Za souhlasu těchto vůdců jsou lidu zdražovány všechny předměty denní potřeby, chleba, maso, cukr, káva čaj, sůl, zápalky, tabák atd., následkem vysokých nepřímých daní a celní a kartelové politiky. Na návrh soc. demokratických a národně socialistických vůdců a specielně na návrh dr Czecha je většina nezaměstnaných vyloučena z podpory v nezaměstnání. Ba tentýž dr Czech je papežštější než papež, gentštější než gentský systém a pokouší se odebrat nárok na podporu v nezaměstnání dalším desetitisícům dělníků, rudým odborářům.

Za souhlasu a podpory t. zv. socialistických vůdců jsou denně vyhazovány tisíce dělníků za vrata továren a ostatním, kteří v továrně ještě zůstali, je snižována mzda. Zkrátka, není případu, kdy by v nějakém útoku kapitalistů proti pracujícímu lidu neměli prsty t. zv. socialističtí vůdcové. Tito vůdcové snaží se skutečně socialisticky cítícím dělníkům namluviti, že vláda a zákon je něco nadtřídního, bohatce i chudáka stejně postihujícího.

Nuže, socialističtí dělníci, říkáme, kteří vidíte, že zákon i nezákon plnou tíhou doléhá na pracujícího člověka, když se brání proti zničení své existence, ptejte se svých vůdců: Kdy a kde dal stíhati na př. váš soc. demokratický ministr spravedlnosti dr Meissner fabrikanta, který vyhodil dělníky na dlažbu, anebo jim snížil mzdy; kdy a kde vyrukovalo četnictvo a policie na ochranu ohroženého dělnictva proti fabrikantovi je ohrožujícímu, kdy a kde dal váš soc. demokratický ministr zásobování lidu Bechyně trestně stíhati na př. takový kartel cukrovarníků, kteří prodávají cukr 5krát dráže, než co je stojí, kdy a kde dal váš nár. sociální ministr financí dr Trapl exekvovati na př. takového Fürstenberka, Schwarzenberga, Schönborna, Telekiho, Weimanna a Petschka, kteří dluží miliony daní; kdy a kde zakročila vláda, v níž sedí 7 vašich vůdců ve prospěch chudých proti bohatým? A dělníci, musíte zjistiti, že ani v jednom případě, nikdy se tato vláda nepostavila ve prospěch dělníků, nýbrž vždycky proti nim a ve prospěch kapitalistů.

Včera zde Hampl mluvil farizejským tónem o jednotě dělnické třídy. Ano, my říkáme, jednota dělnické třídy, to bude to, co učiní pořádek, co učiní přítrž vašemu řádění. A my jsme jediní, kteří pro tuto jednotu dělnické třídy pracují. Tato jednota dělnické třídy, která bude uskutečněna se socialistickými, soc. demokratickými, českosocialistickými i neorganisovanými dělníky, může býti uskutečněna jen proti Hamplovi, Tučnému, Tayerlemu a sociálfašistickým vůdcům. Se soc. demokratickými a českosocialistickými dělníky půjdeme vždy, ale s Hamply, Tayerly, Tučnými nikdy! (Potlesk komunistických poslanců.)

Kapitalistům se chvěje půda pod nohama. Mezi pracujícími vrstvami se vzmáhá přesvědčení, že je nutno kapitalistickou bestii doraziti, že, mají-li miliony a miliony žíti, musí kapitalismus zemříti. Proletariát se šikuje, aby vykonal své historické poslání, poslání býti hrobařem kapitalismu a porodníkem nového společenského systému socialismu.

Na 1/6 zeměkoule socialismus se už buduje. Sociálfašističtí vůdcové vydávají hesla: léčiti kapitalismus. Léčiti kapitalismus vsak znamená ubíjeti pracující lid a podle toho vypadá politika socialistických vůdců. Aby oklamali pracující lid a své vlastní proletářské stoupence, vymýšlejí různé teorie a manévry. Ohromné úspěchy plánovitého hospodářství v Sovětském svazu přesvědčují široké masy o správnosti bolševického principu. Kapitalisté i sociálfašističtí vůdcové chtějí tomu čeliti mluvením o plánovitém hospodářství uvnitř kapitalismu. Je to vůbec možno? Není, neboť principem kapitalismu není plánovitost, nýbrž výrobní anarchie. Plánovitost a kapitalismus jsou dva neslučitelné pojmy, oheň a voda. Jak možno vážně mluviti o plánovitosti, když kapitalismus světový rozbíjí světové hospodářství, světový trh, světovou dělbu práce? Jak možno mluviti vážně o plánovitosti, když všechny kapitalistické státy se obklopují ostnatým drátem cel, povolovacích řízení a různých devisových opatření? Jak možno mluviti o plánovitosti, když všechny kapitalistické státy vedou mezi sebou hospodářskou válku, boj na nůž, permanentní válku kapitalismu? Kapitalismus má jediný plán: jak ničiti výrobní prostředky a pracovní síly.

Vědí to socialističtí vůdcové? Ano, - oni to vědí velmi dobře, ale mluví o plánovitosti, aby před dělníky zastřeli kapitalistický rozvrat a zmatek. Součásti teorie o plánovitosti kapitalistického hospodářství jsou sociálfašistické teorie o státním kapitalismu. Říkají dělníkům: Když již není možno v mezinárodním měřítku docíliti plánovitého hospodářství, lze to učiniti v rámci státu, při čemž stát vystupuje v roli organisátora a plánovitého činitele, a dodávají: státní kapitalismus, toť krok k socialismu.

Jak prakticky vypadá tento krok? Mám několik ukázek z poslední doby. Vezměme na příklad banky: Kreditanstalt zkrachoval v Rakousku, měl několik set milionů ztrát, byl uveden v chod sociálně demokratický princip státního kapitalismu, byl učiněn krok k socialismu. Jak? Tím, že se vybraly peníze od poplatnictva a daly do Kreditanstaltu, aby bylo na účet pracujícího lidu sanováno soukromokapitalistické hospodářství.

Tentýž princip jsme viděli při Deutsche National a Darmstädterbank a Dresdnerbank v Německu, před několika týdny v Paříži byl to bankovní koncern Schneiderův a podobný princip uplatňuje Mussolini v těchto dnech se svou zkrachovanou bankou Commerciale Italiana. A zajímavé bylo slyšeti, co zejména o tomto italském případu mluvili čsl. kapitalisté. Nedávno uveřejnily "Národní listy" článek, v němž si chválí zakročení italské vlády v případě zkrachované banky Comerciale Italiana a říkají, že to je příklad, kterého by bylo možno následovati i v Československu. V Italii zkrachovala největší banka, stát jí odkoupil její podíly na průmyslu; k tomu ovšem potřeboval peníze a proto zřídil novou banku ze státních peněz, tam vložil několik set milionů, zbavil banku starostí o zkrachované podniky a tyto podniky ze státních, to je z poplatnických peněz, sanoval. A "Národní listy" píší, to prý jest náš princip, aby ztráty průmyslu nenesli pouze akcionáři a vkladatelé, nýbrž veškerá veřejnost. To je ten státní kapitalistický princip v praxi, to je ten pokrok k socialismu v praxi! A naše příklady: sta milionů státních peněz v bankách - a teprve nedávno, a snad již to byl Trapl, který znovu dal Anglobance 600 mil. Kč. A chystaný bankovní zákon nebude bankovním zákonem na ochranu vkladatelů, nýbrž naopak bude to zákon na ochranu bank proti drobným vkladatelům. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Proto chcete dělat bankovní zákon, abyste bankovní ředitele chránili před drobnými vkladateli. Takový je tedy státně kapitalistický princip: na účet pracujícího lidu zachránit zisky kapitalistů a plánovitě rdousit výrobu. Vědí to socialističtí vůdcové? Ano, ale mluví o státním kapitalismu jako o etapě k socialismu, aby odradili dělníka od boje za skutečný socialism, a když jim teče voda do bot, dovedou páni socialističtí milionáři mluviti také o neschopnosti kapitalismu a o nutnosti socialismu. Čeští soc. demokraté učinili tak posledně na svém sobotním zastupitelstvu. Ale dělníci už vědí, jakmile socialistický milionář promluví o socialismu, že je v tom jistě nějaké čertovo kopýtko. V letech 1918, 1919 a 1920, když to s pány stálo nejhůř, také mluvili o socialismu, dokonce Kramář a Staněk "socialisovali". Proč? Aby dělníky odvrátili od boje za uskutečnění socialismu. A nyní se opět rychlým tempem blížíme k dobám, kdy to s pány bude stejně nebo více smrdět než v době popřevratové, a socialističtí milionáři mají opět plné ruce práce, aby zachránili, aby léčili nevyléčitelný kapitalismus, a při tom mluví dělníkům o socialismu. Ale říkají stejně jako v popřevratových dobách: dělníci, nemůžeme socialisovat trosky, napřed musíme vyléčit pacienta a pak zesocialisovat. Ale dělníci, bohudíky, tuto písničku již znají. Proletariát po druhé už nebude lékařem, nýbrž bude hrobařem kapitalismu. A tomuto boji za povalení kapitalismu, za vytvoření skutečného socialismu (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.) budeme státi v čele my, komunisté. Proti vašemu programu hladu, nezaměstnanosti a všeobecného ničení vytýčili jsme plán na zaopatření chleba a práce a plán pomoci pracujícímu rolnictvu a živnostnictvu. Jdeme mezi lid, mezi dělníky v závodech, mezi nezaměstnané, mezi rolníky, drobné státní zaměstnance a živnostníky a burcujeme lid k velkému odporu. Jdeme mezi socialistické dělníky, mezi své třídní kamarády, abychom jim pomohli prohlédnouti kapitalistickou politiku jejich zpanštělých vůdců. Jdeme mezi dělníky bez rozdílu stranické příslušnosti s velkou myšlenkou jednoty dělnické třídy, jednoty ve velkém boji za šťastný, radostný zítřek, za socialismus. A vězte: nic nás nezastaví na této cestě, žádný kriminál, žádný pendrek, žádný četnický bajonet, nás nekoupíte, nás nezkrušíte, nás nezlomíte. Ano, my se hrdě hlásíme k tomu, že vedeme s vámi a s vaším systémem a vašimi řády boj na život a na smrt. Ano, my se otevřeně přiznáváme, že tento boj s vámi provedeme do všech důsledků všemi prostředky. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ano, my v čele s dělnickou třídou zachráníme lidskou společnost před katastrofou tím, že připravíme katastrofu pánům. Ano, my a dělnická třída vyvedeme lidstvo z krise a učiníme pořádek, pořádek ovšem ne váš, nýbrž bolševický, sovětský.

A chcete věděti, jak my budeme řešiti krisi? Nuže, vězte: My vyvlastníme bez náhrady všechny fabriky, banky a doly, zkrátíme pracovní dobu, zvýšíme mzdy a dáme lidu chleba a práci. My vyvlastníme bez náhrady všechny velkostatky a církevní panství a dáme pracujícím rolníkům zdarma půdu. (Výkřiky.) Zrušíme všechny jejich daně a všechny jejich dluhy. My rozvineme a uskutečníme velkorysý plán výstavby průmyslu, ne odbouráním, jako vy, industrialisace zemědělství, velkorysý plán stavby obytných domů, škol a nemocnic (Výkřiky.) a zdokonalené dopravy. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] My uveřejníme a zrušíme všechny tajné vojenské smlouvy a budeme dělati politiku míru a ne politiku války jako vy. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] My zrušíme všechny státní dluhy a nedáme domácím a zahraničním kapitalistům ani haléře. Zavedeme všeobecné a bezplatné sociální pojištění na účet státu a podniků, starým dělníkům a rolníkům dáme pensi, aby mohli slušně žíti. My vyvlastníme bez náhrady velký domovní majetek, z vil a luxusních bytů vystěhujeme kapitalisty a nastěhujeme tam dělníky. (Výkřiky.) Z lázní a letovisek vyházíme kapitalisty a nasadíme tam dělníky a rolníky, kteří se potřebují léčiti. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím, aby řečník nebyl vyrušován.

Posl. Gottwald (pokračuje): My uskutečníme zrovnoprávnění ženy s mužem, zbavíme ji pout dvojnásobného otroctví a postaráme se, aby mateřství nebylo kletbou, nýbrž radostí. My otevřeme bezplatně dveře všech, i nejvyšších škol, dělnické a rolnické mládeži. Tak my budeme řešiti krisi. Vezmeme pánům a dáme chudobě. Pány zavřeme a dáme lidu svobodu. (Potlesk komunistických poslanců.) To je náš program. Tak my budeme řešiti krisi. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) nebude pak krise, nebude nezaměstnaných, nebude hladu a nebude bídy. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) zbaví pracující lid existenční nejistoty, strachu a hrůzy před zítřkem a zajistí všem pracujícím lidem radostný a šťastný život.

To je náš program. A za uskutečnění tohoto programu budeme bojovati všemi prostředky. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. listopadu 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je pan posl. dr Mičura. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. dr Mičura: Slávna snemovňa! Keď sme pred rokom debatovali v tomto parlamente o štátnom rozpočte pre prítomný rok, najväčšia čiastka rečí pánov kolegov-poslancov odznela neobyčajne vážne. Veď sme stáli vtedy v období ťažkej hospodárskej kríze, ktorá nás, v prvom rade zástupcov ľudu, zavalila veľkými starosťami a povinnosťami. Už vtedy sa hovorilo, že kríza je na vrcholu a že obrat, poťažne návrat konjunktúry musí prísť v krátkej dobe; vtedy ešte nebolo toľko dôvodov k obavám a k pesimismu. Rok prešiel a my znovu vedieme rozpočtovú debatu a znovu konštatujeme, že sme na tom nielen nie lepšie, ale ďaleko horšie. Domnelý vrchol kríze bol dávno prekonaný väčšími ťažkosťami: mizeria sa priostruje, ba rastie do šírky a do hĺbky. Najlepšie to ilustruje fakt, že počet nezamestnaných behom tejto doby sa zvýšil zo 122.000 na 250.000, ba snáď ešte viac. Stupňuje sa aj kríza svetová, rastú najmä finančné ťažkosti a roja sa novšie medzinárodné komplikácie hospodárskeho a politického rázu. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Mičura (pokračuje): Starosťami a obavami je naplnené medzinárodné ovzdušie, ako to vidíme z prejavov rôznych politických a hospodárskych kapacít. Nakoľko je pokročilá svetová hospodárska kríza, to vidíme najlepšie z hospodárskych ťažkostí Anglie a Ameriky, starých a bohatých hospodárskych celkov, s ktorými sa my ani zďaleka nemôžeme srovnávať. Každý z nás by bol dal pred rokom na libru celý svoj majetok a dnes sa zdá, že je menej istá, než naša čsl. koruna.

Nakoľko je medzinárodná situácia komplikovaná, svedčí aj neobyčajná aktivita medzinárodnej diplomácie, vzájomné návštevy a porady reprezentantov vlád, ktorí stále jasnejšie vidia, že sily jednotlivých štátov ku zdolaniu kríze sú nedostatočné. Aktivita Spoločnosti Národov, od ktorej v prvom rade by sme mali očakávať spôsobilosť k účinnejšiemu zásahu, je - bohužiaľ - silne pošramotená doterajšími nie veľkými úspešnými akciami na poli hospodárskom a najmä jednaním v spore Číny a Japonska o Mandžúriu.

Nádej na výdatnejšiu medzinárodnú pomoc a podporu, ako to zdôraznil náš premier v parlamente pri podáni rozpočtu, je pochopiteľne hodne slabá.

Ťažko je vybrdnúť z mizerie vlastnými silami a prostriedkami a zdá sa, že pomoc z cudziny je pochybnej ceny.

Kto nechce za každú cenu popierať pravdu, musí priznať, že jednou z najväčších príčin dnešnej kríze je kríza morálnych hodnôt a že len obnovením morálky obnovíme rovnováhu hodnôt iných, - teda aj hospodárskych. My sme to tvrdili pri každej príležitosti a je dobre, že to dnes už hovoria aj takí ľudia, ktorí nemôžu byť podozrievaní z klerikalizmu, ako Mussolini alebo Hoover.

My, ktorí opierame aj svoje politické a hospodárske krédo o zásadu nábožensko-mravnú a o morálku, nemohli sme prirodzene nikdy vidieť možnosť zabezpečenia lepšieho vývoja ľudstva a spoločnosti v triednej nenávisti, vo svárlivosti národov a v prehnanom materializme a egoizme. My hájili sme a hájime kresťanský solidarizmus, ktorý dnes už začínajú uznávať aj triedne stavy tým, že sa orientujú všestavovsky.

Hovorí sa dokonca i o rozklade ľudskej spoločnosti, o krachu dnešného spoločenského a hospodárskeho poriadku. Obrat k lepšiemu pôjde za takýchto pomerov veľmi pomaly. Je treba, aby sa ľudstvo prerodilo! A to je komplikovaný proces. Nečakajme preto ani v národnom, ani v medzinárodnom spoločenstve, v politike, či v hospodárstve skoky. My nemôžeme stroskotať, lebo kresťanstvo, na ktorom bazírujeme, je a bolo vždy tvorčou a pozitívnou složkou. Náboženstvo a morálka sú pilierom ľudskej spoločnosti, štátu, národa i jednotlivca. Musí byť aj naším majákom v dnešných ťažkých dobách! Veríme v lepšie časy, veríme v samých seba, veríme v náš štát a veríme v zdravý základ nášho národa. Naša politika je služba verejnosti. Jej chceme pomáhať v tejto koalícii a v každej inej sústave. Pod týmto zorným uhlom prosím, ráčte posudzovať aj moje dnešné slová ku štátnemu rozpočtu.

Slávna snemovňa!

Rozpočet pre rok 1932 predpokláda, že štátne príjmy v tomto roku budú činiť 9323 milionov Kč oproti 9843 mil. Kč v roku 1931 a oproti 9419 mil. Kč v roku 1930.

Z tohoto obnosu pripadá na dane priame 1518 mil. Kč, na dane z obratu a prepychové 1030 mil. Kč, na clá 1020 mil. Kč, na dane spotrebné 1806 mil. Kč, na poplatky 1585 mil. Kč, na štátne monopoly 44 mil. Kč, na rôzne iné príjmy ministerstva financií 1803 mil. Kč, a na príjmy iných centrálnych úradov 504 mil. Kč. Poplatníctvo v prvom rade zaujímajú dane, dávky, kolky a poplatky. Štátna finančná správa, súc si vedomá, že sa hospodárska kríza bude javiť v ďalšom oslabení daňovej nosnosti národného hospodárstva a v platobnej schopnosti občianstva, snížuje preliminár priamych daní oproti roku 1931 z 1665 mil. Kč na 1518 mil. Kč; preliminár daní z obratu a daní spotrebných z 1240 mil. Kč na 1030 mil. Kč, preliminár ciel z 1250 mil. Kč na 1020 mil. Kč. Preliminár daní spotrebných z 1827 mil. Kč na 1806 mil. Kč, poplatky z 1670 mil. Kč na 1585 mil. Kč, spolu všetky tieto dávky poplatníctva znížujú sa z 7652 mil. Kč na 6960 mil. Kč. Daňový šrób má byť teda o niečo uvoľnený.

Na dani dôchodkovej má zaplatiť poplatníctvo o 135 mil. Kč menej, na všeobecnej dani zárobkovej o 20 mil. Kč menej, na dani z obratu a na dani prepychovej o 210 mil. Kč menej, na dani z liehu o 20 mil. Kč menej, na dani z uhlia o 40 mil. Kč menej, na všeobecnej dani nápojovej o 305 mil. Kč menej. Ovšem za to sa zavádza daň z piva o 300 mil. Kč.

Nezmenená zostáva zvlášťne daň zárobková, daň pozemková, vyšší má byť výnos daní z cukru, z minerálnych olejov, zo zapaľovadiel a nezmenená zostáva aj daň z mäsa.

Mám za to, že štátna finančná správa zdá sa byť veľkým optimistom. Ja nesdieľam tento ružový názor finančnej správy na daňovú schopnosť poplatníctva. Myslím, že štátnej finančnej, najmä bernej správe, chybí dosť často správny názor na praktický a skutočný život. Ministerstvo financií síce vydalo podriadeným úradom celý rad pokynov ohľadne odpísania daní, povolenia lehôt k ich splácaniu, poskytovania moratoria a rôznych iných úľav pre poplatníkov, ktorých existencia by bola ohrožená strmým vymáhaním daní, - prax našich úradov, ako stále počúvame, postupuje príliš často proti nim. Netvrdím, že z ľahkomyselnosti, skôr by som myslel, že pre neznalosť praktického života a pre prepracovanosť príslušných referentov.

A preto dôrazne prosím ministerstvo financií, aby dalo už raz vodorovné inštrukcie v tomto smere, aby poplatníctvo zbytočne nebolo provokované a dráždené. Nechceme nič nemožného. A čo chceme, to je aj v záujme štátu aj v záujme zachovania kľudu a poriadku.

Nikto nemôže platiť nad svoje sily a nikto nemôže platiť viac, než zarába. Stále opakujeme, že je treba, aby daňový základ bol čo najsvedomitejšie vyšetrený a aby daňové priznania neboly považované zásadne za nesprávné a ku klamaniu úradov spísané.

Podľa účtovnej uzávierky za rok 1930 konštatujem, že platba na všeobecnú daň zárobkovú bola pri srovnaní s rozpočtom o 18 mil. Kč nižšia, na zvláštne dane zárobkové o 30 mil. Kč nižšia, na dane pozemkové o 22 mil. Kč nižšia, na domové dane o 32 mil. Kč nižšia, na dane z obratu o 115 mil. Kč nižšia, na dopravné dane o 83 mil. Kč nižšia, na obchodných daniach vôbec o 187 mil. Kč nižšia.

Podľa tejto štatistiky ťažko veriť, že by v prítomnom roku poplatníctvo lepšie platilo, ba možno očakávať, že v budúcom roku budú ešte väčšie zaostalosti. Nedoplatky na daniach, dávkach a poplatkoch robily koncom r. 1930 4719 mil. Kč a zaiste porastú ďalej.

Ťažké položenie národného nášho hospodárstva a poplatníctva nás zaväzuje k tomu, aby daňové ťarchy nielen neboly zvyšované, ale aby boly znížované. Tomu poplatníctvu treba nechať trocha vydychnúť.

Povedal som, slávna snemovňa, že preliminár daní a dávok pre budúci rok sa znižuje s 5366 mil. Kč na 4895 mil. Kč, t. j. okruhle o 471 mil. Kč. Predpokladali by sme, že daňové bremená majú byť rovnako snížené vo všetkých zemiach našej republiky. Postupným srovnávaním štátneho rozpočtu pre budúci a pre prítomný rok vidím k môjmu prekvapeniu, že tomu tak neni. Ale nech hovoria čísla. Dľa rozpočtu pre prítomný rok ráta ministerstvo financií, že na výnosových daniach (dane dôchodkovej, všeobecnej zárobkovej, zvláštnej zárobkovej, podomovej, rentovej, z tantiem a z vysokého služného) bude zaplatené v Čechách 283 mil. Kč. Pre rok 1932 tento preliminár je snížený na 269 mil. Kč. Na Slovensku sa očakáva, že výnos v prítomnom roku bude cca 39 4/10 mil. Kč. Preliminár pre budúci rok však stanovuje 39 8/10 mil. Kč, alebo o 380 tisíc Kč viac. Ako môže žiadať, alebo očakávať finančná správa, aby Slovensko, hospodárskou krízou toľko nivočené, viac platilo, nežli zeme české? Žiadame pána ministra financií, aby nám dal v tomto smere dostatočného vysvetlenia.

Pri dani obratovej a dani z obratu snižuje sa preliminár v Čechách pre rok 1932 - oproti r. 1931 - z 826 mil. Kč na 685 mil. Kč, číže o 141 mil. Kč - na Slovensku ale zo 195 5/10 mil. Kč na 194 mil. Kč, t. j. iba o jeden a pol miliona Kč.

Vieme síce, že platby na príslušné dane nie sú totožné s obnosami rozpočtovými. Vieme však zo zkúsenosti, že finančné úrady sa usilujú a snažia sa o to, aby sa približily ku týmto obnosom rozpočtovým, a dľa toho aj postupujú pri daňových výmeroch, pri exekúciach, pri rozhodovaní o žiadostiach o odpis daní atď.

Z celej duše protestujeme proti tomu, aby sa na Slovensku v dnešnej hospodárskej celej mizerii viacej daní vymáhalo, nežli v iných zemiach.

Slávna snemovňa!

Rozpočet ministerstva soc. pečlivosti je pre budúci rok zvýšený s 865 2/10 mil. Kč na 872 7/10 mil. Kč, t. j. okrúhle o 7 mil. Kč. Ministerstvo sociálnej pečlivosti je vedľa ministerstva školstva jediným, ktorého v rozpočte výdaje po prevedení úsporných opatrení v rozpočte neboly nijako dotknuté. Uznávam, že vláda dáva týmto skvelý dôkaz sociálneho cítenia, dáva na javo pocit zodpovednosti voči sociálne slabým.

Hospodárska kríza, šetrnosť vo verejnom hospodárstve a rovnováha v aktivite štátneho rozpočtu nesmú byť vykúpené utrpením a strádaním príslušníkov najnižších tried spoločnosti. Som o tom presvedčený, že širšia verejnosť v plnej miere schvaľuje úspory v štátnych výdajoch, ale som presvedčený aj o tom, že ovšem širšie kruhy našeho občianstva vďačne príjmu uznania hodné gesto vlády, že z úspor bol vyňatý rozpočet ministerstva sociálnej pečlivosti a výdaje na osoby sociálne slabé.

Zo sociálnych výdavkov je ovšem na dlhšiu dobu najzávažnejšou otázka nezamestnanosti. Pán ministerský predseda vo vládnom prehlásení, ktoré učinil pri podaní rozpočtu, hovoril, že vláda sa chce starať najprv o zaistenie práce nezamestnaným. Mám za to, že pri obmedzenom investičnom programe a pri vyčerpanosti všetkých verejných sväzkov, pôjde to z verejných prostriedkov veľmi ťažko. Verejnosť by preto veľmi rada počula v tomto smere bližšie vysvetlenie a ja by som prosil najmä v tom ohľade bližšie vysvetlenie od pána ministra sociálnej pečlivosti, aké opatrenie urobil a čo chystá ku zmierneniu nezamestnanosti na Slovensku. Celé kraje Slovenska zastavením priemyselných podnikov, alebo obmedzením ich prevozu, sú postihnuté ohromnou nezamestnanosťou a v dôsledku nej aj veľkou biedou. Ľudia márne sa usilujú uchytiť pri inom zamestnaní, alebo v iných krajoch, lebo všetka hospodárska činnosť je obmedzená na to najnutnejšie.

Kapitál si musí uvedomiť svoje poslanie v spoločenskom a hospodárskom poriadku a musí si uvedomiť aj svoju funkciu. Majetok bohatých, ako to krásne zdôrazňujú encykliky našich veľkých pápežov, musia slúžiť celku. Čím neskoršie si toto kapitál uvedomí a čím neskoršie bude tieto zásady rešpektovať, tým horšie preň. Ja kladiem dôraz aj na zjednodušenie (simpflikáciu) života majetných tried. "Nova impenda", veľká pohroma ide a je povinnosťou nás všetkých ju odvrátiť v prvom rade tým, že otvoríme svoje ruky ku skutkom milosrdenstva a k najúčinnejšej pomoci nezamestnaným. Verejná pečlivosť v žiadnom prípade nestačí a preto treba tým viac vítať iniciatívu Sv. Otca v tejto veci.

Držím za potrebné, aby pán minister sociálnej pečlivosti súrne vyslal malú komisiu do tých okresov Slovenska, v ktorých je bieda najväčšia, aby táto komisia na mieste sa presvedčila o pomeroch a aby podala svoje návrhy, poneváč pomoc občianstvu týchto krajov postihnutých nezamestnanosťou, neúrodou a živelnými pohromami musí byť čím skôr zaistená.

Dúfam, že vláda sa postará o splnenie sľubu daného pánom ministerským predsedom, keď hovoril: Dajme nezamestnaným prácu a ktorí bez svojej viny nebudú v stave ju najsť, tých zaistíme verejnou pečlivosťou.

Slávna snemovňa! Hovorí sa, že hlavnou príčinou dnešnej hospodárskej kríze je kríza zemedelská, že je to nadprodukcia zemedelských plodín a v dôsledku toho nastalý pokles cen zemedelských plodín, oslabenie spotrebnej sily vonkova, ktoré oslabenie má prirodzene za následok obmedzenie priemyselnej výroby, vzrast nezamestnanosti, sníženie konzumu aj u priemyselného robotníctva, z neho vzniklé ďalšie obmedzenie výroby atď. Bárs je táto teoria nie celkom správna, je na nej mnoho pravdivého. Musíme sa v prvom rade postarať o zmenšenie ťažkostí v zemedelskej výrobe. My sme učinili v rokoch 1930-31 celý rad opatrení, ktoré smerovaly ku zmierneniu zemedelskej kríze, najmä vydaním zákona o colných prirážkach, rozšírením používania dovozných listov na niektoré ďalšie poľnohospodárske výrobky, upravenie výroby chleba so zreteľom na zužitkovanie domáceho žita, stanovením verejnosti, podnikom a ústavom odobrať len výrobky domácie a s miešaním cudzozemskej múky s múkou domácieho obilia a konečne stanovením povoľovacieho pokračovania pre dovoz múky a obilia. Myslím, že by bolo zbytočné dokazovať to, že sme s týmito všetkými opatreniami zemedelskú krízu mnoho nezmiernili a preto je treba, aby vláda súrne uvažovala o výdatnejších opatreniach. V prvom rade mal by to byť zákon o poistení proti živelným pohromám všetkého druhu. Práve v tomto roku sme videli tie ohromné škody, ktoré slovenský roľník utrpel nielen ľadovcom, ale aj prietržmi, pôvodňami, požiarmi a suchom, ktoré okolnosti najlepšie musia hovoriť pre všeobecné poistenie a proti poisteniu obmedzenému na niektoré druhy živelných pohrôm. Asi jedna tretina úrody na Slovensku bola živelnými pohromami zničená, postihnutým sa pomerne málo náhrady dostalo a všetky pomocné akcie solhaly, ale za to sa pokračuje proti tým chudákom pri vymáhaní daní, hrozí sa exekúciami a v mnohých prípadoch sa predáva aj ostatný majetok poplatníkov, ktorý ani nenesie viny na tom, že nevie splniť uložené jemu povinnosti. Žiadam pánov ministrov zemedelstva a financií, aby sa postarali o ochranu týchto nešťastníkov, umožnili im poskytnutím potrebnej pomoci udržať sa na svojom majetku a na rodnej pôde.