Pánové, jsem hospodářský praktik, ale nemohu pochopiti, v jaké souvislosti jest oněch 10 vládních radů s lesem a půdou mimo generální vedení, které stojí dalších 1/2 mil. Kč a které jsou utopeny v rozpočtu vlastního ministerstva zemědělství, ač by měly býti za účelem naší informace zařazeny mezi platy Státních lesů a statků.

Neúspěch státních lesů a statků netkví jenom v naznačených důvodech, nýbrž hlavně v byrokratické organisaci podniku. Uvažte, pánové, že podnik je veden podle zákona 404 z r. 1922 na základech soukromohospodářských již od r. 1925 a dosud není vypracován a ve známost uveden organisační řád, ač ústřední ředitelství a jednotlivá ředitelství jsou vybavena ohromným počtem lesních zemědělských a právních referentů. Mám dojem, že organisační řád se nevydává úmyslně, aby ústřední ředitelství státních lesů zamaskovalo pravý skutkový stav, a proto prosím pana ministra zemědělství, aby vydání organisačního řádu nařídil. Žádám však, aby organisační řád sdělávali lidé praktičtí, zkušení, nikoliv kathedroví učitelé a úředníci, již se v praksi neosvědčili. Organisační řád musí býti zpracován za pomoci praktických, případně soukromých hospodářů ministrem zemědělství k tomu povolaných, kteří by zamezili každý další byrokratismus v podniku a postavili podnik na basi vskutku soukromohospodářskou, jak zákon také předpisuje.

Organisační řád pro Státní lesy a statky musí býti veden duchem podnikavosti a nikoliv jen duchem vědy, která se má konati jen v mezích pokusů na menších rozlohách, k nimž jsou předurčeny předem školní statky státních zemědělských škol a výzkumných ústavů, kterým bychom již vzhledem k jejich výzkumné propagační a poradní činnosti jejich vykazovaný deficit v částce 3,500.000 Kč už odpustili.

Vraťme se opět k hospodářství na stát. lesích a statcích. Pěstovati vědu na jednom milionu ha je hazardováním státním majetkem, které nutno proto odstraniti, a podnik lesy a statky musí býti proto veden ryze obchodně zkušeným finančníkem a v oboru lesním a zemědělském rutinovaným obchodníkem. Ústřední správa dvorů a lesů musí se věnovati podle obchodních zásad hospodaření, dozoru a nikoliv vyřizování stohu papírů a různých hesel, zdar"; musí jim býti dána příležitost, aby iniciativně mohli pracovati a se osvědčiti a nesmí býti jejich činnost znemožněna fermany a dekrety nadřízených úřadů, s nimiž vlastně hrouda a lesní strom nemá nic společného.

Mimo naznačená fakta je příčinou deficitu Státních lesů a statků okolnost, že jejich vedení je postaveno na příliš vysoké noze a plýtvá nemístně representací. Uvádím opět skutečné příklady: bývalé ředitelství císařských statků v Praze, jež naplňovalo vídeňskou císařskou pokladnu z přeúrodné české půdy, bylo spravováno ředitelem, který měl k disposici jen jedno auto. Podívejme se nyní, kolik aut jest jen na ústředním ředitelství, o němž koluje vtip, že vyměňuje svá auta často k vůli nátěru, aby barva auta odpovídala barvě pařížské módy šatů! Poněvadž móda se mění velmi často, je výměna aut velmi čilá a doporučuji to k všeobecnému povšimnutí.

Kromě aut ústředního ředitelství representuje se autem nejen každý vládní rada na ředitelství, nýbrž vzhledem k "ohromným výnosům a skvělé finanční situaci" koupila se auta až stotisícové ceny pro každou téměř správu lesů a statků. U lesních správ je pochopitelno, že se s nimi nejezdí po lesích a lesních kulturách, nýbrž že slouží ve značné míře honební kratochvíli. Bohužel, slavná sněmovno, nimrodství vlezlo do krve některým pánům tak, že po státních lesích běhají s flintou i takoví lidé, kteří ještě před málo lety neuměli držeti v ruce ani pořádně paraple. Jest úžasným, jak na tuto honební kratochvíli doplácí stát, a nám, slavná sněmovno, zalepují se oči tvrzením, že se honitby musejí udržovati pro zahraniční representaci. Kdybychom se podívali na t. zv. representační hon, našli bychom tam lovce, až bychom užasli.

Tak na př. stát doplatil r. 1929 na honitbu v Židlochovicích přes půl mil. Kč. Na loveckou vášeň různých činitelů bylo zaplaceno v Židlochovicích za najaté honitby přes 150.000 Kč, na náhradách za škody způsobené zvěří přes 100.000 Kč, za krmivo pro zvěř téměř 250.000, na loveckých výlohách okolo 100.000 atd. Jsem dokonale obeznámen s poměry židlochovickými a dovedete si představiti, jaké kritice tento honební luxus občanstvo podrobuje. V dnešní kritické době, kdy sháníme obnošené hadry pro chudáky nezaměstnané, je to jistě provokace. Podobně je tomu na Benešovsku, kde stát doplácí na honitbu přes 150.000 Kč.

Uvažte, že takto draze vychovaná zvěř se prodává hlavně vysoko postaveným zaměstnancům Státních lesů a statků v počtu libovolném za tyto ceny: 1 kg zajíce za 2·25 Kč, 1 koroptev za 2.50 až 3 Kč, bažant za 6 až 7 Kč, 1 kg srnčí za 6 až 7 Kč, divoká husa za 12 Kč, kachna za 2·50 až 7 Kč. Dotažte se dělnictva a zřízenectva, zda i oni si pochutnávají na této zvěři a za tyto ceny! O tom, jak jsou zemědělci poškozováni státní zvěří a jak správy státních statků už při dražbách uchvacují obecní honitby z rukou zemědělců, jsem zde už mluvil, a nestane-li se náprava, budu mluviti opět.

Hlavní moje obvinění spočívá však v tom, že vedení podniku nevypracovalo a vládě, resp. parlamentu nepředložilo návrh, kterým by byl zabezpečen bezvadný chod podniku, zejména však kterým by byla zařízena pravá funkce státních lesů a statků, k níž jsou vlastně určeny.

Táži se, proč 400 mil. Kč pasivní podnik železnice nekupuje pražce, řezivo, dříví atd. výhradně od ústředního ředitelství Stát. lesů a statků a proč se kupuje materiál někdy až z třetích rukou? Stal se i takový případ, že železnice nezadaly dodávku pražců a řeziva Státním lesům a statkům, nýbrž obchodníkovi, který pak pražce a dříví koupil od Stát. lesů a statků. Tu lehce jest se domysliti pozadí tohoto obchodu. Podobně je tomu i s plodinami hospodářskými, jimiž se obchoduje na bursách, dobytčích trzích a pod. Na druhé straně pak státní úřady, národní obrana, zemské úřady atd. kupují od spekulace, která zboží mnohdy koupí od státních podniků a opět jinému odvětví státní správy prodá. Uvažte, co čistých rukou by bylo zachováno, kdyby Státní lesy a statky vskutku plnily svou funkci.

Zamyslete se, proč vedoucí činitelé podniku nepřišli na vládu a parlament už dávno s návrhem, že železnice, státní úřady, zemské úřady a ústavy atd. jsou povinny nakupovati dříví, řezivo, obilí, mléko, seno, slámu a ostatní v podniku Státní lesy a statky, tedy výhradně ze zásob podniku Státní lesy a statky a teprve pak, pokud by jejich zásoba nedostačovala k ukojení potřeby státní a zemské, mohly by krýti svoji potřebu z volného obchodu.

Význam tohoto opatření by byl dalekosáhlý, neboť podnik Státní lesy a statky by se nemíchal do obchodů soukromopodnikatelských, mnohdy by nečinil konkurenci vlastním občanům a byl by skutečně částečným producentem pro vlastní státní správu. Zde by bylo ušetřeno stamilionových přesunů peněz, kterými za dané situace pan ministr financí neoplývá, neboť všechny dodávky by byly vyúčtovány mezi jednotlivými resorty, státními úřady a ústavy pouze písemnými převody. Byl by to jeden z nejúčinnějších receptů, jak zameziti korupci při státních prodejích a dodávkách a také jistě výtečné opatření, jak by se zužitkovalo dříví užitkové, palivové a řezivo, které v množství statisíc prostorových metrů hnije ve skladištích a lesích Státních lesů a statků. Tímto opatřením by mohlo dojíti k čilejší zaměstnanosti našich železnic a k využitkování lesního majetku na Slovensku a Podkarpatské Rusi, bohaté zejména na palivové dřevo, kde podle poslední zprávy hnije ve státních lesích v množství 80.000 vagonů a jehož by se mohlo využitkovati účelnou distribucí ve státní a zemské správě.

I p. ministra financí musím o něco žádati. Prosím ho, aby věnoval velkou pozornost operacím podniku Státní lesy a statky, zejména do jakých společností a družstev investuje milionové částky, kteréžto účasti nenesou mnohdy státnímu podniku ani haléře, jako na př. z družstevních mlékáren, ač si stát musí vypůjčovati na drahý úvěr. (Výkřiky: Kolik nese Hodonín?) Přicházím k tomu. Upozorňuji zejména na účast v hodonském syndikátu, do jehož podniků bylo vloženo skoro 17 milionů Kč a v jichž správě zasedají funkcionáři Státních lesů a statků. Podle posledních zpráv z Hodonínska roztrušuje se tam zpráva, že se v příští cukrovarské kampani bude přejímati řepa pouze od agrárníků. Nedivil bych se tomu pranic, kdyby to bylo pravda, třebas by to byl protizákonný teror. Vždyť mohl-li hodonský syndikát vydržovati konfidenta v lidové straně, aby rozvracel její řady, organisoval hnutí katolických zemědělců a vydával časopisy na rozvrácení lidové strany, pak je tam všecko možné.

Z toho, co jsem řekl, je patrné, že jistá strana využitkovává státních milionů k stranickému prestiži, čemuž musí býti už jednou učiněn konec. Rovněž musí přestati lovení zaměstnanců na Státních lesích a statcích a rozbíjení lidových a jiných organisací tím, že se organisovaným příslušníkům v republikánské jednotě a v jejím orgánu "Zaměstnanci půdy" slibuje zlepšení platů, požitků atd. oproti soukromým podnikatelům. Tyto organisační sliby stály podnik státní velké peníze, proti čemuž by se snad nenamítalo, kdyby Státní lesy a statky odbouráním všech dříve vyjmenovaných luxusních a zbytečných opatření a snížením milionových nákladů na vysoké úřednictvo docílily takového trvalého zisku, jímž by bylo trvale zabezpečeno zlepšení postavení sociálně slabých dělníků a zřízenců.

Slavná sněmovno! Pokud mně byl vyhražen čas, snažil jsem se upozorniti vás všecky, kteří máte vřelé city k našemu státu a jeho majetku a zejména k zachování jeho majetku, abyste pomohli učiniti taková opatření, aby tento majetek byl státu zachován. (Potlesk.)

A nyní dovolte, abych se stručně zmínil o některých otázkách, které mohou přinésti značné ulehčení v zemědělských poměrech. Zmínil jsem se o krisi obilnářské a dobytkářské, proto nesmím zapomenouti ani na krisi řepařskou. Tato je spjata s krisí cukrovarní. Již před 3 lety bylo vládou učiněno opatření povolením refundací, aby bylo zabráněno omezení výroby cukru a tím i omezení osevu cukrovky. Těžkými poměry byla vynucena mezinárodní dohoda o obmezení výroby cukru a tím dostavila se skutečnost zmenšení osevu řepy o 20%. Tak zvanými refundacemi umožněna byla výhodnější cena řepy. Refundace vládou povolené nejsou posud vyřízeny a proto v zájmu řepařů žádám, aby tak neprodleně bylo učiněno, aby dodavatelům řepy bylo možno doplatiti cenu řepy. V některých krajích olomoucké agencie bylo následkem pohody dosaženo abnormální úrody řepy. Cukrovary ji však nemohou podle dohod přijmouti a proto ministerstvo nár. obrany vyšlo těmto řepařům na žádost Říšského sdružení řepařů československých vstříc a zakoupilo 120 vagonů sušené řepy pro krmení vojenských koní. Bude to dobrá zkouška a doufám, že toto krmivo, jež se míchá s ovšem, dobře obstojí. Upozorňuji, že v tomto případě by se mohlo umožniti řepařům zvýšení osevu cukrovky, jez jest nutné k vůli střídání plodin i v příštích normálních letech. Uzákoní-li se návrhy na míchání lihu s benzinem - což mile rádi, ovšem za určitých předpokladů podepřeme - pak možno i nadkontingentní řepu zpracovávati na líh, hlavně v krajích, kde byly zrušeny cukrovary. Nemožno ovšem trpěti provádění podvodů s lihem, jak bylo před rokem odhaleno v družstevním lihovaře v Tišňově, kde se vyšetřování už rok vleče na zakročování vlivných politických činitelů, Budí to na tišňovském venkově už nedůvěru, proč se malí zloději trestají a proč velcí zloději nechají se voziti v autech.

Velkým ulehčením zemědělskému venkovu bylo by zavedení živelního pojištění, které jsme zde své doby navrhovali. Zabývám se touto otázkou téměř již 1/4 století, neboť jsme v únoru r. 1907 - je tomu 25 let - jako zemský poslanec podal v moravském sněmu návrh na zřízení zemské krupobitní pojišťovny. Tehdy jsem si představoval vyřešení této již tehdy ožehavé otázky tím způsobem, že poškozeným zemědělcům vyplácely by se náhrady škod zemskými finančními úřady a potřebný náklad by se uhradil přirážkou k pozemkové dani. Návrh nebyl uskutečněn, ale přes to jsem se stále myšlenkou tou obíral. Právě před rokem podal klub lidových poslanců mnou pracovaný návrh na zavedení živelního pojištění, který žádá sloučení nouzových fondů podpůrného a náhradového, z něhož by se vyplácely úhrady částečných škod živelních všem poškozeným zemědělcům bez drahého budování nové pojišťovny. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Venkovský zemědělský lid čeká na zavedení živelního pojišťování, protože dosavadní způsob poskytování podpor a náhrad daní naprosto nevyhovuje, neboť jest zdlouhavý, někdy trvá i několik roků, než poškozený zemědělec dostane podporu neb náhradu, a pak často podpory dopadnou tak, jak silné jsou politické zákroky. Voláme po zajištění náhrad všem poškozeným zemědělcům v případě všech pohrom způsobem spravedlivým, rychlým a nezpolitisovaným. Proto jsme se v našem klubu stavěli proti návrhu na zřízení pojišťovny krupobitní se závazností pojištění, zvláště když jsme byli přesvědčeni, že tento nový ústav, státem bohatě podporovaný, má býti zabezpečen jen pro jednu politickou stranu. Nebyl bych se touho otázkou podrobněji zde zabýval, ale jsem k tomu donucen výrokem p. ministerského předsedy, který v rozpočtovém výboru nedávno obvinil členy poslanecké sněmovny, kteří jsou členy správních rad pojišťoven, že zmařili, protože jsou členy správních rad, zavedení živelního pojištění. Klub lidových poslanců se ohradil proti tomuto tvrzení p. min. předsedy, a jelikož toto tvrzení bylo proneseno veřejně ve sněmovním výboru, jsem nucen jménem klubu i s tohoto místa je odmítnouti a ohraditi se proti obviněním, jímž jest nejen čest, nýbrž i důstojnost členů této sněmovny dotčena. Prohlašuji, že nebylo vládou navrhováno živelní pojištění, nýbrž napřed závazná krupobitní pojišťovna, pod nátlakem poměrů pak dobrovolná živelní pojišťovna. Pojišťovna tato měla býti zařízena tak, že musela býti v rukou jedné politické strany. Pojišťovna a pojištění je přece jen veliký rozdíl. Proto strana naše odmítla zpolitisovanou pojišťovnu a navrhovala živelní pojištění odpolitisované, rychle a spravedlivě prováděné. Doufejme, že ke splnění tohoto vážného a důležitého návrhu dojde a že pan zpravodaj zemědělského výboru co nejdříve bude nám o něm v zemědělském výboru referovati a nenechá jej další rok v šuplíku, kde odpočívá.

S otázkou živelního pojištění a nouzových opatření je spojena otázka zemědělských rad. Zemědělské rady podle nouzových zákonů jsou pověřeny vyřizováním nouzových žádostí. Jak jsou složeny zemědělské rady? Delegáti jednotlivých okresů volí se podle císařsko-královského nařízení, které vydávali rakouští místodržitelé. V naší Československé republice trvají tato císařsko-královská nařízení již 13 let a jest to ostuda, že dosud nejsou nahražena spravedlivým, demokratickým volebním řádem. Tato ostuda se proto musí držet, protože chce strana republikánská za každou cenu sama ovládati zemědělské rady. Náš klub předložil rovněž před rokem návrh zákona na zřízení rolnických komor a okresních zemědělských společenstev. Ale i tento návrh odpočívá v šuplíku referenta zemědělského výboru. Na naši interpelaci, proč nejsou rolnické komory dosud uzákoněny, dána nám byla odpověď v této slavné sněmovně, že nelze to učiniti z důvodů finančních a také pro jiné potíže.

Táži se, co se tedy má státi v zemědělských radách dosavadních, když mandáty delegátů letos vypršely. Či mají býti provedeny zase volby delegátů do zemědělských rad podle nařízení císařsko-královských místodržitelů rakouských, aby zase na další 4 roky byly zemědělské rady ovládány republikánskou stranou? Slavná sněmovno, jsem přesvědčen, že by si tato opatření republikánské strany nedala líbit žádná jiná strana, a proto varuji již předem před vypsáním voleb do zemědělských rad potud, pokud nebude zaveden aspoň nový volební řád do zemědělských rad.

Nedávno podrobil jsem ostré kritice poměry, které zavládly v serologickém ústavu v Ivanovicích. Byla to přímá obvinění, doložená fakty. Mnoho z těchto obvinění bylo prokázáno. Bylo v této věci podáno několik interpelací. Rovněž podán návrh, aby státní serologický ústav byl dán pod správu ministerstva zemědělství a pod kontrolu parlamentu nebo kontrolu veřejnou. V odpovědích na interpelace bylo však uvedeno pouze to, co odpovídal obviněný ředitel, který byl zatím odvolán z úřadu, a pak bylo v nich poznamenáno, že vyšetřování není posud skončeno.

Všeobecně překvapuje, že obviněný není posud potrestán, kdežto neobvinění úředníci serologického ústavu v Ivanovicích jsou potrestáni náhlým přeložením. Tento postup ministerstva zemědělství opravdu překvapuje a vyvolává na moravském venkově rozruch a nedůvěru. Uvažme, že výroba sera protičervenkového má pro naše zemědělství význam, a proto nechť umožní se rychlé projednání návrhu zákona, aby se serologický ústav dostal pod kontrolu parlamentu nebo jiného veřejného sboru a do správy ministerstva zemědělství případně i zdravotnictví.

Celá moravská veřejnost jest rozrušena projevem pana ministra školství a nár. osvěty o nutnosti zrušení vysoké školy zemědělské v Brně. Pan ministr dr Dérer sice zeslabil své stanovisko vůči vysoké škole zemědělské v Brně, ale na Moravě nikoho nepřesvědčil, že se pokoutně nevede neodpovědná akce, aby vysoká škola zemědělská v Brně byla zrušena. Vysoká škola zemědělská v Brně plní své velké poslání s krásnými výsledky, i když není vybavena tak, jak by potřebovala, jak vyžadují nutnosti. Učiliště toto je v zemi zemědělsky a kulturně vyspělé a v místě z celé republiky nejvhodnějším. Proti snaze o zrušení vysoké zemědělské školy v Brně staví se celá Morava a ta nedopustí, aby mocná chapadla pražského centralismu uchvátila nám učiliště, které má pro zemědělství tak veliký význam. A když už mluvím o té křivdě, která se měla Moravě státi zrušením vysoké zemědělské školy, čímž měla býti zasazena rána Moravě po stránce kulturní, dovolte, abych poukázal na křivdu, která jest způsobena nejkrásnějšímu kraji Moravy, perle republiky, Moravskému Krasu. Nechci zde líčiti krásy podzemní říše Moravského Krasu, vždyť mnozí jste je viděli a obdivovali. Uznati musím s velikou vděčností umožnění elektrisace Moravského Krasu vydatnou pomocí státní a rovněž uznati musím velkou péči ministerstva veř. prací o udržování komunikace. Prosím jen slavné ministerstvo veř. prací o urychlené zestátnění okresních silnic Brno - Moravský Kras přes Křtiny, Jedovnice, Ostrov do Sloupa a rychlé její upravení, aby se tak dostalo Moravskému Krasu přímého spojení s hlavním městem Moravy Brnem a aby při velké nezaměstnanosti umožněn byl chudobnému lidu výdělek.

Nicméně musím žalovati, že není posud vyřízena resoluce Národního shromáždění o poskytnutí bezúročné půjčky 1 mil. Kč na umořování dluhu za provedený zabezpečovací tunel z řeky Punkvy, který byl nezbytně nutným pro záchranu vzácného a krásného dómu Masarykova. Následek nesplnění usnesení Národního shromáždění se strany ministerstva financí jest ten, že byly zastaveny další výzkumné práce v Macoše. Jest to zjev velmi smutný, že vláda naše tak málo stará se o odhalování podzemních tajů v Moravském Krasu, kde máme prozkoumány teprve malé předsíně toho obrovského neznáma, které Moravský Kras tají. Jak jinak starají se jiné státy o své podzemní krásy, pokud je mají. Snad stane se nyní náprava, abych nemusel v této věci na naši vládu znovu žalovati.

Ukončím. Ale nemohu se ke konci řeči zbaviti mocného dojmu, zvláště při vzpomínkách na chudobný lid, nezaměstnaný a vydaný v šanc hladu a bídě. Neúprosně blíží se zima, které se bojí i ti, kdož mají možnost dobře se ošatiti, dobře se ohřáti a dobře se nasytiti... Jak přežije však tuto zimu nejen městská, ale zvláště venkovská chudina, ti malí domkáři a drobní živnostníci? Tovární dělník, organisovaný, přece jen dovolá se nějaké pomoci, když práce nemá, ale ti naši chudobní horalé nemají ani možnosti práce a výdělku, ani možnosti dovolati se pomoci! Úrodu mají suchem a mokrem zničenu, nemají co odprodat a nemají zač koupiti. Nárok na podporu nemají a naděje na mimořádné opatření také není. V těchto odlehlých, dnes tak smutných krajích pomohou jen nouzové práce - ať už pozemní, t. j. budování komunikací a jiných staveb - ale hlavně zadání výroby potřebných oděvů a prádla pro vojsko, nemocnice a jiné ústavy státní a zemské.

Prosím velmi snažně naši vládu, aby byla tohoto nejchudšího obyvatelstva horských krajů pamětliva a aby učinila vše, co by umožnilo horské chudině nastávající zimu bez hladu a bídy prožíti.

Končím přáním, aby projednávaný rozpočet nepotřeboval nových daňových opatření následkem dalšího zhoršení krise, ale aby nový patnáctý rozpočet státní projednával se už za lepších, klidnějších a radostnějších poměrů. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Kubač. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Kubač: Ctená snemovňa! Tíha krízy tuná dľa všetkých poznatkov a slov pánov rečníkov a referentov prilieha vraj na pracujúcu triedu a je vraj treba pomoci. Pán predrečník hovoril, že je treba sa varovať, aby sa nestalo to, čo sa stalo v Rakúsku, to je, aby maloroľníci neprišli s kosami a nevyhnali ich von. Ale ďalej hovoril: My si náš štát udržíme. A akým spôsobom, akou možnosťou? [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 101 této těsnopisecké zprávy.]

Ja, ktorý chcem hovoriť v mene slovenského pracujúceho ľudu a dedinskej chudoby, chcem na začiatok povedať, že čo je tento rozpočet pre Slovensko, čo sa Slovensku dáva a čo sa zo Slovenska bere. Slovenské roľníctvo, živnostníctvo stojí pred úplným úpadkom. Slovenský roľník je zaťažený daňami, slovenský živnostník zaviera svoj obchod a dielňu a slovenský robotník hladuje. V tom 4 milionovom národe slovenskom 2 miliony duší nemá čo jesť. A práve preto je dôležité, aby poznala verejnosť, akým spôsobom je nakladané so Slovenskom i v tomto rozpočte.

Teraz už je jasné každému robotníkovi, maloroľníkovi a živnostníkovi, akú tendenciu a aký charakter má váš rozpočet. Tento rozpočet je rozpočtom imperializmu, triedneho násilia, teroru a potlačovacieho aparátu na vyrabovanie Slovenska, potlačovanie menšinových národností a zväčšovanie biedy a hladu celej pracujúcej triedy a dedinskej chudoby v tomto kapitalistickom štáte. Jasne dávate na javo s vašim rozpočtom, čo dávate a čo budete brať, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Lebo vaša bilancia kolísa a spadá do sféry napred viditeľnej, preto ste si vzali zálohu na tento účel, na tento rozpočet, na udržanie rovnováhy 8 ľudských životov vo Frývaldove. Že Frývaldov nie je nahodilý, je jasné z toho, že i ďalej sa pokračuje v terore, že i ďalej chce ten váš aparát vyprovokovať, aby ešte tie krvelačné živly mohly si vyžiadať obeti. V pondelok kol 10. hodiny vnikli četníci do sekretariátu Sväzu stavobných robotníkov a hľadali tajomníka súdruha Hettmera. Četnické hliadky prechádzajú ulicami v 4 až 10 skupinách. Nálada obyvateľstva je zrejmá z toho, že akmile sa objavia četníci na obzore, zavierajú sa všetky domové dvere i okná. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Četníci prišli už tiež do lomu a snažia sa vyšetrovať jednotlivých delníkov pre účasť na demonštráciách. Lenže vyšetrovaní delníci odmietnu vypovedať a odkazujú četníkov, že nemajú právo s nimi čo mluviť. Keď je prax taká, aby sa verejnosť o tom nedozvedela, bol cenzurovaný tento článok v dnešnom čísle "Rudého práva": "Četnictvo ve frývaldovské nemocnici vláčí zraněné v horečce k výslechu. Chystá se hromadné zatýkání. Stupňujte protestní akci! Dnes kolem 10. hodiny vnikli četníci do sekretariátu Svazu stavebníků a hledali sekretáře soudr. Hettmera. Četnické hlídky procházejí vesnicemi. Dělnictvo lomu a vápenek je odhodláno, neustanou-li tyto nové provokace, odpověděti novou stávkou. Náš zpravodaj byl se soudr. Babelem a Pilzemu zraněných ve frývaldovské nemocnici. Všichni mají dobrou náladu a stále znovu nás ujišťují, že po uzdravení budou pracovati v dělnickém hnutí ještě aktivněji než dříve. Za návštěvy jsme zjistili tuto neslýchanou věc: V sobotu navštívili nemocnici dva četničtí důstojníci a později ještě 4 policisté, kteří chtěli zraněné odnésti na nosítkách k výslechu. Jedna žena, která má těžkou ránu v životě, byla násilím vláčena na nosítka, což jí způsobilo veliké bolesti a značné zvýšení horečky. Teprve zásahem lékaře dr. Ulla bylo četnictvo odvráceno od svého zásahu a vykázáno z nemocnice."

Tak ako nechceli nechať v tichu umreť smrtelne ranených, tak ani tých, ktorí následkom vášho olova ležia v nemocnici, nenecháte v pokoji. Tesne po demonštráciách bol zatčený vápenický delník Seifert. Náš zpravodaj zahliadol zatčeného pri prevážaní do vesnice a zistil, že má krvavý obličaj, čo ukazuje československé vyšetrovacie metody. V celom kraji je pobúrené delnictvo lomov a vápeniek a je odhodlané, nastanú-li nové provokácie, odpovedeť novými demonštráciami, novým bojom za právo na ulicu.

Vzali ste si zálohu na tento účet [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] a dáte ju na trh medzinárodného kapitalizmu a tým budete chceť dokázať, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] že ste silní a že máte moc a budete verne plniť úlohu medzinárodného imperializmu. Chcete ukázať, že základ vašej moci sa neotrása a [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] proletariát Československa robí záverečné účty a skúma, čo dal a čo dostal: Dal prácu, dal svoju silu, dáva svojich synov na ochranu vašich kapitalistických záujmov [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. A pri uzáverke za rok 1931 spozoroval proletariát, že má stratu 16 mrtvých a desiatky ranených a je to dané k vášmu dobru. Toť uzáverka na rok 1931 pracujúcich robotníkov a roľníkov - 16 mrtvých. To sa nestalo za žiadnej inej éry, ale stalo sa to za éry Dérerovcov, Slávikovcov atď. Pracujúci proletariát začína rozmýšlať, prečo je táto strata a poznáva, že kapitalisti majú svojich strážnych [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] ktorí hliadajú tento kapitalistický riad....

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám pana posl. Kubače za tento výrok k pořádku. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Posl. Kubač (pokračuje): ... a že títo sa vtierajú mezi nich a ich klamú. Pracujúci proletariát poznáva, že za túto krv pracujúcich dostávajú, kto zradí, 30 strieborných. Kapitalisti uctievajú molocha a tomuto molochu dávate v obeť ľudské životy, toť bilancia minulého obdobia: na jednej strane zradné zlato, bohatstvo a prepych a na druhej strane bieda, hlad, plač, zúfanie, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ale to je pre vás málo. Treba nové opatrenie, nový rozpočet. Potrebujete nové obeti, nový zdroj príjmov [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] a to ste už začali a máte ich vo Frývaldove. Kapitalisti, boháči sa vám odmenia za tú [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] prácu, ktorou im pomaháte prevádzať za judášske groše, aby ste sa mohli udržať v ministerských kreslách. Budete sa plaziť tomu molochu, budete chceť priniesť novú obeť, ešte viac mrtvých a ranených, viac krve roľníkov, robotníkov a pracujúcich žien a detí, budete chceť cestou exekutorov okrásť o posledný majetok malých a stredných roľníkov a živnostníkov na udržanie kapitalistického rozpočtu a udržanie kľudu a poriadku. Že tento váš rozpočet je rozpočtom vyderačským na pracujúcu triedu v tomto štáte, to je fakt, ale zvlášť rozovierajú sa drápy tohoto rozpočtu na vyrabovanie Slovenska. A tomuto vyrabovaniu pomaháte vy, a najmä vy, slovenskí predstavitelia Slávik, Dérer, Ivanka, Hodža, Hlinka a iní, ktorí ste sľubovali slovenskému ľudu autonomiu, slobodu, demokraciu a politické práva a sľubovali ste Slovensko vyzdvihnúť na najvyššiu kultúru a sociálnu úroveň. 13 rokov ste klamali [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] tento dobrý slovenský ľud...