Pátek 22. dubna 1932

Souvislost mezi těmito kroky a útoky Japonska na Sovětský svaz je jasná. Také Československo je v prvních řadách. V nynější chvíli připravuje se konference generálních štábů Malé Dohody za předsednictví šéfa francouzského generálního štábu Weyganda. Také v Ženevě vedou se zákulisní válečná jednání. To je to ženevské odzbrojování. Cesta Stimsonova má prý za účel zřídit jednotu v Evropě, jednotu proti jedinému dělnickému státu, Sovětskému svazu. Další důkazy jsou stupňované lživé štvanice měšťáckého sociálfašistického tisku, střílení na Dněstru, hlad v Sovětském svazu, dumping atd. - tak řvou jeden přes druhého.

Výrok presidenta Masaryka: "Počkáme a uvidíme", má mimořádný význam. A zpravodaj branného výboru národní socialista Špatný? Co prohlásil včera v branném výboru o sovětském Rusku a jeho armádě? Prohlásil, že prý sovětské Rusko připravuje válku na mandžuských hranicích. Tak ne japonský imperialismus a jeho spojenci, nýbrž Sovětský svaz podle pana "také" socialisty Špatného připravuje válku v Mandžusku. Taková vymyšlená provokativní tvrzení dokazují, že p. Špatný a jeho druhové patří mezi největší nepřátele dělnického státu. Panu Špatnému nic nevadí, že jeho "České slovo" ještě nedávno pod tlakem dělníků nár. sociálních psalo, že Sovětský svaz nepřeje si nižádné války. Dnes "České slovo" na rozkaz Špatných obrací a píše jinak. Tento výrok p. Špatného jako zpravodaje o zákonu na zkrácení vojenské presenční služby úplně jasně dokazuje, jak sociálfašističtí vůdcové otevřeně znovu přecházejí mezi největší válečné štváče proti Sovětskému svazu. A v této chvíli, v této situaci, na které je Československo silně exponováno, že by se přijímal zákon, který má znamenat krok k odzbrojení? Nesmysl!

Jak je to s tím zákonem na zkrácení presenční služby na 14 měsíců? Pan zpravodaj Špatný tvrdil v branném výboru, že tímto zákonem staví se Československo na prvé místo na cestě k odzbrojení. Pan ministr nár. obrany ve včerejším svém prohlášení v branném výboru zase tvrdil, že tímto zákonem nesmí býti ani v nejmenším zeslabena hodnota československé armády. Tedy nesmí-li býti tímto zákonem zeslabena - a já rád věřím, že také nebude - hodnota československé armády, jak tedy může pan posl. Špatný a ostatní sociálfašističtí vůdcové tvrditi, že je to krok na cestě k odzbrojení a že na této cestě získalo si prý Československo tímto zákonem primát, nehledě k tomu, že i Francie je na cestě zkrátiti presenční službu na 12 měsíců. Žádný přece nemůže tvrditi, že Francie je na cestě k odzbrojení.

V nedávném čísle "Duch času" psala Míla Grimmichová v článku docela otevřeně o francouzském militarismu, že zastává funkci nejmilitarističtějšího státu Evropy jako dříve militaristické Prusko.

Pan ministr nár. obrany Viškovský jako otevřený militarista již kolikráte svým přímým prohlášením odhalil nepřímo demagogii svých koaličních spojenců, vládních socialistů, ale tentokráte se mu to podařilo dokonale. Tento zákon nejen že nesměřuje k zeslabení hodnoty čsl. armády, nýbrž právě naopak, vládní návrh o 12měsíční presenční službě v podstatě znamená jak kvalitativní, tak i kvantitativní zvětšení a zlepšení čsl. armády z toho důvodu, že: 1. roční kontingent branců má býti zvýšen o 5000 mužů, což znamená, že za rok bude odvedeno o 5000 vojáků více, čili za 10 let o 50.000 více; 2. ani průměrný počet ročního stavu armády nebude zkrácením presenční služby v podstatě snížen.

Co uvádí důvodová zpráva k tomuto návrhu o snížení průměrného stavu vojska z dosavadních 105.000 na 85.000, je sprostý podfuk na oklamání pracujících mas a hlavně mládeže, neboť v důvodové zprávě se úmyslně neuvádí počet délesloužících, který se od toho abstrahuje, a rovněž tak ne čísla o náhradních zálohách. Počet délesloužících má býti podle nového zákona prozatím zvýšen z 5000 na 13.000, t. j. o 8000 více. Zvýšení počtu délesloužících má téměř úplně vyrovnati rozdíl, nehledě k tomu, že ministr nár. obrany může překročiti, jako dříve, o několik tisíc mužů stálý stav armády. Zvýšení počtu délesloužících znamená ve skutečnosti také značné kvalitativní zlepšení jakosti čsl. armády, tedy ne krok k odzbrojení, nýbrž právě naopak, krok ke zbrojení Československa.

Co přináší tento zákon mládeži? 1. O 5000 hochů více bude míti štěstí býti vojákem čsl. armády, neboť ze samého štěstí vojáci naší armády tak často páší sebevraždu. 2. Vojáci budou ještě více dresírováni. K tomu se p. ministr národní obrany Viškovský na poslední schůzi branného výboru vyjádřil dostatečně a jasně výrokem, že přijetím zákona o 14měsíční službě bude zvýšena intensita výcviku vojáků. (Výkřiky posl. Čižinské.) Poslední aféry o týrání vojáků ukázaly, jak komandanti čsl. armády "intensitě výcviku" rozumějí. 3. Má býti zavedena předvojenská výchova, jak již prozradil v branném výboru ministr nár. obrany, který pravil: Když jsme se už rozhodli pro 14měsíční presenční službu, to znamená, že už i ta tělesná výchova - rozuměj předvojenská výchova - musí býti zároveň náležitě zhodnocena. To znamená, že předvojenská výchova má býti podle ministra nár. obrany v souvislosti se zákonem o 14měsíční službě zavedena, a je lží, tvrdí-li vůdcové soc. demokratické a nár. sociální mládeže, že je předvojenská výchova pochována. Ne! Jen odpor mas pracující mládeže námi vedené, který vniká i do řad mládeže socialistických stran, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 87 této těsnopisecké zprávy.] oddálily zavedení předvojenské výchovy a nutí vládu k manévrům. Že se však buržoasie předvojenské výchovy nevzdala, to dokazuje její mluvčí, ministr nár. obrany, který dále pokračuje: Kdyby nastala taková situace v tělovýchovných organisacích, z čehož by armáda měla prospěch, rádi bychom k tomu přistoupili - to jest k předvojenské výchově. Proč taková situace nenastala v tělovýchovných organisacích? Protože mládež klade houževnatý odpor předvojenské výchově a tato situace samozřejmě nepřispívá k posílení militarismu v Československu. A my se postaráme také o to, aby i nadále mládež v těchto tělovýchovných organisacích nedala se přesvědčiti, že je nutno ještě více militarismu v Československu než doposud.

A co v této věci řekl soc. demokrat Srba v branném výboru? Mezi jiným prohlásil: Jsem přesvědčen, kdyby se vyučovalo stříleti, že by mládež všech stran, a to velmi ráda a dobrovolně, šla se učiti stříleti. Prosím, soc. demokratické vedení mládeže demagogicky tvrdí, že předvojenská výchova je pochována, a Srba, jeden z vůdců soc. demokratické strany, takovýmto drastickým způsobem otevřeně se pro předvojenskou výchovu vyslovuje.

4. Přinese tento zákon záložníkům více týdnů služby, neboť ministr nár. obrany Viškovský řekl v branném výboru: Až bude zaveden zákon o 14měsíční službě, pak potom už nebudeme moci promíjeti a omezovati cvičení vojenských záloh jako doposud. Tedy jak je to s tím zákonem o 14měsíční presenční službě? Militarismus je utužen a vojáci a mládež mají býti manévrem vlády oklamáni. Tendence vládního návrhu zákona je: zdánlivou úlevou pro určitou část osob, zkrácením presenční služby o 4 měsíce zvýšiti militarisační snahy na nejširší masy mládeže obojího pohlaví a pracujících lidí, zvýšiti militarismus v Československu, jehož tendencí je předčiti - a již také předčil - předválečný prušácký militarismus. Z tohoto zákona nebude ušetřeno na militarismu ani haléře, ba není vyloučeno, že to bude ještě dražší. Viškovský to tvrdí sám a usvědčuje lháře, kteří tvrdí a tvrdili něco jiného. Jenom nový návrh zákona, který teď leží na lavicích, pro přijetí nových záložníků, bude státi podle vládního návrhu 44 miliony Kč. Proč taková otevřená řeč p. Viškovského? Pan ministr nár. obrany se doposud domníval, že stačí militarisační snahy Československa odůvodniti zájmem státu a jeho bezpečnosti. Pro kapitalisty, pro Preisse, Rotschildy, Petschky, Weinmanny a Guttmanny toto odůvodnění stačí. A stačí snad také pro metrákové socialisty jako je p. referent Špatný, Srba, Hampl atd. Ale mýlí se p. ministr nár. obrany, že již to stačí pro široké masy dělníků, rolníků a mládeže. Ne, neboť se ukázalo, že bezpečností státu myslí pánové bezpečnost kapitalistů.

Ukázalo se to jasně v severočeském revíru, kde v zájmu bezpečnosti státu rozjížděli se dragouni čsl. armády do stávkujících mas horníků, kde v zájmu bezpečnosti státu byli v ono pověstné úterý na severu zastřeleni 2 horníci a řada raněných, kde v zájmu bezpečnosti státu střílelo se do dělníků střelami dum-dum. Proč? Snad proto, že se má na stávkujících hornících vyzkoušeti, jak budou účinkovati nynější moderní zbraně v příští imperialistické válce. V zájmu bezpečnosti státu leží v nemocnici v Mostě mladý dělník, který právě přišel z vojny a místo práce dostal olovo. V zájmu bezpečnosti státu byl zraněn mladý soc. demokratický dělník, Sedlák, kterému byla přeražena ruka střelou s účinkem dum-dum. Na důkaz toho vidíte zde kulku, (ukazuje kulku) která byla z něho vyoperována. Tento mladý soc. demokratický dělník s přeraženou rukou je nadosmrti mrzákem. V zájmu bezpečnosti státu byl 19letý dělník z Lomu, Ševčík, zastřelen. Ano, hornická stávka, Frývaldovy, Mosty, Košúty atd. přesvědčily již dělníky, co je zájmem bezpečnosti státu. V zájmu bezpečnosti státu má býti napaden Sovětský svaz, první dělnický stát. V zájmu jaké bezpečnosti? Zde se objevuje stará marxistická pravda, že stát je třídní nástroj té třídy, která má v rukou výrobní prostředky, která má v rukou továrny, pole, banky atd., a že lží je to, co nám říkali sociálfašističtí vůdcové po převratu, že stát jsme my. Pracující třída prohlašuje, že to není pravda, nýbrž státem je policie, vojsko, zákony, soudy, parlament a vláda, pracující třída říká, že stát je nástrojem buržoasie k potlačení dělnické třídy. Tuto starou marxistickou pravdu začínají dělníci chápati proto, že továrny, banky a velkostatky jsou v rukou Petschků, Weinmannů, Rotschildů, Kramářů atd., a proto tento stát i s touto armádou musí sloužiti těmto majitelům výrobních prostředků. Poukazují-li sociálfašističtí vůdcové na sovětskou armádu a chtějí-li tento svůj zločin militarisační zakrýti, prohlašuji: Rudá armáda je součástí státu v zemi, kde výrobní prostředky mají v rukou dělníci a rolníci, rudá armáda je tudíž nástrojem v rukou proletářské třídy, rudá armáda je na obranu dělnického státu, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. dubna 1932 podle §u 9, lit. m jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] To jsou ty zásadní rozdíly, které p. ministr nár. obrany nevidí a nechce vidět a které nechtějí zvláště viděti sociálfašističtí vůdcové [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. dubna 1932 podle §u 9, lit. m jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Dělníci začínají tento rozdíl viděti a zvláště dělníci a rolníci potlačených národností na Podkarpatsku, Slovensku a v severních Čechách. Proto my, dělnická třída a dělnická mládež, nemůžeme míti zájmu na udržení bezpečnosti kapitalistického státu. A proto my, jako její zástupci, nemůžeme hlasovati pro militarisační návrh o 14měsíční presenční službě.

Podali jsme v poslední době v branném výboru návrhy, které znamenají podstatný a vážný krok k odzbrojení a odbourání militarismu, a to na zkrácení presenční služby vojenské na 6 měsíců při nezvýšeném kontingentu branců a nezvýšeném počtu délesloužících. Dále jsme podali návrh, aby byly zřízeny stížnostní a stravovací komise, volené mužstvem, aby mohly zabrániti všem šlendriánům, které se dějí v armádě jak pokud se týče špatné stravy, tak i zacházení s mužstvem. Podali jsme návrh na zvýšení žoldu na 5 Kč denně. Dále návrh na zvýšení stravného na jednoho vojáka místo dosavadních 3.50 Kč na 8 Kč denně. Konečně návrh na zrušení cvičení vojenských záložníků na rok 1932. Tyto návrhy byly zamítnuty i přes to, že jsme říkali, že vojáci trpí na vojně namnoze i hladem a že je v armádě situace, která vyvolává zvýšený počet sebevražd. Marně! Vládní socialisté hlasovali společně s měšťáky pro zamítnutí našich návrhů, vládní socialisté dali se přesvědčiti vůdcem agrárního dorostu Machníkem, který řekl, že voják má stravu dobrou, i v dostatečné míře a že ze žoldu 1.50 Kč může si ještě ušetřiti.

Dobrá dělnická mládež i vojáci stanovisko sociálfašistických vůdců berou na vědomí. A my se postaráme též o to, aby se to veškerá pracující mládež v závodech i na polích, ve městech i na venkově [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] dověděla. My znovu upozorňujeme pracující lid a jeho mládež na nebezpečí války a napadení Sovětského svazu. My upozorňujeme však současně na nejúčinnější prostředek proti imperialistické válce, na vedení velikého masového boje za chléb a práci po vzoru severočeských horníků.

Revoluční 1. máj 1932 musí býti dalším naším nástupovým bojem za chléb a práci, půdu a svobodu. Proti militarismu, proti militarisaci a předvojenské výchově, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. dubna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ruce pryč od Sovětského svazu! Proti hladu, teroru a válce masovou obranu a protiútok proletariátu! Za zničení měšťáckého militarismu, [Další slova byla usnesením posl. sněmovny ze dne 22. dubna 1932 podle § 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má p. posl. Machník.

Posl. Machník: Slavná sněmovno! Přistupujeme dnes k definitivní úpravě presenční vojenské služby v Československé republice. Zabýváme-li se otázkou presenční služby, je nutno vytýčiti cíl a účel naší armády v československém demokratickém státě. Jestliže právě přede mnou bylo zde mluveno o cílech militaristických a měli-li bychom na poslání armády československé dívati se pod tím zorným úhlem, pod kterým jsme byli zvyklí pohlížeti na pojem militarismu ve starém rakouském prostředí, pak ovšem musím odmítnouti tento názor, poněvadž militarismus v tom starém slova smyslu znamenal přípravu armády na výboj a na jednání podle zásady: kdo má moc, ten má právo. Poslání naší čsl. armády bylo však... (Hlasy: Totéž!) To jste tedy na omylu. (Hlasy: Je to vidět na severočeském uhelném revíru!) Odvoláváte-li se na severočeský uhelný revír, pak si musíte uvědomiti, pane poslanče, že ten, kdo jde proti zájmům státu, musí býti přiveden k pořádku (Potlesk.) a když ne dohodou, tak trestem. (Hlasy: Patříš do kriminálu, ty agrárníku!) Jestli jen proto, že jsem agrárník, tedy bychom tam poslali vás. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Machník (pokračuje): Slavná sněmovno, poslání naší armády bylo precisováno. (Hlasy: Prasečkáři!) Vím, že dovedete mluvit ještě sprostěji než teď. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Slavná sněmovno! Poslání naší čsl. armády bylo precisováno ústy nejvyššího jejího velitele, presidenta Československé republiky T. G. Masaryka, který řekl, že armádu svou budeme mít za tím účelem, abychom ochránili svůj stát, abychom jí neužívali nikdy na výboj. Tím je řečeno, že naše armáda má účel defensivní a má býti připravena jenom pro ten okamžik, kdyby nás chtěl někdo napadnouti a chtěl by nás připraviti o naši těžce získanou svobodu. (Výkřiky komunistických poslanců.) Chceme-li míti armádu dobře připravenou, pak musí míti ve své organisaci, ve svém vývoji potřebný klid.

Dovolte, abych se podíval zpět na vývoj zákonodárství, kterým byla presenční služba vojenská a postavení vojska v naší republice upraveno. R. 1923 přijímala sněmovna zákon, kterým se upravoval přechod od vojenské služby dvouroční k vojenské službě 18měsíční. R. 1924 měnil se mírový počet vojska, a to pro měsíce od 1. října do konce března na 150.000 presenčního stavu, od 1. dubna do konce září na 90.000, r. 1927 byla předsevzata další změna, a to v prvním údobí 140.000 a v druhém údobí 100.000 presenčního stavu. Konečně téhož roku byl stanoven kontingent platný až do tohoto zákona a zároveň šlo tohoto roku o otázku přespočetných vojáků. Vím, že byli propuštěni po 12, 14 a také 15 měsících, byly zde tedy podnikány v organisačním tělese armády kroky, které nebyly nikterak předpokladem klidu a nedávaly záruky klidné organisační i výcvikové práce.

Stejný neklid přistupoval k tomu ještě ve výzbroji. Debatovalo se o tom, jakou výzbroj bude míti naše čsl. armáda. Vzpomínám na historii úvah o pušce, kulometu a o různém dělostřeleckém materiálu. Řekl-li jsem proto v úvodu, že touto předlohou zákona přicházíme k určité stabilisaci poměrů, myslím, že právem řekl pan ministr dr Viškovský ve schůzi branného výboru, že tento zákon pokládá za historický okamžik ve vývoji československé branné moci.

Nyní bych položil otázku, proč tato předloha přišla právě nyní. Je všeobecně známo, že jeden z vážných důvodů byl zde ohled na cizinu. Konference v Ženevě propagovala myšlenku odzbrojení. Za druhé bylo po této předloze voláno doma z důvodů hospodářských. Ať už však přihlížíme k požadavku jednomu nebo druhému, hájím stanovisko - a se mnou i moje strana - že v žádném případě, ať děláme reformy jakékoliv, nesmí trpěti kvalita armády. Kdybychom při poměrně velkých nákladech měli míti armádu špatnou, nezdráhám se říci, že bylo by to málo lepší než nemíti armádu žádnou (Tak jest!), poněvadž za drahé peníze budovati armádu špatnou je skoro tolik, jako tyto veliké sumy na armádu vynakládané nerentabilně ukládati.

Chci v těchto třech směrech, v ohledu na cizinu, v ohledu na hospodářské prostředí, ve kterém žijeme, a konečně s ohledem na kvalitu armády sledovati předložený zákon o 14měsíční vojenské službě.

Pokud se týče ohledu na cizinu, přikročili jsme tedy k etapovému odzbrojování. Ať to chce přiznat kdo nebo ne, jisto je, že zkrácená presenční služební doba při stejné intensitě výcviku znamená určitou etapu v odzbrojování. Dali jsme tedy v tomto směru dobrý příklad, třebaže jsme jedním z nejmenších států Evropy, a já bych si přál, aby za tímto příkladem byli následovníci a aby tento příklad byl následován hlavně od našich nebližších sousedů.

Slavná sněmovno! Měl jsem možnost říci v rozpočtové debatě - a ostatně slyšeli jste dnes totéž z úst referenta předlohy kol. Špatného - jak v oněch státech a zejména v Maďarsku skrývá se pod rozpočty jednotlivých ministerstev tajné zbrojení a jak Maďarsko nemá sice armády legální, ale má armádu illegální, vypravenou a vyzbrojenou takovým způsobem, že se nezdráhám říci, že v mnohém směru mohli bychom Maďarsku záviděti. A nebudeme-li si, slavná sněmovno, nic zakrývati a dáme-li si otázku, od koho mohlo by nám jednou v budoucnosti hroziti nějaké nebezpečí, potřebuji jenom poukázati na minulost, abych měl po ruce důkaz, že to bylo a v budoucnosti může býti zase na prvém místě Maďarsko, které otevřeně projevuje všemi prostředky, že se nikdy nesmíří s dosavadním stavem věcí. Trianon je něco, co je jen násilím drží v těchto poměrech, ale s čím se definitivně nechce dobrovolně smířiti.

Dovolte nyní, abych přišel k hlasům domácím. Domácí hlasy volaly po zkrácení presenční služby z důvodů hospodářských, pro ulehčení v nynější hospodářské krisi. Podíváme-li se na věc se stanoviska národohospodářského, jest jisto, že propuštěním určitého počtu vojínů o 4 měsíce dříve, vrácením jich do jejich civilního zaměstnání a umožněním, aby ve svém vlastním povolání každý z těchto mladých lidí se věnoval budování produktivních hodnot hospodářských, má předloha velké plus, ale prosím - to podtrhuji - až pro doby normální. Podíváme-li se na účinek její dnes, v době těžké nezaměstnanosti, a přihlédneme-li k nejpočetnějším skupinám, ze kterých u nás armáda je složena myslím tím dorost zemědělský, dělnický a pak přicházejí budoucí veř. zaměstnanci - musíme si říci, že voják pod účinkem tohoto zákona jako průmyslový dělník bude se vraceti k rodinnému krbu v době nejtěžší nezaměstnanosti, v nejpasivnějších měsících v době normální a natož v této době abnormální. Zemědělec - smím-li to tak říci - přijde na zimní prázdniny a gážista, který je rovněž dnes v krisi, neboť z důvodů úspornosti nemáme přijímati nových sil do veřejné služby, bude míti při tom to plus, že se ocitne doma rovněž bez zaměstnání. Jestliže uvážíme tyto okolnosti a přihlédneme-li také k cifrám, které figurují nutně, třeba přibližně, v účinku zákona, pak, slavná sněmovno, dostavuje se určité rozčarování. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Po stránce finanční jeví se nám zde úspora cca 70 mil. Kč za tu část branců, která bude propuštěna o 4 měsíce dříve domů. Co však je nutnou podmínkou, abychom mohli ke zkrácení presenční služby přistoupiti? Pamatuji se na schůze branného výboru, kde o těchto věcech nám referoval za hlavní štáb náš generál Eliáš a ten vždy zdůrazňoval, že první a základní podmínkou musí býti branná předvýchova u mladých mužů, než nastoupí presenční službu. Tato předloha od této branné předvýchovy upouští - budu míti příležitost ještě se o ní zmíniti - ale nemohla ovšem upustiti vzhledem k nutnosti intensivního a individuelního výcviku od požadavku řádného poctu délesloužících poddůstojníků. Požadavek délesloužících poddůstojníků je vypočítán v maximálním čísle 13.500. Pro počátek spokojuje se naše vojenská správa s počtem 8.000. Příští týden, slavná sněmovno, ocitne se na našich lavicích nová předloha zákona o úpravě požitků těchto délesloužících, která si vyžádá asi 38,500.000 Kč nákladu. V předloze dále mate paragraf o nutnosti zvýšení presenčního stavu ze 70.000 na 75.000 mužů. Tento přírůstek 5.000 mužů vyžádá si nákladu 25˙5 mil. Kč. Sečtu-li tedy jen tyto dvě položky, přicházím k částce cca 64 mil. Kč a jestliže jsem řekl, že 70 mil. Kč se ušetří na 4 měsících propuštěním vojáků domů, tedy mi zbývá k dobru jen 6 mil. Kč. To však není ještě všechno. Propočteme-li tento náklad ne na 8.000, nýbrž na 13.500, pak náklad na ně vyžaduje 49.5 mil. Kč, nebo-li kdybychom nechali nastoupiti nebo měli možnost nechati nastoupiti tyto délesloužící poddůstojníky, ihned překročujeme dnes onu cifru 70 mil. úspor, o které jsem se zmínil.

To jsou ovšem opatření, která se týkají nákladu po stránce personální. Vzhledem vsak k výcviku a všemu tomu, čemu říkáme obrana hranic, budeme museti podniknouti ještě další investice, dobudovati kasárny nedostavěné a stavěti nové, dále stavěti nové střelnice, upravovati nové ubikace, tábory pro společná cvičení vojska, neboť nevystačíme s požadavkem: je krise, nebudeme míti cvičení, nebudeme konati závěrečná cvičení. Tento požadavek si můžeme dáti ad hoc na 1, 2 roky, ale nemůžeme při něm zůstati do daleké budoucnosti, poněvadž rychlé vycvičení vojáka, který by ztratil kontinuitu s presenční službou, v níž mnohé si ještě neupevnil, znamenalo by do budoucna velmi špatného vojáka pro případ konfliktu. A když přihlédneme k těmto věcným výdajům, objevuje se cifra 500 mil. Kč, tedy 1/2 miliardy, o které může sice někdo říci, že je to cifra jednorázová, až to jednou pořídíme, budeme to míti, ale já k tomu poznamenávám: na personálních věcech jsme neušetřili a na těchto věcných nákladech, které vynaložíme, znovu budeme míti nové výdaje ve formě nákladů udržovacích.

Tedy v žádném případě - a to budiž, vážená sněmovno, jasně naznačeno - po stránce finanční tato předloha není žádnou úsporou. My jsme si v mnohém brali vzor podle Francie a uváděli jsme si, že Francie má službu 12měsíční. Ale Francie nám může býti vzorem jen do určité míry v některých věcech. Nezapomeňte, že Francie má na západě moře, tedy má svou západní hranici chráněnu vodou, že východní hranici má chráněnu řetězem pevností větších či menších, takže na vzdálenost 11 km od sebe stojí větší nebo menší pevnůstka proti východnímu nepříteli. K tomu ještě dlužno přičísti, že ve Francii na presenční stav 240.000 mužů připadá 106.000 délesloužících poddůstojníků, kdežto u nás při nejvyšším vypětí na 75.000 mužů připadne 13.500 délesloužících poddůstojníků, takže kdybychom chtěli následovati Francii, nesměli bychom míti poddůstojníků 13.500, nýbrž musili bychom jich míti bezmála 30.000, a kdybychom teď propočítali osobní náklady, octli bychom se u diference ještě větší. Tedy v tomto směru nemůže nám býti tak zcela Francie vzorem, zvláště když vám řeknu, že Francie na své opevnění vynaložila již v lepších dobách 3 3/4 miliardy, kdežto my o žádných opevněních nemůžeme mluviti. Vojenská správa ústy hlavního štábu vyslovila jen požadavek 1/2 miliardy na technické vybavení armády.

Když jsem u těchto hospodářských věcí, chtěl bych poukázati na něco. Chtěli-li jsme prohlásiti přijetí tohoto zákona za definitivní mezník, který by pro cvičitele znamenal pevné vědomí, že ve 14 měsících za presenčního stavu 75.000 mužů, za pomoci sboru rotmistrovského a 13.500 déle sloužících poddůstojníků musí vycvičiti čsl. vojáka a že mu nikdo nebude hroziti: příští rok bude to o měsíc, pak o dva - ocitl se jeden návrh iniciativní také na 6 měsíců vojenské služby - tedy stejně jako voláme po stabilitě poměrů ve věcech rázu technicko-výcvikového, musíme volati po stabilitě poměrů ve věcech rozpočtových.

Viděli jsme v předcházejících letech, že cifra věnovaná na vybudování armády se držela na 1.400 milionů Kč. V poslední době pozorujeme, že snad při rozpočtu žádného resortu nejeví se tak energické volání po slevách jako v ministerstvu nár. obrany. A tu by se doporučovalo, má-li míti armáda potřebný klid, aby se mohla státi tou armádou, jakou ji všichni poctiví příslušníci tohoto státu chtějí míti, aby byla upřímnou a dobrou ochranitelkou zájmů čsl. klidného občanstva, aby dostala i tento potřebný peníz. A tento peníz by měl býti pevně stanoven s vědomím, že nikdy se nepůjde pod něj dolů, dokud toho nebude třeba, aby armáda, čeho k živobytí potřebuje, také dostala.

Chci říci několik slov o výcviku. Mluvilo-li se o intensivním výcviku dosud, slavná sněmovno, soudím, že nyní bude musiti býti ten výcvik více než intensivní, neboť úkolů pro armádu, kterým se voják musí nutně naučiti, do budoucna nebude ubývati. Pro zdolání této látky však jsme dali lhůtu jemu k naučení i cvičiteli k vyučení o čtyři měsíce kratší. Proto, slavná sněmovno, bude musiti býti vyvinuta nepoměrně větší energie na straně cvičitelů, ať již důstojníků, rotmistrů nebo déle sloužících poddůstojníků, ale také nepoměrně vyšší píle u těch, kteří přicházejí na vojnu, aby se vycvičili na obránce vlasti.

Máme také možnost všimnouti si zdravotního stavu těch, jimž je výcvik armády svěřen. Byly to dosud v hlavní míře sbory důstojnické a rotmistrovské a tu mnohému z vás jistě, vážení pánové, není známo, že plných 20%, tedy jedna pětina, našeho sboru důstojnického a rotmistrovského těžce churaví v letech od 30 do 35 roků na choroby plicní, krční, průduškové a nervové.

A když jsem se s touto kapitolou seznamoval, tak mě napadlo jedno, slavná sněmovno. My jsme se zabývali před nedávnem ve sněmovně a zvláště v branném výboru debatou o sebevraždách vojáků. Mluvili o nich členové zákonodárných sborů, zde v posl. sněmovně pan ministr. Věnovalo se jim velmi mnoho pozornosti, že mám odvahu říci, že mnozí z těch sebevrahů jí nezasloužili. Zde však vidíme, že 20% našeho cvičitelského sboru se sice nestřílí, ani nevěsí, ale hyne následkem přepínání tělesného a duševního, možná že u mnohého následkem nedostatečné výživy. A o tom se nekonala žádná anketa, poněvadž ti lidé nestavěli svá utrpení na odiv. Tu je třeba i této kapitoly si všimnouti. Přidáme-li zaměstnanému cvičitelskému sboru ještě nyní práci, dáme-li mu nepoměrně větší a odpovědnější úkoly, musíme si také všimnouti jeho tělesného a duševního stavu, poněvadž v určitém období ročním bude to jen tento kádr důstojníků, rotmistrů a déle sloužících poddůstojníků, kteří budou zárukou našich československých hranic. (Výkřiky poslanců strany komunistické.) Proč slavná sněmovna... (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Hluk.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP