Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Kremser. Dávám mu slovo.

Posl. Kremser (německy): Slavná sněmovno! Právě jsme dostali vzrušující zprávu, že ve Frývaldově při demonstraci došlo mezi dělníky a četnictvem ke srážce, jejímž výsledkem jest 6 mrtvých. Protestujeme proti tomu, aby se proti hladovějícím dělníkům užívalo kulí. Tím neodstraníme krisi. Ještě neznáme bližších okolností, ještě neznáme podrobností, za kterých se naplnil tragický osud, ale již nyní neznajíce podrobností žádáme rozhodně přísného vyšetřování a zprávy, kdo jsou vinníky, jimž musilo býti obětováno 6 lidských životů. Žádáme také, aby vinníci byli potrestáni. Musí ustati stav, že proti demonstrujícím a hladovějícím dělníkům není jiného prostředku než střílející četnictvo. Ve všech státech světa mají těžkou krisi a dělníci tam demonstrují, ale nikde se tak často neužívá střelné zbraně, jako v našem státě. Tomuto stavu musí se učiniti přítrž, poněvadž se tím vůbec nic nedosahuje. Nepomáhá se tím ani státu, ani nikomu jinému, jen se nesmyslně obětují lidské životy. To má býti náš protest, ačkoliv neznáme bližších poměrů. Vždyť budeme ještě míti příležitost obšírně promluviti o těchto věcech.

Nyní musím promluviti o rozpočtu, který jest na dnešním pořadu. 20 až 30 milionů lidí jest na světě bez zaměstnání. Den ze dne se krise zostřuje, den ze dne vzrůstá. Nenastávají žádné úlevy, nýbrž denně a nepřetržitě jen zostření. Kapitalistická společnost stává se den ze dne neschopnější rozřešiti tuto otázku. Všichni obhájci dnešního společenského řádu svalují vinu na demokracii. Kdekoliv a kdykoliv se mluví o otázce nezaměstnanosti a o hospodářské krisi, pokoušejí se měšťácké kapitalistické vrstvy svaliti vinu na dnešní krisi na demokracii a při tom stále koketují s diktaturou. Koketuje se stále s tím, že ve státech, kde jest diktatura, jsou prý poměry lepší. Podle zpráv Mezinárodního úřadu práce v Ženevě jsou poměry ve všech evropských státech dnes stejné, bez rozdílu působí a zuří stejná nezaměstnanost. Letos také proti loňsku ve všech zemích stejně vzrostla. Hospodářští vůdcové kapitalistické společnosti se domnívají, že politika jest vinna krisí, ale nemohou navrhnouti žádného řešení krise. Doma žádají ochranná cla, proti cizině žádají svobodný vývoz a doma omezení dovozu. A těmito starými prostředky, které se staly křiklavě neschopnými, jak to vidíme v této krisi, stále chtějí umožniti oslabení krise, hledati příčiny, které prý zavinily, že se tím krise zostřuje. (Výkřiky komunistických poslanců: Dolů s tribuny, sem s ministrem! - Posl. Gottwald: Nebude se mluvit!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Hluk neustává.)

Prosím o klid. (Výkřiky poslanců komunistických a něm. soc. demokratických. - Předseda zvoní.)

Prosím, pana řečníka, aby pokračoval. (Výkřiky posl. Gottwalda a Kopeckého.)

Posl. Kremser (pokračuje): Pánové měli právě býti zde, když jsem podával prohlášení jménem našeho klubu. (Výkřiky komunistických poslanců.) Nemusíte se naprosto rozčilovati, my jsme již dávno svou věc vyřídili. Vývoj poválečné doby přinesl úplný přesun od koloniálního hospodářství 19. století ke kontinentálnímu hospodářství. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kremser (pokračuje): Vytvořila se obchodní seskupení, panamerické s Kanadou, Argentinou a Chile, východoasijské zahrnující Mandžusko, Japonsko, Čínu a Indočínu a britské s Afrikou a Australií. Jen Evropa pracovala všemi prostředky proti nerozumu tohoto kontinentálního seskupení svého vlastního hospodářství. Podle statistiky se 80 až 90% výroby spotřebuje v Evropě. Pokus r. 1929 vytvořiti celní mír přinesl opak toho: vyšší a nová cla, zákazy dovozu a další oddělení jednoho státu od druhého. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kremser (pokračuje): Místo úlev a vyrovnání dostavila se ztížení a vzájemné uzavření. K tomu přistoupily ohromné technické pokroky, které přivodily přeracionalisování průmyslu a zemědělství a miliony lidí zbavily práce. (Trvalý hluk. - Výkřiky posl. Kubače.)

Předseda (zvoní): Pane posl. Kubači, žádám vás, abyste nepřerušoval řečníka.

Posl. Kremser (pokračuje): Podle Mezinárodního úřadu práce v Ženevě měli jsme na světě na podzim 1930 10 milionů nezaměstnaných, na podzim 1931 15 milionů nezaměstnaných, to jest tedy vzestup o 50%. V jednotlivých zemích se nezaměstnanost více než zdvojnásobila. (Trvalý hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím pány poslance, aby nechali dokončiti řečníka. Prosím pana řečníka, aby pokračoval.

Posl. Kremser (pokračuje): V Italii bylo nezaměstnaných r. 1930 399.000, r. 1931 723.000, tedy o 324.000 nezaměstnaných více. V Belgii vzrostl počet nezaměstnaných ve stejné době ze 63.000 na 176.000, ve Francii z 11.214 na 53.675, tedy čtyřnásobně. (Hluk. - Výkřiky posl. Kubače.)

Předseda (zvoní): Pane posl. Kubači, volám vás k pořádku. (Výkřiky.)

Posl. Kremser (pokračuje): Z tohoto zmatku jest jen jediné východisko: postaviti na místo anarchie v kapitalistickém výrobním procesu socialistické promyšlené hospodářství. Dokud nebude možno provésti toto plánovité hospodářství, bude dnešní společenský řád stále otřásán krisemi. Nikoliv demokracie jest vinna, nýbrž příčinami dnešní krise jsou protidemokratické síly působící v kapitalismu a jeho přívržencích. (Výkřiky posl. Kubače.)

Předseda (zvoní): Volám vás, pane posl. Kubači, opět k pořádku. (Posl. Kubač: Volajte naše četnictvo k poriadku! - Hluk. - Předseda zvoní.)

Prosím pány, aby nerušili řečníka. Prosím pana řečníka, aby pokračoval.

Posl. Kremser (pokračuje): Náš boj společně s českými soc. demokraty bude tedy bojem, aby se podniklo všechno ke zmírnění krise, co jest v té chvíli nutné, ale náš hlavní boj směřuje k odstranění kapitalistického hospodářství a k jeho proměně v socialistické. (Hluk trvá.) Budeme tedy musiti v těchto těžkých dnech učiniti i mnoho věcí, které nejsou populární, ale vždy jen s toho hlediska, že pracující musejí přinášeti oběti nezaměstnaným. (Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Kremser (pokračuje): Promluvím nyní o poměrech ve státě samém. Výpočty okresních zprostředkovatelen práce nejsou spolehlivé. Při soupisu lidu dne 1. prosince 1930 bylo napočteno 294.487 nezaměstnaných v téže době, kdy měsíční statistiky okresních úřadů vykazovaly jen 155.203 nezaměstnané, tedy o 139.284 méně. Tento stav dnes ještě podstatně vzrostl, poněvadž se krise neobyčejně zostřila. Dnes lze počet nezaměstnaných ve státě počítati přes 300.000. Na 1000 obyvatelů připadá průměrně v Čechách 26˙3, na Moravě 18˙1, ve Slezsku 14˙4, na Slovensku 11˙8 a v Podkarpatské Rusi 9˙1 nezaměstnaných. Číslice pro Slovensko a Podkarpatskou Rus jsou však proto méně spolehlivé, než pro ostatní země, poněvadž tam nejsou okresní prostředkovatelny práce. K tomu však přistupují ještě tisíce lidí pracujících jen částečně, kteří nejsou zachyceni statistikou. V hnědouhelném revíru teplicko-mostecko-chomutovském pracují horníci mnoho let jen 2-3 směny týdně, výjimečně 4 směny. Tak se ukazuje, že nezaměstnanost jest vlastně mnohem větší, než vysvítá z číslic okresních zprostředkovatelen práce. Podle poslední zprávy bylo ve 226 okresních zprostředkovatelnách práce v době od 1. ledna do 30. září 1931 467.199 pracovních míst, naproti tomu však 1,123.633 hlášených uchazečů. Zprostředkovatelny práce zprostředkovaly úhrnem 403.627 míst. Z těchto ústavů, které podaly zprávu za první pololetí 1931, bylo 297 veřejných, 65 odborových, 150 koncesovaných a 21 jiných. Musí tedy býti úsilím všech pečovati, aby lidé, kteří byli vyloučeni z výrobního procesu, byli do něho opět zapojeni.

Tvrdí-li se, že racionalisace u nás nepokročila tak daleko, rád bych to vyvrátil poukazem na to, že ve sklářském průmyslu pokročila racionalisace u nás tak, že se dnes nezaměstnávají vůbec žádní ruční skláři a že se všechny druhy skla vyrábějí výlučně stroji. Při výrobě tabulového skla se lidé již vůbec nezaměstnávají. Musí tedy býti naší největší starostí, aby tyto oběti kapitalistické hospodářské anarchie nezemřely hladem. Náš požadavek směřuje tedy k tomu, aby byl vytvořen nouzový fond jako přechod k pojištění proti nezaměstnanosti, který by byl zásobován příspěvky zaměstnavatelů a státu. Se vší energií musíme žádati, aby tento nouzový fond byl vytvořen zákonem a působil pro nezaměstnané. Dnešní stav, že podnikatelé jsou vyloučeni od každého příspěvku v krisi, jest nesnesitelný a Československo jest jediný stát, kde podnikatelé nejsou nuceni přispívati na zmírnění krise. Občanský blok daňovou reformou r. 1927 udělal podnikatelům jistě ohromný dar a tak by mohli býti podnikatelé nyní zcela dobře donuceni k úkonům pro případ krise ve prospěch nouzového fondu. Daňovou reformou a především zákonem o stabilisačních bilancích vydělaly podniky úhrnem 5.4 miliardy. Tak zvýšilo 21 bank svůj akciový kapitál o 1,150.000 Kč, své reservní fondy o 109,604.000 Kč, dále 7 cukrovarů zvýšilo svůj akciový kapitál o 51 mil. Kč a 19 cukrovarů své reservní fondy o 384 mil. Kč, 46 pivovarů zvýšilo svůj vlastní kapitál o 394 mil. Kč, 22 horních a hutních podniků o 1.983 mil. Kč. Konečně zvýšilo 20 podniků pro zpracování kovu svůj kapitál o 695 mil. Kč, 17 podniků průmyslu stavebních hmot o 142 mil. Kč, 9 podniků hrnčířského a porculánového průmyslu o 163 mil. Kč, 23 podniků textilního průmyslu o 328 mil. Kč a 12 chemických podniků svůj kapitál o 373 mil. Kč. Tak zákonem o stabilisačních bilancích 268 podniků zvýšilo svůj majetek o 5.4 miliard Kč. Proto tedy jsou tyto podniky jistě povinny přispěti také k sanaci a k odstranění krise. Ale právě ony to jsou, které při všech příležitostech volají ke státu o pomoc a ještě žádají o daňové slevy. Tyto podniky dostaly ochranná cla a daňovou amnestii, své ztráty chtějí socialisovati, ale své zisky chtějí bez vzájemného plnění zastrčiti do kapsy. Ale číslice týkající se stabilisačních bilancí jsou ještě daleko zastíněny číslicemi o vyplacených dividendách. Podle zpráv Národní banky vyplatily 482 akciové společnosti na dividendách v r. 1926 573 mil. Kč, v r. 1927 645 mil. Kč, v r. 1928 758 mil. Kč a v r. 1929 813 mil. Kč. To jest u těchto 482 akciových společností v době od r. 1926 do 1929 vzestup o 40%. V r. 1930 vyplatilo 225 akciových společností na dividendách 603 mil. Kč. V r. 1929 bylo to 646 mil. Kč, jest to tedy pokles jen o 6˙7%. Vzestup zisků od r. 1926 do 1929, který, jak řečeno, činí 40 %, není vůbec v žádném poměru k malému poklesu, a kdyby všech 482 akciových společností bylo uveřejnilo, kolik vyplatily na dividendách, jistě by se tento pokles proměnil v zisk.

Přihlížíme-li tedy k tomuto vzestupu zisků, ukazuje se, že kromě našeho požadavku, aby podnikatelé přispívali do nouzového fondu, musí býti splněn ještě i náš druhý požadavek, to jest 40-hodinový pracovní týden. Kdyby byl zaveden, mohl by se umístiti velký počet dělníků. Návrh zákona, který v té věci vypracovalo ministerstvo sociální péče, probudil všechny zpátečnické duchy v tomto státě a všichni počali dokazovati, že zavedení 40-hodinového týdnu není možné. Průmyslníci, obchodníci a živnostníci hodlají prokázati, že 40-hodinový týden není možný, a ani agrárníci nesmějí při tom scházeti. Ale když se probíráme v dějinách zákonodárství o pracovní době, vidíme, že všechny důvody, které se nyní uvádějí proti 40-hodinovému týdnu, byly uváděny i kdysi, před 50, 60 a ještě více lety. Když v r. 1802 byla v Anglii zákonem upravena pracovní doba dětí, prohlásili podnikatelé, že nemohou takto omeziti dětskou práci, aby při tom průmysl nezahynul. V r. 1847 byla v Anglii zavedena 10-hodinná práce pro bavlnářské dělníky, v r. 1861 pro všechny továrny a také tehdy slyšeli jsme zase stejné důvody. R. 1887 prohlásili podnikatelé v Německu, že snížení pracovní doby pro dělnice, které musejí obstarávati domácnost, dlužno považovati za požadavek nedovoleného spolužití, tedy za nemravné. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Výkřiky posl. Štětky.)

Posl. Kremser (pokračuje): Štětko, můžete po mně sem vystoupiti a mluviti. (Výkřiky.) V křičení jste silní, mně tím nebudete imponovati.

Máme pak důvody, které byly uváděny ve starém Rakousku při zavedení 11-hodinné a 10-hodinné pracovní směny, později pak při zavedení 8-hodinné směny. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Hluk trvá.) Prosím o klid.

Posl. Kremser (pokračuje): Největší pochybnosti proti zavedení 40-hodinového pracovního týdne uvádějí podnikatelé v souvislost s otázkou mezd, (Hluk.) které nelze řešiti parlamentně, nýbrž jest to věc, která musí býti upravena mzdovou smlouvou mezi podnikatelem a odborovou organisací. (Výkřiky a hluk.) V Československu máme v Ústřední sociální pojišťovně 2.9 milionů pojištěnců. Vezměme z těchto 1.5 milionu jako plně zaměstnaných, t. j. dělníků, kteří pracují 8 hodin denně. To jest při úspore 8 hodin týdně 12 milionů pracovních hodin, t. j. 300.000 dělníků po 40 hodinách. Odečteme-li od toho ještě nějakou část, musí býti přijato aspoň 150.000 nových dělníků, t. j. polovina našich nezaměstnaných mohla by býti uvedena zpět do výrobního procesu.

Jakých prostředků se užívá, aby se opatřily domnělé důkazy, ukazuje, že se neostýchají přicházeti s nepravdami. Tvrdí se, že se Mezinárodní úřad práce vyslovil většinou hlasů proti 40-hodinovému týdnu. Ministr dr Czech již v rozpočtovém výboru vyložil, že toto tvrzení není správné. (Hluk.) V tomto mezinárodním úřadu práce byl jen zamítnut návrh, který pouze žádal, aby byla svolána konference států, vybavená určitými pokyny. (Hluk.) Naproti tomu byl všemi 14 hlasy přijat tento návrh zástupce francouzské vlády: "Rada zmocňuje ředitele, aby ještě před koncem tohoto roku svolal komisi pro otázky nezaměstnanosti k tomu účelu, aby jí podal zprávu o vývoji akce již zahájené a aby komise uvážila otázku, jak by bylo možno cestou mezinárodních dohod, ať již všeobecných nebo takových, které platí pro jednotlivá průmyslová odvětví, dospěti k lepší úpravě pracovní doby." Skutečně Mezinárodní úřad práce podle výše zmíněného usnesení svolal komisi pro nezaměstnanost na 7. prosince 1931.

V projevech průmyslníků a obchodních komor vyslovuje se všude otázka, žádost o mezinárodní úpravy. Ústředna obchodních komor dala ve své (Výkřiky a hluk.) schůzi dne 14. října oznámiti prostřednictvím předsedy báňsko-bystřické komory Paulinyho, že se zásadně vyslovuje proti zavedení 40-hodinového pracovního týdne, poněvadž nejsou s tím v cizině zkušenosti. Rovněž obchodní komory liberecká, chebská, pražská a olomoucká zabývaly se stejně touto otázkou, potom přišli četní podnikatelé, kteří se ve svých projevech vyslovili proti 40-hodinnému pracovnímu týdnu. Známý podnikatel Machold z Bruntálu, který kdysi vyzýval pekaře, aby snížili cenu housek a chleba, aby mohl snížiti mzdy, vyslovuje se rovněž proti tomuto-návrhu, ačkoliv na konec musí uznati, že kdyby 40-hodinný týden byl zaveden mezinárodní úpravou, pak by se stal i v Československu pravoplatným. Dr Kotrba, jeden ze známých odborníků pro nemocenské pokladny, kteří pracují pro snížení dávek nemocenských pokladen, praví v jednom článku v časopise "Prager Tagblatt", že by zavedení 40-hodinového týdne nutilo přímo k nejintensivnější racionalisaci, že by tedy vytvořilo nové nezaměstnané. Příčinou naší nezaměstnanosti jest prý především zchudnutí hospodářství, mylná obchodní politika, krise důvěry, uzavření našeho vývozu, ztráta východních odbytišť, pokles stavebního hnutí a neslýchaný vzestup veřejných břemen. Tvrdí také, že zatím co počet nezaměstnaných ve městech stále vzrůstá, že si zemědělství stěžuje na trvalý nedostatek pracovních sil, že by zde mohl tak mnohý nezaměstnaný vydělávati svůj chléb. Ale dr Kotrba měl by pročísti statistiku a našel by, že i v zemědělství pro racionalisaci se stalo postradatelným ohromně mnoho pracovních sil.

Velký počet podnikatelů oběžníkem odpověděl, všichni všemi nemožnými důvody odmítají 40-hodinný pracovní týden. Jedni tvrdí, že nemají školených pracovníků, druzí tvrdí, že nemají školeného dozorčího personálu a jedné firmě bylo dokonce vyhrazeno prohlásiti, že 40-hodinný pracovní týden nedá se zavésti proto, že by nově musili býti přijati vrátní, ponocní, řidiči vozů a nádeníci. Vidíte, že se zde uvádí všechno, co lze sehnati jako protidůvody proti 40-hodinovému pracovnímu týdnu. Nechci vůbec mluviti o zkušenostech, které byly učiněny se zavedením 40-hodinového pracovního týdne v Americe, ani o tom, že v Německu velmi četné podniky, které jej zavedly z vlastního popudu, ve svých zprávách přiznávají výhody plynoucí ze zavedení 40hodinového týdne. I v Československu máme mnoho projevů z občanské strany, že zavedení 40-hodinového týdne jest nezbytně nutné a varují průmysl, aby od toho upustil. Bursovní zpravodaj národohospodářského časopisu "Die Wirtschaft" píše: Bylo by zvrácené... (Výkřiky komunistických poslanců.) Tomu přece nerozumíte. Vždyť se tím nezabýváte, je-li nutno zavésti 40-hodinový týden či nikoliv. To jest vám zcela lhostejné. Vy byste souhlasili, kdyby tomu druhá strana zabránila, abyste měli nějaký důvod. (Posl. Babel [německy]: Škoda té řeči, kterou zde pronášíte!) Když z toho ničemu nerozumíte, kol. Babele, nemohu za to, to jest přece Vaše vina. (Výkřiky posl. Kubače.) Vy křičíte nepřetržitě při každé příležitosti a nevíte, co křičíte. Vy jste největší křikloun ve sněmovně. Positivního jste ještě nic neřekl. Bylo by zvrácené od podnikatelů, kdyby návrhu na zkrácení pracovní doby slepě odporovali. Doba jest technicky a při dobré vůli i hospodářsky zralá pro tento krok. Doufejme, že se nebude opakovati politování hodná hra, kterou jsme musili pozorovati při tak četných sociálních pokrocích, od zrušení práce dětí až k 8-hodinovému dnu u četných podnikatelů. Krátkozraký odpor, nevycházející přes hledisko zisku, proti věcem, které se přece musejí státi, beznadějný pokus stavěti se do cesty vývoji, který přirozeně musí přijíti. To by bylo, abych mluvil s Talleyrandem, více než křivda, to by byla chyba. To jsou lidé, kteří se propracovali již k pochopení, že krisi lze potírati 40-hodinným pracovním týdnem. Stejně vyslovil se jistý pan Mautner v jistém časopise, ve kterém rovněž uvádí, že 40-hodinná pracovní doba musí přijíti, aby většina našich dělníků byla uvedena zpět do výrobního procesu. To jest podle našeho mínění jedním z hlavních úkolů parlamentu, aby se 40-hodinný pracovní týden stal zákonem a aby se tak většina našich nezaměstnaných uvedla zpět do výrobního procesu. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Se 40-hodinným pracovním týdnem musí se provésti úprava prostředkovatelen práce, poněvadž dnešní stav prostředkování práce jest nedostatečný a působí velkou újmu dělnictvu. V úvodu své řeči jsem pravil, že máme velký počet soukromých prostředkovatelen práce. Tyto prostředkovatelny práce, které podstatně vykořisťují lidi práci hledající a jimž tito lidé musí přinášeti velké hmotné oběti, musejí býti úplně odstraněny a na jejich místo zavedeno prostředkování práce, upravené zákonem o prostředkování práce. Máme sice v Čechách podle zemského zákona z r. 1903 247 okresních prostředkovatelen práce, ale na Moravě a ve Slezsku máme jich daleko méně a jest charakteristické, že dělníci musejí z Nového Jičína choditi k prostředkovatelně práce do Mor. Ostravy. To jest den cesty, poněvadž Nový Jičín, sídlo okresního úřadu nemá prostředkovatelnu práce. Ještě horší jsou poměry na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde jest vůbec jen velmi málo ústavů pro prostředkování práce. (Posl. Kubač: O Slovensku a Podkarpatské Rusi nemáte práva hovoriť, tam ste nechali strielať do robotníkov - v Košútoch!) Musilo by býti také povinností státu, abychom pokud možno co nejdříve schválili zákony o prostředkování práce, abychom tak ratifikovali dohodu o nezaměstnanosti usnesenou r. 1919. Návrh jest vybudován na zásadě samosprávy zájemců. (Výkřiky komunistických poslanců.) Vy tomu nerozumíte, já za to nemohu. Návrh žádá zásadně, aby byla vybudována samospráva zájemců. V každém politickém okrese musí býti zřízena veřejná prostředkovatelna práce, které dlužno svěřiti péči o nezaměstnané a porady o povolání. Její správu vede paritně sestavený správní výbor.

Vedle těchto krisí máme také krisi úvěru a krisi bank a obě vyžadují ochranných opatření, aby hospodářství bylo chráněno. Potřebujeme přísné kontroly bank nezávislými orgány, které by přísně vyšetřovaly nedbání zákonitých předpisů, přehmaty ředitelů a vedoucích úředníků, správních rad a dozorčích rad a dále by měly dbáti, aby se valných hromad účastnili skutečně jen svéprávní akcionáři. Pokud jde o úpravu poskytování úvěru, potřebujeme výkazů o režijních výdajích, aby počet ředitelů a úředníků, jakož i přijímání míst ve správní radě bylo omezeno, aby se nemohlo státi, že nějaký genius má v tomto státě 135 míst ve správních radách. Potřebujeme však také kontroly, abychom čelili úvěrové krisi. Sněmovně byl předložen návrh o podpoře stavebního ruchu, který má býti parlamentně projednán po mnoha těžkostech. Právě tytéž vrstvy, které dělají stavebnímu ruchu největší překážky, stále křičí, aby se snížila nezaměstnanost, aby se stát staral o nezaměstnanost. Tomuto zákonu se dělají těžkosti nejen v parlamentě, nýbrž i až bude usnesen, budou byrokrati při povolování půjček dělati těžkosti. Krise v zimě vzroste; peněžní ústavy, které dosud poskytovaly půjčky na veřejné stavby bytů, především obcím, Ústřední sociální pojišťovna, Všeobecný pensijní ústav, Úrazová pojišťovna, Hypoteční a Zemská banka nebudou moci v nejbližší době poskytovati dalších půjček a vláda bude musiti hledati prostředky a cesty, aby obcím a okresům opatřila půjčky na produktivní péči o nezaměstnané. Neumožní-li se, aby samosprávné svazky dostaly půjčky, aby mohly prováděti produktivní péči o nezaměstnané a podporovati stavební ruch, aby statisícům lidí opatřily nejen byt, nýbrž i práci, bude míti krise ještě horší následky. Samosprávné sbory jsou u konce se svými finančními silami. Pro úbytek daní jest úbytek na přirážkách tak velký, že nejsou již s to, aby dnes plnily své nejprimitivnější úkoly. Jsou obce a okresy, které nemohou plniti svých zákonitých a smluvních závazků a musí se jim tedy také pomoci, nemá-li nastati úplné zhroucení samosprávných sborů.

Při této příležitosti chceme varovati všechny vrstvy, které si pohrávají s myšlenkou na inflaci. Známe účinky peněžní inflace v Rakousku a Německu, víme, jak strašně velké oběti inflace uložila pracujícím, drobnému živnostnictvu a drobným důchodcům. Jest velmi mnoho vrstev a skupin, které si zahrávají s myšlenkou inflace, aby touto cestou udělaly větší obchody. Žijeme však letos také v roce, kdy se zastavuje zbrojení, a domníváme se, že by se v Československu rok zastavení zbrojení mohl nejlépe prováděti tak, že by se zastavily výdaje na výzbrojní fond na rok 1932 a tak měl stát k disposici 315 mil. Kč. To by byla dobrá půda, to by byla dobrá příprava pro odzbrojovací konferenci r. 1932, pro kterou bude nutno všechna opatření učiniti tak, aby se mohla skončiti s úspěchem.

Podle mých vývodů dlužno provésti dva úkoly. Především musí stát provésti úkol potírati nezaměstnanost všemi prostředky, které má po ruce, jakož i úkol odstraniti anarchii ve výrobě a zasaditi se o dobré hospodaření podle plánu. Druhým úkolem státu jest zasaditi se o odzbrojení a trvalé smíření světa. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Sděluji (Stálé výkřiky komunistických poslanců, kteří buší do stolků), že ministr vnitra ohlásil předsednictvu, že se dostaví do dnešní schůze sněmovny a podá zprávu o událostech u Frývaldova.

Dalším řečníkem je pan posl. Stříbrný. Dávám mu slovo. (Stálé výkřiky komunistických poslanců a bušení do stolků.)

Posl. Stříbrný: Slavná sněmovno! (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců a stálé bušení do stolků.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Stříbrný (pokračuje): Ujímám se slova pod dojmem tragických událostí u Frývaldova, kde došlo ke střelbě četnictva, při níž padlo 6 lidských životů. Neznáme podrobností, je však třeba.... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Stříbrný (pokračuje): .... zavésti přísné vyšetřování (Stálý hluk a tlučení do stolků. - Místopředseda Stivín zvoní.), předně, kdo zavinil ono krveprolití, a bylo-li vůbec třeba dávati povel ke střelbě, byla-li situace tak hrozivá (Stálý hluk a výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.), že se nedalo použíti mírnějších prostředků. (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid. (Vřava neustává, komunističtí poslanci tlukou do stolků. - Posl. Dvořák a Krosnář vybíhají na předsednickou tribunu.)

Přerušuji schůzi.

(Schůze přerušena ve 3 hod. 21 minut odpol. - opět zahájena ve 4 hod. 22 min. odpol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Budeme pokračovati v povšechné rozpravě o státním rozpočtu republiky Československé a finančním zákoně pro rok 1932.

Dříve než udělím slovo dalšímu přihlášenému řečníkovi na straně proti, jímž jest v důsledku výměny míst p. posl. Stenzl, sděluji, že slovo k věcné poznámce si vyžádal p. posl. Gottwald. Dávám mu slovo.

Posl. Gottwald: Když jsem těsně před polednem ve své řeči vás obvinil, že k prosazení své politiky hladu a zbídačení pracujících mas nebudete se štítit opakovat Duchcovy, Košúty a Chusty, netušil jsem, že právě v tomtéž okamžiku přes tuto výstrahu [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 148. schůzi posl. sněmovny.] v německé oblasti Frývaldova nové krveprolití mezi dělníky. (Posl. Remeš: Tam je organisoval někdo jiný!) Pro vás, kteří nyní teď diskutujete o tom, jak snížit požitky státních zaměstnanců, nemá život 7 dělníků tolik ceny, abyste tuto zbídačovací diskusi přerušili a mluvili o tom, co se stalo ve Frývaldově. (Výkřiky komunistických poslanců.) Mám proto zatím možnost jménem klubu učiniti zde toto prohlášení: Znovu, letos již po čtvrté, tekla dělnická krev. V Lípové na Frývaldovsku stříleli četníci do kamenodělníků a podle zprávy, kterou jsme obdrželi. 7 dělníků zabili a 12 těžce zranili. (Výkřiky komunistických poslanců.) V hlubokém rozechvění a zármutku vzdáváme čest těmto padlým kamarádům, těmto novým obětem vašeho krvavého režimu. S vášnivým rozhořčením vznášíme s této tribuny plamenný protest proti vládním strůjcům tohoto nového vraždění. Kamenodělníci na Frývaldovsku stáli před několika dny ve mzdovém boji. Bránili se proti snížení svých ubohých mezd a svým solidárním nástupem pod vedením komunistů a rudých odborářů útok zaměstnavatelů odrazili. Zaměstnavatelé musili ustoupit a ohlášené snížení mezd odvolat. Dnes nezaměstnaní i zaměstnaní dělníci na Frývaldovsku demonstrovali, aby všichni dělníci, kteří jsou bez práce, dostali podpory. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Opakovala se tragedie košútská (Výkřiky komunistických poslanců.) v hroznější ještě formě a rozsahu, za okolností daleko ještě více pobuřujících. Kamenodělníci ve stávce vyhráli, odrazili snížení mezd [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Kamenodělníci protestovali proti tomu, že dr Czech, německý soc. demokrat, chce zbaviti další desetitisíce dělníků podpory. Demonstrovali, aby dostali všichni nezaměstnaní podporu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Výkřiky komunistických poslanců.) - tatáž vláda, která nyní snižuje platy státním zaměstnancům. Obviňujeme tento režim [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] a voláme ke všem dělníkům, ke všemu pracujícímu lidu Československa:

Protestujte [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]. Vyjděte jako jeden muž na ulice a demonstrujte! Zastavte práci, stávkami demonstrujte a protestujte [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]. Pryč s vládou hladu, nezaměstnanosti [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Dále v boj za chléb, práci, svobodu a moc! [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)