Voláme: Pryč se sociálfašistickým absolutistickým režimem v nemocenských pojišťovnách! Vypište volby do nemocenských pojišťoven! Nechť žije jednotný boj všeho dělnictva! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Krosnář. Uděluji mu slovo.

Posl. Krosnář: Nejprve pokládám za svou povinnost přibíti na pranýř postup předsednictva posl. sněmovny při zakončení včerejší schůze. Podali jsme návrh na zkrácené řízení...

Místopředseda Taub (zvoní): Žádám pana řečníka, aby předsednictvo nezatahoval do debaty.

Posl. Krosnář (pokračuje): Návrh byl předsednictvu řádně a včas podán. Soudr. Štětka se za klub ještě osobně přesvědčil v kanceláři předsednictva, zda návrh byl dán na předsednický stůl, abychom měli jistotu, že o návrhu se bude rozhodovati. Předsednictvo návrh mělo, ale pan předseda sněmovny Malypetr nedal ku konci schůze o návrhu hlasovati (Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 158. schůzi posl. sněmovny.] Nehledě k tomu, že soudr. Štětka ve smyslu jedn. řádu podal ústní námitky proti dennímu pořadu, pan předseda, místo co by o něm dal hlasovati, prostě ze sněmovny utekl.

Místopředseda Taub (zvoní): Volám pana řečníka pro tento výrok k pořádku. (Hluk. - Výkřiky.)

Prosím o klid.

Posl. Krosnář (pokračuje): My proti tomuto postupu sněmovny ostre protestujeme. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Místopředseda Taub (zvoní): Volám pana řečníka znovu k pořádku.

Posl. Krosnář (pokračuje): [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Protestujeme proti tomuto postupu předsednictva sněmovny tím rozhořčeněji a ostřeji, že šlo a jde o návrh na projednávání zimní výpomoci nezaměstnaným. Pan předseda sněmovny svým včerejším postupem se vysmál bídě nezaměstnaných a jejich zoufalému volání po pomoci, jež my svým návrhem vyjadřujeme. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Nezaměstnaní se přesvědčí, že jakékoli spoléhání na dobrou vůli parlamentu je iluse a že jen bojem, rozhodným masovým hnutím donutí nezaměstnaní a pracující lid parlament, aby s požadavky nezaměstnaných zacházel vážněji. Nemá-li parlament vůli tyto požadavky nezaměstnaných respektovati, jako že nemá, což stále dokazuje, budeme burcovati nezaměstnané, aby si sami udělali pořádek a pomohli odkliditi celé ústrojí buržoasní moci [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Návrh, o který šlo, měl býti předán soc. politickému výboru k urychlenému projednání a měl přinésti nezaměstnaným ještě před vánocemi zimní výpomoc 300 Kč pro svobodného a 500 Kč pro ženatého, neboť je zima, oni hladovějí a jsou nazí a bosí. Jsme přesvědčeni, že návrh, jenž byl podán 8. října, bude ležeti v šuplíku pana předsedy soc.-politického výboru celý rok, jako tam leží od ledna náš návrh na 7hodinovou dobu pracovní při nezkrácených mzdách.

Pan předseda soc.-politického výboru soc. demokrat dr Winter nemá starosti o bídu a hlad nezaměstnaných, neboť sám má statisícové příjmy a necítí dnes s dělníky. Ale soc. demokratičtí nezaměstnaní dělníci a celá dělnická třída ho donutí, aby tyto návrhy vytáhl. Pánové, kteří mají psí boudy, kousky lesa, statky, jsou správní radové a provádějí milionové korupce, budou se vzpírati. Ale dělnická třída svým bojovným nástupem své požadavky si vynutí a je pošle k čertu.

Když jsem mluvil k rozpočtu, již jsem řekl, že bída nezaměstnaných bude větší. Již je zima a naděje na práci není žádná. V rodinách nezaměstnaných dělníků je hlad a bída. Marně hledají práci. Zklamáni vracejí se do svých studených bytů. Loni v listopadu bylo úředně hlášeno 155.000 nezaměstnaných dělníků a teď jen za jeden měsíc jich přibylo 82.000 a úřední statistika mluví o 336.000. To je více než dvakrát tolik a tato statistika není správná, je lživá jako celý váš režim. Nezaměstnaných je nejméně 700.000. Propouštění je dnes na denním pořádku. Všude dělníci jsou po celých stovkách a tisících vyhazováni za vrata závodů. Největší závody vyhazují, ale přece jejich zisky jsou stejné, jak ukazuje Škodovka v Plzni, kde bylo vyhozeno asi 12.000 dělníků, ale dividenda a ulejvání do reservního fondu jsou stejné a ještě větší, neboť všude se těží z hladu a bídy dělníků. Stejné případy jsou z Vítkovic, Českomoravské a odjinud. Sta a tisíce dělníků je dnes z práce vysazováno na neplacenou dovolenou. Když jsme před obecními volbami ukazovali a upozorňovali dělníky v Českomoravské továrně, že budou vyhazováni, říkalo se, že je to komunistická demagogie. Ale dnes to dělníci v Českomoravské továrně vidí. Dochází k vyhazování a dojde ještě k většímu, aby se zbavili starých a nepohodlných dělníků.

Postavení nezaměstnaných dělníků je horší než loni. Říká se, že prý si nezaměstnaní mohli nashromážditi úspory. Ale z čeho, když celé léto nepracovali? Dnes, když nezaměstnaný dělník by chtěl získati úvěr, žádný hokynář mu nepůjčí, a jeho příbuzní, kteří loňské zimy snad mu sem tam vypomohli, sami nemají nic. Šaty, boty, které ještě měl, za celé léto rozbil a v této kruté zimě nemá, co by na sebe oblékl.

Vaše péče o nezaměstnané není žádná. Jen tam, kde museli jste ustoupiti před bojem nezaměstnaných, jste něco dali. Myslím, že to není přídavek, dáti více policajtů k bursám práce a četníků k radnicím a okresním úřadům. Či je to přídavek pro najedení? [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ale teď se už nezaměstnaní kriminálu nebojí, neboť půjdou tam hromadně i se svými rodinami. Alespoň se o ně budete musit starati. Ale vaše kriminály stačí zavříti jenom pár jednotlivců a statisíce jich zavříti nemůžete. Proto nezaměstnaní se už nebojí vašich hrozeb.

Podporu podle gentského systému dostává jen asi 10%, nejvýše 15% nezaměstnaných dělníků, a kde nezaměstnaní nebojují, tam jste jim vzali vše, snad jen žebračenky na 10 Kč týdně jim dáváte na osobu. I zde je viděti okleštění, neboť pro svobodné nedáváte nic. Spousta okresů a tisíce obcí nedostává žebračenky žádné. Myslíte, že dnes rodina může býti živa za 20 Kč týdně? A nestydíte se říkati tomu péče o nezaměstnané dělníky? Jak dlouho ještě myslíte, že nezaměstnaní budou toto trpělivě snášeti? Sebevraždy jsou dnes hromadným zjevem a tisíce nezaměstnaných živí se žebrotou. Vaše sběrací akce úplně zkrachovaly, ani 5% žadatelů nemůžete svými akcemi uspokojiti. Tím pak jste chtěli odvrátiti nezaměstnané dělníky od boje, ale nedaří se vám to, neboť na všech místech, všude, kde jste to podnikli, krachujete a budete krachovat. Tím dělníky od boje neodvrátíte, poněvadž váš režim není již schopen, aby jim dal práci a chléb, všem těm, kteří jsou bez práce. Nejen vy, ale ani země, ani okresy, ani obce, kde nezaměstnaní nebojují, nic pro ně nedělají. O nás říkáte, že prý my štveme nezaměstnané dělníky, když jim ukazujeme cestu a vedeme je, jak mají nasytiti hladovějící své rodiny. Myslím, že je to větší štvaní, když nezaměstnaní jdou kolem plných obchodů, kde leží šaty a boty a sami jsou nazí a bosí, když jdou kolem velkých uzenářských a pekařských krámů a mají hlad, když jdou kolem velkých zásob uhlí a doma mají zimu a když i na jídlo seženou, nemají, čím by si zatopili. To je, myslím, větší štvaní a drzá provokace statisíců hladovějících proletářů měst a venkova.

Že se bojíte nezaměstnaných ve velikých městech, svědčí i provokace policejního presidenta v Praze. Zase máme nové nařízení. Nezaměstnaní již nesmějí do Prahy ukázat svou bídu a hlad. Pražské ulice se budou čistiti od hladovějících, aby klid a pořádek byl zachován. Pánové v hlavním městě si nepřejí viděti bídu a hlad, a pak nezaměstnaní chodí již k nim žebrat a nechtějí se spokojiti se 20 haléři a žádají mnohem více. Kdyby nezaměstnaní chodili žebrat v předměstích k dělníkům, bylo by dobře, ale že jdou žebrat k buržoasii, je pánům nepohodlné. Chcete bojovat proti žebrotě, ale sami chodíte žebrat, ne však u těch velikých, kde jsou plné žoky, nýbrž u chudáků, kteří dnes sami nemají co jísti. Nezaměstnaní dělníci nechtějí žebrat, nechtějí vaše milodary, chtějí práci a tu jim nemůžete dát ani vy, ani váš režim, a proto budou bojovat za podpory, aby byli živi i se svými rodinami.

V nařízení dále se praví, že se musí čeliti vzrůstu kolonií a že budou bourat chudákům boudy nad hlavou, prý jen těm, kteří nemají povolení stavební. Ale dnes už je jasno, že tímto nařízením chtějí bourati celé dělnické kolonie kolem celé Prahy. V Praze bourání kolonií už znají, je to známou věcí, dělá to již po léta sociálfašistická radnice. Teď to má býti v daleko větším měřítku a rozsahu. Ale dělníci a hlavně nezaměstnaní postaví se v boji proti všem vašim nařízením a sjednoceni odrazí tak váš útok. Kubátovo nařízení, nařízení policejního presidenta v Praze, výjimečné stavy v okresech budou vám houby platné proti bojovnému nástupu pracovních mas. Nezaměstnaní to vědí. Už zase naplňují radnice, nastupují do ulic, jdou jedině správnou cestou v boji za své požadavky.

Nezaměstnaní již ukázali, že v celých desítkách obcí dosáhli svých požadavků a budou bojovati dále. Třinec a druhé obce budou jim toho příkladem. Třinští dělníci [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] donutili buržoasii, aby okamžitě každému svému nezaměstnanému dělníku dala 200 Kč svobodnému, 300 Kč ženatému, 50 Kč na každé dítě. Dále jim byly dány podpory 80 Kč týdně, na každé dítě 10 Kč, 50 Kč svobodným. A teď novým nástupem - oni bojovati musí a budou, poněvadž i toto je nedostatečné, ať se o ně dnešní režim postará, ať jim dá práci vynutili si dalších 50 tisíc Kč na vánoční výpomoc. A proto musejí nezaměstnaní všude následovati těchto příkladů, neboť vidí, že bez boje jim nic nedáte a že ten boj jim skýtá záchranu od hladu a bídy. Dnes máme v Československé republice již na 700 akčních výborů nezaměstnaných, které se již organisovaně připravují k boji. Je to velká armáda bojujících proletářů, která je každým dnem větší a která každým dnem poroste. Je třeba v každém místě svolati schůzi nezaměstnaných, zvoliti tam akční výbor, utvořiti široký sbor důvěrníků, spojiti se tak s druhými obcemi a ustaviti okresní akční výbor nezaměstnaných, postaviti ve všech obcích na okrese své požadavky, udělati mobilisaci pracujících a vésti za ně boj. Je nutno, aby se nezaměstnaní spojili s dělníky ze závodů, je nutno žádati svolání závodních schůzí, postaviti tam své požadavky a vyzvati kamarády ze závodů k boji za jejich vlastní požadavky a bolesti. Musíte jíti k nezaměstnaným dělníkům a říci jim, že za vraty jsou spousty jejich kamarádů, kteří jim pomohou brániti společné požadavky. Řekněte jim, že neví dne ani hodiny, kdy i oni budou za vraty závodů, a že jen společným bojem odrazíme útok buržoasie a přejdeme sami k velkému nástupu a útoku. Na vesnici spojte své požadavky s požadavky domkářů a malorolníků proti daním a exekucím! Vybudujte tak velikou jednotnou bojovnou frontu všech hladovějících a trpících v boji za odstranění dnešního režimu hladu a bídy! Naplňte zase radnice, vejděte do ulic ze svých studených bytů a ukažte tak ulici bídu a boj! Dají-li vám v některých obcích jeden den žebračenky, jděte druhý den zase na radnici a žádejte nové, neboť za 10 Kč, 20 Kč týdně se svými rodinami nemůžete býti živi, a nuťte je, abyste je dostávali každý den! Spojte se s okolními obcemi, jděte hromadně na okresy, dříve než vyhladovíte vy i vaše rodiny!

Teď před vánocemi jste postavili pro nezaměstnané za tisíce vánoční stromky. Venku zářivé stromy, ale v bytech nezaměstnaných dělníků zima, hlad a bída. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Nezaměstnaní žádají, abyste okamžitě vzali těch 300 mil. Kč, které jste podle vašich sdělení půjčili bankám, neboť tyto mají peněz dosti, a abyste okamžitě přikročili ještě před vánocemi k vyplácení mimořádné podpory nezaměstnaným dělníkům. Nezaměstnaní dělníci dále žádají vyplácení podpor všem nezaměstnaným na účet státu a podnikatelů, a to nejméně 15 Kč denně. Teď po vánocích budete chtíti klid a pořádek, ale nezaměstnaní chtějí chleba a práci, a právě teď před vánocemi budou bojovati za své požadavky, spojí se s celou pracující třídou a budou bojovati tak dlouho, až vás i váš celý režim pošlou k čertu. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pí. posl. Kuhnová. Dávám jí slovo.

Posl. Kuhnová (německy): Rozpad a rozklad tohoto systému projevuje se pofašistěním třídní justice. Poslanecká imunita se ničí, vše, co osvětlí měšťácké bahno, se zabavuje. Zvlášť křiklavý a nebezpečný příklad toho jest plzeňský rozsudek nad soudr. Sternem. Německý sociál-fašistický tisk psal tak, jako kdyby tento rozsudek přísně odsuzoval. Jest to licoměrnictví, aby se zastřela vlastní spoluvina. Sociálfašisté soudruha Sterna vydali. Jejich ministr vydal zákon, kterého se soudce dovolává. A nejen to, sociálfašistický ministr dr Meissner dal zabaviti od počátku až do konce celou zprávu o průběhu líčení, které bylo veřejné, a tím porušil vaše vlastní zákony. Dokonce i sdělení, že se soudr. Stern odvolal, bylo zabaveno. Na důkaz toho předčítám zde zabavenou zprávu: [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 158. schůzi posl. sněmovny.] Soudr. Stern odsouzen ke ztrátě mandátu a 3 měsícům vězení jako sprostý zločinec - obhájce nesmí klásti otázky a nesmí mluviti - sociálfašistický "Boj proti válce a na ochranu Sovětského svazu". Dne 1. prosince konalo se v Plzni druhé přelíčení v prvém z mnoha procesů, které jsou zahájeny proti soudruhu Sternovi. Soudruh Stern byl obžalován, že na schůzi v Heřmanově Huti vyzýval k hromadnému páchání zločinu vojenské neposlušnosti, dále že urazil presidenta Masaryka a konečně že na schůzi mluvil ještě dále, když již byla rozpuštěna.

Průběh přelíčení byl neobyčejně bouřlivý, poněvadž se předseda neslýchaným způsobem snažil omeziti hájení a řečnickou svobodu a soudruh Stern se proti tomu živě bránil a nedal si vzíti svá práva. Nejprve byli vyslýcháni tři skláři z Heřmanovy Huti, kteří se zúčastnili schůze. Jejich údaje, přednesené s největší určitostí, podal nezvratný důkaz, že vládní zástupce, korunní svědek, zkreslil vývody soudruha Sterna. Největší rozruch způsobilo, když všichni svědci jednomyslně konstatovali, že vládní zástupce, který jako svědek vypovídal, že stenografoval každé slovo, během schůze více byl mimo síň nežli v ní, pravděpodobně, aby se ve své nervositě přesvědčil, jsou-li četníci na blízku. K nejbouřlivějším protestům došlo, když prohlásil předsedající, že svědků smějí se tázati buď jen obžalovaný nebo advokáti. Když soudruh Stern velmi energicky vyzval předsedu, který na něho řval, aby na něho nekřičel, nýbrž aby s ním mluvil slušně, rozkřikl se soudce zuřivě: "Zde jste před soudem", načež soudr. Stern odpověděl: "To se také vidí."

V odpovědi na dotazy soudr. Sterna potvrdili všichni svědci, že soudr. Stern neprohlásil, že Masaryk je totéž jako císař František Josef, nýbrž že němečtí sociální demokrati velebíce Masaryka dělají vlasteneckou náladu právě tak, jako se před válkou velebením císaře dělala taková nálada. Že dále soudr. Stern neřekl, aby, kdyby vypukla válka, nechopili se zbraní, nýbrž naopak prohlásil, že se mají vzíti zbraně, ale že se jich smí použíti jen v zájmu pracujících lidí.

Když skončilo průvodní řízení, prohlásil soudce, že po státním zástupci smí mluviti jen soudr. Stern nebo jeho obhájce. Proti této neslýchané troufalosti, které si dosud v Československu nedovolil ještě žádný soudce, protestoval soudr. Stern co nejostřeji a soud musil na konec kompromitovati svého vlastního předsedu a usnésti se, že smí mluviti také advokát. Státní zástupce nemohl pronésti jediného slova k odůvodnění své žaloby a spokojil se s tím, že žádal potrestání podle zákona. Soudr. Stern prohlásil, že vůbec nezamýšlí popírati, co skutečně řekl, ale že při přelíčení šlo mu jen o to, aby vyvrátil zkroucená tvrzení vládního zástupce, což se mu úplně podařilo. Věrohodnost tohoto svědka byla vyřízena směšným tvrzením, že dovede přesně stenografovati každé slovo, což nedovedou ani nejlepší komorní stenografové. Soudr. Stern pokračoval: "Na schůzi jsem mluvil o tom - ani mne nenapadne, abych to popíral - že vzrůstá nebezpečí imperialistické války a především nebezpečí imperialistického útoku na Sovětský svaz. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Necítím se nikterak vinen, neboť to, co jsem řekl, shoduje se se zájmy pracujících lidí. Odsuzujete-li to jako zločin, dokazujete tím jen, že v tomto demokratickém státu jest zločinem říkati to, co jest v zájmu převážné většiny lidu, ale odporuje zájmům malé vrstvy vykořisťovatelů."

Soudr. Stern také otevřeně přiznal, že vytkl německým sociálním demokratům, že velebí Masaryka, ačkoliv podepsal množství zákonů, nepřátelských dělníkům. Po té ujal se slova obhájce dr Křepinský, který bezvadně vyřídil obžalobu se stanoviska právního. Dokázal, že nebyl uražen Masaryk, nýbrž že byli kritisováni sociální demokrati, což není dosud zákony zakázáno. Obžalovaný mluvil o dělnících všech imperialistických států a prohlásil, jak mají bojovati proti imperialistické válce a válce proti Sovětskému svazu a také to že není zakázáno žádným zákonem. Předseda po krátké poradě vynesl rozsudek. Soudr. Stern byl sproštěn obžaloby pro urážku presidenta Masaryka. Otázka, že mluvil dále na zakázané schůzi, proti níž soudr. Stern namítl, že se na ni nevztahuje vydání parlamentu, byla vyloučena a bude se projednávati zvlášť. Pro zločin podle §u 15, "vyzývání k hromadnému vojenskému zločinu" byl soudr. Stern prohlášen vinným a s použitím mimořádných polehčujících okolností odsouzen jen ke 3 měsícům vězení a ztrátě občanských čestných práv. Předseda uznal sám za nutné, aby přímo omluvil tuto poslední část rozsudku, a prohlásil, že zákon, který vypracovali sami členové parlamentu, ho nutí, aby konstatoval pohnutky nečestné a nízké.

Tento zákon, na nějž narážel soudce, jest nejnovější zákon sociálfašistického ministra dr Meissnera, který byl vydán prý na ochranu odsouzených pro politické trestné činy, ve skutečnosti však ustanovuje, že boj proti válečnému nebezpečí jest sprostý zločin. Kdyby byl soudr. Stern bral honoráře 100.000 Kč jako dr Winter, nebo 15.000 jako dr Meissner, mohl zůstati poslancem a doktorem a býti dokonce ministrem. Poněvadž však mluvil proti imperialistické válce, bude se s ním ve vězení nakládati jako se sprostým zločincem. Sociálfašističtí poslanci, kteří prohlašují, že jsou proti válce a pro ochranu Sovětského svazu, vydali jej na tento rozsudek, poněvadž vybízel k ochraně Sovětského svazu. Tento rozsudek způsobí mezi všemi pracujícími lidmi čiré pobouření a přispěje k tomu, že vzroste boj proti kapitalistům a jejich systému. Proti rozsudku použije se ovšem všech opravných prostředků.

Další případ jest soudr. Haiblick. Četníkům nebyl zkřiven ani vlásek na hlavě, naopak [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] tloukli dělnictvo bojující za práci. Přes to [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] bylo dáno za pravdu četníkům, soudr. Haiblickovi odňat mandát. Do německých krajů jsou posíláni čeští šovinističtí živlové jako četníci, jen aby dělnictvo hodně trýznili a pronásledovali. I povolené pochody německého dělnictva provokují četníci zcela sprostým způsobem, jak se to stalo v září v Přebuzi. Soudruh Stránský [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] V československém vězení nedostane se mu žádných výhod, bude se s ním nakládati jako se sprostým zločincem. Chcete umlčeti komunistické poslance, budete odnímati další mandáty. Byla jsem rovněž vydána hlasy sociálních demokratů, klade se mi za vinu, že jsem se dopustila zlomyslného činu, který způsobil nebezpečí pro život, zdraví a bezpečnost lidí, Soud ovšem [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] dá za pravdu četníkům, kteří budou vypovídati proti mně. Tyto rozsudky proti zvoleným zástupcům lidu, zničení imunity, svědčí jen o slabosti a rozpadu kapitalistické soustavy. Jedna korupční aféra stíhá druhou. Lidé, kteří žádají práci a chléb [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Veškeré dělnictvo jest hnáno šíleným kapitalistickým hospodářstvím v zoufalství. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Kubače, Novotného a soudr.:

Zákon znějž:

Všem drobným zemědělcům, domkářům, malým živnostníkům a všem drobným poškozeným občanům při živelních pohromách a v případech postižení jinými škodami, pokud příjem poškozených ročně nepřesahuje 30.000 Kč, bude poskytnuta státem peněžitá náhrada za všechny utrpěné škody.

Všem poškozeným uvedeným v §u 1 budou odepsány všechny daně a dávky za rok, v němž byli pohromami či škodami postiženi.

Po dobu uvedenou v §u 2 nesmí býti proti poškozeným vedeny žádné daňové exekuce.

Úhrada výloh spojených s provedením tohoto zákona kryje se z výnosu silně vzestupné daně z příjmů osob, jak jednotlivců, tak kapitalistických společností, jichž roční příjem přesahuje půl milionu Kč.

K podrobnému provedení §u 4 bude vydán vládou zvláštní zákon.

Provedení tohoto zákona se ukládá ministrům zemědělství, vnitra, průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem financí.

2. Eventuelní návrh posl. Kubače, Novotného a soudr.:

Článek II budiž doplněn tímto odst. (2):

"U drobných zemědělců, kteří byli letošního roku postiženi živelními pohromami, nebudou daně a jejich nedoplatky až do sklizně roku příštího vymáhány."

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zemědělského, p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Debata o vládním návrhu, jímž se zlepšuje zákon o státní pomoci při živelních pohromách, znovu obnažila smutnou hospodářskou situaci, kterou po více než 3 léta prožívají všechna odvětví zemědělského podnikání. Mnozí páni kolegové ocenili snahu vlády podati pomocnou ruku těm nejpotřebnějším, kteří živelními katastrofami byli postiženi, ale současně zdůraznili nutnost zveřejnění živelního pojištění. Vítám tento zájem a přál bych si jen, aby co nejdříve bylo přikročeno od slov k činům. Osnova o zveřejnění živelního pojištění jest vypracována ministerstvem zemědělství, prošla několika poradami v hospodářském sboru při ministerstvu obchodu a není tedy žádné věcné příčiny, proč by zákon, po němž s toužebností volají statisíce zemědělců, neměl býti co nejdříve aktivován.

Někteří páni řečníci dovolávali se voleb do zemědělských rad a nového volebního řádu do těchže rad. Chci konstatovati, že nikdo nebrání, aby v zemědělských radách zastoupeny byly všechny obory zemědělské výroby a všechny zemědělské vrstvy, jimž jde o vážnou, odbornou a věcnou práci. Bylo by však škodlivé, kdyby tyto odborné instituce byly zpolitisovány. Zemědělství potřebuje především odborné práce upřímných, nezaujatých ochránců a žádné politisování tam, kde jen věcná činnost má své místo a svůj užitek.

Pan posl. Knotek ve svých vývodech kritisoval způsob rozdělování podpor a projevil názor, že by se podpory neměly poskytovati v naturaliích. V této věci chci konstatovati, že je nutné, slyšeti především postižené zemědělce, jaká forma podpor jim nejlépe vyhovuje, co je pro ně v případě katastrofy účelnější. Ale řekl jsem již v zemědělském výboru, že není jistě důstojné vypichovati ojedinělé případy, které tu a tam prýští často z osobních a politických motivů, a že je naopak třeba řešiti problémy zemědělské výroby s celou vážností a z vyšších zájmů odborných, než se namnoze dosud děje.

V zemědělském výboru prohlásil sám p. ministr Bradáč, že by nikdy netrpěl, aby z dobrodiní, které je určeno pro trpící lid, kdokoli těžil. To je prohlášení jasné a musí objektivním lidem stačiti. Zjistí-li se případy nesprávné, ať se hlásí úřadům, ale ať se negeneralisuje z důvodů politických a často i agitačních.

Bylo by si jen přáti, aby problém zemědělský řešen byl s větší upřímností a s hlubší odbornou zdatností, než jak v některých směrech se, bohužel, dnes děje.

Vítám tedy zájem o zemědělství, projevený řadou pánů kolegů, a doufám, že bude čím dále tím větší. Ukáže se to ostatně v zemědělském výboru posl. sněmovny, kde bude jednáno o prohlášení ministra Bradáče o úžasném poklesu cen za výrobu živočišnou. Přátelům zemědělství naskytne se tedy vítaná příležitost, aby skutkem dokázali svou ochotu pomoci ochuzenému zemědělství, které trpí měrou netušenou. Podle výsledků této práce bude posuzovati zemědělský lid smysl a pochopení pro své potřeby u jednotlivých stran.

V debatě bylo dále mluveno o nespravedlnostech daňového systému s ohledem na zemědělské poplatníky. Také zemědělský výbor se těmito záležitostmi obšírně zabýval a, jak jsem již konstatoval, přijal resoluci, ve které se vládě ukládá, aby se zřetelem na těžkou situaci zemědělství učinila s urychlením opatření, aby žádosti zemědělců o odklad placení daní a jiných veřejných dávek byly vyřizovány s urychlením a příznivě ve všech případech řádně odůvodněných. V takových případech budiž upuštěno od provádění berních exekucí.

Konstatuji, že zástupci zemědělského lidu v posledních dnech několikráte intervenoval u pana ministra financí dr Trapla. Zemědělský poplatník je si plně vědom svých povinností ke státu a jeho finanční správě. Stát také má v zemědělském obyvatelstvu nejspolehlivější a nejvýznamnější poplatný element. Nebylo by však rozumné ani sociálně správné, aby v tak těžké době, kdy zemědělství prožívá krisi důsledků jedinečných, exekucemi byl provokován lid, jehož životní poslání je v činorodé práci, ze které má prospěch a užitek veškerenstvo.

K pozměňujícím návrhům, které byly podány se strany komunistické, nemohu, bohužel, zaujmouti stanovisko příznivé z důvodů, které jsem také již naznačil v zemědělském výboru. I tento zákon nese stopy úsporných opatření ve státní finanční správě. Jinak mohu jen s povděkem kvitovati, že i na oposičních stranách jeví se dobrá vůle trpícímu zemědělskému stavu v dnešní době vyjíti vstříc. (Posl. Štětka: Co říkáte našemu eventuálnímu návrhu, to je doslovně opsaná vaše resoluce!)

Prosím tedy, aby posl. sněmovna přijala vládní osnovu v tom znění, jak jsem ji doporučil. Pokud jde o doplňující návrh pánů z komunistické strany, konstatuji, že je konformní s našimi resolucemi, které jsem doporučil ke schválení. (Výkřiky komunistických poslanců. Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, panu posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Rozprava o usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 619 a 628), jímž se mění zákon o státní pomoci při živelních pohromách r. 1931, uznala s finančního stanoviska, že stát dává postiženým živelními pohromami, co dáti může. Zdůrazňuji zde za rozpočtový výbor, že už bude jednou třeba, aby se přestala dávati podpora, a aby se otázka vyřešila tak, že by ti, kteří jsou postiženi, měli právní nárok na podporu a nebyli odkázáni na milost a nemilost.

Souhlasím s p. zpravodajem výboru zemědělského, aby odpolitisováno bylo už to, co je zemědělského. Myslím, že tím se nejlépe zemědělství pomůže, bude-li to skutečně odpolitisováno, a to tak, že se nejprve udělá pořádek v zemědělských radách tím, že dostane se tam všem odvětvím zemědělským místa, jako jsou chmelaři, vinaři, zahradnictví a jiná odvětví zemědělská, a zvláště, dostane-li se v zemědělských radách místa těm, kteří skutečně na poli pracují vlastnoručně, těm malým a středním rolníkům a zemědělcům. Doufám, že zde bude skutečně udělán podle slov pana ministra Bradáče už jednou krok dopředu, aby jednou už otázka byla vyřešena. Sněmovna nedávala vždy zemědělcům podporu, ale dávala vždy to, co jim právně přísluší z veřejných fondů.

Pokud se týče návrhu pana posl. Kubače, Novotného a soudr., obsahuje jen to, co je obsaženo v resolucích. (Výkřiky komunistických poslanců.) Pan posl. Štětka sám pro tyto resoluce hlasoval, tedy tím je vyhověno pozměňujícím návrhům.

Pokud se týče dalšího event. návrhu, který je přímo opsán podle resoluce, jež byla přijata jak zemědělským, tak rozpočtovým výborem, vyhovuje se mu tudíž plně resolucí a není třeba, aby návrh zákona byl pozměněn, protože je nutna rychlá pomoc. Kdybychom měnili tento zákon, musil by se vrátiti do senátu, ze senátu zase do sněmovny a tím by se ovšem podpora zemědělcům velmi oddálila, čímž by se dopustili páni z komunistické strany sami křivdy na zemědělském stavu. Vyslovuji se proto proti oběma pozměňovacím návrhům. (Souhlas.).

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova má 2 články, nadpis a úvodní formuli.

Hodlám o ní dáti hlasovati takto:

Nejprve o samostatné osnově navržené návrhem posl. Kubače, Novotného a soudr.; nebude-li přijata, hlasovali bychom o osnově zprávy výborové v úpravě eventuálního návrhu posl. Kubače, Novotného a soudr.; nebude-li ani ta přijata, hlasovali bychom o celé osnově najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy podle něho hlasovati. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Kdo souhlasí se samostatnou osnovou, kterou navrhují posl. Kubač, Novotný a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

(Výkřiky komunistických poslanců.)

Kdo souhlasí s osnovou výborovou v úpravě eventuálního návrhu posl. Kubače, Novotného a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu tuto ve znění zprávy výborové ve čtení prvém, shodném s předchozím usnesením senátu.

Čtení druhé navrhnu na pořad příští schůze.

Přijetím této osnovy vyřizují se zároveň iniciativní návrhy tisky 1313, 1314, 1321, 1322, 1323, 1325 až 1330, 1333, 1335, 1336, 1338, 1342, 1349, 1351 až 1358, 1381, 1384, 1387 až 1389, 1401, 1420, 1425, 1427, 1428, 1431, 1463, 1464 a 1484.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest: