Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Výkřiky posl. dr Hodáče a Ostrého.)

Posl. Petrovický (pokračuje): Stabilisace koruny prospěla tehdy také živnostenskému i obchodnickému podnikání. Živnostník a obchodník mohl od této chvíle její stabilisace klidněji pracovati, nakupovati a bez obavy před cenovými výkyvy bezpečněji kalkulovati.

R. 1923 mělo býti přikročeno ke zvýšení daně obratové se 2 na 3% jako úhrady za snížení uhelné dopravní daně. Zamítli jsme tehdy tento pokus se zásadního stanoviska i se stanoviska státních financí a tehdejších poměrů. Bohužel, došli jsme v přítomnosti do tak hrozné, kritické situace hospodářské, že odpovědná vláda byla nucena předložiti sněmovně osnovu zákona o přirážkách k dani obratové a přepychové a o změně zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti.

Když byla u nás zavedena 1%ní daň obratová, jako se stalo již dříve v jiných státech, bylo prohlašováno, že je to daň přechodná. Kdo toto tvrdil a podobně mluvil a psal, byl vůči všem vrstvám národa neupřímný, ne-li demagogický. Každému nestrannému pozorovateli hospodářství našeho státu, zemí, okresů, obcí a jejich rozpočtů nemohlo ujíti, že obratovou daň dlouho nebude možno úplně odstraniti. Mohlo se jenom mluviti o naději, že tato daň bude pomalu snižována, ovšem za předpokladu snižování zmíněných rozpočtů, za předpokladu příkladného hospodářství a náležitého šetření. Proto se národní demokracie dožadovala vždy, aby obratová daň byla pokud možno ve všech oborech paušalována. Měl jsem často příležitost a také jsem jí vždy použil k apelu na vládu a hlavně na ministerstvo financí, by nepopularita obratové daně byla ministerstvem financí aspoň kryta jejím paušalováním (Výkřiky poslanců strany živnostensko-obchodnické.) v oborech, výkonech, ve kterých daň obratová... (Posl. Jiráček: Měli jste to v moci!) Pane kolego, vy jste to měli také v moci. Víte, že se o této věci pracovalo, a prohlašovali jste docela před volbami r. 1929, že nebudete ve vládě, když obratová daň u textilií nebude paušalována. Já se později zmíním o těchto těžkostech, o překážkách, které dosud... (Výkřiky poslanců čsl. strany živn. obchodnické.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Petrovický (pokračuje): ... nedovolovaly, aby se věc stala skutkem. Jistě je nyní tak daleko, že se stane skutkem bez vás, právě proto, že jste nevyvinovali ani tolik činnosti, aby obratová daň u textilií byla paušalována.

Proto jsme odmítali a odmítáme všechny výtky a útoky na živnostenské a obchodnické podnikání, že by toto obratovou daň bylo defraudovalo. Tyto výtky vznikly hned na začátku zavedení obratové daně. (Posl. Jiráček: Kdo to řekl? Pan referent o návrhu zákona, který ty odhlasuješ!) Já jsem nebyl referentem, obrať se na pana referenta a ten to jistě objasní. (Výkřiky posl. Jiráčka). Myslím, že nejsi zde objednán, abys na mne křičel. Tímto způsobem... (Hluk. - Výkřiky poslanců čsl. strany živn.-obchodnické.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Petrovický (pokračuje): ... se často mluvilo o věci. Kol. Pekárek včera velice upřímně řekl, že často nebyli jste stejného názoru, ale poněvadž jste byli ve vládní majoritě, hlasovali jste i pro ty věci, se kterými jste snad skutečně v klubu ani nesouhlasili.

Tyto výtky vznikly hned na počátku zavedení obratové daně a zejména od jejího zvýšení r. 1922 z 1 na 2%. Denní tisk ranní všech koalovaných stran uznával nutnost zvýšení obratové daně z důvodů, které jsem dříve řekl. Uznávali jsme právo zákonem podnikatelským vrstvám dané, tuto daň přesunouti na konsum. Odpolední denní tisk, t. zv. večerníky a poledníky, v tutéž dobu zase vrhaly se a útočily zejména na živnostníky a obchodníky podezíráním jich z defraudace daně obratové a jejího nadužívání. Bylo to počínání mrzké a nízké. Vyvraceli jsme tuto nepravdu. Tato však se udržovala, jak dnes dosvědčují výtky, ve formě dříve mnou naznačené, činěné jednotlivci. A takovéto stupňované útoky měly ten neblahý hospodářský výsledek, že konsumenti se bránili a odpírali placení obratové daně. Proto z převážné většiny živnostnictvo a obchodnictvo zaplatilo miliony obratové daně ze svého pracně dobývaného výdělku. (Výkřiky poslanců čsl. strany živn.-obchodnické.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Petrovický (pokračuje): Proto hrozí se živnostnictvo a obchodnictvo důsledků této vládní osnovy a bojí se dalšího svého hospodářského ochuzení a vydírání. Vždyť v tomto případě jde zase o nové břemeno, které objeví se ze zákona částkou více nežli 600 mil. Kč. Nastane tím ohromné zatížení naší tuzemské výroby, našeho vnitřního i zahraničního obchodu a vývozu do ciziny. Ať již tuto obratovou daň bude platiti spotřebitel anebo ponese z vlastního hubeného výdělku hospodářství podnikatel, vždy bude výrazně a neblaze zasahovati do hospodářství celého národa.

Je však další obava z účinků zvýšení daně obratové, které nepolepší, nýbrž jistě zhorší neutěšené hospodářské poměry. Podnikatel, bude-li chtíti vyhnouti se v četných případech svému vlastnímu hospodářskému zhroucení, musí ji přesunouti na spotřebitele. Toto přesunutí bude a musí míti za důsledek zvýšení cen za zboží, úkony a výkony. Tímto přirozeným postupem zvětší se váznutí výroby. Váznutí výroby bude míti zase následek zvýšení nezaměstnanosti. Ta je beztak u nás hrozivá, když na jaře, čtvrtý měsíc v roce, vykazuje ještě přes 600 tisíc nezaměstnaných. Zároveň váznutí výroby se projeví též ve vzestupu neproduktivních nákladů spojených s nezaměstnaností.

Nelze doufati, že by podnikatelé, kteří již nynější daň obratovou nesou z převážné většiny ze svého, mohli i toto zvýšení daně obratové snésti, neboť by si sami ohrozili svoji beztak dnes ohroženou hospodářskou existenci. Jestliže dnes již máme přes miliardu nezaplacené obratové daně, bude výše její stoupati jejím zvýšením. Bude přirozeně vymáhána a toto vymáhání odnese řada živnostníků na své existenci. Bude rozmnožována bída, zoufání, neboť živnostník nemá ani nároku na podporu v nezaměstnanosti, nemůže se na nikoho spolehnouti, jenom na sebe. Snad všecky vrstvy v našem národě mají jakousi ochranu, která se jim poskytuje se strany státu. Na př. utrpí-li zemědělství někdy hospodářské škody přírodními pohromami, přichází stát na pomoc. Nedávno, abychom pomohli zemědělství v hospodářské krisi, projednávali jsme četné t. zv. zemědělské osnovy. Totéž týká se také i dělnických vrstev, kde je uplatněn gentský systém podpor v nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti byla ještě rozšířena i na neorganisované a dělnictvo je chráněno sociálními zákony. V témže směru je také u nás chráněno veřejné zaměstnanectvo. Jenom živnostnictvo nemůže se o nikoho opírati, musí se v takovémto případě opříti jenom o sebe, v důsledku čehož samozřejmě jedinci se potom hospodářsky hroutí a hynou.

Důvodová zpráva k osnově zákona přiznává, že zvýšení daně obratové bude míti nepříznivé důsledky a účinky. Utěšuje se však, že tyto nebudou tak veliké při všeobecnosti této daně, než jaké by mělo pro hospodářský život odčerpání stejných částek jiným způsobem. Zapomíná se při tom, že účinky daně obratové právě jdou až do základů celého našeho hospodářského života. Není útěchou tvrzení důvodové zprávy k osnově zákona, poukazuje-li, že také jiné státy, jako na př. Maďarsko a Německo, v poslední době zvýšily daň obratovou. Je pravdou, že v Německu obratová daň byla zvýšena nedávno na 2 1/2 %, ale je také pravdou, že po řadu roků mělo Německo obratovou daň pouze 1/2 až 3/4%ní, tedy nižší o 1 1/2 % až 1 3/4%, nežli byla daň obratová po ty roky u nás. Ovšem důvodová zpráva neukázala úmyslně na zamítnutí zvýšení obratové daně nedávno ve Spojených státech severoamerických.

Máme za to, že u nás řešení celé situace finanční našeho státu děje se bez určitého programu. Ne nadarmo jsme v národní demokracii prohlásili, že nemůžeme se vysloviti a zaujmouti definitivně stanovisko ke zvýšení obratové daně, dokavad nám nebude znám celý finanční program vlády, dokaváde nám nebude známa situace státní pokladny, dokaváde nebude řečeno otevřeně, jak se bude hospodařit u nás v budoucnosti, jaké bude další šetření a úspory ve státním rozpočtu.

Pan ministr financí v poslední schůzi rozpočtového výboru poukázal na těžkou hospodářskou a finanční situaci našeho státu, poukázal, v jakém postupu je třeba tuto situaci odstraniti, a také naznačil, jakým způsobem jednotlivé otázky dále u nás budou řešeny. Velmi pěkný příklad dal nynější ministr železnic, p. inž. Hůla, který naznačil včera při schůzi železniční rady, jakým úsporným způsobem chce pokračovati právě v administrativě železnic, a tím opravdu dává pěkný příklad ostatním administrativám v našem státě.

Původní návrh byl pro zvýšení daně obratové o 25%. Uskutečnění jeho mělo přinésti 350 mil. Kč, změna návrhu na zvýšení obratové daně o celé 1% má přinésti již jenom 600 mil. Kč, tedy ne 700 mil. Kč, jak by mělo býti očekáváno, když byl preliminován výnos zvýšení obratové daně o 25% na 350 mil. Kč.

Je otázkou, zdali přinese očekávaný výnos zvýšení daně obratové o 1%. Nesmí se přehlížeti, že zvýšení daně vyvolá další stagnaci ve výrobě i obchodu, a nesmí se přehlížeti také hlavní věc, a to, zdali poplatníci budou moci platiti takto zvýšenou předepsanou daň obratovou. Nechci pochybovati, že neušel pozornosti vlády v posledním roce vzrůst pasivity naší obchodní bilance.

Zvýšení obratové daně ji ještě více ohrozí, neboť má se sáhnouti k opatřením, která budou novou překážkou a novým ztížením vývozu. Je pravda, že se vrací daň obratová zaplacená ze surovin a polotovarů použitých k výrobě vývozního zboží. To se však děje poměrně málo, neboť se omezuje na málo exportních odvětví a převážná většina exportu této výhody nemá. Mimo to vrací se jen část zaplacené daně, takže určité zatížení z tohoto titulu na vývozním zboží vždy vázne a rozhodnutí o povolení této restituce spojené s obsáhlým šetřením trvá tak dlouho, že vhodná příležitost k vývozu zatím pomine. Tedy v konečném výsledku zvýšení daně obratové sníží také vývoz a tím zaměstnanost, čímž bude míti i nepříznivý vliv na naši platební bilanci.

Proto při této příležitosti znovu dnes akcentuji nutnost paušalování obratové daně v době nejkratší. Především podtrhávám naprostou nutnost paušalování obratové daně u textilií. Překážkou paušalování obratové daně u textilií jsou hlavně podniky soustředěné, jinak zvané kombinované. Ty jsou ve výhodě proti podnikům nekombinovaným, neboť ušetří daň z dodávek a výkonů, které si samy pro své účely opatřují, kdežto ostatní podniky, většinou menší a hospodářsky slabší, musí z těchto dodávek a výkonů daň platiti, a to tolikráte 2%, kolik je dodávek a výkonů. Zvýšením daně obratové tyto rozdíly se ještě přiostří a postavení nekombinovaných závodů se zhorší. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Proto požadavek obchodníků s textilním zbožím je věcný a při dobré vůli proveditelný. Není zde sobeckosti u obchodníků s textilním zbožím, nýbrž hlavní příčinou je zde snaha podchytiti celou daň obratovou z výroby i z obchodu s textilním zbožím a zameziti její unikání pod rukou, jak se často děje. Neupustíme od tohoto požadavku a ještě s větším úsilím a všemi prostředky budeme se jeho uskutečnění dožadovati.

Odmítám s tohoto místa výtky národní demokracii od těch, kdo demagogicky znepokojují obchodnictvo s textilním zbožím tvrzením, že národní demokracie nevyužívá všech prostředků k uskutečnění paušalování obratové daně u textilií proto, že jejími příslušníky jsou textilní fabrikanti, kteří mají zmíněné kombinované závody. Jest asi přes 120 takovýchto kombinovaných závodů. Většina jich je v rukou německých majitelů a pokud se týče českých továrníků, nemůže rovněž nikdo mezi živnostnictvem obviňovati národní demokracii z nějakého nadržování nebo zdržování věci samé. (Výkřiky poslanců čsl. živn. obchodní strany středostavovské.) Vždyť právě tam, odkud se tolik útočně vystupovalo proti nám, jsou také fabrikanti, silní jedinci, jímž jistě nebude - a ani nemá právo nikdo - vytýkati jejich hospodářskou sílu, bez které by náš stát a národ byl státem a národem žebráků, bez které by náš stát ztratil úplně důvěru občanstva i důvěru zahraničí. Nikdy jsme nerozkřikovali do veřejnosti, ani jsme nikdy nepsali, že nebude-li uskutečněn tento požadavek, vystoupíme z vlády. Nečinili jsme tak proto, poněvadž by to byla velmi lehká situace opustit vládu místo zápasit a přesvědčovati vládu, aby paušalování obratové daně u textilií stalo se skutkem.

Ve vládní osnově je poskytnuta také možnost, že zvýšení daně z obratu postihne veškerý dovoz hotových výrobků k nám a že se uskuteční její paušalování v rozsahu co možno nejširším všude tam, kde je to možné. Napříště má býti pravidlem, že veškeré zboží z ciziny dovážené se zdaňuje při celním odbavení. Zvyšování daňového břemene není jedině možným prostředkem k opatření dalších příjmů státních. Dalo by se uvažovati o realisaci velmi značných nedoplatků nepřímých daní a daně z obratu. Při tom ovšem musila by býti nastoupena cesta, která by urychlila zaplacení daňových nedoplatků, když ne plně, tedy aspoň určitými procenty. Bylo by tady hned několik miliard k disposici státu, k ochraně naší koruny.

Byly učiněny různé změny v osnově. Osnova navrhuje, jak známo, zvýšení o 1%, a vzhledem k tomu, že toto zvýšení pro menší živnostníky bylo by příliš tíživé, byla hranice, do níž se nevybírá k základní dani toto zvýšení, stanovena na 150.000 Kč ročního obratu, jak to žádala a navrhovala strana nár. demokratická v rozpočtovém výboru.

Pokud se týče výrobních a hospodářských družstev, jsou jejich prodejny osvobozeny od zvýšení při ročním obratu do stejné výše 150.000 Kč jako živnostenští podnikatelé. Rovněž byly sjednány úlevy pro průmysl, který prodává své zboží ve filiálkách. Aby bylo vyrovnáno zatížení obchodníka a prodejny výrobní, byla však daň samotná zachována a její výše určena na 50% daňového základu, takže filiálky budou platiti i s přirážkou celkem 4% z detailní ceny zboží vlastní výroby.

Podnikatelé do 500.000 Kč celkového obratu a výrobní družstva budou podléhati přirážce podle zákona, nikoli však zvláštní dani filiálkové. (Posl. Jiráček: Jak je to s kombinovanými závody a úspěchem dr. Hodáče?) Při tom byly také ostatní strany, a je litovati, že vaše strana, která tolik slibovala, že, pokud se týče filiálek, odstraní ty diference, které jistě živnostnictvo hospodářsky poškozují, tam nebyla.

V celé osnově je jedna významná věc, že tohoto zvýšení má býti ušetřen poplatník, který má roční obrat do 150.000 Kč. Těchto poplatníků je prý ze 675.000 u nás 600.000. Má-li se vypočítati, co tato úleva bude značiti, je nutno také uvážiti, jak to bude vypadati u takového poplatníka s obratem 150.000 Kč s touto úlevou, když již předtím zaplatil v různém zboží, které zpracovává nebo s ním obchodně manipuluje, daň obratovou, paušalovanou i u prvovýrobce.

A nyní bych učinil poznámku k odst. 1 §u 5, projednávaného zákona. Velkoobchodníci a obchodníci v drobném, kteří mají dne 1. května 1932 zboží, které již bylo zdaněno paušalovanou daní, nahrazující výhradně nebo převážně pravidelnou 2%ní daň z obratu nebo daň přepychovou, jsou povinni zásoby takového zboží ohlásiti do 15. května 1932 důchodkovému kontrolnímu úřadu, v jehož obvodu mají provozovnu; z nákupní ceny těchto zásob jsou zmínění podnikatelé povinni zaplatiti do 31. května 1932 2%ní daň jakožto náhradu přirážky podle §u 1, kterou by byli povinni platiti k dani z dodávek takového zboží při pravidelném zdanění. Toto ustanovení se nevztahuje na zásoby zboží, jehož se bude týkati vyhláška, vydaná podle odst. 3, §u 1.

Základem pro placení této 2 %ní daně mají býti ceny, za které obchodník zboží, jež má na skladě, nakoupil. Finanční správa při tom přehlíží, že již po delší dobu ceny zboží jeví tendenci klesající a že právě u zboží, které zůstalo obchodníkovi na skladě, zvláště také pokud podléhá módě, nedosahují prodejní ceny u velmi mnoha předmětů výše cen nákupních. Když bude platiti 2%ní daň z nákupních cen, bude tím těžce zatížen, poněvadž vedle ztráty, způsobené znehodnocením zboží, doplatí ještě na tuto daň.

Provádění tohoto ustanovení bude působiti obchodnictvu, zvláště drobnému, velké obtíže a nesnáze i po stránce technické, poněvadž velmi mnozí z těchto poplatníků neznají dosud přesně zboží, u něhož jest daň paušalována. Také kontrola přihlášek finanční správou bude nesnadná a nákladná a je nutno dobře uvážiti, zda nebylo by účelnější od tohoto dodatečného zdanění vůbec upustiti.

Vážení pánové, dovolil jsem si vylíčiti hospodářské následky, které bude míti zvýšení daně obratové nejen pro vrstvy podnikatelské, ale i pro vrstvy konsumentské. Tyto vrstvy přinášejí veliké oběti a někteří jednotlivci podnikatelského stavu budou tímto zvýšením existenčně jistě ohroženi. Je však zde dána možnost - a říkám, že je to poslední možnost - našemu ministerstvu financí a naší vládě, aby začalo se u nás na všech stranách důkladně šetřiti. Je to povinností naší vlády, chce-li skutečně pro záchranu našich financí a československé koruny pracovati.

Proto v zájmu všech vrstev našeho obyvatelstva, které jsou nuceny tyto ohromné oběti přinášeti, je třeba, aby vláda prohlásila, že se u nás šetřiti bude. Některé věci sice již dokazují, že vláda šetří, ne však v té míře, jak se občanstvo dožaduje a jak samo naznačuje.

Vážení pánové, bylo by třeba, aby vláda uvažovala o restrikci počtu našich ministerstev. Jistě by se dalo restringovati ministerstvo zásobování, ministerstvo unifikací, dalo by se spojiti ministerstvo železnic s ministerstvem pošt, ježto jistě také deficit, který vykazuje naše železniční administrativa, je zvětšován právě stoprocentním vyrovnáním pohledávek, které má administrativa železniční za administrativou poštovní. Dalo by se také u nás jednati o unifikaci ministerstva zdravotnictví s ministerstvem soc. péče, kteréžto ministerstvo, jak veřejnosti je známo, jest jedno z nejdražších a opravdu nejvíce rozpočet státní a poplatnictvo zatěžujících. Stejně by se dalo u nás unifikovati sociální pojištění s pojištěním úrazovým. Nepotřebujeme dvojí invalidní pojištění jednak v sociálním pojištění a na druhé straně v úrazovém. A tu by bylo potřebí, aby tuto cestu také nynější vláda nastoupila, a jsme přesvědčeni, že poplatnická veřejnost tyto oběti, které ovšem přináší s velkou těžkostí, přece jen s nadějí na lepší budoucnost klidněji by snášela.

Bylo by třeba u nás konečně rozřešiti i zákony bytové. Osnova bytového zákona, která byla předložena "osmičce" bytové, nemůže býti brána vážně, poněvadž jsou tam některé oddíly, které vlastně vracejí se ještě k většímu utužení křivd, které byly páchány na našem domovním majetku, ale také by postihly všechny interesované kruhy, nejen majitele domů a nájemníky, nýbrž zejména také stavební živnosti. Kdyby již jednou likvidaci zákona o ochraně nájemníků bylo možno uskutečniti, jsem přesvědčen, že naše stavebnictví, zejména soukromé, jistě by se více vyvíjelo a tím také vracelo by se tisíce a tisíce nezaměstnaných, kteří dnes jsou placeni z veřejných prostředků, k svému povolání, ku práci ve stavebnictví. Jest také potřebí, aby při těchto obětech, které jsou uloženy zvýšením daně obratové podnikatelským vrstvám, se vyšlo vstříc některým důležitým požadavkům živnostenským po stránce kulturní a zejména po stránce urychlení reformy živnostenského řádu. Proto prohlašuji zde otevřeně, že po bedlivé úvaze všech těch otázek, o kterých jsem se zmínil, které pnou se ke zvýšení daně obratové, strana nár. demokratická a její zástupci budou hlasovati pro toto zvýšení, jednak, jak jsem řekl, již pro záchranu naší měny, dále pro záchranu také i veřejného zaměstnanectva, o kterém víme i z vysvětlení pana ministra financí, že mu hrozí hospodářská pohroma, ale také pro záchranu středního a malého živnostnictva. Strana nár. demokratická přesvědčila všechny koalované strany a zvýšila vyloučení z placení daně obratové ze 100.000 na 150.000 Kč obratu.

Hlasujeme pro předlohu také z ohledu na stát, jehož finanční zhroucení ohrozilo by jeho budoucnost hospodářskou a politickou. Nár. demokracie jistě prokázala již svou minulostí, že jí jde v takových těžkých chvílích o stát, který tvoří vlastně národ a jeho třídy. Strana nár. demokratická je si vědoma, že je na velmi těžké hospodářské cestě, těžko i jiným stranám schůdné, avšak na cestě, která spravena, doufejme, dovede nás z těžké chvíle k lepším dobám celého národa a celého státu. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Ostrý. Uděluji mu slovo.

Posl. Ostrý: Slavná sněmovno! Jsem povděčen, že kol. Petrovický, snad jediný z vládních stran, ujal se v této sněmovně slova k projednávané předloze zákona. Jsem tomu povděčen proto, poněvadž jeho vývody dokazují, že pravdu máme my, a že konečně přivodí jasno také v širokých masách obchodnictva a živnostnictva. Domnívám se, že nebude trvale možno, aby se v poslanecké sněmovně při tvoření zákona dělalo něco jiného a z řečnické tribuny posl. sněmovny mluvilo z oken také něco jiného. Chtěl bych jen připomenouti, že prodlužovati nynější daň obratovou pro určitý krátký budoucí úsek, anebo zvyšovati ji o celých 50 %, je velký rozdíl.

Chtěl bych zároveň připomenouti k citátu, jímž mi posloužil kol. Petrovický - citoval zde dopis Ústředny obchodních komor a její názor na § 5 - že podali jsme pozměňovací návrh, a když tu právě proti tomu kol. Petrovický mluvil, domnívám se, že bude jemu i nár.-demokratické straně dána příležitost, aby tu pro náš návrh hlasovali a odčinili tak nebezpečí a křivdu, která je vložena do zákona odst. 1 §u 5.

Nechci jinak samozřejmě s vývody kol. Petrovického polemisovati. Dovolte mi, abych přešel k věci samé. Zdá se, že nechápeme dobře, jakou prožíváme dobu, že nechápeme, že dnešní hospodářská situace vyžaduje mimořádných opatření, která by účinně působila na hospodářský rozvoj našeho podnikání. Prožíváme právě protichůdnou dobu doby válečné a poválečné a zmiňuji-li se o tom, činím tak prostě proto, abych řekl názorně, jakou to dobu prožíváme a jaký rozdíl tvoří dnešní doba od doby válečné a poválečné.

Také tehdy dělaly se zákony. Máme ve velmi dobré paměti zákon o lichevních soudech, o potírání lichvy, o lichevních orgánech. Tento zákon byl jistě opatřením, jež jsme právem nazývali drakonickým. Jaký smysl měl tento zákon? Potírati lichvu. Byl dělán především proti, řekl bych, střednímu stavu. Hokynářky, obchodníci, řezníci, hostinští, číšníci byli v té době pokutování desetitisícovými pokutami, (Hlasy: A 6 měsíci kriminálu!) ano, 6 měsíci kriminálu, když se dopustili nepatrného přestupku proti lichevnímu zákonu, zatím co veliké podniky mohly libovolně svými kartely diktovati, že ceny letěly rapidním způsobem nahoru. Nebylo zde moci, nebylo zde činitele, který by řekl i tam: Ustaňte!

I když jsme tehdy měli ony zákony, viděli jsme, že přes všechno příkoří činěné střednímu stavu, živnostnictvu a obchodnictvu, nic to nepomáhalo, že ceny prudce stoupaly. Proč? Přirozený zákon obchodní tehdy mluvil: Nabídka a poptávka. Poněvadž byla poptávka větší než nabídka, stoupaly ceny a žádný lichevní zákon, žádný lichevní soud, žádná lichevní opatření, ani lichevní orgány nebyly s to, aby vzestup cen zamezily.

Dnes prožíváme dobu opačnou. My skoro od r. 1926 neděláme nic jiného, než že podpíráme zákonným opatřením cenovou hladinu, aby se nám nezhroutila. Všechna opatření zákonná na ochranu našeho zemědělství směřovala k tomu, abychom podchytili cenovou hladinu, zákonnými opatřeními ji podepřeli, aby se nám nezhroutila, poněvadž jsme věděli a víme, že zhroucením cenové hladiny nastává hospodářská zkáza a národohospodářská škoda nejen podnikatelskému stavu, nýbrž celému národu a státu. Proto také s celým vědomím své odpovědnosti účastnili jsme se práce na všech těchto zákonech a nesli jsme za ně odpovědnost. My jsme je dělali v té době, kdy bylo proti nám kriticky vystupováno, že jsme lidé nemající citu, že zdražujeme chléb, že chceme vyháněti ceny do výše. Tedy v té době jsme to dělali a měli jsme dosti odvahy hájiti toto samozřejmé stanovisko. Pozdější doba dala nám za pravdu. Když se rozešel MacDonald s anglickou Labour Party, odpovídal nový vůdce anglické Labour Party min. předsedovi Mac Donaldovi: "Největším neštěstím Velké Britanie je, že se jí hroutí cenová hladina a že vláda nebyla dosti silnou a neměla dosti vůle tomu zabrániti." Prosím, to řekl anglický socialista. Viděl, že hroucením cen zde nastává určitá disparita mezi výnosem, cenou a povinnostmi.

A stejnou dobu prožíváme i my. Máme nemocné hospodářství a my toto nemocné hospodářství, které vyvěrá z poměrů, o kterých jsem mluvil, léčíme bacilem nové nemoci. Pokles cen znamená snižování výdělků a tím je dotčen důchod, vyplývající ze samostatného podnikání, ať pokud se týče výdělkové nebo důchodové daně; ale my máme tuto známku, které nesmíme přehlížet. Jestliže nám cenová hladina klesne o 20 až 25 % - a v některých obchodních a výrobních odvětvích klesla až o 50 i více procent - je samozřejmé, že nám eo ipso klesá celý obrat a v důsledku toho potom také výnos daně obratové. To je přece samozřejmá abeceda. Klesání cenové hladiny však má zároveň následek, že klesá výnos soukromého podnikání a zmenšuje se poplatní schopnost poplatníkova. Ten již dávno nemůže platiti, co platil nebo mohl platiti dříve. Chtěl bych to uvésti na některých příkladech.

Vezměme naše státní lesy, jejichž rozměr je, myslím, daleko přes milion ha - a jejích hospodaření je pasivní. Proč? Nechci dávati lesní správě vinu. Je pasivní, protože cena dřeva poklesla tak, že obchod dřevem není rentabilní. To jsou důvody, proč je výnos daní malý.

A teď, prosím, vezměte si tři vedle sebe stejné čtverce. Jeden vám bude znamenat ceny, druhý výnos a třetí břemena. Vypadá to tak: ceny, břemena a výnos. Ceny se shroutily a klesly, důsledně potom ten druhý čtverec, výnos daní, klesl, ale břemena zůstala stejná. Tedy nastává vám zde určitá disparita mezi výnosem, břemenem a cenou. Jak chcete toto nemocné hospodářství soukromého podnikání a hospodaření státu léčiti? Tím, že uvalíte jenom na jednu složku určitá břemena a povinnosti, při čemž při druhé se povinnostem uhýbáte? Tím vy chcete léčiti naše hospodaření?

Já pravím s celou odpovědností, že nejbližší doba nám ukáže, že to, co dnes děláme, je špatné, že ten lék je špatný, poněvadž jsme zjistili špatnou diagnosu nemoci. My neléčíme naše hospodářství podle správné diagnosy správným lékem. Vážení, když mně nastala taková porucha v celém hospodaření, musím hledat správnou cestu. Já tím, co mně poměry vytvářejí, spěji do doby určité deflace. Já zhodnocuji platidlo, československou korunu, důsledkem toho potom všechny důchody na pevný plat, ale znehodnocuji zboží. Dalo by se to také nazvati jiným způsobem, že máme zde inflaci zboží a ta má za následek rozvrácení našich hospodářských poměrů. Tedy mohu toto hospodářství léčiti buď, že k cenám a výnosům, výnosům soukromého podnikání a státních daní, přizpůsobím celé státní hospodaření, veřejné hospodaření vůbec, anebo, nemohu-li, nebo nechci-li to udělati, pak musím míti tolik síly, vlivu a moci, abych podchytil cenovou hladinu a vyrovnal disparitu, která mně vznikla. Jedno z dvojího se udělati musí. A tu, poněvadž první cesta je neschůdná, alespoň pro přítomnou dobu, přišla živnostenská strana a řekla: Pánové, vy nemůžete zvyšovati daň z obratu vybíranou v dnešní formě. Podle našeho úsudku, když provedete správné podchycení daně obratové stejnoměrně, nebudete musiti zvyšovati vůbec. Jenom musí býti dobrá vůle, chuť a odvaha to udělati. My jsme navrhovali, aby byla provedena toužebně očekávaná paušalisace daně obratové. Čeho bychom tím byli dosáhli? Byli bychom tím dosáhli dvou věcí: jednak podchycení celkového obratu, jednak bychom ulevili našim berním správám a celé finanční správě.