Pátek 22. ledna 1932

Řekl jsem, že návrh přišel příliš rychle a že překvapil. Vlastně do slova tomu tak není. Neboť již při poradách o rozpočtu, když nastala přestávka a musilo se stále přesunovati mezi kapitolami 9 a 10, bylo již zřejmo, že pokus o napravení rozpočtu jest vázán podmínkami, které byly nikoliv v tomto státě, nýbrž mimo něj. Již tehdy se proslýchalo a vypravovalo, že na tento rozpočet na rok 1932 bude vykonávati velký vliv cizí mocnost a že to jest tato mocnost, která za to ve formě větších peněz poskytne velmi dobře zúročenou, tedy draze zaplacenou pomoc.

Překvapení nedalo také na sebe dlouho čekati, když byla jmenována cena této nápravy: omezení platů v prosinci a nové přirážky k důchodové dani a zvýšení daně ze zapalovadel jako splátky na francouzskou půjčku, které již byly provedeny. Důvodová zpráva pak dále uvádí, že bude zapotřebí ještě dalších takových splátek na útraty poplatníků, aby se dodržely tyto závazky k cizině. Nedovídáme se o tom nic, jako vůbec celá zpráva a celý zákon jsou nanejvýš chudé. Skládá se právě jako vloni při 1688 mil. konversní půjčce z 18 řádek, které obsahují zmocnění, a chceme-li býti docela spravedliví, obsahuje zpráva také ještě větu, že vláda ke konci letošního roku podá zprávu, jak užila této miliardy Kč. (Posl. dr Hassold [německy]: Toho se nikdo nedožije!) Zdali se toho někdo dožije, jak zde bylo řečeno, o tom se nelze ještě vysloviti a i kdyby tomu tak mělo býti, zůstává dále nerozhodnuto, zdali půjčka a účel jejího použití budou skutečně souhlasiti nebo zdali i zde zase může dojíti nebo došlo k proslaveným přesunům a omylům. Byl jsem dnes na zemském úřadě, jistá obec žádala o souhlas k půjčce 30.000 Kč. Půl druhého roku musila tato obec čekati na vyřízení. Po půl druhém roce přichází referent na to, že nemůže půjčku povoliti, dokud není uveden peněžní ústav, přes to, že i úroková míra a všechny možné podmínky jsou jasné. Žádost musí se vrátiti obecnímu zastupitelstvu, ono pak může zvláštním usnesením jmenovati jméno ústavu. Nestačí, aby jej jmenoval obecní rada, musí jej jmenovati obecní zastupitelstvo. Ale zde ve sněmovně stačí, abychom se na několik minut sešli a prostě udělili ministrovi zmocnění, týkající se miliard. Zde máte znovu hluboký pokles citu pro odpovědnost, kterého nelze již předstihnouti. Schází každá stopa údaje, jak vysoké jest zúročení, nevíme, zdali zúročení nebude zastřeno a znetvořeno nízkým přejímacím kursem. Ale ovšem tam stojí, že upisovatelé půjčky mají již dnes jistě v kapse zvláštní dar ve formě osvobození ode všech daní a dávek a příštích přirážek. To všechno odporuje obchodnickému hospodaření a také účtování, které má býti spojeno s návrhem podaným ve sněmovně. Vidíme zde před sebou zase kus krise parlamentarismu. Promluvil jsem o této shodě zvláštních okolností při konversní půjčce, z které prý nic nebylo a při dnešní tak zvané půjčce k překonání krise, k rozhýbání hospodářství a musím ještě nyní výslovně poukázati na rozpor v dosavadní finanční politice československého státu. Dokud úřadoval dřívější ministr financí dr Engliš, vyhýbal se úzkostlivě každé zahraniční půjčce jako ohrožující příští nezávislost nejen měny, nýbrž i politických styků. Odpor proti cizozemským půjčkám byl jedním z důvodů, které vedle zhroucení jeho daňové reformy přiměly ministra financí, aby opustil své místo nebo jimiž byl k tomu donucen. Ale z textu ani jasně nevyplývá, kdo peníze poskytuje. Ale již dříve bylo zde řečeno, že co se sněmovna nesmí dověděti, to se dovídáme z časopisů, že totiž za tím stojí Francie. Pokud jde o zajištění půjčky, poukazuje se na to, že ministr financí byl zmocněn k novým dávkám, daním atd. U obcí žádá zákon, aby k návrhu na půjčku byl připojen hned také plán úhrady. Zde to také musíme postrádati a proto nemá ani ministr vnitra ani ministr financí mravního práva poukazovati na jiné zákony, když chtějí vůči obcím a okresům vystupovati jako státní autority. Tento rozpor v nakládání s jedním hospodářstvím proti druhému hospodářství zůstává a nemůže zesíliti důvěry ke státnímu vedení. Tato půjčka odůvodňuje se ohromnými ztrátami, které se vloni ukázaly ve státním hospodářství. Až do listopadu - podle novinářských zpráv - činily tyto ztráty neméně než 570 mil. Kč a mimo to 606 mil. Kč bylo hrazeno z běžných pokladničních hotovostí a k tomu přistupuje ještě staré známé východisko opatřovati si peníze přechodnými směnkami a pokladničními poukázkami. Všechny tyto díry mají býti ucpány a zbytek snad zůstane k disposici, aby se mohla učiniti rozličná opatření na zmírnění krise a pomalu provésti sta návrhů, které již byly podány. Musíme se zde však se vším důrazem obrátiti proti všem opatřením, jak jsou uvedena i v důvodové zprávě, která zdánlivě přinášejí s sebou úspory a vnitropoliticky ukazují totéž smýšlení jako v zahraniční politice, peněžní přátelství s Francií. Jak jsem již prokázal v rozpočtovém výboru, byly v září provedeny nové jazykové zkoušky německých zaměstnanců a ukazují neuvěřitelné zmatení právního citu a mohou býti odůvodněny jen šovinismem až k nejvyšším místům. V posledních dnech byli v rozličných ředitelských obvodech zase němečtí železničáři, kteří před 5 až 6 lety vykonali nejen zkoušku ze státního jazyka, kteří mimo to vykonali dopravní zkoušku ve státním jazyku a od té doby bezvadně konají službu, kteří jsou dobře a dokonce velmi dobře kvalifikováni, kteří postoupili a stali se definitivní, zase předvoláni ke zkoušce. Ale zatím co dříve zkoušel senát, začíná se nyní užívati prakse, že se vyšle mladý doktor nebo železniční inženýr, který mezi čtyřma očima zkouší svého muže, a jediné otázky jsou nejtěžší formy skloňování a časování v mluvnici, o které klopýtá sama většina gymnasijních abiturientů na českých gymnasiích. To jest nová prakse, pokračování Švehlova kursu, pokračování hegemonie, snad k překlenutí rozporů, které nyní za nové koalice vedou k tak ostudnému zbavování práva. Dalším následkem těchto jazykových zkoušek jest propouštění Němců, kteří jsou již definitivní a překročili aspoň 10 čekatelských let a byli prozatímně ustanoveni. V poštovní službě dělá se to částečně jinak. Lidé 55letí, 57letí nebo 58letí volají se prostě k lékařské prohlídce, lékař je prohlédne a uzná za neschopné k službě. S tímto nálezem jdou domů a čekají; konají snad ještě několik dní službu, pak dostane ten nebo onen modrý arch. Takto se zamýšlí uvolniti několik míst pro české nezaměstnané a upadá se při tom znovu do chyby, že musejí býti posíláni do výslužby definitivní němečtí úředníci, poslední jejich zbytky a že se při tom neulehčí rozpočtu, nýbrž dojde k novému jeho zatížení. Proti těmto praktikám musíme rozhodně protestovati. Již předcházející řečník upozornil na jiná úsporná opatření, na vojsko, menšinové školy atd., nechci je opakovati. V poslední době vyvíjejí politické úřady nejnižších stolic přímo horečnou činnost. Do každé spolkové schůze, do každé schůze výboru, na každou malou soukromou schůzku vysílají se vládní zástupci. Konal jsem v malé vesnici schůzi asi s 30 osobami; na ni se dostavil vládní zástupce z Podbořan a 8 četníků. (Posl. Kasper [německy]: Ukládá se na sta trestních příkazů!) Ano, ukládá se na sta trestních příkazů. Když se někde utvoří skupina některé politické oposiční strany, dostaví se nejen vládní zástupce, nýbrž v jeho zastoupení příslušný velitel četnické stanice a koná domovní prohlídky. Ale, když se v obci něco ukradne nebo hoří-li v obci, tu není žádný četník nablízku, nechá se hořeti a zloději nechají se utéci. Tak vypadá ochrana vlastnictví a majetku! Nikdo nemá na mysli nic jiného než politické čmuchání, zde se musejí stanice zesilovati, platiti hodiny přes čas a rozpočet na četnictvo a státní policii roste stále více, ale také nejistota a nespokojenost obyvatelstva. Jdou silnicí, říšskou silnicí dva mladíci docela sami. Stalo se, jak vysvítá z několika interpelací, že velitel četnické stanice v občanském oděvu přistoupil k těmto lidem a tázal se jednoho mladíka, co má na kabátě. "To jest odznak", pravil tento. "To musí dolů, musíte se mnou." Mladík se táže: "Kdo jste?" a on odpovídá, že jest četník. Mladík praví zcela logicky: "To by mohl každý říci." Nyní jest zatčen, přiveden na strážnici, tam si četník oblékne uniformní kabát, přepásá se a nasadí si přilbici a zavádí protokol. Tak se konstruují zločiny. (Výkřiky.) Zde byste mohli mnoho ušetřiti, nejen peněz, nýbrž něčeho ještě cennějšího, totiž, aby obyvatelstvo neztratilo víru v právo a pořádek. To jest v takových dobách jako nynější snad ztráta, kterou nikdy nebudete moci nahraditi.

Ještě jednu výstrahu, velkou připomínku musím vysloviti, kterou jsem již tak často vyslovil. Tato půjčka nesplní svého účelu, budete-li pokračovati v dosavadní hospodářské a měnové politice. Od r. 1929 činíte to, co se činí v Americe, totiž zvyšujete hodnotu zlata, provozujete deflační politiku. Následek toho jsou zříceniny a mrtvolami poseté pole hospodářství. Tato miliarda korun se rozletí, neodvrátí-li se český stát konečně od zvrácené měnové politiky. Mluví se zde stále o ustálené koruně. Již v prosinci jsem ukázal na to, že nemáme ustálenou korunu ve smyslu cenového standardu, zůstávajícího na stejné výši, že máme korunu, jejíž hodnota stoupla. Nemusíme se tedy obávati poklesu kursů nebo jej očekávati, budeme-li pokračovati v dosavadních hospodářských a měnových opatřeních. Ale jest jisté, mohl bych vsaditi jednu k tisíci, že, bude-li se pokračovati v deflaci, všechna sebe lepší opatření vlády se ukáží pochybenými, že nebudou moci zadržeti postup hospodářské krise. Neboť podle dynamického pákového zákona působí každá deflace jako brzda a překážka výroby. Továrny se zastavují, dělníci letí na ulici, úředníci se musejí propouštěti. Část tohoto úpadku byla již provedena a nyní se dostaly i státní pokladny pod tento pákový tlak.

Příjmy každý měsíc klesají, každý měsíc stoupá počet konkursů a vyrovnání. Snad jsou při tom i podvodné, ale většina jest pravých, nesmíme se o tom klamati. Tato miliarda se ztratí jako kapka na žhavém kameni, budete-li pokračovati v deflační politice, jako na celém světě, v Americe, Německu, Francii a Rakousku jest deflace hlavní příčinou hospodářského úpadku a zhroucení.

Dnes se již poukazovalo na Anglii. Sledujte jen poměry v Anglii a jejich vývoj. Anglie se dne 21. září oprostila od zlatého svazku. Mezitím zařídila svou měnu nikoliv podle nějakých zlatých bodů, nýbrž podle průměrné ceny anglického hospodářství. Přešla do jisté míry k indexní měně. I když se tento stav dnes ještě úplně neprojevil, přece jest jeho požehnání, oplodnění anglického hospodářského života tak zřejmé, že lze dnes nazvati Anglii "ostrovem" mezi evropskými a zámořskými státy. Včera a předevčírem čtli jste v novinách statistiky, jak prudce stoupla nezaměstnanost v Evropě, Americe a Asii. Jedinou výjimkou jest Anglie, kde přes to, že se všude potíže zvětšily, ubyly statisíce nezaměstnaných. Další úbytek se očekává. Mohli jste včera a také dnes čísti, že byl v Anglii pozorován zázrak, že se lidé tlačili k berním pokladnám, aby se zbavili svých daní. U nás by se již nyní mohlo vysílati vojsko, poněvadž exekutoři se stali bezmocnými, jelikož není již co zabavovati. Příklad Anglie měl by odpovědné státní vůdce v Československu, nejen ministra financí, nýbrž i nejvyšší vedení Národní banky postaviti před velkou otázku: Odvrácení od deflace, od snižování mezd a cen, neboť to rdousí naše hospodářství. Dostaví-li se tento odvrat, bude míti půjčka příznivé účinky na náš hospodářský život. Pak rozpoutá kupní sílu, povzbudí poptávku a poskytne možnost, aby zase nastal nepřetržitý koloběh v hospodářství, výměna zboží, kterého jest velký dostatek - za přebytku a hladu zároveň - a hospodářství se znovu dostalo do chodu. Nestane-li se to, selže i půjčka.

Chci poukázati na poslední námitku. Anglie svým odpoutáním od zlaté měny zároveň i v posledních týdnech přes nejzuřivější útoky se strany americké a francouzské prakticky prokázala tvrzení, které jsem již často uvedl, že pro platební poměry není trvale směrodatná cena zlata, nejvyšší a nejnižší, nebo množství zlata, nýbrž že spíše pro vytváření ceny dvou měn, pro utvoření vzájemného kursu, jest jedině rozhodující index obou příslušných zemí. To jest poučení, kterého musí dbáti i naše Národní banka a na které by měl poukázati ministr financí jako strážce státních peněz a státního hospodářství a při tom s ním proniknouti: odvrátiti se od šílené politiky udržování vzájemného kursu podle zlaté parity a nahraditi ji domácím indexem, který má zůstati beze změny.

Zabývali jsme se podrobně návrhem, uvážili jsme pro i proti. Přes všechny velké vady, které jsem odhalil a které by nám měly býti podnětem, abychom návrh zamítli, proti nim jsme uvážili i ohromnou nouzi, která se dnes všude ve zvýšené míře rozšiřuje. Bylo mi uloženo, abych dnes zase poukázal na náš návrh týkající se 3 miliard. Marně čekáme na jeho projednání v rozpočtovém výboru nebo ve výboru sociálně-politickém nebo někde jinde. Domníváme se, že znovu vás musíme vyzvati, abyste posoudili náš návrh, který jsem podal při rozpočtové rozpravě na reformu měny. Zabředáme stále více do bídy a jen změna všech pojmů o vzájemném styku a o funkci zlata a o tom, že překáží hospodářskému vývoji, může nás vyvésti z dnešních neudržitelných poměrů. Abychom však ukázali aspoň dobrou vůli, dohodli jsme se, že přes všechny tyto nedostatky a slabosti, které jsme odhalili, přes všechny neparlamentní zjevy, které se ukázaly při projednávání tohoto návrhu tisk 1574, budeme hlasovati pro něj, poněvadž i navenek chceme dokázati, že usilujeme zasaditi se o každé možné zlepšení, o každou nepatrnou cestu a o každou pomoc, kterou můžeme čeliti nezaměstnanosti. Jedině tyto důvody jsou nám přes všechny závažné pochybnosti podnětem, abychom pro návrh hlasovali. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. dr Pružinský. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. dr Pružinský: Slávna snemovňa! Úvodom nech je mi dovolené uviesť štatistické dáta o zadlženosti našej republiky. Dľa štátneho rozpočtu pre rok 1932 činil štátny dlh 37.550,514.669 Kč. Úrokové bremeno tejto sumy činí 1.592,680.918 Kč.

Na jednoho obyvateľa republiky padne okrúhle 2500 Kč kapitálového dlhu a 105 Kč úrokového bremena. Mimo toho máme pre spravovanie štátneho dlhu nákladný aparát, pozostávajúci zo 172 osôb pod titulom: riaditeľstvo štátneho dlhu, a síce 7 právnych úradníkov, 88 účetných úradníkov, 12 kancelárskych úradníkov, 58 pomocných kancelárskych úradníkov a 7 sriadencov, dovedna teda 172 osôb. Tento aparát stojí nás poplatníkov podľa rozpočtu pre rok 1932 6,298.044 Kč, teda z tejto sumy padne na jednoho obyvateľa republiky, vrátajúc i novorodeniatka, okrúhle 40 halierov a nemyslime si, že snáď táto správa štátneho dlhu vypláca kupony. To činia berné úrady, ústredná štátna pokladnica v Prahe na Malej strane a peňažné ústavy. Tento aparát je len na to, aby držal v evidencii, koľko dlhujeme, aby sme nezabudli na to, koľko činí náš štátny dlh. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

Pôsobí teda štátny dlh ako lavina, nesie za sebou nielen kapitálové zaťaženie, ale aj úrokové bremeno, a je spojený, ako z uvedených je zrejmé, aj so značnými správnymi výlohami.

Ale toto nie je všetko. Nielen štát má dlh, ale aj iné verejnoprávne korporácie ako fondy, obce, okresy, krajiny, ktoré bremeno obťažuje tých istých poplatníkov, ktorých zaťažuje štátny dlh. Dlhodobé pôžičky obcí činia 7.2 miliard Kč, krátkodobé vyše 300 milionov Kč, presne 329 milionov Kč.

Keď toto všetko vezmeme do ohľadu, okrúhle činí verejný dlh celého obyvateľstva RČS 50 miliard Kč. Iste závratna suma. Nie div, že taká kapacita, ako bývalý minister financií Engliš, vyslovil sa takto:

"Absolutná výška štátneho dlhu a percentná sadzba úrokovej služby sú najdôležitejším mementom, že štátna správa musí vystačiť bez akýchkoľvek ďalších dlhov." Tedy takto sa vyslovila proti novým dlhom taká kapacita, akým je pán býv. minister dr Engliš.

A nech je mi dovolené uviesť aj iný citát, ktorý odznel koncom minulého roku pri rozpočtovej debate o štátnom rozpočte pre r. 1932: "Terajší finančný režim štátny je vôbec pochybený, znamená politiku, točenie sa do kola. Režim riešenia finančnej krízy novými daňami a pôžičkami znamená zvyšovať nezamestnanosť, ochromovať obchod a priemysel, ubíjať zemedelstvo a zvyšovať krízu. Nové pôžičky znamenajú vyššiu potrebu na úroky a úmor, zvýšené potreby štátne, nové či vyššie dane, zdražovanie výroby, zvyšovanie cien, čo znamená zas zmenšenie odbytu. Zmenšenie odbytu znamená zase obmedzenie výroby, prepúšťanie robotníctva." A toto povedal nie opozičný poslanec, nie niekto z našich radov, ale povedal to vládny poslanec lidák Šamalík.

Ale pôžička má aj iné zhubné národohospodárske následky v terajšej kríze.

Nepriaznive pôsobí na kapitálový trh. Zvyšuje poptávku, čím zhoršuje položenie súkromných podnikateľov, ktorí sú odkázaní na úver. Teda zdražuje úver tým, že odčerpáva istú zásobu z kapitálového trhu. Dáva veľkú moc finančnému kapitálu, čo sa javí i v tom, že sa niekedy práve pri zahraničných pôžičkách neušetrí ani suverénne právo štátu, keď štát musí isté svoje príjmy svojim veriteľom zastaviť a prednostné právo veriteľské na istých príjmových prameňoch zabezpečiť.

Keď berieme do ohľadu práve prednesené, musíme prísť k tomu záveru, že schodky štátneho rozpočtu kryť pôžičkou je len vtedy oprávnené, keď už vôbec niet iného prostriedku zažehnať krízu štátnych financií.

Tento spôsob môže prísť v úvahu len ako ultimum remedium, ako najnútnejšie zlo, ako taký horký liek, ktorý sa upotrebí vtedy, keď už lepšieho niet a keď iné lieky neboly účinné.

Vláda nevšíma si návrhy na úspory. Skúmajme tedy, nastal tento prípad? Vyčerpala vláda všetky možnosti docieliť úspory v štátnom hospodárstve a tak sanovať štátne financie? Pre obmedzenie rečníckej lehoty nie je možné poukázať na všetko, čo vláda neurobila, aké úsporné opatrenia nepreviedla. Ale nech je mi dovolené uviesť aspoň niektoré paberky, najzaujímavejšie a najkrikľavejšie prípady. Vláda bola upozornená na to, že máme prepychové výdavky, na pr. na zariadenie ministerstva zemedelstva je preliminované 2 mil. 350 tisíc Kč, čo je viac, než čo sa dáva na pr. na podporu zemiakárstva a iné potrebnejšie veci. Budujú sa mramorové paláce pre rozličné ministerstvá, kým ľud trpí biedou; máme zbytočné štátne autiaky a ako som práve dnes vo "Večerníku Práva lidu" čítal, ešte vždy sa zakupujú autiaky pre ministerstvá.

Poukazovalo sa na zbytočné zahraničné exkurzie, na šetrenie pri rozpočte ministerstva národnej obrany tým, že po čas krízy by sa nevydržiavaly manévry, poukazovalo sa na to, že pri niektorých stavbách komisionálne trovy činia viac, než trovy samej stavby; poukazovalo sa na slúčenie niektorých ministerstiev, čím by sa daly ušetriť značné sumy atď.

Bolo poukázané na nemožné hospodárenie štátnych podnikov. Dľa záverečných účtov pre rok 1930 vykazujú štátne lesy a statky vo výmere okrúhle 1 mil. ha schodok vyše 6 milionov. A tento schodok je ešte väčší, ak uvážime, že do príjmov boly vzaté aj rezervy. Aj štátne železnice sú pasívne 43 milionmi. Podobne štátne kúpele, štátne hotely atď. Aktívna je len tabaková režia. Je to však ľahké, keď že je to monopol. Aktívna je i štátna loteria, ktorá sa zakladá - nechcem použiť ostrejšieho výrazu - na ľudskej slabosti. Tedy tam, kde štát má monopol, tie podniky sú ešte aktívne, ale lesy, železnice, štátne kúpele sú pasívne. Aj tuná platí zásada: človeče, vystieraj sa tak ďaleko, dokiaľ ti prestieradlo stačí. Ak v dobe terajšej hospodárskej krízy štát požaduje od roľníka, remeselníka, aby platil dane, môžu títo požadovať aspoň toľko, aby štátne podniky neboly pasívne.

Nechcem sa zaoberať otázkou, čo zapríčiňuje pasivitu štátnych podnikov. Pri rozpočtovej debate poukázal na pasivitu štátnych lesov a statkov zase nie opozičný, ale vládny poslanec Šamalík. Múdremu stačí.

Kde je racionalizácia štátnej správy a úsporná komisia?

V rozpočtovom výbore počas minuloročnej rozpočtovej debaty mnoho sa zaoberali rečníci s racionalizáciou verejnej správy. Táto racionalizácia verejnej správy mimo toho, že by zlepšila administratívu a priniesla úľavu poplatníctvu tým, že by veci boly rýchlejšie vybavené a meritorne lepšie, iste by mala i značný finančný efekt. Pán minister Engliš v svojom nedávnom prejave, keď vyslovil názor, že osobný náklad v našom štátnom rozpočte na úradnictvo je príliš velký, myslím, mal na zreteli potrebnú racionalizáciu verejnej správy, kde by štát vystačil s menčím počtom úradníkov, ale so silami dobre platenými. Ako iné návrhy je pozoruhodný aj návrh posl. dr Kramára, aby pribraním parlamentných činiteľov sa sriadila úsporná komisia. Ale i tento návrh - hoci pochádza od vládneho poslanca a od tak vážnej osobnosti, ako je dr Kramár - ostal vládou nepovšimnutý. A čo vidíme v okolitých štátoch? Všade úsporné opatrenia, sriaďujú sa úsporné komisie. Vo veľkej Britanii sám býv. kanclér štátneho pokladu Filip Snowden podal návrh, aby sa taká komisia sriadila. Prevádza sa racionalizácia štátnej správy skasovaním nahraditeľných úradov, reorganizujú sa štátne podniky, ktoré sú pasívne alebo menej výnosné, obmedzujú sa zahraničné zastupiteľstvá atď. na dôkaz toho, že je možné sanovať štátne financie úspornými opatreniami a netreba prikročiť ihneď k tomu, aby schodky bežného štátneho hospodárenia sa kryly pôžičkou.

Počas rozpočtovej debaty v rozpočtovom výbore opozičné strany podaly pozmeňovacie návrhy počtom 239. Pravda, ani jedon nebol prijatý.

Vynorily sa vzácne námety aj z kruhov odborných. Citoval som p. ministra dr Engliša. Ostaly tiež nepovšimnuté. Ale, ako som už spomenul, vláda sabotovala aj návrhy vládnych poslancov, tak aj vládnymi poslancami žiadanú racionalizáciu verejnej správy a návrh dr Kramára na sriadenie úspornej komisie. Preto musím prísť k nasledujúcemu záveru: Nemôžeme odhlasovať tento návrh z príčin hospodárskych, prílišné zadlženie štátu má zhubné národohospodárske následky a vláda sa mala pokúsiť krízu štátnych financií prv zažehnať inými prostriedkami a len keby to bolo bývalo celkom alebo čiastočne nemožné, prísť s týmto návrhom.

Nemôžeme odhlasovať tento návrh z dôvodov politických. Tie dôvody, ktoré predniesol podpredseda nášho posl. klubu dr Tiso pri všeobecnej debate o štátnom rozpočte na r. 1932, platia per analogiam aj pre tento návrh. Zpráva rozpočtového výboru hovorí, že tento návrh je otázkou dôvery, z čoho vyplýva, že opozičná strana nemôže tento návrh odhlasovať. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. dr Bacher. Uděluji mu slovo.

Posl. dr Bacher (německy): Vážené shromáždění! Včera v rozpočtovém výboru jsem pravil, že zákon, který má dnes povoliti poslanecká sněmovna, jest výzvou k projevu důvěry shromáždění a že zde jde o velmi dalekosáhlou důvěru, poněvadž se nežádá od parlamentu nic jiného než bianco - plná moc. Pan zpravodaj chytil mne za slovo a jest toho mínění, že nejde o bianco plnou moc, neboť výše zápůjčky, o jejíž povolení se žádá, jest prý přesně stanovena na 1 miliardu. Po této stránce měl pan zpravodaj zajisté pravdu; než přes to trvám na svém tvrzení, a to proto, že jsme toho v tomto návrhu zákona vlastně velmi málo zvěděli, a byl bych očekával, když již účel této zápůjčky jest v návrhu tak málo přesně uveden, když i v důvodové zprávě nejsou podmínky této zápůjčky ani rámcovitě nijak vytýčeny, že aspoň tato slavná sněmovna, že většina této sněmovny bude tak zvědavá, než se začne projednávati tento zákon, že bude již z vlastní svědomitosti žádati od pana ministra financí, aby přímo po návrhu pana referenta v rozpočtovém výboru učinil nějaká vysvětlení o podrobnostech této jistě velmi důležité, ale i velmi zajímavé půjčky. Neboť dnes jsme četli v novinách, že půjčka jest již uzavřena, a ministerstvo financí musilo by tedy již dnes něco věděti, jak vysoké jsou úroky z této půjčky, kdy bude splacena, co musilo Československo dáti jako záruku za tuto půjčku, zkrátka všechny okolnosti, které jsou rozhodující pro posouzení skutečnosti, do jaké míry budou vlastně občane Československé republiky touto půjčkou zatíženi. Prosím, kdyby byla nutnost této půjčky přikvačila na nás přes noc a kdyby byl pan ministr financí prohlásil: "Nyní mám příležitost uzavříti půjčku na jediném místě, kde lze dnes půjčku uzavříti, v Paříži, nic podrobnějšího nemohu vám o tom říci, dejte mi generální plnou moc do jedné miliardy!" - pod tlakem krise nebylo by se snad mohlo dělati nic jiného, než dáti k tomu souhlas. Ale co se praví v důvodové zprávě? Že se o této půjčce vyjednává již delší dobu. A co se dělá? Ačkoliv půjčka byla dnes již uzavřena, teprve včera byl zde podán návrh, rozpočtový výbor byl svolán na večer, a dnes ihned se projednává v plné schůzi sněmovny.

Domnívám se, že to není ona vážnost, s jakou se mají projednávati tak důležité věci, že jest to spíše projednávání formální, které se neshoduje s důstojností sněmovny, která by měla takovéto otázky projednávati s pocitem největší odpovědnosti, nebo aspoň před obyvatelstvem měla by učiniti gesto, že jest si vědoma velké odpovědnosti, jaké jest v této době třeba k projednávání finančních věcí takového významu.

Ale, pánové, tento způsob nakládání s parlamentem jest úplně v souladu s oním systémem, který dnes nabyl nadvlády při hospodářské informaci celku vůbec. V naší ústavě máme skvělý paragraf, s nímž by Československo mohlo cestovati všude v cizině, jest to § 113 ústavní listiny, v němž se praví: "Svoboda tisku v Československu jest zabezpečena." Jak jest tato svoboda tisku zabezpečena, to nebude asi známo oněm pánům a dámám, kteří nemají příležitost pracovati v redakci některého časopisu. Jest úžasné, jak vláda může interpretovati paragraf ústavy, jestliže chce a ještě k tomu, jak se ukazuje, za souhlasu většinových stran, které jsou sdruženy značně daleko od nejzazší pravice až k levici.

O této půjčce, o které, mimochodem řečeno, ve francouzském parlamentu se již dosti podrobně mluvilo, dočetli jste se v československém tisku dosud neobyčejně málo, ačkoliv bylo by bývalo na místě obyvatelstvo o tom poučiti a na příklad dáti slovo osobnostem, které se zabývají finančními věcmi, než se taková půjčka uzavře. Neboť často působí velmi dobře, prodiskutují-li se takové otázky již proto, poněvadž jest možných tolik druhů půjček, poněvadž půjčku lze uzavříti za tolika možností a podmínek, že stojí za to vyhledati ty, které by byly pro obyvatelstvo jistě nejlepší a které by je nejméně zatěžovaly. Ale co se děje zde, pánové? Zde státní zastupitelství zašle redakcím pokyn, že nesmějí o půjčce, o které se dnes dovídáme, že činí miliardu Kč, nic napsati pod trestem, že bude časopis zabaven. A skutečně! Celá spousta článků nebo zpráv, které měly býti o této půjčce uveřejněny, byla státním zastupitelstvem bezohledně zabavena. Takto nemůže býti obyvatelstvo zpraveno o nejdůležitějších hospodářských věcech. Namítá se, že tisk není úplně na výši, aby se mu mohlo přenechati jednati o takovéto věci. Táži se, kde jest země, kde jest tisk, o němž by se mohlo říci od A až do Z, že jest u něho vyloučeno nesprávné nebo zlomyslné posuzování? Přece však nelze dobře použíti možnosti nesprávného nebo i dolosního, zlomyslného posuzování důležité otázky k podnětu, aby veškerý tisk, a ještě k tomu se souhlasem většiny parlamentu, byl prostě umlčen. Neboť ani ministerstvo spravedlnosti, ani ministerstvo financí by se něčeho takového neodvážilo, kdyby většina parlamentu nebyla spoluvinna tímto porušením tiskové svobody, kdyby si ministerstva spravedlnosti a vnitra nebyla jista, že parlament nijak nezakročí proti tomuto rdoušení tisku.

Tím však jest nejen obyvatelstvo, ona veřejnost, která má nésti břemena této zápůjčky, připravena o právo na diskusi, nýbrž znamená to i omezení práv parlamentu, neboť rdoušením tisku znemožňuje se poslancům a senátorům, aby se včas napřed poučili o celé věci a zúčastnili se diskuse. Hrozí nám nebezpečí, že tento systém omezování každé hospodářské diskuse v pravý čas rozšíří se ještě dále a bude škodlivě působiti ještě dále. Neboť, jak chcete míti důvěru obyvatelstva, důvěru parlamentu, hodláte-li i nadále pracovati s takovýmto systémem náhubku? Varuji před tímto postupem, varuji před tímto rdoušením tiskové svobody! Neboť jinak by se mohlo státi, že byste jednou potřebovali tisk a tisk by řekl: Když jsme o té věci chtěli mluviti, dali jsme nám náhubek, nyní chcete, abychom mluvili, ale my nechceme!


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP