Nechce-li se tomu rozuměti, pak myslím, že to nespočívá v tom, že by paušalisace byla nemožná, nýbrž že pro to není dobrá vůle, chuť; a já také dokáži, proč. Nár. demokracie se může brániti, jak chce, ona je, byla a bude trvalou představitelkou a ochranitelkou těžkého průmyslu v Československé republice. (Výborně!)

Nový zákon, který děláme, tomu plně nasvědčuje. Uvedu, prosím, jeden markantní příklad. Jsou zde žárovky, které tu svítí, žárovky vyrobí továrna a dostávají se do rukou spotřebitelů. O jakého spotřebitele tu jde? O malého a o velkého spotřebitele. Jak se s nimi provádí obchod? Továrna "Osram" vyrobí žárovky, dá je obchodníkovi do prodeje, ten zaplatí továrně 2 % daně z obratu, žárovky prodá a zaplatí po druhé 2 %ní daň z obratu. Tedy jsou zde 4% daně z obratu. Tyto žárovky dostal do rukou malý spotřebitel, drobný náš obuvník, který potřebuje dvě žárovky, náš stolař, který potřebuje tři, náš zámečník, který potřebuje jednu, a řekněme náš rolník, který jich potřebuje pět. Tito drobní spotřebitelé, když je to pravda podle dr Patejdla, že nám tu druhou daň zaplatí, zaplatili, prosím, 4 % daně z obratu. Co dělá továrna "Osram" ve velkých obchodech? Československým státním drahám jsou tyto žárovky dodávány přímo z továrny, Škodovce přímo z továrny a Baťa pro své ohromné tovární objekty a pro své ohromné obchodní domy, jež planou ve světle žárovek, si je dělá sám. Vítkovické železárny, všechny uhelné doly atd., zkrátka všechny větší spotřebitele navštíví agenti z továren, udělají obchod přímo s továrnou, se spotřebitelem, a ten spotřebitel jim zaplatí 2% daně z obratu. Tedy po 10 roků následkem stereotypního neschůdného systému naší finanční správy, našeho byrokratismu, který je nehybný a nemá obchodního ducha, nedošlo k paušalisaci žárovek a tím je připravován stát po 10 roků o ohromné státní příjmy a dává presenty velkým průmyslovým podnikům. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. strany živn.-obchodnické.)

Kdo chce toto obhajovati? Má nár. demokracie odvahu toto chrániti? Mají odvahu toto chrániti socialisté? Mají odvahu toto chrániti lidovci? Mají toto odvahu chrániti naši kamarádi z republ. strany? Chráníte to, nesete odpovědnost, a my vás k té odpovědnosti poženeme. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. strany živn.-obchodnické.) My to dobře řekneme venku, jaká je vaše technika. (Posl. Kučera: Ale budete také žalovati na sebe, pane kolego! Vy jste proto hlasovali!) To se nezvyšovalo, pane kolego. (Posl. Kučera: Ale měli jste to opraviti!) My jsme v té době jistě dělali, co jsme mohli, bohužel, proti vašemu náporu (Posl. Kučera: Ne, ne!), požadavkům a dravosti vaší byli jsme bezmocni, ale když dochází ne k odbourání, ne k paušalování, nýbrž dokonce ke zvýšení... (Posl. Kučera: Chránili jste těžký průmysl proti vašemu prohlášení!) Poslouchejte, já jsem mluvil půl hodiny a zdá se mi, že jste vůbec neposlouchal, nebo že mermomocí chcete věci kroutiti. Zde jde o zvýšení daně obratové. Já mluvím o slunci a vy mně něco povídáte o kometě. Mluvme o tom, oč jde. Vždyť to nebyla legrace, když živnostenská strana varovala, to nebyla legrace, když jsme řekli: Pánové, jestliže provedete zvýšení daně obratové o půl %, musíme z toho vyvoditi důsledky. A přišel ministr financí, jeden ministr financí, který půjde z ministerstva financí v největší neslavnosti, za jaké kdy ministr financí z ministerstva financí odcházel, a provokativním způsobem místo původního 1/2 % navrhne nám celé 1%. Tedy je to vyložená provokace, neschopnost naší finanční správy, stereotypně vyšlapaná cesta, po které se řítí ke zkáze celého státního a soukromého hospodářství. My za to činíme odpovědnými všechny strany, které pro to budou hlasovati, poněvadž se nám zdá, že nerozumějí hospodářské době.

Já jsem zde mluvil o poklesu cen. Dokazoval jsem, že pokles cen vyvolává určitou disparitu mezi povinnostmi státu, příjmy státu, cenou a výnosem. A tu, prosím, místo, abychom cenovou hladinu podchytili, když nechceme voliti cestu druhou pro její neschůdnost, děláme pravý opak. Já si na př. neobyčejně vážím republikánské strany, ale uvážíte-li, že chmel klesl se 4.000 i více na 200 Kč za žok, že chmel je dnes dáván na trh pod výrobní cenou, a aby se cena ještě více poškodila při dani obratové, řekne se, že z chmele se nebudou platiti 2 %, že napříště bude se platiti jen 1 %, tak myslím, že se dělá věc špatná, neprozíravá pro stát, poněvadž tím se opět snižuje cena chmele o 1% a stát jest připraven o 1 % výnosu daně obratové. To je národohospodářsky neodůvodněné. Nemohu-li odbourati státní a samosprávné výdaje, tedy musím hleděti podchytiti cenu a do té ceny vsunouti určitou část toho, co potřebuje stát k vydržování a konání svých povinností. To se nedá dělat v detailu, na př. při 1 milionu odběratelů a poplatníků té daně, to se dá udělat velmi dobře při paušalování. Já jsem řekl panu ministrovi financí, že jde-li o nutné a rychlé příjmy, prosím, nechť se daň paušaluje a nechť ta daň, zní-li účet, splatno do 30 dnů, do 60 dnů, je vybírána dobírkou a státu se okamžitě odvádí. Státu bude pomoženo. Ale musíme toto chtít provésti, musíme to chtít udělat a když to udělat nechceme, pak nám není rady, ani pomoci a ženeme vědomě stát i celé naše hospodářství ke zkáze.

Ale já jdu dále, pánové, nezůstane jen při tom. Národohospodářský vývoj se řítí nezadržitelným tempem kupředu, co pak, pánové, nevidíte, jak vám pod rukama mizí majetek? Zase jenom jeden příklad. Rolnická usedlost r. 1927 s rolemi, obytnými budovami, stájemi, živým a mrtvým inventářem měla cenu 1 mil. Kč. Ale nastal pokles cen nejen živého inventáře, nýbrž i pokles cen rolí, budov. A kdybychom vzali za měřítko kožní aukci, tak je to přímo katastrofální, poněvadž kožní aukce nám na př. ukazuje, že kůže, která ještě r. 1928 stála 13, 14, 15 Kč 1 kg, že kůže prodávala se na poslední dubnové aukci pod 2 korunovou cenu za 1 kg. Tedy ceny řítí se důsledně a potom mizí majetek. A když ceny klesly toliko o 50 %, zmizel majetek z 1 mil. Kč eo ipso na 500.000 Kč. Jestliže však bylo na tom majetku dluhu 500.000 Kč, je ten dotyčný úplně bez majetku. To se týče zemědělství i průmyslu. Máme v Československé republice sta textilních továren, které mají cenu, když vyrábějí. Textilní továrna se zařízením - má-li několik set strojů, dobře vybudované budovy atd. - má cenu, řekněme, 3-4, 5 mil. Kč. (Hlasy: Když prosperuje!) Když pracuje! Přestane-li však pracovat, stává se toto zařízení obtíží majiteli, poněvadž mu nic nenese, ale udržování, opravy, hlídání atd. stojí ho ročně několik desítek tisíc Kč. A tu tento majetek se mu stal obtíží, přes to, že měl dříve cenu 4-5 mil. Kč. A byl-li majitel dlužen 1 mil. Kč, tak samozřejmě okamžikem, kdy přestal pracovat, jest insolventní, nemůže platiti. Tím jsou dotčeny peněžní ústavy.

My jsme dělali bankovní zákon. Já jej vítám, ale říkám, že se uskuteční to, co my jsme tvrdili, že ta přílišná příkrost a nynější vývoj hospodářský budou míti za následek vypovídání a neudělování úvěru - a my se řítíme do hospodářské katastrofy. Kdo tohle nechce viděti, nevidí národohospodářsky, má temno před očima, nemá nic společného s podnikatelstvím.

My máme zlou situaci a myslím, že v této situaci pomáhati je povinností především ministerstva financí a celé finanční správy, která se musí snažiti nalézti vhodnou cestu, a bude-li toho třeba, musí nalézti rozhodné slovo, co se má udělati. Ale musí se to udělati tak, aby to vyhovovalo národohospodářství a přítomné době, ne, aby to byl pravý opak toho, co vývoj věcí vyžaduje. A právě zvyšování daně z obratu bude míti za následek, že se poměry ještě zhorší. Pan ministr financí při jedné příležitosti řekl, že snad 50 % obratu uniká podchycení. (Hlasy: Tak to mohl podchytit a nemusel zvyšovati daně!) Je-li to pravda, tedy kdyby se byla provedla přiměřená paušalisace, zbavil se pan ministr několika set tisíc drobných poplatníků a všecko by byl podchytil. Průmyslník, který odebírá žárovky, neplatil by 2 % daň z obratu, nýbrž 4 % tak jako každý malý spotřebitel. Stát by měl dostatek peněz, bylo by to vsunuto do ceny, cenová hladina byla by bývala podchycena, kdyby byla bývala přijata zásada, kterou jsme navrhovali. Jen tvrdohlavostí se stalo, že jsme byli z vládní většiny vytlačeni, prostě proto, že se nechtělo říci v zákoně, že paušalisace daně obratové bude do 3, 4 nebo 6 měsíců provedena. Toto jednání jest zkázonosné pro Československou republiku, její hospodaření a podnikatelské vrstvy. A když tyto dluhy zůstanou a výnosy klesnou, jaký to může mít důsledek? Musí zde nastati určité vyrovnání. Braňte se tomu čtvrt roku, braňte se tomu půl roku, braňte se tomu rok, ale na konec se tomu neubráníte, poněvadž poměry budou silnější než vaše vůle k odporu, ale čím později k tomu sáhnete, tím více škody napášete hospodářsky pro podnikatele.

A nyní mi dovolte, abych se zmínil poněkud o obchodnictvu a živnostnictvu. Nebudu již polemisovati s některými věcmi, se kterými jsem polemisoval již při jedné příležitosti minulé. Chci striktně říci: domnívá-li se někdo, že v detailním prodeji dostává obchodník nebo živnostník daň obratovou zaplacenu, pak to říká buď z neznalosti poměrů nebo absolutní zatvrzelé zlomyslnosti. (Souhlas.) Prakse ukazuje, že to pravdou není. Tato daň se nepodchycuje. Kdyby vám byly předloženy knihy obchodníkovy, přímo americké podvojné účetnictví, našli byste tam při 500.000 Kč obratu srážek z účtu 8.000 Kč a budete-li pátrat, v čem ty srážky spočívají, přesvědčíte se, že většinou plynou z toho, že odběratel, který dostal účet, na němž daň obratová byla připočítána, jednoduše si ji srazil a nezaplatil. Zákon dává živnostníkovi právo, aby si ji připočítal, ale rád bych věděl lék a recept, když mi zákazník obratovou daň škrtne, jak ji mám od něho dostat. Já ji mohu dostat, mohu ho žalovat, ale potom bych se za chvíli žaloval s celou Ostravou, musel bych žalovat většinu zákazníků a mohl bych se odstěhovat. My nemáme možnost jako okresní nemocenské pokladny vymáhat exekučně 60 hal. za poštovné, neprávem vybrané. To si mohou dovoliti tyto instituce, pokud občanstvo neví, že nemusí korespondenci platit. Také berní úřad je s to pro 60 hal. honit poplatníka exekucí, ale obchodník to dělati nemůže, ten musí prostě vzíti na vědomí, že mu to zaplaceno nebylo, musí to odepsat a následek toho je, že platí tu daň ze svého. To my tvrdíme a tomu jsme se chtěli vyhnouti. Říkali jsme: Dobře, když se u zmíněných žárovek vybírá dvakrát dvě, t. j. 4% obratové daně, ať je od nás továrna vybírá, ať je vybírá u každého, ať nám obchodníkům nedělá nekalou soutěž tím, že si druhý 2% ušetří. Ať se tedy řekne 4% a nestačí-li to ministerstvu financí a snese-li to cenová hladina, třeba 5 %, ale vyřaďme z toho ty statisíce drobných obchodníků a živnostníků a proveďme paušalisaci. Co jsme tím udělali? Stát jsme finančně zabezpečili, poněvadž jsme celou daň obratovou podchytili, nedělali jsme velkým průmyslovým podnikům žádné dary proti poplatníkovi malému a konečně, pokud jde o berní správu, způsobili jsme jí velkou úlevu, poněvadž to bude míti koncentrováno v několika málo podnicích, řekněme v několika tisících, zatím co jinak má milion takových poplatníků roztříštěných. Bude to míti ihned, má lehčí přehled a kontrolu, lepší možnost revise - bude-li ji ovšem u těch velikých podniků dělati, poněvadž ji dělají obyčejně u těch malých, u těch velkých ne - stát bude zabezpečen a ušetří ohromné množství úředníků při berní správě, kteří se zabývali evidencí poplatníků daně obratové, šetřením o poplatníku, vytýkacím řízením s poplatníkem o dani obratové, fasemi poplatníků, a konečně vyřizováním rekursů proti zvýšenému platebnímu rozkazu oproti přiznání. To všechno by se ušetřilo. Teď ať mi někdo řekne, když my tuto věc chceme takhle rozumně řešit, že je demagogií, když jsme šli do oposice a nechtěli jsme spolupracovati, když jsme nechtěli dále trpěti, aby velkým podnikatelům byly dělány benevolence. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.) Prosím, továrník z Liberce dodá zboží obchodníkovi do Ostravy. Ten obchodník mu zaplatí 2% daně z obratu a z toho, co prodal ve svém obchodě jako koupené zboží, zaplatí znova 2 %, tedy úhrnem 4%. Zřídí-li si továrník z Liberce v Ostravě podle staré metody prodejnu, filiálku, platí jen 2 %. Na tom vydělal na př. Baťa při svých 2.000 až 3.000 filiálkách neřeknu desítky milionů za tu dobu, co existuje daň z obratu - ale stamiliony; tedy stát pomáhal sebe sama ošizovati, ale pomáhal tomuto hospodářsky silnému daňovou benevolencí ubíjeti malé a střední výrobce obuvi. (Výborně! - Potlesk.)

Nezazlívejte nám tedy, že na této věci nechceme míti účast; pak to však není malicherné, není k smíchu a já se domnívám, že to nebude k smíchu hlavně na veřejných schůzích, poněvadž my nemáme žádných příčin, abychom o tom mlčeli a neřekli, že tyto samozřejmosti, které každé malé dítě musí pochopiti, nám nepomohli udělati lidovci, republikáni, čeští socialisté, nár. demokraté, soc. demokraté. My to musíme říci. Jaký bude důsledek? Nechci nikomu nic vytýkati, poněvadž já přece ty strany a hlavně národní demokraty mám velmi rád (Veselost.), ale domnívám se, že velmi těžko toto stanovisko bude nár. demokracie před obchodnictvem obhajovati.