4. Zpráva výborů soc.-politického a živnostensko-obchodního o usnesení senátu (tisk 1506) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 640 a 650) o uzavírání krámů dne 24. prosince každého roku (na Štědrý den) o 17. hodině (tisk 1529).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Tučný, za výbor živnostensko-obchodnický p. posl. Klein.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor soc.-politický - p. posl. Tučnému.

Zpravodaj posl. Tučný: Slavná sněmovno! Do ocelové šedi poměrů, které pro zaměstnanecký svět přinesla hospodářská krise a její zlé důsledky sociální, slabounký, ale přece jen světlý paprsek znamená osnova, o které máme rozhodnouti.

Jde o nepatrnou korekturu opravdu zastaralých, vývojem doby překonaných a dávno přežitých ustanovení živnostenského řádu. Mezi nimi je také § 96 e), který stanoví pro obchodní živnosti otevírací a zavírací hodiny, a to od 5. hodiny ráno do 20. hodiny večerní. Majitelé obchodních živností byli pochopitelně vedeni snahou, aby těchto dimensí časových podle ustanovení tohoto paragrafu také využili bez ohledu na to, že na obchodní pomocnictvo platí také zákon o 8hodinové době pracovní. Proto byl citovaný paragraf živn. řádu trestající metlou na obchodní pomocnictvo a jeho ustanovení vztahovala se na otvírací a zavírací hodiny pro všechny dny, ve kterých obchodní živnosti jsou otevřeny, tudíž i na den 24. prosince, na t. zv. Štědrý den. Pro obchodní pomocnictvo byl tím vytvořen stav, že v době, kdy každý jiný občan těšil se už v kruhu rodinném, obchodní pomocník v krámě nebo v pisárně mohl na svoji rodinu pouze vzpomínati.

Osnova směřuje k tomu, aby včasnější zavírací hodinou, kterou stanoví na 17. čili pátou hodinu odpolední, byl obchodnímu pomocnictvu, ale nejen jemu, nýbrž i majitelům obchodních živností umožněn požitek z nejkrásnější chvíle v poesii rodinných svátků vánočních.

Dovolávám se důvodů praktických, tedy hospodářských, ale také lidských, které jsem uvedl v osnově, a prosím slavnou sněmovnu, aby schválila tuto osnovu tak, jak se na ní usnesl senát Národního shromáždění a jak ji také schválil soc.-politický výbor s připojenou resolucí, a připojuji k této prosbě pouze přání, aby po této malé reformě následovala v době co nejkratší další reforma, a to celková úprava otevíracích a zavíracích hodin v obchodních živnostech, a aby po ní následovala také celostátní úprava nedělního klidu. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor živnostensko-obchodní - p. posl. Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Slavná sněmovno! Nejde v tomto případě o jednostranné opatření. Usnesení senátu o této vládní osnově představuje nám přání nejen zaměstnanců, nýbrž i zaměstnavatelů. Všichni si přáli, aby uzavírací hodina byla jednotně zákonem upravena, a to tak, aby krámy a kanceláře byly uzavřeny nejdéle o 5. hodině večerní.

Pokud by šlo o stížnosti se strany konsumentů, konstatuji, že příslušné odborové organisace zjistily, že je také zároveň přáním konsumentů, aby tato věc byla legislativně upravena, neboť víme z minulých let, že konsument obstaral své nákupy vánoční už ve dnech předchozích. Můžeme tedy s radostí konstatovat, že v tomto případě jde o projev všech zúčastněných interesentů.

Senát i posl. sněmovna vyslovily ve svých výborech přání, aby toto opatření platilo také pro t. zv. živnosti s automatickým zařízením. Je to správné, stejně jako je správné, aby byly v obchodních živnostech upraveny jednotně otevírací a zavírací hodiny, aby tím solidní obchodníci byli chráněni proti nesolidním. Nějaký apel na dobrovolnou dohodu není možný, proto je nutno, aby v tomto případě byla naprostá unifikace.

Pokud se týče úpravy nedělního klidu, mohu prohlásiti, že většina obchodních gremií, a samozřejmě veškeré hromady pomocnické i většina konsumentů, si přeje, aby tato otázka byla novým moderním zákonem upravena. Myslí, že stav, který je zejména v zemích historických, umožňuje, aby jednotný zákon o nedělním klidu byl co nejdříve vydán.

Ve věci svátků konstatuji, že i výbor pro obchod, průmysl a živnosti se připojil k resoluci, na které se usnesl senát i výbor soc. politický, aby zákonem byly upraveny t. zv. dvojsvátky, a sice svátky o vánocích, velikonocích a letnicích. Je to stará zvyklost, je to konec konců potvrzení stavu, který tu je, a je třeba, aby i tato otázka byla zákonem upravena. Návrh sám nepotřebuje tudíž bližšího odůvodnění. Prosím slavnou sněmovnu, aby přijala usnesení senátu tak, jak to navrhuji výbory soc.-politický a živnostenský. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni řečníci, zahajuji proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 20 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená řečnická lhůta je schválena.

Prvním řečníkem "proti" je p. posl. Köhler. Uděluji mu slovo.

Posl. Köhler (německy): Dámy a pánové! Sociální politika státu jest zde ještě stále velmi nedostatečná. Ani zdaleka nemá ráz vítězného státu, ale všechny známky starorakouského původu. To ovšem ještě nikterak nemluví proti bývalému Rakousku z něhož československá sociální politika převzala základní zákony. Neboť to, co bylo dosud vykonáno, jest buď pokračováním nebo doplněním sociálního zákonodárství zahájeného ve starém Rakousku. Těch několik málo vlastních zákonů, tedy československého původu, může sotva obstáti před oprávněnou a naprosto nestrannou kritikou. Týká se to jak zákona o pracovní době, tak také zákona o závodních výborech a o starobním a invalidním pojištění dělníků, tedy tak zvaných velkých zákonných děl republiky. Pozemkovou reformu ani při nejlepší vůli nemohu do toho zahrnouti, poněvadž její sociální ráz, snad lépe její sociální hodnotu, nelze uvésti v soulad s ohromnými národními a národohospodářskými škodami, které způsobila. Pro sudetské Němce jest zajisté správné, že pozemková reforma více existencí zničila, než opatřila nových. Již tím jest dána její sociální "hodnota".

Nedostatečnost státní a sociální politiky může souviseti z části s nepřízní doby, ale jistě jest zaviněna také prací zúčastněných ministerstev. Sociálně politickým příštipkářstvím nelze totiž napraviti ohromné sociální škody dnešní doby. Nejzřetelněji o tom jistě svědčí státní péče o nezaměstnané, z níž se stala přímo veřejná ostuda. Snad dnešní hospodářské poměry nejsou jistě zvlášť nakloněny státní sociální politice. Ale to nesmí nikdy vésti k tomu, aby to překáželo sociálně politickému pokroku, byť z reakčního tábora zaznívalo sebe více zlověstného volání, nepřejícího si toužebně nic jiného, než aby se státní sociální politika zkoncovala vůbec. Tato doba jest reakci neobyčejně vhod, neboť hospodářskou krisí trpí nejen podniky a miliony lidí, nýbrž zcela přirozeně i nositelé sociálního pojištění. Právě tato věc poskytuje reakci všude příležitost útočiti na tuto část státní sociální politiky. V této chvíli bojuje se především proti nemocenskému pojištění, které za nepříznivých poměrů nejvíce trpí. Tytéž vrstvy si při tom nerozváží, že i podnikatelé sedí ve správách nemocenských pojišťoven a že tedy mohou také do věci mluviti. Měly by však také uvážiti, že mnoho podnikatelů tím, že zadrželi pojistné příspěvky, které od zaměstnanců včas vybrali, velmi podstatně přispělo k dnešním poměrům. Ani neustálé snižování mezd a platů nemůže přispěti k ozdravění nemocenského pojištění. Situace bude se zhoršovati ještě dále, bude-li Ústřední sociální pojišťovna trvati i dále na tom, aby nemocenským pojišťovnám byla uložena většina správní práce pro invalidní pojištění, a neposkytne-li se za tuto velmi rozsáhlou práci náležitá náhrada.

Zde musí nastati důkladná změna, má-li se zabrániti, aby nemocenské pojišťovny nezvýšily podstatně příspěvky, což by bylo nesnesitelné především pro zaměstnance. Právě tak jest nutno, aby rozepsáním voleb byla opět co nejrychleji obnovena důvěra pojištěnců ke správě veškerého sociálního pojištění i s pensijním pojištěním zaměstnanců. Nezaměstnanost nezdá se nám býti dostatečným důvodem, aby byli i dále ponecháni zástupci jmenovaní vládou. Jak známo, nynější jmenování byla provedena naprosto jednostranně podle úplně libovolného klíče. Zpolitisování nemocenských pojišťoven udělalo tím zajisté další pokrok a přispělo k tomu, že nemocenské pojišťovny staly se čím dál tím více zaopatřovacími ústavy soc. demokratických straníků. Tato věc způsobila myšlence sociálního pojištění velkou škoda snížila jeho hodnotu. K tomu třeba přičísti organisační vady a slabosti sociálního pojištění. Ale tak se dařilo až dosud každému lidskému dílu. To však nesmí býti nikdy podnětem, aby se celé sociální pojištění označovalo jako pochybené a aby se tvrdilo, že celá budova sociálního pojištění jest již ohrožena. Všichni, kdo nedovedou pochopiti myšlenku sociálního pojištění, nevidí nekonečného požehnání, které sociální pojištění přineslo. Právě v těchto dnech bylo v celém Německu důstojně oslaveno 50. výročí myšlenky tohoto sociálního poselství, jehož tvůrcem byl velký kancléř Bismarck. Právě při této příležitosti bylo se vší rázností zdůrazňováno, že sociální politika jest povinností státu. To jest také stanovisko mé strany, která nikdy nedopustí, abychom se vrátili do doby, kdy měšťáctví bez soucitu prohlašovalo: "Nech je žebrati, jsou-li hladoví." (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Není pravda, že hospodářství československého státu jest přetíženo sociální politikou. Porovnáme-li to se sousedními státy, beze všeho vidíme, že hospodářství není zatíženo sociálními příspěvky nijak výše než jinde. Spíše bude pravda opak. Proto také všechny důsledky vyplývající z tohoto nesprávného tvrzení jsou mylné, zvláště ty, kde se předstírá, že státní sociální politikou národní hospodářství vykrvácí nebo dokonce tvrzení pana kol. Windirsche, který prohlásil, že přemrštěná sociální politika může dokonce otřásti československou měnou. O přemrštěné sociální politice nelze v tomto státě mluviti. I když se připravují některé další sociálně-politické zákony, nebudou tím ani zdaleka ještě splněny nejnaléhavější požadavky zaměstnanců. Týká se to jak dělníků, tak také zaměstnanců. Jejich pensijní pojištění udělalo sice v uplynulých letech pokrok, ale všechny ostatní otázky, důležité pro život, zůstaly dosud nerozřešeny. Předkládá-li dnes ministerstvo soc. péče návrh, obsahující malé zlepšení pracovní doby obchodních zaměstnanců, můžeme tento návrh pokládati jen za splátku na ostatní požadavky zaměstnanců.

Již několik let bojují obchodní zaměstnanci, aby v předvečer vánočního svátku byla hodina pro zavření krámů přeložena na dobu dřívější, a to právem. Pokud jsem mohl, podporoval jsem toto úsilí na půdě parlamentu společně se svými straníky. Poukazuji při tom na tři interpelace, které jsem podal, zvláště však na můj návrh zákona tisk 707 ze dne 30. září 1930, k němuž jsem připojil obšírné odůvodnění. Dnes předložený vládní návrh předcházela rozsáhlá přípravná práce zaměstnaneckých svazů, zvláště pracovního souručenství německých pomocnických výborů pod vedením německého svazu obchodních zaměstnanců. Tomu dlužno především děkovati, že v praxi byly již v mnoha místech obchody na Štědrý večer zavírány dříve. Neboť zemský svaz kupeckých gremií a obchodních společenstev s německou jednací řečí v Čechách zaslal dne 27. listopadu 1930 připojeným gremiím a společenstvům oběžník, v němž doporučil, aby se pokud možno vyhovělo přání zaměstnanců, aby na Štědrý večer byly obchody zavírány v 5 hodin. Této žádosti se sotva někde odporovalo. Proto bylo tím nepochopitelnější, že tato otázka nebyla zákonem upravena již loňského roku. Proto jsem při poslední rozpravě v rozpočtovém výboru naléhavě žádal pana ministra obchodu, aby upustil od loňského odporu, poněvadž byl naprosto neodůvodněný a poněvadž zákonitá úprava zavírání obchodů na Štědrý večer byla již sankcionována praksí. Poněvadž i v Německu došlo ke stejné úpravě zavírání obchodů na Štědrý večer říšským zákonem, nemůže býti vůbec vážné pochybnosti v této otázce. Tento zákon jistě obchodníků nepoškodí. Proti tomu mluví již to, že na Štědrý večer byly až dosud obchody dobrovolně zavírány v 5 hodin, ale mluví proti tomu také zkušenosti z Německé říše, a to zkušenosti za 2 léta. Ve zprávách německých živnostenských dohlédacích úřadů se vesměs uvádí, že přeložení zavírací hodiny v obchodech na dřívější dobu bylo provedeno všude hladce a že ani v drobnějších potravinářských obchodech v 5 hodin večer nebylo již zákazníků.

Jestliže tedy v Německé říši téměř nikde nevznikly žádné potíže, lze předpokládati, že také zde sotva se použije trestních ustanovení zákona, která jsou úplně na místě. Přes to však jest naléhavě třeba dozoru. Ostatně organisace zaměstnanců a obchodníků samy se postarají, aby tato ustanovení zákona byla všeobecně známá a aby jich také spotřebitelé náležitě dbali. Většina kupujících již z důvodů účelnosti obstará si své nákupy včas, poněvadž dobře ví, že tím prospěje nejvíce sobě.

Jak velmi vítáme návrh zákona, tak velmi litujeme, že stále ještě nebyla rozřešena otázka dvojitých svátků. Vládní strany podaly sice resoluční návrh, který však podle vší pravděpodobnosti přichází příliš pozdě, aby nabyl platnosti pro blížící se vánoční svátky. Proč v této otázce nezasáhla vláda z vlastního podnětu, prostě nechápeme. Neboť všechny zúčastněné vrstvy, tedy zaměstnanci, dělníci, obchodníci a jiní podnikatelé vesměs se vyslovili pro obnovení dvojitých svátků, kterých nelze si již ani odmysliti z našeho národního života a které mají národohospodářsky velký význam. Ohrožení dvojitých svátků jest tedy z kteréhokoliv stanoviska krokem zpět, který třeba rychle napraviti, mají-li se zvláště obchodní zaměstnanci ještě nadále těšiti ze zotavení po dva po sobě následující svátky. Ale čím déle trvá nynější stav, tím větší nebezpečí hrozí také tomuto svátečnímu klidu. Náběhů k tomu vidíme již velké množství. Tak v různých městech dějí se pokusy připustiti především pro potravinářský obchod výjimky o druhém vánočním svátku. Již tato věc sama mne nutí, abych s tohoto místa co nejostřeji protestoval proti ohrožení dvojitých svátků a abych žádal vládu, aby co nejrychleji zrušila zákon z r. 1925, který jest nepochopitelný všem vrstvám. V souvislosti s celou otázkou vánočního klidu jest také otázka celodenního otevření obchodů po obě neděle před vánocemi. Jsou to tak zvané neděle stříbrná a zlatá, o nichž v Čechách stále ještě jsou zrušena ustanovení o nedělním klidu, kdežto na Moravě, jak známo, jest povolena pro drobný prodej jen zlatá neděle. Již tato různost v obou uvedených zemích jasně ukazuje, že není jednotného názoru o nutnosti výjimečných ustanovení. Myslím tedy, že při nejmenším lze žádati, aby stav platný na Moravě byl zaveden také pro Čechy, poněvadž není nejmenšího důvodu, aby se rozšiřovala volnost prodeje hned na 2 neděle před vánocemi. Tak zvaná stříbrná neděle pozbyla již dávno svého významu. Tak na příklad v Hamburku hamburští občané zamítli návrh, aby se v Hamburku dovolil vánoční prodej o stříbrnou neděli, 1929 hlasy proti 18. Organisace zaměstnanců již po léta upozorňují, že prodeji v tento den nehradí se ani režie a že by se tedy ustanovení o této neděli měla zrušiti, poněvadž nelze pochopiti, proč právě obchodní zaměstnanci v Čechách mají konati po dvě neděle bez náhrady po osmi hodinách služby. Žádám tedy příslušná ministerstva, aby se postarala, aby příslušná ustanovení o otvírání obchodů po obě neděle před vánocemi byla změněna podle oprávněných požadavků zaměstnanců. Při této příležitosti jistě mohu zcela krátce upozorniti na příliš dlouhou pracovní dobu obchodních zaměstnanců, kteří ani zdaleka ještě nepožívají výhod zákona o pracovní době. Neboť není naprosto žádnou zvláštností, že obchodní zaměstnanci celých obcí a měst musí konati práci místo 48 hodin týdně 72 hodin. Souvisí to především se stále ještě neupraveným zavíráním obchodů a se stále ještě nezavedeným nedělním klidem v celém státě. Bojuje se o to již přes 30 let. Jistě třeba uvítati, že v poslední době bylo opět vydáno několik nařízení o nedělním klidu, bohužel nikoliv však pro ony okresy, v nichž již po dlouhou dobu jsou dány všechny předpoklady pro takové nařízení. Jsou to především okresy lovosický, šluknovský, Hostinné, broumovský, vrchlabský, trutnovský, německo-jablonecký. Poněvadž v žádném z těchto okresů není podstatných potíží pro úplný nedělní klid, očekáváme, že nyní také pro tyto okresy bude nařízen celoroční nedělní klid. Pracovní doba obchodních zaměstnanců bude však teprve tehdy přizpůsobena zákonu o pracovní době, bude-li otázka zavírání obchodů konečně upravena definitivně. K tomu jest nutno, aby byl zaveden pro celý stát celoroční nedělní klid a aby bylo dále ustanoveno, že osmihodinná doba pracovní musí se u zaměstnanců pracujících v obchodu shodovati s dobou zavírání obchodů.

Poněvadž také tento zákon, který nám byl dnes předložen, pokládáme jen za zákon přechodný, podal jsem již 16. října 1930 návrh zákona tisk 885, jímž se mají změniti nebo doplniti všechna ustanovení živnostenského řádu, která již nejsou v souladě s dnešními pracovními poměry, která jsou tedy již dávno zastaralá a překonaná. Poněvadž tento návrh, který obsahuje základní změnu ustanovení živnostenského řádu týkajících se obchodních zaměstnanců, nezpůsobí státu žádných útrat, mohou zaměstnanci právem očekávati, že příslušná ministerstva přikročí brzy k poradám o této věci. Teprve důkladnou reformou starého živnostenského řádu bude i pro obchodní zaměstnance zaveden právní stav, odpovídající duchu sociální spravedlnosti. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc.-politického, p. posl. Tučnému.

Zpravodaj posl. Tučný: Vzdávám se slova.

Předseda: Pan zpravodaj se vzdává slova.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živnostensko-obchodního, p. posl. Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Vzdávám se slova.

Předseda: Pan zpravodaj rovněž se vzdává slova.

Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění doporučeném pp. zpravodaji a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení vykonáme ještě v této schůzi, bude-li osnově této přiznáno jednání zkrácené podle §u 55 jedn. řádu.

Přijetím této osnovy vyřízeny jsou zároveň iniciativní návrhy tisky 707, 715, 767 a 777.

Tím jest vyřízen 4. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme nyní k jednání o odst. 6 pořadu a o odstavcích následujících. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

6. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění zákon o státní pomoci pří živelních pohromách v roce 1931 (tisk 1508).

Zpravodajem výboru zemědělského je p. posl. Dubický, zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. Rýpar.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Dubický: Nemám návrhů.

Zpravodaj posl. Rýpar: Rovněž ne.

Předseda: Není žádných změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resolucích, otištěných ve zprávě výborové.

Žádám pány zpravodaje, aby se vyslovili o resolucích.

Zpravodaj posl. Dubický: Vyslovil jsem již v zastoupení výboru zemědělského souhlas s přijetím všech těchto resolucí.

Zpravodaj posl. Rýpar: Jménem výboru rozpočtového vyslovuji se rovněž pro přijetí všech čtyř resolucí.

Předseda: Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím resoluce tyto jsou přijaty.

Tím vyřízen je 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 1509).

Zpravodajem výboru sociálně-politického jest p. posl. Langr, zpravodajem výboru rozpočtového - poněvadž p. posl. Frant. Svoboda jest omluven - je místopředseda výboru p. posl. Rýpar.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Langr: Nejsou.

Zpravodaj posl. Rýpar: Ne.

Předseda: Není jich.

Kdo v druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

8. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s obchodní úmluvou mezi Československem a Tureckem, podepsanou v Ankaře dne 17. ledna 1931 (tisk 1276).

Zpravodajem výboru živnostensko-obchodního jest za omluveného p. posl. inž. dr Touška místopředseda výboru p. posl. Netolický, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. Světlík.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Netolický: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Světlík: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

9. Druhé čtení osnovy zákona o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a o označování nábojů (tisk 1481).

Zpravodajem výboru ústavně-právního jest p. posl. Teplanský, zpravodajem výboru technicko-dopravního p. posl. Chloupek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Teplanský: Nie.

Zpravodaj posl. Chloupek: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Druhé čtení osnovy zákona o zřizování státních policejních úřadů (tisk 1510).

Zpravodajem výboru ústavně-právního jest p. posl. Petrovický, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Rýpar.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Petrovický: Nejsou.

Zpravodaj posl. Rýpar: Nemám oprav.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resolučních návrzích.

Jest to jednak resoluce otištěná ve zprávě výborové, jednak resoluční návrh podaný posl. Štětkou a soudr.

Žádám o přečtení podaného resolučního návrhu p. posl. Štětky a soudr.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluční návrh posl. Štětky a soudr.:

Vládě se ukládá, aby Národnímu shromáždění předložila do 14 dnů osnovu zákona, podle kterého stát v těch obcích, ve kterých je státní policie, má vůči obyvatelstvu povinnost plné náhrady škody.