Jest přirozené, že sdílím také obavy národně-politického rázu, které uvedli předcházející němečtí řečníci. Jest jasné, že při zestátnění podniků německý dělnický živel bude míti velmi málo do toho co mluviti, že spíše vyletí, a divím se našim německým sociálním demokratům, kteří zdánlivě dosti klidně přijímají tuto věc a nechávají dále viseti Damoklův meč nad těmito německými podniky. Ani pracovní místo, které zaujímají němečtí soc. demokrati, není jisté proti zásahu s české strany. Jest přirozené, že vyletí nejen německý inženýr nebo ředitel, nýbrž i instalatér, montér a dělník, všichni stejně. To jest věc, o které se ve sněmovně již častěji mluvilo. Znamenalo by líti vodu do Dunaje, kdybych se chtěl dále šířiti o této věci. Ale čemu se divím, je, že si v době hospodářské krise, v době ohromné deprese, v době nedostatku peněz troufáte prodlužovati zákon, jehož provedení bude na stát klásti znovu ohromné požadavky. Mohli bychom míti dosti na skvělém vedení našich státních drah. Od té doby, co pan ministr železnic Mlčoch z tohoto velkopodniku udělal živnůstku, víme, co znamená státní provoz ve velkém podniku. Stamilionový schodek, který tam máme, asi nás ještě dostatečně neodstrašil. Pánové se asi domnívají, že tento schodek musí býti zvyšován dále. Dnes se pokoušejí učiniti totéž v oboru elektrisace. Měli by již dosti příkladů, co je stojí tato tak zvaná všeužitečná elektrisace. Není ani jedné schůze zemských zastupitelstev, ať na Moravě nebo v Čechách, aby tam nebyla nějaká půjčka, která musí býti povolena, jejíž sirotčí jistotu, zkrátka jejíž ráz má zajistiti země nebo stát. Jsou to pokusy o dlužení, které konec konců nezatěžují přece soukromých pokladen těchto elektrických společností, které jsou přece vybudovány na smíšeně hospodářském základě, nezatěžují stát, zemi a obce, nikoliv pokladny těchto společností, nýbrž konec konců poplatníka. Máme zde dnes zase zákon, že se má převzíti záruka za půjčky, které učiní slovenské elektrické společnosti. Pánové, převzíti záruku, znamená konec konců, když to jde s kopce, zaskočiti také jako plátce. A po posledních vývodech pana ministra financí a po tom, co jsme tak všeobecně slyšeli, mohla by nás přejíti chuť, abychom přejímali další záruku za podniky, které nejsou správně spravovány a vedeny. Máme nejhlubší nedůvěru ke každému státnímu provozu. Neznáme obchodních schopností lidí, kteří se tam dosazují. Za prvé jsou to většinou lidé, kteří se na toto místo ustanovují nikoliv pro jejich hospodářské znalosti, několik pro jejich technické schopnosti, nýbrž kteří se tam ustanovují podle známého klíče, podle správného "klíče". Ale máme ještě mnohem méně důvěry a nemůžeme ji míti, když se zároveň zde v Praze vede spor proti bývalému ministrovi Československé republiky, kde člověk vidí divy a slyší neuvěřitelné věci, jak se na př. zadávají státní dodávky, jak se nakupovaly vagony, jak se uhlím keťasovalo, obchodovalo a lichvařilo a jak byl stát podváděn, když žasneme, že si troufáte v době, kdy máte tolik másla na hlavě, přijíti a od nás poplatníků žádati, abychom dali do rukou takovým kavalírům další peníze. Kde je záruka, že to příště nebude zase takové? Když ministři kradou a smějí krásti, když se to děje od hlavy, co se má očekávati od údů? To jsou pro nás dostatečné důvody, abychom byli proti takovému zákonu. Vy jste ještě neprokázali svou schopnost. Vy jste ještě nezavedli čistotu do své správy, vy jste ještě nevyčistili Augiášův chlév, abychom vám mohli znovu svěřiti hospodaření s našimi penězi a vydávání našich peněz. Jak to vypadá u takové společnosti, Máme na Moravě několik všeužitečných společností; jmenují se jen na papíře "všeužitečné společnosti". Měly by se vlastně jmenovati "vykořisťovatelské". Stát, země, obce jsou zúčastněny na Západomoravské elektrické společnosti. Byla kdysi majetkem AEG v Berlíně, nebyla špatně spravována a byla původně vybudována jako elektrárna města Brna. Byla vybudována u uhelných dolů. Podmínky byly jistě velmi příznivé, elektrárna se nerozvíjela špatně. Dnes můžeme klidně říci, že sotva si lze představiti větší vykořisťování, než provozují všechny tyto moravské společnosti. Mluví se, i zde ve sněmovně, o "inkompatibilitě". Táži se: Dá se to sloučiti, aby na př. vyšší zemský úředník jako zemský úředník rozhodoval o elektrisaci některé obce a zároveň seděl jako člen správní rady v této společnosti? Táži se vás, je-li to slučitelné? Táži se vás, dá-li se sloučiti s pojmem čistoty, aby se děly takové věci? Měli jsme častěji co dělati s tímto pánem. Jest to důkaz, že jste do dneška nedovedli a nedovedete udělati zde pořádek. Nemůžete míti nějakého vrchního stavebního radu jako dozorčí orgán a jako rozhodující forum a zároveň nechávati seděti téhož pana vrchního stavebního radu v tak zvané všeužitečné společnosti. Pánové, dokud to nesprovodíte se světa, dokud zde nebude jasno a čistoty, můžeme jen s nejhlubší nedůvěrou pohlížeti na všechna vaše opatření. Tak na př. obec znojemská má větší elektrárnu. Podmínky tohoto závodu jsou co nejlepší a znojemská obec vydělává na této elektrárně skutečně peníze, cena proudu není vyšší než u západomoravské. Obec znojemská vychází vstříc při stavbách místních sítí, nelze tedy naprosto říci, že by tento podnik nebyl na místě. Víte, že Znojmo má českou většinu v zastupitelstvu. Nemám žádného zvláštního národního zájmu, abych to uváděl, nýbrž čistě věcný zájem, poněvadž mne tato věc skutečně po léta zaměstnávala, jelikož četné venkovské obce z okolí raději se připojily ke Znojmu a braly odtamtud proud a nikoliv od Západomoravské. Kdybych vám chtěl vyprávěti, jak trnité cesty musili tito páni prodělati, než došli k tomu, aby dostali povolení, žasli byste. Týž pan vrchní stavební rada Mikeš v Brně, který zasedá jako člen správní rady v Západomoravské elektrárně, zkrátka zasedá v komisi, týž pan vrchní stavební rada se jako zástupce státu vyslovil proti tomu, nechal všechny tyto žádosti o připojení ke znojemské elektrárně ležeti měsíce, ba celá léta. Nuže, větší korupce již nemůže býti, taková sprosťáctví se mohou díti jen u nás, něco takového jest jinde vyloučeno. Táži se: Jest naším velitelem vrchní ředitel Weiner v Brně nebo jsou země, stát, veřejné úřady ještě něčím, či nejsou ničím? Takové věci musíme přibíti na pranýř. Kdo má aspoň trochu citu pro takt, musí říci, že tento vrchní stavební rada Mikeš již dávno měl zmizeti se svého místa. Nemůžeme ho potřebovati, jest hanbou naší správy, jest hanbou našich poměrů.

Když jsme se dožili také takových poměrů, domníváte se, že se s nadšením připojíme k chvalozpěvu, který zde ovšem chcete zapěti o svém nejnovějším opatření? Nevěříme, že byste něco dokázali, upíráme vám vůbec každou technickou a obchodnickou schopnost. Nejste schopni provésti takovou věc. Co jsme stále ještě viděli, bylo důkazem, že státní podniky stojí nás, poplatníky, peníze. Stále jest to protidůkaz toho, co chcete dokázati. Kol. Keibl plným právem řekl, že nemáte ani peníze a již proto nemůžete býti pro zestátnění elektráren. Jsem o tom přesvědčen. Ovšem nebudete chtíti těmto soukromým podnikům zaplatiti příliš mnoho. Jest však otázka, zdali to budete moci provésti; jelikož nejde o starorakouské ani o německé, nýbrž o švýcarské a belgické kapitály a jelikož se přece náš stát dosti namáhá, aby si v cizině poněkud zachoval vážnost, budete musiti v tomto případě zaplatiti poněkud více. Nejde o feudální velkostatky, které částečně i této zemi přinášely tak mnohý užitek, nýbrž o mezinárodní skupiny kapitálu, které jsou náhodou v této zemi rozloženy a mají domovské právo. Proto budete musiti míti určité ohledy. Jak jsem se v úvodě zmínil, vedly se diplomatické akce a to jest také příčina, proč jste věc neprovedli, t. j. ihned nevyvlastnili, nýbrž, jak jsem již řekl, chcete si prodloužením zákona získati jeden rok k provádění. Když tedy výkup nebude laciný, naskytá se nám otázka, odkud máme vzíti peníze. A poněvadž u nás podle známé tradice peněžního hospodářství nevidíme v této věci snahu až do jistého stupně dostati se do příliš velké závislosti na cizině, budete se musiti pokusiti opatřiti si peníze, které potřebujete k tomuto vyvlastnění, pokud možno doma. To znamená pro naše hospodářství další omezení peněžního trhu, tím se všechny volné peníze stanou ještě vzácnější, to znamená ovšem, že se v soukromém hospodářství bude dále musiti omeziti provoz, že nastane další nezaměstnanost a všechny její nepříjemné průvodní zjevy, které si jen lze představiti.

Proto musím se rozhodně vysloviti proti tomu, právě jako jest to ovšem i naším přesvědčením, že nechceme míti nic společného s tak zvaným plánovitým hospodářstvím nebo státním hospodářstvím, neboť bychom tím přece dělali jiným způsobem jen totéž, co Rusko po léta dělá se svým komunismem. Ostatně tvrdím, že potřebujeme volných peněz prostřednictvím bank, abychom konečně poskytli obcím nutné podpory na elektrisaci obcí, kde elektrisace buď ještě nebyla provedena, nebo byla sice provedena, ale příslušná obec nedostala ještě subvence. Jest známo, že jsme fond na subvencování elektrisace venkova vyčerpali již předem na 2 roky. Peníze jsou vydány a nemáme dalších hotových peněz po ruce. Jest tedy přirozené, že zde nyní stojí celá řada obcí a neodvažuje se provésti elektrisaci, nebo že řada obcí, především venkovských, které sice provedly elektrisaci doufajíce, že dostanou subvenci, nyní zde stojí a mají ohromnou díru v obecních účtech.

Když tedy získáte peníze, když se domníváte, že i když nikoliv hned, pak přece později budete míti volné peníze, bylo by vaším prvním úkolem splniti to, co bylo obyvatelstvu, obcím takřka slíbeno, totiž poskytnouti subvence na elektrisaci venkova. To se do dneška nestalo; a právě v době, kdy hospodářská nouze, deprese jest tak velká jako ještě nikdy, v době, kdy není naděje, není možnosti, že by se venku v nejkratší době mohly poměry zlepšiti, v téže době odnímáte i obcím subvenci na elektrisaci.

Ze všech těchto důvodů nemůžete očekávati, že by Němci hlasovali pro takové zákony. Přirozeně budeme nejen hlasovati proti těmto zákonům, nýbrž budeme i bojovati proti tomuto plánovitému a státnímu hospodářství, proti tomuto státnímu hospodářství, vedoucímu k úpadku, a budeme se vždy vyslovovati proti němu. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

A. K osnově tisk 1511:

1. Pozměňovací návrh posl. Štětky a soudr.:

Ve čl. II budiž odst. 1 škrtnut.

B. K osnově tisk 1527:

2. Pozměňovací návrh posl. Kubače, Vallo, Töröka a soudr.:

§ 1 budiž nahrazen zněním:

"Vláda převezme státní záruku jako rukojmí a plátce za kapitál, úrok a umoření zápůjček nejdéle ve třiceti letech splatných, které si opatří na vybudování vlastních elektrických podniků obce, okresy a země na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Usnesou-li se všechny nebo některé obce nebo okresy na společné zápůjčce za solidárního ručení, může býti za takovou společnou zápůjčku převzata záruka dle tohoto zákona."

§ 2 budiž škrtnut.

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme k doslovům pánů zpravodajů, a to nejprve o osnově zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné.

Zpravodajem o této osnově jest p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! K vládnímu návrhu tisk 1531 byly proneseny některé výtky a já bych chtěl zejména vývody pana posl. Geyera uvésti na pravou míru. Především se musí pan poslanec přesvědčiti o činnosti všeužitečných podniků v jiných územích.

Pan posl. Tykal zdůraznil, že podniky ty dobře vyhovovaly, avšak - co nutno zdůrazniti - mohlo se tak státi jen za součinnosti všech činitelů, to jest obcí, okresů a státu. Bylo by si vřele přáti, aby i v onom území, které měl pan posl. Geyer na mysli, se tak stalo. Jsem přesvědčen, že ministerstvo veř. prací s veřejnými činiteli bude v území severozápadních Čech stejně rádo spolupůsobiti jako v území od Ohře až do Podkarpatské Rusi. Jest jen třeba, aby pro práci tu našlo totéž pochopení jako v územích ostatních, kde vidíme, jak veliké dílo se za součinnosti všech zdařilo.

Byl zde vysloven principielní omyl. Neběží o žádné postátnění, nýbrž o to, aby zbylé podniky mohly dostati výhody podniků všeužitečných, t. j. právo užívací, zlevnění vedení a zlevnění ceny proudu. Podniky ty zůstanou dále podniky obchodně vedenými, budou ovšem míti zvýšenou kontrolu, která se právě dnes z různých stran odmítá.

Jak jsem již ve své zprávě uvedl, má býti tohoto zákona použito jen za tím účelem, aby byly sjednány při přeměně podniků pro obě strany přijatelné podmínky. Zákon je míněn ve prospěch konsumentů a hospodářského vývoje všech výrobních vrstev a proto ho musí každý, kdo s těmito vrstvami správně cítí, podporovati.

Prosím slavnou sněmovnu, aby návrh zákona přijala ve znění, jak se na něm usnesl technicko-dopravní výbor. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Nyní přistoupíme k doslovům o osnově zákona, kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, čís. 143 Sb. zák. a nař., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace (tisk 1511).

Dávám slovo k doslovu nejprve p. zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Již v referátě jsem projednal důkladně otázku právních výhod, které mají býti poskytnuty tímto zákonem, a to jako zvláštní novoty, jednak prodloužením dosavadních ustanovení, jednak novotami společnostem, které mají prováděti elektrisaci v našem státě.

Jde především o otázku prodloužení dosavadního stavu, který trvá od r. 1922 až do r. 1940 proto., že do dnešní doby nebylo možno provésti soustavnou elektrisaci a nelze ji svěřovati jednotlivcům, poněvadž ji mohou provésti větší společnosti za pomoci zemí a státu.

Jde o právní výhody v tom směru, že mají býti zproštěny povinností kolkových a poplatkových, aby nebylo potřebí tak velikých výdajů, které beztak jsou zvyšovány už velkými investicemi, jak jsem se zmínil, podle dosavadního stavu více než 2 miliard Kč. A má-li se zelektrisovati celý stát resp. více než 7000 obcí, bude potřebí ještě nejméně tolik kapitálu, takže celková částka patrně stoupne jistě přes 4 miliardy. Proto tyto výhody finanční. Ale zákon tento mluví zejména také o zvláštních výhodách právních, že totiž společnosti mají míti právo ukládati peníze do určitých ukládacích podniků, které mají sirotčí jistotu, resp. dílčím úpisům má býti přiznána sirotčí jistota z toho důvodu, aby kapitály, vložené do podniku, byly naprosto bezpečně zajištěny. Kromě toho služebnosti, které dosud nebývaly zajištěny pro podniky, mají býti napříště zajištěny tím způsobem, že každá služebnost v případě dražby, není-li zajištěna, má býti převzata vydražitelem, aniž by byla započítána do nejvyššího podání. Stát musí regulovat celou otázku elektrisační, poněvadž zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi je potřebí hodně zintensivniti elektrisační činnost, která je tam dosud, abych tak řekl, v plenkách. Je-li země Česká a Moravskoslezská zelektrisována daleko přes polovinu, a zejména země Česká téměř přes tři čtvrtiny, je na Podkarpatské Rusi zelektrisováno pouze 8% obcí; tam je zvláště potřebí vyvinouti co nejintensivnější činnost. Je jí potřebí také na Slovensku a právě proto byly na Slovensku a Podkarpatské Rusi zřízeny za pomoci země společnosti, jichž zvláště se týkají v zákoně uvedené výhody.

Zásady, které jsou vyřčeny v tomto zákoně, nebyly nijak dotčeny v debatě, která zde byla provedena. Proto doporučuji slavné sněmovně, aby přijala návrh zákona tak, jak byl usnesen v senátě a jak byl přijat ústavněprávním výborem. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Bečákovi.

Zpravodaj posl. Bečák: Slavná sněmovno! Poněvadž na vývody, přednesené v debatě o právě projednávaném zákoně, reagoval zde již obšírněji referent výboru ústavně-právního, bylo by snad zbytečné, abych na ně poznovu sám reagoval.

Pokud se týče pozměňovacích návrhů, byl podán kol. posl. Štětkou pozměňovací návrh, aby čl. 2, odst. 1, byl škrtnut. Jde o znemožnění toho, aby vláda krátkým opatřením mohla všeužitečným podnikům uděliti při jednotlivých emisích jejich dlužních úpisů právo sirotčí jistoty. Myslím, že tím bychom věci samé neprospěli; proto se nemohu jako referent vysloviti pro přijetí tohoto návrhu a přimlouvám se, aby slavná sněmovna přijala návrh zákona tak, jak byl přijat senátem a jak byl doporučen slavné sněmovně ústavněprávním výborem. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Nyní přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů o osnově zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 1527).

Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. Petrovickému.

Zpravodaj posl. Petrovický: Vážená sněmovno! Ke zprávě, kterou jsem přednesl k vládnímu návrhu zákona tisk 315, kterým se vláda republiky Československé zmocňuje, aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, musím dodati, že není možno souhlasiti s pozměňovacím návrhem pp. kol. Kubače, Vallo, Töröka a soudr., který podali k této osnově a jenž zní (čte):

§ 1 budiž nahrazen zněním:

"Vláda převezme státní záruku jako rukojmí a plátce za kapitál, úrok a umoření zápůjček nejdéle ve třiceti letech splatných, které si opatří na vybudování vlastních elektrických podniků obce, okresy a země na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Usnesou-li se všechny nebo některé obce nebo okresy na společné zápůjčce za solidárního ručení, může býti za takovou společnou zápůjčku převzata záruka podle tohoto zákona."

§ 2 budiž škrtnut.

Doporučuji slavné sněmovně, aby tento pozměňovací návrh zamítla a aby schválila vládní návrh ve prospěch soustavné elektrisace země Slovenské i celého státu, který byl doporučen ústavně-právním výborem. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru technicko-dopravního, p. posl. Blažkovi.

Zpravodaj posl. Blažek: Slavná snemovňa! Ani v debate o vládnom návrhu zákona, ani v pozmenujúcich návrhoch neboly prednesené námety toho druhu, že by bolo treba pozmenit osnovu tohoto zákona, a preto doporučujem, aby bola prijata v pôvodnom znení a rovnež dve rezolúcie, jak boly obe dve usnesené a prijaté v ústavnom právnom výbore a v technicko-dopravnom výbore. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Pp. posl. Kubač, Vallo, Török a soudr. podali pozměňovací návrhy, aby § 1 byl změněn a § 2 této osnovy škrtnut. Se stanoviska rozpočtového výboru nemohu se vysloviti pro tento návrh, poněvadž osnova taxativně vypočítává, kterým elektrárnám a do jaké výše dává se garancie, kdežto návrh pp. posl. Kubače, Vallo, Töröka a soudr. není vůbec omezen ve výši této garancie státní. Dále nemohu doporučiti škrtnutí §u 2, poněvadž by totiž tím bylo těžko obstarat kapitál potřebný, když by tyto dílčí úpisy nepožívaly sirotčí jistoty. Proto doporučuji, aby slavná sněmovna schválila osnovu tak, jak byla doporučena výborem ústavně-právním, výborem technicko-dopravním i výborem rozpočtovým i s navrženou resolucí. (Souhlas.)

Místopředseda Taub (zvoní): Hlasování o těchto třech společně projednaných osnovách odložím na dobu pozdější a projednáme zatím další odstavce pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: