Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Zápotocký. Dávám mu slovo.

Posl. Zápotocký: Všichni dělníci a pracující lidé musí si dnes uvědomiti, že bankovní zákon, který se tu projednává a se kterým se tolik měsíců dělá již takový kraval, ponechává úplně stranou loupeživé vykořisťování, které dnes provádí bankovní spekulace ve výrobě. Na diktát a pro zisky bankovních spekulantů omezuje a zastavuje řada bankovních podniků práci a vyhazuje tisíce dělníků na ulice. Na diktát bankovních spekulantů úplně zastavují výrobu Moravské ocelárny a vyhazují sta dělníků. Pro zisky bankovních spekulantů hrozí propuštění 3000 dělníků z Kolbenovky a pro zisky bankovních spekulantů a kapitalistů chystá se nejzločinější a nejbrutálnější útok na horníky v moravskoostravském revíru. Proti všem těmto útokům bankovní zákon nedělá vůbec žádného opatření a ponechává kapitalistům dále úplně volnou ruku. Tyto případy názorně poučují, jak falešné jsou všechny domněnky, které se snaží vládní tisk vyvolávati, jakoby tento zákon byl jedním ze serie zákonů, které mají čeliti krisi, zaváděti plánovité hospodářství do dnešního kapitalistického chaosu.

My komunisté od počátku krise dokazujeme dělníkům a pracujícím občanům: Dnešní kapitalistická krise je stejně součástkou kapitalistického vykořisťování dělnické práce jako kapitalistická konjunktura a jako kapitalistická racionalisace. Stát, vláda, parlament nebudou nikdy zbavovati dělníky důsledků této krise, naopak budou se snažiti společně s kapitalisty následky krise převrhnouti na dělníky (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) a budou se snažiti na účet bídy pracujících, na účet jejich existenčního zničení a rozvratu kapitalistickému hospodářství z krise pomoci. Dělníci mají proti těmto pokusům a útokům na svou existenci jen jedinou obrannou cestu, a to je cesta společného boje v každém závodě, v každé dílně za malé dílčí požadavky až k rozhodnému boji, k rozhodnému vítězství a k porážce dnešního kapitalistického režimu. (Výborně! - Potlesk komunistických poslanců.) Pro toto své stanovisko jsme my komunisté v rozporu s druhými, t. zv. socialistickými stranami, které, spolupracujíce s buržoasií a s kapitalisty ve vládě, zrážejí dělníky od boje, zrazují je od bojovného postupu a namlouvají jim, že krise kapitalismem přivoděná bude nakonec kapitalismem a vládními činiteli ve prospěch dělníků vyřešena a odstraněna.

Tuto myšlenku vyjádřil jasně sen. Habrman v podzimním zasedání parlamentu. Sen. Habrman dne 22. října v senátě řekl: "Po našem soudu je především povinností těch činitelů, kteří spolu zavinili nynější výrobní, pracovní a peněžní krisi, starati se o východisko. Zracionalisovaný průmysl má z vlastního rozhodnutí vhodnou úpravou pracovních poměrů zameziti řádění racionalisačního systému. Snížením pracovní doby bez snížení mezd očekáváme, že zracionalisovaná výroba sama z vlastního rozhodnutí, aby napravila, co způsobila, provede zkrácení pracovní doby na 6 hodin denně. Vítáme ministerstvem soc. péče ohlášenou předlohu o uzákonění 6hodinového pracovního dne. Průmyslnické panstvo zracionalisovaných podniků má slovo...".

To bylo řečeno dne 22. října 1931. Tehdy oficielní statistika o nezaměstnanosti vykazovala 254.201 nezaměstnaných. Od té doby minulo 5 měsíců. Oficielní cifra nezaměstnaných stoupla na 630.000. Návrhy na zkrácení pracovní doby leží v šuplíku předsedy soc.-politického výboru posl. sněmovny soc. demokrata dr Wintera. Celých 5 měsíc pan dr Winter jako předseda soc.-politického výboru s těmito návrhy nehnul. A vláda? Právě před dvěma dny vedl jsem deputaci kamenodělníků ze Skutečska, Frývaldovska a z jiných obvodů k panu min. předsedovi Udržalovi. Tam jsme předložili konkrétní otázku: Co je s návrhem na zkrácení pracovní doby? Co chce vláda dělati s tímto návrhem? A odpověď p. Udržala byla: vláda na provedení zákona o zkrácení pracovní doby v této době nepomýšlí. Pan dr Winter čeká, až zracionalisovaná výroba sama, to jest, až kapitalisté zkrácením pracovní doby bez snížení mezd začnou odstraňovati krisi.

A zracionalisovaná výroba? Kapitalisté? Propouští dělníky, vede útok na mzdy, rozvrací dělnické existence a ani jí nenapadne, aby činila něco pro zažehnání krise ve prospěch dělníků. Takto postupují také uhlobaroni na Ostravsku. A o útocích uhlobaronů na existence horníků na Ostravsku chci tu při této příležitosti promluviti.

Jaký je požadavek uhlobaronů vůči horníkům? Propustiti 12.000 horníků z práce, snížiti hornické mzdy u povrchového dělnictva o 15 %, u dělnictva dole pracujícího o 32%, odbourati zvláštní příplatky, které mají dělníci za sobotní směnu a místo deputátního uhlí dávati brikety a mour. Nic více a nic méně. Odbourati celou třetinu mzdy, propustiti celo u třetinu osazenstva a vyházeti celou třetinu horníků na dlažbu. Na tento provokativní útok odpověděli spontánně havíři moravsko-ostravského revíru na konferenci 5. března. Jejich usnesení a heslo zní: Ani muže ze závodů, ani haléře ze mzdy! Za toto heslo, které zachvátilo a bylo přijato všemi tisíci a desetitisíci horníků na Ostravsku na konferenci, postavily se pod tlakem hornických mas také všecky hornické organisace, i t. zv. smluvní reformistické a reakční organisace, Unie horníků soc.-demokratická, Národní sdružení fašistické, Jednota horníků českosocialistická a pod. Všechny pod tlakem horníků prohlásily, že toto heslo budou hájiti a zastávati.

Pan posl. Brožík učinil na konferenci památný výrok, že "bez boje to tentokráte nepůjde" a oznámil, že je potřebí ke spolupráci přitáhnouti i Rudý svaz horníků. (Posl. Dvořák: Ale proč to řekl? Poněvadž mají připraven zákon o pracovním soudnictví, který má lámat dělnické stávky!) Já k tomu přijdu, proč to řekl. Havíři ostravští bez rozdílu přesvědčení, ať soc. demokraté nebo komunisté, křesť. socialisté anebo fašisté přijali toto bojovné prohlášení s nadšením. Havíři se domnívali, že opravdu tímto prohlášením vůdců na konferenci byla vytvořena jednotná bojovná fronta a že nyní opravdu všecky organisace nebudou míti nic jiného na práci, než organisovati boj, jednotnou masovou stávku havířů na Ostravsku proti brutálnímu útoku zaměstnavatelů, organisovati solidární pomoc havířů v celé Československé republice, organisovati solidárně pomoc veškerého dělnictva v Československu.

Tak se na věc dívali havíři. Ve skutečnosti jediný Průmyslový svaz horníků, tedy rudá odborová organisace, začal s bojovnými přípravami na Ostravsku, naproti tomu druhé organisace nechtěly o bojovných přípravách slyšeti. První, kdo dal najevo, že nechce proti kapitalismu bojovat, nýbrž že chce bojovnou frontu lámat a zrazovat, bylo Národní sdružení, to je fašistická organisace. Její vůdcové hned v začátku naznačili, že jsou sice proti snížení mezd, ale jsou také proti stávce a proti boji. Jakým způsobem zastaviti dnes útok zaměstnavatelů, jakým způsobem odraziti útok podnikatelů? Tuto radu dával také pan min. předseda Udržal skutečským kameníkům, když předložili svoje otázky boje, že zaměstnavatelé na Skutečsku žádají snížení 23 % ze mzdy. A když se ptali delegáti kamenodělníků pana min. předsedy: "Co máme dělat?", tak pan min. předseda prohlásil: "Já bych vám radil nestávkovati." A když dělničtí delegáti řekli: "Pane min. předsedo, dobře, my bychom též nestávkovali, ale poraďte nám, jak se uchrániti tomu, aby nám zaměstnavatelé a kapitalisté nevzali čtvrtinu platu? Pane min. předsedo, vždy to jsou celé 3 měsíce mzdy! Představte si" - když před tím mluvil min. předseda o státních zaměstnancích a úřednících - "kdybyste vy ohlásil státním zaměstnancům a svým úředníkům, že jim celé 3 měsíce v roce nevyplatíte ani haléře platu, co by ti lidé měli dělat, a zde se nám chce strhnout za 3 měsíce plat, celá čtvrtina mzdy; co uděláte vy a vláda, aby tento útok na naši existenci nebyl proveden?"

Na tuto otázku zůstal pan min. předseda delegátům odpověď dlužen. Takto kladou otázku také vůdcové fašistických organisací na Ostravsku. Oni říkají: My jsme proti snížení mezd, ale my jsme proti boji, my jsme proti stávce. Oni tedy zřejmě naznačují, že nejsou dělnickou organisací, že nechtějí hájiti zájmy dělníků, nýbrž že chtějí hájiti zájmy kapitalistické organisace, která jest určena, aby dělnické šiky rozrážela a bojovný nástup dělníků znemožňovala. Činnost Národního sdružení na Ostravsku, činnost vůdců Národního sdružení jest již dostatečně známa z řady dílčích zápasů a bojů, ve kterých se vůdcové této organisace dopouštěli na hornících v zájmu kapitalistů nejčernější zrady. Ve šlépějích fašistů jdou nyní druhé smluvní organisace a svazy na Ostravsku. Po jejich bojovném prohlášení na konferenci následuje nebojovná činnost. Místo organisování boje organisují ústup, dříve než se učinil pokus útok uhlobaronů odraziti. Na konferenci bylo jasně prohlášeno: jenom masová stávka může zlomit zločinný útok uhlobaronů. - Ale masová stávka se nepřipraví tím, že se budou zpívat radikální písničky a pronášet radikální slova.

Při ukončení této památné konference zpíval sám p. posl. Brožík píseň: Milion paží v tmách se vzpjalo - červený kohout v střechy vlít. Nuž, práce stůj, stůj po tu dobu, než s rukou spadnou řetězy. Je velká stávka na obzoru a velká stávka zvítězí.

Touto bojovnou písničkou zakončil p. posl. Brožík, vůdce Unie horníků, památnou ostravskou konferenci. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Jak již jsem řekl: masová stávka nepřipravuje se velikými slovy a radikálními písničkami. Masovou stávku je nutno připravovat dole v šachtách, na dolech mezi horníky v praksi. Jak se připravuje masová stávka? Co je nutno dělat, aby horníci na Ostravsku byli schopni odraziti kapitalistický útok, navrhly rudé odbory. Požadavky rudých odborů zněly: aby byly okamžitě svolány šachetní schůze, aby na šachtách byly ustaveny výbory dělnické jednoty, aby byl okamžitě mobilisován celý revír a aby dne 13. března byly svolány velké demonstrační projevy horníků; aby okamžitě po prvním jednání s těžaři byla svolána nová hornická konference, která by učinila konkrétní opatření k přípravě stávky. Dále navrhovaly rudé odbory, aby byla okamžitě svolána jednotná konference horníků všech odborů, aby byly okamžitě organisovány demonstrační projevy na celém revíru, aby byly vyzvány ostatní hornické revíry, to je kladenský, mostecký a další v republice k přípravě boje na pomoc ostravským havířům a za prosazení vlastních požadavků.

To jsou mobilisační návrhy k přípravě masové stávky, které navrhly rudé odbory. Zástupci smluvních organisací, kteří radikálně mluvili a radikálně zpívali, všecky tyto návrhy zamítli, postavili se proti nim. Místo bojovné mobilisace nastupují cestu jednání se zaměstnavateli a navrhují ústupky. Pan posl. Brožík, který se na konferenci stavěl za heslo: ani haléře ze mzdy, ani muže ze závodů, jakmile se dostal do styku se zaměstnavateli, navrhoval zavedení střídavých směn, to jest, aby nezaměstnanost byla rozdělena na všechny horníky, aby vždy jen část horníků pracovala. A když zaměstnavatelé říkali, že to znamená zvýšení režie, tedy navrhoval 5 %ní snížení mezd, škrtnutí sobotních příspěvků, a dává najevo, že je ochoten učiniti ještě další ústupky.

Když jsme to vytknuli, pan posl. Brožík se brání a v letáku, který vydala nyní Unie horníků, říká: "Nějaký návrh na snížení mezd o 5% nebo zastavení dovolených nebyl vůbec učiněn, také o něm nebylo jednáno ani rozhodnuto; je proto komunistické tvrzení v tomto směru pustou lží."

My upozorňujeme ostravské horníky na toto tvrzení p. Brožíka. Dneska je další jednání, budu o něm ještě mluvit, a ukáže se, kdo měl pravdu, ukáže se, zda pan Brožík a smluvní organisace zůstanou při dnešním jednání státi na stanovisku "ani muže ze závodu, ani haléře ze mzdy", a budou-li připravovat opravdový boj a stávku ostravských havířů, zda povedou ostravské havíře do boje. My si to potom po jednání povíme.

Zaměstnavatelé zůstali neoblomní, neslevili ani nejmenšího a jednání skončilo prozatím pro neoblomnost zaměstnavatelů nerozhodně. Na to byla vydána úřední zpráva (čte):

"Včera ráno předal přednosta ostravsko-karvínského báňského úřadu ministerský rada inž. dr Pfeifer ministerstvu veř. prací zprávu o výsledku pondělního jednání mezi zástupci báňských podnikatelů ostravsko-karvínského revíru s kontrahenty kolektivní smlouvy. Ministerstvo veř. prací ještě dnes rozhodlo, aby další jednání přeneseno bylo do Prahy, kde se bude vlastně pokračovati v jednání, které bylo přerušeno v pondělí v Mor. Ostravě, a proto báňští podnikatelé zatím nevypoví kolektivní smlouvu. Ve čtvrtek dopoledne bude ministerstvo veřejných prací jednati se zástupci těžařů a v pátek dopoledne s kontrahenty kolektivní smlouvy. Po jednání se zástupci horníků pravděpodobně ještě v pátek zahájí ministerstvo veř. prací jednání se zástupci sporných stran o hornickém sporu. Jednání bude pravděpodobně přítomen ministr veř. prací inž. Dostálek."

Co znamená toto prohlášení, tato úřední zpráva?

1. Jednání se překládá do Prahy. - To znamená, že z ostravsko-karvínského revíru, z tohoto nebezpečného území boje, kde stojí vyjednavači pod tlakem jednotné dělnické fronty, pod kontrolou ostravských havířů, překládá se jednání za vítr, do Prahy, aby tady vyjednavači měli volnější ruku.

2. Dále se říká: k jednání mají býti přizváni kontrahenti kolektivní smlouvy. - To znamená, že ministerstvo veř. prací má úmysl, vyloučiti z jednání rudou odborovou organisaci, průmyslový svaz horníků, protože není kontrahentem smlouvy. Proti vůli deseti tisíců havířů, proti vůli všech havířů z ostravského revíru, kteří se na všech shromážděních a konferencích postavili za to, že zástupci průmyslového svazu horníků musí býti při jednání přítomni, chce ministerstvo veř. prací dělat pokus, zástupce rudé odborové organisace z toho jednání vyloučiti.

Organisace havířů však dále trvají na tom a vyslali také delegáty rudého odborového svazu, aby se jednání zúčastnili a aby tam ten požadavek ostravských havířů "ani muže ze závodu, ani haléře se mzdy" skutečně také hájili. (Potlesk komunistických poslanců.) Buržoasní listy připravují už kapitulaci a pomáhají smluvním organisacím spravovat frontu.

Mám tu včerejší "Lidové noviny", které v úvodním článku "Chmury na Ostravsku" v první části dělají napřed poklonu dělnickým vůdcům, těm tak zv. rozumným dělnickým vůdcům, a píší tam na jejich adresu: "Rozhled a rozvaha dělnických vůdců odstranily v nové době několik velmi nebezpečných situací, kdy se pochmurné dějiště podzemní práce mohlo státi ohniskem prudkých výbuchů." Tedy "Lidové noviny" říkají: Dělničtí vůdcové, rozvaha dělnických vůdců zabránila tomu, aby se horníci nebránili proti útokům, které již několikráte kapitalisté na Ostravsku proti horníkům provedli.

Na druhé straně se maže med kolem úst horníkům a praví se tam: "Jinými slovy řečeno, aby zabránili hladu a zoufalství 12.000 svých kamarádů, chtějí si horníci rozděliti jejich strádání rovnoměrně mezi sebe a všichni raději střídavě snášeti kus nezaměstnanosti a tedy zmenšené výdělky, než aby na tak velkou část jich padla se všemi svými důsledky nezaměstnanost úplná."

"Lidové noviny" tu říkají: Horníci sami dobrovolně chtějí si dáti snížiti mzdy, aby zachránili své kamarády. Horníci sami dobrovolně přicházejí s požadavkem, aby se jim utrhlo. A dále se píše: "Ale nejde jen o to: Ostravské hornictvo jako celek nechce připustiti, aby tolik tisíc lidí bez zaměstnání připadlo zase na potíž státu a chce jim aspoň částečnou práci zaopatřiti tím, že přenechá jim kus svého vlastního výdělku."

Tedy říká se tu: Dělníci však chtějí zachránit i stát, aby nemusil vyplácet podpory v nezaměstnání, tedy dělníci sami raději si dají snížiti mzdy a rozdělí tu bídu mezi sebe. To jest: ať trpí dělníci, ať zase všechno odnesou dělníci, jen ať jsou zachráněni kapitalisté a ať je uchráněn kapitalistický stát.

Není pravda, že tohle, co tu píší "Lidové noviny", je míněním horníků na Ostravsku. Není pravda, že horníci na Ostravsku dobrovolně chtějí chrániti kapitalisty a kapitalistický stát, že si chtějí dáti dobrovolně snižovati mzdy a zbídačovati svoji existenci. Naopak horníci na Ostravsku prohlásili docela jasně, že nechtějí se dále dáti zbídačovati, že nechtějí ustoupiti ani o krok, že chtějí bojovati proti tomu útoku, který je na ně veden, a domnívají se, že také jejich organisace, že také vůdcové, kteří činili ta prohlášení na konferencích, budou připravovati boj a stávku.

Horníci vytvářejí jednotnou bojovnou frontu na závodech, přes sabotáž smluvních organisací, které zamítly návrh rudého odborového svazu horníků, koná se na ostravských závodech řada mobilisačních schůzí, demonstrací a dílčích demonstračních stávek. Tam všichni horníci bez rozdílu politického přesvědčení jak komunisté, tak soc. demokraté, čeští socialisté, křesťanští sociálové i příslušníci Národního sdružení, t. j. fašistické organisace, prohlašují na schůzích svorně: My nechceme už ustupovati, nechceme dále hladověti a dáti se vykořisťovati, chceme v jednotné bojovné frontě, v solidárním postupu bojovati proti útokům, které se na nás chystají. Dělníci a havíři na Moravskoostravsku prohlédli již a poznávají, že jednotná bojovná fronta nevzniká z radikálních slov vůdců, nýbrž že skutečná bojovná fronta může býti vytvořena jedině v závodech, na šachtách, v dílnách, tam, kde se masa dělníků opře jeden o druhého, kde všichni ti, kteří cítí bídu svých dělnických rodin doma, kde všichni ti, kteří cítí, že jejich dětem má býti utrhnut chléb od úst, podají si ruce a přes všechny intriky, přes všechno umělé klamání a rozrážení dělnické jednoty, které se tu propaguje, spojí se za účelem organisace jednotného boje, jednotného nástupu a jednotné masové stávky.

A v té době, co se chystají takto dělníci v dolech, na šachtách, co se mluví o tom, že vláda bude vyjednávati, že vláda jako nestranný činitel tu vystoupí v roli smírčího soudce, co se překládá jednání do Prahy, jaké opatření činí vláda na Ostravsku, aby ochránila existence ostravských havířů? Zesiluje četnické posádky. Přes tisíce četníků je dnes mobilisováno do mor.-ostravského revíru. Hlavní jáma v Orlové, kde byla nedávno zastavena výroba, byla proměněna v četnická kasárna, ve 24 hodinách bylo tam uchystáno 200 lůžek, umyvadel a pod. a zařízen celý lágr pro 200 četníků. Ve 24 hodinách byla tato mobilisace provedena. Když jde o pomoc hladovým na Podkarpatské Rusi, celé neděle a měsíce se nemůže vládní režim rozhoupati, nejsou peníze na tyto věci, ale když jde o provedení mobilisace četnictva a ochranu kapitalistů, o ochranu těch, kteří tu zločinně útočí proti dělníkům, pak jsou peníze a opatření provede se co nejrychlejším tempem.

Aby horníci byli zastrašeni, zavedena byla na Ostravsku novota. Četnická kavalerie projíždí revírem, četnické hlídky na koních projíždějí hornickými obcemi, aby se ukázalo: podívejte se, horníci, jestli vystoupíte proti židovským, německým a československým kapitalistům, kteří vás tu vykořisťují, tak celá branná moc státu, všechna žandarmerie, všechno to, co kapitalistický stát drží ve svých rukou, je připraveno, aby proti vám vystoupilo. Proto je směšné, když tu včera posl. Tůma za nár. socialisty vystoupil a mluvil o okr. hejtmanu ve Strakonicích, jako by ten okr. hejtman ve Strakonicích byl nějakou bílou vránou v Československu, poněvadž povolal četníky na demonstrující dělníky a dělnice ze strakonických fesáren. Takoví okr. hejtmani nejsou žádné bílé vrány, každý okr. hejtman v Československu alarmuje četníky proti dělníkům a na pomoc kapitálu, a nár. socialisté nesčetněkráte zde v této sněmovně zvedli své ruce na ochranu okr. hejtmanů, kteří alarmují četníky proti dělníkům, schvalovali čin okr. hejtmana ve Frývaldově, který dal stříleti do dělníků. Schválili činy okres. hejtmana v Mostě, který dal v Duchcově stříleti do dělníků, a schválili všechny činy okresních hejtmanů tam, kde se okresní hejtmani postavili po bok kapitálu proti dělníkům.

V době, kdy kapitalistický racionalismus chystá vyhladovovací útok na havíře v Mor. Ostravě, kdy jim chce vzíti jednu třetinu mzdy a jednu třetinu havířů vyházeti vůbec ze závodu a zbaviti je práce, v té době na jiných místech republiky kapitalistický racionalismus vraždí a podniká útoky na dělníky jiným způsobem. Máme zprávu o důlní katastrofě ve Falknově na dolu "Světlana". 6 havířů přišlo tam o život při výbuchu plynů, při vznícení uhelného prachu. Životy 6ti havířů byly zničeny. Co to znamená pro kapitalistickou racionalisaci? Když se hledají příčiny té katastrofy, tak se řekne, že děti zapálily trávu ve vzdušné štole, což prý zavinilo katastrofu. Kdyby tato výmluva měla býti pravdou, jaká to tam jsou bezpečnostní opatření? Co dělají dozorčí úřady proti takovéto kapitalisticko-racionalisační zločinnosti? Jaký tam může býti pořádek na šachtě, že caparti mohou házeti hořící trávu do vzdušné šachty, uváděti k výbuchu uhelné plyny a přivoditi tak katastrofu?

Dále jest důlní katastrofa dolu "Kohinoor", kde jde o životy 8 havířů, kteří tam ještě včera snad byli ohroženi. Dnes se může mluviti již o tom, že i těch 8 horníků v dole "Kohinoor" bylo fakticky kapitalistickou racionalisací odsouzeno k smrti. Jsou to horníci: Veselý, vrchní kopáč, Proch, vrchní kopáč, Gruber, vrchní kopáč, Pavlakovský, kopáč, Ulman, kopáč, Suchý, obsluhovač čerpadla, Fritsch, režijní dělník, Vaněk, zámečník.

Teď je potřeba se otázati: kdo je vinen smrtí těchto 8 horníků, jak vznikla katastrofa na dole Kohinoor? Katastrofa na dole Kohinoor vznikla kolem 11. hodiny z 15. na 16. března. Na dole se nepracovalo v noční směně. Noční směny používáno vždy na dolech k t. zv. zajišťovacím pracím. Na dole Kohinoor byly ohně, správa dolů o tom dobře věděla a k zajišťovacím pracím v době, kdy na dole jsou ohně a kdy každou chvíli v důsledku toho hrozí nebezpečí katastrofy, komandovala 3 dělníky. (Slyšte!) 3 dělníci byli komandováni k zajišťovacím pracím v době, kdy se ví, že jsou ohroženy životy havířů, že v dole zuří oheň a že je nutno s největší rychlostí oheň lokalisovat. Aby správa závodů ušetřila na hornických silách, odvolala a zrušila t. zv. strážce. To jsou havíři, kteří stojí v těch místech, která jsou ohněm ohrožena, a dávají pozor, aby se požár nebezpečně nešířil, a včas upozorňují, aby se včas dělala bezpečnostní opatření. Tito strážci ohňů byli na dole Kohinoor správou z racionalisačních důvodů, aby ušetřila několik korun na mzdě, odvoláni. Když tito tři dělníci, kteří pracovali na zajišťovacích pracích na dole, zjistili, že se požár šíří, že nemohou jej lokalisovati svými vlastními silami, volali o pomoc. Seběhli se k nim ti, kteří na dole pracovali, těch několik dozorců a řemeslníků, zámečník a pod., kteří na dole byli, a všichni se snažili požár lokalisovati. Správa závodů teprve na jejich telefonickou zprávu sháněla po vesnicích havíře a mužstvo, kteří by přišli na pomoc a kteří by mohli pomoci lokalisovat hrozící nebezpečí. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.) Sehnali asi 20 havířů. Zatím však už oheň na dole se rozšířil tak, že nebylo přístupu do ohrožených míst. 20 havířům byly dány plynové masky, těchto 20 havířů sfáralo a teď se ukázalo, že tyto záchranné masky vůbec nefungují, ukázalo se, že záchranné přístroje byly v nepořádku. Těchto 20 havířů, kteří sfárali do dolu, aby zachránili své soudruhy, bylo přiotráveno a musili, nechtěli-li riskovat své vlastní životy, pro tento šlendrián, že masky nebyly v pořádku, z dolu utéci, vlastně musili býti vytaženi z dolu a odvezeni do nemocnice. Správa závodu teprve sháněla záchranné mužstvo z jiných šachet, a když přijelo záchranné mužstvo z dolu Pluto, požár se již rozšířil tak, že záchranné mužstvo nemohlo se vůbec již k ohroženým horníkům dostati. Ráno přišel p. gen. ředitel Baumgartner, a co udělal? Dal zazdíti všechny štoly a těch osm horníků, kteří tam byli dusivými plyny a požárem ohroženi, bylo zazděno v dole na rozkaz vrch. ředitele Baumgartnera. Velké pobouření vyvolalo na Mostecku, že 8 kamarádů bylo za živa vydáno a odsouzeno kapitalistickou racionalisací k smrti. A když dělnické ženy se bouřily a když se tam vyskytl hned celý tábor v Lomě, co dělala vláda? Zase četníky, zase policajty a žandarmy proti lidu. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Další věc, která se ukázala: Horníci, kteří tam byli uzavřeni, ještě telefonovali z dolu, že se snaží zachrániti se k větrné šachtě, ke vzdušné chodbě. Touto cestou byla jediná naděje na záchranu. A co se ukázalo? Že vzdušná chodba je v takovém nepořádku, že její otvor nahoře je zamrzlý a že se do dolu vzdušnou chodbou nemůže. (Skandál!) Těmito nedostatečnými opatřeními, tímto šlendriánem, racionalisací a vinou správy závodu bylo 8 havířů zavražděno, zazděno na dole Kohinoor dnes a odsouzeno k smrti.

Tak vypadá kapitalistická racionalisace! A stavte otázku, kdo je vinen? Především samozřejmě kapitalistická racionalisace. Ale co báňský revírní úřad v Mostě jako dohlédací úřad? Co báňské hejtmanství v Praze? A co ministerstvo veřejných prací? Je potřebí upozorniti, že hornopolicejní předpisy přikazují, že uhelný prach, kterého je zvláště v mosteckém revíru veliké množství a který jest lehce vznětlivý, musí býti stále během šichty kropen. Toto kropení se dnes za éry republiky na Mostecku vůbec neprovádí, zase z důvodů racionalisačních a ze šetrnosti. Horní úřady o tom vědí, ví o tom báňské hejtmanství a musí o tom věděti i ministerstvo veř. prací, že se tato bezpečnostní opatření neprovádějí. Dnes je na Mostecku větší nebezpečí než ještě v předválečných dobách, poněvadž se dolování racionalisuje, užívá se šramovaček a vrtaček a tímto způsobem práce se uhelný prach v dolech rozmnožuje a proto by bylo zvláště potřebí, aby se bezpečnostní a hornopolicejní předpisy dodržovaly, aby se kropení soustavně provádělo. To se však neprovádí a proto tam každou chvíli vznikají ohně, proto vznikl oheň na Falknovsku, na Světlaně a na Kohinooru a dnes zase dochází zpráva, že na dole Jan I. v Mostě vznikl oheň, při němž na štěstí nikdo nepřišel o život.

To jsou důsledky soustavné kapitalistické racionalisace, před nimiž horní úřady, ministerstvo a vláda zavírají oči. Vláda nepošle, nezalarmuje četníky proti těmto vrahům, kteří takovým způsobem nakládají se životy dělníků. A co udělá dnes p. ministr Dostálek? Bude si mýt ruce jako Pilát: Já nic! Ale na p. ministru Dostálkovi leží vina za nevinně utracené dělnické životy, poněvadž on především má dbát, aby se hornopolicejní předpisy dodržovaly, aby se nehazardovalo takovým způsobem se životy dělníků a horníků.

Nyní bude šachta Kohinoor na několik neděl zastavena, poněvadž musila býti v důsledku požáru zazděna; tedy do té doby, dokud nebude oheň tímto způsobem uhašen, zůstane tam těch 8 havířů zazděno a teprve pak, až oheň uhasne, bude se moci pro ty havíře jíti a teprve po několika nedělích bude moci několik set havířů, kteří tam pracovali, nastoupiti práci. A co udělá vláda pro sta horníků, kteří kapitalistickou racionalisací jsou zase na několik neděl vyhozeni z práce a připraveni o výdělek? Zesílí četnické hlídky a posádky v revíru, aby nebylo nebezpečí, že by tito lidé demonstrovali a hlásili se o práci a chléb.

Tyto věci si dnes musí připamatovávat horníci jak na Moravskoostravsku, tak i ve všech ostatních revírech. Havíři na Ostravsku, Mostecku i Kladensku musí si uvědomiti, že jediná cesta proti všem těmto útokům, které se na ně podnikají, proti všem vražedným racionalisačním útokům, kterými jsou ubíjeni v práci, utráceny jejich životy a ohrožováno jejich zdraví, proti zločinným útokům na existenci a mzdu, proti zločinnému jejich propouštění, vyhazování z práce a zbavování výdělku, proti všem věcem, které míří přímo na existenci jejich rodin, které denně ulamují a zmenšují suchou skývu chleba, kterou dnes pracující člověk má, je cesta záchrany a odpomoci, a to je cesta společného, jednotného a solidárního boje. (Potlesk komunistických poslanců.)