Při řešení nezaměstnanosti, v níž nemyslíme na podporu, nýbrž na práci, hlavní roli však hraje otázka pracovní doby, jejího přiměřeného rozdělení. Po hříchu nezmínil se pan ministerský předseda o této věci. Nezbytné však jest, abychom měli odvahu přikročiti k nové úpravě pracovní doby, jestliže s dosavadní nestačíme. Předložili jsme již návrh na zkrácení pracovní doby na 40 hodin týdně. Ponecháváme stranou nevěcné útoky, ať pocházejí s kterékoliv strany, protože vedla nás při návrhu jenom upřímná snaha, abychom správnějším rozvržením pracovní doby dosáhli zaměstnání pro větší počet pracovníků.

Návrh dost zřetelně vyjadřuje, jak má býti pracovní doba upravena. A budeme míti také jistě příležitost, ještě o této otázce blíže hovořiti. Nebudeme jistě sami, kteří o tomto problému jednají, neboť nejen v sousedním Německu se vážně zabývají zkrácením pracovní doby aspoň v největších průmyslech, nýbrž i v Polsku bylo v posledních dnech jednáno o tomto problému.

Zkrácení pracovní doby jest dnes jedním z nejdůležitějších prostředků produktivní péče. Máme-li na mysli zkrácení pracovní doby, pak je nutno, aby vláda a úřady nečekaly, až bude nový zákon projednán. Jest nutno, aby hlavně byla učiněna ta opatření, která by zaručovala dodržování dosavadního zákona. Je nutno znemožniti nemírnou práci přes čas, která se vlastně stala pravidlem. Poukazuji na to, že i Mezinárodní úřad práce ve svém spise o problémech nezaměstnanosti nedává nám právě nejlepší vysvědčení, když uvádí jako odstrašující příklad, že Československo oznamuje, že práce přes čas, provedená v rámci úmluvy washingtonské o 8hodinové době pracovní, činila: r. 1922 1,934.949 hodin, r. 1927 17,787.426 hodin, r. 1928 15,331.331 hodin, r. 1929 16,277.873 hodin.

Pokud data nebyla ještě uvedena, sděluji, že povolená práce přes čas činila v r. 1930 5,975.079 hodin. V tomto roce sice práce přes čas značně klesla, činila však stále ještě za prvé pololetí tohoto roku 822.610 hodin.

Právem se ptá Mezinárodní úřad práce, poukazuje i na statistiky jiných zemí: "Nedala by se práce lépe upraviti, lépe rozděliti? Snažíme se vše racionalisovati v životě hospodářském. Zdá se však, že jsme zapomněli racionalisovati rozdělení pracovní doby."

To však se vztahuje na práci úředně povolenou. Jaká jest však práce nepovolená? Upozorňuji zde jen na stav, jaký je v provozu automobilovém. Před prázdninami byl vydán zákon o jeho částečné úpravě. Na základě tohoto zákona vydalo ministerstvo vnitra výnos, kterým však neupravuje pracovní dobu, nýbrž pokuty autořidičů. Jistě je nutným veřejný zákrok proti výstřelkům, jež se dějí. Stálé vraždy anebo aspoň úrazy chodců úplně nevinných přímo po tom volají. Avšak docílí se nápravy tím, když se budou trestati řidiči automobilů, zatím co ti, kteří jim poroučejí nebo donucují je k šílené jízdě nebo nemírným výkonům, zůstávají bez trestu?

Ministerstvo vnitra splní jedině své povinnosti, když k zvýšené bezpečnosti automobilového provozu učiní v dohodě s ministerstvem soc. péče potřebné kroky, aby pracovní doba autořidičů odpovídala aspoň zákonu z r. 1918.

Jsou-li tu výjimky jako při dopravě vůbec, nesmějí se stávati pravidlem, podle něhož pracovní doba a pohotovost autořidičů trvá 30 i více hodin nepřetržitě.

Právě nezřízenou soutěž automobilů, kterou trpí také železnice, podporujeme neupravenými poměry autořidičů. Zde jakoby selhaly všechny sociální zákony a předpisy. Když si tu kol. Staněk stěžoval, že se naše sociální politika ukvapila, tu má doklad, že, bohužel, se na sociální politiku ještě příliš zapomíná.

Pan min. předseda a p. min. financí mluvili také o úsporách, které nutno hledati ve snížení počtu státních zaměstnanců. Dlužno podtrhnouti, že ministr financí uznává, že nelze hledati úspor ve zkrácení odměny. Pan ministr financí dokonce učinil pozoruhodné doznání, že restrikce nepřinesla výsledků a že dnes dokonce počet státních zaměstnanců je větší než před restrikcí.

Zvýšení počtu státních zaměstnanců nemusí býti konečně škodou, neboť jde také o to, zdali úkoly státní správy a státních podniků nebyly rozšířeny a nevyžádaly si většího počtu zaměstnanců. Nemůžeme se zde proto spokojiti pouhým porovnáváním číslic konečných a celkových, nýbrž museli bychom zkoumati jednotlivé obory veřejné správy, abychom získali správný obraz. Všimněme si na příklad jen naší živnostenské inspekce, jak je nedostatečná právě proto, že není náležitě vybavena silami. Nedokonalý je proto dozor v závodech a zejména na stavbách, kde dochází k takovým neštěstím jako před několika léty při stavbě na Poříčí. Nebo stačí, abychom vzpomenuli na neštěstí, které se stalo v Bratislavě v tamní gumové továrně. Tyto příklady hromadných úrazů jsou nejlepším dokladem toho, jak nedostatečný jest dnes ještě živnostenský dozor právě proto, že není vybaven dostatečným počtem sil. Zde jest tedy třeba zasáhnout, zde bychom potřebovali dvoj- až trojnásobný počet odborných úředníků a dozorčích sil, kdybychom chtěli vážně mluviti o dozoru nad ochrannými předpisy.

Nebo stálé stesky na přetížení v soudcovské službě. Zde i tam vlastně jde o hmotné a duševní statky. Jestliže tudíž v některém oboru je nadbytek sil, nikdo nebude proti tomu, aby byly provedeny změny, pokud je to možné. Podrobnější přehled v jednotlivých odborech ukáže nám, že číslice pana ministra financí potřebují doplnění. Vezmu na příklad tabákové továrny. V nich bylo zpracováno surovin v letech 1924 až 1926 průměrně 20,688.804 kg ročně. V letech 1927 až 1929 bylo zpracováno surovin průměrně 21,543.925 kg ročně. Z toho vysvítá, že celková výroba stoupla. To potvrzuje i rok 1930. Naproti tomu však měli jsme zaměstnáno r. 1924 úředníků a zřízenců 717, dělníků a dělnic 15.514. R. 1930 byl však systemisovaný stav zaměstnanců tento: úředníků a zřízenců 721, tedy o několik víc, dělníků a dělnic však jen 12.131, tedy okrouhle o 3000 méně. Takový jest však stav systemisace, což znamená, že vlastně tento počet míst není obsazen, zejména v důsledku posledního usnesení vlády, že bez souhlasu příslušného ministerstva nesmí býti přijímáni noví zaměstnanci. Tabáková režie má dnes nedostatek úředníků, dílovedoucích a dozorců, ale nemá obsazena ani systemisovaná místa dělnická. Jenom v jednom oboru zaměstnává tabáková režie větší počet dělnictva než před restrikcí, a sice při nákupu tabáku, jeho přebírání a lisování. R. 1924 zaměstnáno bylo 1173 osob, z nich 90% žen, v roce letošním do června bylo zaměstnáno asi 3000 osob. Avšak nákup tabáku, který musí býti také odborně zpracován, lisován a balen, činil r. 1924 5,765.986 kg, r. 1930 pak 10,022.272 kg. R. 1924 bylo však toto sezonní dělnictvo déle zaměstnáno než r. 1930. To dokazuje i průměrný roční výdělek, který činil u zaměstnance při nákupu tabáku r. 1924 2924 Kč, kdežto r. 1929 jen 2651 Kč. Restrikce pak provedena byla i na mzdách dělnictva tabákové režie, které činily r. 1924 úhrnem 143,157.015 Kč a r. 1929 jenom 107,164.705 Kč. Z toho vysvítá, že vysvětlení p. ministra financí mohou se vztahovati jen na některé odbory. Lze proto jen uvítati, že není tu úmysl přistoupiti k propouštění, které by jen v jiné formě zatížilo znovu státní rozpočet.

I uvnitř státní správy, případně státních podniků možno prováděti přesuny a možno převáděti zaměstnance, když je to účelné. Rozhodně je to rozumnější nežli zapracované síly propouštět a dávat jim odbytné nebo pense a v krátké době přijímat za ně nové síly.

Pan ministr financí však sdělil, že také při povyšování a pensionování bude nutno učiniti nějaké obmezení. Jestliže zastaveno bude povyšování, na které mají zaměstnanci podle smlouvy nebo pragmatiky nárok, pak se to vlastně rovná snížení platů a nevím, zdali je pak toto opatření pro státní správu důstojné a výhodné. Obávám se, že by byli zejména postiženi zaměstnanci nižších a středních kategorií, kdežto vyšší kategorie by patrně svou posici uhájily. Správnější bude, když státním zaměstnancům řádně zaplatíme a tak znemožníme, aby pro nízký plat ubírali práci a výdělek soukromým zaměstnancům. Stále jsou stesky na podvojné zaměstnání a žádné nařízení není s to tomu zabrániti, nebude-li dosaženo slušného platu, který by zajišťoval existenci a který by pak také opravňoval vystoupiti proti těm, kteří na úkor hlavního zaměstnání vyhledávají zaměstnání vedlejší. Jedině správné heslo, které se může ve státní správě uplatniti a které také opravdu povede k úsporám, je: za řádnou práci řádný plat! (Souhlas.)

Je nutno zejména zdůrazniti a zabrániti tomu, aby zaměstnanci státních ústavů přímo nepoškozovali soukromé zaměstnance. Na příklad jsou stálé stesky z odboru grafického, že litografičtí zaměstnanci vojenského zeměpisného ústavu pracují ve volných chvílích pro soukromě závody, což vlastně znamená, že pracují přes čas a tím zkracují o pracovní příležitost soukromé zaměstnance, kterým pak stát musí vypláceti podporu. Vytýká se také, že Státní zeměpisný ústav provádí nekalou soutěž tím, že zaměstnává levné pracovní síly, totiž vojíny v činné službě. S takovými podmínkami nemůže ovšem soukromý podnik soutěžit. Promiňte, že tyto případy, zdánlivě podřadné, uvádím. Uvádím je hlavně proto, abych na nich dokumentoval, kde ještě by bylo možno zasáhnout a jaké prostředky by bylo třeba voliti, abychom uhájili každou pracovní příležitost, která zde je.

K nepěkným zjevům dochází na příklad také při pensionování. Ze státních služeb odcházejí vysocí úředníci, kteří potom zkušenosti, nabyté ve státní službě, zužitkují v soukromých podnicích. Dovedeme pochopiti, jestliže malý, sestárlý pensista nebo invalida musí vyhledávati vedlejší zaměstnání, aby se uživil, avšak rozhodně nutno odsouditi případy, ve kterých se vyplácejí tisícové pense měsíčně lidem, kteří jsou zaměstnáni v soukromých podnicích. V době, kdy hledáme místo pro každého jedince, je třeba se vyhnouti takovým zjevům, které jen charakterisují mravní názory určitých kruhů.

Pan min. předseda řekl tu doslova: Nutno zaopatřiti práci všem prácechtivým. Prosím, zde je k tomu příležitost. Znamená to chrániti každou pracovní příležitost, zejména zabrániti, aby poctiví lidé nedocházeli k přesvědčení, že dostanou práci teprve tehdy, až budou trestanci, neboť to je také jedna z kapitol, která vyžaduje pozornosti. Uznávám, že zaměstnávání trestanců určitou prací je nutné, avšak státní správa musí se střežiti toho, aby trestanci aspoň dnes nesoutěžili zachovalým občanům. Z četných případů uvádím jenom případ Olšovce u Hranic, kde v tamním okresním lomu pracují trestanci, zatím co z vedlejšího závodu bylo propuštěno a zůstane bez práce 70 poctivých dělníků.

Postrádám také v prohlášení p. min. předsedy zmínku o nezbytnostech v našem sociálním pojištění. Jestliže v minulém zasedání provedla se novelisace pensijního pojištění, zavedeno zvláštní pojištění novinářské, je nezbytně nutno přistoupiti také ke zlepšení sociálního pojištění. Byl by to také určitý prostředek, kterým bychom mohli staré, již práce méně schopné dělníky vyřaditi z výroby a umožniti zaměstnání mladších, schopnějších. Dosud však jest zákonem stanovena příliš vysoká věková hranice pro nápad starobního důchodu. Avšak ještě naléhavější je rozmnožení mzdových tříd, které by umožnilo zvýšení starobních a invalidních důchodů, které by umožnilo a zlepšilo nemocenské pojištění, o kterém mluvil zde pan ministr financí a o němž i v debatě se stala zmínka. Dnešní stav znamená vlastně podpojištění a spoluzaviňuje vážnou krisi nemocenského pojištění.

Je nutno vyrovnati neoprávněný rozdíl mezi dělnickým a úřednickým pojištěním. Tyto rozdíly jsou křiklavé nejen v číselných rozdílech nároků, ale pohříchu i v zásadních podmínkách jejich. Tak na př. je nutno, aby zabezpečen byl stejně bezpodmínečně důchod i dělnické vdově. Nikdo spravedlivý nepochopí, proč žena dělníkova, která ztratila živitele, a sirotci po něm mají býti jinak posuzováni nežli vdova a děti po úředníkovi. Nebudeme moci mluviti o demokratické spravedlnosti, dokud tato křivda nebude odstraněna.

Je také nutno zabezpečiti hornické pojištění, nikoliv ovšem v tom smyslu, jak zde bylo naznačováno, zhoršením důchodů, nýbrž zabezpečením právě těch podmínek, které horníci dosud měli, a novelisace sociálního pojištění musí právě směřovati k tomu, aby naše pojištění ať dělníků, či horníků bylo řádně upraveno.

Dnešní poměry hospodářské volají také po zajištění léčebné péče o nezaměstnané. Umožněme proto, aby zaměstnanci viděli, že tato sněmovna vážně zabývá se problémy, které vyplynuly z hospodářské krise, problémy, které současně mají zajistiti další sociální vývoj.

Umožněme, aby zaměstnanci mohli také spolurozhodovati o svých osudech, aby mohli zasahovati do řízení výroby, na níž závisí jejich existence.

Je nutnou změna zákona o závodních výborech, je nutné zvýšení jejich pravomoci, aby upevněna byla hospodářská demokracie, která by soustavně spolupůsobila k řízení výroby a řídila ji podle určitého hospodářského plánu. Nenechme věci a události jíti kolem a nepřehlížejme poučení z vlastních dějin. Nevěřím, že je možno nadiktovati a nadekretovati nový hospodářský řád, je však nutno jej soustavně připravovati a utvářeti. (Výborně!) Dnešní hospodářská krise dokazuje, že nevystačíme s dosavadními sobeckými zásadami soukromého podnikání. I jeho zastánci namnoze oddávají se plané naději, že je to nezbytný pochod hospodářský. Sám president Spojených států ve shromáždění společnosti amerických bankéřů 2. října m. r. uvedl mezi jiným: "Fatalisté hospodářští míní, že krise jsou nevyhnutelné a stále nezbytně se opakují. Chtěl bych je upozorniti na to, co se kdy říkalo o tyfu, choleře a spále. Kdyby lékařská věda ve své resignaci a slabosti přijala je jako nevyzpytatelné skutky prozřetelnosti, měli bychom ještě dnes s nimi co činiti. Ale to není názor moderní vědy. Věda se připravuje, aby vyhledala a určila povahu a původ nemoci a tím aby také našla způsob obrany. Takový by měl býti náš názor i pokud jde o pohromy hospodářské. Nejsou darem prozřetelnosti. Je mým přesvědčením, že jejich kontrola právě tak jako jejich příčina jsou v naší moci a nepřesahují schopnosti našich kapitánů průmyslu a obchodu."

Tato slova, která pronesl president Spojených států, jsou také vhodnou odpovědí na to, co zde řekl pan kol. dr Staněk. Uvedl, že vývoj nebude socialistický. Věří tomu pevně. Dobře, ale sotva bude kapitalistický. Proti sobectví stavíme vzájemnost a to je symbol, který socialismus vždy hájil a zastával. A o vývoji dalším nerozhoduje přání jednotlivých politických stran, nýbrž hospodářské podmínky a potřeby národa. Dobrá sociální politika je vlastně také dobrou politikou hospodářskou. Jedno bez druhého nelze si mysliti. Je proto přirozeno, že kdybychom chtěli snad považovati naše nedostatečné sociální zákonodárství za přebytečné anebo za ukvapené, sotva bychom na tomto poli mohli se shodnouti.

Od panství jedince šel vývoj nezadržitelně k demokracii, k demokracii politické a půjde nezbytně také k demokracii hospodářské. Nutno jen hledati správné cesty a voliti správné prostředky k řešení hospodářské krise v rámci našeho státu, pomáhati vhodně k jejímu řešení i na mezinárodním poli. Tyto úkoly musí býti soustavně plněny; nesmí nás tu zarážeti ani křik na levici, ani na pravici. Jedině tehdy můžeme zdolati nebezpečí, které nám hrozí, když spojenými silami mu budeme čeliti. V tom je také naše důvěra. Tento stát ve vlnobití světového zápasu a světové krise hospodářské stojí právě proto pevně, že dovedli jsme se postaviti na vlastní nohy.

Jen tehdy splní tato sněmovna svůj úkol, když větší pozornost právě se zřetelem k poměrům, ve kterých se nalézáme, věnovati bude hospodářským problémům než pochybným osobním aférám. (Tak jest!) Jestliže bylo možno vytvořiti zvláštní vyšetřovací výbor pro věci, které náležely soudům, máme za to, že by bylo velmi účelné, kdyby sněmovna utvořila výbor, který by se zabýval hospodářskou krisí, rýsoval hospodářské plány a řešil naléhavé hospodářské otázky. (Výborně!)

Strana soc. demokratická a odborové organisace zaměstnanecké jsou ochotny spolupracovati na hospodářském plánu. Nejde tu však jen o návrhy, jež by nám ukázaly správnější cesty, po nichž máme jíti, abychom se dostali z dnešní hospodářské krise, jde hlavně o to, abychom tyto cesty také nastoupili a abychom opatření a návrhy, které uznáme za vhodné, také do důsledku prováděli. Neprospěje také nezaměstnaným ten, kdo jim bude jen předkládati líbivé návrhy a sliby, nýbrž ten, kdo jim zajistí práci a výdělek. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Barša.

Posl. Barša: Ministerský předseda ve svém prohlášení zabýval se též otázkou nezaměstnanosti, o níž mimo jiné prohlásil, že za jeden z nejdůležitějších úkolů naší doby nutno považovati zmírnění a odstranění nezaměstnanosti a že se musíme vynasnažiti, abychom pokud možno zaopatřili práci všem nezaměstnaným, abychom jich neměli nebo aby jich bylo co nejméně. Jaká ironie pro toho, kdo v parlamentní dovolené nejede do Kar. Varů nebo jiných lázní, ale jde mezi pracující lid, aby nabyl zkušeností, jak hospodářská krise na pracující lid doléhá. Vy jdete mezi pracující lid jen tehdy, když vám jde o hlasy, abyste je znovu omámili sliby, zatím co připravujete zde v parlamentě větší daně, větší bídu a vyhazov několika tisíc státních zaměstnanců. Že tomu tak je, dokázala řeč min. předsedy Udržala o šetření, v níž pravil: "I v personaliích začneme neodkladně šetřiti. Učiníme tak v plném vědomí těžké odpovědnosti, neboť víme, že v budoucnosti můžeme najíti trvalou nápravu spíše v energickém snížení počtu státních zaměstnanců, nežli ve zkrácení odměny za jejich práci."

Že i s tou odměnou je to klam, dokazuje událost v Požárských státních lomech, kde byla snížena mzda dělnictvu. Není to jen stát, který podle prohlášení min. předsedy a ministra financí bude rozmnožovati a rozmnožuje armádu nezaměstnaných, nýbrž i země, okresy i města, které nezaměstnanost rozmnožují. Vidíme to v Brně, kde je používáno trestanců z donucovací pracovny k zásobování soukromých osob uhlím, koksem a dřívím na úkor dopravních a uhlířských dělníků, kteří jsou v důsledku toho propouštěni ze zaměstnání. (Slyšte!) Ředitel Zemské donucovací pracovny Stoklas vydal letáky s nadpisem "Oběžník", v němž nabízí konkurenční ceny soukromým osobám a takto konkuruje dopravnictví. Tento oběžník je vyvěšen v Zemském domě i v jiných veřejných budovách, a na konec se v něm odběratelům slibuje na vánoce ryba. Jistě, že s trestanci z donucovací pracovny nelze konkurovati soukromým firmám, které na konec musí vyhazovati zaměstnance. V oběžníku se nabízí, že zásobování uhlím bude se díti v těchto cenách: Hornoslezské uhlí polské nejlepší jakosti, zaručeně nesmíchané, 100 kg za 36 Kč i se složením do sklepa. Tak to jde dále. Ceny rozumějí se s dovozem a složením až do sklepa. Objednávky buďtež učiněny v kanceláři Zemské donucovací pracovny v Brně, Nová třída č. 60, telefon 479. Dále: Na vánoce obdrží každý odběratel z případného čistého zisku vánoční rybu (kapra) zdarma. - Za správní výbor zemské robotárny ředitel Stoklas v. r.

Též je používáno těchto trestanců ke stěhování, ba dokonce tento týden, kdy máme na Brněnsku na 5 tisíc nezaměstnaných dělníků, pracují tito trestanci na stavbách. Už před 2 měsíci jsem zakročoval u Zemského úřadu, aby nebylo užíváno trestanců z donucovací pracovny k těmto pracím, ale nic přes sliby referenta donucovací pracovny v Zemském úřadě se nestalo. To znamená, že zaměstnanci si musí zjednati nápravu sami. Věříme, že tito dělníci si nápravu zjednají, o to se také my komunisté postaráme. Postaráme se o nápravu, ale i o to, aby byli všichni ti, kteří nesou vinu na bídě a utrpení dělnických rodin, potrestáni. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Žádám ministra spravedlnosti, aby okamžitě zakročil, aby nebylo používáno trestanců z donucovací pracovny ku pracím, z nichž jsou v důsledku toho propouštěni živitelé rodin. Jménem propuštěných, jménem dopravních a uhlířských dělníků a jménem jejich rodin žádám odpověď od p. ministra spravedlnosti, zdali hodlá okamžitě proti řediteli donucovací pracovny p. Stoklasovi zakročiti a práce na úkor dělnictva zakázati.

Též i ministr soc. péče by se měl ujmouti této věci, neboť je velmi horlivý, což projevil dnešním dnem. Včera soudr. Zápotocký odhalil zde při kritice gentského systému, že ministerstvo soc. péče dalo reformistickým odborovým organisacím 20 mil. Kč na úhradu organisačních příspěvků. (Hlas: A Tayerle se k tomu přiznal teď ve svém referátě!) Tyto peníze byly dány ke korumpování příslušníků reformistických organisací na úkor hladu a bídy těch, kteří nebyli organisováni. Soudr. Zápotocký vyzval ministra soc. péče, aby se dostavil a podal vysvětlení, kdo vše dostal a kolik z těchto 20 milionů Kč.

Jaká je odpověď tohoto ministerstva na výzvu, aby odpovědělo na tento dotaz? Dnes 16. října ráno dostavila se státní revise ministerstva soc. péče do Rudých odborů (Slyšte!), aby prý provedla kontrolu. (Hlas: Místo zodpovědění otázky přichází revise do Rudých odborů!) Tedy taková je odpověď soc. demokratického ministra na to, kam dal 20 milionů Kč.

Známe jedno pořekadlo, které praví: Zloděj křičí: Chyťte zloděje! V rudých odborech má se honem najíti něco, čím by se zakrylo těchto 20 milionů Kč, které se vydaly na úkor neorganisovaných dělníků, kteří končí v důsledku bídy a hladu sebevraždou. A v této době se zde mluví o ostrově klidu a pořádku. Ano, klid a pořádek, vynucovaný terorem. Je-li zde, jak prohlašujete, klid, je to klid před bouří, které nezabráníte ani terorem. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo p. posl. Najman.

Posl. Najman: Slavná sněmovno! Právě odbyté volby do obcí ukázaly, jak planá byla tvrzení proti živnostensko-obchodnické straně, že je v úpadku, že v těchto minulých volbách utrpí ztráty. Živnostensko-obchodnická strana vyšla z obecních voleb zesílena a marné jsou všechny snahy těch, kteří by ji chtěli jakýmkoliv způsobem zeslabiti. Jsem pevně přesvědčen, že to, co dělá naše strana tím, že sjednocuje, organisuje živnostnictvo v jeden celek, je skutek dobrý a že to také v budoucnosti přinese ovoce. Jsem pevně přesvědčen, že přijde doba, kdy živnostnictvo a obchodnictvo bude organisováno v živnostensko-obchodnické straně, která bude jednou ze silných stran této poslanecké sněmovny. Mohli jsme snad docíliti ve volbách většího úspěchu, kdybychom byli chtěli dělat politiku demagogie, kdybychom byli snad chtěli dělat politiku různých slibů. Ale naše strana dělala vždy politiku positivní, vždy měla na mysli prospěch státu a republiky a často k vůli prospěchu státu a republiky utrpěla sama určité ztráty. Naše strana nedbala toho, aby rostla na úkor potřeb státu. Mohu říci, že naše strana vždycky pracovala a bude pracovati, aby byla hájena republika a stát.

Vážení pánové, mluví se zde mnoho o nezaměstnanosti a každý ji chce řešiti jiným způsobem, každý má pro to jinou formulku. Slyšel jsem zde řečníky ze socialistických stran, kteří mají na řešení nezaměstnanosti jednu formulku a praví: zkraťte pracovní dobu. V důsledku toho bude k vykonání určité práce potřebí více lidí a docílíte tím, že se nezaměstnanost zmenší. Já jsem již posledně v této slavné sněmovně prohlásil, že bych byl pro to, aby u nás byla třeba 20hodinová pracovní doba za týden, ale jen za jedné podmínky, kdyby totiž tato 20hodinová doba pracovní byla na celém světě, ve všech státech. Bude-li 20hodinová doba pracovní za týden ve všech státech, i v Sovětském Rusku, nechť je zavedena také u nás. Ale do té doby, dokud okolní státy budou míti 48hodinovou a snad ještě delší dobu pracovní, musíme také chtíti a trvati na tom, aby byla tak dlouhá doba pracovní i u nás v Československé republice.

Někdo řekne: Bude potřebí více lidu, aby byla vykonána stejná práce, ale zapomíná se při tom, jakmile zkrátíme dobu pracovní, že okamžitě zdražíme veškeré výrobky. A jaký bude výsledek toho? Kdybychom snad veškeré výrobky, které u nás vyrobíme, doma prodávali, bylo by možno něco takového dělati. Ale v době, kdy velkou část svých výrobků vyvážíme do ciziny, musíme dbáti, aby cizina tyto výrobky od nás mohla kupovati, a musíme je míti za takové ceny, aby je cizina od nás kupovati chtěla. Snižme u nás pracovní dobu na 40 hodin, zvýší se tím cena našich výrobků, staneme se na světových trzích konkurence neschopnými a můžeme polovinu továren našich zavřít. A výsledek toho bude přirozeně, že budeme míti ještě větší nezaměstnanost, než máme dnes.

Zde se mluvilo o nutnosti udělati nejméně čtyřikrát tolik živnostenských inspektorů, než máme dnes. Já se divím, že nepřišel někdo s tím, že máme u nás udělat čtyřikrát tolik závodních rad, než máme dnes. Prosím, pánové, řeknu dnes otevřeně: řada podnikatelů je znechucena, ježto se jim znemožňuje podnikání u nás. U nás nemáme nic jiného, než samé revise v závodech, samé kontroly, a já se potom nedivím, že nemá nikdo chuti u nás podnikat a že řada živnostenských i větších závodů se zavírá. Budeme-li se bráti touto cestou, budeme-li šněrovati podnikatele ještě více, než to děláme dosud, jsem pevně přesvědčen, že poměry budou u nás čím dále horší.

U nás bere se chuť k podnikání nejenom tímto způsobem, nýbrž i nesmírným zdaňováním. Kolikrát jsem zde mluvil o dani z obratu, tolikrát jsem poukazoval na to, že daň z obratu ničí veškeré podnikání. Říkalo se mně: vždyť vy tu daň z obratu neplatíte ze svého, vždyť vy si ji připočítáváte. Jak si může živnostník připočítávat daň z obratu, toho nejlepšího důkaz mám v ruce. Odbor hospodářský hlav. města Prahy píše (čte): "Oznamujeme vám, že váš účet ze dne 15. října 28.699 Kč 60 hal. za tisk kandidátních listin byl k poukázce upraven o 562.70 Kč na peníz 28.136.85 Kč z toho důvodu, že škrtnuta byla daň z obratu." Zde hospodářský úřad hlav. města Prahy nechce platiti obratovou daň, ač v zákoně stojí, že každý živnostník a obchodník má právo si obratovou daň připočísti. Nechce-li to platit hlav. město Praha, jak můžete chtíti, aby to platil zákazník, aby to platil konsument? Již jsme také nesčetněkráte říkali, že nejnespravedlivější daní vůbec je daň obratová, poněvadž musí býti placena i tehdy, když obchodník nebo živnostník na zboží prodělává.

Uvedu docela konkretní případy. Vydáváme řadu listů jako každá jiná politická strana. Každé dítě dnes ví, že na listech politických stran se prodělává. Ale poněvadž je náš obrat za tyto politické listy asi 5 mil. Kč ročně, musíme zaplatiti 100.000 Kč na dani obratové a musíme zaplatiti přesto, že v podniku proděláváme. Je to nějaká spravedlivá daň, je to daň, která může posilovat podnikání? Než by kdokoli z nás platil tuto velkou daň, raději nechává podnikání, poněvadž je nemožné, aby někdo platil ještě za to, že prodělává, daň.

Jakým způsobem si počíná řada našich berních úřadů? Pan min. předseda zde mluvil o odpolitisování úředníků. Já jsem vždy prohlašoval, že bychom si přáli, aby úřednictvo patřilo státu a republice a ne politickým stranám. (Výborně! - Potlesk.) Co mohu žádati od úředníka, který kandiduje třeba jako fašista? Dejme tomu, mluvím určitě a konkretně, od takového p. Kučery na Král. Vinohradech, berního ředitele, který kandiduje na program p. Stříbrného, a od druhého ředitele berního úřadu, který kandiduje na program jiné politické strany? Může potom politická strana, ku př. naše živnostenská, mohou její příslušníci chtíti spravedlnosti od takovýchto pánů, kteří jsou již předem politicky zaujati? Nemůžeme to chtíti a podle toho to také dopadá.

Berní správa vinohradská není spokojena s přiznáním, které udělá vydavatel časopisu, a vznese zajímavou otázku: Máte sděliti, jaké zásoby časopisu byly ke dni 31. prosince! Tedy, prosím, uvažte (Posl. Krejčí: Je to možno?). To je možné. A to jsou určitá fakta, která dokazují, jaké úředníky máme na našich berních úřadech. Prosím, takový úředník se ptá, jakou cenu měly zásoby časopisu k 31. prosinci, ač každému dítěti je známo, když dneska vytisknu časopis a neprodám ho, že zítra ten časopis nemá vůbec žádnou cenu.