Proletariát Československa musí si dobře všímati tohoto vývoje postavení Francie, poněvadž se přímo dotýká Československa a má vliv na vývoj celkové situace v Evropě a zvláště na vývoj situace ve střední Evropě. Neboť je jasné: Mocenská politika Francie, která výrazem stupňovaného jejího boje proti odpůrčím imperialistickým snahám, nástup Francie za dobytím nadvlády nad Evropou všechny tyto imperialistické manévry, odehrávající se za stavu stále se zostřující mezinárodní hospodářské krise a krise finanční, směřují nutně k dalšímu zostření všech rozporů v táboře evropského imperialismu a v táboře imperialismu i ve světovém měřítku. Vidíme, že Francie sleduje nyní ve své imperialistické politice zřejmě jednu snahu. Chce upraviti pořádek v Evropě na podkladě změněného poměru sil, na podkladě toho, že využitím své finanční moci srazila mnohé své soupeře na kolena, že oslabila vliv svých imperialistických soupeřů na evropském kontingentě. Francie chce zabezpečiti svoji nadvládnou posici v Evropě a chce ve stupňování svého nadvládného diktátu, v rozšíření svého mocenského panství zároveň hledati východisko z hospodářské krise, která na Francii čím dále tím více doléhá.

Tyto snahy Francie nemohou vésti k ničemu jinému než k zostření mezimperialistických rozporů a ke stupňování ovšem i nebezpečí imperialistické války.

Pan zahraniční ministr dr Beneš učinil v poslední době opět několik optimistických projevů. Mimo jiné v nich vyjádřil mínění, že prý kapitalistické státy od neschůdné cesty autarkie, od cesty uzavírání se do svých národních hranic se svým hospodářstvím přejdou v příštích měsících opět ke schůdné cestě mezinárodních dohod jako k cestě zmírnění a řešení hospodářských obtíží evropského a světového hospodářství.

Můžeme říci, že v příštích měsících nesporně budou státi v popředí událostí otázky mezinárodní politiky, nikoliv však v tom smyslu, jak se utěšuje dr Beneš. Dr Beneš mluví o tendenci k mezinárodnímu smírnému zbližování kapitalistických států, avšak skutečný vývoj vykazuje tendenci zcela opačnou, vykazuje tendenci dalšího velikého zostření rozporů mezi imperialistickými státy. Nepočítáme-li takové zjevy, jako je na př. zostřování devisových opatření, k němuž i Československo musilo sáhnouti vůči Maďarsku a Rakousku, nepočítáme-li toto stále intensivnější znesnadňování hospodářských, obchodních a platebních styků mezi státy, nepočítáme-li toto, jsou to některé dalekosáhlejší otázky, které v největších rozměrech a v nejostřejší formě stupňují rozpory mezi imperialistickými velmocemi.

Je to zvláště otázka německých reparací, která se vyvinula tak, že dnes je do krajnosti napjat nejen poměr mezi Francií a Německem, ale poněvadž reparace jsou dnes nerozlučně spjaty s mezispojeneckými dluhy a souvisí s otázkou finančního bankrotu Německa, je komplex sporných otázek v reparačním problému tak postaven, že bude otázkou příštích měsíců rozhodnutí, zda Spojené státy americké buď upustí od splácení spojeneckých dluhů a Německu budou poshověny reparace, nebo nikoli, a pak můžeme očekávati konflikt Francie, Anglie, Italie se Spojenými státy stejně, jako můžeme očekávati, že Francie zakročí, aby násilně vymohla na Německu placení reparací, což může znamenati nástup Francie do Poruří, do Německa [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.], prostě může to znamenati nebezpečí válečného konfliktu, stejně tak jako nebezpečí finančního zhroucení Německa s těmi důsledky, že loni ještě jakž takž zažehnaná finanční krise, katastrofa Německa, se provalí a uvolní plně lavinu pohromy na ostatní státy. Československa se tento vývoj zostřování rozporů bezprostředně v každém případě dotýká, a to prostě proto, poněvadž je Československo spojencem Francie.

Taková jest asi vyhlídka na další blízký vývoj mezinárodní situace. V tuto dobu se dějí úsilovné pokusy o nalezení kompromisu v otázkách reparací a mezispojeneckých dluhů. Nedojde-li ke kompromisu, nastanou osudné události ihned, neodvratně a dojde-li ke kompromisu, bude tento kompromis dalším nezadržitelným vzrůstem rozporů zvrácen tak brzy, jako byl brzy podkopán Youngův plán a jak se již přežilo Hooverovo moratorium. Rozpory mezi imperialistickými státy prostě nelze řešiti smírnou cestou. Neexistuje možnost smírného řešení základních meziimperialistických rozporů, existuje jen jediná možnost řešení: pomocí válečného meče.

Za této situace jeví se jasným, že odzbrojovací konference nebude ničím jiným než tím, že si tam budou ohmatávati vzájemně brannou sílu sokové, kteří se zítra na sebe válečně vrhnou. Nikdy nebyla odzbrojovací konference takovou ironií jako v této době a nikdy nebylo tak jasno jako tentokráte, že staví-li si imperialisté otázku odzbrojení, znamená to jistou a blízkou válku. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Obracíme-li pozornost proletariátu na otázku reparační a odzbrojovací konference, musíme především říci, že mezinárodní proletariát může očekávati nejjistěji jeden reelní resultát těchto konferencí, totiž že se imperialistické státy po zuby ozbrojené semknou aliančně na odzbrojovací konferenci ke kontrarevoluční válce proti Sovětskému svazu. Mezinárodní proletariát to očekává a podle toho se také zařizuje.

Pod zorným úhlem těchto perspektiv skutečného dalšího vývoje mezinárodní situace musíme hodnotiti i snahy o sblížení a spojení středoevropských států, konkretně Československa s Maďarskem a Rakouskem. Skutečným inspirátorem těchto snah je francouzský imperialismus. Dr Beneš hraje neupřímnou roli, když popírá při těchto plánech imperialistické tužby čsl. buržoasie a když líčí, jako by šlo o snahy po dohodě, prospěšné všem středoevropským státům a prospěšné věci míru ve střední Evropě. Ve skutečnosti jde o to, že Francie usiluje o novou úpravu pořádku ve střední Evropě na podkladě, jak jsem řekl, změněného poměru imperialistických sil, konkretně řečeno, na podkladě toho, že Francie srazila na kolena Maďarsko a Rakousko a že je donutila, aby se pokořily žebravě finanční přemoci Francie.

Místopředseda Taub (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že řečnickou lhůtu již překročil.

Posl. Kopecký (pokračuje): Francouzský imperialismus chce rozšířiti a upevniti své panství, svoji nadvládu ve střední Evropě. Československo hraje úlohu hlavního nástroje této imperialistické expanse Francie ve střední Evropě. Výrazem toho jsou plány a snahy Benešovy o připoutání Maďarska a Rakouska k Československu a o vytvoření středoevropského bloku států, který by stál pod hegemonií Prahy, pod hegemonií českého a francouzského imperialismu. Při rozvíjení diskuse o plánu středoevropského bloku států mluví se z Prahy stejně jako z Budapešti mnoho o blahu a štěstí národů. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Benešův plán středoevropského bloku nesměřuje k ničemu jinému, než aby pouta trianonské a saintgermainské smlouvy, v nichž úpí Maďarsko a Rakousko, byla ještě více utužena a aby maďarský a rakouský pracující lid se ještě více dostal pod patu československého a francouzského imperialismu. Všechny jiné sebe svůdnější výklady Benešovy jsou neupřímností a pokrytectvím a my je zde odhalujeme a prohlašujeme, že proletariát Československa bude tyto snahy co nejostřeji potírati. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

My pranýřujeme, že choutky československého a francouzského imperialismu, které směřují k podrobení řady středoevropských národů, jsou podporovány čsl. soc. demokracií a její německou sestrou. Přibíjíme tím více na pranýř, že čsl. republikáni a čsl. "socialistické" strany spřahují se docela s monarchistickými živly Rakouska a Maďarska, s frontou habsburského legitimismu, aby služeb těchto nejreakčnějších živlů použily k podpoře imperialistických plánů československé a francouzské buržoasie ve střední Evropě.

Tlumočíme zde prohlášení, že pánové Gratzové, Friedrichové, Hantosové, tito agenti habsburského legitimismu, nemají nejmenšího práva mluvit a smlouvat se s československým imperialismem jménem maďarského lidu, jako tohoto práva nemají Horthyové, Károlyiové a Bethlenové a jako ho nemají Seiplové, Starhembergové a pod., pokud jde o pracující lid Rakouska. To jsou všichni jen kaťané maďarského a rakouského pracujícího lidu, kteří si usurpují právo čachrovat s osudem národů. Pracující masy Maďarska a Rakouska bojují, aby o svém osudu rozhodovaly proti všem utlačovatelům samy, svobodně, a pracující lid Československa bude je vždy v tomto boji podporovati s vřelou tužbou, aby o pořádku ve střední Evropě rozhodly pracující masy všech středoevropských národů svým svorným bojem proti každému imperialismu a kapitalismu a aby ve střední Evropě byl nastolen pořádek, vybudovaný na plné sociální a nacionální svobodě a pokojném soužití pracujících mas všech národů střední Evropy.

Místopředseda Taub (zvoní): Žádám pana řečníka, aby skončil své vývody.

Posl. Kopecký (pokračuje): Toť stanovisko proletariátu Československa k politickému vývoji a otázkám ve střední Evropě.

Prostě všechny kombinace Francie, jejichž součástí jsou plány na zřízení středoevropského bloku, nebudou míti jiných důsledků než zostření meziimperialistických rozporů. Československo při svém úzkém spojeneckém poměru k Francii je strhováno do proudu tohoto, můžeme říci, osudného vývoje, do vývoje osudného pro mír Evropy a celého světa.

Pracující lid musí proto věnovati opět v této době náležitou pozornost otázkám mezinárodní a zahraniční českosloven. politiky, musí býti ostražitý, aby byl připraven asi tak, jako na jaře v kritické době ohlášení německo-rakouské celní unie. Pracující lid Československa musí kategoricky vystoupiti s požadavky, které se na poli čsl. zahraniční politiky týkají jeho zájmů, musí v této chvíli energicky vytyčiti požadavek rozvázání alianční smlouvy Československa s Francií. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Pracující masy Československa pociťují důsledky tohoto vasalství vůči zahraničnímu kapitálu čím dále citelněji v tom, že francouzský kapitál upevňuje v Československu své vyssavačské sféry. Pracující lid Československa musí však říci, že už se nebude dříti na extraprofity a úroky francouzských kapitalistů, že nebude trpěti, aby dělnictvo Škodovky a závodů jejího koncernu, dělnictvo kovodělných a textilních závodů v Československu bylo dvojnásobně vyssáváno v zájmu zisků francouzských akcionářů. Pracující lid Československa si musí uvědomiti, že francouzský kapitál se vydatně podílí na mimořádně nízké životní úrovni čsl. dělnictva a že vliv francouzského kapitálu u nás směřuje k tomu, aby mimořádně nízký stav dělnických mezd u nás byl udržen. Pracující lid Československa proto volá: Pryč s francouzskými vyssavateli!

Místopředseda Taub (zvoní): Volám p. řečníka za tento výrok k pořádku.

Posl. Kopecký (pokračuje): [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Československý pracující lid necítí nejmenší solidarity s francouzskými kapitalisty, nýbrž staví se solidárně s francouzským proletariátem proti Lavalům, Tardieuům a Herriotům, kteří připravují francouzským i čsl. proletářům společné peklo imperialistické války. Voláme také: Pryč s francouzským imperialismem a militarismem, s nimiž je čsl. buržoasie co nejúžeji spjata. Žádáme kategoricky okamžité vypovězení francouzské vojenské mise, která kontroluje vojenské věci Československa a řídí jeho válečné zbrojení. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] My prohlašujeme: Lásku a solidaritu ke kapitalistické, imperialistické, militaristické Francii ať si vyznává dr Beneš, čsl. buržoasie a čsl. sociálfašisté; pracující lid Československa bude znát vůči francouzskému imperialismu pouze boj a bude všemi silami usilovat, aby poražením čsl. buržoasie, spojence a opory francouzského imperialismu, přispěl k svržení francouzského imperialismu a k osvobození Evropy z jeho jha.

Stejně tak žádá pracující lid Československa rozvázání aliančních smluv s Jugoslavií a Rumunskem, druhými spojenci Československa. Pracující lid neměl nikdy nic společného s těmito imperialistickými spojenci čsl. buržoasie, ale vystupuje nyní, aby žádal tím kategoričtěji konec tohoto spojenectví [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Požadavek zrušení aliančních smluv Československa s Francií, Jugoslavií a Rumunskem vytyčujeme v plném vědomí, že tím zdvíháme boj proti bloku nejzavilejších, nejhorších a nejnebezpečnějších nepřátel Sovětského svazu. Dnes více než kdy jindy je příkazem, aby proletariát svým bojem i v tomto směru, bojem proti spojeneckým svazům čsl. buržoasie s Francií, Jugoslavií a Rumunskem [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Nalézáme se ve chvíli, kdy nebezpečí válečného přepadení Sovětského svazu se ukazuje v krajní blízkosti, jak o tom svědčí válečné události na Dálném východě. Vidíme, že mezinárodní reakce projevuje nyní i v Evropě zvýšenou aktivitu v protisovětských válečných piklech, při čemž se silně angažují právě státy Malé dohody. Dokladem toho byla cesta jugoslávského zahraničního ministra do Varšavy, za jejíž hlavní účel se udávalo jednání o solidárním postupu proti Sovětskému svazu. Neméně významné bylo prozrazení, že účelem sensační schůzky Bethlenovy s rumun. krkálem Karolem bylo také smlouvání o postupu proti Sovětskému svazu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Na totéž spoléhá Maďar Bethlen, který krach své desetileté politiky, strašlivý rozvrat maďarského kapitalismu chce hojiti tím, že vyjednává s Rumunskem a druhými státy o útoku proti Sovětskému svazu a že se sbližuje i s dřívějšími nepřáteli na platformě protisovětské válečné politiky. Sblížení Malé dohody s Polskem není také ničím jiným než snahou, aby se Malá dohoda stala aktivnějším činitelem v protisovětské politice.

Pracující lid Československa musí těmto událostem věnovati náležitou pozornost a přesvědčiti se, jak Malá dohoda, v níž Československo hraje význačnou roli, vystupuje bezprostředně jako nástroj imperialistické války proti Sovětskému svazu. V souvislosti s tím má svůj význam fakt, že v Praze se konala porada generálních štábů států Malé dohody.

Místopředseda Taub (zvoní): Žádám pana řečníka, aby skončil.

Posl. Kopecký (pokračuje): Udávalo se, že šlo o poradu v zájmu společného postupu Malé dohody v otázce odzbrojení, fakticky však šlo o poradu v zájmu společného postupu v případě imperialistické války proti Sovětskému svazu.

V souvislosti s tím má svůj význam i návštěva Ghikova v Praze. Ghikova návštěva měla býti utvrzením spojenecké věrnosti Rumunska vůči Československu. Zdá se, že takového utvrzení spojeneckého bylo asi třeba po takových aktech, jako byla schůzka Karolova s Bethlenem a Argetoianova návštěva v Římě, což oboje bylo důkazem, že Rumunsko je ochotno i při spojeneckém svazku zkoušeti po straně kombinace s Maďarskem a Italií. Avšak vlivy společného dirigenta Francie jsou vždy tak mocné, aby se znovu zladil rozrušený malodohodový koncert, čemuž dal rumunský zahraniční ministr výraz tím, že vyslovil souhlas s Benešovými snahami o středoevropský blok, že se shodli s Benešem o postupu v řadě jiných otázek, avšak jako vždy, tak tím více tentokráte bylo elixírem utvrzujícím nejužší spojeneckou solidaritu to, co se nazývá v oficielních zprávách vyššími společnými zájmy, za čím však se skrývá stále více živený plán společných záměrů proti Sovětskému svazu. O tomto účelu Ghikovy návštěvy se neřekne veřejnosti přirozeně to nejmenší, plně se vše potlačuje, ale proniká to z komentářů zahraničního tisku o Ghikově návštěvě a je to ostatně jasné.

Ghikova cesta do Prahy vedla přes Varšavu a právě tento směr cesty se zastávkou ve Varšavě potvrzuje mimo jiné, že otázka protisovětského postupu hrála roli i při návštěvě Ghikově v Praze. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Ohlašujeme, že budeme burcovat pracující masy Československa, aby si všech událostí dobře všímaly, aby poznaly, co je imperialismus, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Budeme ukazovati pracujícímu lidu, jak čsl. buržoasie stupňuje za pomoci socialistických stran své imperialistické tužby, aby pracující masy druhých národů a druhých zemí podrobila svému vyssavatelskému a utlačovatelskému jhu, budeme burcovati pracující masy, aby se tomu postavily na odpor [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] na nebezpečí imperialistické války, jejíž hrůzy mají dovršit příšery běd, jimž jsou masy vystaveny za nynějšího stále pokračujícího rozkladu kapitalistického řádu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Věc miliardové zápůjčky, jež měla býti uzavřena ve Francii, bude nám příležitostí a pobídkou k zesílení snahy, aby pracující masy Československa odpověděly na tento akt již rozhodnými hesly: [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Výborně! - Potlesk poslanců strany komunistické.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Štětka. Uděluji mu slovo.

Posl. Štětka: Paní a pánové! Budu pokračovati o hladomoru, budu pokračovati o zjištěných faktech v obci Sokyrnici. Jdeme do domku Fanty Juraje v Sokyrnici. Je to dřevěná chýše 5krát 5 m, na které vázne 1800 Kč dluhů na 16% úroků. Za jídlo u bohatého žida dluhuje tento ubožák 600 Kč, Má 4 ugry země, 2 malé koně a jednu kravku. Celá letošní sklizeň skládá se z 800 kg kukuřice, 1200 kg bramborů a 1600 kg sena. To je tak zv. střední rolník Podkarpatska, který však dnes má všech zásob pouze na měsíc. Jdeme do chaty Andrice Ivana. Tato chata má rozměr 3krát 4 m, v ní je 5 nahých nemocných dětí. Tato chaloupka je zadlužena 1700 Kč na 16 % úroků. Rovněž u bohatého žida je dlužen 350 Kč za kukuřičný šrot. Zásob má tato rodina na 14 dní. Přicházíme k býv. starostovi obce, je to Lázy Michal. Má chatu z bláta slepenou, 3krát 4 m, jeden ugr země, 5 dětí, celá jeho chata je ohodnocena na 2000 Kč a je zadlužen 5000 Kč na směnku. Zásob u něho už není. Děti hladoví a jsou nemocny. Očekává záchranu jen ve smrti. Dále jdeme do chaty Fanty Vasila, jehož chata je 3krát 3 metry, ale tak chatrná, že sám ji odhaduje za 500 Kč. V ní nalézáme 4 nahé děti. Celkových dluhů však na vekslíky je 4000 Kč. Ba dokonce Poloh Sin, dělník ze Sokyrnice, t. č. bez zaměstnání, otec 6 dětí, nemá majetku naprosto žádného, bydlí u svého švagra, děti jsou nahé, má vekslík na 700 Kč. Ovšem bohatý Maďar, který mu půjčil, byl by tak neučinil, kdyby nebyl měl 2 kaventy. Zjišťujeme ve všech těchto místech katastrofu hladu, kterou je téměř celá obec Sokyrnica zachvácena. Vedle toho všeho řádí okr. úřad v Chustu ukládáním peněžitých pokut za chrastí ze státního lesa. Je to přímo strašné domysliti konce tohoto ubohého lidu.

Naše delegace přechází na okres Ťačovo, kde jsou poměry přímo hrozné. V Ťačově samém je na 2000 nezaměstnaných dělníků, kteří nedostávají ani haléře podpory. Bída a hlad v celém okresu zachvátily 80% obyvatelstva. Zásob v celém okresu je nanejvýše na 14 dní, jak jsme v jednotlivých místech zjistili. Nad okresem vládne exponent agrární strany, okresní náčelník dr Kasej. Je to dítě popa maďarského. Tento netvor zavádí přímo hrůzovládu v celém okrese a vysílá trestné expedice ozbrojených žoldáků do vesnic, kde občané těmito expedicemi žoldáckými jsou do krvava tlučeni.

Napřed něco o Ťačovu samém, co vysvětluje celý režim v okrese. Okr. hejtman bydlí ve vile jedné Maďarky zdarma. Tento fakt je prokázán tím, že tato Maďarka neplatí žádnou činžovní daň. Přesto však okr. hejtman vybral od obce na byt za rok 1929 a 1931 17.000 Kč. Když mu další bytné bylo odpíráno, najal si 5 pokojů, které jsou však prázdné, kde nikdo nebydlí, a požadoval na obci uzavření smlouvy s ročním nájmem 5000 Kč. Majitel domu předložil nájemní smlouvu městskému zastupitelstvu. Smlouva byla za přítomnosti 22 členů městského zastupitelstva zamítnuta 11 hlasy, pro hlasovalo pouze 10 hlasů. Ale hejtman dal druhý den starostovi rozkaz, aby smlouvu podepsali s notářem. Stalo se, starosta pod hrozbou podepsal. Je sice proti tomuto podpisu podán protest, který však nebude vyřízen, jako až dosud nebyl vyřízen žádný protest na tomto okrese. Okresní hejtman dal městu příkaz, aby ihned byla z epidemické nemocnice, jediné v celém kraji, udělána věznice z důvodů, že se množí případy krádeže dříví ze státního lesa a že nemá, kam lidi zavírat. Nemocnice byla před 4 týdny zrušena a dnes je naplněna lidmi, kteří se dopustili lesního pychu a kteří si musejí jsouce odsouzeni, poněvadž pokutu zaplatiti nemohou, s sebou přinésti na dobu věznění potravu, jinak by v tomto státním zaopatření zemřeli hlady. (Výkřiky.) Do rozpočtu na r. 1932 byla zařazena položka 17.000 Kč na stavbu nemocnice, ale na příkaz notáře Zedníka byla škrtnuta a vložena tam položka nová, 75.000 Kč na stavbu okresní věznice. Proti tomuto neslýchanému diktátu okresního hejtmana a notáře postavila se jediná komunistická strana v Ťačově. Pod vedením soudr. Reichfelta, živnostníka, který 10 let byl vedoucím strany soc. demokratické a který poznal z vlastní zkušenosti zrádnou úlohu soc. dem. vůdců, postavili se v čelo boje dělníků i všichni židovští proletáři; židovská inteligence stojí v proletářských řadách boje proti židovsko-maďarským vyděračům a upírům. Tak stojí diferenciace mezi proletáři Podkarpatské Rusi; dělníci bez rozdílu národnosti a náboženství táhnou ve společné frontě, vedou boj proti česko-maďarsko-židovským pirátům, kteří tahají s lidí kůži. Vedle útoků a plánovitého mučení podkarpatského lidu vede tento okres. hejtman ihned proti každému, kdo je jenom v podezření, že je vůdcem nejenom nezaměstnaných, hladových a bouřících se živnostníků, nýbrž už i zemědělského lidu, trestní expedici a byt takového podezřelého je za noci přepaden, poněvadž za dne se toho nikdo neodváží, a on sám v řetězech odváděn. To se také stalo v Ťačově tomuto desetiletému vůdci strany soc. dem. a dnes vůdci za spravedlivý boj o chléb a práci, že za noci byl tento malý živnostník 5 četníky za naší přítomnosti spoután, a ještě téže noci odveden ke krajskému soudu, aniž na důraznou žádost byl udán důvod, proč dochází k jeho zatčení. Za noci nechává tento okres. hejtman přepadávat byty dělníků, kteří jsou jen v malém podezření. Ale co dále! Tento hejtman místo chleba a bramborů pro hladovou podkarpatskou chudinu připravoval strašné krveprolití v obci Kalině, vzdálené 40 km od Ťačova. V celém okrese ťačovském v době největšího hladu a bídy, kde více než 50 % obyvatelstva nemá již dnes co jísti a přímo padá hlady, chodí hejna exekutorů po vsích, aby brali poslední kousek dobytka, jak dokazují události v obci Dubové, okres Ťačovo. Tato obec čítá přes 1 tisíc chalup, po většině z bláta uplácaných, má na 5 tisíc obyvatel, ale 80 % těchto obyvatel jsou lesní a zemědělští dělníci, kteří dříve jezdili za prací do ciziny, a dnes jsou bez zaměstnání a bez jakékoliv podpory. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.) Chalupníci jsou z 90 % zadluženi na 12 až 25 % úrok. V obci jsou 2 české školy, ale v rusínské škole vyučuje se na 2 směny po 60 dětech v jedné místnosti. V obci je 80 % lidí, kteří mají trestní výměry pro lesní pych, od 50 až do 300 Kč. V obci je 50 % lidí, kteří po celý život nejedli maso a jejichž jedinou stravou je kapustová polévka, zasypaná kukuřičným šrotem. Mám zde z této obce t. zv. božíhodový chléb (ukazuje kousek chleba). Tento chléb byl na Nový rok pouze v některých chaloupkách upečen. Ale kdyby tohoto chleba bylo, nad nímž včera pánové ohrnovali nos, ale ani toho není! U velkého sedláka je t. zv. samožitný chléb, to už je chléb, o němž se tvrdí, že je luxusní (ukazuje kousek chleba) (Posl. Chloupek: Pane kolego, vy nevíte, že na Podkarpatské Rusi z 95% byl vždy chléb kukuřičný, nebyl jste tam, nevykládejte mně to, já znám tam každou vesnici!) Zrovna pro vás, povedený pane, mám tady legitimace vašeho Svazu zemědělců, jakým způsobem vy ještě vydíráte od těchto lidí příspěvky, na vás přijdu později. (Posl. Chloupek: Já bych vám musel vézti na žebřiňáku ty vaše legitimace, kdybych vám je chtěl dovézti!)

Dnes není ani toho chleba, jehož vzorek zde ukazuji, dnes není bramborů, ale není ani toho kukuřičného šrotu. Ale přes to několik set kroků od této obce přes vodu stojí 80 vagonů pšenice připraveno k přeplavení přes řeku Tisu do tohoto hladového kraje, za 35 Kč 1 q. (Posl. Chloupek: Já vám sem přinesu vzorek sovětského žita, zdali by naši lidé jedli z toho chleba!) Tam je žito, které je podle vašeho kámen. (Posl. Chloupek: Já je přinesu.) Takového vzorku nepotřebujeme, já je sám přinesu, jen sečkejte, a také nález odborníků o vydatnosti tohoto žita. Ovšem ono je bolševické a toho vy se bojíte. (Výkřiky posl. Jurana, Chloupka a Kubače.)

V důsledku ohromné krise, nezaměstnanosti a nemožnosti jakéhokoliv výdělku dochází právě v této obci k hromadným exekucím. (Posl. Chloupek: To už jsme slyšeli!) Stalo se 12. ledna - a teď dávejte zrovna vy pozor - že přišel do obce exekutor s posláním zabavit 2 poslední kravičky chudého chalupníka. (Posl. Chloupek: A v Rusku to seberou úplně bez náhrady všechno!) Chalupník Rusňák Ivan koupil... (Posl. Chloupek: Takové voloviny tu žvaníte!) Pro vás je to volovina, když jste přežrán, když obděláváte zbyťák.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám pana řečníka k pořádku.

Posl. Štětka (pokračuje): Rusňák Ivan tak se jmenuje onen chalupník - koupil před 2 roky od žida velkoobchodníka Brichta krávu za 1700 Kč. Zaplatil mu na hotovosti 400 Kč, zbytek že mu bude splácet. V důsledku ohromné krise a nemožnosti výdělku nemohl chalupník, ač chtěl, splatit zbývající část bohatému židovi. Požádal tedy žida, aby si vzal krávu zpět a aby si těch 400 Kč nechal, ale žid odmítl. Věděl, že chalupník má v chlévě dvě jalůvky. (Výkřiky posl. Chloupka.) Tento žid je organisován v agrární straně. - Vzal tedy exekutora a 6 četníků a velitel četnické stanice, který asistoval, poručil uraziti zámek u zavřeného chléva, kde se nalézaly obě jalůvky. Zabavil je a odvedl k bohatému židu přes to, že nebohá žena vysvětlovala četníkům i exekutorovi, že je sama doma a že druhá jalůvka není jejich majetkem, nýbrž majetkem souseda, který ji dal k nim proto, aby se tato dvě zvířata spíše zahřála. Ale marně! Exekutor s četníky jalůvky odvedl. To zavdalo příčinu k zoufalému nářku. Lidé se sbíhali, někdo zazvonil na zvonek vesnické kapličky a naráz více než 200 lidí, hledajících exekutora, stálo před notářským úřadem, aby krávy vrátil. Exekutor nalezen a bylo žádáno, aby jalůvky byly vráceny a aby exekutor z obce okamžitě odešel, ale marně. Četníci uzavřeli se v notářském úřadě a počali střílet zatím do vzduchu, ale když viděli, že situace je hrozivá, přestali ve střelbě a s vesničany ujednali, že exekutora z obce vyvedou, ale že se musí zavázat, že mu nic neudělají. Stalo se. Vesničane utvořili špalír a četníci vyváděli exekutora z notářského úřadu takovýmto způsobem: četníci napřed s bodáky, četníci s bodáky okolo, četníci s bodáky vzadu; a teď si představte, že okresní hejtman v Ťačově tvrdil, že byl exekutor stlučen! Prohlašuji: [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 22. ledna 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 50 této těsnopisecké zprávy.] svůj výkon prováděl způsobem přímo surovým vůči chudým občanům. To byla příčina, která vydráždila a pobouřila lid, že se před notářským úřadem srotil. Okresní hejtman vyslal však okamžitě do obce Dubové ještě za noci četnickou expedici, která celou noc v obci řádila tím způsobem, že po chalupách kde koho, hlava nehlava, kolbami mlátila. Polonazí, v řetězech spoutáni, byli vedeni do Ťačova: (Ukazuje fotografický snímek.) Lukač Ivan, Nosa Ivan Pavlů, Turanica Ivan, Picur Ivan, Rusňák Ivan, o kterých se tvrdilo, že jsou organisátory shluknutí se občanů. Obec pak zůstala obležena ještě třetího dne. (Posl. Chloupek: Vždyť vám to nikdo nevěří - v Moskvě se budou radovat, jak jsme se tady třásli!) Vy se zatím netřeste, ale počkejte s tím třesením ještě krátký čas.