déle na svém místě, kdyby dal 4kráte v jednom roce stříleti do dělníků. To je možné jen u nás, že, zatím co pan president mluví o dobrotě medvědů, naši vůdcové schvalují každou kulku poslanou do dělnických řad. S rozhořčením se obracíme zády k našim soc. demokratickým vůdcům, kteří klidně přihlížejí, jak se u nás začínají organisovati nacionální štvanice. My ještě ze zkušenosti ze starého Rakouska víme, že nacionální boje jsou dobrou rouškou pro špatné činy vládnoucí třídy. My čeští dělníci ze smíšeného území nepřipustíme takového řešení krise. Továrny zastavují práci, snižují se do nemožnosti mzdy všem bez rozdílu národnosti a my se máme vzdáti na milost a nemilost kapitalismu, aniž bychom protestovali. Všichni, ať Němci, Češi, Slováci, Poláci či Ukrajinci, stejně trpíme bídou a proto všichni společnou prací musíme tento kapitalistický řád odstraniti. V tom zápase povede nás jen ten, kdo získá naši důvěru. Socialisté všech směrů to však již nebudou, neboť všichni žijí z výnosné politiky, což nám proces se Stříbrným nejlépe napoví. Čest vaši práci! S úctou textilní dělníci z Tanvaldska.

Další projev došel od dělníka z Prahy, který píše: Ano, mašinkvérů chtějí na nás užívati. Hluboké rozechvění prolétlo každým při první zprávě o frývaldovském krveprolití. Zpráva, že bylo utraceno 8 dělnických životů, žádajících práci, chléb a právo na lidský, snesitelný život, a zároveň protestujících proti útoku soc. dem. ministra Czecha na rudé odbory pomocí odnětí státního příspěvku, vyvolala rozhořčení nejen třídně uvědomělých dělníků, ale každého lidsky cítícího člověka. Marně se snažil měšťácký a soc. fašistický tisk omílati dávno obehrané fráze "o komunistických hazardérech", "tajně připravovaných akcích" atd., stejně jako odmítnuta byla každým myslícím člověkem myšlenka o "útočných úmyslech" demonstrantů, kteří s několika haluzemi v rukou stáli před karabinami a strojními puškami. Ale případ frývaldovský má ještě jednu stránku, ukazující nám dělníkům, že české měšťácké a soc. fašistické noviny znamenají podporu pro buržoasii, kterou jim nikdy nezapomeneme. Nikdy neopomenou psáti o tom, že zde šlo o německé dělníky, jako v Košútech o dělníky maďarské, kde proti nim poslali český četnický aparát. Je to průhledný manévr, jehož účelem je zastříti třídní charakter případu a líčiti jej více jako projev, jehož kořeny vězí v národnostní menšinové nenávisti.

Jakou ozvěnu dociluje u části fašisticky organisovaných měšťáků a maloměšťáků, ukazuje výrok onoho českého přednosty stanice v Dolní Lípové, který se vyjádřil, že "německé dělníky a komunisty vůbec je třeba stříleti mašinkvérem". Tento pán není ojedinělým zjevem. Je to hlas, který mluví ústy těch fašistických republikánů, všech vládnoucích politických stran, socialistické nevyjímajíc, s nimiž se v parlamentě, v obcích a v úřadech musíme rváti o každý haléř, o každou lžíci polévky, o každý krajíc chleba pro nezaměstnané dělníky. Jsou to ti, kteří k hladu a bídě pracujících mas chtěli by připojiti ještě větší karabáč a jejichž ideálem je carská nahajka na pracující lid. Avšak rozhořčení nás, dělníků, nezmenšilo se snad tím, že šlo o německé dělníky. Šovinistickým, nenávistným projevem české buržoasie, jejímiž ústy onen přednosta promluvil, naše rozhořčení jen stouplo. Komunisté nás učí jiné solidaritě, než jakou nás chtějí učiti sociálfašističtí vůdcové. Mezinárodní svaz dělnické třídy pod vedením komunistické Internacionály je dnes svazkem pevným. Štěkotem národních šovénů se ještě více utužuje a každý z nás bude tím houževnatěji propagovati mezinárodní bojovnou solidaritu všech vykořisťovaných.

To jsou dva projevy dělníků přímo ze závodů. Tito dělníci ve svých nespočetných projevech připojili se ke všem těm protestům, které nám byly z řad dělníků a z továren posílány. My vyzýváme proto znovu dělnické dopisovatele, aby se svými příspěvky co nejintensivněji zúčastnili protestu. V rubrice, kterou bude "Rudé právo" uveřejňovati, bude uveřejněno všechno, co pero děldopů zachytí z rozhořčení a nespokojenosti širokých vrstev dělnictva, zaměstnaného i nezaměstnaného, soc.-demokratického, nár. sociálního i indiferentního. Voláme k nim: "Děldopové, dejte buržoasii pádnou odpověď." V Dolní Lípové český přednosta stanice prohlásil: "Všechny Němce a komunisty bylo by třeba postříleti mašinkvérem." Čeští děldopové! Odpovězte tomuto českému štváči a projevte ve svých příspěvcích solidaritu se svými německými spoludělníky. Ale toto není snad mínění jen tohoto znamenitého pána. Je to mínění celé české šovinistické buržoasie, která hledá východisko z krise, kterou svým řádem sama způsobila, spolu s německou a jinou nacionální buržoasií tohoto státu ve vzájemném rozeštvávání proletariátu jednotlivých národností ve snaze zabrániti, aby se proletariát spojil a jednotnou silou smetl tento zločinný a prohnilý řád. Děldopové! Žádejte ve svých dopisech odstoupení ministra vnitra Slávika, který chce [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] prodloužiti život umírajícího kapitalismu. Nepište pokud možno jednotlivě, pište dopisy kolektivní, podepsané osazenstvem závodů, staveb, dílen, zprostředkovatelen práce, nocleháren, ohříváren atd. Vyzývejte soc. demokratické, nár. socialistické a indiferentní dělníky, aby zasílali své protesty rudému tisku." Dělníci, kteří po frývaldovských událostech tak houfně protestovali proti způsobu řešení hospodářské krise, ve svých projevech neustávají. Každý den docházejí jiné a jiné protesty. Nejen že dělnická třída ve svém celku odpovídá demonstračními stávkami proti frývaldovským událostem a proti plánu hladu, který buržoasie rozvíjí společně se sociálfašistickými pomocníky, dělníci a jejich dělničtí dopisovatelé rozvíjejí své protesty také proti persekuci, která je namířena proti vůdcům revolučního hnutí. Vy se domníváte, že tím, jestli ve vašich nenávistných projevech snažíte se dělnickým ženám namluviti, že jen komunisté byli vinni, že byly zastřeleny a zraněny ve Frývaldově dělnické ženy, zastřete podstatu, proč jsou dělnické ženy posílány na ulici. Můžete sice komunistické vůdce persekvovati, ale nemůžete nám zakázati, abychom my nejen dělnickým ženám odhalili pravou podstatu boje buržoasie proti dělnickým třídám, nýbrž již svým dětem od malička osvětlili, kdo to je, kdo jejich rodiče zbavuje práce a chleba, a kdo to také je, kdo v případě, že tito rodiče se brání, do nich dává stříleti a takovým způsobem zbavuje děti jejich živitelů. Ukázkou toho, že naše děti vědí velmi dobře, kdo je zbavuje chleba, je dopis malé dcerky soudr. Stránského, který dnes úpí v žaláři v Mostě, který jen proto, že vedl dělníky do boje za podporu a chléb, byl vržen do žaláře a zbaven mandátu. Malá jeho dcerka nám píše: "Já letos o Vánocích budu jen s maminkou. Tatínka mám zavřeného již půl roku. A víte děti za co? Jak stříleli 4. února četníci v Duchcově do tatínků, kteří šli pro chleba. Za to dostal náš tatínek jeden rok, třeba je nevinen. Netěším se na vánoce, já se těším na tatínka, až přijde ještě za půl roku z kriminálu. To budou vánoce. Já se tatínka dočkám, ale ty děti, co jim tatínky zastřelili ve Frývaldově, ty se tatínka nedočkají. Ty budou mít smutné vánoce. A proto já také pošlu jim ze svých nastřádaných peněz, které ponejvíce dostanu od soudružek pražských, když přijedou do Lomu. Nemyslete, děti, že střádám na stromeček, ten jsem ještě neměla a také ho nechci. To jsou svátky flanďáků a my jsme bez víry, my na to nevěříme, to už mi říkala maminka od malinka. My jsme děti proletářů, jen co vyrosteme, budeme bojovat za ta práva, jaká už dnes mají děti v Rusku. A proto heslo všech průkopníků a průkopnic je: Buď připraven!"

To je ukázkou, že naše děti už dnes rozumějí, že v boji za skývu chleba proti buržoasii, která jejich rodičům béře možnost vydělati si na to nejnutnější, musí naše proletářské děti spolubojovati. My dnes k dělníkům bez rozdílu národnosti voláme znovu: Ač tento boj ve Frývaldově sváděli dělníci s kamenobarony, tento boj není ještě u konce.

Právě v nynější době je potřebí, aby dělníci ve všech závodech protestovali, připravovali stávku k podpoře dělníků na Frývaldovsku, aby žádali, aby četnictvo na Frývaldovsku bylo odvoláno, aby byl odvolán výjimečný stav, který na Frývaldovsku je vyhlášen, a zároveň při tom postavili své požadavky, aby dělníci ve všech závodech protestovali proti propouštění, proti snižování mezd, aby žádali vánoční výpomoc ve všech továrnách a na všech dolech. Tím také zároveň podpoří boj dělníků na Frývaldovsku a dělníků v mezinárodním měřítku. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Štětky a soudr.:

Čl. I budiž nahrazen zněním:

"Zákon ze dne 16. března 1920 č. 165 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje zřizovati státní policejní úřady, pozbývá platnosti.

Rovněž pozbývají platnosti předpisy obecních zřízení, podle kterých může býti z důležitých důvodů státních část místní policie obecní zákonem přenesena na úřady státní."

2. Eventuální pozměňovací návrh posl. Štětky a soudr.:

V §u 3 budiž odst. 1 škrtnut.

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo k doslovu prvnímu zpravodaji, p. posl. Petrovickému.

Zpravodaj posl. Petrovický: Vážená sněmovno! Odpovídati na spletenou a nepravdivou řeč paní posl. Hodinové, pokládám pro ni (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.) a pro její výstražnost vyházením hrachu na zeď. Z těchto důvodů nesouhlasím s přečtenými návrhy p. dělníkům posl. Štětky a soudr. a navrhuji slavné sněmovně, aby tyto návrhy zamítla a schválila zprávu mnou přednesenou podle zprávy ústavně-právního výboru, aby totiž vládní návrh zákona, projednaný již v senátě, kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady, byl schválen. (Souhlas.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji, p. posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! K usnesení senátu o vládním návrhu tisk sen. 32 a 467, kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady, promluvila na tomto místě pí. posl. Hodinová. Jak vážně bere tuto věc, jak si přečetla pí. posl. Hodinová také zprávu výboru ústavně-právního a rozpočtového, ukazuje, že mně přiřkla návrh, aby bylo zřízeno policejní komisařství v Berehově a Chustu, kde tato komisařství již dávno jsou zřízena. Podotkl jsem, že by bylo dobře podle tohoto nového zákona, aby se předešlo velmi neblahým, politováníhodným událostem ve Frývaldově, zříditi tam policejní komisařství a takovýmto způsobem se postarati o bezpečnost tamního občanstva. Ale když již pí. posl. Hodinová tak začala, musíme si na to trochu odpověděti. Ona tam byla, já tam byl také. Pí. posl. Hodinová tam byla s p. kol. Kopeckým (Výkřiky posl. Hodinové.) - já vás nerušil, nerušte mne také - projížděli 2 automobily všechny závody. Já jsem byl vyzván s ostatními pány panem ministrem dr Slávikem, abychom byli přítomni jako členové posl. sněmovny vyšetřování, a najednou se setkáme zrovna na místě, kde se ona nešťastná událost stala. Paní posl. Hodinová si zde na plno otvírala ústa a překročila řečnickou lhůtu o plnou hodinu, ale tam před panem presidentem Černým nepromluvila ani slova, ani se neodvážila slovíčko pronésti. Pouze p. posl. Kopecký uctivě požádal, aby mohl býti přijat a mohl vyjednávat s presidentem Černým o záležitosti pohřbu, načež, když mu bylo odpověděno, že o 2. hodině má se dostaviti na okresní politickou správu, uctivě za to poděkoval a také na politickou správu o druhé hodině přišel. Tak to vypadá před sněmovnou a tak to vypadá venku. Dobře, pí. posl. Hodinová vyšetřila všechno a použila všeho, co se hodí pro komunistickou řeč a pro vylíčení celého případu v duchu komunistickém, a pravila: chtěli jíti za chlebem a za to dostali olovo. Zatím zapomněla si asi pí. posl. Hodinová prohlédnouti asi 10 kroků v obecní kanceláři tu velkou hromadu klacků, polen, uměle ostrouhaných, přímo z lesa vzatých, s nimiž přišli tito ozbrojeni do Frývaldova, zapomněla si prohlédnouti plné krabice kornoutů pepře a soli, s čímž v kapsách přišli tito demonstranti do Frývaldova. To všechno si v kanceláři zapomněla prohlédnouti. Zapomněla si také prohlédnouti úplně zkrvavený kabát nadporučíka Jirkovského a vrch. strážmistra a těch 14 klacky a poleny násilně probitých četnických čepic. To všechno si zapomněla prohlédnouti, k tomu všemu neměla zřetele. Je jisto, že zástup lidu, který jde s celými poleny do Frývaldova, který je zastaven za Frývaldovem na silnici a rozehnán, přes to jde polními cestami, aby dosáhl Frývaldova, že tento zástup nejde do Frývaldova na okresní politickou správu vyjednávati, nýbrž za něčím jiným. Kromě toho tento zástup - četnictvo nemělo žádných zpravodajů - měl zpravodaje na kolech a motorkách, kteří demonstranty uvědomovali, jak četnictvo postupuje, kterými cestami se mají demonstranti do Frývaldova ubírati. Chybou jedinou bylo, to je pravda, že úředně nebylo posíleno četnictvo, že nebyla vyžádána vojenská asistence a Frývaldov obklíčen, aby k těmto žalostným událostem frývaldovským nedošlo. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím, šli prý pro chléb. Tak líčí nám to paní posl. Hodinová. A zatím provolání, která tam byla v neděli před tím ve všech továrnách vyvěšena, zněla takto: Půjdeme protestovati ve velikých zástupech do Frývaldova proti obsazení východočínské dráhy. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tak končilo, prosím, ono prohlášení, které bylo vyvěšeno ve všech továrnách na Frývaldovsku. Jakou má souvislost východočínská dráha s chlebem? A ze všech zastřelených nebyl ani jeden nezaměstnaný. Pouze jediný a ten měl příští týden nastoupiti místo. V žádném závodě se nejednalo o snížení mezd, nýbrž pouze, jako každoročně, v závodě "Kulka" se jednalo o snížení mezd. Paní posl. Hodinová nám zapomněla zde říci, kde stál pan posl. Hadek. Ten nebyl v řadách demonstrantů, ten zůstal za demonstranty na levé straně u chodníku na malém kopečku z hlíny státi a tam dával znamení rukou (Výkřiky komunistických poslanců.) demonstrantům k útoku na četnictvo. V důsledku toho nezbývalo četníkům nic jiného, než buď se dáti odzbrojiti, solí a pepřem úplně zničiti anebo použíti zbraně. Podle zkušeností tam nabytých jsem proto podal návrh, aby ve Frývaldově bylo zřízeno co nejdříve policejní komisařství, aby tak bylo o bezpečnost obyvatelstva postaráno.

Lituji, že v těchto záležitostech komunistická strana zneužívá i dětí a žen, jež jako ve Frývaldově postavila do prvních řad. Není pravda, že pouze dvě ženy byly zastřeleny, to jsou ty dvě nejmladší, ale bylo jich více raněných. V prvých řadách stály ženy, za nimi se skryli muži a pan posl. Hadek zůstal za frontou četnickou a dával pouze znamení.

Myslím, že Frývaldov naopak poučí veškeré dělnictvo československé, že v komunistické straně nemá vůbec co dělati, ale že si to musí dobře rozmysliti, ježto je vedeno pouze a jedině na jatky, aby se po zádech takových dělníků vyšplhali komunisté po způsobu jiných k vynikajícím místům. Nemohu nic jiného učiniti, než jménem rozpočtového výboru navrhnouti, aby byly oba pozměňovací návrhy zamítnuty a osnova přijata tak, jak se na ně usnesl senát. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Hlasování o tomto odstavci pořadu odložíme, nebude-li námitek, na dobu pozdější. (Námitek nebylo.)

Přerušuji schůzi do 2 hodin odpol.

(Schůze přerušena ve 12 hod. 53 min. opět zahájena ve 2 hod. 20 min. odpol.)