Obviňujeme český kapitál před pracujícími masami, že v době strašlivého hladu milionů pracujících bere jim poslední sousto od úst odbouráváním podpory, zbídačuje je exekucemi [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Že chce zmilitarisovati statisíce dělníků a rolníků provedením zákona o povinné tělesné výchově mládeže a zavedením pracovní povinnosti. Předvojenská výchova mládeže provádí se již v tomto okamžiku v celých desítkách míst, škol a útulků nezaměstnané mládeže. Na gymnasiu v Chrudimi byli studenti poučováni, jak házeti granáty, a podrobeni vojenským cvikům. Na chomutovských středních, občanských i obecných školách a na učitelském ústavě konány z nařízení ministerstva školství pod firmou přednášek a upozornění na nebezpečí při zacházení s třaskavinami přednášky o házení granáty a o nabíjení armádních Mauserových revolverů. Žáci byli zavedeni na cvičiště v Trauškovicích, které bylo vojensky uzavřeno, a zde jim předvedli účinky granátů a výbušin. V útulcích nezaměstnané mládeže v Duchcově a v Plzni hoši podrobováni vojenským cvikům. Obce, které odpírají oprávněnou podporu hladovějícím nezaměstnaným, mají podle návrhu zákona o hříštích na svůj náklad - z daní a poplatků chudého obyvatelstva - postaviti hříště a execíráky na provádění předvojenské výchovy.

Včera v branném výboru p. ministr nár. obrany dr Viškovský ve svém projevu úplně jasně prohlásil, kam směřuje povinná tělesná výchova, když řekl, že tělesná výchova musí jíti ruku v ruce s výchovou vojenskou. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku. (Výkřiky posl. Čižinské.)

Prosím o klid.

Posl. Hrubý (pokračuje): Na firmu se napíše "slovanský" slet, ale ve skutečnosti jsou též pozváni důstojníci francouzské armády, rumunští bojaři a jejich armáda, japonští militaristé z Mikadova dvora [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] bez ohledu na to, že pracující lid v Československu trpí hladem a rolníci i dělníci na [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] na Slovensku a v Rudohoří jsou vydáni na pospas hladové smrti, budou a jsou již vyhazovány plnýma rukama miliony korun [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Obviňujeme český kapitál před pracujícími masami, že podporuje milionovými subvencemi ozbrojené formace střelecké a ozbrojené jednoty a bělogvardějské bandy, které jsou ve spojení s generálem S emenovem v Mandžúsku a které zde kují protisovětské pikle a rejdy. K čemu směřuje tato [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] protilidová a protidělnická činnost českého kapitálu? Co chce český kapitál? Místo odpovědi budu zde citovat: Jediná opravdová obrana jeho vlastní i ostatního světa před bolševismem je povalení sovětského režimu v Rusku. Obsaditi část Sibíře, od ústí Amuru až po Vladivostok, zříditi zde národní vládu, která by odtud započala boj za osvobození celého Ruska. Udeřila hodina všeobecné akce ve prospěch osvobození Ruska, pro positivně účinnou podporu snah nacionální emigrace ruské, o svržení bolševického režimu. Nadcházejí obrovské dějinné události, které mohou v brzku změniti mocenské poměry ve východní Evropě způsobem příznivým i našim zájmům a našemu postavení ve světě. V takové době nesmí náš národ zůstati pouze nečinným divákem." Tak píše ve svém článku v časopise "Fronta" Hlaváček, jeden z politických vůdců českých kapitalistů, nedávno ještě generální sekretář národních demokratů.

Na podkladě všech těchto fakt, která jsme uvedli, obviňujeme český kapitál, jeho vládu a stát, že plánovitě systematicky a každodenně připravuje pod vedením francouzských imperialistů [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] válku proti sovětům. Zde sedí různí páni poslanci, členové správních rad, pan Pik snad sedí v restauraci. Pan Pik prohlásil nedávno v Plzni na dotaz, mají-li Škodovy závody dosti práce, že ihned po obdržení půjčky od Francie obdrží Škodovka z této půjčky polovinu k financování muničních dodávek pro Československo, Jugoslavii, Polsko a Rumunsko. Vidíme a pracujícím masám je dobře známo, že franc. imperialisté páni Creusoti a Schneiderové vám a vašemu zkrachovanému hospodářství nepůjčují z křesťanské lásky. Páni Creusoti a Schneiderové do vás investují miliony, protože jste jejich válečnými spojenci stejně tak jako Polsko, Rumunsko a Jugoslavie, protože jste poslušnými prováděči jejich plánu na přepadení Sovětského svazu.

Obviňujeme český kapitál před pracujícími masami, že chce pod vedením francouzského kapitálu a v krvi českého pracujícího lidu zachrániti své zisky a kapitalistický řád v tomto státě, že chce svrhnouti vládu dělníků a rolníků v Sovětském svazu a společně s ostatními kapitalistickými státy rozděliti si jednu šestinu zeměkoule, na níž vlaje dnes již 15. rok rudý prapor socialismu.

Nejhnusnější úlohu v tomto zločinném komplotu kapitalistů proti Sovětskému svazu hrají páni, kteří se právě teď tak baví, z řad soc.-demokratických a národně-socialistických, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám p. řečníka po druhé k pořádku.

Posl. Hrubý (pokračuje): Jeden den hlasují v parlamentě pro válečný rozpočet a navrhují zavedení předvojenské výchovy, druhý den pořádají veřejné schůze za mír a světové odzbrojení a posílají dubové truhlice s milionem podpisů na petici za světový mír do Ženevy.

Přednesl jsem zde naši obžalobu proti českému kapitálu a ukázal jsem na faktech zločinné pikle, které český kapitál proti sovětům kuje. Ukázal jsem na závratné miliardy, které padají za oběť válečné politice v tomto okamžiku, kdy masy dělníků a pracujících rolníků hladovějí. Jakou roli hrají v této politice soc. demokratičtí a nár. socialističtí vůdci? Sedí ve vládě, nesou za celou tuto politiku plnou odpovědnost. Jejich roli ve výstavbě válečného průmyslu ztělesňuje pan posl. Pik, který ještě dodnes sedí ve správní radě Škodovky, či demagogicky snad se teď vzdává a snad půjde do dozorčí rady Škodovky. Jejich roli v úsilí o uskutečnění podunajské federace ztělesňuje pan zahraniční ministr Beneš, mimo jiné českosocialistický ministr, který svou válečnou francouzskou politiku prosazuje především s podporou nár. socialistickou a soc. demokratickou. Jejich roli v provádění militarisace mládeže ztělesňuje p. posl. Hummelhans, který, jak známo, vynutil si na buržoasii, že předvojenská výchova nebude se jmenovati "předvojenská", nýbrž "povinná tělesná výchova". Kde jsou vůdcové nár. soc. mládeže při přípravě všesokolského sletu, jehož se zúčastní ozbrojené bělogvardějské organisace, nejzavilejší nepřátelé Sovětů? Tito páni, kteří mají v Sokole značný vliv a kteří tak často ujišťují veřejnost svým přátelským poměrem k Sovětskému svazu, sedí klidně v přípravných sokolských výborech.

Kde jsou vůdci soc. demokratické mládeže při celé této válečné a protilidové politice svých otců? Tito podaření vůdci mládeže pravidelně jednou měsíčně přijmou planý papírový protest proti militarismu. Při tom neopominou ihned vysloviti plnou důvěru vedení soc. demokratické strany a jejím ministrům ve vládě. Dělají to stejně a přirozeně po vzoru starých a zkušených vůdců strany, kteří přímo z ministerských porad, na nichž hlasovali pro vojenský rozpočet a pro válečná opatření, rozjíždějí se po veřejných schůzích, na nichž řeční proti válce, proti zbrojení a za světový mír. Připomínáme dělníkům, všem pracujícím lidem Československa, aby si uvědomili tuto [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] politiku soc. demokratických vůdců.

Podvodné řeči, mír a odzbrojení neslyšíme u soc. demokratických vůdců po prvé. Kdy jsme je již slyšeli? Slyšeli jsme je r. 1914. Co říkali tehdy soc. demokratičtí vůdci? V květnu 1913, rok před vypuknutím světové války, konala se v Bernu z iniciativy švýcarské soc. demokracie Mezinárodní konference socialistů a měšťáckých radikálů za účasti 155 delegátů. Konference jednomyslně schválila projev, v němž mezi jiným praví: "Konference francouzských a německých parlamentářů, která se sešla v Bernu 1913, energicky odmítá jakoukoli solidaritu s hnusnou kampaní, která je vedena za účelem rozpoutání šovinistických vášní jakéhokoli druhu, a se zločinnou spekulací, která hrozí zatemniti zdravý smysl a patriotismus na obou stranách hranice. Konference ví a prohlašuje, že ohromná většina obou národů pevně se staví za mír, který je bezpodmínečným předpokladem jakéhokoli pokroku. Konference vyzývá své členy, aby rozvinuli všechno úsilí své k tomu, aby donutili vlády velikých států k omezení svých vydání na vojenskou a námořní výzbroj. Konference podporuje návrh Brianda, pokud jde o arbitrážní dohody."

Když podalo Rakousko-Uhersko ultimatum Srbsku ve dnech 20. až 29. června 1914, konalo se zasedání mezinárodního byra II. internacionály. Toto zasedání uložilo socialistům všech zemí "pokračovati v energické kampani protestu proti válce". Na mezinárodním protestním projevu, který byl svolán II. internacionálou do Bruselu 29. června 1914, prohlásil za něm. soc. demokracii Haase: "Nechť se naši nepřátelé střeží! Může se státi, že chudobné třídy, trpící nouzí a útiskem, probudí se konečně a vytvoří socialistickou společnost."

Na témže meetingu hrozil Jaures kapitalistům jménem ústředního výboru socialistické strany Francie pro případ války revolucí. A co se stalo po všech těchto prohlášeních a slibech? Vy víte, jak se chovali soc. demokraté v Rakousku. V německém reichstagu prohlásili němečtí soc. demokraté dva dny po bruselském projevu Haaseho, že neexistují žádné třídy a žádné strany a že existuje jen německý národ. Soc. demokraté v parlamentech všech zemí kromě bolševiků v Rusku hlasovali pro válečné úvěry a ve všech zemích propagovali válku až do úplného vítězství své buržoasie. Vy znáte všechny ty hnusné činy mezinárodní soc. demokracie za války, které vedly Rosu Luxemburgovou r. 1914 k výroku: "Sociální demokracie není již ničím jiným, než páchnoucí mrtvolou." Tuto šalebnou hru chtějí provésti soc. demokratičtí vůdci po druhé s tím rozdílem, že dnes, kdy se chystá přepadení Sovětského svazu, nečekají na vypuknutí války jako r. 1914. Z jejich úst sice právě tak jako tehdy vycházejí pacifistické fráze, ale jejich ruce již po řadu let se zvedají ke schválení všech válečných rozpočtů a všech militaristických zákonů.

V předvečer nové světové války musí si pracující lid uvědomiti, že jedinou skutečnou důslednou protiválečnou a protimilitaristickou stranou v tomto státě je komunistická strana, komunistický svaz nládeže. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m)) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] vy nám nadáváte velezrádců. Proč nám tak říkáte? Říkáte nám tak proto, že víte, že nejsme jako soc. demokratičtí bonzové, kteří dělníkům r. 1914 slibovali hory a doly a nakonec je hanebně zradili a zklamali. Říkáte nám tak proto, že vám nechceme dovoliti, abvste vyšli z krise za cenu zbídačení pracujících mas. Říkáte nám tak proto, že bojujeme proti vašim válečným plánům, poněvadž bojuj eme proti tomu, aby miliony hladověly a při tom abyste vy vyhazovali miliardy na zbrojení. Říkáte nám tak proto, že masám každodenně přesvědčivě dokazujeme, že válka, kterou připravujete, nemá nic společného s jejich zájmy a že to bude obyčejný kšeft Weinmannů, Preissů a Rotschildů, který mají zaplatiti statisíce a miliony dobrých pracujících lidí svým životem. Říkáte nám velezrádci proto, že tyto vaše zločinné záměry odhalujeme, poněvadž proti nim mobilisujeme masy, poněvadž vám v těchto vašich úmyslech chceme zabrániti. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Vážené panstvo! Vaše čest není naší ctí. Naše čest není na prodej firmě Preiss, Weinmann, Petschek, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Prohlašujeme vám otevřeně s této tribuny: Ano, my zrazujeme a budeme zrazovati Preisse, Weinmanny, Petschky, Rotschildy, budeme zrazovati jejich lidu nepřátelskou, hladovou a válečnou politiku, poněvadž chceme zůstati a zůstaneme vždy věrni zájmům pracujících vrstev. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Hrubý (pokračuje): My jsme jedinými věrnými obhájci českého lidu a pracujících mas všech národností tohoto státu. Právě proto, že jsme jedinými obhájci všeho pracujícího lidu, právě proto, že jsme jedinými opravdovými zastánci práv pracujících bez rozdílu národností, právě proto bojujeme proti tomuto českému kapitalistickému a imperialistickému státu.

Vy říkáte pracujícím lidem: Komunisté jsou zrádci lidu. My odpovídáme: Pracující lide Československa! Nedejte se klamati křikem těchto [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.], kteří připravují válku proti sovětům. Uvažujte! Kromě Sovětského svazu vládnou dnes kapitalisté v celém světě. Vládnou v Československu stejně jako v Německ, Polsku a Maďarsku, stejně jako ve Francii. Je snad Německo vlastí německých dělníků? To Německo, které vyhodilo 6 milionů dělníků na dlažbu? To Německo, jehož vláda se usnáší na bezohledném snižování dělnických mezd? Které pro německé dělníky nemá než hlad, bídu a fašistický teror? Ne, ne! To Německo je vlastí německých kapitalistů, pro německé dělníky je toto Německo peklem. Podobně je tomu i v Maďarsku, Polsku, Francii, i ve všech kapitalistických státech. Ve všech těchto zemích je moc a bohatství majetkem kapitalistů; údělem dělníků a pracujících rolníků je dříti, hladověti, a když se vám zlíbí, umírati pro jejich zájmy ve válce. Společným nepřítelem všech dělníků je mezinárodní panství kapitálu. Kapitalistům bude tak dlouho dobře, dokud dělníci si tuto pravdu neuvědomí a dokud nepochopí, jak je možno proti tomuto mocnému nepříteli bojovati a jeho panství zlomiti. Cestu k porážce mezinárodního kapitálu ukazuje komunistická internacionála a komunistické internacionála mládeže.

Co radí komunistická internacionála dělníkům v boji proti mezinárodnímu kapitálu? Říká německým dělníkům: Chcete-li přispěti k svržení panství mezinárodního kapitálu, pak musite v míru i ve válce vésti důsledný a rozhodný boj proti německým kapitalistům, boj, jehož cílem bude svržení kapitalistického Německa a vytvoření sovětského Německa. Polským dělníkům říká komunistická internacionála: Vaším úkolem v boji proti mezinárodnímu kapitálu jest boj za svržení polské buržoasie. Komunistická internacionála říká dělníkům a chudým rolníkům všech kapitalistických zemí: Vaší první a základní povinností jest boj proti vlastní burzoasii až do svržení jejího panství. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] slyšte tedy některé z nich.

150 mladých kladenských havířů šachty "Mayrau" zdraví nadšeně mladé sovětské dělníky. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] 600 mladých nezaměstnaných dělníků Velké Prahy, shromážděných na veřejné schůzi dne 25. února v Bezovce, posílá plamenné pozdravy mladým dělníkům Sovětského svazu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Schůze soc. demokratické a komunistické mládeže v Kniničkách u Brna zdraví mladé dělníky Sovětského svazu a slibuje jim svou solidaritu. Budeme bojovati proti imperialistické válce a proti předvojenské výchově. 160 domkářů a malorolníků, shromážděných na veřejné schůzi v Soběnově, zdraví své kamarády v zemi sovětů. Přejeme vám nejlepší zdar v provádění pětiletky a nedopustíme, aby vaše veliké dílo bylo zmařeno.

Dokonce v řadě brněnských, olomouckých, pražských a jihomoravských kasáren byly podobné projevy přijaty sloužícími vojáky. Konaly se demonstrace na nádražích i před továrnami proti dopravě válečného materiálu do Japonska; pod vedením komsomola procházely letos odvody v Brně jako rudé odvody za zpěvu internacinály a za bouřlivých projevů sympatií pro Sovětský svaz. V tomto znamení odcházeli také vysloužilí vojáci z Košic z kasáren domů. V Popradu, v Dovgoje a v Ipolských Šahách poslali jste v posledních týdnech vojáky proti demonstrujícím. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Vyzýváme dělníky, aby stupňovali svůj boj proti českému kapitálu, aby mu nedali ani jediné volné minuty oddechu, aby bojovali proti jakémukoliv snižování mezd, proti propouštění každého dělníka, aby nezaměstnaní bouřlivě se dožadovali podpor od státu a vynutili si odvolání hanebného Czechova výnosu, který zbavil nezaměstnanou mládež i těch žebračenek.

Vyzýváme dělnickou mládež, aby stupňovala svou kampaň solidarity se Sovětským svazem, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zpráv.] protestovala a zabránila společně s dospělými dělníky vyvážení zbraní japonským lupičům. Vyzýváme železničáře, aby odepřeli dopravovati zbraně a aby se jejich dopravě bránili demonstracemi a stávkou. Vyzýváme dělníky a dělnickou mládež, aby zvýšili svou ostražitost a informovali nás o všem, co se děje ve válečných závodech, a o všem, co souvisí s přípravou války vůbec.

V plném vědomí veliké odpovědnosti, která na nás v této chvíli leží, obracíme se s výzvou k mladým socialistickým dělníkům: Vytvořte společně s námi velikou a nerozbornou jednotnou frontu mládeže proti hladu a proti válce! Spojte se s námi k jednotnému boji proti zločinným hladovým a válečným plánům českého kapitálu! Protestujte i vy společně s námi proti zavádění předvojenské výchovy mládeže, proti válečným demonstracím Malé dohody v Praze v době všesokolského sletu, demonstrujte i vy svou bojovnou solidaritu se Sovětským svazem!

Jménem komsomola Československa prohlašuji zde, že se postaráme, aby tato výzva nezůstala jen výzvou, ale aby se proměnila v čin. Napneme všechny síly, abychom zadrželi ozbrojenou pěst českého kapitálu, která je připravena k ráně proti sovětům. Páni čeští kapitalisté, chcete ruku v ruce s mezinárodními imperialisty napadnout Sovětský svaz? [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Dnes se opíráte o četnictvo a policii, která dosud se dává zneužívat k té nejzuřivější persekuci dělníků a rolníků, avšak i ta vás zklame. Zklamala Rakousko, zklame i vás. Dlouho na bodácích vládnout nelze. Budete snad nás chtít zlikvidovat tím, že rozpustíte naši organisaci. Ale mýlíte se. Naše zkušenosti od r. 1927, léta nepřetržité persekuce, zesílila komsomol na tolik, že dnes jsme silnější organisací mládeže, než soc. demokratická a nár. sociální mládež dohromady. Nás již nezlikvidujete nikdy. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Nejsme však soc. demokraty, abychom dělníkům slibovali, že generální stávkou zabráníme válce tak, jako se to stalo r. 1914. Naopak. Říkáme otevřeně: jestliže síly proletariátu budou tak slabé, že kapitalisté budou moci válku vyhlásiti, pak není možno této válce v posledním okamžiku zabrániti generální stávkou, prostě z toho důvodu, že síly proletariátu na generální stávku nebudou v tom okamžiku stačiti. Ostatně proletariát má již zkušenosti z války r. 1914 až 1918, kdy před tím druhá internacionála hlásala proti válce generální stávku a zkušenosti také, jak to dopadlo. Při tom se ovšem generální stávky v boji proti válce nezříkáme. Ale bereme tuto otázku vážně, jako důležitou zbraň za dané situace a zejména během války se vyvinuvších okolností. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Jos. Tůma. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Jos. Tůma: Slavná sněmovno! Projednávaný bankovní zákon již ve svých přípravách zaujal natolik veřejnost, že jsme povinni věnovati mu nejširší zájem nejenom po stránce hluboké znalosti, nýbrž je záhodno, abychom i z toho lidového pojmu osnově věnovali zájem, poněvadž ona ve svém pojetí a zásadě je takové důležitosti, že si jí přespříliš cením a chtěl bych ji označiti za první krok na úseku našeho peněžnictví, kdy jsme popošli o kousek dále, než bylo možno za dřívějších poměrů. Musíme si uvědomit, že touto osnovou dotýkáme se samých zásad naší hospodářské struktury a že projednáním tohoto zákona přece jen řešíme v širším smyslu dnešní poměry po stránce hospodářsko-politické, poněvadž je beze sporu, že naše bankovnictví projevilo se jako stát ve státě a že po převratu osvojilo si moc, která sáhla nejen průmyslu, nýbrž i všem zaměstnancům bez rozdílu přímo do kapes, poněvadž bankovní zřízení to bylo a, bohužel, i pro budoucno bude, které stalo se diktátorem v hospodářském dění, a ta pyramida mozolů, potu a práce, která vyrostla zaměstnáním všech pracujících, je tu také připomínkou, že bychom nesplnili jako poslanci plně svoji úlohu, kdybychom této záležitosti nevěnovali pozornost.

Všichni řečníci, kteří obírali se projednávanou osnovou - ať to byli řečníci z oposice nebo koaličního bloku - měli řadu pochyb v tom smyslu, že ona nesplní své poslání v dosahu, který jest jí určen. K tomu bych chtěl připojiti jen stručně subjektivní svoji poznámku: Vidím v tomto zákoně nový pokrok, poněvadž nebude tu té volnosti, jako dosud v naš em bankovnictví a peněžnictví vůbec, poněvadž jak stát, tak i zákonodárný sbor má tu širší možnost kontroly a pozorování, v jakém smyslu bude se ubírat finanční politika našeho státu. Lituji, že nikdo z vážených odborníků, kteří se zabývali meritorně zákonem a kteří měli vzácnou příležitost ve výborech s materií osnovy stoprocentně se seznámiti, šíře nevysvětlil pojem bankovnictví vůbec, které podle mého soudu je souhrnem správy svěřených důchodů a peněz, ale často zneužilo nebo nedobře zacházelo s touto důvěrou, která se projevila v mnoha případech v takovém dosahu, že banky samy vyvolaly si nutnost tohoto zákona. Musíme-li se nyní v této slavné síni tímto zákonem zabývati, je to jen z důvodů, že banky nesplnily tu svou dobrou povinnost, k níž měly mnoho možností, aby ji realisovaly a aby ji v každém slova smyslu uplatnily.

Banky nemohou býti na pochybách, že chceme zvýšenou státní veřejnou kontrolu, poněvadž banky samy jako takové si nevystačily. Každý, kdo se obrací a potřebuje veřejné pomoci, kdo potřebuje pomoc ze zdrojů státu, musí se a priori spřáteliti s tím, že ten, kdo ho sanoval, kdo mu půjčil, kdo mu dal finanční opory, má z právnického stanoviska právo, aby ho kontroloval a vedl v evidenci.

V důsledku toho musilo se dospěti až k této skutečnosti, že projednáváme bankovní zákon. Vážné případy přivodily tento stav. A těžko bylo by to veřejnosti vysvětliti a zdůvodniti, kdyby toto nutné opatření se strany parlamentu a se strany státní moci se nestalo.

Pro mne banky selhaly v tom smyslu, že spoluzavinily nynější krisi. Banky, majíce v rukou nerv hospodářského života, finance, jako jediný prostředek hospodářského dění, měly míti na zřeteli širší zájmy, než jak je projevily. Není sporu o tom, že, půjde-li hospodářský život dále v chaos, v němž bankovnictví je, musí to míti vážný zpětný odraz na činnost a prosperitu bank. Podle mého hlubokého přesvědčení nevykonaly banky nic ve smyslu národním, ve smyslu sociálním, ve smyslu humánním. (Hlas: Zato vy jste to vykonali!) Prosím, tato slavná síň je dokladem jak i před válkou peněžní ústav cítil svou povinnost k veřejnosti. I když to byl projev loyality k panující rodině, přece jen vedle toho byla tu zřejmá známka, že peněžní ústavy a samozřejmě i banky mají svou povinnost ve smyslu národním, sociálním, humánním. Jak se zařídily a co udělaly banky k odčinění nezaměstnanosti? Vzpomínám jen, zdali následovaly banky nebo jejich silní jedinci jako představitelé peněžní moci v našem státě příkladu našeho velikého presidenta, který ze svých prostředků daroval 2 mil. Kč na nejlepší sociální a humánní účel, jako je mléčná akce pro děti nejchudších a nezaměstnaných? (Výkřiky komunistických poslanců.) Co udělaly naše banky v tom smyslu, aby se uplatnily národně ve zněmčeném území na pohraničí našeho státu? Co udělaly peněžní ústavy ve smyslu veřejného dobra a humanity? Neudělaly nic, poněvadž mají úzce sobecký zájem výdělku, zisku a poněvadž podle mého názoru sjely také na vedlejší kolej, že vedle prostředkování peněz samy obchodovaly, a na konec byly přítěží a překážkou v mnoha případech podnikání ať v průmyslu, obchodu, či v živnostech. A jestliže dnes přes těžkosti, které byly naneseny na řadu týdnů nekonečného projednávání osnovy, stojíme u hotového díla promítnutého v osnově, kterou projednáváme, vidíme v tom shodně přece jen, že se jde k nápravě, neboť osnova vedle připomenutých zlepšení, která v ní jsou, má dalekosáhlý význam, i pokud jde zejména o uplatnění závodních výborů v bankách.

Budiž mi dovoleno, abych aspoň stručně vzpomenul, za jakých těžkostí zpracovávala tato sněmovna zákon o závodních výborech vůbec. Tehdy byl veliký zápas i o to, zdali závodní výbory ponesou označení závodní rady, a už pouhé toto slovo a označení zákona vyvolávalo tolik odporu v pravicové falazce poslanecké sněmovny, že to zavdalo příčinu k velikému zápasu, který sváděl se nejen o meritum zákona, nýbrž o jeho firmu a o jeho označení. Ač máme městské rady, školní rady, ač máme řadu korporací označených slovem rady, u zavodních výborů slovo rady strašilo a bylo tak hrůzným pro zaměstnavatelský svět, že byly vážné obavy, že jen o označení a firmování zákona celá osnova budoucího zákona se rozbije. Nepopíráme, že zákon o závodních výborech není konečným punktem našeho ideálu a přání ve smyslu závodních výborů. Víme, že zákon je dítětem těžkého kompromisu mezi pravicovými a levicovými stranami naší politiky a našich zákonodárných sborů. Byl-li důvěrník postaven zákonem o závodních výborech na právo zákona, viděli jsme v tom velký sociální pokrok v dílnách a továrnách, a dnes, kdy dostává se toto označení a ustanovení i do zákona bankovního, vidíme v tom nový úspěch socialismu a nový úspěch demokracie na poli hospodářského života. Je známo, že banky byly z povinnosti uplatniti závodní výbory vyřazeny, poněvadž judikatura, nejvyšší soudní instance našeho státu, vynesla nález, podle něhož banky nejsou výrobními podniky a v důsledku toho také závodní výbory do bank z titulu tohoto zákona nemohly býti zavedeny. Vidíme tedy, že osnova bankovního zákona přináší řadu nových vymožeností ve smyslu kontroly, zveřejnění, demokracie a zastoupení zaměstnanců přes závodní výbory ve správních radách, nový pokrok, nový čin na úseku sociální politiky a z těch důvodů můžeme jen vítat, že se zástupcům socialistických stran podařilo, aby bankovnictví u nás bylo postaveno na jinou basi, než tomu bylo až dosud.