Bude namítáno, že je úmysl chrániti poplatníky, neuvalovati na ně větší břemena a pod. Ale to už je jen fixlování, házení písku do očí, jak se zde pokusím dokázati. (Předsednictví převzal místopředseda dr Lukavský.)

Celý vývoj této záležitosti svědčí, jak si živnostensko-obchodnická strana středostavovská nevážně počínala a jak hazardérsky a neodpovědně jednala. Dříve ještě, než měla ke zvýšení daně z obratu určité stanovisko, Jednota nár. sociálních živnostníků vyjednávala s br. ministrem dr Frankem o této věci a prohlásila, že lineární zvýšení obratové daně je pro malého živnostníka a obchodníka nepřijatelným. (Souhlas.) Vedle toho upozornila při té příležitosti ministra dr Frankeho na obrovské nedoplatky daňové a od té doby také žurnalisticky otázka likvidace těchto nedoplatků byla ventilována. Ve věci zvýšení obratové daně slíbil min. dr Franke prosazovati oba ochranné směry, jak paušalisaci, tak i vynětí malých poplatníků z této povinnosti, což také, jak nynější předloha dokazuje, bylo dosaženo.

Proč je nutno pokládati zvýšení daně z obratu u malého živnostníka a obchodníka za velmi tíživé, je pro znalce hospodářských a finančních poměrů u těchto podnikatelů jasné. Oni nemohou daň z obratu, jak zákon jim dovoluje, přenésti často na svého odběratele a ani také nechtějí se zřetelem na těžké konkurenční poměry a na existenční zápas. Takový trhovec, kramář, obchodník potravinami, drobným galanterním zbožím, takový cukrář, holič při denní tržbě prostě nemůže ani požadovat daň z obratu, poněvadž nemáme ani dostatečné mince, aby obratová daň mohla býti zaplacena. Máme jen 5 a 10haléře, kdežto tržba dělá 1 Kč, 1.50 Kč, 2 Kč, takže připočítání obratové daně je prostě dnes u nás nemožné. Kdyby poměry konkurenční ve stavu živnostenském a obchodnickém nebyly tak bojovně vypjaté, dala by se daň z obratu přenésti tak, jak zákon připouští, dala by se k ceně zboží připočítat a vybrati. Jak to dnes vypadá, je to vyloučeno. Platí proto živnostník a obchodník tuto daň ze svého, jako platí daň výdělkovou a daň důchodovou. Z hospodářských a finančních poměrů u těchto malých podnikatelů to vyplývá samo sebou.

Při posuzování tohoto opatření je třeba vycházeti z toho, zda finance státu toho nutně potřebují, za druhé, zdali bylo vykonáno vše, aby byl úbytek ve státní pokladně nahrazen, a za třetí, zdali ustanovení této daně není sociálně a poplatně krajně škodlivé. (Posl. Pechman: Za čtvrté, zda to živnostníci snesou?) To je ta sociální a poplatní škodlivost. O nutnosti této úhrady nebyla se žádné strany projevena pochybnost. Mohu to konstatovati z posledních slov kol. Najmana: "My uznáváme potřebu této finanční úhrady." Tedy to, že finance státu nezbytně podobné úhrady potřebují, je prokázáno.

Druhá věc je, zda bylo vykonáno vše, aby nedostatek příjmů ve státní pokladně byl nahrazen a jakým způsobem. Můžeme jen poukázati, že nynější vláda pokusila se již při projednávání rozpočtu snížiti cifry vydání. Vždyť víte, vážení pánové a dámy, jakou zlou krev dělala otázka snížení vánočních přídavků, víte, že byly provedeny bezohledné škrty téměř ve všech ministerstvech za tím účelem, aby pokud možno zjištěný deficit, který vykazuje rozpočet na r. 1932 a za léta minulá, byl nějakým způsobem uhrazen. Ale všechno to nedostačuje! Je potřebí úhrady větší, a tu podle mínění vlády nezbývalo nic jiného než sáhnouti k tomuto opatření, které právě projednáváme.

Se strany oposice při vyhledávání a poukazování k různým zdrojům příjmovým, neslyšeli jsme vážné poukazy a návrhy, o nichž by mohlo býti jednáno. Kol. Pekárek se zmínil o úsporách ve státní správě a poukázal na zastavení subvencí. Kol. Štětka navrhoval, aby byly podchyceny ucházející příjmové zdroje daně důchodové, ale jiných návrhů jsme vůbec neslyšeli. Z toho je jasno, že oba tyto návrhy jednak nestačí, jednak formálně jsou těžko proveditelné. Z této bezradnosti oposice vidíme tu odpovědnost a těžkost úkolu, který touto předlohou je řešen.

Vláda sama škrtala ve všech resortech a škrtala jistě bezohledně. Pokud se týče šetření na subvencích musím prohlásiti, že nejsem sice osobním přítelem subvencí, ale některé přece jen musí býti vypláceny, jiné byly zase zadrženy. Tato otázka šetrnosti ve státní správě nestačila, přes to, že byla využita do krajní míry. (Výkřiky posl. Sladkého.)

Třetí otázku řeší předloha sama, když nezvyšuje jednoprocentní daň z obratu a vylučuje takměř všechny potraviny ze zvýšení a když vylučuje dále všechny poplatníky s hrubým obratem do 150.000 Kč ročně. U průmyslových podniků, které mají více než 3 filiálky, zvyšuje se tato daň u zboží prodaného v těchto filiálkách o 50 %, když celkový obrat tohoto podniku činí více než 1/2 mil. Kč, a zavádí se daň z obratu z dovezeného zboží, aby tak byly vyrovnány z části podmínky mezi závody tuzemskými a zbožím tuzemským i cizozemským. Obchodník obratovou daň musí platiti, kdežto tovární filiálky nikoliv. Na př. ožebračený obuvník tuto povinnost měl, ale všechny prodejny Baťovy nikoliv. Při této příležitosti stěžujeme si tu na prodloužení zákona z r. 1926, kdy všechny kombinované závody byly z obratové daně vyloučeny. A dnes slyšíme tyto pány stěžovati si na to, co v horším poměru udělali r. 1926 a co dnes musíme reparovati a napravovati, totiž ukládati daňové povinnosti také těm velmožům průmyslovým, kteří roku 1926 byli z této povinnosti vyňati. (Posl. Pechman: My jsme to, pane kol. Netolický, dali do zákona, ale ministr financí to neprovedl!) Vy jste to odhlasovali r. 1926, to je fakt. Podomní obchodník s rancem na zádech byl povinen platiti, ale filiální prodejna textilních magnátů a jiných oborů nikoliv. (Slyšte!) Tato nesrovnalost a nespravedlnost má býti odstraněna. To ovšem musí platiti i pro zboží dovezené; nám se ztěžuje zahraniční obchod vysokými cly, uzavíráním hranic, a my odpouštěli obratovou daň dovezenému zboží.

Pokládám za nutné, abych ciferně znázornil, jaký rozsah bude míti osvobození poplatníků-živnostníků u zvýšené daně obratové do 150.000 Kč ročně. Všech poplatníků daně obratové z kruhů obchodníků a živnostníků je v republice 667.000, z těch do 50.000 Kč ročního obratu je 550.000, od 50.000 Kč do 100.000 Kč jest jich 54.000, od 100.000 Kč do 200.000 Kč jest jich 27.000, od 200.000 Kč do 300.000 Kč 9000, od 300.000 Kč do 500.000 Kč 9000 a přes 500.000 Kč 18.000. Při osvobození ze zvýšené poplatnosti při obratu do 150.000 Kč ročně vyňato bude okrouhle 617.000 poplatníků, čili celkem přes 92% (Slyšte!) a jen 8 % zůstane této dani podrobeno. 50.000 poplatníků bude asi postiženo, lépe řečeno těchto 50.000 poplatníků bude povinno vybírati zvýšenou obratovou daň. Poplatník při hrubém ročním obratu přes 150.000 Kč jest již lépe situován a nemůže se proto u něho mluviti o nespravedlnosti, přetížení a také ne o tom, že by ho tato daň hospodářsky ohrožovala.

Je nám jasno, že obratová daň je daní nepřímou, konsumní, a že zvláště výběrčí hospodářsky silnější ji přenesou, vyberou a nebudou ji platiti ze svého. Hlasujeme-li pro tuto daň, činíme tak jediné v zájmu státu a také proto, aby i stát mohl dále prováděti svoji vyživovací akci, produktivní péči a jiné nouzové, investiční práce podnikati a podporovati, a tím těžké následky nynější tísně mírniti. Konsumentské, dělnické, gážistické, maloživnostenské a zemědělské vrstvy naše dovedou, jak vidno, stavěti zájem státu, zájem všeobecnosti výše nežli zájem vlastní. U nás slova "vyšší zájem", zájem spolupráce a potřeby státu, slova, která pronesl kol. Pekárek v rozpočtovém výboru, nejsou jen hluchou frásí, nýbrž snahou vážně branou a plněnou. (Výborně!) Není tomu tak u strany, ke které kol. Pekárek náleží a která chce míti kladné stanovisko ke státu, jak patrno, jen podle slov a ne podle skutků. Kdyby dnes v těžkých odpovědných chvílích jsme všichni utekli od odpovědnosti, co by bylo z našeho hospodářského, kulturního a národního života, co by bylo potom také po případě z naší svobody a samostatnosti?

Kdyby se jednalo o životní zájmy živnostenského a obchodního stavu, chápali bychom to a stáli bychom věrně po jejich boku, zvláště u těch malých a drobných. Ale jde, jak statistika ukazuje, o 50.000 lépe i dobře situovaných podnikatelů. Zájem více než 600.000 drobných poplatníků se živnostenskostředostavovskou stranou pomíjí, hází přes palubu, nevšímavě přechází a jen zájem těch 50.000 vyšších, bohatších se hájí. Tím zase jednou jasně a zřetelně je prokázáno, o koho živnostensko-obchodnické straně středostavovské jde, koho má nejraději a koho odkopává. Malí a drobní řemeslníci a obchodníci mají důkaz, kdo o ně nestojí, kdo je přehlíží, kdo na ně zapomněl. Těch 50.000 poplatníků, pro které tato strana zahodila flintu do žita, vlastně ochrany tak dalece ani nepotřebují. Oni daň obratovou i zvýšenou z větší části vyberou a mají odvésti. Nebudou dotčeni ani poškozeni a proto ten zájem o ně je pouze klamným předstíráním a v pozadí je viděti agitaci, licitování a hazardérství.

Také zvýšení daně obratové z původně zamýšleného 1/2 % na 1 procento máme co děkovati straně živnostenské. Průtahem jednání, zaviněného touto stranou, snížil se původně předpokládaný efekt na polovici, a tu finanční správa byla nucena daň zvýšiti, aby žádoucího obnosu bylo dosaženo. Byli jsme při tom svědky odstrašujícího zjevu. Koaliční strana v tísnivé situaci státu udělala si ze zamýšleného nutného opatření štvavý, demagogický agitační prostředek. Nejen smysl pro povinnost, pro zájem státu, pro solidaritu, nýbrž i pro seriosnost a vážnost byl pokálen stranicko-politickou demagogií. Vyšší smysl a zájem pro spolupráci, pro ochranu drobných živnostenských existencí byl zapomenut, zrazen a neodpovědné štvaní mělo slaviti vítězství. Jak nazvali bychom jednání, kdybychom tonoucímu nechtěli pomoci jen proto, abychom sami se nesmáčeli? Byla by to jistě zbabělost, neobětavost a cynismus.

Důležitý požadavek výrobních a obchodních kruhů, aby finanční správa provedla paušalisaci daně obratové všech druhů zboží, jest od počátku této daně naším požadavkem. Jedná se o to pro zjednodušení manipulace předpisovací a pak se zřetelem na podnikatele poplatníky.

Mluvilo se mnoho o morálce daňové, zdá se však, že jsme dosažení tohoto předpokladu vzdálenější nežli dříve. Nechci křivditi finanční správě, ale přes to musím prohlásiti, že na tom nese značnou vinu. Ne každý poplatník byl lhářem a simulantem, jak berní správy předpokládají, když ve většině případů předpisují mu daleko více, nežli přiznává. Po druhé, když na to doplatil a když se mu nevěří, rozmyslí si každý poplatník činiti správné přiznání. Mimo to berní správy zneužívají, řekl bych, daně obratové k vypočítávání čistého výnosu a zisku. Přiznaný nebo předepsaný obrat se prostě násobí určitou cifrou, někde menší, jinde větší a čistý výnos je hotov. Nedbá se tak různých podmínek obchodu a výroby. Živnostník podle mínění některých berních správ musí vydělati vždy a podle toho je zdaňován. Přeceňování daňové má za následek spoustu rekursů a zavalení ukládacích orgánů pracemi. Rekursy vyřizují se pomalu a tím vzniká u poplatníka nejistota finanční. Je žádoucí, aby rekursy vyřizovány byly s urychlením a zvláště aby byly vyřízeny rekursy dlouholeté, staré.

Paušalováním obratové daně může dosíci finanční správa lepšího finančního efektu, při nejmenším ulehčí berním správám a získá si uznání malých poplatníků. Žádáme se vším důrazem všeobecné paušalování a tento požadavek podporujeme navrženou resolucí.

Zvýšení daně obratové i přepychové o 50 % má býti přechodným. Platnost tohoto zvýšení podle vládní předlohy má končiti 31. prosince 1933, kdežto obratová daň prodlužuje se do konce r. 1935. Přáli bychom si, aby po této době tíživost obratové daně byla zmenšena jejím snížením. Jen tak budeme moci výrobě i konsumu ulehčiti. Prodlužovati tuto daň do nekonečna pokládáme při její tíživosti za vyloučené.

Stanovisko naše k dani obratové, která od počátku zatěžovala náš konsum, z části i výrobu a obchod, je odmítavé. Povolování její bylo vždy otázkou nutnosti a je jí i dnes. Jsme si toho plně vědomi. Víme též, že pro její povolení bude na nás útočeno. Byli jsme toho také již dnes svědky. Jsme již takými, že raději sneseme neoprávněné výtky, nežli abychom páchali zradu a opouštěli ohrožený stát. (Výborně! - Potlesk.) V čase nebezpečí poznává se opravdovost a přátelství, v čase, kdy se žádají oběti, poznává se oddanost. A oběti pro potřeby našich strádajících vrstev a pro náš stát přinášeli jsme vždy a jsme ochotni přinésti je i nyní. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Chmelík. Dávám mu slovo.

Posl. Chmelík: Slavná sněmovno! Chápu se slova, abych jménem Národní Ligy protestoval proti schválení zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních a o prodloužení jeho účinnosti.

Zvýšení daně z obratu ze 2 % na 3 % znamená základ a příležitost ke zvyšování cen životních potřeb, zejména, když se tak děje v době hospodářské krise, veliké nezaměstnanosti a snižování mezd. Místo aby stát šel dobrým příkladem vstříc, nedělá nic jiného, než že zvyšuje veškeré daně, dávky a tím uvaluje nová břemena na poplatníky. Jsme pomalu jediným státem v Evropě, který nejen že nesnižuje daň obratovou, jednu z nejnesociálnějších daní, nýbrž, že dokonce ji dnes o 50 % zvyšuje.

Již při projednávání rozpočtu r. 1930 navrhli poslanci Národní Ligy resoluci, aby vláda při příštím rozpočtu snížila toto tíživé břemeno a postupně jej rušila. Místo toho dostává se však poplatníkům nového nadělení ve formě zvýšení. Zvyšovati železniční tarify a ceny výrobků tabákové režie, zvyšovati cenu pohonné látky pro automobily, cenu zápalek a cenu droždí, a snižovat při tom požitky státních zaměstnanců, předpisovati nové daně se zpětnou platností - to je recept, kterým chce ozdraviti dnešní vláda náš hospodářský život. Zatím však zničila, jak vidíme, již naše železnice, zničila tabákovou režii a nyní ničí existence tisíců, ba milionů poplatníků. - Protestujeme proti tomuto postupu a prohlašujeme, že budeme hlasovati proti navržené osnově.

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Liška. Dávám mu slovo. (Hlasy: Není přítomen!)

Není přítomen, ztrácí slovo.

Dalším řečníkem je p. posl. Jiráček. (Hlasy: Není přítomen!)

Není přítomen, ztrácí slovo.

Dalším řečníkem je p. posl. A. Beneš. (Hlasy: Není přítomen!)

Není přítomen, ztrácí slovo.

Tím je pořad řečníků vyčerpán.

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Návrh posl. Stenzla, dr Luschky a druhů podle §u 47 jedn. řádu:

Podepsaní navrhují, aby se přes odst. 1 přešlo k pořadu.

2. Návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

Navrhuji, aby se podle §u 47 j. ř. přešlo k pořadu.

3. Návrh posl. Štětky a soudr.:

Navrhujeme, aby posl. sněmovna přešla k pořadu přes osnovu tisk 1720.

4. Návrh posl. Stenzla, dr Luschky a druhů podle §u 47 jedn. řádu:

Podepsaní navrhují, aby osnova odst. 1 pořadu byla vrácena rozpočtovému výboru, aby ji ještě jednou projednal.

5. Pozměňovací návrh posl. Štětky a soudr.:

Zákon znějž:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Daň z obratu, daň přepychová jakož i paušalisovaná daň z obratu a paušalovaná daň přepychová podle zákona ze dne 21. prosince 1923, čís. 267 Sb. z. a n., ve znění zákonů ze dne 16. prosince 1926, čís. 246 Sb. z. a n., a ze dne 19. prosince 1930, čís. 188 Sb. z. a n., o dani obratové a přepychové se zrušují.

Obchodní výtěžky všech podniků, pokud přesahují 100.000 Kč, jsou podrobeny mimořádné dani ze zisku podle tohoto zákona.

Zastavení podniku nebo převod tohoto na jinou právnickou či fysickou osobu, jakož i jiné změny poměrů poplatného podniku nepřekážejí předepsání daně podle tohoto zákona.

Roční daň činí z prvých započatých nebo plných 10.000 Kč obchodního výtěžku, přesahujících 100.000 Kč 5 %, z nejbližších započatých nebo plných 10.000 Kč 10 %, z nejbližších započatých nebo plných 20.000 Kč 20 %, z nejbližších započatých nebo plných 40.000 Kč 40 %, z dalších započatých nebo plných 200.000 Kč 50 %.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí. Dnem vyhlášení tohoto zákona pozbývají účinnosti všechna zákonná opatření, jemu odporující.

6. Pozměňovací návrhy posl. Stenzla a druhů k §u 1:

a) § 1 budiž celý škrtnut.

b) V odst. 2 nechť čís. 2 zní:

"Na 2 %ní daň z obratu podle § 10, odst. 1, věta 1, zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. a na sníženou daň, nahrazující 2 %ní pravidelnou daň z obratu, jsou-li tyto daně povinni platiti podnikatelé, u nichž celkový obrat (§ 3, odst. 1) v rozhodném daňovém období (§ 2, odst. 2) nepřesahoval 500.000 Kč."

K §u 1 budiž nově připojeno:

"Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem obchodu provede do konce roku 1932 všeobecné paušalování daně z obratu pro všechno zboží nebo pro podniky po živnostensku provozované."

7. Pozměňovací návrh posl. Stenzla a druhů:

§ 2 se nahrazuje ustanoveními:

"§ 1, odst. 4 zák. č. 246/1926 Sb. z. a n., změněný článkem I zák. č. 188/1930 Sb. z. a n. a § 4, č. 10 ve znění zák. č. 246/1926 se nahrazují tímto zněním:

§ 1, odst. 4 ve znění zák. č. 188/1930 Sb. z. a n. zní takto:

Dani jsou podrobeny, nehledíc na úplatnost, dodávky a výkony mezi závody téhož podniku, jakož i dodávky a výkony mezi závody nebo podniky téhož majetníka, lhostejno, jde-li o souvisící závody nebo podniky, pokud celkový obrat podniku přesahuje 150.000 Kč.

Závody podle svrchu uvedených ustanovení rozumějí se také prodejny, má-li podnikatel více prodejen než dvě, které provádějí (splňují) dodávky buď výhradně spotřebitelům, nebo jak spotřebitelům, tak také překupníkům.

Spotřebitelem podle předešlého odstavce není podnikatel, který nabývá předměty k prodeji nebo zpracování po živnostensku. Podnikatelé, kteří mají více prodejen, jsou povinni v přiznáních pravidelné daně obratové uvésti za každou prodejnu také celkový obrat celého podniku v rozhodném daňovém období.

V pochybnostech, zvláště tam, kde daň je paušalována, rozhodne ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem obchodu, vyslechnuvši obchodní a živnostenskou komoru. Při tom platí zásada, že kombinované závody jsou podrobeny téže daňové výši jako výrobní postup podniků nekombinovaných."

8. Pozměňovací návrh posl. Stenzla a druhů k §u 3:

Odst. 1 nechť zní:

"Celkovým obratem podle §§ 1 a 2 rozumí se roční souhrn všech přijatých úplat (po příp. účtovaných cen) s připočtením ceny předmětů vzatých pro vlastní spotřebu, po případě ceny dodávek a výkonů mezi závody nebo podniky téhož majetníka (stanoví-li jejich daňovou povinnost paušalovací vyhláška), avšak po odečtení vrácených úplat. U podnikatelů, kteří neprovozovali podnik po celý rok, stanoví se celkový (roční) obrat v poměru k obratu dosaženému za část roku, po kterou podnik provozovali."

9. Pozměňovací návrh posl. Stenzla a druhů k §u 6:

Úvodní věta nechť zní:

"Účinnost zákona č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1933 s těmito změnami:"

Před odstavec, jímž se mění § 5, budiž vloženo:

"V § 4 zákona č. 268/1923 Sb. z. a n. budiž připojen jako nový bod 21:

Bod 21. Dodávky a výkony podnikatelů, jejichž celkový obrat v daňovém roce nepřesahuje 50.000 Kč."

Za dosavadní text buďtež připojeny nové odstavce:

"Lit. e) v §u 4, čís. 14, ve znění zákona č. 188/1930 Sb. z. a n., budiž celý škrtnut."

"§ 19, odst. 3 ve znění zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Nevyhoví-li poplatník vůbec nebo nevyhoví-li včas vyzvání uvedenému v odst. 1 nebo odst. 2, stanoví daňový základ daňová komise, zřízená podle § 233 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n., podle pomůcek, jež má po ruce."

"§ 19, odst. 4 ve znění zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. se mění a zní takto:

Rovněž lze stanoviti daňový základ odhadem tehdy, když poplatník podal daňové přiznání včas a podal též včas na úřední vyzvání žádané vysvětlení, ale daňová komise podle konaných šetření neuzná toto vysvětlení za dostatečné; odhad se musí v tomto případě pohybovati v mezích provedeného vytýkacího řízení."

10. Pozměňovací návrh posl. Stenzla a druhů k §u 7:

Odst. 1 a 2 nechť znějí:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1932 a pozbývá jí dnem -31. prosince 1933."

11. Pozměňovací návrh posl. Pekárka a druhů:

V §u 1 buďtež provedeny tyto změny:

V odst. (1) na poslední řádce mění se rok 1933 na rok 1932.

V odst. (2), čís. 2 mění se na poslední řádce číslice 150.000 Kč na číslici 500.000 Kč.

Místo dosavadního odst. (3) buďtež dána ustanovení:

"(3) Ministr financí provede po dohodě se zúčastněnými ministry všeobecné paušalování daně obratové u prvovýroby dle modalit, obsažených v §u 19, odst. 8 zákona ze dne 19. prosince 1930, č. 188 Sb. z. a n., nejdéle do třech měsíců po vstoupení zákona v platnost. Pokud jde o zdanění obratu u textilií, provede se paušalování jeho současně s vyhlášením zákona. Nedojde-li k paušalování daně obratové u textilií v této lhůtě, snižuje se daň obratová u textilií na 1 %.

(4) Podnikatelské obraty (u malovýrobců, maloobchodníků), nepřesahující částky 50.000 Kč, se od placení daně obratové osvobozují.

(5) Ministr financí se zmocňuje, aby v případech zvláštního zřetele hodných, zvláště kde prokáže poplatník, že následkem poklesu cen zboží utrpěl ztrátu, která by další provozování živnosti ohrozila, vyměřenou daň obratovou zcela anebo částečně prominul a od dalšího vymáhání upustil.

(6) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem obchodu nebo ministrem zemědělství v případech hodných zřetele vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení stanovil, že se ustanovení odst. 1 nevztahuje úplně, nebo částečně také na některou paušalovanou daň z obratu, která nahrazuje 2 %ní daň z obratu, nebo na paušalovanou daň přepychovou."

Dosavadní odst. (4) přečíslován budiž na (7).

V § 2 buďtež provedeny tyto změny:

Odst. (1) a (2) nechť znějí:

"(1) Výrobní podnikatelé, kteří mají dvě nebo více prodejen, jsou povinni platiti zvláštní přirážku k pravidelné (1% ní nebo 2 %ní) dani z obratu za dobu od 1. července 1932 z těch dodávek, které byly provedeny (splněny) prodejnou (prodejnami). Za výrobní podnikatele podle tohoto odstavce se považují také konsumní spolky a družstva a dále podnikatelé, kteří mimo předměty, jež sami vyrobili nebo si dali vyrobiti ve mzdě, dodávají též předměty, jež vyrobil někdo jiný; takoví podnikatelé nejsou však povinni platiti přirážku podle tohoto odstavce k dani z obratu a z dodávek předmětů, které sami nevyrobili, nebo si nedali vyrobiti ve mzdě, jestliže tuto okolnost náležitě prokáží.

(2) Prodejnou podle odst. 1 rozumí se každá provozovna téhož podniku, která provádí (splňuje) dodávky buď výhradně spotřebitelům, tak překupníkům. Za prodejnu se však nepovažuje výrobní provozovna, t. j. provozovna, ve které jako v celku se provádí výroba jakožto hlavní činnost. Povahu prodejny neztrácí provozovna, ve které se provádí výroba zboží jakožto činnost vedlejší. V pochybných neb sporných případech rozhoduje o výrobním rázu podniku ministerstvo financí s ministerstvem obchodu po slyšení obchodních a živnostenských komor."

Odst. (3) zůstává nezměněn.

Odst. (4) budiž ponechán ve znění navrženém v tisku 1684.

Odst. (5) zůstává nezměněn.

V §u 3, odst. (1) na řádce 11 budiž pokračování za slovem "rok" nahrazeno zněním: "rozumí se celkovým obratem podle §§ 1 a 2 obrat docílený za onu část roku, po kterou podnik skutečně provozovali".

V §u 5 budiž odst. (1) škrtnut.

V §u 6 buďtež provedeny tyto změny:

Začátek nechť zní:

Účinnost zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 a 188/1930 Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1932 s těmito změnami:

§ 1, odst. 1, č. 2 bude zníti: "dovoz všech předmětů, nehledíc na to, jde-li o dodávku do tuzemska. Nařízením může býti stanoveno, že dovoz některých předmětů, zejména surovin nebo polotovarů, které v tuzemsku nejsou vůbec nebo v dostatečném množství nebo jakosti vyráběny, není podroben dani. Vývoz a průvoz není podroben dani za podmínek stanovených nařízením."