Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. dr Suchý. Dávám mu slovo.

Posl. dr Suchý: Slavná sněmovno! Maje stručně pojednati o předloženém vládním návrhu zákona, jímž se mění zákon ze 16. července t. r. o státní pomoci při živelních pohromách z tohoto roku, a to tak, že se základní částky 65, 5 a 25 zvyšují na 100, 22 a 50 milionů Kč, chci předem zcela otevřeně prohlásiti, že považuji tento vládní návrh za účinný prostředek pomoci pro ty, kteří letošního roku byli postiženi živelní pohromou. Domnívám se dokonce, že je to nejúčinnější prostředek vůbec, který letošního roku byl odhlasován v této sněmovně ve prospěch našeho zemědělství. Finanční efekt tohoto opatření jest od samého počátku jistý, nepodléhá žádným nahodilostem doby a zajišťuje se spravedlivě, ovšem v rámci pohotových prostředků všem těm, které postihl nepříznivý osud přírody, všem těm, kteří se ovšem podrobí příslušným předpisům. Chceme-li posouditi obsahovou účinnost tohoto opatření, vzpomeňme akce z roku 1929. Na základě této akce bylo ministerstvem zemědělství vyřízeno celkem 24.785 žádostí za 3%ní úvěrový příspěvek a 749 žádostí za záruku. Zápůjčky podle této akce, ty nejnižší, pohybovaly se kolem 5 tisíc Kč. Zápůjčky nad 100 tisíc Kč byly povolovány pouze výjimečně. Celkem pak na základě akce z r. 1929 bylo zapůjčeno našim zemědělcům 189 mil. Kč.

Už z těchto cifer je patrno, jak široký okruh zájemníků takovýmto opatřením je zahrnut. Jest ovšem jisto, že na základě zákona ze dne 16. července, novelovaného zákonem nynějším, tak široký okruh zájemníků zahrnut nebude. Vždyť jde o částky mnohem menší, vždyť - správně to také bylo zdůrazněno již ve výboru - jde o částky, z nichž veliká část byla již vyčerpána na t. zv. osivovou akci a na státní podporu ve prospěch požárem zničené obce Vážec na Slovensku. Ale i tak předložený návrh zákona je výhodou a úspěchem a my můžeme klidně konstatovati, že je to úspěch našeho ministerstva zemědělství v čele s jeho šéfem ministrem Bradáčem. Má-li ovšem býti opatření toto opatřením opravdu účinným, pak je třeba, aby bylo do života uváděno pokud možno rychle, a co víc, jest ovšem také třeba, aby zde bylo u finančních ústavů dostatek prostředků (Tak jest!), které by mohly našim zemědělcům býti na zápůjčkách poskytovány. (Výborně!)

Já tuto okolnost zdůrazňuji proto, že s akcí z r. 1929 máme po této stránce v řadě obvodů smutné zkušenosti. Já tuto okolnost specielně podškrtávám, poněvadž jest dlužno si uvědomiti, že státní záruka v částce 50 mil. Kč je právě těmito částkami, které již ministerstvem byly zaručeny, t. j. věnováním na t. zv. osivovou akci a na Vážec, z velké části vyčerpána.

Pokud se týče rychlého provádění této akce, prosím, aby zde příslušný úřad si nebral příkladu z těžkopádnosti z r. 1929, která je do značné míry vysvětlitelná proto, že se teprve příslušný aparát budoval a nebylo zde dostatek zkušeností.

Jinak bych chtěl k předloženému návrhu zákona říci, že je nám také dokladem, jak s poměrně skromnými prostředky lze vykonati dobré dílo, a může nám tedy po této stránce býti v mnohém směru příkladem. Tu jest ovšem třeba podívati se poněkud do rozpočtových položek. Úrokový příspěvek hradí, jak známo, ministerstvo zemědělství a po prvé objevuje se v rozpočtu tohoto ministerstva na r. 1931 částkou 2,500.000 Kč. Uvážíme-li, že povolovací výnosy týkají se, jak jsem již prve podotkl, zápůjčkového úhrnu 189 mil., dojdeme k závěru, že rozpočtová položka ani z polovice nekryje úrokové příspěvky a ministerstvo zemědělství musilo pro tento rok, resp. musí nedostávající se částku opatřiti rozpočtovými úsporami. V rozpočtu na r. 1932 shledáváme se již s částkou 5,670.000 Kč, která odpovídá sumě poskytnutých zápůjček za akce r. 1929, takže na novou akci opírající se o zákon právě projednávaný, která si na úrokových příspěvcích vyžádá nejméně přes 2 mil. Kč, není v rozpočtu nic. A zase si tuto částku bude musiti ministerstvo zemědělství opatřiti v rámci povoleného rozpočtu, čímž snížení rozpočtu tohoto úřadu, v rozpočtu již vysoko vyjádřené, bude ještě větší. Právě tato okolnost vyvolává obavy, aby neměla vliv na pozdější vyřizování žádostí, event. aby nesvedla ministerstvo zemědělství k poskytování úroků až k 1. lednu 1933. Musím jen vysloviti přání, aby ministerstvo zemědělství poskytovalo úrokové příspěvky pokud možno rychle. Věřím, že ministerstvo zemědělství tomu přání vyhoví a že mu vyhoví také všechny úřady, které při této akci přicházejí v součinnost, především zemědělské rady.

A tu jsem u kapitoly, které chci věnovati několik vět. Zemědělské rady staly se zejména v posledních týdnech předmětem mnohých útoků. V souvislosti s podpůrnými akcemi chtěl bych jen za účelem srovnání slavnou sněmovnu upozorniti, že na př. jen český odbor zemědělské rady pražské vyřídil v nouzové akci z r. 1929, t. j. v té úrokové akci, celkem 15.000 žádostí, a nadřízenými orgány bylo konstatováno, že toto vyřízení bylo provedeno rychle a objektivně.

Letos nebylo původně v úmyslu zapojiti zemědělské rady do této akce. Později ministerstvo zemědělství vyhovělo příslušnému přání a budou tedy také letos zemědělské rady při této akci spolupůsobiti. Ovšem musí všechen elaborát, který je souhrnně okresními úřady zemědělským radám zasílán, zpracovati v 8 dnech a v těchto 8 dnech předložiti ministerstvu zemědělství, aniž by obdržely úhrady svých nákladů osobních a věcných. Ale i tak, třebaže zemědělské rady za tuto součinnost nedostanou ani jediného haléře, mohou se ti, kterým záleží na. objektivních zprávách, informovati, že i tak zemědělské rady svůj úkol plní a splní.

Tato nouzová agenda tvoří vůbec relativně v posledních několika letech největší úsek činnosti zemědělských rad. Pravil jsem, že tento úsek činnosti je spravován zemědělskými radami objektivně a že to také nadřízenými úřady bylo konstatováno. Bylo-li to konstatováno kontrolními úřady, pak se ovšem táži, možno-li činnost takto vykonávanou subsumovati pod pojem činnosti sekretariátu určité politické strany. Konstatuji: útoky na zemědělské rady jsou formálně i věcně neslušné. (Tak jest!)

Slavná sněmovno, dostane-li poslanec Československé republiky do rukou noviny, ve kterých se píše, žel zemědělské rady jsou hanbou republiky, pak myslím, že už v okamžiku, když se přečtou tato dvě slova, si každý v této době "Stejskalovin" a korupce s nejvyšších míst vytýkané a potírané představí, co to může býti. A zatím se pod těmito dvěma slovy skrývá pouze výpočet, že existují zde v našem úředním aparátu úřady, které vykonávají svou práci v mezích zákona, ovšem na podkladě určitého volebního řádu, který - konstatuji zcela loyálně - dnešním poměrům už snad neodpovídá. (Výkřiky: Pryč s ním!)

A vytýká-li se věcně tento volební řád, pak prosím, aby si aspoň tato sněmovna uvědomila, že to nebyly zemědělské rady, které se bránily novému demokratickému řádu, naopak, první, kdo předložil po převratě návrh volebního řádu, byly zemědělské rady samy a není jejich vinou, že nebyl uzákoněn slušnější, demokratičtější volební řád, a že jen náhodou je to vinou zrovna těch, kteří se velmi často staví do úlohy útočících. (Výkřiky.)

Řeknu zcela otevřeně: I nám by bylo velmi příjemné, kdybychom se aspoň v jednom orgánu v této zemi sloučili zemědělci bez rozdílu politického přesvědčení a vytvořili určitou zemědělskou frontu, ne frontu na výboj, nýbrž frontu pro spravedlivou práci a pro obranu. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky.)

Považoval jsem za nutné říci těchto několik vět, poněvadž nespravedlivé výtky neulpívají na firmě, ty se přenášejí také na ty, kteří v těchto zemědělských radách velmi často, možno konstatovati v přečetných případech, pracují jako úředníci za poměrně skrovných finančních poměrů, a přenášejí se také na autonomní činitele, kteří za svou činnost nejsou honorováni tak, aby neobětovali.

Zdá se mi však, že bychom právě při projednávaném návrhu zákona měli vzpomenouti jiného úřadu, jehož činnost souvisí také do značné míry s nouzovou akcí - ministerstva železnic. Chci upozorniti slavnou sněmovnu, že 16. července t. r. nebyl přijat jenom zákon o státní pomoci při živelních pohromách, nýbrž 16. července byla přijata také resoluce, která praví: "Vláda se žádá, aby z nouzových fondů při zemědělských radách byla poskytnuta okamžitá finanční výpomoc na obstarání náhradního osiva a jiných hospodářských potřeb, a na dopravu toho budiž povolen snížený železniční tarif."

Ministerstvo železnic bylo tedy v důsledku této resoluce povoláno, aby při provádění nouzové akce spolupůsobilo v tom směru, aby poskytlo zlevněné dopravní sazby k dopravě osiva a hospodářských potřeb. Jsem přesvědčen, že pod pojmem hospodářských potřeb bylo míněno především krmivo a stelivo. Konstatuji, že ministerstvo železnic nejenom ex officio nic ve smyslu této resoluce nevykonalo, nýbrž že ministerstvo železnic také žádost předloženou zemědělskou radou odmítlo s poukazem na svůj špatný finanční stav.

Mám plné pochopení pro špatnou finanční situaci našich železnic, ale na druhé straně jsem přesvědčen, že železnice jsou konec konců státním podnikem, který má býti zejména v dobách hospodářské tísně ve službách národohospodářských. Jsem také přesvědčen, že odmítnutím požadovaných zlevněných sazeb na dopravu krmiva a steliva byla jen zvyšována enormní nabídková konkurence hospodářského zvířectva, která vedla až k známému zhroucení cen. Ostatně není vždy pravda, že by poskytnutá sleva měla za následek další odliv příjmů. Jde o to, zdali poskytnutá sleva může býti nahrazena zvětšeným provozem. Ovšem tam, kde sleva poskytnuta není, pochopitelně provoz neroste.

Už v červenci a také nyní při projednávání tohoto návrhu bylo voláno po živelním pojištění. Chápu důraznost těchto hlasů, zejména uvědomím-li si, že jde o svízelné hospodářské poměry a že jde o známé rozvrstvení podnikové, při kterém tím více musí býti dbáno o mzdu v zemědělské práci. Ale na druhé straně se nebojím zase otevřeně říci, že toto volání nestačí, protože schází zde předpoklad tohoto zákonného opatření, které nazýváme živelním pojištěním.

Do jisté míry jsme zde v obdobné situaci jako se sociálním zákonem pro samostatně výdělečně činné. Tam ovšem už zákon máme a jestliže tento přijatý už zákon nevešel dosud v platnost, není to proto, že by zemědělské i nezemědělské samostatně výdělečné kruhy odmítly tyto dobré stránky a působnost tohoto zákona, naopak bych chtěl zdůrazniti, že účinnost těchto zákonných opatření je čím dále tím více zejména v řadách zemědělských chápána. Ale jestliže přes to zákon do života nevchází, je to proto, že nemáme pro zákon finančních předpokladů, a stejně tak je tomu se zákonem o živelním pojištění. Dokud zde nebude záruky, že zemědělští podnikatelé jsou na tolik finančně silní, že jejich finanční nosnost je toho druhu, že snese i další zatížení, kterého by si vyžádalo toto zákonné opatření, do té doby jsem přesvědčen, že tento zákon v život nevejde. My jsme byli a zůstáváme vyznavači toho, že potřeby musí se opírati o finanční předpoklady, a zůstáváme tomuto učení věrni, poněvadž jsme přesvědčeni, že jen takové řešení je účelné, prospěšné a do budoucnosti zajištěné. Dosud toto naše volání zůstává marným a rozhodující činitelé se nemohou dostati k odvážným opatřením, i když jejich potřeba stále se zdůrazňuje.

Před několika dny překvapil nás v tomto směru velice příjemně i p. ministr zahraničních věcí, když v rozpočtovém výboru senátu 10. prosince t. r. řekl: "Politická síla státu, jako je náš, spočívá na zdravé struktuře státu a ta zdravá struktura spočívá v tom, že je rozumná harmonie a poměr mezi jednotlivými stavy a třídami. Dnes můžeme viděti, jak je politicky i sociálně nebezpečným sociální i strukturální vývoj Anglie, Německa a Belgie. Právě v dnešní době krise vidíme, jak t. zv. městská civilisace, která je dnes úžasně rozšířena, specielně v Německu, je nesmírně obtížnou věcí. Rozumný a správný poměr mezi zemědělstvím a průmyslem musí býti základem každé rozumné, celostátní politiky." Tak nám to řekl p. ministr zahraničních věcí. Tvrdím, že stejně tak mohl promluviti vyhraněný agrární politik. I my agrárníci jsme vyznavači tohoto zdravého poměru mezi zemědělstvím a průmyslem. Bohužel, jsme zároveň svědky, že tato zdravá rovnováha mezi zemědělstvím a průmyslem je stále horší, a to v neprospěch našeho zemědělství. Slova, i když by sebekrásněji byla za sebe položena, mohou působiti pouze na chvíli, a to psychologicky. Chybí nám činy, a předpokladem pro ně je rozumná politická spolupráce, která pro dobro a bolest jedněch nezapomíná na dobro a bolest druhých a která by chtěla v tomto státě budovati opravdu spravedlivý a spokojený domov pro všechny. Zdá se mně, že už by bylo jednou na čase říci radikální slovo, aby přestaly v této zemi zbytečné šarvátky a nastoleny byly skutečné činy. Jinak budou trpěti nejvíce ty skupiny, které jsou tím přirozeným pilířem v této zemi, rolníci a dělníci, a vedle nich budou spokojeně žíti ti, kteří by právě v těžkých hospodářských poměrech měli býti přitaženi k obětem. Je to tak třeba říci, poněvadž stále a stále vidíme, jak pod tlakem poměrů se nám venkov vylidňuje, jak konkurence práce posilovaná odcházejícími silami z venkova nebezpečně ve městech vzrůstá, a čím dále, tím více vidíme, že ti, kteří venku zůstávají, se čím dále tím více dostávají do svízelnějších poměrů. Stačí uvésti jen několik cifer zemědělského zadlužení. Podle statistických dat po ruce jsoucích zračí se toto zadlužení takto: Úvěr hypotekární 20 miliard Kč, provozovací 6 miliard Kč, úvěr Státního pozemkového úřadu 900 mil. Kč, úvěr meliorační, poskytnutý Zemskou bankou, 100 mil. Kč, celkem asi 27 miliard. Uvážíme-li, že v těchto cifrách není obsaženo všechno, že vedle těchto organisovaných úvěrů máme ještě úvěr neorganisovaný, dojdeme k cifře okrouhle 30 miliard Kč, kterými jest toho času zatížen zemědělský majetek. Jsem přesvědčen, že jsme si všichni vědomi strašných sociologických, hospodářských a psychologických důsledků. Za těchto poměrů nemůže vyrůstati na venkově zdravý konsument našeho průmyslu. Za těchto poměrů může se dostaviti pouze jediný důsledek sociologický - ještě větší odliv z venkova do měst a průmyslu a zmenšení populace. Za těchto poměrů, myslím, nemůže vyrůstati nejkrásnější a nejlepší touha po zpevnění naší valuty. Naopak myslím, že tyto poměry přímo ženou takto zadlužené zemědělce, aby jejich zrak byl obrácen zrovna ke druhému pólu pevné valuty.

Poslední leta situaci tuto čím dále tím více zhoršují. Vklady téměř vůbec nerostou a jejich vzrůst jde více méně na účet připisování úroků, zatím co zápůjčky vzrůstají rapidně. U okresních hospodářských záložen vzrostly r. 1930 o 329 mil. Kč a letošního roku do konce září o 131 milion Kč. U Kampeliček a Raiffaisenek je vzrůst r. 1929 proti r. 1928 450 mil. Kč a r. 1930 oproti r. 1929 531 mil. Kč. Zápůjčky převyšují velmi silně vklady, r. 1930 již o 408 mil. Kč.

V jednotlivých okresech, zejména v těch, které byly postiženy živelními pohromami, jeví se obraz tento ještě smutněji. Chápeme, že odpomoc, které se říká velmi často v hospodářské terminologii oddlužení našeho zemědělství, za těchto okolností by si vyžádala enormních obětí, a pochybuji, že v těchto dobách je vůbec možná.

Ale zdá se mi, že i bez velkých finančních obětí by se zde dalo mnoho vykonat. Ovšem bylo by k tomu potřeba radikálního činu, jehož obsah a důsledky pro nedostatek času nechci rozebírati, ale o kterém jsem přesvědčen, že v důsledku vnitrostátních i zahraničních poměrů k němu prostě cílíme, t. j. k radikálnímu zásahu do úrokové míry v sazbách debetních i kreditních. (Tak jest! Výborně!)

Bylo by třeba říci mnohem více o poměrech, jaké jsou dnes v zemědělské výrobě. Na to však nezbývá času. Chtěl bych však ještě jedno dodati. Jsou-li již hospodářské a politické poměry u nás toho druhu, že nelze v dohledné době očekávati nějakých účinných zásahů, které by vedly k obratu, pak myslím, že by alespoň státní administrativa měla státi na výši doby. Bohužel to, co ve státní administrativě, v některých jejích částech vidíme, není činnost, se kterou bychom mohli býti spokojeni. Nedovedeme pochopiti na př., že se již po léta odmítá a nanejvýš slibuje, že bude v budoucnosti proveden ten samozřejmý hospodářský požadavek, aby došlo ku propočítávání sazeb na lokálkách se státními tratěmi. Nedovedeme pochopiti toto stanovisko ministerstva železnic, které kraje od hlavních tratí vzdálené činí ještě chudším, kde bolest je ještě více zostřována. Nedovedeme pochopiti také politiku, která je prováděna při povolování autobusových koncesí, jejichž účel není konec konců nic jiného, nežli spojiti vzdálené oblasti s kulturními a konsumními středisky. V tomto směru činnosti schází velmi často methoda a není zde dosti pochopení pro oprávněné požadavky. Nedovedeme také pochopiti, že poštovní správa na pr. nedovede vyjíti vzdáleným oblastem potud vstříc, aby jim na př. denní tisk byl dodáván skutečně téhož dne. To nejsou případy výjimečné. 70 km od hlavního města dostávají naši lidé denní tisk druhý a někdy až třetí den.

Ale co bychom měli říci tomu, co se děje na poli daňovém? To nechceme ani nazvati velmi často tím pravým jménem. Myslím, že by se finanční úřady ve velmi častých případech měly spokojiti již s tím, že naše kruhy nemají ve značné míře dostatek vědomostí, čehož následkem je pak placení důchodové daně. Kdyby těch vědomostí bylo více, kdyby zde bylo zejména dosti těch praktik, které jsou užívány jinde, pak myslím, že by na důchodových daních v zemědělských podnicích se sešlo mnohem méně, nežli se schází. Jestliže za těchto okolností jsme v četných případech svědky, že se exekvují mnohdy drakonickým způsobem několikakorunové částky, pak prostě nedovedeme tyto zásady pochopiti a divíme se, že přes všechny sliby směrodatných činitelů stále a stále ještě jsme svědky takových činů.

Zdá se mi skoro, jako by v určité části naší byrokracie platil duch prof. Bingenheimera ze Szabóova románu "Pomoc", že selství je nějaký iracionální obrazec historický bez vůle a významu, a zatím je to svět plný hodnot, jehož některé vlastnosti, jako je na př. šetrnost, skromnost, pracovitost a trpělivost, by si měli zejména osvojiti ti, kteří opravdově vládnou, kteří představují náš státní aparát. (Výborně!) Pak, myslím, bychom se dočkali, že by se nám v tak ohromném měřítku mnohde nerozplývaly v pravém slova smyslu peníze v neúčelných a drahých stavbách silnic. Pak myslím, že bychom neinvestovali peníze tak horečně do luxusních paláců a mnohdy do luxusních paláců úředních budov. Pak myslím, že bychom také dovedli ušetřiti mnoho, čemu se říká výlohy na všelijaké studijní cesty, na všelijaké kolaudační odměny, o kterých není možno, myslím, říci nic jiného, než že představují v pravém slova smyslu rabování státní pokladny a stavebníků. (Výborně!) Říkám do jisté míry ostré věty. Říkám je s rozmyslem a po důkladné úvaze, poněvadž jsem přesvědčen, že je to hlas vesnice a spravedlivé poctivé čsl. veřejnosti. (Tak jest!) A chci dodati: na našich vesnicích se už dnes nekřičí, na našich vesnicích začíná býti temno a klidno a v tom, myslím, je nejlepší doklad, že je opravdu zle. K těm tisícům poctivých dělníků, kteří nedovedou v těchto dobách najíti zaměstnání, druží se tisíce našich zemědělců, tisíce lidí upracovaných, ale nedostatečně honorovaných, ožebračovaných, tisíce lidí, v jichž smutných očích čtete naději a zároveň výstrahu, zda se tento dům, dům tří set, odváží již jednou zastaviti tu řítící se lavinu. V souhlase s nimi připomínám i já onu latinskou výstrahu všem těm, kteří v této zemi jsou vlastníky opravdové politické moci: caveant consules! Dejte pozor, aby republika škody neutrpěla. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan posl. Kopecký.

Posl. Kopecký: Jsem zmocněn učiniti jménem komunistického klubu poslanců toto prohlášení: Již včera jsme vznesli zde v posl. sněmovně protest, že okr. úřadem v Hradci Králové byl zakázán veřejný projev, který ohlásily na zítřejší den, na středu dne 16. prosince, závodní výbory tamních 13 závodů a jehož programem má býti společný protest všeho dělnictva proti nesnesitelnému režimu v okr. nemocenské pojišťovně v Hradci Králové, která v nynější době krajní bídy dělnictva nechce znáti svých zákonných povinností a odpírá plniti i ty nejoprávněnější nároky dělnictva na léčebnou péči a nemocenskou podporu. Protestovali jsme proti zákazu ohlášeného projevu a žádali jsme již včera, aby se ministr vnitra dr Slávik dostavil do posl. sněmovny a podal vysvětlení o neodůvodněném zákazu dělnického projevu v Hradci Králové. Naše žádost byla posl. sněmovnou zamítnuta, ministr dr Slávik se nedostavil. (Výkřiky komunistických poslanců.) Včera zakročovala zároveň deputace dělníků, a to 8 předsedů závodních výborů, na okr. úřadě v Hradci Králové a žádala odvolání zákazu, dávajíc ujištění, že projev středeční bude výrazem protestu, na který má dělnictvo plné právo, a že dělnictvo nemá jiného úmyslu než upozorniti svým veřejným protestem na nesnesitelné poměry v okr. nemocenské pojišťovně v Hradci Králové. Aby bylo sněmovně známo, pod jakými hesly chce dělnictvo z Hradce Králové zítra protestovat a pod jakými hesly se mu protestovati zakazuje, cituji hesla z letáku, který byl vydán k zítřejšímu veřejnému projevu v Hradci Králové delegáty závodních výborů, kteří jsou jeho svolavateli. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

V letáku jsou uvedena tato hesla: Proti zhoršování nemocenského pojištění, za zrušení rayonování lékařů pro rodinné pojištění, za odstranění nařízené zuboléčby jen v zubním ambulatoriu, za prosazení svobodné volby lékaře pro všechny pojištěnce, za plnohodnotně a bezplatné léčení všech dělníků a jich rodin, za hmotné zabezpečení všech dělníků i nezaměstnaných po dobu nemoci, za převalení všech nákladů nemocenského pojištění na kapitalisty a jejich stát a za vypsání voleb do nemocenských pojišťoven. (Výborně!) Dělník a drobný výrobce budiž od placení pojistného osvobozen. Nemocenské pojištění do rukou proletářských pojištěnců!

Pod těmito hesly chce dělnictvo Hradce Králové zítra protestovat, ale bylo mu to zakázáno. Vidíme, že sociálfašistická byrokracie, která vládne v nemocenských pojišťovnách, je brána pod ochranu četnických bodáků a ministerstva vnitra. (Výkřiky.)

Když deputace dělníků protestovala proti zákazu projevu na okres. úřadě v Hradci Král., prohlásil zástupce přednosty okresního úřadu, že okresní hejtman jel do Prahy a že v ministerstvu vnitra v Praze bude rozhodnuto o otázce zákazu projevu. My k tomu prohlašujeme, že klub komunistických poslanců jednal po celé dnešní dopoledne s ministerstvem vnitra a žádal, aby ministr vnitra přijal jejich deputaci, a to posl. Kopeckého a Hadka, sen. Hakena a zástupce ústředí rudých odborů dr Dolanského v této věci. Nebylo nám však vyhověno. Pana ministra vnitra nebylo lze najíti, zapíral se, aby nemusil přijmouti deputaci poslanců, při čemž se dr Polák v ministerstvu vnitra snažil odůvodniti zákaz projevu, ale rozhodnutí věci sám také odpíral. Jak nám bylo nyní z Hradce Králové telefonicky sděleno, dostavil se do sekretariátu komunistické strany v Hradci Král. dr Meluzin z policejního komisařství se 4 četníky a provedl v sekretariátě prohlídku. Hledal letáky a plakáty k zítřejšímu projevu. Když jich nenalezl, oznámil, že okresní úřad na zákazu zítřejšího projevu trvá. (Hanba! - Místopředseda Taub zvoní.) Je zřejmé, že policejní komisař králové-hradecký učinil toto sdělení o platnosti zákazu zítřejšího projevu v souhlasu a po úřadě s ministrem vnitra.

Vzhledem k tomu všemu pokládáme za nutné výslovně a slyšitelně zde prohlásiti: Snažili jsme se ve jménu dělnictva učiniti všechny kroky, abychom docílili odvolání zákazu veřejného projevu dělnictva v Hradci Králové a abychom poukázali na [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 158. schůzi posl. sněmovny.] postup tamního okr. úřadu. Činili jsme tak marně. Pan ministr vnitra dr Slávik se vyhýbal, aby náš protest proti zákazu a naši výstrahu nemusil vyslechnouti. Proto prohlašujeme, že původci tohoto zákazu spolu s ministrem vnitra, vládou a posl. sněmovnou jsou odpovědni za [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] postup proti dělnictvu v Hradci Králové, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Opakujeme znovu, že dělnictvo chce protestovati, že na to má plné právo (Tak jest!), že se tohoto práva nevzdá a nemůže vzdáti [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Výborně!)

Konstatuji znovu, že veřejný protest v Hradci Králové, ohlášený na zítřek, pořádají závodní výbory, že protest je svornou vůlí všeho dělnictva bez rozdílu politické a organisační příslušnosti. Ze 13 závodů, jichž zástupci projev svolali, je ve 12 závodech nekomunistická většina dělnictva. Je tam dělnictvo soc. demokratické, nár. socialistické a a organisace Národního sdružení a všechno toto dělnictvo svorně usiluje o pořádání zítřejšího protestního projevu. Konstatujeme, že zákaz projevu v Hradci Králové stal se na přání soc. demokratických představitelů správy okresní nemocenské pojišťovny v Hradci Králové a že zákazem má býti násilně kryt nesnesitelný protidělnický režim v tamní okr. nemocenské pojišťovně a že tudíž soc. demokratičtí vůdcové nesou a ponesou do budoucna plnou odpovědnost za následky [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] postupu úřadů, namířeného i proti soc. demokratickým dělníkům.

Prohlašujeme, že stejně nese odpovědnost i ministr soc. péče dr Czech, který udržuje absolutistický režim soc. fašistické byrokracie v okr. nemocenských pojišťovnách a zamezuje vypsání voleb do okr. nemoc. pojišťoven, po kterém stále dělnictvo jednotně a svorně volá, že dr Czech, ministr soc. péče, je odpověden za strašlivý protidělnický režim v nemocenských pojišťovnách, jehož ukázkou, pokud jde o Hradec Králové, je případ, který se stal včera v okr. nemoc. pojišťovně v Hradci Králové. Přišel tam dělník hlásiti se nemocným. Lékař ho uznal práce schopným a tento dělník ještě v okr. nemocenské pojišťovně zemřel. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kopecký (pokračuje): Prohlašujeme, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] že zároveň vyzval několik právníků a zástupce tisku, aby zajeli do Hradce Králové, aby osobně mohli sledovati a dosvědčiti, že dělnictvo nemělo jiných úmyslů než formou veřejného projevu protestovat [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Tak jest!)

Voláme: Odvolejte zákaz dělnického projevu v Hradci Králové! Volnou ulici pro dělnické protesty! Pryč s násilným umlčováním nespokojeného pracujícího lidu! [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Pryč s buržoasním terorem a jeho sociálfašistickými podporovateli! Nechť odstoupí ministr vnitra dr Slávik. (Tak jest!)