseku zarobili robotníci pri regulovaní tejto rieky za 1 deň akordnej práce 11 až 12 Kč pri vykopávke. (Slyšte!) Stávkovali za vyššie požiadavky, ale nielen za vyššie požiadavky, lebo títo robotníci dostávali za svoj týždenný výkon len 50 až 60 Kč týždennej záruky. Robotníctvo vstúpilo do stávky práve u tejto firmy, ale na obranu týchto vrahov poslala vláda a politické úrady četníkov, aby ich bránili a aby robotníctvu zabránili ísť na pracovné miesta.

Je samozrejmá vec, že nič iného nemôže robotníctvo, roľníctvo a živnostníctvo Slovenska očakávať iba to, že v tom okamihu, ak by sa postavili či už len v jedinečnej buňke proti tomuto kapitalistickému riadu, vláda aj politické úrady majú k dispozícii všetkú moc, aby mohly toto hnutie zadusiť. Slovensko je prez to všetko stavané mimo zákonov tohoto štátu. Bieda, hlad, nezamestnanosť rieši sa strieľaním a zatýkaním. Samospráva obcí je narušovaná, je to videť z jednotlivých prípadov. Na pr. v obci Seredi, kde lanského roku obecné zastupiteľstvo odhlasovalo nezamestnaným robotníkom 75.000 Kč, aby nemuseli trpeť biedu a hlad, bolo toto obecné zastupiteľstvo 22. mája r. 1931 rozpustené. Dnes bude skoro už druhý 22. máj. Cez jeden rok stojí v čele samosprávy obecná vymenovaná správna komisia, občianstvo tam nerozhoduje, trebárs máme volebné právo, podľa ktorého môže každý prejaviť svoju vôľu v tomto štáte, aj to, koho si praje, aby ho v tomto obecnom zastupiteľstve zastupoval. Ale úrady a minister vnútra Slávik veľmi dobre vie, prečo to robí.

Je zaujímavé, akým spôsobom si na Slovensku počínajú okresní náčelníci. Šly deputácie, agrárnici, soc. demokrati, živnostníci, aby bola zrušená správna komisia, aby boly vypísané voľby, ale okresný náčelník okresu galantského prehlásil: Pánovia, ja som síce pre vypísanie volieb, ale musíte mne zaručiť, že v týchto voľbách nevyhrajú komunisti. Toť zákon čistých volieb, toť zákon slovenský! Na Slovensku sú pašovia, ktorí by chceli pašovať tak ako v tureckom hospodárstve.

Voláme preto k ministrovi Slávikovi, jestli on ako minister má rešpekt pred zákonmi, nech okamžite vypíše voľby v obci Sered.

Na Slovensku miesto podpory všeužitočných podnikov dávate k dišpozícii mnoho milionov, vydretých z poplatníkov, roľníkov a živnostníkov milionárom, kapitalistickým podnikom. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 4. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Aj tento váš návrh bude ďaľším zbedačením a ochudobnením slovenského pracujúceho ľudu. S týmto plánom chcete zakryť svoj krachujúci systém a chcete tým nahovoriť ľudu, že budete chceť riešiť nezamestnanosť, ale de facto tieto miliony poplynú naďalej do vačkov milionárov. A to sa nazýva všeužitočnosť. Ale slovenský a zakarpatský proletariát bude sa museť snažiť, aby premenil tento váš návrh a uskutočnil tak elektrizáciu, ako to previedol ruský proletariát. A preto podávame pozmeňovací návrh, ktorý by aspoň čiastočne odpomohol nezamestnanosti, najmä na Slovensku, kde už od r. 1921 od Krompachov až po Bratislavu je odbúravaný priemysel, aby toto mohlo aspoň čiastočne byť menované užitočným pre pracujúci ľud Slovenska (čte):

"Pozměňovací návrh posl. Štětky, Kubače a soudr.:

Zákon znějž:

§ 1. Na podporu soustavné elektrisace venkova povoluje se na léta 1932 až 1934 roční částka 50 milionů Kč, která bude kryta z řádného rozpočtu ministerstva zemědělství a to z úspor docílených zrušením subvencování velkých zemědělských podniků a pod.

§ 2. Při provádění elektrisace budiž usilováno o to, aby Zakarpatsko a Slovensko dosáhly pokud možná nejdříve stejného stupně elektrisace jako Čechy a země Moravskoslezská.

§ 3. Jinak budiž při elektrisaci vždy dána přednost obcím malým před obcemi velkými.

§ 4. Částky povolované na elektrisaci venkova budou výlučně poukazovány obcím samým. O jejich vynaložení rozhodne obecní zastupitelstvo.

§ 5. Obce jsou povinny při provádění těchto opatření podniknouti vše, aby se osobám méně majetným dostávalo elektrického proudu za nižší cenu než osobám majetným.

§ 6. Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Tímže dnem pozbudou platnosti všechna zákonná ustanovení jemu odporující. Provede jej vláda."

Budete-li chceť aspoň čiastočne zlepšiť situáciu elektrizačného plánu na Slovensku, budeme videť, či za tento návrh budete hlasovať. Ale my vieme, že je to vaša fráza, tak ako je fráza Hlinkových ľudových poslancov na Slovensku, a tak i fráza všetkých fašistických a sociálfašistických poslancov. Vo skutočnosti na poli parlamentu sa prevádzajú protirobotnícke a protiľudové zákony. My vieme tiež, že o tej všeužitočnosti iba píšete a hovoríte a preto tým viacej sa musí slovenský roľník, robotník a živnostník zjednotiť a bojovať pod vedením komunistickej strany a nastúpiť cestu sovietského Ruska. Čím viacej sa prehlbuje kapitalistická kríza, čím väčšie úspechy má budovaný socializmus v Sovietskom sväzu, čím viacej sa snažia kapitalisti odvrátiť od nastúpenia tejto cesty, ktorú išli ruskí robotníci, tým viacej sú upreté zraky slovenského proletariátu na výstavbu socializmu v sovietskom Rusku, lebo vie, že len taká cesta, akou išli ruskí robotníci a proletariát, vyvedie slovenských robotníkov, roľníkov a živnostníkov z biedy a hladu a len táto cesta, len taký boj zaručí pracujúcemu ľudu chlieb a prácu, zaručí slobodu a že bude prevedená plná elektrifikácia Československa. (Potlesk poslanců strany komunistické.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Vávra. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Vávra: Slavná sněmovno! Projednáváme zákon o finanční podpoře elektrisace venkova. A tu prohlašuji, že naše živnostenská strana souhlasí s tímto návrhem, poněvadž je to moment opravdu národohospodářský, a my, kteří jsme tento vládní návrh projednávali ve výboru dopravním i také v rozpočtovém, řekli jsme docela otevřeně, že suma, která byla dána k disposici, je pro tento účel, pro tuto velikou národohospodářskou potřebu malá.

Musíme ovšem s našeho živnostenského stanoviska prohlásiti, že není správné, když z této podpory, která vyvěrá z prostředků všeho obyvatelstva československého státu, tedy také i z prostředků živnostnictva a obchodnictva, provádějí se ve skutečnosti tak zv. všeužitečnými podniky věci, které jsou na úkor podnikání živnostenského. A proto také již v dobách dřívějších snažili se zástupci živnostnictva, aby přesvědčili vládu a specielně ministerstvo obchodu i také ministerstvo veř. prací, že je plně odůvodněný požadavek živnostnictva a zvláště živnostnictva oboru elektrotechnického, aby podporované všeužitečné podniky neprováděly domovních instalací a nepoškozovaly tyto živnosti prováděním instalací primérních i také sekundérních sítí.

Musím s tohoto místa vytýkati, že ministerstvo obchodu již od začátku nesnažilo se, když se ve vládě projednává takovýto důležitý zákon, starati se lépe o živnostníky, které má v každém případě vzíti v ochranu. A proto, když ministerstvo obchodu nevykonalo svou povinnost, snažili jsme se v jednotlivých výborech, ve výboru dopravním i také ve výboru rozpočtovém, abychom uplatnili žádost svazu elektrotechniků, aby se do zákona dostal oprávněný jejich požadavek, aby totiž všeužitečné podniky státem podporované neprováděly domovní přípojky, domovní instalace, a ovšem aby toto elektrotechnické živnostnictvo aspoň 6 0 % participovalo na stavbách sítí ať už primérních nebo sekundérních.

Vážení pánové, je třeba také vytknouti všeužitečným podnikům jejich počínání, zvláště v nynější době. Všeužitečný podnik, jak jméno samo ukazuje, má ovšem chrániti zájmy všech. Ale dějí se věci, které musíme s živnostenského stanoviska kategoricky odsouditi, poněvadž děje se to na úkor samostatného živnostenského podnikání, které je důležitým pilířem našeho československého státu.

Co provádí všechno všeužitečné podnikání? Zařizuje výkladce, krámy, obchoduje v tomto oboru se vším možným, prodává žárovky, žehličky, elektrické obklady, abych se tak vyjádřil, krátce všechno, co souvisí s elektrikou. Samo sebou se rozumí, že tyto všeužitečné podniky družstevní neplatí také takových daní, přirážek a dávek, jako platí každý jednotlivý elektrotechnik. Tyto podniky na jedné straně vydělávají na proudu, a když v takovém podniku nastane ztráta při prodeji všech těch různých věcí, které zde detailně vyjmenovávati nebudu, těží ze zisku na prodaném proudu a hradí ztrátu v jednotlivých podnicích, o kterých jsem se zmínil.

Jsem pevně přesvědčen, že to je nemístná konkurence živnostenskému podnikání v tomto případě, a máme také plné právo žádati, aby z peněz, které jsou také z našich kapes, neprováděla se konkurence a neznesnadňovala se beztak těžká existence elektrotechnických podnikatelů resp. závodů.

Chtěl bych ještě poznamenati, co provádí dnes t. zv. svazové družstvo pro elektrickou energii na účet konsumentů, ať je to již obec nebo město. Uvedu příklad z vlastní zkušenosti. Město Lomnice nad Pop. - promiňte mi, že mluvím specielně o městu, jehož poměry jsou mi dobře známy - postavilo rozvodnou síť r. 1921, tedy v době nejdražší. Toto město se exponovalo a vydalo na sekundérní síť obnos 1,300.000 Kč. Snažili jsme se ovšem vyhotoviti smlouvu, aby odpovídala tomuto velikému břemenu, abychom měli chráněný všechen konsum v oblasti toho města resp. celého lomnického katastru. Samo sebou se rozumí, že dosáhli jsme ve velmi krátké době značného konsumu, stali jsme se tedy velkokonsumenty, ale všeužitečný podnik hradecký neměl pro tohoto velkého konsumenta, město Lomnici nad Pop. tolik pochopení, jaké projevil pro velkokonsumenty jednotlivých průmyslových závodů. Město musilo platiti daleko větší částku za spotřebované kwhodiny než průmyslník. Dnes platíme 69 haléřů za kwhodinu a spotřebujeme 600.000 kwhodin ročně, kdežto podnik průmyslový platí 30, 35 až 40 haléřů za kwhodinu. Jest tedy naprosto nesprávné a nespravedlivé, když takovýto všeužitečný podnik nevychází vstříc samosprávě, která specielně dnes je v kritické situaci následkem zákona čís. 77 a následkem toho, co nám udělal býv. ministr financí dr Engliš, když vzal obcím všechny příděly, jež dostávaly na dani z obratu nebo z motorových vozidel, když následkem toho nemá dostatečných příjmů ke krytí všech kulturních a sociálních úkolů, které jsou v městečku, majícím 25.000 obyvatel, velmi potřebné.

Chtěl bych také říci na adresu těchto všeužitečných podniků, aby si pro příští dobu počínaly docela jinak, aby se prováděla správná kalkulace podle obchodních zásad. Není možno, abychom na příklad slyšeli případy, které předřečník ze strany komunistické ze Slovenska zde uváděl, jak to vypadá na Slovensku, zač se vyrábí kwhodina a zač se prodává. Jak jsem informován kol. Liškou, na př. v Handlové je výrobní cena kwhodiny 18 hal. a proud světelný prodává se za 4.50 Kč a motorový za 2.50 Kč. (Výkřiky posl. Najmana.)

To není možné a proto musíme se s našeho živnostenského stanoviska snažiti o odbourání vysokých cen elektrické energie, poněvadž je to věcí kalkulace v živnostenském podnikám. Musíme se snažiti o to, aby ceny elektrické energie byly úměrné, aby to nemusilo nakonec vypadati tak, jako v Žilině, že tamní živnostníci a konsumenti elektrické energie říkají, že budou stávkovati, že budou svítiti raději petrolejem nebo dokonce svíčkami. Věc je takového druhu, že dnes, v roce 1932, kdy elektrisace je už z 50%, abych tak řekl, zakotvena, slyšíme živnostníky i průmyslníky, že tak drahou elektrickou energii nemohou potřebovati a zřizují naftové motory a chtějí se tak zhostiti velikého břemene, které musí platiti za elektrickou energii.

Je smutným zjevem, že máme primérní linky natažené po celé Československé republice, a musíme dnes konstatovat, že 50% nejen obcí, nýbrž i měst není ještě sekundérně připojeno a že v obcích a městech - a to mohu také dokázat na městě Lomnici n. Pop. - ať se snažíme všemi možnými cestami usnadniti každému, aby mohl používati elektrické energie, máme ještě nejméně 50 % domků nebo domů, které nejsou připojeny na elektrickou energii proto, že všeužitečný podnik Východočeské elektrárny v Hradci Králové nechce vyjíti vstříc, abychom mohli konsumentovi dáti proud tak lacino, jak bychom si představovali.

Slavná sněmovno, jak jsem se zmínil, bojujeme o to, aby ceny elektrické energie byly nejlevnější. Ve svém oprávněném a spravedlivém boji v této sněmovně, pokud se týče všech břemen, ať jsou to břemena daňová, břemena rázu sociálního, či různé dávky, které silně zatěžují živnostenské podnikání, musíme se starati také o to, aby ministerstvo veř. prací v tomto případě se snažilo, aby kalkulace všeužitečných podniků byla svědomitá a aby byla také poctivě využita - a to třikrát podtrhuji - jakákoli podpora ze státních prostředků k takovémuto velmi důležitému účelu národohospodářskému, jako je podpora elektrisace venkova a elektrisace vůbec. A na adresu ministerstva obchodu znovu připomínám, že je jeho morální povinností, postarati se, aby útisk živnostenského podnikání nebyl takovým způsobem rozšiřován, jak se ve skutečnosti děje také v tomto případě, třeba bychom byli přijali resoluci ve výboru dopravním a rozpočtovém, připomínám, že tato resoluce nemá pro nás náležité ceny, ježto jsme chtěli, aby tyto požadavky elektrotechniků byly dány do zákona.

Jak jsem již poznamenal, subvencování musí býti účelně a poctivě prováděno, jsou to peníze nás všech, máme také zájem na tom, aby se věci prováděly co nejsvědomitěji, a proto vítáme každý zákon, který je účelný, všeužitečný, který chce opravdu odstraňovati nedostatky, které v Československu máme, a speciálně takový zákon, který v této době bude působiti, aby se odstranila nezaměstnanost. Proto mělo by ministerstvo veř. prací, ministerstvo obchodu a ministerstvo soc. péče hledati všechny možné cesty, aby se prováděly opravdu produktivní práce, práce účelné a prospěšné každému jednotlivému občanu v československém státě, aby se stal zbytečným vládou připravovaný zákon o podpore v nezaměstnanosti. Vážená dámo a pánové, jsem pevně přesvědčen, že tento zákon je zákonem demoralisačním. Měli bychom se spíše snažit, aby prostředků, které stát dává k disposici, bylo použito k provádění prací účelných a skutečně prospěšných a ne způsobovati státní pokladně vydání, která ve skutečnosti jdou na účet lidí, kteří mají smysl pro práci. Poznamenávám znovu, že pro každý zákon, který je rázu národohospodářského, živnostenská strana při každé příležitosti bude hlasovati. (Potlesk.)