Státní rozpočet na r. 1930 jako prvé společné dílo "t. zv. socialistických vůdců ve vládě finančního kapitálu" však nepřinesl nic z volebních slibů, ale naopak, byl jím zahájen útok proti pracujícím na celé čáře.
Byly především sníženy položky na sociální a kulturní úkoly ministerstva soc. péče, do jehož křesla posadil se soc. demokrat dr Czech, byly sníženy položky kulturní - do křesla ministerstva školství posadil se dr Dérer, soc. demokrat - dále byly sníženy položky na zdravotnictví, byly také sníženy položky na platy státních zaměstnanců, ale byly zvýšeny položky ministerstva nár. obrany na zbrojení, ministerstva vnitra na četníky, byly zvýšeny nepřímé daně, sníženy daně přímé pro majetnou třídu. Zkrátka, státní rozpočet na r. 1930 byl prohlášen jako pevná základna pro stabilisaci hospodářskou a finanční v Československu ve směru snižování sociálních nákladů. To byla devisa na počátku r. 1930 bezprostředně po volbách do tohoto shromáždění. O státním rozpočtu na r. 1930 řekl ministr financí dr Engliš ve svém exposé, proneseném v 8. schůzi posl. sněmovny dne 8. ledna 1930 - cituji doslovně znění ze stenografického protokolu jeho řeči: "Rozpočet je bezpečně aktivní a rovnováha ve státním hospodářství se stává samozřejmým východiskem všech finančních úvah." - "Mohu tedy říci s pocitem jistoty, že rozpočet na r. 1930 je v rovnováze." Naproti tomu řekli jsme my, komunisté, o tomto rozpočtu - cituji doslovné znění své řeči ze stenografického protokolu k rozpočtu na r. 1930: "Státní rozpočet na r. 1930 je rozpočtem třídním, protidělnickým, protisociálním, je to rozpočet, podle kterého chcete ještě více bráti chudým a dávati více bohatým. Je to rozpočet, který bude prohlubující se hospodářskou krisí rozpočtem schodkovým, rozpočtem úpadkovým. Tak zv. rovnováha rozpočtu je uměle zčíslena a váš rozpočet s přebytkem 52 mil. Kč promění se ke konci roku v miliardový schodek." Prosím, to je doslovné znění mé řeči, kterou jsem zde pronesl k rozpočtu.
Posl. soudr. Stern za komunistickou stranu k rozpočtu uvedl - zase cituji doslovné znění jeho řeči podle stenografického protokolu z 18. schůze posl. sněmovny z 19. února 1930: "Je to rozpočet zostřeného hladu, rozpočet zostřené fašisace, rozpočet urychlených příprav k imperialistické válce, k přepadení SSSR".
A nyní otázku: Kdo měl pravdu? Hampl, Beneš, Czech nebo Engliš? Jistě nikdo z těchto pánů, nýbrž my, komunisté, jsme měli pravdu a za pravdu nám také dává státní závěrečný účet za rok 1930 a všechny další události do dnešního dne, i když je zde snaha, kterou projevil zpravodaj o účetní uzávěrce soc. demokrat posl. Remeš.
Do státní pokladny nepřibylo ze státního hospodářství za r. 1930, jak říkal Engliš, 52 mil. jako přebytek, nýbrž ze státní pokladny, t. j. na peněžní hotovosti pokladní ubylo 833 mil. Kč za r. 1930 vedle stamilionových nezaplacených státních účtů a vedle skoro 2miliardové zápůjčky.
Pan zpravodaj se snažil vyeskamotovati cifry tak, aby nebylo jasno a zřejmo, o jaký úpadek a schodek jde ve státním závěrečném účtě na r. 1930. Státní hospodářství za r. 1930 končilo, sečteme-li všechny schodky a zápůjčky, 3miliardovým deficitem. (Slyšte!) Státní účetní uzávěrka za r. 1930 vykazuje finanční hospodářství takto: Účet správní končí schodkem 720 mil. Kč. Nových dluhů přibylo ke krytí schodků státních podniků 1.735,000.000 Kč, k jejichž schválení došlo teprve r. 1931 t. zv. půjčkou 1300 mil. Kč, o níž jsme tvrdili, že už je dávno projedena, a t. zv. půjčkou 1500 mil., o níž jsme rovněž tvrdili, že je dávno projedena.
Dále účty splatné r. 1930, se kterými rozpočet počítal, nebyly přes svoji splatnost vyrovnány a činily 700 mil. Kč. To je tedy bilance prvního roku vlády finančního kapitálu za účasti "socialistických vůdců". My, komunisté, jsme o tomto rozpočtu řekli, že je to rozpočet zostřeného hladu, zostřené fašisace. Účetní uzávěrka za r. 1930 potvrdila, že ministr soc. péče dr Czech ušetřil ještě více, než rozpočet předpokládal: na sociálním pojištění, t. j. hubených důchodech prací zedřených dělníků, 13 milionů Kč, na válečných poškozencích, kteří hladovějí, 18 mil. Kč, naproti tomu však ministr "také socialista" dr Beneš na podporu ruských běženců, kontrarevolucionářů, tedy otevřených fašistů, vyplatil více, než bylo v rozpočtu, o 6,400.000 Kč.
Ministerská rada, v níž sedí 7 socialistických ministrů, překročila rozpočet o 2,347.000 Kč na posílení svého fašisačního aparátu.
My, komunisté, jsme řekli o tomto rozpočtě, že je to rozpočet rychlých, stupňovaných příprav k válce.
Státní účet závěrečný za rok 1930 potvrdil, že se rychlým tempem už r. 1930 činily všechny přípravy k nové válce, že ministerstvo nár. obrany přes 2miliardový rozpočet, přes fond 315 mil. Kč na zbrojení, ještě překročilo svůj rozpočet bez souhlasu a schválení Národního shromáždění: na válečné letectví o 29,284.000 Kč, na váleč. výstroj o 3,112.000 Kč, na polní železnice o 1,510.000 Kč, na polní auta o 4,440.000 Kč, na polní telefon o 826.000 Kč, na sečné a ruční zbraně o 600.000 Kč, na speciální dělostřelectvo a náboje o 1,200.000 Kč, na váleč. naturálie do zásoby o 16,165.000 Kč, na vydržování druhé válečné garnitury důstojníků, bývalých rakouských generálů, o 12,000.000 Kč.
Tvrdilo se se vší rozhodností ve volebních provoláních soc. dem. a nár. soc. vůdců, že po volbách musí dojíti ke změně platového zákona státních zaměstnanců.
My, komunisté, jsme řekli, že je to volební podvod vůdců socialistických a že po volbách nedojde ke změně platového zákona ve směru k zlepšení, nýbrž k přímému odbourání platů stát. zaměstnanců. Velká většina státních zaměstnanců uvěřila volebnímu podvodu socialistických vůdců, avšak jaká byla skutečnost!
Účetní uzávěrka za r. 1930 dává za pravdu nám, komunistům. Podle této uzávěrky ušetřili na stát. zaměstnancích: železnice na mzdách a platech nižších kategorií 83,572.000 Kč, při tom však zvýšily se platy vedoucích byrokratů na ředitelstvích a v ministerstvu železnic o 3,200.000 Kč více, než rozpočet stanovil. U pošt a telegrafů ušetřilo se na platech nižších kategorií 15,000.000 Kč. U státních báňských a hutních závodů ušetřilo se na mzdách a platech horníků a zřízenců 4 mil. Kč a při tom stoupl t. zv. těžební přídavek šéfům státních báňských podniků o 2 mil. Kč proti rozpočtu. (Výkřiky posl. Čižinské.) U státních velkostatků a lesů ušetřilo se na mzdách a platech nižších kategorií zaměstnanců 5,800.000 Kč a při tom stouply platy vysokých byrokratů, ředitelů a správců o 3,490.000 Kč. Tabáková režie ušetřila na mzdách a platech stálých zaměstnanců 9,788.000 Kč, na mzdách sezonních zaměstnanců 1,568.000 Kč, na nemocenském a úrazovém pojištění 1,594.000 Kč a při tom stoupl tabákové režii příjem na t. zv. dávce ze zisku, která se datuje z dob josefínských a která se vybírá na trafikantech, tedy nejtěžších obětech války, při předávání nebo přebírání trafiky, o 158,500,000 Kč. Nikde však není ani slova, že by vynesla nějaká dávka válečná, dávka z obohacení jednu čsl. korunu. Pánové, ujišťovali jste veřejnost, že ve státním hospodářství nastává stabilisace a že rychlým tempem přechází se do normálních poměrů. My, komunisté, jsme řekli, že i státní hospodářství bude zachváceno stále rostoucí hospodářskou krisí a stane se z něho hospodářství bankrotářské.
Účetní uzávěrka za r. 1930 potvrdila, že jsme měli pravdu my, komunisté, neboť hospodářství státních podniků bylo už zachváceno krisi r. 1930, jak to dokazuje toto srovnání: Proti r. 1929 vykazuje účetní uzávěrka za r. 1930 pokles hrubého výnosu státních podniků takto: u čsl. státní dráhy nastal pokles výnosu o 336,374.000 Kč, u státních lesů a statků o 114,765.000 Kč, u čsl. pošt a telegrafů o 84,168.000 Kč, u tabákové režie o 63,802.000 Kč, u státních báňských a hutních závodů o 12,740.000 Kč, u vojenských a lesních podniků o 7,896.000 Kč, u státní loterie o 6,990.000 Kč, u státních lázní a tiskáren o 474.000 Kč. Nastal tedy r. 1930 pokles výnosu státních podniků oproti r. 1929 o 626,410.000 Kč. Účetní uzávěrka za r. 1930 doslova uvádí, že z 19 státních podniků je 13 pasivních. Jak daleko zatlačují státní podniky pasivní tak zv. aktivní podniky, ukazuje toto srovnání. Tabáková režie vykazuje za r. 1930 výtěžek 1.325,670.389 Kč. Všechny státní podniky dohromady včetně tabákové režie vykazují výtěžek 1.239,388.096 Kč. Tedy pasiva všech státních podniků snižují jediné u tabákové režie výtěžek o 86,282.000.
Nezadržitelný úpadek státních podniků je také potvrzen srovnáním rozpočtových a účtových čísel takto: Podle rozpočtu na r. 1930 měly vynésti státní podniky 1.562,270.924 Kč a podle účetní uzávěrky 1930 vynesly pouze 1.239,388.096 Kč. Jeví se tedy úbytek výnosu státních podniků o 322,882.827 Kč. Tuto cifru vyzvedl zde pan zpravodaj jako cifru nejnižší, ale neviděl či vidět nechtěl a nesměl a veřejnosti nesměl říci, že tato cifra takto postavená vykazuje onu nejnižší míru poklesu výnosu státních podniků.
K těmto 322,882.827 Kč je připočísti ještě zápůjčky státních podniků, které jsou vykázány v účtě a o nichž p. zpravodaj se nezmínil, poněvadž jich nemohl potřebovati, a které činí 741 mil. Kč. Jeví se tudíž skutečný pokles výnosu státních podniků o 1.063,882.827 Kč. To je tedy podle Engliše vyrovnané státní hospodářství, stabilisované, jehož stabilisace ovšem rovná se bankrotu.
Jsou však přece státní podniky, které vydělávají ohromné miliony, ale nejsou to podniky užitečné občanstvu, nýbrž finančnímu kapitálu a velkoobchodu. Je to především tabáková režie, státní podnik lichvářského druhu nejvyššího stupně. Tento podnik obchoduje se 168% zisku! Tabáková režie nakoupila podle účetní uzávěrky r. 1930 a také zkonsumovala za 449,308.534 Kč tabáku. Režie s výrobou spojená, počítajíc v to prodejní výlohy, jest vykázána částkou 428,800.641 Kč, tedy úhrnem výrobní a režijní náklady tabákové režie činily r. 1930 878,109.175 Kč. Hrubý výtěžek z tabáku je vykázán v závěrečném účtu za rok 1930 2.326,910.109 Kč. Zůstávají tedy státu 2/3 z výtěžku tabáku.
Druhým aktivním podnikem je státní třídní loterie. Zde podle zdravého rozumu t. zv. obecného lidu zařídil si stát podnik s lidskou hloupostí, se kterou obchoduje s 894 % zisku. Stát jako podnikatel této živnosti, která už není dovolena ani kramářům na pouti, podle účetní uzávěrky vložil do třídní loterie základní kapitál 250.000 Kč a podle téže účetní uzávěrky za tentýž rok vydělal 23,022.779 Kč. Ale nic to nepomáhá státu a jeho pokladně, jak je viděti dnes [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 28. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 181. schůzi posl. sněmovny.] státní pokladna je prázdná.
A nyní ke státním podnikům, které mají miliardové základy: jsou to především železnice. Přes to, že se snížily platy stát. zaměstnancům na železnicích, a to nižším kategoriím, vykazuje účetní uzávěrka za r. 1930 provozní schodek 196 mil. Kč a vedle toho dluh 1.200 milionů Kč. Státní lesy a statky spravuje ministerstvo zemědělství jako ohromné bohatství. Výměra lesů a polí činí dohromady 924.134 ha. Dále sem patří 124 dvory, přes 40 pil, 2 cukrovary, 10 lihovarů, 7 pivovarů, 7 mlékáren, 3 sýrárny, mlékárny, rafinerie lihu, rafinerie olejů, 14 dřevařských skladů, 1 semenářský závod, na 10 cihelen, vedle jiných podniků. Státní lesy a statky vykazují při snížených mzdách dělníků a zaměstnanců nižších kategorií podle účetní uzávěrky za r. 1930 schodek 8,402.622 Kč. To je tedy hospodářství, které jsme nazvali při projednávaném státním rozpočtu za r. 1930 hospodářstvím bankrotářským. Ve volebním prohlášení soc. demokratických a nár. socialistických vůdců se slibovala změna daňového systému, zejména úlevy drobným poplatníkům a zatížení velkých poplatníků. My, komunisté, jsme řekli, že vláda, v níž budou rozhodovati t. zv. socialističtí vůdcové, zostří daňové vydírání všech pracujících přímo i nepřímo, zejména že bude zvyšovati všechny nepřímé daně.
Podle účetní uzávěrky za r. 1930 nezmenšily se daňové defraudace a daňové nedoplatky, naopak vzrostly, takže činí koncem r. 1930 10 miliard Kč. Státní účetní závěrka vykazuje tyto dlužné daně takto: na daních přímých dluží se 2.500 mil. Kč, na dani obratové 1.500 mil. Kč, na daních spotřebních 200 mil. Kč, na poplatcích 700 mil. Kč, na dávce z majetku a válečné dani, jakož i jiných dávkách, postihujících majetné, 5 miliard Kč. Pánové, ještě dnes chcete tvrdit, že daňové nedoplatky klesají, ba dokonce "Právo lidu" a "České slovo" píše o zákrocích proti milionářským daňovým defraudantům a jejich "prohánění" socialistickým ministrem financí. Toto psaní t. zv. socialistických listů není ničím jiným než přímou pomocí těmto milionářským defraudantům k odpisům daňových nedoplatků, jak to potvrzuje skutečnost, třebas na příkladu továrníka Hoffmanna v Hořovicích, který dlužil za řadu let daně, a když mu nebyly odepsány, zastavil prostě fabriku přes to, že bylo zjištěno, že má uloženo na vkladní knížce přes 3 mil. Kč, a jak to potvrzuje sama účetní uzávěrka za r. 1930, podle které bylo odepsáno r. 1930 fabrikantům, velkoobchodníkům, velkostatkářům, finančnímu kapitálu 1/2 miliardy na dlužných daních. Tedy věříte tomu gestu v póze, které zde provedl soc. demokratický poslanec, zpravodaj účetní uzávěrky Remeš, který v této úloze, i když zde ovšem v mezích zákona rozkřikoval se na daňové defraudanty, vypadá jako ten u rybníka s holí, který volá: "Chytáme ryby", ale bojí se vlézti do vody, aby se nesmáčel, aby se nenastydl? V této póze stál dnes posl. Remeš zde, chtěl pomáhati s druhého konce nadehnat ministrovi financí daňové defraudanty, ale nakonec navrhl, aby tato slavná sněmovna schválila účetní uzávěrku, tedy odpisy těm Weinmannům a Petschkům a milionářským defraudantům (Výkřiky komunistických poslanců.), aby potvrdila, že se správně odepsalo 1/2 miliardy, aby také dala souhlas ke zvýšenému vydání na nové zbrojení proti dělnické třídě. Tím skončil pan zpravodaj soc. dem. Remeš, tím skončily také všecky ty sliby, které dali ve volbách r. 1929 Hampla všichni ti, kteří dali provolání, které tím došlo svého výrazu.
P. posl. Remeš jako zpravodaj nenavrhl, aby byl dán výraz tomu odporu, nešlo mu o to, aby také opravdu prohnal Weinmanna, Petschka a Rotschilda, aby prohnal takové Hoffmanny a všecky fabrikanty, velkostatkáře, velkoobchodníky, kteří dluží milionové částky; nenavrhl, aby se posl. sněmovna usnesla: ministerstvu se ukládá exekučně vymoci těch 10 miliard dlužných daní. Toto neučinil a učiniti nemohl vědomě, neboť jeho pósa a jeho volání bylo signálem Weinmannům a Petschkům, aby ulejvali dál a okrádali stát dál o daňové nedoplatky, že jim to bude rok od roku podle účetní uzávěrky vždy po půl miliardě, ale na jisto odepsáno.
Podle účetní uzávěrky za r. 1930 jeví se daňové odpisy takto: na dani důchodové 190 mil. Kč, na dani výdělkové 20 mil. Kč, na zvláštní dani výdělkové 40 mil. Kč, na dani pozemkové 3 mil. Kč, na dani domovní třídní 1 mil. Kč, na dani činžovní 4 mil. Kč, na dani rentové 2 mil. Kč, na dani z tantiem a vyššího služného 1/2 milionu Kč, na válečné dani 50 mil. Kč, na dávce z majetku 4 mil. Kč, na dani z obratu 100 mil. Kč.
Naproti tomu dělníkům, zřízencům a drobným úředníkům bylo z mezd a platů sraženo neprávem o několik milionů korun více, které jim až dosud nebyly vráceny. Tohle soc. demokratický poslanec a zpravodaj této účetní uzávěrky neviděl, viděti nemohl a viděti nechtěl.
Daňová reforma měla býti změněna podle prohlášení Hamplova, a to v tom smyslu, aby došlo k úlevě pro pracující a k zatížení bohatých. O daňové reformě, zejména o srážení daně z mezd a platů bylo tvrzeno i reformistickými vůdci, že je vlastně tato daň dobrodiním pro pracující, že dělník tuto daň platí, aniž by cítil její tíži.
Jak ohromné zatížení bylo uvaleno na pracující třídu daňovou reformou, potvrzuje dnes i Státní statistický úřad podle své zprávy v ročníku XIII. z r. 1932, č. 13 až 15, který uvádí, že r. 1927 bylo všech poplatníků daně důchodové 2,065.117, z toho osob samostatných pouze 669.736; tedy osob, které platily daň důchodovou z mezd a platů, bylo 1,392.381. To bylo před daňovou reformou. Po daňové reformě uvádí se v téže zprávě, že r. 1928 bylo už všech poplatníků daně důchodové 2,750.819, a z toho osob samostatných pouze 652.439. Tedy osob, které platily daň důchodovou srážkou s mezd a platů, bylo 2,098.380.
Daňovou reformou bylo tedy zachyceno: osob, které platí daň důchodovou srážkou s mezd a platů, o 702.999 více, kdežto osob, které platí daň důchodovou ukládacím řízením, t. j. osob samostatných, o 17.297 méně.
A při tom uvádí Státní statistický úřad, že srážková daň z mezd a platů vynesla státní pokladně o 101,886.000 Kč více než cestou ukládací.
Podle účetní uzávěrky za r. 1930 bylo předepsáno na dani důchodové 1.156,875.000 Kč, odvedeno však bylo jen 839,714.000 Kč. Zůstalo tedy nedoplatků 317,160.000 Kč a podle téže účetní uzávěrky bylo odepsáno na dani důchodové 184,749.000 Kč.
Komu byla tedy daň důchodová odepsána? Dělníkům, zřízencům, drobným úředníkům, domkářům, drobným zemědělcům, malým živnostníkům? Jistě že ne, ba naopak. Z mezd a platů bylo na daň důchodovou sraženo, jak je vidět z účetní uzávěrky, z této sumy, z prakse a podle statistiky, 500 mil. Kč. Srážkovou daní bylo tedy vyždímáno na pracujících o několik desítek milionů více; ale přes to, že uplynulo půldruhého roku od zjištění přeplatků na daních odváděných srážkou, přes to, že tisíce a tisíce dělníků, kteří ještě r. 1930 pracovali, jsou dnes bez práce, jsou nezaměstnáni, bez jakýchkoliv prostředků, hladoví i s rodinami, nebyla jim neprávem stržená a dosud ve státní pokladně držená daň vrácena. To také nevidí zpravodaj soc. demokrat posl. Remeš, ani nevolá po vrácení neprávem stržených daní dělníkům.
Uvedu z tisíců případů jen tři a zase jen z jedné obce jako doklad, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 28. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)
Dělníku A. Foltýnovi v Podčáplech č. 142, okr. Beroun, bylo podle platebního rozkazu na daň důchodovou č. 359 oznámeno r. 1930 berní správou v Hořovicích, že mu bylo strženo o 507 Kč více.
Karlu Kohoutovi, bytem v Podčáplech čp. 78, okr. Beroun, oznámila berní správa v Hořovicích výnosem č. 371, že mu bylo sraženo na dani o 149˙30 Kč více.
Karel Grüll, bytem v Podčáplech č. 77 u Berouna, dostal od berní správy v Hořovicích sdělení výměrem č. 362, že mu bylo strženo na dani důchodové více o 284˙30 Kč. Tedy jen těmto třem dělníkům bylo za r. 1930 sraženo o 1000 Kč více na dani důchodové srážkové. Podtrhuji: třem dělníkům z jediné obce. Kdybychom měli možnost stáhnouti všechny tyto případy z Československa, byly by to miliony, ba desetimiliony, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 28. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] To všechno, co jsem zde uvedl, nevidí a nechce viděti zpravodaj účetní uzávěrky soc. demokrat Remeš, který se ani slovem nezmínil, že ze státních prostředků, ze státní pokladny vybrala Armáda spásy 100.000 Kč, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 28. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] ba dokonce že ze státní pokladny bylo dáno Klusáckému spolku 500 tisíc Kč, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 28. dubna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] To nevidí soc. demokrat posl. Remeš a zpravodaj o této účetní uzávěrce. Ba dokonce je velkým zastáncem parlamentarismu měšťáckého a při tom navrhuje schválení překročeného rozpočtu bez souhlasu parlamentu na ruské Wrangelovce a kontrarevolucionáře, překročení rozpočtu na nové zbrojení a přípravy k imperialistické válce. Pan zpravodaj, soc. demokratický posl. Remeš, navrhuje posl. sněmovně ke schválení účetní uzávěrku za r. 1930 s dodatečným schválením překročených položek.
Naproti tomu my, komunisté, navrhujeme, aby parlament účetní uzávěrku neschválil, aby ministerstvem zahraničí překročené položky na Wrangelovce byly uhrazeny z rozpočtu ministerstva zahraničí škrtnutím položky na ruské běžence z rozpočtu na r. 1932 a dále aby překročení rozpočtu ministerstva nár. obrany bylo uhrazeno škrtnutím položky na výbušné látky v částce 76 mil. Kč z rozpočtu na r. 1932.
Vedle toho, poněvadž to nenavrhl soc. demokratický posl. Remeš, navrhujeme exekuční vymáhání dlužných daní na fabrikantech, velkostatkářích, velkoobchodnících, dále navrhujeme, aby ministerstvo financí nejdéle do 14 dnů vymohlo exekučně dlužné daně podle účetní uzávěrky v částce 5 miliard Kč a aby této částky bylo použito k zaopatření práce pro nezaměstnané a chleba pro hladové.
Jako již při projednávání rozpočtu
na r. 1930 jsme ukázali pracující třídě, co znamená tento režim,
jaké má plány, jako jsme to ukazovali při všech vládních předlohách,
které znamenaly zvýšení bídy, hladu [Další slova byla usnesením
předsednictva posl. sněmovny ze dne 28. dubna 1932 podle §u 9,
lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] tak i
nyní zvláště zdůrazňujeme všechny tyto okolnosti, a právě tak,
jako jsme ukazovali cestu a východisko z bídy a hladu proti imperialistické
válce, proti útoku na SSSR., činíme a prohlašujeme i nyní: vaše
státní bankrotářské hospodářství skončí úplným bankrotem celé
kapitalistické třídy a bude nahrazeno plánovitým socialistickým
hospodářstvím vítězného proletariátu, který dá hladovým chléb,
nezaměstnaným práci a světu mír. (Potlesk poslanců strany komunistické.)