Lituji, že se k referátu propůjčil kol. Patejdl; já bych tento referát nebyl převzal. Lituji, že zde padla slova, co prý dala studií tato předloha. Nemohl jsem se zdržeti, abych nevykřikl: Jaké studie to jsou? To se vzala tužka a řeklo se: Potřebujeme peníze a ty získáme, když napíšeme, že se zvyšuje nynější daň obratová a přepychová o 25 %. A pak si pan ministr financí spočítal, že mu 25 % nestačí. Vzal tužku a napsal 50 %. A já jsem přesvědčen, že ani toto vše panu ministru nestačí. K tomu nebylo potřebí studií. Vážím si pana ministra financí, vím, že je zdatným a dobrým poštovním úředníkem, ale promine mně, že nemohu o jeho schopnostech jako ministra financí projeviti to, co jsem o něm řekl jako o poštovním úředníku. Dovedl nám dobře seříditi šekový úřad, vykonal velký kus práce, ale prohlašuji, že nedovede vésti osudy tohoto státu v otázkách finančních v této době. Měli se poslati experti do říše německé, odkud ve finančních věcech si často béřeme vzor. Co by tam byli viděli?

Byli by viděli, že v Berlíně je tisíce prázdných krámů, dílen a obchodních místností. Beru si za svědky pány, kteří v Berlíně byli - myslím, že tam byl jistě pan dr Hodáč a že mně potvrdí, že Berlín je dnes poloprázdný. A jak je to v Berlíně, tak je to Mnichově, Lipsku, Drážďanech a ve všech německých městech. A tážete-li se těch lidí, proč zavřeli obchody, proč přestali zde obchodovati, proč je dům prázdný a proč nájemníci odešli, odpovědí vám: Živnostníci a obchodníci nemohli snésti daní, najmě vysoké daně obratové, a raději nechali obchodů a zavřeli je i živnosti, propustili personál a odešli.

Vážení pánové! Tisíce nezaměstnaných vzniklo z toho, že jsou zavřeny obchody, že živnosti přestaly obchodovati. Desetitisíce a statisíce majitelů domů nemůže najíti nájemníky a má prázdné krámy a o miliony a stamiliony připraven je stát, protože nedostane daň činžovní a výdělkovou a protože nedostane vůbec nic. A pánové, tady nám budete říkati, že my z justamentu jsme odešli? Tady nám budete říkati, že bychom bývali ve vládě zůstali? Ne! My tento stát máme příliš rádi, my jej máme rádi více než ti, kteří mají plná ústa lásky k tomuto státu, ale nikdy nechtějí sáhnouti do kapsy a tomuto státu dát. (Výborně! - Potlesk.) A právě proto, že tento stát máme příliš rádi, že jej milujeme, nemůžeme se klidně dívati, jak je ničena nejsilnější a nejlepší opora tohoto státu, nemůžeme se klidně dívati, jak je ničen živnostensko-obchodnický stav.

Pánové, náš stát má 3 pilíře, o něž se opírá: je to dělnictvo, rolnictvo, živnostnictvo a obchodnictvo. Tento stát se nemůže opírati o průmysl, a dělá chybu ten, kdo si myslí, že se stát může o průmysl opírati. Bohužel, musíme si to říci, a já to řeknu otevřeně: Pánové, já nevěřím a dlouho ještě nebudu věřiti našim Němcům, že to s tímto státem upřímně myslí. Průmysl je německý, je z větší části nepřátelský našemu státu, našemu národu. A prosím, o tyto 3 pilíře se opírá náš stát, a nyní vy, vládní koalice, dnes vláda tohoto státu, místo toho, co byste měli tento stát podporovat, podkopáváte pilíře tohoto jednoho z nejsilnějších stavů, který tento stát drží, čili vládní koalice a vláda podkopává základy tohoto státu. A tu jsme si řekli: My při ničení a ubíjení středních vrstev, živnostnictva a obchodnictva asistovati nebudeme. My své ruce nepozvedneme pro zvýšení daně z obratu, abychom uvalili toto nové břemeno a tento nový zabiják na živnostensko-obchodnický stav. To jsme od počátku říkali, to jsme nepřetržitě říkali a to jsme také prováděli. U nás o této věci nebylo sporu. U nás byl jen jeden spor, máme-li vystoupiti hned, nebo máme-li jako vládní strana prodělat všechny tyto věci až do konce a teprve pak vystoupiti, až se přesvědčíme, že nemůžeme očekávati od této vládní koalice, že by našim úmyslům vyhověla. Dobře, náš ministr podal demisi a je chybou těch pánů, kteří tvrdí, že demise byla podána z důvodu, že jsme přivedli dráhy tak daleko, že nemohou vůbec existovati. Pánové, máte nového ministra. Když jsem byl týden ministrem železnic, dávali jste mi za vinu, že se srážejí vlaky, že byl tam někde nějaký strýc přejet nebo že se tam rozbilo auto. Teď máte odborníka a srážejí se vlaky a přejíždějí se lidé také.

Pánové, čekáte zázraky, že někdo železnicím pomůže. Já vám zde otevřeně říkám: Nám to bude zadostiučiněním, poněvadž se ukáže, že těmto železnicím za těchto okolností pomoci není. Ukáže se a dokáže se, že to s tím odbornictvím nevypadá tak, jak se to často maluje. Pánové, říkáte, co všecko bude. Plán je teorie a od plánu ke skutkům je daleko. Mně nemůže nikdo vyčítat, že by se bylo železnicím za mé správy špatně vedlo. Odvedl jsem státu na daních 2 miliardy Kč, provedl jsem za 1.400 milionů Kč investic a zhodnotil majetek státu za 3 léta o 3.400 milionů Kč. Jestliže, prosím, se kol. Mlčochovi nepodařilo jíti tímto způsobem, nebylo to jeho vinou, nýbrž vinou poměrů, které jsou. V dnešní době všechno prodělává krisi a železnice mají vydělávati?

Vážení pánové! Německé státní dráhy vykazují 1 1/2 miliardy zlatých marek schodek, čili 12 miliard Kč a také jim nic nepomůže. Nám se dostane zadostiučinění, až se ukáže, co jsem již řekl, že železnice za těchto okolností se nedají zachrániti. Ať si někdo nemyslí, že je zachrání automobilovým monopolem nebo něčím podobným. Pánové, co se začíná provozovati s automobilisty, vypadá tak, jako když se stavěla v dřívější době železnice a chránili se formani. Železnice nic nezachrání, poněvadž jsou přežitkem, dnes již nejsou na výši doby.

Nedávno jsem jel automobilem. Někdo mi může říci: Vy máte svůj automobil. Ano, ale já jsem tento automobil měl již r. 1912, tedy dávno před tím, než jsem se stal ministrem a šel jsem do politiky. Jel jsem vozem z Benátek do Milána a z Milána do Janova. Z Benátek do Milána vedl po staletí kanál a vozily se po něm náklady. Kanál je dnes vysušen. Proč? Poněvadž veškerá doprava z Janova do Milána a z Milána do Benátek a obráceně jde automobily. Dráhy nemají co voziti. To je také u nás. Dráhy upadají a budou upadati, poněvadž všechnu dopravu bude přebírati automobilism, a není snad daleká doba, kdy všechno bude přejímati aeroplán. A tyto věci nedají se provozovati jako státní podniky, při těchto věcech se teprve ukáže, že automobilismus ve státní správě se podnikati nedá. Tedy, pánové, nelze tvrditi, že bychom byli ty železnice znehodnotili.

Pokud se týče zvýšení daně obratové, myslím, že by nás byli páni drželi, kdybychom byli jasně neprohlásili, že nepřistoupíme ke zvýšení daně z obratu, nebude-li paušalována. Vytýkalo se nám zde, že jsme - tuším r. 1926 - hlasovali pro daň z obratu. Ano. Hlasovali jsme, aby tenkráte daň z obratu byla zvýšena, ale hlasovali jsme pro toto zvýšení, poněvadž nám bylo dáno p. ministrem slovo, že se přistoupí k paušalování daně z obratu. R. 1926 jsme byli ještě naivními a věřili jsme v ministerská slova i v resoluce, které Národní shromáždění přijalo. Musím prohlásiti, že dnes nejsme tak naivní, a proto jsme se nemohli spokojiti s tím, když nám dával p. ministr financí na všeobecné volání a mluvení konečně do důvodové zprávy, že chce přistoupiti k paušalování daně z obratu. Na to jsme přistoupiti nechtěli. My jsme chtěli, aby tato věc byla v zákoně. Pánové však do zákona ji dáti nechtějí, což jest nejlepším důkazem, že to vůbec s paušalováním daně z obratu vážně nemyslí, a domnívají se, že budeme zase tak naivní a dáme se oklamati nějakou resolucí, která potom nebude přijata. My nemáme zástupce ve vládě, my jsme oposiční stranou, a já vám jako předseda této strany prohlašuji: budeme pro tuto daň hlasovati, když přijmete naše pozměňovací návrhy. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. strany živn.-obchodnické.)

Přijměte naše pozměňovací návrhy a my nebudeme chtíti ministerské křeslo, my vám tuto daň z obratu odhlasujeme. A co žádáme v pozměňovacích návrzích? Žádáme, aby do tří měsíců od vstoupení tohoto zákona v platnost bylo provedeno paušalování daně obratové všeho zboží, aby okamžitě po vstoupení tohoto zákona v platnost bylo paušalováno zboží textilní. My uznáváme, že stát peníze potřebuje, my chceme státu pomoci a chceme státu dáti více. My chceme, aby se nám jedenkráte neříkalo, že jsme daňovými defraudanty. Každou chvíli někdo přijde a otvírá si ústa na živnostníka, že defrauduje daně. Myslíte, že je možno obratovou daň defraudovati? Řeknete, že si to živnostník připočítá. Pánové, jděte do obchodu a živností a podívejte se na tu konkurenci, která v živnosti a v obchodech je. Podívejte se na tu ohromnou konkurenci, která v živnostech a obchodech zuří. Vždyť živnostníci se předhánějí ve vypisování cen. Jeden prodává levněji než druhý jedině proto, aby mohl existovat, aby prodal a aby měl existenci. A myslíte, že v tomto boji a zápase je možno zvyšovat ceny, že je možno připočítávati si daň obratovou? Ne! My ji připočítávati nemůžeme, my ji tudíž nedefraudujeme, nechceme nésti dále titulu defraudantů a proto říkáme: Paušalujte daň obratovou při dovozu, paušalujte daň obratovou při prvovýrobě, paušalujte daň obratovou u textilií, a my jsme spokojeni. My pro ty věci hlasujeme a my po případě nežádáme ministerstvo a jsme ochotni s vámi dále spolupracovati. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. strany živn.-obchodnické.)

Prosím, co můžete chtíti více od nás? Vy nám říkáte, že jsme se naučili dělati oposici. Vy již dnes zkreslujete, že včera tu bylo prý 5 poslanců a snad zítra budete psáti, že tu byli jen 4 poslanci. Ale podívejte se, pokud jsme zdrávi, jsme tu všichni. Já jsem tu měl včera nemocného poslance Hýbnera, kterého jsem poslal domů, poněvadž jsem se bál, aby neonemocněl. Vy píšete, že jsme se naučili dělati oposiční politiku a že není mezi námi a komunisty rozdílu. Pánové, připomínám vám, že jsem v této sněmovně viděl jednu oposici, kterou dělala jedna vládní strana společně s komunisty, společně s panem Harusem a všemi těmi pány. Správně to řekl zde kol. Ostrý, že to byla oposice, která útočila na ministerská křesla, na předsednictvo sněmovny a kde poslanci byli trestně stíháni a dokonce jeden z nich také odsouzen.

Tedy, prosím, pánové, máte zde možnost, abyste nás z té oposice dostali. My jsme nic nechtěli. Pročpak vy nehlasujete pro to, pročpak vy nedonutíte svého ministra, aby provedl zákonem to, co je pro tento stát nevyhnutelně potřebné a co v jiných státech mají? Pročpak to neděláte? Říkáte, že pan ministr neměl na to čas, že to přichází rychle. My jsme tento požadavek vznesli před 10 lety, my jsme pro zavedení daně z obratu nehlasovali, ani pro její zvýšení, to jste udělali vy. Vy jste říkali, že je to přechodná daň, jako to říká dnes váš referent kol. Patejdl. My tomu prostě nevěříme, my víme, k čemu to směřuje. Vy zvyšujete daň obratovou ze 2 % na 3 %. Ale ještě hroznější je to s daní přepychovou. Vy zvyšujete přepychovou daň ze 12 % na 18 %. A co je přepychem? Přečtěte si, prosím, náš zákon, Sbírku zákonů a nařízení státu Československé republiky a budete žasnouti, co je přepych. Přepychem jsou vinné hrozny, přepychem jsou masité droby, přepychem jsou hedvábné věci, přepychem jsou určité druhy klobouků při ceně nad 150 Kč, ostatní klobouky při ceně nad 100 Kč. To je přepych? Přepychem jsou deštníky a slunečníky. (Hlasy: Za jakou ceny?) Za jakou cenu? "Deštníky, slunečníky, povlečené tkaninami z neodpadkového hedvábí". I obuv, prosím, je nazývána přepychem, kožišiny, hračky ze železa nebo z jiného kovu s příslušenstvím jsou přepychem. A to jsou i jiné a jiné věci, předměty to denní potřeby. Přepychem je dětská hračka, a na tyto přepychové věci si dovolujete zvyšovati v dnešní době daň z 12 na 18 %? Pánové, to jsou úžasné věci. Chlubíte se, že jste vymohli osvobození při obratu do 150.000 Kč. Pánové, to jste nevymohli vy, a správně to řekl soc. demokratický poslanec Chalupa, že tato osnova má znaky jednání s živnostenskou stranou. Těch 150.000 nám pan ministr financí dával. (Hlasy: My jsme je nechtěli!) My jsme je nechtěli a myslíte si, že vám živnostnictvo za ně bude vděčné? Pamatujte si, co se ukáže!

Řekl bych vám, pánové, že je chyba, že v parlamentech mluví lidé o věcech, kterým nerozumějí. Je chyba, že mluví o daních lidé, kteří jich neplatí. Já, který platím velikou daň, daň obratovou za tiskárenské podniky "Čechie" 120.000 Kč ročně, nejlépe mohu říci a ukázati, jakým způsobem se to dnes dělá a jak se to může připočítati.

Budete velmi rychle viděti, jak vám budou živnostníci vděčni po 1. květnu, kdy chcete, aby zákon ničící živnostnictvo nabyl platnosti. Přijdou účty dodavatelů a na každém účtě bude pan dodavatel živnostníkovi a obchodníkovi účtovati 3 % daně z obratu.

Chápu, proč se zástupci velkého průmyslu příliš neexponovali při dani obratové. Oni daň obratovou připočítají živnostnictvu a obchodnictvu a ten živnostník a obchodník ji zaplatiti musí. Velkoprůmysl to nebude státi nic, ale toho nejmenšího chudáka, toho nejmenšího živnostníka to bude státi o 1 % více na účtě.

A teď přijdou další věci. Pánové, my již máme určité zkušenosti. Provedli jsme daňovou reformu, jíž jsme menšímu živnostnictvu a obchodnictvu chtěli ulehčiti, právě tak jako ulehčiti se má dnes. A co se nestalo? Udělali jsme nízké sazby do určitých daňových výnosů a berní úřady udělaly zase něco jiného. Berní úřady zvýšily prostě základnu a živnostník a obchodník musil platiti velké daně, a vy přijmutím tohoto zákona dosáhnete, že každý berní úřad bude chtíti, aby živnostník a obchodník měl obrat nad 150.000 Kč. Každému bude dokazovati, že má obrat větší. My už máme o tom zkušenosti. Když je možno, aby hokynářce, jejíž celý obchod spočívá na víku nůše, a která přiznává 50.000 Kč daně obratové, zvýšila se daň obratová na 1/1 mil. Kč, jak nebude možno, aby každému živnostníkovi, který má pod 100.000 Kč nebo 150.000 Kč, se nezvýšila daň obratová na 200.000 Kč až 250.000 Kč? To je danajský dar, to je horší, než kdyby se nebylo stalo vůbec nic. Vy se oháníte tím dobrodiním živnostnictvu, říkáte, jak bylo dobré pro živnostnictvo, co jste udělali. Prosím, následujte příkladu Německa. My jsme chtěli na panu ministru financí, když je sociální, aby následoval příkladu Německa. V Německu mají ustanovení zákona, že živnostník a obchodník, který nemá tržbu větší než 5000 M, je od daně obratové osvobozen. To znamená, že ten, kdo nemá více než 40.000 Kč tržby, neplatí obratové daně. My jsme chtěli totéž, ale nestalo se to skutkem. Máte, pánové, možnost přijetím našeho pozměňovacího návrhu k odst. 4: Podnikatelský obrat u malovýrobců, maloobchodníků nepřesahující částku 50.000 Kč jest od daně obratové osvobozen - prokázati sociální dobrodiní živnostnictvu a obchodnictvu. Vím, že mezi vámi, kteří jste živnostníky a obchodníky, je mnoho těch - a snad všichni - kteří byste rádi pro naše pozměňovací návrhy zvedli ruku, ale prostě vám to nedovolí vaše politická strana a vy musíte dělati to, co vám vaše politická strana káže a velí. A v tom je to, co jsme vždy říkali: živnostenskou politiku mohou dělati skutečně neodvisle jen poslanci živnostensko-obchodnické strany a nemohou ji dělati nikdy poslanci jiných politických stran. A proto věřím, že přijde jednou čas, kdy všechno živnostnictvo a obchodnictvo řekne: pro dělníka je místo v dělnické, pro rolníka v rolnické a pro živnostníka a obchodníka je místo jedině v živnostenské a obchodnické straně středostavovské. (Hlasy: Půjdete proti všem!) Ne proti všem. Nebereme dělníku, který je u nás zaměstnán, jeho politické přesvědčení, ač ho platíme, ale také nemá nikdo právo bráti nám politické přesvědčení proto, že nám dává peníze za dobré zboží. Každý má právo chtíti od nás dobré zboží, dobrý výrobek, ale ne naše politické přesvědčení.

Vy jste, pánové, říkali, že jsme neměli zájmu pro stát. Prosím, kdybyste bývali přišli a řekli: "Všichni v tomto státě musí státu přispívati v těžké době", řekli bychom: Ano, jsme také ochotni něco dělati dále. Ale, na koho uvalujete všechny daně, všechna břemena? Uvalujete je jen na živnostníky a na obchodníky. (Posl. Netolický: Na konsumenty!) Nedělejte se směšným. Sám, jsa živnostník, víte, že to nedokážete na konsumenta přenésti, a přece říkáte, že se to převádí na konsumenta. Kdyby to křičel za vámi kol. Hatina, nedivil bych se tomu, ale že to křičí kol. Netolický, který je sám živnostníkem a který tuto věc zná a ovládá, pochopiti nedovedu.

Zvýšením daní a břemen nedocílíte nic. Varoval jsem před zvýšením jízdních železničních lístků, řekl jsem, to že není cesta k nápravě. Přes to jste zvýšili ceny železničních lístků a výsledek je větší pasivita, než byla dříve. Pan ministr železnic chce pomáhati železnicím teď tím, že chce zvyšovati tarify za kusové zboží. Prosím, ať to zkusí, uvidí, jak požene automobilismu vodu na jeho mlýn. Je to proti živnostnictvu a obchodnictvu.

Uvalila se nová daň na zápalky, zvýšili jste cenu zápalek. (Hlasy: Vy také!) Ano, také jsem ji dělal, ale stavěl jsem se proti. Měl jsem za to, že to úplně stačí, ale co udělal váš pan ministr? Lituji, že jsem si této věci nepovšiml. (Hlasy: Ministr republiky!) Ne, váš ministr je to a vy za něho ponesete odpovědnost. Vy si ho přisvojujete, vy si ho chválíte a také ponesete odpovědnost za tyto činy. Prosím, vy jste dali prodavačům zápalek výdělek 1 1/2 haléře na jednom balíčku. Já bych rád viděl, kdo by tuto žebráckou almužnu vzal, a živnostník a obchodník má za to prodávat zápalky?

Pan ministr financí zvýšil ceny tabákových výrobků. (Hlasy: Hlasovali jste pro to také!) O tom nikdo nehlasoval, to udělal pan ministr financí ve svém resortu sám. Co to má za následek? Úplný pokles. Ale p. ministr financí šel tak daleko, že těm ubožákům trafikantům, chudákům, kteří těžce živoří a zápasí o svou existenci, beznohým, bezrukým a slepým lidem vzal, co se staré Rakousko nikdy neopovážilo jim vzít, z jejich výdělku 1%. Za Rakouska měli vždy 10% a dnes mají 9 %.

Pánové, vy nyní připravujete daň z kvasnic. To byla také jedna z věcí, proč jsme šli z vlády. To jsem ještě neviděl v žádném státě světa, aby někdo přišel s takovou věcí, s jakou přichází p. ministr financí. Představte si: Jeden kg kvasnic s daní stojí dnes 6.40 Kč a pan ministr přichází s novou daní na kvasnice 15 Kč na 1 kg, čili, jestliže dnes stojí kilogram kvasnic 6.40 Kč, bude příště státi 21.40 Kč. Slyšeli jste, že by se v některém státě stalo, co se stává u nás, že by se zvýšila daň o 150% dnešní prodejní ceny? To jste neslyšeli. A ať se nikdo neklame, že pan ministr financí má v úmyslu zavésti jen tuto daň. Daň z piva je odsunuta a pan ministr financí se netají tím, že přijde i s daní z masa, octa, kyselin, a nevím ještě, co všechno chtějí pánové dělat.

Nyní přichází se s tím, že se bude dělat dopravní monopol. Už jsem o té věci mluvil. Přichází se s tím, že se bude dělat monopol obilní a svými devisovými opatřeními děláte vlastně dnes monopol celého obchodu a celé živnosti. (Hlasy: Monopol na špiritus!) K té věci ještě přijdu.

Vy jste to dnes udělali s devisami tak, že ten, kdo je organisován v určité politické straně, dostává devisy, s nimiž se dělá největší svinstvo, obchoduje se s dovozními povoleními na burse a platí se za to peníze.

To jsou věci úžasné, to jsou věci, které jednou ukáží, kam to až došlo. Vy chcete na živnostnictvo a obchodnictvo uvaliti novou věc: míchání benzinu s lihem. Vy chcete ještě ke všemu i to zdražiti a nebéřete ohledu na hodnoty, které se tím zničí. Vy chcete dělati jiné a jiné věci. Vy chcete trestati lidi, kteří zaměstnávají. Proto, že někdo zaměstnává, chcete ho trestati tím, že zavedete fond pro nezaměstnané.

Nejsem sociálně nepřátelsky založený člověk. Jděte se ptát do mého závodu. V mém podniku jsou lidé zaměstnáni 20-25 let. V těchto dnech dostavil se ke mně závodní výbor mého podniku a přinesl mi adresu díku a uznání. Stojím na stanovisku, že když je dnes krise a těžká hospodářská doba, není možno nechati nezaměstnané hladověti, že v našem státě je potřebí dáti lidem, kteří mají hlad, podporu v nezaměstnání. Ale jsem také pro to, aby tyto podpory brali jen lidé, kteří si jich zaslouží, a jsem pro přísnou revisi těch, kdo podpory v nezaměstnanosti berou.

Vážení pánové! Jsem pro to, aby v této těžké době všichni také na podpory v nezaměstnání přispívali. Všichni zchudli, říkávám, i ten Rotschild zchudl v této době, jenom naše Ústřední sociální pojišťovna loňského roku vydělala čistých 600 mil., které převedla do reservního fondu. Nemá povinnost, aby z těchto 600 mil. dala státu aspoň 300 mil. na podporu v nezaměstnanosti? Ona má jistě povinnost, aby to udělala, poněvadž jestli v této těžké době se žádají na poplatnictvu těžké oběti, pak je má přinášeti každý. (Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Najman (pokračuje): Ale byla doba, kdy socialisté přicházeli k nám a říkali: Mohli byste dělati vládu bez agrárníků, kdybyste chtěli, může se zde dělati vláda bez sedláků, nepotřebujeme agrárníků. A my v této době jsme říkali: Nikdy bychom nevstoupili do vlády, v níž by nebyli agrárníci. Dnes se situace obrací. Brněnský orgán napsal, že prý dvě silné složky se mají spojiti, rolníci a dělníci. A mně to připadá, jako kdybych četl v prvních dobách komunistických hlasy, kdy se říkalo: dělník a rolník. A dnes si rolník a dělník v Rusku naříká, dnes rolníci byli vyhnáni a zničeni a majetek jejich zkomunisován.

Co se dnes zde provádí proti živnostnictvu a obchodnictvu, co se provádí proti střednímu průmyslu, jest bolševisace na sucho. Agrární strana by si měla uvědomiti, že po nás může dojíti také na ně. Neútočím na agrárníky, naopak dávám agrární stranu za příklad. Kdyby se byli živnostníci dávno zorganisovali tak, jako to udělali zemědělci, byla by situace zcela jiná. Dnes agrárníci dostanou určité výhody proto, že mají sílu, že mají moc. Vážení přátelé, proti nám tato věc jde, proti nám se bude postupovati.

My jsme varovali před určitými výdaji, před určitými ukvapenostmi, ale naše volání nebylo slyšeno a proto také se tyto věci dnes tak vyvíjejí.

Vím, že v této sněmovně je málo platno volat. Kluby se usnesly, poslanci budou hlasovat a bude to hotovo. (Výkřiky poslanců strany komunistické: Jak je to dlouho, co jste to dělali vy!) My jsme to dělali do té doby, dokud tyto věci se nevyhrotily také proti nám.

Pánové se budou utěšovat, že ve volbách obecních to budou snad vyhrávat. Pánové, obecní volby nejsou parlamentními volbami. V obcích rozhodují osoby a ne politické programy. Ale, pánové, jak to dopadne potom při volbách parlamentních a jak na to doplatíte, to se uvidí. (Výkřiky poslanců strany komunistické: Doplatíte na to vy!) Já myslím, že vy na to nedoplatíte.

Já, vážení přátelé, chovám chmurné obavy do budoucna a pevně věřím, že doby, do nichž jdeme, budou velmi zlé. Dnes by bylo třeba silné vlády na pravo i na levo, nahoru i dolů. Ale myslím, že této silné vlády není. Obávám se, že všechny tyto věci, které odhlasujete dnes a v příští budoucnosti, nepřinesou to, čeho někdo od nich očekává.

Bylo zde již prohlášeno, že naše strana nechce dělat oposici proti všem, nechce ji dělat proti tomu, co stát nutně potřebuje. Ale, vážení přátelé, jak jsem již řekl, nemůže souhlasiti s tím, aby zničen byl střední stav, aby zničeno bylo živnostnictvo a obchodnictvo, základ státu. V poslední chvíli a v posledním okamžiku volám k vám, nár. demokraté: uvědomte si, co jste slibovali vašim lidem, co vaši lidé od vás chtějí, nedopusťte zvýšení daně z obratu! Uvědomte si to, než zvednete ruce pro zvýšení této daně a pro zamítnutí našich pozměňovacích návrhů. Uvědomte si, že tyto masy nejsou masy dělnické. To máte jen při obecních volbách a při volbách do závodních výborů, při volbách parlamentních tomu tak není. Uvědomte si, že ne finanční síla a finanční efekt, ale hlasy středního živnostnictva a obchodnictva vám dopomáhaly k mandátům.

Uvědomte si, pánové, v lidové straně, kteří máte velký počet živnostníků a obchodníků, že také lidoví živnostníci a obchodníci volali po paušalování. Hlasujte s námi, aby do zákona bylo vsunuto paušalování daně z obratu, hlasujte s námi, aby nebylo zvyšováno toto daňové břemeno na živnostnictvu.

Obracím se i k nár. socialistům, kteří mají také živnostníky ve svých řadách a dostali sta a tisíce telegramů, aby nehlasovali pro zvýšení této daně. (Hlasy: Nikoli!) Dostali jste je od gremií a společenstev, já to četl ve vašich novinách.

Neobracím se k agrárníkům a soc. demokratům, poněvadž u nich je organisováno jen mizivé procento živnostníků a obchodníků, ale obracím se k těmto třem složkám: dopustíte-li zotročení živnostenského stavu, přijmete-li tento zákon, který znamená těžké zotročení živnostnictva a obchodnictva v dnešní době, novou spoustu konkursů a insolvencí, budete-li pro tento zákon hlasovati, pak, vážení pánové, vám nepomůže, budete-li nám nadávat, budete-li nás špinit a proti nám štvát...

Místopředseda Roudnický (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta minula.

Posl. Najman (pokračuje): Já se divím, pane předsedo, že jste jiného neupozornil, když jeho řečnická lhůta minula.

Končím. Já vás na tyto věci upozorňuji, poněvadž jsem pevně přesvědčen, že obchodnictvo a živnostnictvo je rozvážné, dovede vyvoditi z toho důsledky a že při příštích volbách zúčtuje s těmi, kteří v rozhodném okamžiku je zradili. (Potlesk poslanců čsl. strany živn. obchodnické.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Netolický.

Posl. Netolický: Vážená sněmovno! Kol. Najman se ve své kritice dotkl také způsobilosti nebo důsledků činnosti našeho ministra financí a ministra železnic. Konstatuji jen tolik, že ministr financí je právník a jako takový je povolán k řízení ministerstva financí jménem republiky a je jejím ministrem. Pokud se týče pana ministra železnic, je inženýr, odborník, a proto musím odmítnouti výtky a kritiku, které pan posl. Najman proti těmto dvěma ministrům pronesl, poněvadž je nutno vyčkat výsledků jejich způsobilosti a jejich práce.

Pokud se týče jeho připomínky, aby otázka fondu pro nezaměstnané byla řešena příspěvkem Ústřední soc. pojišťovny v částce několik set milionů korun, - on uvedl 300 mil. Kč, - je zajímavé, že to má u nás dělat jen pojišťovna jedna a nikoliv ostatní, jako bychom měli jen tuto pojišťovnu; vždyť jich máme více. (Posl. Jiráček: Ta je povolanější!) Pánové, nezapomeňte laskavě, že jste hlasovali pro novelisační zákon, kterým tomuto pojišťujícímu ústavu ukládáte určité závazky a povinnosti, jimž musí v budoucnosti také dostáti. Dnes přece peníze tohoto ústavu nejsou uloženy na jedné hromadě, nýbrž jsou rozpůjčeny veřejnoprávním korporacím na různé stavby, jsou uloženy ve státních papírech atd. Myslím, že podobná žádost byla pronesena příliš nepromyšleně, poněvadž přece jen nároky, které má pojištěné členstvo na Ústřední soc. pojišťovnu podle zákona, vyžadují nesporně takové mobility a zabezpečení, že není možno beze všeho navrhnouti částku 300 mil. Kč, která by byla dána k disposici nebo jíž by se upotřebilo ve prospěch nezaměstnaných.

Předloha, již projednáváme, je součástkou finančního plánu, který má sanovat a pokud možno do rovnováhy uvésti naše státní finance. Je samozřejmé, že jednati o zvýšení daně obratové není populární. Jednání toto vyžaduje určité zvýšené obětavosti a hlubokého vědomí povinnosti ke státu, má-li býti tato daň odhlasována a má-li se za ni nésti odpovědnost. Ale výjimečná doba vyžaduje jistě výjimečných opatření a tato předloha je určitě jedním z nich. Jsme si vědomi také, že není populární ukládati zvýšená daňová břemena v této tísnivé době hospodářské, poněvadž tato břemena jsou pak dvojnásobná. Nebylo však u všech koaličních stran té zvýšené obětavosti, ani hlubokého zájmu, a také nebyla uznána výjimečnost doby. Více než zájem o stát a jeho potřeby, více než snaha zabezpečiti chod našeho hospodářského a finančního života a dáti vládě prostředky, aby mohla plniti uložené povinnosti, rozhodoval tam malicherný, stranický a osobní zájem. Je to smutný úkaz, vidíme-li utíkati od odpovědnosti a zahazovati zbraň před nepřítelem, který hrozí rozrušiti naše finance a omeziti naši akční schopnost k odvrácení těžkých následků nynější hospodářské krise. Je to ovšem politika nejsnadnější a nejpopulárnější, politika líbivá, nedělati nepopulární věci a utíkati před nimi. Je-li to však důstojné, dává-li to důkaz o státnosti, svědčí-li to o seriosnosti, je jiná otázka. (Tak jest!)