Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám pana posl. Kubače po druhé k pořádku. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Kubač (pokračuje): ... ale není vám ani tohoto dosť, že za 13 rokov ste odbúrali slovenský priemysel a zbavili ste chleba 60.000 priemyslových robotníkov, vohnali ste ich do biedy a hladu. Následkom pozemkovej reformy zbavili ste 6.000 deputátnych robotníkov, 60.000 nádenníkov práce, 200.000 slovenských robotníkov potĺká sa krajom a svetom za chlieb a prácu a 2 mil. duší živorí, umiera hladom a biedou a tisíce malých a stredných roľníkov a živnostníkov stojí pred úpadkom.

Jedná sa tu o pomáhanie sociálne slabým, zvlášte na Slovensku. Akým spôsobom sa prevádza sociálna pečlivosť, videť z toho, keď robotníctvo muselo pracovať celý deň za 14 Kč a chcelo potom zvýšenie miezd, že prišly kapitalistické orgány, orgány tohoto štátu a zarazily deťom mlieko vo škole len preto, aby ich otcovia nebojovali za zvýšenie svojich požiadavkov. Ale proletariát cestou svojej moci donútil týchto pánov, že museli opät mlieko dávať deťom, ktoré zo 70% nemajú ráno čo dať do úst. Toť sociálna pečlivosť o dieťa demokratickej republiky!

Následkom tohoročnej katastrofálnej neúrody sú už maloroľníci bezradní, čakajú a stoja pred vymretím hladom a biedou, tento dobrý slovenský ľud stal sa vašou obeťou. To krásné Slovensko od Tatier až k Dunaju, ako znie vaša pieseň, stáva sa živým cintorínom vašej [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] politiky. Ale toto Slovensko je eldorádom českých, slovenských a medzinárodných vyderačov a pracujúci ľud Liptova pod úskalím týchto Tatier umiera hladom. Tam, kde boháči sa triasli strachom a hrôzou pred Jánošikom, tam na týchto Tatrách si čsl. buržoazia spravila rozhľadňu, kde sa robia nové plány [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Liptov, kde bol odbúraný veškerý priemysel, kde malí roľníci nemajú ani kúska poľa, kde musia platiť od pašienku až 20 korún za 1 kus dobytka ročne, za jedno teľa 10 korún a za hus 1 korunu, títo malí a strední roľníci absolutne nemôžu sa zaoberať s ničím, čo by mohlo ich životnú úroveň zvýšiť.

A z tejto rozhľadne sa rozprestierajú drápy českých kapitalistov a vás všetkých t. zv. slovenských predstaviteľov. A tieto drápy v rámci tohoto rozpočtu sú jasne viditeľné, čo dávate a čo berete, rešp. čo budete brať. Miesto politickej sľobody dávate slovenskému ľudu jarmo českých boháčov a slovenských vyderačov za pomoci Hlinku a slovenskej ľudovej strany.

Tu pán Šaláta jednotliví pp. referenti hovorili o komunistoch a najmä slovenskí zástupcovia vo svojom slovenskom časopise hovorili o Slovensku a jeho poslancoch pracujúcej triedy ako o analfabetoch. A my hovoríme: Lepšie je poctivý analfabet, ako vyostrený zlodej.

Miesto škôl staviate kasárne pre četníkov, financov a policajtov, kultúrna výchova sa prevádza cestou pendrekov za pomoci ministra školstva dr Dérera a soc. demokratickej strany. Miesto práce a chleba dostáva sa olova hladujúcim robotníkom a roľníkom za pomoci ministra Slávika. Miesto pomoci malým a stredným roľníkom v ich katastrofálnom položení dávate nových 500 exekútorov a financov za pomoci p. Teplanského, Hodžu a agrárnej strany.

Že sa prejavuje práca exekútorského prevádzania, už toto opatrenie, ktoré tu vo snemovni bolo mnohokráť vyjadrené, je už dnes pozorovateľné v obci Šarfia, kde tohoto mesiaca má byť 62 roľníkov exekvované. 62 roľníkom v tento obci má byť sobraný posledný majetok, posledná perina. To je pomoc roľníctvu na Slovensku.

Miesto slobody slova a tlače nové stá a stá špiclov, detektívov a cenzorov dostáva, aby sa slovenský ľud nedozvedel pravdy a aby sa nedozvedel o tom, ako si má pomôcť z biedy a hladu. Miesto zastavených fabrík stavajú sa žaláre na odstránenie a umlčanie nespokojných robotníkov a roľníkov. Menšinovým národnostiam berete školy, berete reč, odcudzujete im dieťa a vnucujete mu reč, ktorej nerozumie. To, čo robila maďarská šľachta stá rokov, vy to chcete previesť po 14ročnom oslobodení.

Miesto stavania vicinálnych a obecných ciest staváte strategické a vojensky dôležité cesty a železnice na prevedenie intervenčnej války proti SSSR.

A že by sa mluvilo o mierumilovnej politike čsl. štátu, k tomu chcem len podotknúť, ako v rámci toho chaosu, v ktorom tkvie celý tento kapitalistický svet, si to môžeme predstavovať a pred čím stojíte. Za pučom maďarským stojí minister války Gömbös, ktorý poslal dopis pánu Benešovi, v ktorom sa pýta, jestli by Československo zakročilo, keby v Maďarsku bol prevedený puč. A pán Beneš odpovedal, že Československo by zasiahlo. To znamená, že sme pred imperialistickou válkou, to znamená, že proletariát bude museť byť prichystaný a hotový na odrazenie týchto imperialistických záujmov. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Miesto učiteľov dávate na Slovensko 200 nových četníkov, asi títo majú byť inštruktormi nútenej telesnej výchovy pre dievčatá a chlapcov robotníckych rodín. Suspendujete učiteľov, ktorých si slovenskí pracujúci ľud ctí a váži, ale zároveň sa vtedy stávajú vašemu režimu politicky nespoľahlivými. To jasne ukazuje tento prípad a nariadenie okr. úradu v Galante.

"V Galante 19. novembra 1931. Predsedovi školskej stolice Šintava, Vinohrady. Dôverný dopis." Poznamenávám, že je to učiteľ, ktorý nie je komunistom, ktorý nie je socialisticky založený; ale že sympatizuje s robotníctvom a roľníctvom a že sa nepáči kňazskej hierarchii, musí byť tento učiteľ odstranený.

Tedy dopis znie: "František Koutný, výpomocný učiteľ obecnej školy v Šintave-Vinohrady. Vyzdvihnuté z úradu č. 125/pres.

Politickým úradom bol postúpený tunajšiemu úradu nezvratný dôkaz politickej nespoľahlivosti Fr. Koutného, výpomocného učiteľa, v dôsledku čoho suspendujem tohoto dnešnym dňom. Učiňte patričné opatrenia, aby menovaný bol okamžite odstraneny zo školy."

Ale na Slovensko sa poslal učiteľ, ktorý tuná nezná slovensky.

Slovenskému pracujúcemu ľudu nedostáva sa prace a chleba, ale za to sa dáva farárom a kňazom 21,931.000 Kč, kdežto na slovenské školy 3 mil. Kč.

Pán posl. Šalát vo svojej reči v poslaneckej snemovni dňa 26. února, kde demagogickým spôsobom sa ohradzoval a kritizoval spôsob vyderania daní štátnymi orgánmi, sťažoval si na postup tohoto vyderania, ale nepripomenul to, že i tí slovenskí farári z ľudackej strany práve takým samým exekučným a drakonickým spôsobom šikanujú poplatníkov církevnými daňami, vymáhajú ich na vyhladovelých robotníkoch, roľníkoch a živnostníkoch.

Len ako príklad chcem uviesť, že školska stolica rímsko-kat. školy v Seredi, v ktorej v čele stojí farár Puchardt, necháva exekvovať od chudobného robotníka za 5, 10, 30 Kč, ktoré nezamestnaný robotník nemôže zaplatiť, poslednú perinu, posledný nábytok, posledně to, čo má, ba i šaty zo skríní. Je to láska k bližnému od tých, ktorí dostávajú miliony zo štátnej kasy, aby pomáhali olupovať slovenský ľud? Tedy to, čo sa robí v kapitalistickom štáte pomocou exekutorov, to samé robia farári Hlinkovej ľudovej strany na Slovensku. A preto pán Šalát nemá žiadneho práva vylievať krokodylie slzy nad exekúciami, lebo práve jeho kolegovia toto prevádzajú takmer kacírskym spôsobom na slovenských vydrelých robotníkoch, roľníkoch a živnostníkoch.

Vtedy, keď sa na cirkevných školách prevádzajú cirkevné vymáhania, sedí 70% chudobných detí ubiedených robotníkov bosí a nahí. Triedy sú preplnené, v jednej triede je 60 až 80 žiakov a preto kategoricky žiadame, aby obnos v rozpočte uvedený pre kňazov na kongruu 21,931.000 Kč bol daný na ošatenie chudobných dietok na Slovensku. Zároveň žiadame, aby z položiek 11,500.000 a 7,457.000 Kč, ktoré majú byť dané na financov, četníkov, detektivov, policajtov, špiclov a exekutorov na Slovensku, 5,000.000 Kč sa dalo na stavbu roľníckych a priemyslových škôl, kde by chudobní žiaci malých a stredných roľníkov mohli zdarma študovať, 5 mil. Kč na obecné školy, 3,911.300 Kč nech je venované na ošatenie chudobných detí robotníkov, malých a stredných roľníkov a živnostníkov. Žiadame, aby všetky církevné školy boly zobecnené a zoštátnené na účet štátu a kapitalistov.

Kapitola ministerstva zemedelstva a pozemkového úradu je najväčším z drápov tohoto rozpočtu na ožobračovanie Slovenska a najmä v terajšom období, kedy slovenský robotník a roľník stojí pred zimou, pred katastrofou biedy a hladu. Agrárna strana v čele s Hodžom a Teplanským prevádzala voľby terorom, pálenkou atď., aby takto vydobila si na Slovensku väčšinu hlasov na udržanie ich mocenského aparátu. Vymohli ste si vypísanie predčasných volieb, aby ste po voľbách mohli ďalej okrádať dedinskú chudobu na Slovensku. A táto debata v rozpočtovom výbore jasne ukazuje, že akým spôsobom mienite udržať rovnováhu vašeho kapitalistického rozpočtu, udržanie kľudu a poriadku pred zbúrou malých a stredných roľníkov proti drakonickému prevádzaniu exekúcií na dedinskej chudobe, lebo táto vrstva ľudu nemá už z čoho platiť.

Zadlženie týchto malých a stredných roľníkov je ca 39 miliard Kč, a to agrárnym a ľudáckym bankám, z ktorých musia platiť 12% úrokov. A tento rok následkom katastrofálnej neúrody roľník sobral na 1 kat. jutre 2 a 1/2 q obilia, ktoré musel odpredať na zaplatenie úrokov za 80 až 90 Kč. Vtedy ministerstvo zemedelstva, t. j. agrárna strana prišla so zlodejským spôsobom a sľubovala pomoc v podobe obilia maloroľníkom za 1 q 160 Kč. Toto je otvorené zlodejstvo. A stejne uboho sú na tom i kolonisti, ktorých ste poslali na Slovensko, vtedy, keď ste mali strach pred slovenskými a maďarskými roľníkmi, že siahnu svojou silou k rozdeľovaniu veľkostatkov, aby sa títo stali vašimi hraničiarmi, kulturträgermi maďarského roľníctva. Sľubovali ste im rôzné výhody, ale oklamali ste ich. Veľkostatkárom a zbytkárom odpušťate dane, dávate subvencie a na tých oklamaných bediarov posielate exekutorov a vyháňate ich teraz z ích vlastníctva. A práve preto poznali vašu pravú tvár zlodejov a klamárov, a práve preto títo oklamaní a ožobračení kolonisti vytvorujú jednotnú frontu s maďarskými roľníkmi dedinskej chudoby a budú sa spoločne brániť proti exekútorom, proti bankovým zlodejom.

Chudobní roľníci Slovenska sú na okraji záhuby, nemajú osiva, nemajú krmiva. To je vidieť už z toho, že na Slovensku v jednej obci bol maloroľník nútený predať svoju poslednú kravičku na jarmorku za 120 Kč, druhý roľník koňa za 9 Kč, tretí roľník sobral s koňa chomút a nechal ho sľobodne behať, poneváč nemal, čo mu dať žrať. Tak ďaleko ste to doviedli na tom Slovensku. Roľnícky ľud bude s vami jedenkráť účtovať a stane sa to vtedy, keď váš vyhladovovací plán bude na najvyššom stupni. Vy budete hýriť, ale vonku bude roľník, robotník a živnostník spoločne bojovať, aby prevzal vládu do svojich rúk, aby odstranil vás a tento zhnilý kapitalistický režim, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Pre roľníkov nemáte žiadnej pomoci, ale belogvardejcom dávate miliony Kč, ktorých chcete použiť proti slovenským roľníkom.

Slovensku sa nepomahá ani v iných oboroch. To vidíme na položkách, ktoré sa dávajú na meliorácie, na úpravu ciest a bystrín. Rozpočet je rozdelený asi takto: Čechy dostaly na meliorácie 137,755.842 Kč, Morava a Sliezsko 230,130.521 Kč, Slovensko 37,862.671 Kč, Podkarpatská Rus 8,641.695 Kč. To je na úpravu vôd.

Pokiaľ sa týka úpravy bystrín, dostaly Čechy: 32,493.886 Kč, Morava a Sliezsko 68,788.738 Kč, Slovensko 7,496.490 Kč, Podkarpatská Rus 2,018.521 Kč. To je obraz, akým macošským spôsobom sa udeľuje tomu vyrabovanému Slovensku pre pracujúcich roľníkov a robotníkov. Na plošné meliorácie dostaly Čechy 387,000.461 Kč, Morava a Sliezsko 309,882.840 Kč, Slovensko 56,877.958 Kč, Podkarpatská Rus 4,533.161 Kč. Na zásobovanie pitnou vodou dostaly Čechy 379,299.630 Kč, Morava a Sliezsko 82,476.687 Kč, Slovensko 9,650.232 Kč, Podkarpatská Rus 20.400 Kč.

Takto ste smlúvali pri zákone o melioračnom fonde. Sľubovali ste Slovensku rôzné plány, rozdelili ste si plán na 25 rokov, a my sme vám vtedy riekli, že splnenie tohoto plánu sa Slovensko nedočká. Vy slovenskí predstavitelia budete hlasovať pre tento rozpočet, ktorý má hlbokú základnu na rozšírenie biedy a hladu slovenského národa.

Záborový zákon a vaša korupčná pozemková reforma sú zlodejské, poneváč na základe týchto bolo prepustené 61.447 zemedelských robotníkov. Tieto tisíce zemedelských robotníkov následkom toho hladuje, z týchto je šťastný ten, ktorému sa ujde práce na niektorom zbytkovom statku a ktorý dostáva 6 až 8 Kč dennej mzdy za 12 hodinovú pracovnú dobu.

Roľníkom bola pridelená pôda od jedného do 3 kat. jutár a teraz im ju chcete vziať následkom vašej exekučnej politiky. Pred tým okrádali slovenských roľníkov maďarskí magnáti a teraz ich okrádate demokraticky vy.

Daňové zaťaženie slovenských zemerobotníkov stúpa. Zemedelskí a fabrickí robotníci následkom vášho rozpočtu sú ešte zvýšeným tempom vykorisťovaní, ale ďalej to snášať nebudú. Hľadajú si vodcu, ktorého nachádzajú v revolučnej komunistickej strane, a táto spoločne s nimi robí rozpočet na zaopatrenie chleba a práce. A rozpočet tento predloží a uvidíte, čo má dať a čo si má vziať a čo jej právom patrí. Slovenskí zemerobotníci a roľníci vezmú si pôdu a dajú chlieb a prácu. Revolučný proletariát Slovenska sobere bohatým a dá chudobným a odstraní všetky terajšie neresti i všetkých terajších predstaviteľov Slovenska a nastolí si svojich. Týmito predstaviteľmi slovenského ľudu bude komunistická strana, rudé odbory, a miesto Slávika a Dérera a iných postaví si súdr. Majora a iných vodcov, ktorí dnes úpia v žalári a ktorí ho presvedčia, že nie prosením, ale bojom a demonštráciami je možno odstraniť tento režim exekutorov a financov, četníkov a policajtov, Slávikov a Dérerov [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Znivočíme všetko, čo je kapitalistické a vyderačské, a na troskách tohoto vybudujeme nový svet, nový lepší život, kde nebude biedy a hladu, kde nebude ani vás, ale bude tu robotník a roľník, ktorí budú vládnuť, pracovať, riadne žiť, bude to štát kľudu a poriadku, vláda robotníkov a roľníkov, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Mikuláš. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno! Státní rozpočet na rok 1932, který právě projednáváme, má nesporně určité znaky poměrů, v nichž se naše národní hospodářství v posledních letech ocitlo. Je menší téměř o jednu miliardu a docílené úspory získány byly především z oněch položek, které vzhledem k situaci snesou určitá omezení.

Ale jest jisto, že i při tomto snížení nelze bezpečně spoléhati, že tento finanční plán bude dodržen a splněn. Proto také, jak známo, hledají se nové zdroje příjmů a také cesty k omezení vydání a větší hospodárnosti. Z debaty provedené v rozpočtovém výboru a také v této slavné sněmovně je patrné, že je zde ještě řada možností, jak by státní správa ušetřila další částky a jak bychom přispěli ke zlepšení dnešní situace.

Všichni ti, kdož to myslí dobře se státem, jistě jsou za jedno v tom, že je třeba zasaditi páku na zlepšení finančního stavu státu, aniž bychom byli nuceni do nemožnosti přepínati síly poplatnictva. V tom směru bude věcí vlády, aby tyto dobře míněné rady nezůstaly bez povšimnutí. Je ovšem třeba všude postupovati s naprostou důsledností, aby nás nepřekvapily doby horší a aby celá naše veřejnost nabyla přesvědčení, že jest zde skutečně dobrá vůle pracovati k lepšímu, a aby tak měla důvěru ve státní správu. Bude-li dostatek odvahy důsledně zasahovati tam, kde je toho zapotřebí, nepochybujeme, že se podaří splniti to, co jako přání vyslovili pan předseda vlády a pan ministr financí a co s této tribuny tlumočeno bylo v debatě o vládním prohlášení jménem národně socialistické strany posl. Zeminovou a kol. Tučným.

Doba je prostě vážná a proto je naším právem i povinností jako poslanců upozorňovati vládu na určité konkrétní věci, vyskytující se ve veřejné správě, ve státním hospodářství nebo v jednotlivých oborech národního hospodářství. Jen tyto pohnutky, slavná sněmovno, vedou mne také k tomu, abych při této příležitosti poukázal s hlediska naší zemědělské výroby na některé velmi nezdravé zjevy, jež zapříčiňují mnohé hospodářské, finanční i sociální nesnáze.

Již loňského roku s tohoto místa jsem upozornil na povážlivý zjev v některých zemědělských krajích, kde podle posledního sčítání lidu objevil se velmi povážlivý úbytek obyvatelstva. (Posl. Jos. Tůma: Zvláště na Jihočesku!) Ano, tam především.

Poukázal jsem také na příčiny tohoto zjevu a doporučoval jsem určitá opatření. Zdůraznil jsem zejména, že jedním z důležitých opatření bylo by důsledné provedení pozemkové reformy všech velkostatků s výměrou nad 100.000 ha a nevyhnul jsem se při tom ani otázce zajištění existence drobných lidí venkova přídělem půdy ze státních statků. Nebylo mi tehdy neznámo, slavná sněmovno, že jde o věc, se kterou do určité míry narazím na odpor, a také i dnes, kdy se chci zabývati touto otázkou, jsem si velmi dobře vědom překážek, jež staví se tu v cestu. To však, konstatuji, zůstává celkem lhostejno, poněvadž nár.-socialistické straně jde tu o zásadní věc. Poměry prostě naléhají na to, abychom co možná největší počet rodin nenalézajících obživy připoutali k půdě. (Výborně!)

Vláda, jak bylo řečeno, chce řešiti otázku nezaměstnanosti, a zvláště bylo zdůrazněno, že je nutno šetřiti. Československá strana nár. socialistická prohlásila, že bude vládu v této snaze podporovati. Nuže, otázka další pozemkové reformy i otázka přídělu půdy ze státních statků jeví se v dnešní době naléhavou jak s hlediska hospodářského zabezpečení drobných lidí venkova a tím s hlediska řešení nezaměstnanosti, tak i pokud jde o úsporné hospodaření státu. (Výborně!)

Pokud jde o další pozemkovou reformu, chtěl bych stručně poukázati, že Státnímu pozemkovému úřadu naskýtá se právě nyní více než skvělá příležitost, aby několik tisíc hektarů zemědělské půdy bylo dáno do drobného vlastnictví. Mám na mysli onu převážnou část zbytkových statků - tak řečeno zkrachovaných - které nejsou s to se udržeti a kterýmžto zbytkovým statkům hrozí nebezpečí, že stanou se majetkem lidí bohatých a namnoze státu nepřátelských. Aby se tak nestalo, chystá prý Státní pozemkový úřad k jejich záchraně jakousi sanaci.

K tomu dovoluji si připomenouti, že máme všechno pochopení pro velmi těžké postavení těch majitelů zbytkových statků, kteří i přes svou odbornou znalost a píli ocitli se v tísni. Považovali bychom však s hlediska státu a národního hospodářství při nejmenším za nehospodárné a neprozřetelné, kdyby mělo býti všeobecně sanováno na 70 procent v tísni se nacházejících majitelů zbytkových statků, mezi nimiž jest převážná část lidí, kteří neměli před nabytím zbytkového statku se zemědělstvím naprosto nic společného. (Výborně!)

Slavná sněmovno! Jsou případy, a není jich málo, že ve stájích takového zbytkového statku, kde by mělo býti ustájeno nejméně 50 až 60 kusů hovězího dobytka, stojí dnes jedna nebo dvě kravky. Nemůže býti nejmenší pochyby, že takovéto hospodářství nesmí býti státu lhostejno.

Jestliže tedy jsou zde prostředky na zamýšlenou sanaci, pak kategoricky žádáme: 1. aby pomoci se dostalo majitelům zbytkových statků jen ve zcela výjimečných případech, kde bude nade vší pochybnost prokázáno, že dnešní stav nebyl zaviněn nehospodárností nebo nedbalostí, 2. aby vydatné pomoci dostalo se kolonistům a drobným přídělcům, 3. aby veškerá ostatní půda ze zkrachovaných zbytkových statků získána byla Stát. pozemkovým úřadem pro drobný příděl.

Tímto zásahem, pokud jde o drobný příděl, docíleno bude toho, že na místě, kde na 100 ha zbytkovém statku živoří dnes jedna rodina zbytkového statkáře se dvěma neb třemi rodinami zaměstnaneckými, zabezpečíme při pětihektarovém přídělu 20 zemědělských rodin.

Počítáme-li, že v daném případě jde asi o 1000 zbytkových statků s průměrnou výměrou 80 ha, znamenalo by to, že by bylo k disposici okamžitě 80.000 ha půdy, což při zmíněném průměrném přídělu 5 ha znamenalo by zajištění existence pro 16 tisíc rodin. Právě tyto okolnosti dostatečně mluví pro to, aby na troskách nemohoucího hospodářství zbytkových statků vyrostlo tisíce nových zemědělských podniků, které, jak ukázala doba po provedení pozemkové reformy, se plně osvědčily.

Při této zemědělské politice nesmíme se ovšem, jak již jsem zdůraznil, zastaviti ani u státních statků.

Sám pan zpravodaj rozpočtového výboru dr Černý prohlásil, mluvě o velmi značné pasivitě státních statků, že státní statky jsou problémem. Myslím, že v dnešní tak těžké době pro stát není třeba, aby stát musel tento problém, zejména je-li balastem pro jeho hospodářství, ponechávati bez vyřešení. Od tohoto problému, poněvadž jde o státní půdu, může si stát velmi lehce pomoci. Oč jde? Stát jako majitel vlastní 140 tisíc ha zemědělské půdy, 820 tisíc ha lesů a 11 tisíc ha rybníků. Representuje tudíž tento státní podnik výměru cca 1 milion ha.

Chápeme zájem státu, pokud jde o lesy a rybniční hospodářství. Obě tato odvětví mohou se jistě velmi dobře právě za této formy hospodaření rozvíjeti. Poněkud jinak je však třeba posuzovati hospodářství státu na půdě zemědělské. Vůdčí myšlenkou našich zákonů o pozemkové reformě je, zrušiti veliké hospodářské celky - latifundie - a dáti půdu do rukou co možná největšího počtu rodin.

Zemědělství naše a zemědělství evropské vůbec dostalo po válce charakter podniků, jichž výrobní tendence směřuje převážně k produkci živočišné, mléka a mléčných výrobků, vajec, zelinářství a ovocnictví. Všechny okolnosti pak provázející současnou krisi světovou nasvědčují tomu, že vývoj skutečně spěje tímto směrem a že problémem příštích dnů bude člověk a půda. Čím větší bude zájem člověka o půdu, tím snesitelnější a zdravější bude náš život.

Je proto přímo nepochopitelné, proč právě náš stát, kde lid volá právem po existenci na půdě, měl by i za cenu milionových ročních ztrát vystupovati v tak těžké dnešní době v roli největšího latifundisty v republice Československé.

Po přídělu půdy ze státních statků, ať již do pachtu nebo vlastnictví, volají celé kraje: jižní Čechy, Smiřicko, Morava i Slovensko. V poslední době obrátil se na ministerstvo zemědělství a poslanecké kluby starostenský sbor okresu hustopečského se žádostí, aby vzhledem k hrozivé nezaměstnanosti na tomto okrese byla tamnímu lidu propachtována půda ze státních statků. Výše zmíněné poměry přiměly proto čsl. nár. socialistickou stranu, aby tato otázka byla ventilována na půdě parlamentní. Konstatuji: je nám jasno, že jde o problém stejně vážný jako naléhavý. Proto obrátíme se v nejbližší době přímo na vládu s podrobně propracovanými návrhy, jak by bylo lze tuto otázku v několika letech při respektování všech okolností zřetelehodných vyřešiti. Jsme přesvědčeni, že vyřešením tohoto problému zajistili bychom existenci pro několik tisíc lidí, kteří dnes v bezradnosti opouštějí vesnice, rozmnožujíce tak armádu nezaměstnaných ve městech. Vláda pak prokázala by tímto činem, že její odhodlání řešiti otázku nezaměstnanosti i její odhodlání šetřiti jest skutečně pevné a že takto stanovený svůj program chce také důsledně prováděti.

Budiž mně dovoleno říci také několik slov k dnešním poměrům, pokud se týče obilní produkce.

V posledních letech operovalo se u nás hodně tím, že máme značnou nadprodukci obilní, zejména pak žita. Spekulace operovala s nadbytkem 5-6 milionů q chlebovin, na základě čehož ceny pšenice a žita a zejména žita r. 1929-1930 klesly pod výrobní náklady. Tato domnělá nadprodukce, jak se nyní ukázalo, byla skutečně jen domnělou a byla uměle vyvolána především novou metodou Státního statistického úřadu při zjišťování odhadu sklizně.

Až do r. 1927 používal Státní statistický úřad metody staré za pomoci dat o osevných plochách z roku 1921. Takto získaná data při porovnání s čísly vycházejícími podle metody nové se však velmi rozcházela. Největší pak rozdíly jevily se právě u pšenice a žita.

Tak na př.: podle metody staré činil r. 1928 odhad pšenice 10,825.203 q, podle metody nové 13,282.779 q, rozdíl 2,457.000 q, čili 23%! U žita činil odhad podle metody staré 14,315.726 q, podle metody nové 17,450.764 q. Rozdíl činí 3,135.000 q, čili 32%! Z těchto cifer je patrno, že podle nové metody zvýšil se odhad sklizně pšenice a žita v republice Československé o 5,592.000 q, čili o 56 tisíc vagonů.

Není žádné pochyby, že tato značná diference, projevující se v odhadu domácí sklizně, musela míti a má dále vliv na posuzování domácí spotřeby a tím i vliv na domácí trh obilí. Tyto okolnosti způsobily právě situaci, že se dnes přes úřední data může u nás mluviti o ohromném nedostatku chlebovin. I když počítáme s velmi značnou letošní neúrodou, nelze přece jen míti za to, že hlasy ty jsou zcela opodstatněné. Faktem však zůstává, že vinu na tomto stavu má naše nedostatečná statistika, opírající se o novou metodu Státního statistického úřadu.

Tímto způsobem zbytečně si nalháváme, že jsme sklidili více, než se u nás skutečně urodilo. Byl-li a nutno přiznati, že byl vadný odhad Státního statistického úřadu v poválečných letech, nelze dnešní metodu naprosto považovati za dokonalou.

Nelze jistě počítati nikdy se stoprocentní přesností žádné statistiky, ale je nutno vyvarovati se tak značným diferencím, jaké se objevily mezi odhady podle metody staré a nové. Důsledky tohoto stavu projevily se ovšem také v našem zásobování. Přes velmi značný dovoz pšenice z ciziny byli jsme v posledních měsících svědky, že některé mlýny byly úplně bez zásob a musely na základě toho zastaviti provoz. Náprava v tom směru je žádoucí, ale neváhám říci, že nebude snadná. Nejde jen o zjištění sklizně, jde také o zásoby. Kdyby u nás byl zaveden obilní monopol, po němž bylo s naší strany voláno, získána by byla alespoň základna pro zjištění stavu zásob a věděli bychom bezpečně, s čím můžeme počítati pro každý případ od domácí produkce a co nezbytně musíme dovézti z ciziny.

Právě tato okolnost vede mne k tomu, abych se dotkl projevu pana ministra zemědělství Bradáče, učiněného v rozpočtovém výboru. Pan ministr Bradáč, pojednav o současné situaci našeho zemědělství, projevil pevnou víru v jeho budoucnost. Při tom s uznáním vyslovil se o povolovacím řízení pro dovoz obilí a projevil zároveň určité pochybnosti o důsledcích obilního monopolu. Pokud jde o optimism pana min. Bradáče, s ním souhlasíme rádi. K jeho prohlášení však, pokud se týče povolovacího řízení, jsme nuceni připomenouti, že bychom mohli souhlasiti jen tehdy, kdyby povolovací řízení skutečně uspokojovalo kruhy zemědělské i konsumentské.